To jsme tuhle čekali návštěvu, kterou jsem chtěla opravdu uctít. Jako pojistku jsem doma měla kus pěkného hovězího na pečení, ale v pátek před sobotní návštěvou jsem ve farmářské prodejně narazila na velmi čerstvé horní krocaní stehno. Nedalo mi to a koupila ho.
A pak jsem přemýšlela, co s ním. Tohle maso je vynikající, dá se z něj udělat spousta klasických pochoutek. Jenže já měla chuť zkusit na něco jiného, něco, co není úplně obvyklé. A tak jsem se chuťově zamyslela, zapojila představivost, vzpomněla si na nasládlou vánoční cumberlandskou omáčku, kterou od našich anglických časů servíruju k pečenému krocanovi, a začala ten velký kus masa i s kůží připravovat následujícím způsobem.
Oloupala jsem a nakrájela dvě velké cibule, oloupala a nakrájela dvě velká jablka z naší zahrady – pro přesnost, je to „Matčino“. No a pak jsem očistila a na jemná kolečka nakrájela jednu středně velkou petržel (kořen). Zapnula troubu na 200 stupňů, dala vařit vodu do varné konvice, na sporáku jsem dala železňák na svoji nejvýkonnější plotýnku, kterou zapnula na nejvyšší teplotu.
Do železňáku jsem dala trochu slunečnicového oleje, na něm začala opékat cibuli, k níž jsem po chvilce přihodila jablka. Pak jsem vzala krocaní stehno, osolené a zlehka opepřené nahrubo mletým pepřem, a opekla ho taky – nejdřív tu stranu s kůží, pak tu druhou, na které jsem ho už potom nechala pěkně sedět na peřince z cibule a jablek.
Přihodila jsem kolečka petržele, pošolíchala zeleninu a jablka kolem masa, a když se to už pěkně začalo přichytávat a intenzivně to vonělo, tak jsem to zalila vařící vodou z konvice, tak, aby tekutina byla tak centimetr nad opečenou zeleninou. Stáhla trochu teplotu, zamíchala, aby se to jemně přichycené pěkně rozpustilo a dalo šťávě barvu a chuť, a nechala vše asi 10 minut dusit. Do tekutiny jsem dala špetičku drceného chilli a železňák zakryla (těžkou železnou) poklicí.
Po deseti minutách dušení na sporáku jsem dala zakrytý železňák do trouby, a nechala krocana péct půl hodiny na 200 stupňů. Potom jsem stála teplotu na 150 stupňů a pekla… já fakt nevím, další půl hodiny? Prostě když už to hezky vonělo a maso bylo zjevně měkké, tak jsem sundala poklici a nechala to ještě nějaký čas péct, aby se na mase udělala kůrčička – ta kůže se opekla moc pěkně, protože tekutinu už měl krocan tou dobou sotva k bokům:))
Potom jsem vyndala maso, vykostila ho, naporcovala ho, a mezi tím ještě malinko vyvařila vzniklý sos, aby zhoustnul. Co zbylo, jsem pomačkala mačkadlem na brambory a malinko přisolila. Pak jsem vrátila maso do sosu a nechala ho být. Do návštěvy bylo ještě dost času a tomuto typu pečení trocha „dojití“ dělá dobře.
Podávala jsem to s malými celými oloupanými bramborami vařenými ve slupce. Bylo to jednoduché jídlo, ale úžasně dobré – pokud nemáte potíž s nasládlou chutí u masa. Ono to chilli tomu udělalo takovou pěknou „špičku“, takže ta nasládlost opravdu nevadila.
Jídlo zatím nemá jméno – když se mě naši hosté ptali, řekla jsem, že to byl „Krocan podzimně“, ale fakticky je to krocan na cibuli, jablkách, s petrželí a chilli.
A ještě malý nekrocaní dodatek. Jako předkrm jsem podávala brusinkovou paštiku z pečeného masa, politou trochou husté domácí rybízové šťávy a ozdobené čerstvou rukolou. Na přikousnutí byly plátky tmavého pečiva. Ladilo to s hlavním chodem a bylo to moc dobré. (Paštiku jsem koupila v ověřeném obchodě, nebyl to supermarket:))
PS: Pokud ten recept někde existuje, což je možné, tak jsem ho nečetla a vymyslela již objevené:))
Takže na dnes a na víkend vyhlašuju jako téma podzimní vaření aneb co nejradši vaříte právě v tuhle roční dobu?
A konkrétní otázka: máte rádi maso s nasládlou příchutí? Když ne v naší kuchyni – tak co v asijské?
Ještě pár fotek z minulého a tohoto víkendu… no, prostě psi a sníh 🙂
http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Prvni_snih_-_Pomezky_a_doma/
Zdravím při pravní adventní neděli! (h) ten nahoře mi udělal radost, protože u nás místo stálého deště až do dvou odpoledne vydatně sněžilo, takže jsme si se psima udělali báječné dopoledne v zimním lese.
Teď už leje (do toho sněhu), takže si opakuju – to je ale SKVĚLÉ! To bude mít příroda plno vody, kterou potřebuje. Myšlenky na bahno a špinavé psy si snažím nepřipouštět 😛
A mám ještě jeden kuchařský dotaz: Dělala jsem zase jednou květákovou polívku a vzpomínala na skvělé knedlíčky, které do ní dělálavala maminka. Jediné, co vím, je, že tam byla strouhanka a muškátový květ. Dala by se odvodit mouka, vajíčko… mohla bych na to jít metodou pokus omyl. 🙂
Ale jsem se rozhodla se nejdřív zeptat vás! 🙂 Znáte takové knedlíčky do polévky? Mamina je dělávala jen do té květákové, nikdy jinam (wasntme)
ano, ale nejsem žádná kuchařka- já dávám vajíčko, asi půl lžičky másla, sůl, muškátový oříšek, malinko bílého pepře a strouhanku, tolik aby se z toho daly ukoulet knedlíčky.
Děkuju moc! Určitě to zkusím a dám vědět, jak jsem dopadla (wave)
já dám malinko pepříku a přidám trošku medvědího česneku-zeleného, sušeného…jinak jsou totožné…
Já mám recept na strouhankové knedlíčky po mamince – 1 pol. lžíce másla, špetka soli, 1 vejce, 5 pol. lžic strouhanky, 2 lžíce mléka. Protože se tyhle knedlíčky dělají do špenátové polévky, dává se místo muškátového květu trocha česneku.
Jinak musím říct, že krůta podzimní se povedla a nasládlá byla jen malinko, přestože jsem přidala mrkev. Možná jsem to vyvážila nakyslým jablkem. Překryla jsem řídce plátky anglické slaniny. Hlavně to nebylo ani mastné, ani těžké, ale právě takové – ano, podzimní. 🙂 Určitě jsem nevařila naposledy! 😛
OTéčko k dnešní adventní neděli:
I my, děvčiska z jihu Jižní Moravy, jsme dneska zažily sníh, neb Terka s Brooke běhala na Vysočině pod hradem Lanštejn. Chluby, chluby – ve své kategorii (12,5 km běh se psem – ženy) byly první (teda, ony byly ty ženské jen dvě, ale Terka nedala šanci ani jednomu chlapovi, běžícímu stejnou distanci (chuckle) ).
http://yga.rajce.net/2015_Beh_pod_Lanstejnem
Takže si spravila chuť po včerejšku, kde na závodech ZZO (na Zetrou v Brně) kvůli absolutnímu nezájmu o aport (no, hezky Terku vyšplouchla) příliš nedopadly (fotky mám taky na Rajčeti).
Ygo, moc gratuluju Terce a Brooke a tobě taky, k takové dcérce! (inlove) (party) (f)
A tu poslušnost bych nezatracovala – nebyly poslední a co vím o Brůče, tak i tohle umístění znamená, že se snažila (ona nepatří mezi drilové hujery, řekla bych:))
Asi takhle – samosebou, že Terka poslušnost vůbec nezatracuje a dál bude s Brooke na cvičák chodit (fakt ji to neuvěřitelně pomáhá). Ono to Brůču i baví, ale nebaví ji čekat a čekat a čekat – a pak jít pro aport, když za to není ani pamlsek (rofl) – přitom moc dobře ví, co se po ní chce … Na druhou stranu, před půl rokem by se po nějakém hozeném předmětu ani nepodívala, takže možná časem …
Ale ten běh, ten je pro ni jako stvořený. Je škoda, že na to přišly až dost pozdě, obávám se, že příští rok bude pro závodění jejich poslední, pak už bude na ty mlaďochy kolem příliš stará … uvidíme.
Pozde ae prece jsem tady s tou krutou. 🙂 Ke Kstanove dotazy na peceni bych dodala par postrehu.
1. U nas se prodavaji kruty velice velike, co bych ja dala za 4kg kousek… Z toho duvodu nejen ja, ale vetsina lidi nedava nadivku do brisni dutiny. S tou nadivkou se to musi pect podstatne dele, a maso, zejmena na prsou, vyschne. Nebo, jeste hur, muze byt uvnitr nedodelana – hlavne tam, kde se stehno napojuje na trup. Nadivka v tom velkem ptakovi muze take byt kontaminovana, protoze do ni odkapava krev a ne nutne se to propece. Proto vetsina lidi pece nadivku zvlast.
2. Na tak velikeko ptaka se vyplati zainvestovat do teplomeru na maso. Kruta je hotova,kdyz teplota v nejvyssich castech (tj. horni stehno a prsa) maji vnitrni teplotu 74-75 Celsia. Existuje jednodussi verze hotovosti – je hotova, kdyz se do tech vysokych casti pichne spejli a tekutina tece cira.
Tak jak Dede, I ja vtiram neco pod kuzi. Pro chut I pro stavnatost. Ja si vetsinou udelam ochucene maslo – bylinky, cesnek, chilli, citr. nebo poerancovou stavu, horcici – ne vsechno dohromady, ale misung,ktery mi napadne a chutna. Udelam toho maslicka vic a v prubehu peceni tim krutu potiram spolu s vypecenou stavou.
3. Krutu (ale aji husu nebo kachnu) nepecu primo na dne pekace. Mam velky pekac s mrizkou, kde to ptactvo muze v pohode lezet, aniz by se pripalovalo od spodu. Kdyz neni mrizka, tak vystaci vystlat pekac vetsimi kusy cibule nebo celyma mrkvama.
4. Misto nadivky mrsknu do brisni dutiny rozpulena jablka, rozpulenou cibuli nebo ctvrtky pomerance. Krom chute to doda i vlahu do vnitrni casti.
5. Hotovou krutu hned neporcuju, ale necham ji odpocivat na tacu v aluminiovem domecku. Kdyz se kraji hned, tak z ni vytece sousta stavy.
6. Z toho maglajzu, co zbyde v pekaci, jde udelat dobra stava nebo omacka. V kazdem pripade seberu pryc dost tuku. na stavu zaleju, co je v pekaci trochou bileho vina a necham zredukovat. Chutnam – pokud se to zalevalo ochucenym maslem, tak uz netreba chut moc doladovat. Nakonec vmicham slehaci metlou hodne vychlazene kousky masla – trochu to zhoustne a zjemni chut. Na omacku seberu mglajz z pekace, pridam ten tuk z peceni, krapet mouky aby byla zasmazka. Naredim stavou z peceni (minus tuk), pripadne cmrdnu neco kureciho vyvaru a chutnam. Dobra je omacka drubkova, proste jen drubky ovarene ve vode s bobk. listem a korenim nasekam do omacky. I ptak Noh ma jen jeden zaludek a srdicko a jatra, tak dokupuju v tomto pripade drubezi drubky. Tahle omacka ma rada cerstve mlety pepr.
7. takova dobre udelana poctiva ceska nadivka jde ke vsemu, zejmena, je-li kruta vic ochucena. Po letech jsem ji opet prisla na chut.
Hanko, díky – hlavně za tipy, co s tím maglajzem zpod krocana 🙂
Taky se mi líbí ty přísady do másla, co dáváš pod kůži.
Pokud jde o nádivku – tak podle mého anglického receptu se ta masová (skutečně to není s žádnou extra houskou – vypadá to jako poctivá náplň do vinných klobás, obvykle s mandlemi) strká pod kůži (především na prsou), právě proto, aby se při dlouhém pečení ta prsa nevysušila. Já sama tu nádivku moc nemusím, ale poctivě ji pod kůži strkám a zatím se to vždy vyplatilo. 🙂
BTW: Dnes se u nás v obci rozsvěcel vánoční strom:
http://jakkel.rajce.idnes.cz/Rozsveceni_vanocniho_stromu_v_Krinci
Moc pekny.
Jakkeli, paráda! A bylo tam plno lidí… Moc pěkné fotky (inlove)
A teď připomínka „starých časů“ na Zvířetníku, recept na krůtu od Ptakopyska. Hmmm….
Oběd italského zloděje drůbeže…(4.3.2007)
Už jsem tento recept publikoval na Šumavákovi, ale neuškodí připomenout si ho zde.
Neboť dobrého není nikdy dost. Recept jsem ondyno vynalezl při prohledávání lednice, kdy jsem našel pár zbytků italských surovin, které nemělo cenu skladovat. Ale zase toho bylo tolik, že bylo škoda je vyhodit. Dokoupil jsem tedy kus krůtích prsíček a už to jelo.
Myslete si, že jste italský ladruncolo, procvičte si prsty, nadechněte se a jděte na to:
Musíte vědět dopředu, že budete mít druhý den večer děsnej hlad. No a připravíte se na to. Šlohnete sedláku Vincenzovi asi čtvrt litru olivového oleje a skleničku s bazalkovým pestem. To jsou drobnosti, toho si běžný Ital ani nevšimne. Ovšem potom přijde na řadu colpo di maestro.
Zmermomocníte tomu pagliaccio Vincenzovi jeho roztomilou mladou krůtičku. Ne celou. Stačí jenom jedno krůtí ňadro. Lhostejno, zda pravé či levé. Pokud tvoříte večeři pro dva, stačí asi tak velikost B. Hladovcům doporučuji velikost C. Ňadro nakrájíme na plátky, zlehýnka naklepeme. V misce si rozmícháme cca deci (vel B) či deci a půl (vel.C) olivového oleje se lžičkou bazalkového pesta. Plátky masa vložíme do misky a pečlivě obalíme v oleji. Misku tak zakryjeme a uložíme do chladu do druhého dne. Pokud si občas vzpomeneme, můžeme maso promíchat, aby se olej i pesto dostaly úplně všude.
Druhý den je úplně jednoduchý. Zatímco ten somaro Vincenzo hledá svoji krůtičku na zahradě, šlohnete mu ze spíže malou cibuli, pět deka sušených rajčat naložených v oleji, hrstku kaparů v octě a stejně velkou hrstku černých oliv. Kapary pečlivě vymačkáte a rozkrájíte je na drobné kousky, olivy rozkrájíte také na drobno. Osmahnete nadrobno nakrájenou cibulku aby zesklovatěla, pčisypete kapary, olivy a lehce podlejete vodou. Necháte přejít varem. Pak vsypete trochu mouky, aby nám sosík zhoustl a přidáte nadrobno nakrájená sušená rajčata.
Stáhnete z ohně a necháte omáčku v teple.
Dáte na mírný oheň pánev s pár kapkami olivového oleje a necháte ji rozehřát. Zatímco se hřeje, vzpomínáte si, kam jste včera zašantročili misku s naloženým krůtím ňadrem. Po nalezení kýženého slijete olej z plátků masa na pánev a necháte znovu rozehřát. Zatímco s uspokojením nasloucháte sprostému nadávání Vincenza, který za plotem našel peří z krůty, olej se rozehřál. Vložíme krůtí plátky a opečeme je opatrně z obou stran. Budou hotové cobydup, takže se nám současně podařilo rozehřát pesto v oleji do plné vůně. Pokud chceme být štíhlí, odebereme část oleje z pánve. Pokud nám naše postava plně vyhovuje, vykašleme se na to. Na maso vyklopíme předem připravenou omáčku a lehce promícháme. Stáhneme z ohně, přikryjeme poklicí a necháme chutě aby se propojily. Ve volné chvíli se vydáme za nešťastným Vincenzem abychom mu řekli, že jsme viděli kohosi s ptákem kráčet směrem na Livorno. Zatímco ten imbecille pádí po silnici do dáli, sebereme mu z okna hrnec s čerstvě uvařenou rýží, který si tam nechal neprozřetelně chladit.
Otevřeme si k tomu láhvinku lehkého italského bílého, popřejeme si dobrou chuť a den se náhle stane krásným!
(rofl) (sun) (clap)
Nádhera – jak recept, tak jeho podání. Děkuju za připomínku.
Kytko, díky za připomínku! (inlove)
sama za sebe mám dojem, že WWW byl formát jako Hrabal, jen ho nikdo „neobjevil“.
OT přišlo nám mailem. Norští (a bývalí norští:) ) Zvířetníci, jeli jste někdy touhle pobřežní norskou silnicí ??? Začíná to dost nevinně, ale pak ty vlny a rozbouřené moře, to je „strašidelná nádhera“. Myslím, že už jsem to jednou viděl, ale „projela“ jsem si to znovu.
https://www.youtube.com/embed/4T4vc1QqiPM?feature=player_embedded
Mno na kole bych tam asi nejel..
Já ne! A musím říct, že jim tam asi rychle rezavějí auta (chuckle)
Nasládlá masa rádi nemáme, nicméně jsem právě dovlekla domů dvě horní krůtí stehna. 🙂 Vidím to na „krůtu podzimní, variaci severočeskou“. Určitě vynechám chilli, kvůli dětem, možná naopak dodám něco, co objevím ve špajzu, a kdyby to náhodou bylo moc sladké, tak tam na závěr něco kyselého stříknu. Tak.
Jo, citronová šťáva ničemu neuškodí 🙂
Samotné části krůty jsem koupila myslím jen 2x a je to už hodně dávno. Jednou prsíčka, která měla velikost menší „pečeně“ a pak nohy, ale to byly ty spodní části, protože byly plné šlach. Prsíčka byla dobrá, ale asi nás tolik neuchvátila, abych je dělala znova (jak jsem je připravila už si nepamatuji). Takže krůtů znám hlavně jako celou na am. svátky, kdy Američani slaví dva jen měsíc od sebe a menu je úplně stejné. Já sama krůtu dělala snad jen 2x. Nejběžněji se ji tady do břicha nacpe nádivka (už se prodává ve formě suché směsi), kterou si rodinné recepty různě upravuji (tchýně přidávala drůbky a pokrájené jabko), a vršek krůty se také různě posype či pomaže. Hlavními dobrotami jsou pak hlavně různé přílohy k masu (ovšem nesmí chybět brusinkový džem. Ten bývá se formě marmelády, ale nejběžnější je želé, které se prodává v plechovce, po vyklopení je to rozsolovitý válec ze kterého se krájí kolečka. Takže se Kaštánku koukni na net, tam jistě něco najedeš, já žádný osvědčený recept bohužel nemám, možná HankaW. Dede, tvůj recept vypadá velice jedlý.
V začítcích mi americká kuchyně přišla děsně proslazená, teď už jsem si zvykla, často sladkost už ani nevnímám. Sladké brambory dokonce miluji, minulý měsíc jsme jich na našem trhu koupili 20kg bedýnku a baštíme je nejen my, ale pochutnává si i Trixie, které jsem také upekla další zásobu „křížal“. A am.BBQ polevy, kterými se mašluje maso na grilu jsou skoro všechny hodně sladké, ale i dobré, pokud se to s mazáním (a dalším přidáním omáčky na talíři) nepřehání (což se často děje). Já dělám na sladko hlavně šunkovou kýtu (vlastně ji na jiný způsob nedělám). Koupím konzervu ananasových koleček. Sleju a pomocí párátek kýtu těmi kolečky obložím. Do slité šťávy rozpustím polévkovou lžíci hnědého cukru a kýtu tím poleji. Na pekáči ještě maso trochu podleji vodou a přidám dost másla. Během pečení několikrát vytáhnu a vzniklou šťávou polévám. Opečené kousky ananasu pak přijdou vedle koleček šunky na talíři. Z vypečené skladké šťávy si vždycky alespoň půl hrnku nechám v lednici, protože je z ní pak vynikající podklad do bešamelové omáčky, která je jednou z vrstev, když o pár dnů později spotřebuji zbytek šunky do francouzských brambor.
Maričko, to je nádhera, ta pečená šunka! 😛 (to je olizovací!)
Pro českého člověka – co bych měla vlastně chtít u řezníka, aby to odpovídalo vaší šunce? Uzená kýta? Normální kýta?
Dede,já nevím, jak se u vás celá šunka (kýta) prodává. Ve zdejších obchodech se šunka prodává uzená(smoked), což asi musí, jinak by to byla normální vepřová kýta, ne? Ale je i předvařená, takže teoreticky by se dala už jít jak je (fakt nevím, jak se přesně šunka „vyrábí“, já ji už jen kupuji). Ale řekla bych, že to bude stejné jako u vás. Pak už by mělo stačit péci asi 20 minut na každou libru, já peču v průměru asi další 2-3 hod a maso je krásně měkké a křehké. Kupuji buď celou nebo poloviční a buď s kostí nebo bez.
tady je obrázek s kolečky ananasu, jak je dávám já. Jen na obrázku jsou místo párátky přichyceny hřebíčky a je tam navíc třešnička. To já nedělám, protože to je zřejmě poleva z juicu, hnědého cukru a medu (a někdy i hořčice) a šunka je navíc hřebíčky prošpikovaná. To už je mi fakt moc sladké a já silnou chuť hřebíčku zase tak moc nemusím.
http://1url.cz/Wxxa
haúú, musela jsem si přesednout…
ananas přichycený hřebíčky… proč ne šroubečky…
To mi připomnělo ten starý dobrý vtip:
Policajt: „Chlapečku, proč tady pláčeš?“
Chlapeček: „Hauuuu, spadla mi do kanálu matka!“
Policajt nemeška a hrouží se do splašků a jiného biologického odpadu, hledá deset minut, dvacet minut, půl hodiny … „Chlapečku, bohužel, matičku jsem nenašel ;( “
Chlapeček: „Tak to ten šroubek je mi na nic a můžu hodit do hajzlu …“
Dede, měla by to být „šunka od kosti“(pražská) nebo třeba burgundská šunka. Nemusí mít kost, ale alespoň část by měla být s kůží.
Mám celou krutu a v neděli by měla byt k obědu. Nemáte někdo prosím zkušenost, co do ní a jak dlouho péci? Váží holka 4 kg. Pozvali jsme žravé přátele, tak aby to ještě bylo k jídlu. Bude ti můj první pokus s celým kusem ptáka noha, rady a nápady zkušenějších by mi mohly výrazně pomoci!
KAŠTÁNKU, ZKUS NAPSAT O NĚJAKÝ ZAJÍMAVÝ RECEPT NA KRŮTU TAKY HANĚ W.POKUD NEZNÁŠ OADERESU, NAPIŠ I NA lenka53 na centrum, pošlu ti ji.
Mrkněte na cuketku, on teď nedávno krůtu pekl.
Děkuju, už jsem ceketkův recept našla. Mám i kaštany na nádivku, tak propojím jeho recept s mým nádivkovým a uvidíme, jak to dopadne. Zítra ještě popílím pro brusinkovou marmošku, aby na tom bylo americké alespoň něco 😀
Jinak omáčky do sladka a pokud možno ještě i páliva oblibuju velmi. Med – zázvor – sojovka = svatá trojice!
Někde tu byl můj recept na vánočního krocana 🙂
Ve zkratce: očistíš zviřátko, pod kůži mu nacpeš masovou nádivku (u nás třeba náplň z vinných klobás, pokud se ti nechce nic tvořit:)), potom ptáka osolíš, opepříš, pomažeš změklým máslem, obložíš anglickou slaninou (pomocí párátek), dovnitř strčíš jablko, dáš na plech, podliješ vodou a celého ptáka na tom plechu přikryješ „stanem“z pevného alobalu. Dáš péct na 200 stupňů asi na 45 minut (počítám, že je krocan úplně rozmrzlý), pak snížíš teplotu na 150 stupňů a pečeš další 2 hodiny. Pak s něčí pomocí obludku vytáhneš i se stanem z trouby, koukneš, jak na tom pták je a necháš ho dopéct bez stanu – teplotu zase zvýšíš na 200 stupňů a pečeš do zlatova. To už hlídáš, aby ti nezčernala ta slanina:)) Pokud máš ráda křupavou kůži, tak před pečením bez stanu sundáš slaninu.
No a pak podáváš s něčím, co máš ráda – malé brambory vařené ve slupce, bramborový salát, růžičková kapusta jen lehce povařená nebo chvíli pečená s krocanem, kořeny petržele pečené s medem, nějaká dobrá omáčka.
Takhle upečený krocan je šťavnatý a strašně dobrý! 😛
Jo ty časy jsou odhadnuté na miniptáka. Obvyklý 15 liberní se peče tak o dvě hodiny déle 🙂
Děkuju moc Dede! Bude dvojí bramborová kaše, jedna z brambor obyčejných, druhá batátová. Pro hubnoucí členy výpravy salát s granátovým jablkem – neodolala jsem a zakoupila, měli dnes v Globusu 12 Kč za kus
Salát s granátovým jablkem??? Jak to děláš? 🙂
Klasický zelený – trhané listí a přihodim ta krásně červená zrníčka. Aby to pasovalo dohromady udělám zálivku do ovocna. Mám úžasný speciální jahodový ocet, který používám jen při zvláštních příležitostech… Já ty sladko-kyselo-slané kombinace zbožňuju nejen u masa. Třeba takový salát – opět klasický listový s fetou a vodním melounem, nebo s hruškami a gorgonzolou a karamelizovanými ořechy – MŇAM! Aby to ladilo, chce to zálivku vyladěnou do ovocné chuti nebo z balsamicové redukce…
Včera jsem koukala na vaření. Pan kuchař pekl pěkný kus bůčku i se žebry. Začínal na 250 stupních a každých 45 minut snížil teplotu o 50 stupňů. Skončil na 100 stupních a ten kus masa byl v troubě asi 12 hodin. Maso se rozpadalo a kosti vytáhl prsty. Možná by tento způsob fungoval i na krůtu (asi zabalenou v alobalu). (whew)
Fungoval určitě!
hlavně ji peč pomalu už od sobotního odpoledne…tak na 80 a přes noc..jen si pohlídej sporák,aby se nevypnul..ty nový to dělaj,maj pocit,že je někdo zapomněl vypnout…pod kůži bych jí vetřela bylinkové máslo s pomerančovou šťávou , celou kostku másla..a z vrchu osolila a nádivku bych dělala vedle v pekáčku, líp se to krájí…klasickou „velikonoční,jen bych přidala mandle…
Hele, taky mě napadla tahle verze, dlouhé pomalé pečení a nádivku zvlášť…
KAŠTÁNKU, NAJDI SI HANČINY RADY KA KRŮTĚ A JEJÍMU PEČENÍ.OBJEVILY SE TAM NEDÁVNO A JSOU NĚKDE NAHOŘE V DISKUZI. HANKA DOBŘE VÍ, O ČEM MLUVÍ.
Když se tady teda bavíme o krůtách, potřebovala bych získat zdroj. Nejlépe na východ od Prahy, kdyby někdo věděl. Poděbradské farmářské trhy 8-13 pro mne opravdu není schůdné, to až budu v důchodu a potom houby vím, jestli budu mát na farmářskou drůbež
Je to levnější než u nás v kamenných obchodech
No dobrá, ale kdekdekde?
Třeba tady
http://www.farmanovydvur.cz/kde.php
🙂
No tam nakupuje Ri, ale já bych potřebovala někde poblíž. Holt asi využiju dodavatele kuřat, neboli Šťastné kuře, to mám osvědčené. Zrovna se jeden pták Noh rozmrazuje, tenhle má jen 2,5 kg
Tuším, že krůtí ráj je někde za Uhříněvsí směrem na Říčany.
http://www.krutimaso.cz/prodejny/praha.html
pamatujete na tu debatu o piškotech a sušenkách?
http://ekonomika.idnes.cz/inspekce-naridila-opavii-aby-uvadela-na-svych-vyrobcich-zemi-puvodu-11t-/ekonomika.aspx?c=A151124_143859_ekonomika_chrs
No to je sice pěkné a podle předpisů to tak má být, ale obávám se, že uvedením země se na chutnosti (nebo spíš nechutnosti) cukrovinek nic nezlepší. Navíc, jak už to tak bývá, bude tahle informace uvedena drobounkým písmem a pečlivě zapracovaná mezi dalšími informacemi typu „Dovozce pro ČR/Slovensko/Maďarsko/Chorvatsko/Bulharsko atd., Distributor pro … atd.“, a to všechno ve všech jazycích, takže kdo nebude v obchodě vybaven lupou, nekonečnou trpělivostí a určitou zběhlostí v rozklíčování všech těchto informací, tak se stejně nic nedozví.
Osobně bych raději uvítala, kdyby ty piškoty (nebo cokoli jiného) byly chutné a kvalitní, i kdyby byly vyráběné třeba v Polsku.
OT KOMENTÁŘ PRO VŠECHNY:PROSÍM, ABY SE MI OZVALA MATYLDA NEBO ABYSTE MI KDOKOLI POSLAL NA lenka53 na centrumu ADRESU MATYLDY. MÁM NA NI DOTAZ, ALE MAILOVÁ ADRESA SPRÁVNÁ NENÍ. POTŘEBUJU hlavně RADU OD JEJÍ KAČKY. díky všem.
Tak jí pošli SZ přes Hady
Recept vypadá moc pěkně a chutně, dala bych si taky. A jdu si dočíst diskusi.
DEDE, DOUDÁM, ŽE MI PROMINEŠ MÉ DRZÉ OT,KTERÉ S VA ŘENÍM NESOUVISÍ. POSPÍCHÁM, TAKŽE SE MOC OMLOUVÁM ZA PLEVELENÍ ZROVNA V MLSOTNÍKU. ALE BUDU ŠÍT VNUČCE KOČIČKOVÉ POVLEČENÍ NA VELKOU POSTEL.TĚŽCE JSEM LÁTKU SEHNALA, UŽ JI NEMAJÍ A BUDE TO VÁNOČNÍ DÁREK ,TAKŽE TO NECHCI ZKAZIT. PROSÍM ZDEJŠÍ ŠIKULKY ŠVADLENKOVÉ, ABY MI PORADILY. ROZMĚRY:DEKA 200 X 140, POLŠTÁŘ VELKÝ 70 X 90 A MALÝ 60 X 40CM.LÁTKY MÁM DOSTATEK, ALE NETUŠÍM UŽ, JAK VELKÉ OBDÉLNÍKY MÁM NASTŘÍHAT?
POSTÝLKOVÉ ,POVLEČENÍ JSEM PŘED SKORO 4 LETY ŠILA JEŠTĚ MALÉMU MIMINKU, ALE NĚJAK SE MI TY OBVYKLÉ PŘÍDAVKY Z PAMĚTI VYTRATILY. DĚKUJI DEDE ZA POCHOPENÍ , ŠVADLENKÁM ZA RADY PŘEJU VŠEM KRÁSNÝ VÍKEND .JEN HLLÁSÁM, ŽE V BĚLÉ JE MRAZIVO, ALE SVÍTÍ SLUNÍČKO.NA CHVÍLI MIZÍM, JDU ŽEHLIT VYSRÁŽENÉ KOČIČKY.
No, jestli máš 140 šířku, tak pojedeš dlouhou stranou při zpevněném kraji no a co se týče stříhání, já si dávám 1 cm – 1,5 cm na steh, žádné jiné přídavky na povlečenínedávám. Polštář mám 70 x 90, takže tam je to to samé
No a co přídavek na zapínání?
Vřele děkuji všem, že můj zmatek ohledně krůtích končetin byl uveden na pravou míru. Člověk je nucen vzdělávat se celý život, byť jde jen o počet krůtích noh. (hug) .
Například mi mívali z kačeny čtyři stehna! Dvě klasická z běháků a dvě méně klasická od křídel! Protože podělit tři děcka a jednoho stařečka dvěma stehnama nelze … (rofl)
Ano, termínus technikus horní stehno, se někdy používá i pro „paličky“ z křídel. Když je z větší krůty, dvěma strávníkům jedna bohatě stačí 🙂
Navnadilas 🙂 Zkusím koupit krůtu 🙂
Recept zní naprosto famózně, úplně cítím, jak to skvěle voní a jak to rozporcované maso do sebe saje tu omáčku. Mňam. Už strašně dlouho jsem nedělala krůtí maso, musím to napravit. Zato ale čas od času používám krůtí játra, jsou výborná a dobře se s nimi pracuje. (A moji kocouři mají rádi syrová krůtí srdce, ta jim kupuji soustavně, ale to je jiná kapitola 😀 .)
Maso nasladko mám ráda. Nejspíš tedy vepřové, k tomu mi ta sladká chuť pasuje nejlíp, ale proč ne k drůbežímu.
Paštiku nemám nijak ráda. Ale nedávno jsem se v jednom řeznictví nechala zlákat právě pěknou paštikou, která měla na vrchu vrstvu brusinek v želé. Kousek jsem koupila (hlavně kvůli těm brusinkám) a k mému velkému překvapení mi to chutnalo. Chystám se na ni znovu, abych se utvrdila v té chuti, a vypadá to, že asi přehodnotím svůj vztah k paštice 😛 .
Tapuz, já taky nejsem paštiková. Ale tahle – z pečeného masa s brusinkami (jsou va paštice, ne jen navrchu) je tady u nás relativní novinkou v mém oblíbeném obchodě, který bere uzeniny od fakt dobrého řezníka. A tam jsem pochopila, že je možno paštikám i propadnout!
Ovšem v mém případě nikdy Májce nebo „paštikovým krémům“… to mi nechutnalo a nechutná.
Nenene, já taky nemám na mysli Májku nebo bůčkovou pomazánku. Mám na mysli takové ty pořádné paštiky, které se v řeznictví vykrajují z porcelánových nádob. Tady jsou brusinky v želé na povrchu. Bylo to v řeznictví, které patří přímo masokombinátu, který je tady kousek od Prahy. V poslední době se těch jejich řeznictví vyrojilo po Praze několik. Docela ráda tam chodím, většinou mívají dost dobrou šunku od kosti – skutečné maso s tukovým okrajem, je pěkně suchá a není „chřupavá“ (napuštěná želatinou). A mívají i pěkné maso a širokou nabídku.
Mančel nejí králíky a drůbež (důsledek několikaletého pobytu na venkově), takže drůbež u nás na jídelníčku není. Nevím přesně, ale matně si vzpomínám, že krůta má nohy dvě. Která je přední? Hambím se, mám mezery ve vzdělání a zazlívám rodičům, že mi něco tajili.
Nohy má dve, potiaľ správne 🙂 . Stehno sa ale zvykne deliť na horné (vlastné stehno) a dolné, čo je vlastne anatomicky lýtko. Horné morčacie stehno je čisté mäso len s jednou veľkou kosťou (stehennou) uprostred. Dolné je tiež fajn, ale je poprerastané množstvom sezamských kostičiek, ktoré vznikajú skostnatením šliach. A tak keď sa s tým človek nemá chuť príliš piplať a tie sezamské kostičky povyberať, tak „dolné“ stehno je tak akutát na pečenie, kdežto horné je materiál na čokoľvek, aj na guláš.
😀 řekla bych, že je to jako s tanečníky, ti taky mají přední a zadní nohy! (rofl)
Pokud jde o termín horní stehno, tak tím se míní porcování krůty – tedy koupíš jen tu horní pěknou část, zatímco tu dolní velikou palici plnou šlach necháš někomu jinému 😛
Když jsem byla malá a ještě jsme dělávali vánoční pečenou krůtu s nádivkou, tak jsme ještě za syrova vytahovali tyhle šlachy z těch stehen kleštěmi. Máma ta stehna na koncích nařízla a trochu rozpitvala, až šlachy vykoukly, a pak jeden držel krůtu a druhý chytl šlachu do kleští a mocně táhl, až se šlacha vytrhla. Než byly všechny venku, byla to docela fuška.
No veď toto… Ja to robím malým vykosťovacím nožíkom, ale je to piplačka a je z toho dosť odpadu.
Mamina to tak s taťkou dělali taky. Já většinou vařím sama, tak se prostě „dolnímu“ stehnu vyhýbám 🙂
A to já ho zase peču ráda. Umím ty divné kosti vybrat rychle a ani se mi to moc nerozpadá – po upečení samozřejmě.
Jen nesmí iniciativní pomocník maso napřed nakrájet ostrým nožem proti vláknu. To je pak trága 😀
Jani,zkus ze staženého krůtího astehna udělat svíčkovou neb gulášek. Když zatajíš původ masa tím, že stáhneš kůži a tajně ji zlikviduješ,aby ji manžel vůbec neuzřel, bude jistě dlabat bez protestů,pokud guláš a svíčkovou rád.myslím, že nepozýná v této přípravě vůbec drůbeží původ masa.Já podobně učila jíst svého jičřího ryby, které nemusel vůbec. Zkrátka jsem třeba rybí filé jsem nejdříve zamaskovala spoustou cibule, rajčat a troškou kečupu, a pak ho zapekla pod brkaší. Osobně ryby miluju, takže jsem je vařit chtěla. Starší dcera bohužel vždy rybu detekovala, takže tam jsem neuspěla ani svou rafinovanou úpravou, ale j Jiří se ryby jíst postupně naučil. Dnes je pro nás moc velká a lehce kvůli nedalekým sádkám dostupná lahůdka pstruh. Jiřáí si rád vyjede na kole i v zimě,takže kdykoli je ochoten rybky dovézt ze 4 km vzdáleného Smolova. auž jsme tak zmlsaní, že na Štědrý den kapra na stole nahradili právě pstruzi na másle.Smažený kapr pro mne a hlavně i Jiřího vždy byl a je synonymem nebezpečí zapíchnuté kosti v krku stolovníků. Když se z kapra udělalo jen filátko,skoro nic z něj nezbylo. Už roky nesmažím, nesnáší to můj neexistující žlučník.Naposled byl smažený kapr v době, kdy ještě byla doma naše mladší dcera. A když mi před roky můj popleta dotáhl domů dva obrovské macky místo malého, asi2 kg kapříka,musela jsem se s tím popasovat, bo u nás se jídlo fakt nevyhazuje do odpadu.Řízky jsem sice tehdy usmažila,ale bylo jich moc a mjá je nehodlal a jíst měsíc. Nakonec jsem někde v Receptáři našla předpis na naložené kapří řízky podle maminky Oty Pavla.Naložila jsem tu hromadu usmažených řízků do nálevu a předhodila jsem je strávníkům na Silvestra. Mělo to obrovský úspěch a snědlo se úplně vše, včetně řízků z ocasních částí, které jinak nikdo nechtěl.Kapří kosti v nálevu krásně změkly, nic se nikomu nezapichovalo do jícnu.Strhla se dokonce lítá bitva o poslední kousky. Maminka O.P. nedělala tuhle dobrotu z kapra, ale používala na to jen malé plevelné rybky, které její chlapci sami chytali.
Z malých pleskáčov povarených v octovom náleve robila moja teta vynikajúcu domácu „tresku v majonéze“. Kostičky zmäkli a neboli vôbec poznať, vytiahli sa len chrbtice a väčšie kosti. Kde tie časy sú, na ryby už nechodia, kvôli veku a zdravotným problémom…
LIKVIDOVAT KRŮTÍ KŮŽI,NO ŽE SE NESTYDÍŠ LENKO,VÍŠ JAK JSOU Z NÍ DOBRÉ DRŠŤKY DO POLÍVKY? KAROLÍNA BY TI MOHLA VYPRÁVĚT….
hmmmmm, ale tady šlo o radu, jak lze připravit jídlo z drůbeže tam, kde je zavilý (chuckle) odpůrce drůbeže.
Ahoj MaRi, to je fajn, že ses objevila (inlove)
Myslím na tebe a doufám, že to nějak zvládáš (h)
stáhneš kůži a tajně ji zlikviduješ..to jsou ale hraběcí rady…zlikvidovat ji může do polívky, manžel ji jíst nemusí (polívku) 😀
MARI, JAK ŽIJEŠ? UŽ DLOUHO JSEM TĚ NIKDE NEZAHLÍDLA.
Br!! Drž´tky do mé držky ani náhodou a nikdy . Toe blok z dětství. Už jen pach vařených džtěk mi obrací naruby útroby. A kůže jakékoli drůbeže je sice pochoutka, ale nikoli pro mne.
Jen ještě dplním název té rxbí dobroty maminky O.P.jmenoovalo se to HAMŤAVÉ DROBKY.
no proto z té krůtí kůže uděláš ty dršťky, protože ta kůže nesmrdí…
NETVRDÍM, ŽE KŮŽE SMRDÍ, ALE TEN, KDO JI NEVIDÍ NA MASE, NEMUSÍ VŮBEC DRŮBEŽÍ PŮVOD MASA ODHALIT. JÁ KŮŽIDRŮBEŽE UŽ DLOUHO NEVAŘÍM,NESMAŽÍM A ANI PEČENOU NEJÍM.JE TO PRO MNE VELKÁ CHOLESTEROVÁ , TUKOVÁ A KALORICKÁ BOMBA NAVÍC.TUKU MÁM V TĚLE OBROVSKÝ PŘEBYTEK A CHOLESTEROLY JSEM SI HRKOTĚŽKO NEDÁVNO UPRAVILA DO NORMÁLU.KARDIO I JINÝVH PROBLÉMŮ MÁM PŘEBYTEK, NETŘEBA SI JEŠTĚ PŘIHAZOVAT. A OD DOBY, CO MÁM NESKUTEČNÝ PROBLÉM S NEFUNKČNÍ KYČLÍ, KTEROU NIKDO ZE DRŮ NECHCE OPEROVAT, SE SNAŽÍM DALŠÍ PROBLÉMY NEMÍT.
možná by si ji dal JIŘÍ.. 😉
ANI JIŘÍ O N KŮŽI NESTOJÍ, HOKIN UŽ NENÍ, TAKŽE SE KŮŽE U NÁS VYHAZUJE.RADĚJI PRYČ, NEŽLI MÍT DALŠÍ PROBLÉMY.
kůži ani dršťky do mé dršťky také nedostaneš. Máme zvěř naši i cizí a tak se rozdělí mezi ně, psi to také moc nedostanou protože jak jsem už psala tak podělaná kolie není nic moc estetického.
to není, ale mě právě fascinovala Karolína, když psala,že z krůtí kůže dělá drš´tky…protože v hospodě, kde vařívala moje mamka,to dělali taky 😀 a lidi se divili,že to není v hospodě cejtit…
Podělaná kolie nic moc, ale dalmatin je jiné jméno pro popelnici 😀
Sežere cokoli, kdykoli, v jakémkoli množství a bez následků 😀
(Jen jestli necituji Dalmatin 😀 )
Teda Leni, ja nevim, ale zatajovat nekomu druh masa, z ktereho chci varit, kdyz vim, ze to dotycny nerad, mi prijde trochu nefer.
Je pravda, že pokud někdo u nás něco nejí, tak to ani nevařím – jídlo má být radost, takže proč tuto radost ničit kamuflováním, byť je to možná zdravé. Terka třebas nemá ráda cizrnu a fazole /narozdíl od nás/ – no tak je vařím jen tehdy, když není doma. Jenda nejí krupici – tak jsem ji jednoduše vyřadila z jídelníčku a sama sobě si ji jednou za rok uvařím, když není doma. A když je u nás mamka, tak určitě ji nedám na snídani pomazánku z tuňáka …
YGO, KDYBYCH SE MĚLA ŘÍDIT STÁLE PODLE TOHO, CO NĚKDO Z RODINY NEMÁ RÁD, ASI BYCH NEMĚLA CO VAŘIT. ALE JIŘÍHO JSEM JÍST RYBY PŘECE JEN NAUČILA. V PROSINCI TO BUDE UŽ 34 LET, CO JSME SPOLU, ALE TRVALO TO HODNĚ DLOUHO. DŘÍVE JSEM RYBY VAŘILA A KAMUFLOVALA RAJČATY A CIBULÍ, DNESKA JE UŽ JÍ NEZAKAMUFLOVANÉ. ZKRÁTKA SE TAKY TROŠKU ZMĚNILY I JEHO CHUTĚ, ). A DNESKA JSME SI VELICE POMLASKÁVALI OBA.KDYBY JIŘÍ RYBU NECHTĚL, ODMÍTL BY V TÉ CHUMELENICI PRO PSTRUHY VŮBE DOJET.MLSNOST A CHUť HO ALE PŘINUTILA JET.
HANI, REAGUH JU AŽ NYNÍ, JELIKOŽ JSEM PŘIPRAVOVALA VŠECHNO MOŽNÉ PRO SVÉHO JIŘÍHO. MÁ ZÍTRA NAROZENINY, TAKŽE JSEM CHYSTALA VŠE NA DNEŠEK, ABYCHOM TO MOHLI SPOLU OD SLAVIT. A VĚŘTE NEBO NEVĚŘTE, ALE ZA TY ROKY SPOLEČNÉHO ŽIVOTA SE MI PODAŘILO JIŘÍHO ODPOR K RYBÁM OPRAVDU NALOMIT TAK, ŽE DNESKA JSME POODVĚLI ČERSTVÉHO PSTRUHA NA MÁSLE.JIŘÍ PRO PSTROUŽKY DOJEL NA KOLE N DO NEDAKLEKÉHO(ASI 4 KM DO KOPCE VZDÁLENÉHO ) SMOLOVA. PSTROUŽEK BYL PODÁN S BAMBOREM A JEN NA MÁSLE A JIŘÍ SE OPRAVDU UPŘÍMNĚ OLIZOVAL A POCHVALOVAL SI, ŽE JSEM SI NA TY SÁDKY VZPOMNĚLA. MOC NÁM OBĚMA CHUTNALO A OPRAVDU MI VĚŘTE, ŽE JIŘÍ JEL PRO RYBY DOBROVOLNĚ, RÁD A FAKT BAŠTIL S VELIKOU CHUTÍ. KAPRA UŽ DÁVNO NEKUPUJEM, NĚJAK SE NÁM KAOPR ZHNUSIL SVÝM KVANTEM KOSTÍ, ALE PSTRUÝH JE ÚPLNĚ JINÉ MASÉ ÍČKO A NENÍ RYBINOU SKORO CÍTIT.MŇAM, BUDEM MUSET TY PSTRUHY OPAKOVAT ČASTĚJI. KOSTIČEK JE MALIČKATO A JDE KRÁSNĚ VYNDAT CELÁ PÁTEŘ, TAKŽE MASO JE TÉMĚŘ Š ČISTÉ, BEZ KOSTÍ. A TA CHUŤ S S KAPREM SROVNAT NAPROSTO NEDÁ. NA ŠTĚDRÝ DEN MÍVÁME PRAVIDELNĚ PSTRUHA, NIKOLI KAPRA. A PSTRUHA MÁME NEJRADĚJI JEN NA MÁSLE S TROŠINKOU PROVENSÁLSKÝCH BYLINEK. HURÁ, ŽE SE JIŘÍ TY RYBY NAUŠ ČIL JÍST. MNĚ BY RYBY V JÍDELNÍČKU CHYBĚLY.
na sladko maso nijak neoblibuju, v asijské kuchyni vyhledávám spíše černé vejce, potom to nakyslé nebo pálivé nebo takovou tu omajdu-sojovka, porek,česnek,zázvor,koření, koriandr,bambus a šitake houby..vývar a trocha škrobu.
Proto kachny a husy, jakékoli maso potřené medem nebo cokoli s ananasem a broskví, přehozené rozteklým plátkem sejra, odmítám s děsem v očích.
ale když se dá med s citronem na stejk a jen lehoučce, sýpne se pepřík, pak je to lahoda…
krůtu mám ráda s omajdou na paprice nebo jak popisuje Inka- potřenou zbylým výpekem z martinské husy a pomalu péci…
Krůtu mohu jíst upravenou úplně jakkoliv – díky masu mnohých kvalit 🙂
A celou ji peču na Vánoce – podle anglického způsobu. Ale musí to být malý pták, maximálně 7,5 kilo. Příští týden si jedu do sousední vsi pro krůtu a doufám v malou, tedy asi desetikilovou. Ale v nabídce mají i patnácti a dvacetikilé kusy…
ty velký krávy-teda krůty , se vejdou do trouby????
Pochybuju, leda by to byla trouba obřích rozměrů 😀
Ne, to se u nás naučili prodávat krůty stejně, jako půlky prasat. Prostě to koupíš celé a doma rozporcuješ do mrazáku. Cena je dobrá – 80 Kč za kilo. A já mám krůtí maso ráda celoročně.
Jen prostě musím být v určitou hodinu ve vedlejší vsi před místním družstvem a objednanou krůtu si tam zaplatit a převzít.
no už se vidím, jak to doma za asistence sposty chlupatejch ručiček porcuju 😀 , ale cena je to krásná..
Já si vždy představím Mr.Beana,jak si v té krůtě zapomněl hodinky a hledal je tak,že si ji nasadil na hlavu 😀
SHARKO, TYJSI ZVÍŘE!!!
Ne, to se rozporcuje do inteligentních balíčků do mrazáku pěkně podle druhu. Packy, horní packy, prsa, drobky na čínu a kůže se uvaří psům. Stejně, jako se to dělá s jehňaty.
A ne, moje každodenní cesta nevede kolem obchodu s masem, kam denně dovezou „čerstvé“ maso z jatek. A ne nebudu příležitostně kupovat oslizlé kousky krůtích prs, když si můžu dojet na krůtí farmu, vzít si dvě nebo tři obludy ještě teplé, maso doma rozporcovat zchladit a zmrazit. A vím co je zač 🙂
v tom souhlasím….
ri, prosím Tě, kam jezdíte pro ty krůty?
Daleko na sever
http://www.farmanovydvur.cz/
no vidíš jak jsou Čechy malé. Já od nich nakupuji také, už nějaký ten rok. K nám do Turnova jezdí každý pátek. Občas mívají i kuřata / vím, to ty nepotřebuješ/ ale to jsou kuřata! Bezva prodavačky, stále stejné.
😀
Však já registruju, že sídlíte někde u nás za barákem 😀
… no, skoro 😀
SHARKO, MY MÁME NASLÁDLÉ MASO RÁDI, TAKŽE ZÍTRA VAŘÍM KUŘE PO PLZEŇSKU-NA PIVĚ , S ROZINKAMI A CIBULÍ. K TOMU BUDE RÝŽE A JIŘÍ TUHLE ÚPRAVU MILUJE TAKY.V TÝDNU BUDU DĚLAT DRUHOU PŮLKU KUŘETE ZASE ALA KAČENA. KAČENU MOC NEMUSÍ ANI JEDEN Z NÁS, ALE KUŘE NA ČERNÉM PIVKU, S BRKNEDLEM A ZELÍM RÁDI MÁME OBA.
Teda DEDE jen při čtení tvého receptu se mi už sbíhaly sliny.
Já s manželem jednou za rok při výročí svatby chodím do restaurace Jadran, kde nám připravují slavnostní menu. Jsou to vždy delikatesy.
Já včera koupila už na sváteční vánoční oběd krásný kus roštěnce. Srdce se mi nad ním smálo.
Budou z něho vídeňské roštěnky
Míšo, jak děláš vídeňské roštěnky? 🙂
DEDE, PŘIDÁVÁM SE K TVÉMU DOTAZU.JAK DĚLÁŠ TY VÍDEŇSKÉ ROŠTĚNKY, MÍŠO?, SBÍHAJÍ SE MI SLINY JEN U ČTENÍ NÁZVU.
Jako normální s tím ,že na ně opeču na kolečka nakrájenou cibuli .
A jak děláš normální roštěnky (rofl) (rofl) ?!
(rofl)
Na oleji zprudka opeču roštěnec, který je posolený a popepřený a namazaný na jedné straně hořticí. Pak je vyndám, nechám zesklovatět cibulku a podleju. Do toho vložím maso a dusím do měkka. Pak zahustím omáčku. Zvlášť opeču do zlatova cibuli nakrájenou na kolečka. A tou na talíři ozdobím maso. Příloha rýže.
MÍŠO, TU FINTU S KOLEČKY OPEČENÉ CIBULE JSEM SICE NEZNALA, ALE VŠIMLA JSEM SI, ŽE JAKO KAŽDÁ KUCHAŘKA SOLÍŠ TY PLÁTKY MASA PŘED TÍM, NEŽLI JE DÁŠ NA HORKÝ TUK. ZKUS JE VÁŽNĚ NESOLIT, JEN POTÍRAT HOŘČICÍ A PEPŘIT. JÁ SAMA VKLÁDÁM PŘIPRAVENÉ, ALE NESOLENÉ PLTÁKY NA VROUCÍ TUK NESOLENÉ. SOLÍM AŽ PO ZATAŽENÍ(ZEŠEDNUTÍ NEB ZBĚLÁNÍ TŘEBA DRŮBEŽÍHO) AŽ NA TÉ PÁNVI.TUHLE FINTU MNE NAUČIL JEDEN MŮJ VÝBORNÝ KAMARÁD, KTERÝ CELÝ ŽIVOT PUTUJE PO MEZINÁRODNÍCH A OBROVSKÝCH LUXUSNÍCH PARNÍCÍCH, KDE VAŘÍ PRO NEJNÁROČNĚJŠÍ PASAŽÉRY. ŘÍKAL MI TEHDY, ŽE VYTEČE A POKUD MASO PŘED VHOZENÍM NA TUK OSOLÍŠ, VYPEČEŠ VEŠKEROU ŠŤÁVIČKU A Z MASA VZNIKÁ VLASTNĚ TUHÁ PODRÁŽKA. ŠŤÁVU PAK VLASTNĚ NA TUKU ZNIČÍŠ A MASO ŠŤAVNATÉ NIKDY TAKTO NEUVAŘÍŠ.OD TÉ DOBY, CO MI TOHLE KAMARÁD KUCHAŘ PORADIL, JSEM TO VYZKOUŠELA MNOHOKRÁT A SOLÍM VŠECHNY MASOVÉ PLÁTKY AŽ NA PÁNVI A TEN ROZDÍL VE ŠŤAVNATOSTI JE MARKANTNÍ.
Díky Míšo, líbí se mi tam ta hořčice. Jen se jako správnej šťoura ptám: Jakou? Máš nějakou oblíbenou?
(Já teď mám doma medovou francouzskou hořčici a ta je!:))
Mám domě Dijon hořčici s provensálským kořením – teda ke klasickým špekáčkům vůbec nepasuje (dokonce bych řekla bléééé), ale jako potěr do různých závitků je jedinečná …
Kdysi jsem vařívala krůtí horní stehno v omáčce, ve které byly rozinky, švestky, pomeranč, jablko, džus, červené víno, skořice a hřebíček, badyán…. prostě hodně voňavé koření. Pomaličku se to peklo v kachlových kamnech, nejlépe když jen tak dohořívala přes noc. Omáčka vznikla velmi hustá, hnědočervená, masíčko nasálo ty vůně, bylo to úžasné jídlo. Poměry mám někde napsané.
Jednou jsem to uvařila a i známí, které jsem na to jídlo pozvala a zrovna moc maso nasladko nemuseli si přidávali. Je to tuším středomořský recept, který jsem si odněkud z cest dovezla a tam byl připravován z hovězího masa.
Karolíno, tohle zní jako recept podle mého gusta. (wave)
Jen – jaký to byl džus? Jablečný nebo pomerančový?
Pomerančový. Já ten recepis někde najdu.
Díky! (wave)
No, když já zrovna patřím do sorty lidí, kteří nasládlé maso nemusí – teda rajskou dělám docela sladkou, ale jinak … (shake) . Takže brusinkovou paštikou by mne neuhostil (já totiž nesnáším ani brusinky, když jsou kydnuté do svíčkové – na druhou stranu, když se mi svíčková pořád nezdá, tak do ní klidně zamixuju domácí meruňkovou marmeládu 😉 )
Ale jinak krůtu můžu na všechny možné způsoby (kromě toho pečení v celku, protože to bysme ji jedli dva měsíce), takže vyzkouším bez těch jablek.
já zase dýni…do svíce…:-D
Tu taky
Jo a pokud jde o krůtu, to je moje top maso. Ovšem bývaly doby, kdy za docela slušný peníz byla ke koupi brojleří slepice. Většinou to byly lodě nad dvě kila, masa jak u rasa a z toho se taky vařilo báječně.
A jeden krůtí recept nakonec: Vezmeme šťávu a sádélko zbylé z martinské husy, zakoupíme teď v Lidlu dolní stehna za lidovou cenu, dáme pomalu péci a s bramborovým knedlíkem a zelíčkem servírujeme
Inko, na ty veliké slepice si pamatuju – máš pravdu, vařilo se z nich dobře. A nějak si nepamatuju, že by byly extra tučné – prsa se při případném pečení obvykle musela prošpikovat. 🙂
No právě že kupodivu nebyly, byly to nádherné kusy masa za velmi nízkou cenu, což jsem zrovna v té chvíli nutně potřebovala
Hm, pamatuju se, když jsem ze stejného důvodu občas kupovala vemínko pro psa. To fungovalo tak, že jsem vykrájela ty hladké jemné kousky, ty uvařila zvlášť a pak osmažila rodině. Zbytek byl uvařený pro psa…
Mňam!
Já maso s nasládlou chutí mohu, Bimbo moc ne, ale ono mu většinou trvá, než novou chuť ocení. Já jsem otevřená zkoumání, což mám vlastně i v popisu práce.
Každopádně nastává zase čas krémových polívek, teda už nastal. Čas hutnějších omáček, které potom od takového dubna do října neuvařím. Ideální čas pro zvěřinu, kdyby teda byla. Dušené a smažené zeleniny ( už se na nás směje krásný celer ). Ale i tak se snažím vařit i lehčí stravu, díky strojku na těstoviny se stále krmíme po italsku. Ale jestli bude zima, dojde i na tu svíčkovou
Njn, ale těstoviny nepatří zrovna k dietním jídlům 😉
Ivo, nech toho pošťuchování šťourání.Podle tvých kritérií by nebyla dietní ani suchá dušená rýže. I pro diabetika platí VŠEHO S MÍROU!!A NEPOKOUŠEJ SE MI TU TVRDIT, ža tvá jediná říloha jsou POUZE VAŘENÉ BRAMBORY nebo baštíš všechno bez příloh. Ani luštěniny by podle tvých kritérií dietní nebyly,protože mají sacharidů víc než ty brambory.
Psala jsem lehčí a ne dietní, i když na dietu zrovna těstoviny Bimbo dostal. Lehčí než smetanové omáčky a podobné zimní radovánky
Ivo, to je relativní 😀
Podle toho s čím to srovnáváš 😉
Pekný, inšpiratívny recepis! Nasládlu príchuť mäsa ,ôžem, pokiaľ neprevažuje a vyvažuje ju slanosť, kyslosť alebo oboje. Svojho času bolo dostať v predajni ázijských potravín takú sladkú pastu, už si nespomeniem, ako sa to volalo, ale bola v nej sójovka, sušené rajčiny, med, čili a bolo to prevažujúco sladké a vynikajúce na kuracie krídla. Len sa pre vyváženie museli aj poriadne osoliť, samo to sladké nebolo dobré. Morka je vôbec veľmi vďačné mäsko a uznávam z nej čokoľvek, práve okrem pečenia obrovských vtákov vcelku, čo mi príde ako dosť veľká škoda. Moja teta, mamina najstaršia sestra, sa odjakživa snažila variť zdravo a diétne a v podstate všetko, čo sa varí z hovädzieho alebo bravčového, dokázala uvariť z morky a všetko to bolo dobré, napríklad taký morčací segedín je vynikajúci. Kyslá kapusta vezme morke aj tú charakteristickú príchuť, čo niektorým ľuďom vadí. No a úspešne tu o pol ôsmej ráno slintám, ešteže som doma raňajkovala…
Sweet chilli paste/jam
To nie, chilli tam nebolo podstatné, len ako jedna z príchutí. Bolo to skôr ako hustý lepivý karamel. A už to nemajú…
Táto to bola – Hoisin: http://1url.cz/uxn9
A rajčiny v nej nie sú, to som si asi s niečím poplietla, ale na tie krídelká to bolo mňamózne.
hoisin sause u nás má Globus a prodávají ji i vietnamci ve večerkách, když si o něj řekneš, dodají ti ji… klidně se domluvíme a pošlu ti ji….
Km14, asi jsem kámoška od vaší mamky, nejčastěji kupuju právě krůtí a dělám je na mnoho způsobů, právě i na ten segedín nebo i guláš (u vás je to asi paprikáš?). Vepřové nemám ráda a skoro ho nekupujeme, tak 1-2x za rok maximálně, to spíš hovězí, a to taky ne moc často. My moc maso nejíme, ne z nějaké pózy nebo tak něco, prostě nám nechybí.
Tak to jsme na tom stejně, segedín jsem neměla roky ráda, protože doma ho dělali z bůčku a podobně, když si ho vařím sama, tak jedině z krůty, i když máti málem dostala infarkt, když me to poprvý viděla vařit – taková škoda!
Jinak miluju na sladko-pálivo kuřecí křidýlka na gril, nebo i do trouby – smíchat med, sójovku, drcený česnek, citronovu šťávu a trochu oleje, naložit přes noc a opatrně ogrilovat – ten med je potvora, rád se připaluje…
Krůtí segedín je dobrý (taky dělám) ;-). Bůček opravdu nemám ráda, ostatně jako skoro každé vepřové, vždycky si vzpomenu na školní léta, jak jsme chodili na jatka, na těch vepřových to vážně smrdělo.
já maso zrovna nemusím ale někdy mám chuť zrovna na hovězí. Asi to člověk potřebuje protože je všežravec