Když jsem se včera ráno vzbudila, bušil do oken déšť hnaný poryvy velmi silného větru. Listopad konečně vypadá, jak má, napadlo mě. Jen na okamžik mi myšlenky uklouzly směrem k nevyhnutelnému bahnu, ale zaťala jsem se. Já mám přece z toho deště radost!

A skutečně ji mám, i když Ari už zase nabývá na bílého psa nečekaných barev a denní úklid podlah v Domě je samozřejmostí. Pořád ještě dokážu okouzleně naslouchat zurčení vody v okapech, pořád ještě vděčně nenadávám, když musím po návratu ze psích vycházek sušit i psí postroje a vodítka. Psy totiž suším teprve poté, co je pořádně umyju. Auto nemyju, nemá to cenu:))

Les je deštěm omytý a krásně prokouknul:))

V pondělí jsem využila váhavé rozjasnění zamračené oblohy a vzala psy na Zvičinu. Nešli jsme tentokrát ze sedla, ale po hřebeni od Dehtova. Auto tady mohu nechat na jediném místě, kam vede dost strmá polní cesta. S radostí jsem zjistila, že jsou na ní konečně kaluže! U nás byla tak dlouho tak hrozné sucho, že se aspoň maličko trvanlivější kaluže začínají dělat teprve po týdnu deštivého počasí.

Psiny vyrazily s nelíčený nadšením, a protože kvůli všudypřítomné zvěři musím mít vždycky aspoň jednu uvázanou, šlapaly jsme společně ve svižném tempu. Teprve po chvíli mě napadlo vám stopy po vodě vyfotit, ale bylo už pozdě. Jak jsem se propracovávala výš, a terén byl strmější, kaluže zase zmizely. Přesto les konečně voněl vlhkostí a pomalu tlejícím listím, pastviny za cestou se opatrně zelenají.

To listí na cestě je opravdu mokré!:))

Ona příroda vůbec ledacos dohání. Tak například v těchto dnech vidím letošní první houfy „prašivek“. Královéhradecký kraj letos patřil k těm nejsušším, takže houby se tu v normální čas prostě nevyskytovaly, i když třeba na Vysočině jsem jich koncem září viděla poměrně dost.

Stále nacházím kvetoucí luční kvítí a moje růže mají tolik poupat, že jsem je zatím ani nezastřihla. A přitom to musím udělat, protože jinak se k nim nedostanu s novou kůrou, ani nebudu schopná je jinak ochránit proti mrazu.

Z lesů se zdvihá pára, pastviny se (konečně) opatrně zelenají

Pořád mám dost malin, červených i žlutých. I když nejsou tak sladké, jako ty letní, pořád si na nich pochutnám. Venkovní muškáty mi stále kvetou jak divé, dokonce i kytky v kamenných květináčích vypadají podstatně lépe, než v srpnu. Ve veletruhlících mám i po sklizni k dispozici vedle obou druhů petrželky a celeru i čerstvou rukolu. A červenají mi v přístěnku schovaná zelená rajčata. Konečně!

Také jsme zasadili šest stromů – tři v zahradě, tři před zahradou u cesty. Bohužel většina z nich je vysazena místo prastarých ovocných stromů, které musely být letos postupně pokáceny, protože jejich vetchost spolu s jejich rozložitostí hrozila průšvihem. Za plotem jsme tak na jaře přišli o dvě jabloně (smiřické) a hrušeň, teď padla hruška u vrátek.

Žízeň:))

Všechny totiž měly silné a zdravé větve, leč na zcela prohnilých kmenech. Tam už se smlouvat nedalo. Však jedna z těch velkých jabloňových větví spadla loni přímo na Markovo auto a byla velká klika, že u něj právě nikdo nebyl. Rozbité sklo a pomačkané plechy se nahradí snáz, než rozbitá hlava.

Přestože jsem nově zasazené stromky pilně zalévala, přišly deštivé dny jako na zavolanou. Však při sázení byla zem suchá tak hluboko, kam se až kopalo – v listopadu! Příroda má s vodou pořád co dohánět. Ale všechny vypadají dobře, snad se ujmou. A co jsme sázeli? Dvě arónie (černý jeřáb), pozdní třešeň – chrupku, obyčejný leč jedlý jeřáb (moravský?:)) a dvě višničky dvou odrůd, aby rodily hezky jedna po druhé a ne zároveň.

Po tomto kousku cesty dokonce teče čůrek vody!:))

Další fotky najdete tady: http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Podzimni_vychazka_v_lese_a_zavodnena_zahrada

Omluvte prosím bídnou kvalitu fotek, fotila jsem mobilem a většinou je na něj v posledních dnech tma.

A tak se vás dnes ptám: jak se příroda kolem vás vyrovnává s následky sucha? Obnovily se už skoro vyschlé vodní toky? Také vám pořád ještě kvetou letní kytky? A růže? Sázeli jste taky nějaké stromy nebo keře?

A pak dotaz obecný: máte pocit, že je už u vás zem přece jen dostatečně promočená? Na doplňování podzemních vod to, myslím, ještě zdaleka nestačí, ale stejně je už na krajinu příjemnější pohled. Sucho je velmi vážný strašák.

Pojďme si povídat o podzimu, vodě, přírodě a jejím usínání. Pokud máte nějaké fotky, dejte odkaz! Podíváme se všichni:))

Kaluž lesní a zrcadlení

Holkám je to fuk, hlavně, že házím klacík…:))