Tenhle víkend jsem jela s kamarádkou a s jejím mužem podívat se na výstavu chryzantém ve Šlapanicích, kde se výstava pořádá tradičně každý rok, protože tu žil věhlasný šlechtitel Jan Dvořák.
Chryzantémy mám moc ráda. Je to nádherná podzimní kytka mnoha barev i tvarů a dokáže rozzářit šedivé podzimní dny. Vím, že spousta lidí říká, že je to květina hřbitovní. Ano, dává se na hřbitov na Dušičky, ale vůči téhle nádherné květině je nespravedlivé řadit ji jen sem. Obrovské zlatožluté květy, tmavě červené a bronzové i něžně růžové mě vždycky naplňují nadšením.
Také často bývá na japonských tkaninách – a je vždycky luxusní, hadříky tohoto druhu mě naplňují nadšením i slzami nad stavem financí v peněžence 🙂 Několik takových látek mám a zatím se na ně chodím jen dívat, protože jsem ještě nepřišla na to, jaký nejúžasnější výrobek by z takové látky mohl být (co kdybych ho pokazila?).
Chryzantémy mě zaujaly v jednom starém románu Valentinovy ženy – jedna z dotyčných žen prohlásila, že má ráda chryzantémy, a dotyčný Valentin, aby dámu ulovil, jí nechal vyzdobit pokoj obrovskými kyticemi zlatožlutých velkých chryzantém. Valentina bych teda klidně poslala k šípku, ale ty chryzantémy bych chtěla 🙂
Výstava byla moc hezká. Chryzantémy malé, velké, jehlicové, všechny barvy – a to prý přitom nemohli vystavit všechno, co by chtěli, protože spousta druhů ještě nerozkvetla!
Zároveň se vystavovalo ovoce a zelenina, hlavně jablka – orlovna nádherně voněla jablky i chryzulemi, tou podzimní vůní, kterou si pamatuji od babičky ze zahrady.
Takže jestli chcete, nakoukněte: http://malcka.rajce.idnes.cz/2015_chryzantemy
Děkuju Matyldě za článek a hned se ptáme: máte také rádi chryzantémy? Které tvary a barvy nejvíc? Pěstujete je? Já mám s chryzulemi dvě potíže – ta první: kam s nimi, když mi pořád ještě vítací muškáty kvetou jak o život, ta druhá: kam s nimi, když Ari ani trošku nevoní a má tendenci je skartovat?:))
Jo, a když už tu byla řeč o hřbitovním kvítí – pamatujete si na ty umělé, voskované? Jednak bývaly na hřbitovech hojně zastoupené, a jednak některé děti nehodné chodily sbírat ty vyhozené a považovaly je za báječnou pomůcku k zakázaným pyromanským činnostem:)) (A že to byla psina, dokud na to dospělí nepřišli!:))
matyldo fotky jsou krásné. líbí se mi ty plnokvěté, třeba ty žluté. ale taky ty střapaté fialkové.
Omlouvám se, mimnimální přítomnost, ale mám teď po delší době zase pět dní babičkování (do středy včetně), tak se k počitadlu prakticky nedostanu…
Ale je to legrace, Patrikovi je už dva a půl a už se s ním dá podnikat plno věcí 🙂 Tak je podnikám a flákám net… (wave)
První výstavu chryzantém jsem viděla ještě za základkových let u nás v Kroměříži v rotundě v Květné zahradě. těch tvarů a barev. A v neděli večer výstavu za pakatel rozprodávali.
Znáte japonskou pověst, proč má chryzantéma tolik okvětních lístků?
Původní chryzantéma měla jen pět okvětních plátků. Žil mladík a miloval dívku. Jednoho dnes se rozstonal na smrt. Dívka hledala pomoc a nějaká víla? jí řekla, že dotyčný bude žít jen tolik dní, co má chryzantéma okvětních lístků. Dívka vzala nůžtičky a rozstříhala okvětní lístky na mnoho malých. Mladík byl zachráněn.
V zahrádce jsme měli léta gompie a na podívání doporučuji bijoux.
Promovala jsem v listopadu v době, kdy květinářství měla v podstatě jen sezónní nabídku a květiny se nedovážely přes půl světa. Takže co v listopadu? Každý, kdo mi blahopřál, mi dal chryzantémy. To byla krása! Různé barvy, různé tvary, různé velikosti. A jak dlouho vydržely!
Matyldo, nádherné fotky, chryzantémy mám také ráda, líbí se mi všechny, nevěděla bych, kterou si mám vybrat. Snad se jednou dopracuji toho, že nějaké vypěstuji na zahradě.
Také mně kvetou muškáty, jako zběsilé, všechny druhy a barvy.
A Matyldo, mám také vánoční kaktus plný poupat, určitě nejvíc pokvete už na Mikuláše 🙂 .
Chryzantémy mám také ráda, připomínají mi moje oblíbené astry. Tady z některých vyrostou až bohaté dost vysoké keře. Zřejmě byly původně v květináčích, ale když odkvetly, tak je lidi vsadili do země. To jejich množství barev je úžasné a navíc vydrží kvést hodně dlouho. Proto při jejich koupi je lepší vybrat takové, které mají v obchodě málo květů, ale hodně poupat.
Matyldo,hezké fotky, líbí se mi chryz. v dýni !!!!!
Pod starým plotem kvete chryzantéma
a už se trochu barví do zlata.
Chtěl bych psát verše. Noc je hvězdnatá
a nad horami pluje luna němá.
Nalej mi vína – ať se to tu pění,
chce se mi básnit v lehkém opojení…
(starokorejská lyrika)
Moc pekne.
Chryzantémy mám ráda, ale nepěstuju, sousedovic pejsci se bohužel „postarají“ o cokoliv, co zasadíme (teď o víkendu jsme zjistili, že nám letos zničili fakt všecko, a že toho bylo, namátkou levandule, fazolky, hrášek a růžičkovou kapustu, ten poslední objev jsou dceřiny piplané rakytníky, ach jo).
Na voskované hřbitovní květy má z dětství několik velice velmi pestrobarevných (a pyromanských) vzpomínek můj muž, ale to se nedá napsat, jen povídat. 😉
aido, vy nemáte plot???
Ne. Jde o „druhou půlku“ naší zahrady a psy mojí spolumajitelky – před lety si ten pozemek koupily naše maminky napůl a ke stavbě plotu se nějak nedostaly. To vysvětlování je strašně složité, šlo by to osobně nebo telefonicky, ale takhle přes fórum ne. V současné době je to asi neřešitelné, holt musíme vydržet s nervama, třeba se to nějak vyvrbí.
Nevyžádaná rada, ale co neviditelný plot pro psy. Ten by nepomohl?
Pravděpodobně ne, protože s náma na zahradu většinou chodí i náš pes (ti dva druzí, vlastně druhé, jsou to fenky, jsou tam pořád), takže by to bylo hlavně trápení pro ni (tj. pro našeho psa). Ale jak píšu, je to fakt složité a takhle písemně vlastně nevysvětlitelné…
Aspoň pro nastínění problému – jde o rozvod (ne náš, probůh) – a kdo to vždy nejvíc odnese? Děti a psi. Dítě je, psi jsou. Je to velmi citlivé, nechci sousedce přidělávat ještě další starosti, takže jsem prozatím na veškeré pěstění rezignovala…
Zahradu máme od roku 77 a ten plot tam nebyl nikdy.
Chryzantémy ty krásně žluté nám kvetou na balkoně, ale muškáty nám DEDE, také pořád kvetou jako o život. Zřejmě jim nikdo neřekl, že je už podzim.
Ano také dáváme na hřbitov na dušičky květináč s chryzantémami. A víte na tom hřbitově to vždy vypadá moc pěkně. Úplně to tam prosvětlí.
Taky mi letos ještě kvetou muškáty 🙂
Taky mi ještě kvetou muškáty na balkoně, jsou úplně obalené květy. A taky mi pořád pěkně kvetou million bells.
Achjo, matyldo a tapuz, vy se tedy máte.Já na zahradě krom jediné keřovité podzimní malokvěté astry kvetoucího nic nemám. jediný ten keř přežil nedávný přízemní mrazík.Všechny piplané lichořeřišnice a taky krásné pnoucí černooké zuzany, echinacey a další kvítka zmrzly. Dneska jsem taky stříhla maliní, na kterém byly ještě stále nedozrálé, velké , ale už pomrzlé plody i květy.Kdyby ten hnusný mrazík nedorazil, měla bych opravdové maliny ještě nyní.Holt je jasně vidět, kkde která z nás žije.
Chryzantémy se mi vždycky moc líbily. Čím větší, jehlicovitější a žlutší, tím líp.
Bohužel zdejším slimákům se líbí ještě o něco víc 🙁 a nějak mi tu prostě nejdou).
Hele, pyromanské pokusy mě minuly. Nechtělo by to víc podrobností? 😉
Jo, tmavě žluté jsou nejlepší 🙂
Mám ráda chryzantémy – ať už ty velké tak malé, jehlicové či plnokvěté. A na fotkách se mi moc líbily ty jednoduché, co vypadají jako barevné kopretiny.
Krásné album (ten zrzek mě dost překvapil, rychle jsem si nemohla vzpomenout, jak barevné kocourky si Matyldovi dovezli – chichi)
Zrzek se dobýval do restaurace- mně se moc líbil 🙂
Nádherné fotky nádherných květin i zeleninových dobrot. A k tomu úžasný zrzounek.
Já chryzantémy mám moc ráda. Obdivuji u nich tu rozmanitost. Stejně tak miluju jiřiny. Kdysi jsem jich mívala na zahradě spoustu, různých druhů a barev.
A mně se na nich taky líbí, že hodně vydrží. Vždycky je mi líto kytek, které jsou do dvou dnů pryč.
Dede, pěstuji chryzantémy na záhonu, v zemi. Kupuji tu a tam přísady rostlinek vždy v srpnu u nás v Šebrově, v zahradnictví. Jsou to kultivary k řezu, do země. To co se prodává v květináčích používám jenom k jednomu použití (i když já, spořílek, je stejně po použití vrznu ještě řádně ostříhané do země). Když je teplý začátek zimy, tak stačí ještě někdy zakořenit a mám i pár, které se mi ujaly a žijí už několikátou sezónu. Některé jsou další roky vysoké, některé si uchovají habitus těch nízkých koulí. Ale je fakt, že i když je hodně hnojím a kypřím a na zimu je zasypu zahradnickým substrátem, vydrží mi tak pět let, víc ne a potom musím zase obnovovat. Ale kytka je to krásná. Jo a snažím se je cpát do stínu, protože na tom našem vypáleném jihosvahu by nepřežily. Také kolem nich musím dělat plůtky, protože by nepřežily Darečka a Ajvinku.
Matyldo! Jak můžeš napsat ….co kdybych ji pokazila… Vždyť Tvoje výrobky jsou tak skvělé (to jsem Hujer, co?), že jistě neděláš žádné sprzněniny.
Tvůj článek mne dojal, protože na šlapanické výstavy (bydlela jsem ve vísce vedle) jsem chodívala ještě jako mladá a to ještě žil i pan Dvořák. A také to ještě byla doba, kdy žila generace, která tuto krásnou kytku zatracovala jako brrr, hřbitovní, dušičkovou. Moje maminka ji neměla ráda. Teprve když jsem jí vysvětlila CO JE TO za kvítí, tak ji vzala na milost. Měla jsem Dvořákovu „Elišku“, je na jedné fotce úplně v pravo dole. Je to jednoduchý květ-tmavě červená se žlutým středem a vypadala jako tmavě rudá zahradní kopretina a byla poměrně ranná, začala kvést koncem léta. Jenomže „Eliška“ už umřela vydržela v zemi asi pět let a potom si ji vzala nějaká zima, protože to ještě bývaly zimy zimami. Mám vysázené chryzantémy, u nás v zahradnictví prodávají přísady v srpnu. Líbí se mi víc ty jednodušší, ty obrovské už tak neee. Ale i těm menšmí kultivarům vyštipuji poupata, protože jinak by z nich moc nebylo. Přece je to jenom pozdní kytka a už je dost málo světla, na nějaké bujné květenství.
Ještě jednou dííííky!!!
Taky klidně cpu ty v květináčích do země… ale líp rostou chryzule ze školek, co jsme si koupila v Litomyšli. A mám je na vyprahlé předzahrádce a stejně rostou- jen loni byly díky dešťům asi o půl metru vyšší…
Mám ich veľmi rada, sú to pre mňa posledné statočné rastlinky, ktoré si držia pestrofarebné kvety dlho potom, čo iné rastliny to už vzdali a zbalili na zimu. V kyticiach vo váze veľmi dlho vydržia pekné, aj dva tri týždne, keď sa im mení voda a zastrihávajú stonky. V kvetináčoch mám najradšej tie nie úplne drobné (čo tvoria také tie veľké nestabilné gule, obvykle v malinkom, úzkom koflíčku, tak tie nemusím) ale také stredné, strapaté, tento rok mám staroružovú, tmavú vínovočervenú so žltými stredmi, žltú a oranžovú (u mamy). Minulý rok boli v obchodoch dostať rozkvitnuté už od polky septembra, tento rok sa pred cintorínmi a na trhoch rozbehol predaj až teraz a stále ešte nie sú plne rozkvitnuté, že by to ohľadne nadchádzajúcej zimy niečo znamenalo? Fotky sú parádne, ryšavý kocúr ako uvítací výbor nemá chybu.
Letos prý chryzule nejsou nakvetlé proto, že v srpnu bylo moc horko a chryzantémy jsou rostliny krátkého dne- a těch zatím bylo málo…
Musím říct, že jsou to jedny z mých nejoblíbenějších kytek, které bohužel mít nemohu, neb se jim v hrncích nelíbí. Měla jsem a pantáta má nádherné, takže jednou do roka si nadělím krásnou kytku a jinak si je kupuju v Lidlu. Mám ráda spíše ty menší – u nás zvané listopadky, i když ty jehlicovité, ty má tchán, růžové a bílé tvoří nádhernou kytku která dlouho vydrží
Listopadky mám nejradši ty, co jsme dostala od rodičů z chalupy- a ty jsou tam mnoho a mnoho let. Nejlíp mi rostou bílé, ale mám snaživě zasázené i jiné barvy.
jsou krásné i v závěsných květináčích, tam to je nikdo neskartuje……..
mám je ráda..nejsou to pro mne jen hřbitovní kytky…a ty barvy…a hlavně, mají takové minimum pylu,že u nich nekejchám…..
No, mně se včera likvidační četa pokusila skartovat vánoční kaktus plný poupat- sletěl z parapetu, květináč byl na kusy, ale kaktus je lepší kousek- přežil 🙂
První komentář o chryzulkách se mi ztratil. Moje maminka je měla ze Šlapanic /nebo možná z Rájce?/ Kvetlo nám asi 10 druhů, tedy samé drobnější. Mám je moc ráda i když se dřív mělo za to, že jsou to květy hřbitovní. Mám ráda i jejich osobitou vůni.
Matyldo, také už ti začínají kvést vánoční kaktusy? Já jsem je podezřívala, že se zbláznily.
Jo, spousty poupat.
U mě také začínají.