BTW: Ticho, prosím!


14.10.2015
BTW
71 komentářů

1014dar1_1Probouzím se ze zmateného snu, mžourám očima do šera a snažím se nejistou rukou najít budík. Ještě než zjistím, kolik je asi hodin, už to slyším. Rádio! A zase nějaká odrhovačka.

 

Potíž je v tom, že to rádio je v mé hlavě. Kdysi jsem napsala článek o tom, jak je těžké se zbavit melodie, kterou náhodně zaslechnete, a ona se zalíbí hudebnímu centru vašeho mozku. No, a tento proces se v mojí hlavě inovoval. Já už totiž ani nemusím nic zaslechnout. Vypadá to, že se mi v hlavě usadilo rádio s mimořádně vlezlým hudebním redaktorem, který má v playlistu zaškrtnuto náhodné přehrávání.

Nikdy nevím, jaká písnička se mi v hlavě ukáže. A je jedno, jestli se právě probouzím, jdu po lese nebo škrábu brambory. Jakmile pustím myšlenky na volnoběh, už je tam! Melodie, myslím:)) Když nad tím uvažuju, tak dnes mě týraly Husákovy děti od skupiny Chinaski a Já a Ty od skupiny Kryštof. Jen to píšu, už mi v hlavě kvílí „tři tečky na konci frází“.

Ne! Nechci tři tečky ani nic podobného. Jenže co s tím? Obvykle je to „odrhovačka proti odrhovačce“. Proč ty uvozovky? Inu proto, že to nemyslím zle – to nejsou špatné písničky, jen mívají vlezlý refrén a protože jsou české, snáz si je pamatuju. A tak se stává, že jdu po lese a najednou začnu nahlas zpívat „Stííín katedrááál…“ nebo „Modřínůůů háááj…“, což jsou moje oblíbené antiodrhovačky:))

Jenže kromě plašení všudypřítomných divočáků to nemá velký efekt – nevědomý hudební redaktor totiž čeká na svoji příležitost, a jakmile zase vypustím myšlenky na zelenou louku, okamžitě mi k tomu pustí soundtrack podle vlastní volby. Povím vám, je těžké bojovat s cizími, ale bojovat s vlastní hlavou, to je jak snaha kousnout se do vlastního lokte.

Takže teď zrovna to řeším tak, že sama na sebe štěknu „Zmlkni!“ a snažím se aplikovat těch pár kousků jogínské moudrosti, které ke mě kdysi dopluly při cvičení v Jaroměři. Nemohu ovšem říct, že bych byla nějak extrémně úspěšná:))

 

A tak se dnes ptám: Máte taky v hlavě rádio? A jak je to s volbou hudby? Máte dojem, že je výběr náhodný, nebo máte vysledované nějaké vzorce, dané třeba denní dobou, vaší činností či obecně nějakou příležitostí? A nakonec to hlavní! Umíte to vypnout?:))

Aktualizováno: 13.10.2015 — 18:46

71 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ

  1. Dede, mám to přesně stejně. Na programu je něco prakticky pořád, pokud jsem při vědomí. Buď tam jede něco, co jsem aktuálně někde zaslechla, a když ne, tak tam skočí něco z playlistu. A playlist je skutečně široký, od lidovek přes dechovku a pop všeho druhu (do toho zahrnuju prakticky všechno) až po klasiku, díla česká i všemožná zahraniční. Někdy je to jen melodie, někdy i s textem. Jsem ráda, že je nás postižených tolik (music) .

    Odpovědět

  2. 😀 😀 😀 „U zelené tůně válelo se slůně a jak to bylo dál. “

    To mi znělo v hlavě celé dopoledne, a kdyby snad na chvilku přestalo, zazpívala si to malá nahlas a bylo to zpátky (whew)

    Odpoledne, po cvičení s miminama, jsem to nechtěně, ale úspěšně, „vyměnila“ za níže recitovanou „bramboru.“ JJ a Alasdaire, chechtám se ještě teď. Můžu dcerunku tu vaši rozšířenou verzi naučit? 😀

    A ne, nehrabe mi z těch dětí úplně.Většinou mi zní trochu normálnější věci, z rádia ani ne, to moc neposlouchám, ale zpívám hodně a ráda, dokonce si dobře pamatuju slova, takže něco se v zákoutích šedé mozkové vždycky objeví 🙂

    Odpovědět

  3. (rofl) Výborně se bavím. Repertoár mého mozkorádia bývá někdy až překvapivě široký. Třeba kromě písniček z rádia a těch nejpřiblblejších reklamních sloganů a znělek dokáže neúnavně přehrávat i takové věci jako třeba českou hymnu (blush) 😀 Momentálně mám mozek vymytý německým hitrádiem FFH, které jsem poslouchala denně celých pět týdnů, a které omílalo pořád dokola ty své hity. Takže jsem ve stavu, kdy se docela těším, že si pustím nějaké ty české odrhovačky, kterých se pak nebudu moct zbavit (chuckle) .

    Odpovědět

  4. Nahlédla jsem na odkazy a říkám: Zlaté Country radio. Sice také dovede implantovat melodie a slova, ale ty ještě dokážu snést. Horší je, když se usadí nějaká cizojazyčná píseň, a pak to může vypadat takto:
    We’ll drink a drink a drink
    To Lily the pink the pink the pink
    The savior of the human race.
    She invented medicinal compounds.
    Most efficacious in every case.
    – přijde výpadek a přesmyk:
    Právě tam, kde je březový mlází,
    potkám krásnou dívku tralalá.
    Stojí a pláče a něco ji schází,
    ta dívka zkrátka je zoufalá.
    Jen k ní přijdu a řeknu svý pardon,
    už mi šeptá bledá jako zeď.
    Ty jsi má zhouba, jsem Brigita Bardot,
    chci tě mít ráda a to teď hned

    a furt dokola

    Odpovědět

    1. Velká část moderátorů Countryrádia má pro mne protivný hlas. A když ještě začnou s rádobypořady, tedy reklamou na auta nebo knihy, tak vypínám. Ještě k tomu v poslední době přidali Gondíkovy – zvuk z televizního pořadu, i s hláškami typu „podívej se sem, tady mám tohle, vidíš,…“. Vysloveně pořad do rádia (nemusím to v jakékoliv formě, ale vysílat to v rádiu, nikoliv jako pořad točený pro rádio, je prostě ulítlé)

      Odpovědět

  5. Axg bože môj,pesničky mám a tie aj znesiem,niekedy si s hlavou zaspievam,niekedy sa hlava sama vypne.Ale slogany!!! Moje urputne trvale su tieto dva-sú dokonca aj mierne nasprostle,tak to vybodkujem.
    1.Hore lištím,dole lištím,nechajte ma,nech sa vy.tím
    2.Už som prešiel Trenčín Beckov-nevidel som takých ce.kov.
    Idem si kľudne,alebo čítam,alebo som na prednáške alebo len tak a zrazu sa to ozve a trvá a trvá.A vypnem to len tak,že idem do súkromia a nahlas si to poviem.Nie vždy to pomôže.

    Odpovědět

    1. Jó slogany – však jsem kdysi psala o sloganu, který mi do hlavy nasadil ještě WWW blahé paměti – a dodnes se mi v hlavě promítá … ano, ano, je to onen legendární výrok „Pešlepete petke!“ a různé jeho modifikace.

      Odpovědět

    2. Verenka!! 🙂 Připomněla jsi mi taky jeden, který si česká lidová tvořivost přizpůsobila k obrazu svému. Jednalo se o reklamu na jablka. To kdysi na Václaváku šli proti mně dva pánové, jeden ukázal na poutač, strčil do toho druhého a zajásal. Tady to máš černý na bílým. Řekněte své ženě, aspoň jednou denně!
      Promiňte, ale to Verenka.

      Když se mi v hlavě melou už po padesáté dvě věty nějakého skvostu, přihodím skvost ještě větší a zapěju Na tu svatú Katerinu… Nevím proč to pomáhá, ale jak mi s Katerinou začnou v hlavě pochodovat vojáci, jsem zase v normálu.

      Odpovědět

  7. Ano, taky mi často hraje v hlavě nějaká melodie. Mnohdy si ji i mručím „na zavřený hubě“ (jak kdosi říkal). Když si uvědomím, že už je to moc dlouho nebo moc blbé, přepnu na jinou nebo vypnu.
    Ovšem repertoár je jiný než co jsem se tady dočetl. Už léta neposlouchám rádio vůbec a hudbu v televizi jen občas náhodně. Ty vaše písničky většinou vůbec neznám, pokud jsem je zaslechl, tak jsem si ani neuvědomil, že něco hraje. Samozřejmě mám starší hudby spoustu, ale v posledních letech si už skoro nikdy nic nepouštím.

    Hádanka.
    Na kterou melodii z klasické hudby pasuje text:
    „Komu se to nelíbí,
    ať nám p…. políbí!“ ?

    Hudba a zvířata?
    Trochu to pozměním. V poslední době mě občas napadá otázka, co zvířata (tedy kočky!) vlastně slyší?
    Pokládáte asi za samozřejmé, že to co my, neboli prostě to, co zní. Není to až tak samozřejmé. Kromě celkem banálních a prozkoumaných otázek jako je frekvenční a dynamický rozsah je zde možnost, že jeden subjekt vnímá něco úplně jiného než druhý. Sám jsem se o tom v posledních letech přesvědčil u jedné mé docela kuriozní sluchové vady.
    Ale o tom snad zase jindy.

    Odpovědět

      1. To ne. Jedná se o slavnou druhou větu symfonie Josepha Haydna „S úderem kotlů“.
        (Vyskytuje se taky ve filmu Touha Sherlocka Holmese – třetí povídka.)

        Odpovědět

        2. Film z roku 1971 se údajně dá stáhnout:
          https://www.youtube.com/watch?v=e2KwEfBGlaU
          No, to asi dělat nebudete, zas taková bomba to není. Spíš lahůdka pro fajnšmekry, milovníky Hurníkových knížek, seznámených s literární předlohou. Pardon, ta příslušná povídka není třetí, ale čtvrtá.

          Odpovědět

            1. Z Hurníka je taky text na touž pasáž vymyšlený zdecimovaným orchestrem na japonského dirigenta „Jawajoga pořád řve“ a to patří k mým špičkovým obsesím, k nezbavení se.Pár taktů z jakékoli klasiky navíc s úmorným přemýšlením provšechnonasvětězčehotoje??? A k tomu Všechny možné odrhovačky a veršíčky, jen člověk pustí mozek ze řetězu. Nechápu jogínský pokyn „nemyslíme na nic“.

              Odpovědět

  8. To já zpívám psům. Náš Luxan je fňukna a tak když začne kníkat tak mu zpívám: ach, ach, ach, spálila jsem hrách, spálila jsem čočku, Luxík prohnal kočku- a je chvilku po fňukání.

    Jinak mám ráda ticho, bez radia, protože si ho „užívám“ v práci.
    Neodbytná melodie se mě drží třeba tři dny a to jsem pořádně otrávená

    Odpovědět

  9. Toto mám prosím pekne celý život. A zásadne sa mi zapne v hlave odrhovačka najväčšieho kalibru, ktorú mi stačí započuť aj niekde v obchode, a mám na týždne o zábavu postarané. Napríklad fakt neznášam Elán a stačí mi niekde aj letmo v diaľke počuť niektorý z ich výplodov a všetko je márne, mozog už si to bzučí. Bojujem proti tomu rádiom FM, ktoré sa snaží hrať alternatívnu hudbu, máme ho v práci a mám ho aj v aute, ale aj tu sa občas nájdu verklíkové veľdiela, za ktoré by som autorom najradšej jednu prisušila. Teraz mám tiež jedného „obľúbenca“ (kolegyňa si zo mňa robí sradnu a keď to ide, hovotí mi že „aha, hrajú ti“) aby ste si to aj vy užili, dám aj link! http://1url.cz/ln7Z Keď tá baba začne s tým jej „work hard, play hard“, zalepila by som jej h…ústa 😡

    Odpovědět

  10. Taky jsem si myslela, že na tohle trpím jenom já! Potěšily jste mně, že v tom nejsem sama (:D)
    Mě stačí,když prší a naskočí mi do hlavy „déšť ti holka smáčel vlasy..“ a nezbavím se toho celý den! Když večer koukám na televizi, usínám s „něco se pálí, jó volaly Louny, prý že máš tam s kapelou hrát..“ To si půjčila nějaká reklama na odtahovku, či co. A je to hroznej mor! Vidím, že jsem opravdu starý ročník (:D) protože ty novější melodie už neznám. A tak mi, naštěstí, nebzučí v hlavě. Ale ono je to asi fuk, co v tý hlavě zní, otravný je to tak jako tak!

    Odpovědět

  11. teda koukám překvapeně – tohle opravdu neznám. Možná to bude tím, že nemám zdroje – zvukovou kulisu nemám ráda, radši to ticho a tak rádio ani TV neposlouchám.

    Odpovědět

  12. … včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo nevim, každopádně jsem zas v blbým věku …
    😀
    Doma se mi to ani moc neděje. Jsem zvyklá mít kolem sebe ticho, takže „modernu“ nemám naposlouchanou a spouští se mi výjimečně. Léčím to úpornou snahou vzpomenout si na pokračování textu a melodie, abych si to mohla regulérně zazpívat celé.
    Naopak, při dlouhé jízdě na kole, když potřebuju udržet rytmus ve stoupání, záměrně pouštím v hlavě přehrávač a na první stopě mám: Tři tamboři šli jednou z vojny domů … 😀 má to přesně ten správný rytmus na šlapání a je to dost dlouhé, aby se člověk soustředil na text, ke konci stoupání se mi většinou už motají sloky 😀

    Odpovědět

    1. 😀 Zajímavé to musí být, když si třeba někdy střihneš k té své melodii třeba druhý hlas (wasntme)

      Odpovědět

      1. Hele, to nejde, to Tě strašně splete. Ale s tím pozpěvováním je problém, přepadá mě to docela na neskutečnejch místech

        Odpovědět

  14. Ahoj. Naštěstí tohle se mi samo moc neděje, já to naopak přivolával, zejména když se blížilo naše hudební sezení. To se u mně sešla tak jednou za jeden až dva měsíce pomenší společnost a muzicírujeme. Já střídavě na flétnu a obstarožního Oberheima, Akeretta na kytaru a soused na housle. Úmyslně nejmenuji druhého kytaristu, protože ten už nežije a kvůli tomu už sezení delší dobu nebylo, nikomu se do toho už nechce a mně ze všech nejméně. A vždy, když jsem přemítal o tom co se bude hrát, tak jsem si tohle „rádio“ do hlavy přivolával.

    Odpovědět

    1. No jo, Alasdaire, ono je to těžké. Určitě vám všem chybí a ta rána je ještě moc čerstvá. Ale přestat se kvůli tomu scházet by byla škoda, a muzicírování k tomu příjemnému posezení s přáteli určitě patří (na mých oblíbených sedánkách, jakmile dojdou řeči, zpívá se do ochraptění). Možná za nějaký čas změníte názor a zase začnete hrát. Anebo uspořádáte večer plný poézie, jestli jste tam všichni taková čísla jako Ty :D.

      (Tohle měl být útěšně povzbudivý komentář, nevím, jak moc se povedl. Nebyla by místo toho lepší písnička? Znáš Když náš táta hrál? Ta mi příjde tak pěkně k tématu.)

      Odpovědět

    2. Alasdaire, JJ má pavdu. Já si dokonce myslím, že byste tu tradici měli obnovit co nejdřív, i kdyby to bylo zpočátku slzavé. Protože on tam potom bude s vámi… jsem si jistá, že v duchu tu jeho kytaru uslyšíte. A mohl by to být začátek hojení nejhoršího zármutku, hudba má tu moc (h)

      Odpovědět

  15. Naštěstí mi takhle nehrabe často. Zato si to většinou „užívám“ na treku – tam totiž vypínám hlavu opravdu úplně, takže se mi do ní lehce něco vkrade. A i písnička, kterou jinak miluju, jde po padesáti kilometrech a tisícém opakování neskutečně na nervy. A nedá se to vypnout ani přeladit (headbang)

    Odpovědět

    2. Přesně! I když já nikdy nejdu tak daleko 🙂 Proto zkouším nahlas zpívat to, co považuju za menší zlo – nebo aspoň zmenu. Ne vždy se to povede, ten vnitřní hudební redaktor je strašně neústupnej!

      Odpovědět

  16. To se mi ulevilo, děvčata, jsem se bála, že to mám jenom já 😀 . Naštěstí mi většinou přehrává docela rozumný playlist, pokud jde o hudbu – spíná se náhodně, na náznaky okolních podnětů, ale hraje hezky: klasickou hudbu, Chrám Sv.Víta, Avignonský most, Tuhle rundu platím já, Čert ví, kdy kotvy zvednem (Náš lodivod je zas jak kára,… budu si muset k tomu najít anglický originál, třeba by mi to mohlo pomoct s výukou cizích jazyků), Říkají, že ďábel zdech apod.
    Horší je, když přepne na mluvené slovo. Tohle ještě ušlo:
    Já jsem malý chocholáč,
    přišel jsem k vám pro koláč.
    Koláč mně dejte,
    nic se nesmějte.
    Kdo se bude smáti,
    pět koláčů musí dáti.
    (ano, vánoční besídka ve výhledu 🙂 ).
    Ale když se zaplo tohle, bylo zle. On je k tomu docela sugestivní pohybový doprovod. Byla jsem moc ráda, že široko daleko nebyl nikdo, protože pohled na ženskou naprázdno točící rukama je řekněme… iritující.
    Tak se podělím, ať nás to má víc 🙂
    Kutálí se ze dvora,
    takhle velká brambora.
    Neviděla, neslyšela,
    padá na ni závora.
    Kam koukáš ty bramboro?
    Na tebe, ty závoro!
    Kdyby tudy projel vlak,
    byl by z tebe bramborák.

    Odpovědět

    1. Načež milá brambora,
      v šoku dále vrávorá.
      Bramborákem býti nechce,
      To nesla by velmi těžce.

      😀

      Odpovědět

      1. Vem si příklad z brambory,
        nepodlézej závory,
        jak by policista řek,
        zbyl by z tebe mastnej flek.

        😀

        Odpovědět

        1. No prosím – nakonec je to velice didaktická báseň, a budeš-li si ji omílati při přechodu železničního přejezdu, může ti zachrániti i zdraví, ne-li život … (rofl)

          Odpovědět

    2. JJ a Alasdaire, vy jste úžasní, skvělí koně (rofl) Díky, nějak jsem to dnes pptřebovala 🙂

      A JJ, máš pravdu s veršíky – na to jsem zapomněla. Asi proto, že kolem sebe už nemám děti, tak jsem jich většinu zapomněla. Já si tam maximálně říká, lezouc do nějakého prudšího kopce: šel Janeček na kopeček… taky to umí být vlezlé (chuckle)

      Odpovědět

      1. Jo, tu znám taky:

        Šel Janeček na kopeček,
        obrazil si koleno,
        nadával pak jako křeček,
        tuze ho to bolelo.

        😀

        Odpovědět

        1. Že já na ten kopec lezl,
          to se vždycky přerazím,
          kdybych se byl radši svezl,
          vyhnul bych se nesnázím.

          (c) Janeček – Litanie. Klávesnicí A. MacColly.) 😀

          Odpovědět

      3. Jo, to je on. Jak jsem si porovnávala ty texty, tak mi Matuška přijde takový …. mládeži přístupnější :d .

        Odpovědět

  17. Výživné téma Dede…moc dobře si pamatuju,jak jsem nenáviděla to rádio,co mi v hlavě omílalo do zblbnutí Šumšrumišrumajdááá a nehodlalo přestat…teď v něm pořád hrají A co bylo dááál,jenom vííítr…nebo Najkrajšie stromy sú na Horehroní….někdy to vypnout jde… bohužel se mi melodie začnou v hlavě ozývat ve chvílích,kdy poslouchám nějaký blábol a řeči o ničem… a víš co teď hrají na Impulsu? Ano,tvoje tři tečky na konci fráááázíííííííí

    Odpovědět

    1. No, tři tečky na konci frází jsou snad všudypřítomné… ještě nejmíň mi asi vadí, když si začnu zničehožnic hulákat My máme rádi víno, milujeme…, protože loni to děcka na hodech baštily hodně (písničku, ne seriál). Ale když jedu v autě a na všech stanicích jsou úděsný odrhovačky, tak si začínám zoufat. Ono pátrat na dálnici po obalu na cédéčka není zdrávo, když kolem jezdí na osmdesátce auta minimálně stovkou a kamioňáci za volantem asi chrápou, protože, jak známo, kolem Brna je zavřené skoro všechno a když ne, tak aspoň brutálně zúžené a nikdy nevím, kdy se mě nějaký blbeček pokusí natlačit na svodidla. To si to pak radši odtrpím a dneska už aspoň nehrávají pořád dokola a-a-a-ambrela (OK, umbrella, ale já to nepovažovala za angličtinu), páč to o tom parapleti jsem nesnášela děsně.

      Odpovědět

      1. Jo, málem bych zapomněla..alergii ted poslední dobou chytám na Mááá v hlavě brouky, z májový louky..
        a CD jsem v autě vzdala, neb když mi hraje Landa, jezdím agresivně, když folk,tak se loudám….a omílat Vstaváááj strana agrómnaja..při které jezdím předpisově, to do nekonečna fakt nejde 😀

        Odpovědět

        1. V jaké to máš verzi? Alexandrovci? Co zkusit třeba Kalinku? (do hlavy ne, do houslí taky ne, prosím :D). S muzikou do auta je to fakt těžké, já se bez ní obejdu, protože buď poslouchám škvár, anebo dobrou hudbu, a v tom případě přehlížím obrubníky apod. 😀

          Odpovědět

          1. Já to mám ve verzi z Levných knih- bylo to takový červený cédéčko se srpem a kladivem 🙂 Ono když si odmyslíš ten kontext kolem, tak jsou to úžasný věci a jestli Rusi něco umí, tak jsou to tyhle dramatické sbory.

            Odpovědět

            1. a tohle mám taky….miluju Pod Moskvou tiché večery a tu písničku ze seriálu 17 zastavení jara…

              Odpovědět

        2. Sharko!!! Brouky prosím ne, ti jsou ještě horší než tři tečky…

          Jo a hudba do auta, to je námět na další článek 🙂

          Odpovědět

          1. Napiš jej, prosím.

            Hudba a zvířata,
            skvělá to témata. 😀

            Má dvě nejoblíbenejší.

            Odpovědět

            1. PROČETLAJEM DISKUZI AŽ NYNÍ A MÁM HUBU KOLEM CELÝ HLAVY. ALE JAK AMC PÍŠE, KDOVÍ, CO ZVÍŘATA Z HUDBY VNÍMAJÍ. NA PAJDĚ J V ÚSTÍ SME MĚLI SPOLUŽAČKU,KTERÉ SE BĚHĚM DRUHÉHO ROKU STUDIA NARODILA DVOJČÁTKA.K TĚM MRNÍSKŮ PŘIŠEL DO RODINKY JŹEFČÍK A BYLO ZADĚLÁNO NA TRABLATA. SPOLUŽAČKA MUSELA KVŮLI ZKOUŠKÁM HONĚ CVIČIT NA HOUSLE. KDYŽ DĚTI USNULY, POPADLA HOUSLEM A ZAČALA HRÁT.PRVNÍ TÓNY HOUSLÍ VŠAK PROBUDILY V JEZEVČÍKOVI ODPOR. ZAČALM ŠTĚKAT A TAK HLASITĚ VÝT, Ř ŽE D+ĚTIČKY JIŽ DÁVNO NESPALY, TAKŽE SE DŮM OTŘÁSAL V ZÁKLADECH.NELIDSKÉ PSÍ SKUČENÍ, KAMÁRDČIN VZBUZENÝXH A HOUSLOHRA A DO TOHO PŘÍMO ŘEV MIMINEK.KOLIKRÁT TO U NIXH SKONČILO TAK, ŽE PES BYL VYNESEN DO KOTCE NA DVŮR, MIMINA USPÁNA, A PAK TEPRVE SE SMĚLO CVIČIT HOUSLOHRANÍ. JINAK JÁ SI ZPÍVÁM STÁLE , ALE NEJSEM STO SE OHLÍDAT.PĚJU NA ZAHRADĚ, ZA JÍZDY V AUTĚ, ZPÍVALY JSME S DCERAMI VŽDY HODNĚ, AŽ JIŘÍMU UŠI ZALÉHALY. PĚJU SI PŘI PRÁCI NA ZAHRADĚ V DOMNĚNÍ, ŽE NA TĚCH OKOLNÍCH ZAHRÁDKÁCH NIKDO NENÍ.NO, PLETU SE ČASTO ,TAKŽE DOLNÍ SOUSED,JAKMILE MÉ PĚNÍ ZASLECHNE, HNED ZAPÍNÁ SVŮJ PŘEHRÁVAČ A NA PLNÉ PECKY ODPOVÍDÁ SVÝM TECHNEM.MÍVÁM OBČAS I ÚLETY, KDYŽ JSDU PO,ULICI.ZPÍVÁM SI POTICHU, ALE JEDE-LI KOLEM AUTO,ZAPNU NA PLNÉ OBRÁTKY A PAK SE JEN DIVÍM, PROČ ZDEJŠÍ OBČANI NA MJNE S DĚSEM V OKU ZÍRAJÍ A TÉMĚŘ VIDITELNĚ SI KLEPOU NA SVOJE ČELO.ZKRÁTKA NEMUMÍM SE VYPNOUT NA POVEL.

              Odpovědět

      3. Matyldo, pre mňa na tej ambrele bolo najhoršie to vybľakované „elá, elá, elá“ … brrrr, snáď si to nezačnem spievať.

        Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN