BTW: Mžik

0924dar1Koukám se na smrkové větve zmítající se v divokém větru a mám z toho špatný pocit. Nevím proč. Vichr je silný, ale není to nic ničivého, a veliký smrk stojící v zahradě opuštěného domu v sousedství je mou pomůckou pro odhad rychlosti větru od doby, kdy tu bydlíme. Proč se mi ten strom nějak nezdá?

 

Tohle mě napadlo už v květnu, ale odpověď přišla až po několika měsících, tedy při posledním vichru z před několika dní. Přestože jsem se už po prvních poryvech snažila pozavírat okna, zjistila jsem, že i tak mi vítr stačil „pocukrovat“ vnitřek Domu jehličím. A větší část toho jehličí byla suchá.

To mě zaujalo. Obvykle mám při těchto příležitostech v Domě listí z ovocných stromů, tak proč najednou tolik jehličí? Jediný smrk v blízkém okolí je ten veliký, co na něj koukám z kuchyňského okna. Podívala jsem tedy pořádně… A sakra. Vždyť ten chudák strom má uschlý celý vršek!

 

0924dar1_1

 

Napadlo mě hned několik myšlenek. Ta první byla praktická. Smrk stojí na pozemku nezvěstné majitelky, což znamená, že se stromem se vlastně nesmí nic udělat, dokud se nestane nějaká nehoda. Protože teprve potom bude řešení v kompetenci hasičů. Už jsem se na to na jaře ptala, to bylo tehdy, když se mi ten strom zatím jen nějak nezdál. To nebyla úplně povzbudivá myšlenka.

Ta druhá byla zajímavější. Co jsem vlastně viděla, když se mi ten strom na jaře, po patnáctiletém bezproblémovém soužití, přestal zdát v pořádku? Hm, já fakt nevím! Mával při větru větvemi nezvyklým způsobem? Jinak se ohýbal – nebo třeba neohýbal? Nebo se neohýbal a nemával větvemi v akordu s vedlejší lípou nebo mými ovocnými stromy?

Hned jsem si vzpomněla na knížku nazvanou „Mžik, jak myslet bez přemýšlení“, kterou napsal Malcolm Gladwell (mimochodem ten chlapík píše skvělé populárně naučné knížky, vřele doporučuju:)).

(https://www.kosmas.cz/knihy/131000/mzik.-jak-myslet-bez-premysleni/)

V té knížce jde v zásadě o to, že v mnoha případech za nás nejrychleji myslí naše podvědomí – někdy správně, jindy nesprávně, záleží na situaci. Pro tu moji, stromovou, se hodí hned ta první, co autor popisuje.

 

0924dar2

 

Stručně řečeno: mám-li něco velmi dobře „nakoukané“, zažité, promyšlené, tak je pravděpodobné, že při pohledu na problém známého typu mi správnou odpověď nejprve bleskově doručí moje podvědomí, zatímco ta vědomá část mého mozku se ještě dlouho diví, jak k tomu názoru vlastně došla.

Takže dívala jsem se po dlouhé roky na krásný, vysoký, zdravý smrk. Vídala jsem ho od rána do večera, v klidu, ve větru, v dešti. Jen málokdy jsem ho výslovně pozorovala (jen, když jsem podle něj odhadovala rychlost větru:)), ale i tak to nejspíš stačilo na tvorbu jakéhosi základního vzorce, který se uložil v mém mozku.

No a jak to tak vypadá, ten vzorec se nejspíš na jaře změnil. Moje podvědomí to zaregistrovalo, ale změna byla tak malá, že mi z toho nevylezla jiná informace, než že „ten strom je nějakej divnej“. Nebyl divnej, byl nemocnej. Ale poznala jsem to až poté, co začal zjevně schnout – resp. mi jeho suché jehličí napadalo do koupelny a na schody a donutilo mě se na ten smrk zase jednou pořádně podívat.

Když se zamyslím, tak zjišťuju, že tuhle zkratku mi podvědomí umí nabídnout v mnoha různých případech – a vám určitě taky. Např. naprostá většina matek pozná na první pohled, když se s dětmi něco děje: například začínající nemoc nebo nějaké trápení. Možná jste se samy přistihly, že dáváte ruku dítěti na čelo ještě v době, kdy vypadá, že je úplně v pořádku – tu teplotu obvykle dostane až za pár hodin:))

Nebo třeba řídíte auto a vnímáte, že něco není v pořádku, i když váš spolujezdec by se vsadil, že auto jeden naprosto bez problémů. Je za tím to v první chvíli jen nepatrné porušení navyklého vzorce, které varuje podvědomí, zatímco vaše vědomá mysl bude muset ještě chvíli počkat, než se objeví zjevnější důkazy.

Čím je člověk v nějaké oblasti lepší, větší odborník, tím spíš mu bude podvědomí podsouvat rychlé – a správné – odpovědi. Či spíš nápovědu:))

PS: Viděli jste někdy schnout smrk od vršku? Já ne…

A tak se dnes zvědavě ptám: co vy a myšlení bez přemýšlení? Stává se vám to? V které oblasti nejčastěji? Já musím říct, že nejlepší jsem asi v odhadování zdravotního stavu členů naší smečky – bez ohledu na rod a počet nohou:))

Aktualizováno: 23.9.2015 — 22:17

30 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dobrý den,
    máme doma na dvoře také takový vysoký smrk, který začal usychat seshora, a manžel tvrdí, že je to od napadení kůrovcem. Je vlastníkem několika lesů, s prací se stromy (včetně kácení) má bohaté zkušenosti. Při napadení stromu kůrovcem může mít pokračování dva scénáře: 1) strom „zabojuje“ a vyhraje, časem tam vyroste nová větev, která se „postaví“ místo suchého vršku (jako se to stalo u nás; nebo za 2)strom sice zabojuje, ale prohraje. Pokud je vidět že usychání pokračuje, je nutné celý strom skácet a spálit. Dělá se to i proto, že takový strom je i „nakažlivý“ pro ostatní stromy, kůrovec je zalezlý pod kůrou…

  2. Mám nakoukané děti a zvířata. Obvykle mi začnou připadat divní dřív, než se zdravotní průšvih stihne vyvinout.

  3. Z naší zahrady vidím na stormy v zahradě, odkud pochází Trixie (ob dva domy vedle). Jsou tam tři vysokánské cedry, vyšší, než naše. A jeden z nich take uchychá odshora, všimla jsem si toho někdy zjara. Natolik mě to udivilo, že jsem „šmírovala“, tedy přiblížila jsem si korunu stromu dalekohledem 🙂 A vypadá to, že to není jeden strom, ale dva kmeny, skoro srostlé. A odshora usychá jen ten tenkčí. Ovšem stejně nevím proč. Loni na podzim všem stromům odspodu odřezali hodně větví, tak mají stromy sice delší kmeny, ale možná tomu slabšímu kmenu zvývající nestačí k životu. Ale na pohled to vypadá opravdu divně, když vidím, jak koruny našich cesdů jsou zelená až úplně do špičky.

    Jinak take nejvíce nakoukané mám zvířata. Vždy jsem už předem poznala, že se Dixie „chystá mít horečku“. Měla ji za svůj život několikrát, byla to taková něžná princezna, která na stress reagovala horečkou. Chovala se skoro normálně, ale já přeci jen poznala, že něco není echt, protože když seděla, tak jaksi vice schouleně, prostě jinak. A pak po pár dnech už posedávala mnohem častěji, měla horký čumáček, víc pila a jeli jsme s ní na veterinu, kde se horečka potvrdila a dostala atb.

    A manžel zase při jízdě najednou pustí na vteřinu volant a na můj dotaž hlásá že má pocit, že něco „strhává“ auto do strany“. Mě se to samozřejmě nezdá, ale jeho řidičská duše prostě ví, cítí 🙂 Když se to během pár dnů nesrovná a on je z toho nervózní, raději vezme auto na celkovou kontrolu.

    1. Ano Maričko, zvířata míváme nakoukaná dokonale a u tebe mě to navíc vůbec, ale vůbec nepřekvapuje (inlove)
      Zrovna teď jsem to řešila s Ari… nějak se mi nezdála, byť na první pohled jí nic nebylo, jen štěkat jí moc nejde, ujíždí jí hlas. A taky trochu kašlala a teklo jí z nosu. No, vetovi se taky nezdála! Tak nějak bych řekla, že jí chybí její obvyklá jiskřivá energie a navíc mlčí (mlčící Ari je opravdu nezvyk). Takže to vypadá na psincový kašel, který probíhá v jemnější podobě, protože psina byla v srpnu očkovaná. Léčíme a čekám, kdy se jí zase ona běžná jiskřivost vrátí 🙂

      1. Dede, tak to chudince marodovi Ari držím palce, ať vše proběhne ve velice jemné podobě 🙂 A co Berry a její výrůstek ? Možná jsem někde propásla „diagnózu“, tak doufám, že nic závažného.

        Jo a jenny (níže), zapomněla jsem prve napsat, že po přečtení tvého komentáře mi skoro přeběhl mráz po záchech.

        1. Maričko, Berry je objednaná na příští středu na zákrok – vet to odstraní (neví, co to je) a pošleme to na histologii. Je to novotvar, prý nevypadá hrozivě, ale je třeba to pohlídat. No a když už bude Beruška spát a budou se jí vrtat v tlamě, tak jí nechám zkontrolovat a vyčistit zubiska 🙂

          1. Jejda, chuďátka oeje, teda Tvoje. 🙂 Ať to vše dobře dopadne!
            Ája měla na hrudi bulku,nějak se mi nezdála a tak už je pryč,byla maligní ale je to vše vykutáno, jen máme být ve střehu, kdyby se zas něco utvořilo.Naštěstí jsme šly intuitivně včas.

  4. Milá Dede, ty víš, že jsem člověk veskrze praktický a pargmatický, má technická intiuce nebo podvědomí mi napoví téměř vždy , že je něco špatně. Co však vědomě nezvládám a nedovedu vysvětlit je moje intuice a fyzické zábrany se přiblížit k někomu, kdo je na tom zdravotně velmi špatně, tím myslím zcela nejhůř. Nemohu se k takovému člověku přiblížit a vím to dříve než ostatní a on sám. Nechci na ten dar nedar ani moc myslet a děsí mne, nevím co s tím a tak to nesu sebou a čekám někdy nějaké vysvětlení.

    1. Jenny, opravdu nevím, jestli takový dar není spíš za trest… (inlove)
      Pozdravuj smečku! 🙂

  5. Dávej na ten smrk pozor. Moje sousedka kdysi měla na zahradě uschlou starou hrušeň. Kdo jste někdy měl tyhle staré, kdysi sázené hrušně, víte, jak vysoké a mohutné jsou to stromy. K mé velké nelibosti stála kousek od našeho společného plotu. Sousedka bohužel moje časté prosby, výzvy a katastrofické scénáře, kdy jsem ji žádala, aby tu suchou hrušeň nechala pokácet, zatvrzele ignorovala, jen vždycky mávla rukou, že to je dobrý. Jednoho krásného dne přišel vichr a hrušeň padla jak podťatá, naštěstí ne na naši zahradu, ale sousedce na barák. Rozbila okno, orvala kus omítky, zdemolovala pár metrů okapu a shodila tašky ze střechy. Byla klika, že v tu dobu v těch místech na zahradě nikdo nebyl.

        1. Za strom je zodpovědný majitel a bez jeho souhlasu se dá zasáhnout jen v případě ohrožení života nebo bezprostřední hrozby velké materiální škody. No a majitelka je nezvěstná, ten dům a pozemek chátrají už určitě víc než deset let. Prý se nedá nic dělat, pravil úřad. Tedy dokud se něco nestane, pak nastoupí hasiči 🙂

          1. Pokud bude ten strom usychat dál, případ ohrožení života a majetku nastane. Myslím, že je možné vyžádat si havarijní skácení stromu dříve, než na někoho spadne.
            Možná se jim nechce, protože k tomu budou asi muset volat policajty, kvůli vstupu na cizí pozemek.

  6. Moje mamka pracuje už dlouhá léta jako sestřička na obvodě. A její odhady v oblasti zdravotní bývají velmi přesné, nejen u vlastní rodiny, ale i u okolí.

    Já jsem zatím zažila jen pár situací, které jistě zná každá máma: chytím dítě dřív, než mi vůbec dojde, že odněkud padá. Vždycky mě pak překvapí, jak tyhle instinkty fungují 🙂

    1. Ano Pavčo, za chvilku přidáš (nebo to už ovládáš:)) automatické odkládání předmětů z krajů stolu či nábytku chvilku předtím, než je dítě shodí, a to aniž bys třeba přerušila hovor s jiným dospělým 😛

  7. Strom podsychá, takže odshora uschnou větve a strom se tak sám zachrání.
    Protože smrk koření velmi mělce, jen lehce pod povrchem, nedostatek vláhy mu škodí.
    Když se vršek odřízne bud se sesychání zastaví a strom přežije nebo uschne cely postupně. Pokud by mel dostatek vláhy, tak se vzpamatuje. I u vyšších smrkú se může stát, že vršek nahradí jednou větví, kterou vztyčí a ta supluje vršek stromu. Je sice pak křivý, ale živý.
    Se smrky jsem vyrůstala odmala. Tatínek jich na zahradě vysázel asi 60. Když dorostly do obřích výšek, postupně jsme je likvidovali. Měly dobré prostředí, takže rychle rostly, dřevo to bylo řídké a nekvalitní. Ale topení jsme měli na dlouho zadarmo.

    1. Karolíno, taky si myslím, že schne – jen jsem nikdy neviděla smrky schnout od vršku, většinou usychaly odspoda. Uvidíme, jak to bude s vláhou, jestli se vzpamatuje. Popravdě, doufám, že se vzpamatuje! Už proto, že pokud ne, tak s ním budou trable. Není to žádný drobeček a stojí na soukromém pozemku nezvěstného majitele…

      1. Dede, navíc jsou tu letos nějaký smrkový mšice – to se pozná tak, že na stromě zůstanou jen letošní výhonky, zbytek uschne. V Praze je toho spousta. Možná je to ještě zhoršené i tímhle.

        1. Díky Zano, taťka mi o té mšici povídal, ale tady snad to zatím není tak zlé – v Praze jsem už viděla víc proschlých stromů.
          Tohle čistě schne odshora. No, sucho je tu veliké, však mám dojem, že z českých krajů ten nás v suchu vede 🙁 viz zákazy zalévání i z vlastních studní a kritický nedostek vody v samotném Hradci Králové

  8. Dede, smrk jsem neviděla, ale na zahradě mám už 10 metrů vysoký jakýsi druh cypříšku. (Vypadá jako zerav západní-thuja, ale není).Když měl asi jenom dva metry, tak po jednom suchém období začátkem 80-tých let schnul od vršku, přesně tak jako smrk na Tvých fotkách. Kolegyně-lesačka mi sdělila, že jde o přísušek a že v hojnějším období na vodu se zase „postaví na nohy“. Ten zaschlý konec jsem buď odřezala nebo spíš nee a dnes je to krásný kónický jedinec přes těch 10 metrů, který už reaguje na sucho „normálně“ – usychá zevnitř. Těmi pytly suchých větviček oblažuje moje okolní květinové záhony. Letos vůbec nedělám nic jiného, než že shrabuji (a vybírám ze skalniček) krutě pichlavé jehličí z opět neznámých druhů borovic. Jsou toho zahradní pytle. Za zahradou mám „kyselé“ kompostiště a tam to úspěšně tleje, pokud to nepálím, když není sucho a vítr, abych neudusila sousedy. O jednu borovici se bojím už je mnohem vyšší než dům a ta letos zažala schnout od konce nových přírůstků ;( . To sucho je opravdu děsivé. Dnes je tak zataženo, že musíme svítit, ale ani kapka!!!

    1. Máš pravdu Alex, letošní sucho pokračuje, i když tráva se většinou už zase zelená.
      byla bych ráda, kdyby zapršelo, ale sobecky doufám, že to počká, až zmizí (budou zpracovány:)) ty dvě hory zeminy, které mám za domem!

  9. Ani nehovor Dede, mne sesternica hovorí že som nebezpečnostný technik. Nejak na prvý pohľad vidím, čo by sa mohlo pokaziť a byť potenciálne nebezpečné, a obvykle sa to aj pokazí. Pohľad na brata lezúceho po rebríku v šlapkách od vietnamca s motorovou pílou v ruke by samože ťukol aj menej pozorného diváka (mne bolo fyzicky zle), ale vidím aj subtílnejšie náznaky. A ano, aj na rastlinách a zvieratách. Moje okolie si často myslí že robím paniku. A ako rada by som už niekedy nemala pravdu, ale väčšinou mám, ono to fakt nedopadne dobre, okolie sa diví a dávno zabudne, že JA SOM IM TO HOVORILA 🙂

    1. Milá km, já tomu říkám, že jsem katastrofik 🙂 Naštěstí nemám vždy pravdu… ale i tak nemám ráda, když se blbostí zvyšuje přimeřené riziko do nebezpečných výšek.

  10. Mě se občas stává, že mám těžko definovatelný pocit v zádech. A nějak tak dopředu vím, jak to dopadne. Nemívám to často.
    Budou zřejmě pozůstatky ženské intuice, který nám už civilizace stačila potlačit.

    1. Intuice nebo podvědomí? To je těžké odlišit – a třeba to ani není třeba odlišovat, protože to může být v podstatě totéž. 🙂
      Ale máš pravdu, nejspíš intuici zdaleka nevyužíváme tak, jak bychom mohli

Napsat komentář: Dede Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN