Ten den jsem nechala auto v sedle pod Zvičinou a vyrazily jsme s AriBerry tou nejdelší procházkovou trasou. Les svěže voněl, cesta byla zarostlá trávou a sem tam byly ve vyjetých kolejích krásné velké kaluže. Srdce mi doslova zpívalo radostí nad tím, že se k nám po týdnech vraženého suchého vedra vrátilo normální léto.
Černá huňatá Berry se rozkošnicky procourala každou jednou kaluží, obě fenky se co chvíli napily, a s výrazem labužníků okusovaly trávu. Všechny jsme doháněly světlo a hlavně pořádný pohyb, který nám po dnech skrývání se ve stínu tak chyběl.
Není to hezký způsob léta, kdy se zářící slunce na věčně modré obloze stane nepřítelem. Prvních pár dní se to dá zvládnout, člověk uvážlivě větrá a místnosti jsou přes den zatemněné. Ostatně je fajn, že se dá po večerech sedět venku jen v tričku a voda v koupalištích je teplá i pro zimomřivce.
Jenže když více než třicetistupňové teploty trvají jeden týden, pak druhý, aby se po chvilce oddechu horko zase na týdny vrátilo, tak už o normálním počasí v naší kotlince mluvit nemůžeme. Zabrat dostává vysušená příroda i horkem nevyspalí a podráždění lidé. Prostě nejsme na tento způsob léta připravení.
Jenže jak to tak vypadá, připravit se musíme. Nezbývá než najít způsob, jak zabránit slunci, aby rozpálilo naše byty do podoby pečící trouby, stejně jako musíme uvažovat o tom, jak shromáždit dostatečné množství vody pro naše zahrady, když na vodní toky, a v některých případech ani na studny, není spolehnutí.
Já sama momentálně přemýšlím nad tím, jak efektivně zastínit střešní okna, jak velikou nádobu na dešťovou vodu bude třeba zakopat do země na zahradě, a jak přesvědčím svůj organismus, že i ve vyhřáté místnosti se dá spát.
Nelíbí se mi směr, kam se naše léta ubírají, ale nic s tím nenadělám. Přesto bych chtěla skončit nějak optimisticky, takže dávám návrh: co takhle po vzoru jižních národů zavést v létě oficiální odpolední siestu?
Masarykova studánka na Zvičině je úplně vyschlá – psice tam jen nakoukly a šely hledat další kaluž…
(Napsáni pro ČRo Hradec Králové, 2015)
A tak se dnes ptám: děláte si také nějaké plány na to, jak přizpůsobit své bydlení i životní styl změně ve stylu našeho léta, která se zdá už není náhodná? Jak snášíte dlouhodobá vedra? Umíte se správně oblékat, jíst a pít? Jaké způsoby chlazení domova (když nepočítám funkční klimatizaci) vám fungují?
Dalším problémem je voda – zatím především na zalévání na zahradách (pitné snad ještě je většinou dost, ale jen do času řekla bych). Máte suchu odolné studny? Zachytáváte dešťovou vodu?
Pojďme si povídat o tom, jak se dá bojovat s horkem a suchem. kdo ví, třeba se vzájemně poučíme a najdeme dobré tipy, jak s ním žít.
PS: Na začátek září zase hlásí teploty (prý) až nad třicet stupňů. Začínám intenzivně myslet na sníh!
No já jsem svým vztahem k vedrúm dost profláknutá. Co je nad 22 st.je pro mne vedro. Letos jsem trpěla strašně. Už od března se děsím léta. Zima mi nevadila nikdy, nevadí mi plískanice, tma, krátký den, deště…. když je mi zima, obléknu se. Ale ve vedru se svlékat z kúže nejde. Vezmu si v zimě ponožky navíc a je dobře. Letos to byly extrémy a spousta lidí s tím měla problémy. Zdravotní, psychické…
Je zajímavé, že v zimě nejsou lidé tak agresivní, jako ve vedrech. Já alespoň o sobě vím, že pouhá zmínka někoho, jak je naaaaadherné teplíčko ve mně vyvolala chuť ho praštit.
jéééééééééééé, škoda že jsem se sem nedostala, nebyla jsem od víkendu na počítadle… byste mě ukamenovali a bylo by vymalováno – protože já bych vám líčila, jak jsem si v těch horkých dnech lebedila 😀 (h)
Děkuju moc za komentáře a názory (inlove) Budu teď mít zase dny, kdy jsem u počítače jen minimálně, tak se budu i málo ozývat – ale na mobilu si vaše komentáře čtu, jen se mi na něm špatně píše (blush)
Přemýšlím o tom horku a suchu hodně, plánujeme různé věci pro Dům i zahradu, jen jak se třeba s okenicemi nepočítalo, jsou špaletová okna trochu oříšek. Přemýšlím ale i za naši obec – co můžeme dělat, abychom ochránili náš zdroj vody? Nadnesla jsem to minule na zastupitelstvu a bylo mi řečeno, že ministerstvo má na to jednoduchý názor – zdražit vodu. A že se zemědělci nehneme, když budeme apelovat na snahy víc pečovat o půdu, aby trochu zadržovala vodu. To už spíš mám opatření před přívalovou vodou…
Doufám, že i tohle se změní. Bude muset, řekla bych.
Je mi vás všech líto,představuji si sama sebe třeba v Praze v těch děsných vedrech – take bych trpěla !!!! Samozřejmě, že se na horkém Jihu žije „snadno“, když se jeden může jít do domu schladit a vnitřní teplotu regulovat. Ale přehnaná klimatizce také není o co stát. Ale když jsou venkovní teploty +30 od května do října, tak to dokáže vyčerpat i při možnosti vychlazeného domu.
Slyšela jsem, že pomáhá dát na stůl, nebo zem umyvadlo s ledovými kostkami a před to postavit větrník. Jak kostky tají, větrník chladné výpary rozhání po místnosti. Jenže kde u vás koupit ledové kostky ve větším, že? Tady se prodávají ve velkom balení, u vás zřejmě ne, nebo moc draze. Ale třeba byste si mohli zmrazit vodu v kartonech a získat vlastní „ledové cihly“. Jenže to chce velký mrazák a asi počítat s vyšším učtem za el. Takže jsou moje rady asi na nic, ale nic lepšího mě nenapadá 🙂
Dá se koupit ve velkoobchodě Makro, 5 kg stojí cca 80 kč.
Na příští léto budou venkovní žaluzie a klíma, to co bylo letos už nechci zažít,myslela jsem, že mně to zabije.Jsem už stará a chtěla bych dožít tak nějak přirozeně a né zdechnout vedrem.
Moji mini zahrádku jsem zasypala ničím nenapuštěným mulčem, jen vodou, drží to pěkně vlhkost a nic mi neodešlo ano keříky ani levandule a stromky. Poradil mi zahradník ale já mám fakt jen takový koutek.Vodu v rybníku jsme vzdušnili, takže rybky přežili ale na elektrice to bude znát, nedá se nic dělat, musíme je opatrovat, mime k nim vztah. Jinak pořád hrozně sucho.
Pamatuji za mlada jsem měla povoleno zůstat bivakovat u babičky, když se žene bouřka a ta se hnala co chvíle a tak jsem si užívala babiččiny pohostinnosti často, po bouřce byl nádherný ozón a osvěžení, to teď není vůbec, ach, jo.
Hm, žádné moudro už nepřihodím… snad jen že taky začínám uvažovat o klimatizaci, protože v bytě je – no, prostě jako v paneláku, když je venku přes 35.
A to už zase slibujou, že se vedra na konec prázdnin vrátí 🙁 .
Včera jsme byli v botanické. Pivoňková louka, která byla vždycky krásně zelená celé ty roky, co je přístupná, je vypálená sluncem, vypadá to, že ani skoro pět dní deště a ochlazení nepomohlo.
U nás bolo tri týždne v kuse nad 35 stupňov, v noci nad 25 (aj to až po desiatej večer). Raz pri odchode z práce mi teplomer v aute ukázal 43, stálo síce na slnku, ale aj tak je to desivé číslo, v tieni bolo vtedy tých 38. Som teplomil, ale čo je moc, to je príliš. Za sucho si môžeme sami, ako dole píše Alasdair. Už som sa tu zmieňovala o drancovaní listnatých lesov Malých Karpát, ktoré tuná robili jediný aký taký rezervoár a špongiu na vlhkosť. Boli sme sa cez víkend pozrieť v lese – síce minulý týždeň 3 – 4 dni pršalo, ale les je na zaplakanie suchý. Na cestách je trošku blata, podrast praská suchom, ani to poriadne neprepršalo. Záhon pod oknami polievam vodovodnou z konvy, nemám inú možnosť. Tento rok prišli horúčavy rovno počas tej rozkopávky, tak som obdeň tie zvyšky kvetov zaliala, bolo to sotva na prežitie. Už rozmýšľam, čo zasadiť na vyprázdnený záhon na rok, aby to bez veľkej starostlivosti prežilo aj takéto podmienky…
km11, zkus pěstovat šalvěj a levanduli lékařskou,a ještě přidej pravou mateřídkoušku.Nejenže budeš mít ze šalvěje celoroční užitek,protože listy i celá rostliny jsou stále zelené po celý rok, ale nebudeš mít ani starost se zálivkou a hnojením těchto rostlin. 3alvěj chce jen trošku mletého vápence, mateřídoušce stačí způsob skalkového pěstování a troška zeminy pod bylinky. Jedinou levanduli smíš trošinku a pouze jen občas( hlavně v dobš květu přihnojit třeba lčičkou cereritu. ŽÁDNÉ POŽADAVYKY NA VLÁHU ANI HNOJENÍ JMENOVANÉ ROSTLINY NEMAJÍ. mÁM TŘEBA NA ZÁHONĚ, CO JE NA PLNÉM SLUNCI , JEŠTĚ DOBROMYSL.Taprosperuje bez zálivky i v těch vedrech a stále kvete. Jen se z ní časem stane docela užitečný, i kidyž mírně obtížný plevel,protože se množí jak oddenky, tak i semínky, kterých je fakt hodně. A trošinku podobné je to s tou šalvějí, která se však v mezích udržet dá, když pečlivě stříháš odkvetlá okvětí, aby se nevysemenila. Podotýkám, že šalvěj jakékoli přihnojení nebo zálivku naprosto nesnáší. Je to rostlina západostředomořská, co roste divoce na vápencových skalách,kde jí stačí k životu třeba jen rosa.Abys mohla vznést požadavky na rostliny v zahradnictví, raději ti tu píšu ještě latinské názvy, kterým porozumí každý dobrý zahradník:
mateřídouška obecná (materina dúška)=Thymus serpyllum,
levandule lékařská(lavanduĺa lekárska)= lavandula spica L.
šalvěj lékařská(šalvia lekárska)=Salvia officinalis
dobromysl obecná(pamajorán obyčajný(=Origanum vulgares.
Krom té bezúdržbovosti výš jmenovaných rostlin, je ze všech veliký užitek. Jsou léčivé, nenáročné a ještě záhon zdobí,když celé léto nádherně kvetou a některé voní. Pokud bych chtěla něco bližšího k pěstování, napiš na lenka53 na centrum český. Krom těchto výhod lze snadno sehnat u nějakého zahrádkáře odkopky rostlin, z nichž je pěstování mnohem snadnější.
Ďakujem Lenka, všetky tie rastliny dobre poznám a niektoré som tu už aj skúšala. Problém je, že všetko uvedené miluje slnko a ten pásik hliny (momentále hnusne žltého ílu z hlbokého výkopu) pod naším barákom je ešte aj na tmavej strane a pod vysokými stromami. A o zbere tu nemôže byť reč, venčia sa tu psy, odhadzujú sa špačky a odpadky, určite by som si žiadne z tu pestovaných bylín netrúfla konzumovať. Skôr uvažujem nad nejakými poliehavými suchomilnými kríkmi, ktoré by dobre zakryli pôdu. No ale to má čas na jar, teraz už nič poriadne nezakorení (aj to som už skúšala, všetko sadené na jeseň do jari vykapalo).
Dejte tam skalník, ten vydrží úplně všecko a i celkem pěkně vypadá.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skaln%C3%ADk_%28Cotoneaster%29
Nebo mahónii, to je taky potvora veleodolná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mah%C3%B3nie_cesm%C3%ADnolist%C3%A1
P.S. Jestli tipujete, že s nima válčím na své zahradě, tak máte pravdu. Už třetí rok jsem vše komplet vykopala (několikrát po sobě a hodně do hloubky), vytahala všechny kořeny a stejně vždycky zjara obrazí, jsou to nezmaři.
Mahonii nám napadla nějaká plíseň letos i loni. Vždycky ji ostříhám, postříkám a není to nic platné.
Hmm, a ta moje potvora je zdravá jak řípa, velmi odolná a úporná, asi se jí nikdy nezbavím (nemám tu kytku ráda, přiznávám se, je mi prostě nesympatická, nevím proč).
Tak jí natři listy Roundupem.
a já ji mám tak ráda..odkopek by nebyl???
Mahóniu tam mám, tú zháňať nemusím, napodiv prežila, nad skalníkom práve uvažujem a možno ešte nejaké poliehavé junipery a farebné dráče (berberisy). Ďakujem za tipy!
Ozývám se až dnes, skoro po týdnu. Nějaký dobrák někde překopl kabel a operátoři nemohli přijít na chybu. Máme totiž internet přes pevnou O 2.
Šalvěje ¨mám dost, roste nám mezi dlažbou a je bezúdržbová. Mohu nabídnout. Tu a levanduli nežerou slimáci tak obstojí.
Ja mám šalviu od niečoho „ozobanú“, má vyhryzené maličké dierky v listoch. Slimáky som tam nevidela, tak netuším, čo ju to žerie.
No já když nechám stát auto na slunci, tak je vevnitř přes 60 a nedá se ani dotknout volantu. Těch 43 by byla paráda. Ještě že mám klimatizaci.
tapuz, to bola podľa čidla teplota vonku, nie v aute 🙂 tam si to ani netrúfam odhadnúť.
No tak to jo, to jsem to špatně pochopila :-).
Jak jsem letní člověk, tak tato dlouhodobá vedra se mi taky moc nelíbila – teda ani ne tak kvůli horku, jako kvůli suchu. Bohužel na dvoře si vysokokapacitní nádobu zakopat nemůžeme (není ji jak tam dostat), tak vodu chytáme do nádob, které jsme zdědili po taťkovi (původně tam kvasil burčák (chuckle) ) – zatím nám vždy tak tak vystačila na zalívání (i když trávník teda nekropíme – na to voda už není).
Na klimatizaci zatím nemyslíme, ale na ty venkovní rolety asi nakonec dojde – zatím je má v pokoji jen Terka (na rozdíl od ostatních místností není vůbec odstíněn) a tepelný rozdíl je opravdu citelný – a to jak v létě, tak i v zimě.
Jinak je dnes na jihu Jižní Moravy slunečno, ale větrno. A koncem minulého týdne jsem se toulala Vysočinou – tady je první album z okolí Tří Studní.
http://yga.rajce.net/2015_Okolo_Tri_Studni
na venkovní rolety jsme zapomněla,u domků to fakt sníží slušně teplotu uvnitř..ale nám je na panelák pro “ narušení architektonického vzhledu budovy,“, dát nedovolí- leda by si je dali všichni….
To vás s prominutím jen prudí. Loni jsem je viděl ve městě i na paneláku a zdaleka ne na všech oknech.
ono jak kde…. to už taky vím….
Naši to při revitalizaci z projektu škrtli (vedlejší domy je mají). Loni jsem si je nechal individuálně namontovat, bohužel jen na západní stranu (i tak to stálo hodně).
Prý jsou u některých firem potíže, že nechtějí montovat bez lešení nebo visuté lávky. U mě s tím v 10. poschodí problém neměli, všechno zevnitř za 3 hodiny. Montér lezl jako cirkusák, možná proti všem předpisům o bezpečnosti práce 🙂
Tady nádoba byla- jímka. Jenže předchozí majitel ji zasypal. Stejně jako nechal zasypat studnu a postavil na ní betonovou terasu (máme terasu, že by na ní mohlo přistávat ufo. Původně tam prý chtěl mít občerstvení pro lidi, co chodí na fotbal- máme hřiště za zahradou). Tak studnu jsme nechali vykopat novou, ale jímka se už obnovit nedá.Ze studny napájíme jezírko a z něj bereme vodu na zalívání. A závlaha je vyvedená taky ze studny.
Já ty vedra DEDE, čím dál tím více, špatně snáším. Snad to bude i věkem. Prostě mě to neděla dobře. A ta letošní stála za to.
Tuhle jsme s manželem vzpomínali, že za našeho dětství a mládí, když bylo 28 C, tak to bylo vedro. Teploty pře 35 C nepamatujeme.
Naše mini zahrádka na balkoně letos nepřežila. Dokonce lehla i levandule. Jen muškátům to svědčí. Zalévali jsme i 3 x denně. Rajčata jsou malá a teprve teď koncem léta dozrávají.
Už těším na podzim a na zimu a sníh.
Milá Míšo, nevím, zda za Vašeho dětství byly takto abnormální teploty, ale připomněla jste mi hovor, který jsem kdysi vedla s mojí mamkou. Ta pro změnu zase tvrdila, že během léta nikdy nezažila nízké teploty a celé prázdniny běhala pouze v letních šatičkách. I nedalo mi to a zapátrala jsem v meteorologických archivech a jaký byl výsledek ? Samozřejmě též chladná léta, a to, co jsem si náhodně vybrala jako vzorek – cca 3 týdny průměrná teplota 14°….paměť nám asi nechává jen ty hezké vzpomínky
Já si tedy z dětství a mládí také pamatuji taková léta, o jakých píše Míša. Když v červenci a v srpnu v předpovědi počasí hlásili, že bude 28, vzdychali jsme, jaké bude vedro. A 30 stupňů, to už byla událost, o které se mluvilo v televizi a psalo v novinách, jako o mimořádném tropickém vedru. O 38 nebo 40 ve stínu jsme neměli ano představu.
Samozřejmě byla i studená a deštivá léta. Byla jsem velký vodák a táborník a pamatuji si, jak jsme některé roky sjížděli Lužnici za deště, čvachtali v lese v gumovkách a klepali se zimou. O to víc jsem se pak těšívala na pravidelnou cestu do Bulharska, kde bylo podle mého vedro, ale myslím, že ke 40 ve stínu to tenkrát ani tam nevystoupalo.
Jinak jsem teplomil, ale tohle dlouhotrvající extrémní vedro, jaké bylo letos, snáším hodně špatně. Párkrát už jsem měla pocit, že nastává moje poslední hodinka. Nepomáhalo nic. Po pár dnech, kdy už bylo všechno všude vyhřáté, nepomáhaly ani zatažené žaluzie, puštěné ventilátory, větrání ráno apod. Doma prostě bylo stabilních 31 stupňů. Pokud jsem nutně nemusela, tak jsem do ulic ani nechodila, venku na slunci mi to přišlo přímo vražedné. Doma jsem chodila oblečená co nejméně, abych na sobě cítila alespoň proud vzduchu z ventilátoru, byť byl stejně horký jako celé okolí. Zajímavé je, že ani v těch nejběsnějších dnech mě neopustila chuť k jídlu :-). Pila jsem dost, asi přiměřeně vedru, ale ne zase přespříliš. I tak jsem byla pořád splavená.
Pro mě bylo opravdu nejhorší to, že se nedalo odložit některé věci „až bude líp“, protože mnohé obchody a úřady prostě měly do pěti, šesti max. Nejhorší byl asi nákup obleku (tam měli do pěti).
Jinak slyšel jsem zajímavý názor. Nejvíce vody je prý ve vojenských újezdech. Země tam je jako houba. Nasáklá dlouhodobě vodou, která se odpařuje a tak je tam i víc srážek. Proč? Protože se tam několik desetiletí na nic nesáhlo, žádná úprava koryt, žádné zemědělské obdělávání půdy, žádná regulace ani betonové plochy, příroda si udržela svůj funkční ekosystém.
To je pravda, ale nebojte se, to se brzo změní. 🙁
Teda, byl jsem ve Španělsku i přes léto, ale nejhorší vedra jsem zažil tady. Na druhou stranu, tam jsem zažil svou nejhorší zimu. V Olomouci bylo fakt peklo a nebyly tu ani ty bouřky! Kdykoli bouřka přiletěla, tak se vyhnula městu přes kopce. Asi se budeme muset naučit na určité období přecházet na letní režim. To období není moc dlouhé, firmy stejně mají dovolené, děti mají prázdniny, tak se to snad přežít dá. Nejhorší je to, že mnoho obchodů a jiných institucí zavírá v pět,šest odpoledne a tehdy i zavíračka v 21h byla moc brzo, to ještě ten žár dozníval (na druhou stranu cukrárna má do půlnoci :D). Zaujalo mě, že v tom suchém španělském vnitrozemi, kde pršelo za 3 měsíce v součtu asi 5 dní, se kropily ulice vodou takřka denně, parky se zelenaly, bazény a ostříkovače jely na plný výkon a nikdo neměl problém si ani hadicí stříkat auto na chodníku. Marně přemýšlím, kde tu vodu berou.Co jsem si teda všímal tamních receptů na přežití vedra, tak to asi nejvíc jsou: Dlaždice po celém domě (fakt to člověk v tom vedru ocení), světlejší barva fasády, zatemňovací těžké žaluzie (tzv. persiana) co dokáže okno zatemnit skutečně na nulovou tmu. Kromě horkého sluníčka to umožňuje jít spát takřka kdykoli. No a o nočním životě nemluvě.
Jenom k těm dlaždicím – nojo, ale tady nejsou Španěly a většinu roku je pak zima od nohou, což nesnáším. To by musel být pod těmi dlaždicemi namotán topný had (teplovodní lepší než elektrický). A jak znám naše počasí, v půli září se to zlomí a budeme topit až do června … a pak si vyber.
nechoď doma bosa… 😉
Přece nebudu chodit v důchodkách (rofl) – i tak mám v obýváku (kde máme podlahové vytápění) na sychravé časy přichystány péřové papuče (chuckle) !
no vidíš, tak vybavená už jsi..a víš jak by se ti po tý dlažbě krásně bruslilo 😀
Dlažba je u nás na chodbách, tam se zvěř chodí chladit. Jinak v pokojích by mi od podzimu do jara umrzly nohy- a to nosím takový ty huňatý ponožky 🙂
No právě – dlažba je taky jen v hale (pseudomramor (rofl) ) a v hygienických místnostech a je to opravdu hodně studená záležitost – i v létě leží Toya ještě aspoň na rohožce (o Brooke sluneční maniačce ani nemluvím, ta by si tam nelehla nikdy).
hele a co Zikmund? Jak s emu chodí po dlažbě? A Macešce? nesmeká se jim to???
Co by se mu smekalo?! Však má na nohách ty, nesmeky (rofl)
Nesmeká. A na rozdíl od plovoučky na tom v trysku i slušně vybírají zatáčky. Však taky nemáme lesklou dlažbu, spíš takovou rozumnou…
hmmmmmmmmm, kvalitu svých „nesmeků“ mi onehdá předvedl Mikeš,aúúúú
já právě zvažuju dlažbu do kuchyně a předsíně a brzdí mne jen to,že by si mohla některá kočka namlet…
Já vím, taky bych to doma nechtěl, to byl jen příklad jak to řeší. Hlavně tam jsou pak nesnesitelné zimy (i když třeba 5 stupňů), protože domy jsou takřka nevytopitelné a lidi prostě chodí doma ve svetru.
Jo jo, zimy jsou v těchhle jižních krajích hrozné. Jednou jsem byla v zimě týden na Maltě (pracovně) a byla to čirá hrůza. Všude dlažba, jednoduchá špatně utěsněná okna a žádné topení. Majitel hotelu nám sice dal do pokojů nějaké elektrické radiátory, ale stejně se to nevytopilo. Taková zima jako tam mi nebyla ani na Nový rok v Petrohradě :-).
Ano taky mi nikdy v životě nebyla větší zima než první asi dva měsíce v Madridu. Lezavý studený suchý vítr, který se střídal se sluníčkem. Takže teplota kolísala od nuly do 20. V domě studeno skoro jak venku, okna profukovala a dlaždice studily.
Já jen doufám, že už nebude 38 stupňů… to bylo moc i na teplomilnou JJM. Uschlo tu kde co a jen něco se vzpamatovalo. Třeba o trojpuku jsme si myslela, že vydrží všechno, ale půlka keře je v háji. Uvidíme na jaře, co obrazí a co ne.
Taky doufám, to už se nedá ani dýchat a chudák příroda.
nesnáším ta vedra už z principu – nepatří sem…nejsme na to zařízení…takže po letošku jsem se rozhodla – v březnu pořizuju klimošku…splitovou, žádnou mobilní mrchu…spočítat a navrhnout si ji umím, tak sáhnu do úspor, bude líp mě i kočkám. Nejsem blázen, co ji neumí používat,takže angíny a podobný věci se u nás vyskytovat nebudou a pořídím si podstropní panel, protože ten má možnost přisát i čerstvej vzduch…což je potřeba.Jen musím dát silnější jistič a napočítat to tak,abych dosáhla na nižší sazbu za elektřinu.
V současné době jsem ve vedrech větrala z chodby..tam bylo příjemně a nepouštěla jsem si do bytu horký vzuch zvenčí. I zamočené závěsy, po kterých vzlínala voda, ochladily vzduch cca o 2-3 stupně, což bylo také velice příjemné.Toto jsem se naučila v Itálii a v Tunisu. Dalším příjemným počinem je mátová nebo mentolová vůně…i ta dokáže navodit pocit chladu…takže do vody, co vzlínala po závěsech jsme přimíchala mátovou esenci nebo eukalyptus…pokud nechcete máčet závěsy-mám na to vyřazené staré, nových je škoda..tak naředit esenci do rozprašovače a rosit-mlžit vzduch v místnosti…
Zviřátka měl ana zemi vyždímaný mokrý ručník,o který si chladila packy…a že to kočky potřebovaly jako sůl….
Nemám problém s pitím a v těch vedrech jsem pila jako duha….na akci klidně za celej den i 8 litrů vody a odpařovala ji i ušima…a zase pomáhal rozprašovač s mátou…do vody jsem si přidávala trošku soli, pokud jsem nepila HASÁK- limopivo.
V práci stačila studená Matcha tea. A můžu říct, že na ni po letošním létě nedám dopustit, stejně tak jako na lassi-slané nebo ajran, osolený kefír a podmáslí…sem tam jsem si dala i to vyždímané ovoce, ale neochladilo to tolik jako výše zmiňované mléčné výrobky.
S vodou je to horší,na balkoně jí nepochytám, takže zalejvám pitnou…a na příští léto chystám spíše skalkové rostlinstvo, protožte kvetoucí je sice krásné,ale strašně chlastá……
Oblečení hlavně bavlněné nebo lněné…spíše volnější a nezbytný rollon, s 48 hodinovým účinkem, velice se mi osvědčila Nivea a ještě jedna dovozová kulička, jen si nemůžu vzpomenout na název, tak se polepším během dne-až dojdu domů.
Ahoj Dede. Pitná voda nám z kohoutků teče, díky prozíravosti předků kteří stavěli přehrady. Lidé s ní nešetří, protože prostě otočí kohoutkem a ona teče. Nebylo by na škodu kdyby poznali, jaké to je když otočí kohoutkem a ona neteče. Ne hodinu, ne den, ne týden, ale třeba měsíc. Protože prostě žádná není a to by byl fakt proti kterému by neobstál ten hloupý argument „já si to přece platím, tak co bych šetřil“. To by pak přibylo úsporných splachovadel, a ubylo mytí nádobí pod mohutným proudem vody (i když tenhle nešvar se s myčkami už vytrácí), atd.
Do kohoutků mám vodu normálně z řadu, na zalévání mám studnu a dešťovici, kterou chytám do čtyř sudů, ale jak se ukazuje, nebude to stačit. Plánuji nádrž na 3000 litrů vody, už jsem si to i vymyslel a namaloval.
Co dělat proti horku, to už jsem tady líčil, včetně jednoho hardcore postupu na vlastní nebezpečí. Doma, pokud nechceš provozovat drahou klimatizaci, nebo bydlet v jeskyni, či kamenném hradu, je každá rada drahá, horko je prostě horko. Viděl jsem v teplých krajích různé věšení mokrých dek, apod.
Naše krajina neumí moc držet vodu, tu schopnost jí lidé vzali a teď si drbou palice, co to provedli. K nápravě ale nedochází a nedojde, na odpovědných místech se o tom jen žvaní.
Jenom k tomu šetření pitnou vodou. Když v našich krajích je taková nelogická nepřímá úměra – čím víc šetříš, tím víc platíš … neb Vodovody a kanalizace musí vydělávat a když není odběr, není na dividendy, tak se musí voda zdražit. Tož potom chtěj po obyčejném občanovi šetřit vodou … ;(
Je to logické, nejen dividendy, většina nákladů je fixních, na menším odběru firma skoro neušetří.
V našem regionu jsou prý zdroje čtyřnásobně předimenzované. Nevím, je-li to pravda, ale ty přehrady by tomu odpovídaly. A většina těžkého průmyslu zmizela.
Šetřit kohoutkovou vodou má snad smysl tam, kde je vody opravdu nedostatek. Ale když teče, tak je to v pořádku, fakt. To chcete tu ušetřenou vodu dávat do sudů a posílat do Kuvajtu?
A ty vodárny, když klesne spotřeba na polovinu, snad mohou propustit polovinu nezbytně nutných zaměstnanců? Nebo na polovinu zkrátit potrubí?
Spotřeba energie taky nic moc, dopravit k vám hektolitr vody je asi jako když kamion zastaví na červenou (můj odhad, můžete mě opravit).
Trochu odbočím – překvapuje mě, že se nikde nevzpomíná na rok 1947. Ovšemže politikum, to vynechme. Ale sucho opravdu bylo. Strávil jsem prázdniny u přehrady v Luhačovicích, kde měl strýc pronajatý dům. Pršelo za celé prázdniny jen jednou. Voda ve studni se objevovala jen sporadicky. A v přehradě den za dnem voda ustupovala, ta věž byla nakonec skoro na suchu.
Naproti tomu letos na koupališti v Porubě (největší bazén ve střední Evropě, 41000 m2), kde v minulých letech ke konci sezóny často hodně klesala hladina, se letos pochlapili a v horkém srpnu doplnili vodu. Je to napájené z vodovodního řadu, to musela být paleta!
Čerpání vody (i mořské) z dolů a bezúčelné vypouštění, to by taky bylo zajímavé. Ale to by možná spíš věděl pan Uhlík 🙂
Co to píšu, pan Aleš Uhlíř, samozřejmě.
Ale klidně si ty kohoutky třeba vůbec nezavírejte, to je vaše věc, jen se modlete abyste se nedostatku někdy nedožil. To je holt přístup lidí, kteří neví jaké to je, dlouhé měsíce trvající vražedná vedra a odpočítaný litr vody na den. 🙂
Ano, ze všech vymožeností civilizace by mi ztráta tekoucí (!) vody vadila nejvíc. Jenomže to já ani tisíce dalších odběratelů vody neovlivníme.