BTW: Kuře v mléce pečené

0821dar2_1Opravdu se mi nestává často, abych našla na facebooku něco, co mi vyvolá celý proud vzpomínek, ale minule se za to zasloužila Wendulka. Dala tam odkaz na recenzi receptu Jamieho Olivera na kuře pečené v mléce, a vyjádřila jistou pochybnost, zda něco takového funguje.

 

A já jsem si vzpomněla, že to býval maminin oblíbený recept. A taky jsem si vzpomněla proč. To je tak. Když pečete kuře a máte rádi ten výpek, tedy neradi pod kuře dáváte víc vody, než je potřeba, nezískáte z malého a nepříliš tučného kuřete moc šťávy. A když je masa málo a jídlo je třeba postavit hlavně na těch doprovodných bramborách, musíte mít něco dobrého, čím ty brambory polejete.

Samozřejmě může ke kuřeti udělat zeleninový salát nebo dušenou zeleninu. Jenže v dobách, když já jsem byla malá (a žili jsme v Praze a bez záhumenku), tak často nebylo ten salát moc z čeho udělat a hrášek s mrkví se taky dokázal přejíst:)) A právě pečení kuřete v mléce (nebo v 12% smetaně, když to mělo být nóbl:)) byla cesta, jak získat moc dobrou šťávu.

To bylo prosím v časech, kdy se kuřecí prsíčka před pečením špikovala, aby nebyla suchá. Jenže já jsem strašně neměla ráda ten špek, a tak jsem ocenila, že když se kuře peklo v mléce a někdo (já:)) ho během pomalého pečení poctivě poléval tou mléčnou šťávou, nebyl nakonec ten špek potřeba.

 

0821dar2

 

Navíc byl ten výpek chuťově pokaždé jiný podle toho, jaké koření se na kuře použilo. Klasikou bylo kari koření nebo sladká paprika, ale daly se vymýšlet i jiné varianty. A když se pak takovou šťávou polily nové brambory… šiš, to byla lahoda! Jak jsem bývala za mlada věčně nedojedený masožravec, ty brambory s mléčným výpekem zpod kuřete jsem mohla jíst i samotné, maso mi nechybělo.

Pak jsem zavzpomínala, kdy jsem vlastně naposledy dělala kuře tímto způsobem? Dávno ne… ostatně co jsou kuřata tak strašně tučná, tak málokdy kupuju celá a peču je – a to bych kdysi přísahala, že nejlepší kuře je pečené, pečené a zase pečené!:))

Že bych pro jednou vyrazila za kuřetem do farmářské prodejny? Prý jsou tamější kuřata lepší… máte někdo tuhle zkušenost? Já když nakupuju ve farmářské prodejně, dávám přednost krůtímu masu.

A tak vám ještě přeložím ten Jamie Oliverův recept – zní fantasticky a hodlám ho zkusit, jakmile se ochladí natolik, aby mi nevadilo mít dlouho zapnutou troubu. Teď dávám přednost rychlému opékání nebo grilování:)) Takže tady to je:

 

  • Opečte kuře ve větším množství olivového oleje nebo másla
  • Přidejte mléko, kůru ze dvou citrónů, kousek celé skořice, čerstvou šalvěj a neoloupané stroužky česneku (množství dle chuti) a dejte péct spolu s kuřetem.
  • Pečte 90 minut
  • Naporcujte a snězte:))

 

Jamie radí, vyndat z kuřete před pečením tuk, s čímž já bych rozhodně souhlasila, ale recenzentka to považuje za zbytečné – použije tuk na zeleninu nebo na brambory. Takže je to na vás. Sama bych asi váhala nad tím opečením ve velkém množství tuku – vyhýbám se mu, jak to jde, tak bych nejspíš nějak obešla i toto pravidlo (nebo to aspoň zkusila obejít:))

Dále se tam rozvíjí myšlenka, zda péct kuře přikryté poklicí či nikoliv. Autorka došla k něčemu, co praktikuju i já – dvě třetiny pečící doby s poklicí a poslední třetinu bez ní. Ale i tady je možné experimentovat, protože jinak pečete v troubě normální, trochu jinak v horkovzdušné.

 

Pokud někdo ten recept znáte a už jste ho dělal, dejte vědět, jaké to bylo!:))

 

0821dar1

 

http://www.thekitchn.com/jamie-oliver-chicken-in-milk-best-chicken-recipe-all-time-80388

 

A já se dnes ptám: Pekli jste nebo pečete maso v mléce? Pokud ano, tak jaké koření a bylinky v tomto případě rádi používáte?

Jinak když říkám v mléce, tak tím myslím, že se dává mléko pod maso jako jediná tekutina, přidání smetany nakonec pečení je něco o kousek jiného:))  Já vím, že se tak dělávalo vepřové, ale ten recept nějak v naší rodině nezdomácněl.

Jinak vítám jakékoliv nápady na pečená masa – za chvíli končí sezóna lehkých rychlých jídel a přijde čas na jídla na zahřátí. Tak ať se máme na co těšit:))

Aktualizováno: 20.8.2015 — 17:12

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Recept vypadá zajímavě. U nás se peklo kuře podlité vodou s máslem . Kuře plníme nádivkou a k němu děláme bramborové knedlíky.

    Co se týče data 21.08.1968, mě byly 2 roky, takže vzpomínky nemám. Jen mi toho roku na podzim emigroval otec a nás vztah se navždy rozbil.
    Mému manželovi bylo v tu dobu 18 let a dodnes těžce nese, že jsme se nebránili. Je na to velmi citlivý.

  2. Kura vyskúšam,vyzerá to veľmi zaujímavo.Potvrdzujem slová km-pred dokončením škarkov staré gazdiné tam nalievajú mlieko,oškvarky sú krásne hnedé,chrumkavé a no proste výborné.Tie bledé gumenne z obchodov sú už od pohľadu hnusné.
    Naša mama robila takéto mäso: Bravčové kotlety naklepala/ale len jemne/,osolila,okorenila a prudko opiekla na masle.Dala do pekáčku na každú kotletku dve kolieska jablka/jadrovník vykrojený/,do stredu dala čerstvú alebo sušenú slivku,vyliala tam ten maslový výpek a zaliala mliekom/rezne boli v mlieku utopené/Prikryla albalom ,piekla.K tomu zemiakové pyré.Dobrôtka veľká.

    1. oprava:škvarkov!/vlastne slovensky oškvarkov/
      Smutný deň,tiež som si pozrela čt a teraz pozerám ten pohľad Rusov na nás.Vo svetle situácie na Ukraine je to hrozne znepokojivé.Pravda sa ľahšie znásilniť ako žena.

      1. Verenko, máš pravdu v té poslední větě a obé působí dlouhodobé trauma, které nelze jen tak vytěsnit a to ani tehdy, když se nám už o tom nechce mluvit.

  3. Kuřátkový recept zkusím,zařazuji do nových receptů, i když sem tam něco smetanou podleju.
    Nejlepší kuřátko z restaurace jsem měla v Zoo Praha v Gočárově rest.,když jsem tam byla s vnučkou, bylo to velmi malé mladé kuřátko,celé, upečené do zlatova,žádná mastnota jen bylinková nádivka a nové brambory vařené. Dívala jsem se dnes jestli ho ještě mají na jidelním lístku a nemají ale jinak ta nabídka vypadá docela zajímavě. Architektonicky je budova krásně zachovaná včetně pův. socálního zařízení,moc se nám tam líbilo.

    1. Jo,a jdu se dívat na ČT2 na dokument České století.
      Neměli bychom zapomínat! Mé vzpomínky jsou kruté a tento den neprožívám šťastně ale s úzkostí v srdci.

        1. Hano, mám tentýž pocit.
          BTW Napsala jsem dokument ale ten šel až po tom jmenovaném dramatu.

          1. Taky se bojím. A protože nedokážu říct nic povzbudivého, tak je tu kuře. Kéž bych dokázala něco najít! Je třeba si pamatovat… a stejně je třeba mít útulek před strachem a nejistotou. A o ten se tu snažím.

            1. Jj, já to milá Dede podpisuji, dobrý útulek máme,netřeba si ho nějak pokazit ale někdy to tak v člověku hlodá a hlodá.

        2. vidíš a kámoška má dneska narozeniny.., narodila se přesně v ten den a rok 21.8.1968, říkává,že blbější datum si vybrat nemohla…

          1. Můj vnuk má taky 21.8. narozeniny – sedmnácté. Takže už přesně tolik let je můj vztah k tomuto dni poněkud rozporuplný. Ale nikdy nezapomenu, jak jsem ten den jela autobusem do práce a proti nám se řítil ruský tank. Neuhnul, uhnul nakonec náš autobus. Ještě, že u silnice nebyl příkop a bylo kam uhnout. Ten šílený strach nezapomenu nikdy. A spoustu dalších strachů z té doby. A při „Modlitbě pro Martu“ mi dodnes jde mráz po zádech! Byla to strašná doba!

            1. Lído, napsala jsem to už Mirce Richterové, která má taky narozeniny 21. srpna – nenechte si ten den kazit! To by Rusové vyhráli i vaše dny… Naopak, slavte a slavte, tomu datu navzdory.
              Konec konců, na moje narozeniny je mezinárodní den boje proti AIDS… 😛

              1. Rusové ty moje dny nakonec nevyhráli – 7.9.1968 jsem se nakonec navzdory rusákům vdávala. A bylo to manželství velmi šťastné (h) Takže u mě to prohráli na celé čáře už tenkrát!

  4. Zajímavý recept, možná někdy vyzkouším, nikdy jsem přímo „maso na mléce“ nikdy nedělala. Jen to bude s kuřecími čtvrtkami, já jsem nějak odvykla péci celé kuře. Smetanou zahušťuji různé omáčky velmi často, tohle by asi jen bylo méně husté. Rozumím tomu dobře tak, že se maso prostě podlije místo vodou tím mlékem ?

    Tady je dost populární tzv. „opilé kuře“ (Drunken chicken), nebo též pod názvem „kuře na pivě“ (Beer can chicken). Dělá se to hlavně na grilu (musí mít poklop), ale i v normální troubě (pak se to zpočátku přikryje alufolií). Do kuřete se zvenku vmasíruje „rub“ směs koření, ale hlavní je to, že se pak kuře „napíchne“ na otevřenou plechovku piva (jakéhokoliv). Možno trochu toho koření nasypat přímo do piva, aby se provoněl i vnitřek. Jak se kuře peče, tak se pivo vypařuje (a tuk odkapává na pekáře) a maso zůstane nejen šťavnaté a extra tu vykape. Kdysi jsem ho jedla (dělané právě v troubě), moc mi to chutnalo a hned jsem zakoupila extra stojánek, který se na to prodává (jde to i bez něj, ale s ním je to stabilnější a kuře „levituje“). No zatím jsem ho nepekla, snad se k tomu jednou rozhoupu.

    Našla jsem video, kde je směs klasického koření, kterým se kuře posype.

    https://www.youtube.com/watch?v=pypR–ZXtiY

    Jinak o Anuši Kejřové slyším poprvé, díky za odkazy, uložila jsem si je a kouknu se na to.

      1. Maričko, tohle znám – ale jen teoreticky, nikdy jsem nezkusila 🙂
        Jinak na mléce a s ohromadou česneku jsem kdysi dělávala vepřové. Bylo to moc dobré, ani nevím, proč už jsem ho dlouho neměla…

  5. Anuše Kejřová učila vařit v Hradci Králové.Kuchařku psala pro dceru a když vyšla prvně, dala jí ji do hrobu,neb dcerka umřela na záškrt….. ona podle ní vaří i Gurmánka Šárka Škachová, ta ji opět vytáhla z propadla dějin…já mám doma hodně starou verzi,ale zjistila jsem v ní už jako holka věci,který mi nedovedla mamka vysvětlit..takže Anuši si cením…

    jukněte se na ni tady: http://dolcevita.blog.cz/1003/anuse-kejrova-a-jeji-prvorepublikove-noblesni-recepty-soutez-o-jeji-zlatou-kucharku

  6. Nedávno jsem připravovala kuřecí stehna dle tohoto receptu, je to dietní a moc dobré:

    Ingredience

    ◾4 kuřecí stehna
    ◾2 cibule
    ◾4 stroužky česneku
    ◾1 podmáslí (do 1% tuku)
    ◾ kari koření, kurkuma
    ◾ sůl, pepř

    Cibuli i česnek nasekáme nadrobno, smícháme s podmáslím a kořením. Stehna osolíme a zalijeme touto směsí a necháme marinovat nejlépe přes noc v lednici. Pečeme asi na 220 °C pod pokličkou, až je maso měkké, dáme pokličku pryč a pečeme maso dozlatova, aby se přebytečná tekutina zredukovala.

  7. Pro Wendulku: já bych se toho nebála, recept vypadá poměrně použitelně. Jen MLP by to asi nejedl, nemá rád citrony pečené i s kůrou (vadí mu ta kůra, ne citron jako takový, ten na kuře používám normálně) a hlavně vyloženě nesnáší šalvěj (mně obojí nevadí, a pokud jde o šalvěj, tu mám ráda moc).
    Jinak – maso (včetně drůbežího) pečené (nebo spíš dušené) na mléce celkem běžně dělám, jako koření klidně stačí jen sůl a pepř (používám bílý). Pokud bych přidávala nějakou bylinku, nejspíš by to bylo pár snítek čerstvého rozmarýnu nebo tymiánu. A přimlouvala bych se za to opečení předem – na malém množství směsi olivového oleje a máslo, výsledná pečeně je pak lepší, to maso má pak opravdu úplně jinou chuť. Maso nebo kuře opékám na pánvi, pak ho teprve přemístím do nádoby, ve které se bude péct. Tuk z výpeku přidávám/nepřidávám podle toho, o jaké jídlo se bud jednat.
    Pokud jde o kuře, kuře v celku nekupuju, kupuju čtvrtky (a to zásadně v řeznictví, ne na tásku v supermarketu) a pak z nich co nejvíc okrájím tuk.
    Jo a použití neloupaného česneku má svůj význam – neloupaný česnek má trochu jinou (jemnější) chuť než česnek loupaný.

      1. P.P.S. Jo a doporučovala bych poohlédnout se po kuchařce „1000 Recipe Cookbook“ od Isabelle Barret a Jane Harrop, je taková úplně základní, jsou v ní jednoduché a nekomplikované recepty se srozumitelně popsanými postupy přípravy. Poprvé vyšla snad před 40-50 lety, ale prý stále vycházejí nové a nové reedice. Sama podle ní vařím už takových dobrých 25-28 let a jsem spokojená.
        Určitě se dá sehnat na Amazonu (nová i použitá, zrovna jsem se dívala) a podle všeho se dá i někde stáhnout, ale po tom už jsem nepátrala.

  8. Jo a co se týče pečení masa, jednoznačně déle za menší teploty. Větší kus, aby byl chutnější a první čtyři hodiny pěkně zaklopené a nečučet. Moc mi chutná krůta, takto krůtí stehenní plátek s kůží a kostí, k tomu v soli pečené brambory s koprovou smetanou, no byla to mňamka. Nebo klasické jehněčí s cibulí a česnekem, kousek másla, čerstvého tymiánu a nekoukat. Hovězí s mořskou solí a hrubě mletým pepřem, možno poklást špekem…. Já jsem prostě masožravka a s přibývajícím věkem se to nijak nezlepšuje, leda že přidávám více zeleniny, to jo. I když klasická dušená mrkvička jen s kouskem másla, lžičkou cukru a soli se snad dá dát úplně ke každému pečenému masu a to i Bimbo může. A co teprve takový horký hrnec, tatínek dával čtyři druhy masa a játra, hodně cibule, to už jsem leta nedělala

  9. To mlieko by kuraťu rozhodne nemalo uškodiť, ale čo mi tam vadí sú tie citróny a škorica. Vyskúšala som takto recept nie Jamieho, ale Nigelly, kurča pečené s citrónmi, a bola som ním horko sklamaná, táto kombinácia nebude moje hobby. Nejak mi tie chute nejdú dokopy (pritom citrón napríklad k rybe obľubujem). Ale u nás sa kedysi vytápali oškvarky z váženej surovej slaniny, kupovanej u mäsiara. Obidve moje babičky to robili vo veľkom liatinovom hrnci (v časoch, kedy sa varenie na oleji považovalo za panské huncútstvo). No a na záver vytápania, po zliatí masti, sa k oškvarkom pridala troška mlieka, aby chytili peknú červenú farbu. Takže aj u toho kurčaťa môže to mlieko robiť peknú červenú kôrčičku. Dodnes mi kupované oškvarky pripadajú také nejaké bledé a nedomrlé.

    1. já normálně když spěchám, tak kuře nacpu bylinkama ze zahrádky a citronem, a mám v tom ten citron moc ráda. ale zase nikdy nedávám nevyloupaný česnek jak jamie s oblibou dělá, radši strávím těch pár minut a oloupu to ať nelovím česnekové šlupky z jídla.

      1. Wendulko, když pravidelně zkoušíš nové recepty, řekni, co to třeba poslední dobou opravdu chutnalo? 🙂
        Zjišťuju, že sice obměňuju recepty svých oblíbených jídel, ale že bych zkoušela něco opravdu nového, to se říct nedá. Měla bych se napravit (blush)

        1. dede, já vařím od 12 let a ráda, a vařím hodně jídel, ale před několika lety jsem zase dostala několik kuchařek k vánocům i když mám hafo, a dala jsem si předsevzetí tak jednou za týden zkusit něco nového a jiného. hodně nových receptů co vyzkouším jsou opravdu dobré a tak to zařadím do repertoáru, já se zamyslím co mě obzvlášť zaujalo a napíšu.

  10. Tak jak ráda vařím a vlastním starožitné kuchařky, tohle jsem nikdy neviděla, nenašla recept a nejedla. Takže se pokusím vyzkoušet i když nevím, co na to páně Bimbovo zažívadla, takže budu muset počkat. Ovšem co se týče kuřátek domácích, faremních či ze Šťastného kuřete http://www.stastnekure.cz/, tak poslední rok jsem kupovala už jenom taková kuřata a je to fakt znát. Klasika pečené s nádivkou, prsa vyříznu, místo nich druhou dávku nádivky – už mám objednáno u kolegyně v září kuřátka ze dvora. Protože když jsem si to spočítala, tak ani cena není vyšší, ono se to vůbec nespeče a stehno z dvoukilového domácího kuřete prostě jeden nesní. Takže za mne jednoznačně faremní kuřata. Navíc nejsou tučná, takže v úpravě se smetanou na vaření musí být naprosto dokonalá

    1. Díky Inko, tak já se po nich podívám – máme tu ve Dvoře farmářskou prodejnu, tak doufám, že kuře od nich bude to běhací 🙂 My jsme už kuřata strašně omezili, protože nám prostě nechutnala.
      Ale zase mám v mrazáku běhací eko-jehně, které šťastně prožilo svůj život na pastvinách tady u vesnice – nevadí mi jíst občas maso, když vím, že se ke zvířeti, dokud žije, člověk slušně chová a pečuje o něj. Bohužel to platí o zlomku masa, které je na trhu.

  11. husacina z Grobu je také nakládaná a pečená v mléce….a jaká to je dobrota..

    peču kuře v mléce a vepřové kotlety s bramborami ve smetaně v pekáči, nepřidávám žádné máslo ani jiný tuk..je to naše oblíbené jídlo…

    kapra peču s máslem a budvarem…..

    1. u nás se kotletkám ve smetaně říká „nechoď od stolu“
      což asi mluví za vše. Je to naše slavnostní jídlo, třeba když se naše mládí po měsících ukáže, tak vědí,že budou kotletky. Samir a jeho parta dokážou spořádat pár porcí do misek a ještě otravují u, spíše na stole a dávají najevo, že nejméně 14 dní nejedli.

  12. Já bych se pokusila to trochu opéct tak skoro nasucho, protože ta kůže je stejně tučná. Rozhodně plánuju to co nejdřív vyzkoušet, jak jsem říkala, pochyby jsou protože mamka nikdy nevařila z mléka, dávala šlehačku nebo smetanu. A k tomu mám strašné doživotní trauma z mlékové polívky ve škole. Se slizkýma knedlíčkama.
    Ale, jak mám doma takové hafo kuchařek, tak jsem si před několika lety řekla, že je načase je taky používat a zkoušet nové recepty a od té doby nejmíň jednou za týden vyzkouším nějaký nový recept a řekla bych, že tak dvě třetiny z nich jsou Jamie Olivera a zbytek z internetu.

    1. neboj se toho, dříve nebyly oleje a mléko bylo tučnější..takže kup poctivé mléko,nepeč to v té namodralé „vodě“ já JO můžu, ráda se na něj dívám a občas mě k něčemu navede..ale spoustu věcí mi uvízlo od Nigely D.

      1. já jsem počítala kuchařské knížky když jsme o tom s dede na facebooku diskutovaly a mám jich asi padesát, ale normálně používám jenom tu s receptama pro pomalý hrnec a pak dvě od jamie olivera, 30 minut meals, a comfort foods, ta je zatím nejnovější myslím. a pak jednu skvělou bichli co napsal nigel slater loni, teď jsem zapoměla jak se jmenuje, recepty tam jsou řazené podle dní v roce. od nigely jednu mám, ale nikdy jsem ji neotevřela, tak to zkusím, jestli myslíš nigela lawson?

        1. Tak z těchto kuchařek nemám ani jednu. Na obyč jídla používám Kuchařku naší vesnice a jinak internet :)Případně to, co vaří doma Bubu, páč je děsivě mlsná.
          Jamie Oliver mě zaujal hlavně tím projektem o školních jídelnách, Nigela Lawson tím, jak vypadá a viděla jsme s ní nějaký vánoční díl a tam se mi líbilo, jak se nad tím mlsně tvářila- i já jsem měla chuť. Jinak jsem párkrát viděla nějaký pořad v televizi s Jamiem i jinými kuchaři, ale recepty okamžitě zapomínám, nejvíc bych si asi vzpomněla na recepty s Italem v kuchyni.

          1. koukám, že vaříme podle stejné kuchařky, já pak teda oblibuju ještě Anuši Kejřovou a jinak si vystačím s těmi TV kuchařskými hvězdami, když si vařím jen pro sebe.. a Nigel ami byl asympatická i tím, že se klidně večer napucla a před spaním si uvařila čokoládu:-D to bych sice nedala, ale na ní j evidět,že vaří s radostí….a klidně přizná,že neumí porcovat maso a krájet nožem nadrobno – proto používá tu krájecí kolíbku, atd…

              1. No, asi blbnou dráty, už dvakrát jsem poslala odkaz na A.K. (a byl jen jeden v příspěvku!), oba příspěvky se ztratily.
                A.K. psala takové obyčejné a úsporné kuchařky (jedna se tak i jmenuje), v první polovině minulého století bývala velice oblíbená. Takový trochu protiklad Sandtnerky, ta moc úsporná nebyla.

                    1. Učinila jsem ještě jeden pokus a opět se to ztratilo, tak fakt nevím. Ostatní mé dnešní příspěvky jsem posílala stejně, jen v nich nebyly odkazy…

        2. ano Nigela Lawson….sic ena ni chlapi zírali kvůli jejím vnadům, ale mě dostávala ta její nenucenost při vaření….

          1. Po pravdě řečeno, Nigela až zas tak vařit neumí (a kolikrát vaří děsné prasečiny, mám na mysli různé ty pečené marshmallows apod.), ale moc pěkně u toho vypadá a její večerní výpravy do ledničky jsou nakažlivé. 😉 Kuchařky mám od ní dvě, ale moc je nepoužívám. Od Jamieho mám čtyři (ty první), ty použitelné jsou a jídla uvařená podle receptů z nich jsou vesměs chutná.

            1. No zrovna ty marshmallow považuju za krajovou zvyklost- podle mě hrozný, ale pekli to i ve Star Treku, tak to bude asi něco tradičního 😀

            2. Nigelline veci sú aj na mňa dosť kalorické a suroviny má dosť často buď u nás nedostupné alebo dostupné za astronomické ceny (vyrábajte u nás jednohubky s pravým krabím salátom). Od Jamieho som odkukala „vyžmýkanie“ polovičiek rajčín pred pečením, robím takú zapečenú zeleninu v lete – baklík, cukina, rajčiny, cesnak, bazalka. Odkedy som raz vyskúšala tie kyslé stredy rajčín so zrniečkami odstrániť tou jeho metódou, inak už rajčíny nepečiem.

            3. tak tohle jsem zrovna na mysli neměla, to bych nepozřela..pečenou gumu … to je horší než rozteklej eidam…ale její Carbonara špagety miluju….a jehněčí taky…

              1. Musím mrknout na její verzi receptu, neznám ji; já uhlířské špagety dřív vařila podle té nahoře zmíněné kuchařky (1000 receptů), teď poslední dva roky podle Marcelly Hazan (Klasická italská kuchyně).

                1. ona je dělala tak-koukala jsem na to asi 3 x, že jsem se jich přestala bát, že se mi to zdrcne-vejce víš…ježiši,já jsem na to dostala takovou chuť,že si je snad udělám dneska až dojdu z práce k pozdnímu obědu a časné večeři…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN