BTW: Dvakrát o svítkové bublanině

0813dar2_1Jak já se těším na to, až přestane to šílené horko a já zase budu moct bez obav z vlastního vyhynutí zapnout troubu! Mimo jiné i proto, že snad ještě doženu sezónu svítkových, neboli litých bublanin. A to nejen v té jejich tradiční podobě.

 

Základem svítkové bublaniny je těsto podobné palačinkovému, což znamená, že je velmi jednoduché, postavené na mléku, vajíčkách a mouce a neobsahuje žádný tuk. Velmi sympatické na něm je, že jeho příprava je nesmírně jednoduchá a pokud máte dostatek mléka a vajec (tedy nezávisíte na tom, jestli slépky zrovna nesou nebo nenesou:)), můžete rychle vyrobit pochoutku pro plno lidí. Jen ta trouba vám zahřeje kuchyň, takže je záhodno, aby v době přípravy nebylo venku vysoko nad třicet stupňů:))

 

V naší rodině se svítková bublanina dělá klasicky s třešněmi, višněmi, borůvkami nebo rybízem. Ale popravdě se dá klidně udělat i s meruňkami nebo jiným ovocem, když ho nakrájíte na menší kousky. Kousky ovoce se nedávají tak hustě, jako třeba na třenou nebo piškotovou bublaninu. Jednak proto, že tohle těsto je tenoučké (svítek) a za druhé se od těsta čeká, že se zvlní – proto má taky tahle bublanina nickname „hory doly“:))

 

Bublanina s třešněmi

Bublanina s třešněmi

 

Takže, jak na to?

Začneme tím, že si zapneme troubu na cca 200 stupňů (horkovzdušnou) a předehřejeme ji. Potom vyložíme plech pečicím papírem a ještě ho trochu pomastíme olejem. Takto připravený plech dáme do trouby zahřát.

 

Připravíme si očištěné ovoce. Je fajn, když ho nedáváme na těsto úplně mokré:))

 

Těsto: Na jednu dávku (plech) bublaniny potřebujeme 1/4 litru mléka, 3 větší vejce (maličká radši 4), špetku soli, 8 polévkových lžic hladké mouky (s normálním vrchem:)) a 3 polévkové lžíce cukru (rovné). Výsledné těsto je poměrně řídké – pokud přidáte mouku, budete mít moučník vydatnější, ale nezvlní se. Já to šlehám elektrickým šlehačem, ale jde to, s trochou snahy, vymíchat i v ruce.

 

Podávám ji ještě teplou

Podávám ji ještě teplou

 

Z trouby vyndám horký plech (dbám na to, abych se ani já ani žádný z nedočkavých mlsounů v okolí nespálil:)), naleju na něj těsto, posypu ho ovocem (ne tak hustě jako klasickou bublaninu!), pokud mám chuť, posypu ovoce ještě trochu mletou skořicí.

 

Opatrně dám do trouby. Opatrně proto, že těsto je tekuté a nechceme ho vylít, že:))

 

Pečeme na těch 200 stupňů cca 20 minut – čas je orientační, každá trouba si s tím poradí trošku jinak, u mě to funguje akorát. Upečenou bublaninu poprášíme cukrem moučkou a ihned podáváme. Může se samozřejmě jíst i studená, ale teplá je lepší.

 

Bublanina s borůvkami

Bublanina s borůvkami

 

No a jak je to s tím druhým způsobem? To měl přijet Martin nečekaně domů a já zase neměla koupené žádné maso a na nějaké rozmrazování nebyl čas. Zato jsem měla doma čerstvé nové brambory a parmazán. Tak jsem dala vařit brambory a vzpomněla si na litou bublaninu.

 

Plech jsem šoupla předehřát do trouby, udělala těsto, jen jsem vynechala cukr – a té soli dala maličko víc, než ve sladké variantě. Připravila si hrst mražené zeleniny „mrkev-hrášek-kukuřice“, která u mne tvoří standardní pojistnou zásobu v mrazáku, propláchla ji teplou vodou a nasypala ji na těsto. Lehce jsem to okořenila hrubě namletým pepřem a sušeným tymiánem, štědře posypala strouhaným parmazánem a dala péct.

 

Slaná varianta

Slaná varianta

 

Vonělo to slibně, a na to, že to byla obyčejná z nouze cnost, to dopadlo skvěle. Ukrojila jsem toho vždy takový pásek, smotala to do ruličky a servírovala s novými bramborami, bylinkami a rajčaty. Mňam! Myslím, že ten můj slaný recept je prostě jen nápověda, že takhle to jde taky a pak už záleží na tom, co vaše lednice vydá.

 

A tak dneska nabízím své bublaninové řešení a jsem zvědavá, jaké recepty vypadnou z vás:)) Jak jsem byla celý život masožravec, tak poslední dobou maso mít vůbec nemusím a mám pak potíž, co nového si vymyslet k jídlu, aby v tom taky byly nějaké bílkoviny. (Ano, milá Ri, myslím i na bílkoviny:)) Tohle jídlo jimi zrovna moc neoplývá.  Tak co, máte nějaké nápady na lehká jídla s větším podílem bílkovin?

Samozřejmě vítám i recepty nebílkovinné, hlavně, když to bude dobrota:))

 

PS: Zítra vypukne předsvatební sjíždění hostů, takže na netu skoro nebudu. Ale George mi poslal zajímavou úvahu o snech ne-snech, tak věřím, že si trochu mystiky při pátku nenecháte ujít. A v sobotu na nás myslete… (inlove)

 

Slaný závitek s bramborami, bylinkami a rajčetem

Slaný závitek s bramborami, bylinkami a rajčetem

Aktualizováno: 13.8.2015 — 12:57

39 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. …mnohokrát Vám děkuju, kdysi jsem od něho(svítku) upustila, protože se mi nedařilo „hory-doly“,a tak nebyl dobrý.Díky Vám už vím proč. A teď už je naprosto vynikající…a přenáší mě do dětství:-)

  2. Tento recept hledám už dlouho, mám ve vzpomínce na kamarádku které už se nemůžu nikdy zeptat, jak se to dělá. Dík za tu dobrotu

  3. Děkuji za recept – babička bublaninu dělávala, ale všechno vod voka bez receptu. Já už roky nemůžu trefit správný poměr surovin a mám z toho tudíž pravidelně rovnou gumu.
    U nás se bublanina dělala bez ovoce a místo pečicího papíru se plech řádně vymastil sádlem. Čím víc sádla, tím líp. Prateta to sypala třešněma a říkala tomu „svítek“.
    Už jsem ani nedoufala, že na recept někde narazím, mám pocit, že naprostá většina národa tohle vůbec nezná, ke své škodě.

  4. Dnes je páteční receptář velmi vydařený a velmi pestrý – od lehkých receptů Dede k těm superkalorickým od Km11. Mám chuť na všechno !!! 😛
    Zejména na žloutkové řezy, které patří k mým nejoblíbenějším zákuskům. Ale do vaření, natož pečení se mi nechce, počkám na příhodnější počasí. V těchto tropických dnech dělám buď salát, zeleninový či ovocný, anebo vytáhnu z lednice nějakou krabičku se zamrazeným jídlem, přičemž si gratuluji, jak výborný nápad je občas nějaké to zbylé jídlo zamrazit. Před nutnost uvaření jsem byla postavena o víkendu, kdy nás navštívila neteř s rodinou. Naštěstí jsem si vzpomněla na geniální těstoviny Giuseppe, které jsem krom syrové zeleniny obohatila o kuřecí nudličky a bylo to. Spokojenost na všech stranách.
    Milá Dede, držím palce na sobotu, ať se svatba vydaří po všech stránkách! Doufám, že ruka už splaskla.

  5. Svítek na sladko s ovocem jako bublaninu vůbec neznám, i když „hory doly“ název jsem určitě někdy slyšela. Maminka na chatě dělala často slaný svítek – s cibulkou a šnitlýkem a myslím, že posypaný paprikou – byla to moc dobrá rychlovka k obědu a když maminka plech vytáhla z trouby, svítek ani nestačil vychladnout, jak rychle nakrájené kousky mizely v děstkých žaludcích.

    Tady je recept na „bílkovinovou bombu“. Možná už znáte, je to velice oblíbené mexické a texaské jídlo – „refried beans“. V podstatě je to fazolová kaše, něco mezi brkaší a hummusem. Refried se kaši říká proto, že se rozvařené fazole ještě krátce na pánviče na oleji opečou (no spíše jen prohřejí).Pak se to celé rozmačká šťouchačkou na brambory – buď do hladka, nebo se nechají kousky či část celých fazolí (podle vlastní chuti). Jí se to samotné, jako příloha, u mexických jídel je to „podklad“ do jejich placek (tortillas, burritos, tostadas atd). Nebo se trochu řidší kaše posype strouhaným sýrem, v troubě nechá rozpustit a jí se to jako „dip“, namáčí se to toho kukuřičné čipsy.

    Je možné koupit zavařené fazole, je to rychlejší, ale samozřejmě s těmi doma máčenými je to lepší. Nejběžněji se používají hnědavé fazole „pinto“ protože jsou hodně moučné. Ale asi by to šlo i s jinými. Propláchnou se, přes noc namočí. Pak se pomalu vaří do měkka. Na pánvičce se zpění jemně posekaná cibulka a česnek. Kdo chce mít „uzenou chuť“, přidá slaninu. Pak se přidají fazole s částí vody (jinak by se rychle připalovaly) + sůl, pepř, případně česnekový prášek (pokud jste nedali čerstvý), možno i římský kmín (cumin), trochu tabasca nebo jinou pálivou směs (to není nutné). Ještě za horka (v pánvičce) se to rozmačká na kaši (taková s kousky fazolí je nejtypičtější) a podle potřeby se doleje fazolová tekutina, aby vznikla spíše „vlhká kaše“. Může se zamíchat i zakysaná smetana, kdo má rád krémovější. Rozčvachtané fazole sice nevypadají právě lákavě na pohled, ale je to fakt dobré (hlavně ten „dip“ se sýrem). V dávných dobách jsem refried beans dělala poměrně často, pak jsem na ně úplně zapomněla, ale teď se mi najednou vybavily a asi někdy v budoucnu zase udělám.

    Dede, přeji hladký průběh svatby, pod modrou, ale ne příliš horkou oblohou a rodičům (z obou stran) pevné nervy. No a novomanželům přeji hodně šťěstí a spokojenosti do společného života. Prosím, přidej pak alespoň jednu fotečku

  6. Žĺtkové rezy pre MaRi (dolu už je vlákno moc úzke): MaRi, našla som ich, nie je to teda nič lacné ani nízkokalorické (ale čo dobré už je?):
    Cesto: idú tam rovnaké množstvá cukru, tuku, múky aj orechov. Na množstvo z 5 vajec ide 200 g múčkového cukru, vymiešať s 200 g masla (hery), pridať 200 g polohrubej múky s rozmiešaným 1/2 prdopeč (alebo celý, alebo vôbec, ide tam sneh), 200 g mletých vlašských orechov a tuhý sneh z 5 bielkov. Rozotrie sa na plech vystlaný papierom na pečenie, pečie sa na 180 – 200°C, 15 – 20 minút, zo začiatku neotvárať trúbu, ale ku koncu už treba striehnuť, ľúbi sa pripáliť. Poleva: 5 žĺtkov, 200 g múčkového cukru, 1 vanikový cukor (alebo extrakt) – vyšľahať do krémového zbelenia žĺtkov. Poleva sa rozotiera na ešte horúci koláč a nechá sa na ňom vlastne už len zaschnúť. Po vychladnutí sa krája na dlhšie úzke rezy (skoro ako tyčinky). Pozor: Obsahuje dve tretiny svetových zásob kalórií 😀

  7. Tuto svítkovou „brblaninu“ z dřívějška taky neznám. Kdysi jsem z vlastní hlavy vymyslela vymyšlené (chuckle) a zeleninu zalila palačinkovým těstem a dala péct. Moc nás to nenadchlo… ale řekla bych, že to bylo tím, že jsem nepoužila fintu F – tedy dát matroš na rozehřátý plech. Zkusím takto…

  8. Eh, páchám tímto veřejnou omluvu!!! Napsala jsem do receptu půl litru mléka místo čtvrt litru – už jsem to upravila. (blush)

    Je mi to líto, psala jsem to z hlavy a já obvykle dělám dvě dávky naráz. Jinak počet vajíček a množství mouky a cukru je v pořádku.

    A zase se omlouvám, že jsem si toho všimla tak pozdě, ale skosila mě už v noci šílená migréna a tak jsem teprve teď ráda, že aspoň mírně myslím 😛

  9. Tohle je zajímavý recepis, já ho neznám. Ale je to rychlovka a ty já mám moc ráda. Obě varianty jsou bezva.
    S tím pečením v současných vedrech máš pravdu. Nepeču, jíme kupované sušenky :O , včera už mě k odpolední kávě tak honila mlsná, že jsem rozehřála pánev a udělala pro každého alespoň palačinky s domácí višňovou marmeládou a polité bílým jogurtem.
    Pokud mi neklekne zase systém, jsem opět tu na netu, přestěhovala jsem si jenom noťásek do suterénu do prádelny. V místostech na jižní stranu domu se nedá být, teploty i přes žaluzie stoupají na třicet stupňů. Už spíme i v jiné místnosti. Za skoro čtyřicet let, co tu bydlíme jsme ještě nic takového nezažili (wasntme) .
    V sobotu budu myslet usilovně, snad už nebude taková výheň a nespláchne Vás nějaká děsivá bouře! Budu držet všechny (y) , aby vše vyšlo tak jak má vyjít!!!

  10. Přiznám se, nikdy jsem to nedělala, ani nejedla. V tomhle kraji se tomu říká taky „slítek“. A obvykle se dělá s borůvkama. My raději klasický kynutý koláč s ovocem a drobenkou. Ale vlastně nevím, já to ještě nejedla. Tak že bych to zkusila? 😉 Navnadila jsi mne, Dede 🙂

    1. Bubu, já to také neznám, ale vypadá to velmi jedle. Když mluvíš o tom kynutém táči s ovocem, ten poslední před týdnem mi nějak nesedl, buď to kynuté těsto mi už nedělá dobře, nebo ty letní švestky už mi nedělají dobře. Ale před tím kynuté knedlíky mi také nesedly. Takže tohle by mohla být cesta k moučníkovo ovocným orgiím 😛 .

      1. Alex, jestli to spíš nebyl nějaký bacil – před cca čtrnácti dny mi bylo zle jak nikdy, strávila jsem čtyři dny v blízkosti WC, pak jsem tu otvoru udolala kombinací Endiformu a živočišného uhlí. Ale vybojováno do vítězného konce není, bacil čeká na vhodnou příležitost. Chlapům nic nebylo, jedla u nás synkova slečna, jen já byla na umření.

  11. Manželova maminka svítek pekla, bez ovoce jen oslazený a k tomu dělala ovocnou omáčku. Hned bych si to dala! Já takový neudělám a co se mi jednou nepovede, nevařím vůbec

  12. Tak toto som vôbec nepoznala, tiež mi to pripomína pečenú omeletu. U nás v lete najviac ide tvarohový „krémeš“, neterka ho obľubuje. Na spodok ide tukové cesto, skoro ako keby na linecké, ale z polohrubej múky a navrch tvaroh so žĺtkami, mliekom cukrom a zlatým klasom (kukuričný škrob). Po skoro upečení príde celkom navrch ešte mierne osladený sneh z bielkov, nariasený špachtľou, zapiecť do zlatista. Môj tatko by zas bol najradšej, keby som furt vypekala jablkový koláč (klasické jablkové pité: linecké cesto – mleté orechy – strúhané jablká – orechy – cesto). Už dávno nebol, musím sa nad sebou zamyslieť a urobiť mu ho, ale až po tých horúčavách. Inak, u nás sa včera večer zamračilo! :O (a pri tom aj ostalo…)

    1. Prosím, prosím, smutně koukám, nebylo by možné napsat sem přesná množství/rozpisy na oba recepty? Od oka si to troufnu, ale poprvé bych to přeci jen tadši dělala podle nějakého návodu.
      P.S. Ten Zlatý klas je opravdu jen škrob? Ve slovenských receptech se s ním setkávám dost často. Jde něčím nahradit, třeba jen Maizenou?
      P.P.S. Moje prateta žila někdy v 30. letech na jihu Slovenska (na Bajči, prastrýc tam dělal správce lesů nějaké paní hraběnce) a přivezla si odtud recept, který v naší rodině nakonec zdomácněl – slovensky se tomu prý říká krémeš, u nás doma krémšnity, je to dobrota (dlouhé úzké pláty listového těsta promazané speciálním žloutkovým krémem a nechané tak 1-2 dny zaležet, aby změkly). Jen se musí dělat tak max. 1-2x za rok a nejlíp v zimě, teď určitě ne. Ale nevím, jestli by to Slováci poznali, asi to moc autentické není, postupem času si naše rodina ten recept asi dost přizpůsobila.

      1. Domáce krémeše sú fakticky dobrota (nezamieňať s hrudami rastlinného tuku predávanými v tunajších cukrárňach) ale na mňa teda kapku prácne. Ten krém sa práve tiež robí s tým zlatým klasom a je to vlastne maizena, len s vanilkovou arómou (raz som skúsila dať zlatý klas do niečoho, kam mala ísť maizena na slano a tá vánilka tam prerážala). Vlastne je to čistý pudingový prášok. Recepty idem loviť z hlavy a dám za chvíľku.

        1. u nás je dělají v cukrárně a s pudinkovým krémem a tukové hroudy to nejsou…to by jim lidi nejedli..na vrchu je na těstě citronová polebva ,jako na punčových řezech..žloutkové řezy se to jmenuje…

          1. Ja ti sharka niekedy nechápem, ako tie podvodnícke cukrárne môžu u nás furt ešte prežívať a prosperovať, sama už ani do cukrární nechodím ani tam kupované zákusky nejem, lebo to tu je proste katastrofa. Keď si spomeniem na cukrárne v Maďarsku (odtiaľ vlastne krémeše pochádzajú), tak mi je za tie naše hanba.

            1. taky žasnu,že si někdo ty „hnusy“ nastavený,přibarvený kupuje…a ano,první krémeš jsem jedla právě u Balatonu a taky skvělé Gundel palačinky…. a langoše…

          2. A žĺtkové rezy sa u nás volá iný koláčik, pomerne suché orechové cesto s vyššou vrstvou žĺtkovej polevy. Mám recept v zošite po babičke, ale neviem ho z hlavy, môžem ho dať večer.

            1. u nás to jsou právě krémeše…ten tebou popisovaný ořechový znám, taky je moc dobrý….

            2. o tyto „žĺtkové rezy“ bych moc a moc poprosila. Dělávala je manželova babička a byly moc dobré. Jen o recept jsem během času někde přišla… (rose1)

        2. Milá km11, moc děkuju za recepty!
          Dostala jsem se sem až teď, poslední týden se totiž s dcérou chodíváme válet a koupat do Jundrova k řece, moc hezky tam upravili jednu louku u vody, je to tam pěkné.

          1. Tak na tu louku jsem se chodila koupat co dítko za války, jsem moc ráda, že to oživili. Kousek výš po proudu Káčata, ta se snad ještě drží a ještě výš u lávky Letná, ta vydržela dost dlouho. Milované koupaliště na Mokrberku (Mokrá Hora) už zmizelo, to resuscitovat nepůjde.

            1. Ta louka se prý jmenuje Prašnice (nebo tak nějak?), je to ten první palouk nahoře nad Piavou, jak končí zahrádky – je to ono?
              Káčata se drží stále, máme tam spoustu kamarádů a známých (a některé pomalinku přetahujeme do našeho oddílu, divoká voda se nedá jezdit do nekonečna).
              P.S. Omlouvám se, že jsem Ti přes net nepopřála k svátku a k narozeninám, myslela jsem, že se dřív potkáme osobně (mám radši osobní přání), tak teda až teď, když se tu „vidíme“ – zpětně všecko nej nej nej! Vanda taky zdraví (a přeje, bavily jsme se o tom).

          2. Niet vôbec za čo aidi, veľmi rada! Ešte k tomu tvarohovému som zabudla dopísať, že komu by bolo do tvarohovej plnky toho tuku priveľa, tak raz sa mi stalo, že som ho tam proste zabudla dať. Rozpustené maslo ostalo nachystané na sporáku v kastróliku a koláč išiel do trúby bez neho (skleróza si nevyberá). A vôbec nič hrozné sa nestalo. Upiekol sa dobre, zblajzol sa ako vždy. Takže aj ten tuk do tvarohu sa kľudne dá vynechať, vyskúšané.

      2. Jablkový koláč – pité
        Množstvo je na pomerne veľký, plytký plech (aspoň 3 – 4 cm vysoký okraj by mal mať).
        Cesto: 500 g hladkej múky, 250 g tuku (v poslednom čase uprednostňujem maslo, kedysi som dávala Heru), 2 polievkové lyžice múčkového cukru, 1 celé vajíčko, 1 vanilkový cukor, 1 prdopeč (mala by byť polovička, ale neznášam tie načaté sáčočky, tak tam vždy prsknem celý). Uplácam cesto s konzistenciou lineckého (okrem toho prdopeču to vlastne aj linecké je – 3:2:1, len menej sladké), odložím do chladničky.
        Plnka: 150 g mletých vlašských orechov (ale aj s lieskovcami je to super!) rozrobiť s múčkovým cukrom podľa chuti, ja nedávam veľa, len aby orechy trošku zbelali.
        Najprácnejšia časť – 6 veľkých jabĺk očistiť a nastrúhať. Aby mi moc nezhnedli, dávam očistené štvrtky jabĺk do vody s citrónovou šťavou, odtiaľ vyberám a strúham do misky. Jablká by mali byť dobrej, výraznej chuti.
        Cesto z chladničky rozdeliť na dve časti, z jednej polovice vyvaľkať podľa veľkosti plechu naprv spodný plát, valčekom preniesť na plech. Alebo: vyvaľkať na papieri na pečenie a preniesť do plechu aj s papierom (aspoň tak som si to ja zjednodušila). Na spodnú časť rovnomerne rozsypať polovicu mletých orechov s cukrom, na orechy navrstviť strúhané jablká, na ne druhý diel orechov a vrchný plát cesta. Tu už sa s papierom podvádzať nedá, takže opatrne preniesť na valčeku, čo sa roztrhá, dolepí sa odtiaľ, kde cesto prevyšuje 🙂
        Dôležité je vrchný plát dosť husto popichať vidličkou (opatrne, má tendenciu sa dvíhať za vidličkou a trhať sa), aby para z jabĺk mala kam unikať. Pečiem na 180°C, trvá to asi 25 – 30 minút, vyberám, keď začnú tmavnúť okraje. Dobré je nechať ho odstáť do druhého dňa, aby sa chute a šťavy spojili. Môže sa navrchu pocukrovať, aj nemusí.

      3. Na tvarohový krémeš dám link, lebo presne podľa receptu tejto dievčiny som ho začala robiť: http://bonvivani.sk/recepty/tvarohovy-kremes
        Moja úprava spočíva v tom, že dávam polohrubú a hladkú múku pol na pol, miesto toho pudingu dávam zlatý klas (je to to isté), miesto oleja som začala dávať rozpustené maslo, dávam o trochu menej cukru do všetkého a sneh z bielkov robím len z tých 4 vajíčok, ktorých žĺtky idú do tvarohu, úplne to stačí. Aha a do tvarohu ešte zvyknem dávať citrónovú kôru, nikomu v rodine nevadí.

        1. Km, díky recepty! Krémeše znám, ze Slovenska, samozřejmě, Jen by mě nikdy nenapadlo je sama zkusit spáchat 🙂

          1. Do skutočného krémeša má toto ďaleko, myslím, že to tak volajú len kvôli tej žltej a bielej vrstve, ktoré vyzerajú ako na krémeši. Krémeš má byť lístkové cesto, vrstva žĺtkového pudingového krému, na nej vrstva hustej šľahačky, lístkové cesto. Ale tento tvarohový plagiát je jednoduchší a pre mňa aj chutnejší (čokoľvek tvarohové môžem).

  13. 😀
    Sladkou verzi neznám, a vzhledem k tomu, že do drobného ovoce je daleko a moje paměť krátká, asi ani nezkusím.
    Slanou verzi … nooo, vynechávám mouku a značnou část mléka. Pak se to jmenuje omeleta a je to moje oblíbené a rychlé vaření. Podávám s bramborem.
    Bílkoviny jsou v mléce, vajíčku a parmezánu. Kde je problém ? 😉

  14. Tak svítkovou bublaninu vůbec neznám – já dělám z „univerzálního“ těsta, které jsem si trochu pozměnila – nedávám olej a vodu, ale mlíko od kraviček (tím myslím mlíko z farmy (chuckle) ne krabčák) – je dost tučné.

    A neboj – v sobotu to bude super den. Šak co – šaty máš nachystané, manžel a ženich mají vyžehlené košele a vše ostatní už je v rukou božích (rofl) – jenom připomeň budoucím novomanželům, ať si nezapomenou občanky … vše ostatní se už ustojí. Bude to krásné.

  15. DEDE je to zajímavý recept na bublaninu sladkou a slanou.
    Já dělám klasickou bublaninu z vyšlehaných vajec nebo hrnkovou.

    V sobotu držím palce, ale určitě všechno klapne jak má. A předpovídači počasí slibují i chladnější počasí.

    Míša

  16. Dede, udělala jsi mi radost…tím svítkem, nám ho jako malejm dělávala teta k obědu..hustou polívku a svítek s marmeládou nebo s ovocem..
    já jsem pekla na dovče denně, lité bublaniny s ovocem nebo perníky s jablky a se švestkami,zelný závin, štrůdl s jablky..tvarožníky…prostě mokré buchty..chodili na ně hlavně chlapi…ráno ke kafíčku nebo po obědě jako sladkou tečku…zelný závon byl k obědu, polévku jsme k němu měli gulášovou…jedlé bylo obojí…
    já jsem si oblíbila tvarožník-pečený, v Polsku mu říkají sernik, v létě moc dobrá věc..a mám ráda piškotovou balenku s tvarohovým krémem a ovocem…je lehoučká a když se do tvarohu naseká máta a nastrouhá citronová kůra, je to něco úžasného…

Napsat komentář: Anonym Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN