To je vám taková krása, když to člověk dělá jen ze dvou kil! Žádná dřina, jen samá radost. Ta vůně! Ta chuť! Ach ano, zapomněla jsem. Mluvím o vaření marmelád:))
Vaření marmelád si pamatuju už jako maličká – to proto, jak usilovně nás děti vyhazovali od přípravy v okamžiku, kdy to začalo být horké. Ani se nedivím, marmelády jsou husté a kvůli tomu bývají opařeniny opravdu zlé. S malými dětmi je lepší neriskovat.
Babička je vařila vždycky na chatě. Bylo to logické, kdo by se tahal s ovocem ze zahrady do městského bytu. Navíc byly hotové zavařeniny skladovány na policích v komoře a tak se do bytu skutečně braly až jednotlivé sklenice.
Děda vždy ovoce zpracoval do vhodné formy a babička pak zodpovídala za vaření a plnění sklenic. Nic z toho mi ale nepřišlo tak zajímavé, jako babiččiny úvahy nad tím, co hodlá tentokrát namixovat. Zahrada rodila po celé léto plno nejrůznějšího ovoce a marmelády (já vím, džemy, ale my jsme vždy říkali a říkáme marmelády:)) a kompoty tuto pestrost odrážely.
Zatímco babička mi jen oznamovala, co s čím míchá, pozdější hovory na toto téma s maminkou byly mnohem zajímavější. Naše mamka byla totiž vystudovaný biolog, ovládající chemii a navíc s postgraduálem z farmacie, takže její vysvětlení, proč je vhodné to které ovoce kombinovat, bylo pro mě podstatně víc vzrušující než pouhé konstatování – bylo to něco jako myšlenkové puzzle, akorát na výsledku si člověk pochutnal:))
Já sama jsem dlouho nedělala marmelády žádné – když bych měla ovoce kupovat, tak jsem v tom neviděla žádný smysl. Ale pak jsme si pořídili zahradu a k ní Dům a otázka marmelád se zase stala aktuální. Akorát jsem mohla dlouho volit jen mezi rybízovou a rybízovou – tedy z černého nebo červeného nebo namíchat:))
Ale letos se prvně urodilo (a zatím to vypadá, že se i nadále rodit bude:)) všeho dost, takže jsem si po dlouhé době užila trochu legrace, když jsem si namíchala tmavé, skoro přezrálé třešně s jahodama. Jahod bylo trochu víc (1,2 kg) než třešní (800 g) a pro příjemné mazání jsem část jahod rozmixovala, zatímco zbylé jahody a třešně jen trochu pomačkala šťouchadlem na brambory – plastovým:))
A pak jsem zase zjistila, že některé (zlo)zvyky nemizí. Množství potřebných sklenic vždy jen odhaduju a na dva kila luxusnější marmelády jsem vyčlenila malé skleničky – v podstatě každý pes jiná ves. Takže se stalo něco, na co se vždycky těším. Malý zbytek čerstvé marmelády jsem musela nalít do mističky. Ach, to je lahoda, ta čerstvá marmeláda! Snažím se nespálit si jazyk, ale to první mlsání si prostě neodpustím:))
A tak se dnes ptám: Jaké marmelády máte rádi – jednodruhové nebo míchané? Jak mícháte marmelády vy? Děláte je rádi? Jaké jsou vaše nejoblíbenější? Máte nějaký neodolatelný recept?:))
A přidám ještě jedno PS: odborníci na výživu doporučují čerstvé ovoce, ale pokud má člověk problémy s váhou, tak jeho množství omezují – kvůli cukru, které ovoce obsahuje. Přiznám se, že jak se opravdu snažím jíst zdravě a rozumně, tak tohle pravidlo vědomě ignoruju. Připadá mi hříšné, mít zahradu plnou čerstvého sezónního ovoce a pak ho kvůli cukru nejíst! A tak ho jím. S chutí a v množství, jaké natrhám:))
Takže přidávám ještě jednu otázku: přemýšlíte o cukru, když jíte ovoce?:))
Doufám, že se všechny marmelády povedly a užili jste si krásný víkend (inlove)
Babičkování na plný úvazek mi nějak nenechává volný čas, ale většinou stihnu aspoň nahlédnout. Doufám, že těch nahlížecích chvilek bude víc (wave)
Tak dokonáno jest – aspoň pro tentokrát. Nakonec jsem vařila marmeládu míchanou – kilo malinové šťávy a kilo rozmixovaných jahod.
A z dalšího kila malin jsem udělala přeliv na líťáky – Jenda říká, že se to dá (chuckle)
Co jsou to líťáky???
No tlustější lívance – klasika mého dětství
Rychlé hlásání – marmeláda z višní (tři kila + kilo a něco cukru) – buď blahořečen, kdož vynalezl vypeckovávač (zapůjčen od mamky, ale do další sezóny koupím vlastní). Zítra brzo ráno čekají v lednici v Lednici cca dvě kilíčky malin (mňam – miluju maliny, nemiluju jejich odpeckovávání – rozvařím a pak pasíruju přes cezan) – tak bude marmoška i malinová. A Jenda má v lodně višně na višňák – tak to jsem žádostiva, jak se letos vyvede (zatím nebyl nikdy příliš pitelný a skončil – tak jak většina ovoce u nás – v bečáru).
To by nikdo nevěřil, jaká opičárna je trhat višně na slušně vzrostlých stromech – moje horní končetiny vypadají, jako bych osvobozovala Šípkového Růžena – dodrápaná do krve.
Jenom technická poznámka – těch malin jsou dva kýblíky, dvě kila na marmeládu nebo-li jam (čti džem) bude po odstranění peciček …
Nedá mi to:
ty maliny čekaly v lednici, v Lednici nebo v lednici v Lednici?
v lednici v Lednici (chuckle)
Vrátili jsme se ze zahrady, museli jsme sesbírat jahody a chtěla jsem natrhat třešně, když už mám ten odpeckovač. Jahody doslova krademe ze záhonku protože mají snahu hnít a třešně jsou popraskané, nahnilé a nestejnoměrně zralé. Některé jsou na strmě ještě zelené, jiné přezrálé a shnilé. (:()
Nebaví mě to. A co zase venku ? (rain) (rain) (rain)
Nezavařuji. Tedy v tom prvém slova smyslu, že bych dělala marmelády. Jak píše HankaW, u nás se to take nevyplatí. K snídani si marmeládu dám jedině na čerstvou bagetu, na svůj žitný chleba jen máslo a sýr. Manžel jí marmeládu skoro denně, ale k tomu nám stačí kupovaná. Nejraději mám malinovou a pak různé lesní směsi. Ta ty se tu dají koupit dobré, vyhledávám převážně evropské, protože u nich bývá na prvním místě v obsahu ovoce a ne cukr. Když dozrávají ostružiny, mihne se mi občas hlavou myšlenka k zavařování, ale zaplaším ji. Mě stačí, jak jsem poškrábaná, když ostružiny trhám pro Trixie (po ostružinách se může utlouci, borůvek sní z talíře tak hrstku, to ji stačí). A ostružinová marmeláda je tu běžně k sehnání.
Jinak ale zavařuji borůvky, ovšem to není klasická marmeláda, ale jen hustá hmota (prolisováná přes cedník), kdy nic neodměřuji a je v ní minimum přidaného cukru (proto pak mám všechny sklenice pro jistotu v lednici). Pak používám do knedlíků, na pečení, na zmrzlinu, na koktejly. Teď nedávno jsem várku dělala, koncem příštího týdny se chystáme jít na borůvky znovu, protože přijede kmarádka z Floridy a jako předešlé roky, také letos si chce borůvky odvézt (a já slíbila natrhat a svařit pár skleniček pro švagrovou, která přijede příští měsíc).
Na cukr s čerstvém ovoci nekoukám. Ale kdysi jsem měla zdroj čerstvých fíků (bohužel už nemám, kamarádka se přestěhovala)a nosila jsem si jich domů kbelíky (když začnou zrát, jde to pak fofrem, musí se rychle posbírat, než přeszrají, spadají a je z nich na zemi skoro kaše). To bylo snad nejsladší ovoce, co jsem kdy jedla. Manžel na čerstvé ovoce moc není, já jedla, co jsem zvládla, chutnaly i želvám, ale nakonec jsem je musela zpracovat na marmeládu (vůbec jsem nedala cukr a i tak byla vééélmi sladká). V Evropě jsem občas zavařovala a nejvíce mi chutnala kombinace bezinek s jablky (vše rozvařené dohromady, prolisované, svařené na husto)
Původně jsem si předsevzala, že zahradu jedině okrasnou, užitkovou ani za nic. Jak jde čas, pomalu ustupuji z pozic (kvůli dětem, jak jinak), nicméně doufám, že všechno ovoce se spotřebuje začerstva, v nejhorším něco zamrazím. Marmeládování mi nijak neschází! (tmi)
Před chvílí jsem posbírala první mističku moruší, náš loňský expoeriment. Nikdy jsem to ovoce nejedla, ale je to docela dobré, chuťově podobné ostružinám, a prý hróóóózně zdravé!
Tak já se chystám na třešně, nebudu z nich vařit džem, ale budu sušit. Jen chtějí ještě pár dní k úplnému dozrání, ale pohled na oblohu není moc optimistický. Pokud hodně zaprší, tak se budou muset zpracovat velmi rychle, aby nezačaly hnít.
Tak za chvíli vyrážíme k mamce a podle jejich řečí to vypadá, že si letos poprvé zahraju na Frutu – jsou k mání maliny a višně. Malinová marmeláda vede v marmeládovém žebříčku naší Terky, višňová taky není k zahození.
Ještěže není moc horko, protože vaření marmelád je sakra horká věc (se potím jak dvérca od chlíva) … večer podám raport, jak jsem dopadla. (chuckle)
Tak marmeláda z malinoostružiníku už je ve skleničkách a zatím teda netuším, jestli z toho zas nebude poleva na palačinky…
Matyldo, vypořádavala ses nějak s těmi zrníčky nebo to neřešíš? 🙂
Jo, dělala jsem něco jako „týrá Míšu“, tedy nepečenej dort z piškotů, tvyrohu, smetany, jogurtu a ovoce. taky jsem zvědavá, jestli to půjde krájet, nebo to prohlásím za jahodové tiramisu a budu to servírovat v miskách (chukle)
Mimochodem, to bude nejspíš téma na příští pátek – nepečené dorty… mňam. Ony mají svoji dobu celoročně, ale s čerstvým ovocem se jejich chuť dostává na jinou úroveň 😛 (to je olizovací!)
Tentokrát jsem neřešila. Malinoostružiníku bylo jen něco přes kilo. Ostružin bude asi víc, tam se nad tím zamyslím.
Eton Mess….jen ho nesmím často, ale 2 x za rok neodolám..
Nezavaruju, pro nas se to nevyplati. Mam rada dobrou marmeladu, ale jedna mi v lednici vydrzi dost dlouho. Pouziju hlavne na palacinky, nekdy na jogurt. A krom toho nemam vlastni ovoce. Ale mam mistni zdroje, kde dostanu marmelady jak domaci. Co by mne zajimalo, by bylo delat marmelady nebo zele z rajcat a ostrych paprik. Ale I zde si vystacim s tim, co nabidnou farmarske trhy. Ovsem pamatuju, jak moc se zavarovalo doma a jak moc pekne to vonelo (inlove)
to se máš dede. já nic nezavařuju, v supermarketech je ovoce tak drahé, že to sním čerstvé pokud koupím. strašně moc bych chtěla opravdové švestkové povidla, a zavařený červený rybíz. ten miluju i na jídlo, ale tady není.
a trochu nových trendů a starých rad :
http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-jak-na-to/327347/5-rad-jak-zavarovat-zdraveji-skvele-marmelady-a-kompoty-bez-chemie-a-hromady-cukru.html
Tak letos začnu se zavařováním, až dozrají meruňky (což asi bude zanedlouho) – zavařené na buchty a marmeláda na líťáky (tradice zavařování marhulí a výroba marmelády je u nás veliká, protože meruňky jsou pro náš kraj typické). Akorát to teda nebude ze dvou kil 😉 – spíš z deseti (sweat)
No nevím, jak je na tom josta – z té dělám parádně kyselou marmošku na vánoční linecké. A letos budu dělat i marmeládu z trnek (pozor, ne povidla – ty vařívá mamka).
A jinak – všecko, co se nezpracuje do skla, půjde do škopku! Tam je jistota, že se to nezkazí (rofl) (rofl)
To je ten spravny pristup. 🙂
Dede, to je tedy zas slovo do pranice. Každým rokem zpracovávám na ledacos- jak spousty kil rybízu(mám červený i spousty černého), tak i angrešt, maliny i ostružiny, Jostu mám, ale tu nezavařuju, bo ji stíhám sníst přímo z keřů. Taky mám dva dneska už obrovitánské muchovníky, jejiíchž plody už dneska ozobávám, jelikož již dozrávají, a já je nenechám zbaštit jen drzým opeřencům. Muchovník zavařuju ve vlastní šťávě a se špetičkou soli, jak poradila kdysi Zdena bez psa. Plody mají semínka jako rybíz, ale mne ta semínka nevaděj. R Věrka s rodinou muchovník odmítají, ale já ho mám ráda, ja zralýž už dneska a dá se ozobávat až do podzimka. Krom toho se mi letos povedla i arónie. Třeba hrášek už mám sklizený skoro dva týdny.Jahody se mi na zahradě příliš nevedou, ale jiného ovocw mám opravdu hodně. Květy meruňky a mi letos u bohužel pomrzly, Meruňka jich neměla sice moc, protože se zotavovala z hodně drsné léčky klejotoku, který se u ní vyskytl. Ale zásah byl úspěšný, žádné mrtvičné jevy se na větvích vůbec neobjevily a celý strom je přenáherně zelený a zdravý,takže příští rojistě plodů dočkáme.Z drobného ovoce dělám,nejwn marmelády, ale taky šťávy pro svého mlsouna Jiřího. Já toho s cukrem moc nemusím a ani kvůli cukrovce ani nemohu, ale MLP je veliký a neskutečný sladomil, takže on to vše stíhá spotřebovávat i sám. Z arónie toho moc nedělám, tu stíháme vypít jako výborný čaj z plodů.tem je skvělý na imunitu a dokonce prý plody obsaj hují skoro tot´ž, co plody rakytníku. Rakytník mám jak holku , tak i kluka, rostliny jsou ještě ale mladé a samičí rostlina ještě jaksi podivně zarazila růst. Jinak na zahradě si pěstuju svůj řepík, třezalku tečkovanou, dobromysl, šalvěj, levanduli i měsíček.Ještě k zavařování: V mé rodině se od mého malinkata zavařovalo.Moje babička a později i maminka dokázaly zpracovat a zavařit cokoli, co se vyskytovalo v okruhu 10 km.Stále ale nemohu zapomenout na skvělé hruškové kompoty z hrušek zvaných koprčky (vlastně koporečky podle vesničky Koporeč). Má babička dokázal dělat skvělá povidla z jablek a hrušek a taky hrušky sušila a dělala skvělou pracharandu na nudle.Sice na své pidizahradě kvůli místu velké stromy žádné nemám, ale bude snad za dva až tři roky sloupovitá tčřešeň. A taky díky ri pěstuju velmi úspěšně brambory v trávových bednách. Trávu dostávám od sousedních zahrádkářů, kter ří jsou moc rádi, že trávu nemusejí nikam daleko vozit, protože ji jen poponesou ke mně na zahradu. Jinak říkám i já, že není nad domácí marmošky. Té z červeného rybízu rozdám spoustu kamarádce, která zahradu nemá, ale peče báječné perníčky, které slepuje nejradějiá právě tou mpu červenorybízovou. Černý rybíz stíhají sklidit přímo do pusy skoro všichni z rodiny.Já ho moc nemusím, bo mi páchne myšinou, ale už mám zfermentované a nasušené jarní listy na výtečný čajík proti nachlazení. Paní, která si u mne byla vloni pro odkopek řepíku a pro šalv+j jen užasle konstatovala, kolik se toho na mé zahrádce vykytuje. Vwliké a krásné kedlubny již baštím, první špenát je sklizený a hlávkových salátů mám taky dost. Okurkám a cuketám je zatím příliš zima, takže moc nerostou, ale už se otepluje, takže sklizeň jistě bude taky dobrá.Zahrádka je por mne velikánským koněm a taky ještě většíradostí. Lichořeřišnice v závěsech a žardinkových pyramidách a echinacea na záhonku začaly taky kvést, takže letos m bude i dost materiálu na tikturu proti plísni na nohách a nehtech.Nešťastný je však můj Jiří,jelikož on to vše mus zalívat,protože já konve s vodou neuvleču. letos bych ale velmi potřebovala někde v okolí „ulovit“ dostatek švestek na povidla. Všechny tři naše holky povidla milujou víc jak marmw elády.Dokonce Naše Věrka říká, že Adélka zbaští povidly namazaný cselý krajíc a nediskutuje o tom, že už nemůže jíst dál apod.Zkrátka stromy švestek, co tyu v okolí rostly a rodily dost plodů pro všechny potřebné, zničili nepřizpúsobiví občené. Byli tehdy líní trhat plody ve vysokých větvích, takže to debilně vyřešili po svém způsobu. Ti hlupáci tehdy vzali pily a ty náhedrné a zdravé stromy podřezali, aby plody mohli otrhat pro výkupnu.nenašla jsem vokolí další jiné švestky. To, co zde ještě někde zbylo, dodničila šarka. I když jsemsochotna kvůli švestkám cestovat přes půl republiky, nějak se mi zatím nezadařilo. V obchodě švestky kupovat za ty děsnýě přemrštěný ceny nemohu. a an nechci a zásoby povidel se ztenčily na tři menší sklínky. Zdravím,přeju všem přítomným krásný víkend a jdu něco dělat.
Dede, tak nad cukrem v čerstvém ovoci jsem nikdy nepřemýšlela a nikdy přemýšlet nebudu. Zaplaťpánbůh nejsem diabetička, takže si myslím, že ten krátký čas za dvanáct měsíců, kdy nám naše podnebí a příroda dává takové dary, je potřeba se jimi nacpat. Co zůstane, tak zpracovat i když s přídavkem cukru do marmelád (také nerozeznávám od džemu, je mi to fuk). Domácí marmelády z toho pravého ovoce, to je ono. Dělávala je babička, tak jako u vás doma, dělávala je maminka a dělám je i já. Kupované z ochucených a obarvených jablek, (to v lepším případě), to není ono. Marmelády dávám do bílých jogurtů, nekupuji ty ovocné. Málokdy. Nebo je potírám na různé koláče, protože co jsem doma tak hodně peču.
Mimochodem!!! Koupila jsem si ten odpeckovávač od Tescomy, co tady nedávno inzerovala-myslím Iva a je senzační!!! (y) . Odpeckovala jsem už naše třešně bělice (Napoleonova chrupka a letos opravdu chrupe 🙂 ) a upekla z nich koláč, fofrovej hrkovej a do dvou dnů byl pryč. Dnes musím udělat další 😛 .
V ovoci ten nezdravej cukr přetlučou ty zdravé vitamíny, proto se tím netřeba zabývat. Nad cukrem v ovoci, zejména v ovoci z mé zahrady, nepřemýšlím nikdy 🙂
Ten odpeckovávač mám od minulého týdne taky a jsem s ním moc spokojená (teda Kačka víc, protože vypeckovat třešně na táč, knedlíky a marmeládu musela ona).
Já jsem si taky odpeckovač koupila ale asi nebude co odpeckovat protože třešní není moc a hlavně jsou rozpukané takže možná ty pecky vypadají samy.
Taky mám odpeckovač a je fajn – musím to sice po něm trochu kontrolovat, ale ztratí se určitě méně šťávy, než když vypeckovávám ručně 🙂
Jinak mávám, už babičkuju na sto procent, mláďata odjela na dovolenou 🙂 Zatím jde všechno dobře a chlapeček ještě nenabyl své urputné podoby 😛 Trochu přilepšuju holkám, aby se necítily odstrčené a musím říct, že za těch pár dní říká Patrik na Berry svoje „By“ mnohem uvolněnějším tónem – řekla bych, že už je v jeho očích méně velká a možná i méně černá (chuckle)
Právě jsem natrhala velkou misku malinoostružiníku (ano, vypadám, jako bych se porvala s tlupou koček) a to budu muset do večera zpracovat, což vzhledem k tomu, že za chvilku jedu k doktorovi a celé odpoledne učím, bude dost pikantní záležitost, jenže už to bylo fakt hodně zralé a peče tu slunko. Ale asi ho tentokrát uvaří Kačka a při nákupu se pokusím zakoupit želírovací cukr, aby to měla jednodušší 🙂 Na rozdíl od babičky, která nás od marmelád vyhazovala (asi bychom jí na to špatně dejchli nebo tak něco) já věřím na účinnou pomoc v domácnosti a nutnost naučit se všechno 🙂
Jinak jsem typická hospodyňka moravská- vyrostlo to na zahradě, tak se to musí zužitkovat 🙂 tudíž jsme tenhle týden měli topinky s poslední zeleninovou směsí, která čekala ještě v mrazáku od podzimu, kdy bylo všeho dost.
MATYLDO, TY UŽ SKLÍZÍŠ MALINOOSTRUŽINÍK? U NÁS TOHLE JE ZATÍM JEŠTĚ ZCELA ZELENÉ A NEZRALÉ.ALE V LOESE UŽ JSOUZRALÉ BORŮVKY, TAKŽE O VÍKENDU JICH S JIŘÍM POJEDEM TROŠKU NARVAT.JIŘÍ MILUJE BLBOUNY S ŽAHOUREM.
Tady borůvky nerostou vůbec, ale jinak míváme s plodinami náskok- prostě je tady tepleji. Bezostný ostružiník už dokvétá a ukazuje se na mě spousta ostružin, tak letos asi budu frutit o stošest 🙂
Já se přiznám DEDE, že nezavařuji ani nevyrábím marmelády. Nemáme zahradu.
Moje babička i maminka zavařovaly, takže z dětství na to vzpomínky mám.
Já kupuju marmelády u nás na farmářských trzích v Plzni od Macháčků. Jsou poctivé a dobré.
http://www.odmachacku.cz/
Míša
MÍŠO, MÁŠ TO KE MNĚ JEN CCA NĚCO KOLEM 60, TAKŽE BYS MOHLA RYBÍZ NA MARMOŠKU DOSTAT ODE MNE.TAKY BY BYLO MOŽNÍÉ, ŽE BYCH TI KYBLÍK DOVEZLA DO PLZNĚ.L STEJNĚ JEZDÍM ZA PETRUŠKOU, NEBO NA BOLEVEC. VÍM, ŽE JE RO NĚKOHO SVÍZEL DOJET NÁM DO BĚLÉ, ALE O VÍKENDU Z PLZNĚ JEZDÍ AŽ DO BĚLÉ CYKLOBUS. JEDE Z PLZNĚ DOST BRZY RÁNO A VRACÍ SE NAVEČER ZAS ZPĚT. MOHLA BYS SI RYBÍZ I SAMA NATRHAT. A CYKLOBUS STAVÍ NA BĚLSKÉM RYNKU, TAM JE OD NÁS KOUSÍČEK.OZVI SE, POKUD BYS CHTĚLA.NAPIŠ NA lenka53 na centrumu českém.rybi ízu bude hafo, ale až něky v srpnu.t zatím zraje jen malinko. a pokud není zralý, je třeba na marmošku moc cukru.VŽDY SE DĚLÍM, NENÍ TO PROBLÉM. vĚRKA MÁ ZAHRADU SVOJI A STARŠÍ PETRA DOSTANE VŠE OD NÁS UŽ HOTOVÉ.POKUD BYS JELA SEM, OZVI SE, DOMLUVÍME SE NA PODROBNOSTECH.VÍM, ŽE JEŠTĚ PRACUJEŠ, TAKŽE VÍKEND A TEN CYKLOBUS BY TO JISTILY.
Lenko moc děkuju za nabídku, ale já zavařovat nebudu. Prostě to není šálek mé kávy. Uvařím a upeču. Ale zavařovat ne.
Stejně ale ještě jednou děkuji za nabídku.
Míša
MÍŠO, NEMÁŠ ZAČ DĚKOVAT.JÁ TRADIČNĚ ZPRACOVÁVÁM JAK OVOCE, TAK I ZELENINU SKORO VŠECHNU. NĚCO MRAZÍM, ZBYTEK ZAVAŘÍM. NAŠE MALÁ ADÉLA MILUJE JAHODY V JAKÉKLI FORMĚ. KVŮLI NÍ MNE MRZÍ, ŽE ZROVNA JAHODY SE MI NECHTĚJÍ DAŘIT. V OKOLNÍCH LESÍCH JE VŠAK SPOUSTA MALIN, OSTRUŽIN I BORŮVEK S BRUSINKAMI,TAKŽE POKUD SE VYDÁME DO LESA S JIŘÍM, NĚCO ULOVÍME VŽDYCKY.
U nás byla hlavní machr na marmelády babička. Měla na zahradě spoustu rybízu, angrešt, jahody, višně a meruňky. A taky jablka a hrušky. Podobné druhy ovoce jsme měli i u nás (vyrostla jsem v domě se zahradou). Zavařovalo se všechno na marmelády či povidla a kompoty. Když byla úroda, tak se vlastně zavařovalo celou sezonu. Moc lituju, že jsem se to od ní pořádně nenaučila. Švestky jsme museli získávat odjinud a málokdy jich bylo na zavařování, ale maminka se snažila aspoň jednou za čas udělat kastrol povidel.
Z kombinací byly uplně nejlepší meruňky s višněma. Fungovalo to báječně nejen chutí, ale i konzistencí. Samotné vyšně obvykle dost tekly, zatímco meruňky zase nadměrně tuhly. Dohromady to bylo akorát. Jenže to skončilo, protože už nějakých 20 let nemáme ani meruňku ani pořádnou višeň ;( Co se dá dělat. U MLP v rodině zavařují hlavně jahody a třešně, ale už několik let se třešně neurodily.
Já pravidelně dělám jen jahodovou marmeládu a letos asi nebude ani to. Absolutně nezvládám, ještě abych zavařovala. Snad nám zásoby vydrží a ten jeden rok bez doplnění zvládneme. Zkoušela jsem několikrát rybízovou, ale neumím pořádně nastavit ten nemožný mlýnek a zatím nikdy nebyla výsledná šťáva uspokojující kvality. Ale budu to muset někdy zkusit znovu, protože obě maminky asi nebudou zavařovat věčně a bez rybízové marmelády není linecké!
Mlýnek na odšťavňování mám ještě histerickej, Tuti Fruti, na jeho litinovém těle je vylisován název Porkert. Také na něm odšťavňuji rybíz, ale toho mám málo, tak jenom když kamarádky, rybízové velkoplantážnice zavolají SOS, tak ráda pomáhám se sběrem.
ANI KYBLÍK NA RYBÍZ BYS VOZIT NEMUSELA.JEN OPODOTÝKÁM, ŽE JÁ TAKTO DŘÍVE OBJÍŽDĚLA ZAHRÁDKY PŘÁTEL A ZPRACOVÁVALA PŘEBYTKY Z JEJICH ZAHRAD. ZATÍM ZAHRÁDKU MÁM A MARMELÁD HAFO..
ALEX, TAKY JSME MÍVALI TEN RUČNÍ, LITINOVÝ TUTIFRUTI. bOHUŽEL ZMIZEL KDESI V PROPADLIŠTI DĚJIN RODINY. UŽ CCA 35 LET MÁM LIS NA OVOCE ELEKTRICKÝ.DOKOUPILA JSEM SI HO KE SVÉMU LETITÉMU ROBOTU ETA, COŽ BYL MŮJ PRVNÍ KUS DO VYBYVENÍ DOMÁCNOSTI. JE TO POMOCNÍK K NEZAPLACENÍ,JELIKOŽ10 LITROVÝ KÝBL RYBÍZU, ANGREŠTU I JINÉHO DROBNÉHO OVOCESEMELE NEJVÝŠ ZA 7 MINUT A JÁ SE NENADŘU S TOČENÍM KLIČKOU RUČNÍHO MLÝNKU.SEMELU NA NĚM I PODZIMNÍ JABLÍČKA.
No, můj tatínek nacpal do sklenic a zavařil cokoli, k čemu jsme se jako pravověrní Pražáci dostali. Na chalupě nám sousedi nechávali různé přebytky a protože jsem sběrač, měl opravdu s čím pracovat. V té době nebyl pro mne problém natrhat desetilitrový kbelík brusinek nebo borůvek. Já sama jsem prošla obdobím zavařování přes období minimalizace k období uděláme si nějakou mlsku. Marmeládu – teda v mém případě spíš rosol dělám jen z rybízu červeného a používám do lineckého a na mřížkový koláč. Přiznám se, že víc jak polovinu rozdám. Aromatické ovoce zavařuji jako jakýsi rozvar do jogurtů, ale používám i na palačinky. Z kompotů leta dělám jen dýni, protože je to jediný kompot, který Bimbo přímo miluje. A protože dýně je dýně, určitě půlka produkce jde do světa. Ale taková malinová nebo ostružinová marmeláda bez peciček a domácí, to je pro mne mana nebeská.
Když jím ovoce o cukru nepřemýšlím. Kafe ani čaj nesladím, tak snad se to nějak vyrovná. Vzhledem ke svému povolání do sebe bohužel dostanu jiné tukotvorné potraviny
ještě mne napadlo – jednou jsme dostali tři druhy špendlíků. Žluté, červené a fialové. Dalo nám moc práce je do sklenic pěkně poskládat podle barvy v několika vrstvách. Výsledek po zavaření byl holt jednotný
Inko, měli jste to jako když vypravoval pan Menšík, blahé paměti…..
Marmelády dělám výhradně s ovocným želírovacím cukrem a ještě ne ani s předepsaným množstvím. Přidám lžičku želírovacího prostředku a krásně to ztuhne.
Dělala jsem letos už jahodovou marmeládu, jahody jenom trochu pošťouchala, přidala jsem želírovací prostředek 2:1 a také to krásně ztuhlo. Jedna báseň.
Jo a Dede, jak jsem sbírala pěnu a odkládala na mističku, tak jsem ji potom zbaštila. Bylo to moc dobré, mnohem lepší než takové ty měkké, pěnové, ovocné bonbóny 😛 .
Holky,Vám v tom ten želírovací cukr nesmrdí? Pro mne to má takovou divnou chuť…
JÁ ŽELÍROVACÍ CUKR NEPOUŽÍVÁM UŽ OD DOBY, KDY MI DIAGNOSTIKOVALI CUKROVKU. DĚLÁM S CUKREM BÍLÝÁM A S ČW ESKÝM ŽELÍROVACÍM PROSTŘEDKEM, S PEKTOGELEM, NIKOLI S DR.OTKEREM. MOJE ZAVAŘENINA JE PRO JIŘÍHO DENNÍM RANNÍ POCHOUTKOU,PROTOŽE KUPUJEME JEN BÍLÉ SELSKÉ JOGURTY A JIŘÍ SI DO NICH LIJE BUĎ MOJI ŠŤÁVU NEBO TAKY DOKÁŽE DO JOGURTU VYKLOPIT CELOU PŘESNÍDÁVKOVU SKLÍNKU JAKÉKOLI MARMOŠKY. oN MŮŽE MLSAT, JELIKOŽ PŘI SVÝCH DENNĚ 40-50 KM UJETÝCH NA KOLE, SKORO VŠECHNU ENERGII SPÁLÍ.
Ten v krabičkách nesmrdí. Dávám ho i jablek do štrůdlu. Píšu, že je to o v o c n ý !
práskni značku…. tedy výrobce ..prosím
Nevím, jestli mě najdeš. Je to Dr.Oetker Želírovací ovocný cukr s pektiny z citrusových plodů, s cukrem a sladidly 3:1 na 700g ovoce.
Já dávám jen půl balíčku a přidám Pektogel nebo něco podobného, také jen půl balíčku, vařím opravdu asi jen 5 min. Skleničky mám vymyté horkou vodou a vydesinfikované víčko alkoholem. Choulostivější věci ještě sterilizuji. Přesně jako jsi dávala odkaz.
Tohle dělám tak proto aby to mohl ochutnat můj muž protože má slabou cukrovku.
Nechávám větší kousky ovoce.
Každá máme ten osvědčený způsob. Nejsem žádný mistr světa, jen popisuju jak to dělám já.
Zapomněla jsem napsat, že je to modrá krabička.
dík…ten tu mají..
INKO, CHECHTÁM SE TU JAK DIVÁ. U NÁS TO BYLO PŘESNĚ TAK. JEN DOMA ZAVAŘOVALA BABIČKA A POZDĚJI MAMINKA. TÁTA SE K TÉTO PRÁCI NIKDY NEHNAL, ALE UMĚL TO TAKY.