Myslím, že touto myšlenkou jsme se začala zabývat onehdy v jistém hobby-marketu, kde Mušketýr řešil nutnost okamžitého změření jakéhosi úložného boxu. Než bych začala hledat v obchodě měřidlo, zalovila jsem v lakované červené kabelce do práce a vytáhla svinovací metr.
Mám jen malý, nedá se s ním změřit víc než jeden metr, ale zatím vždy posloužil. Nevšimla jsem si prodavače, který stál o kousek dál u regálu a jen němě zíral. Je svinovací metr neobvyklou součástí dámské kabelky? Asi ano.
Co v kabelce nosím? Samozřejmě doklady, klíče a mobil (což jsou věci, které jsem dětem v mladším věku připomínala každé ráno, byla to taková odchodová mantra). Propisku, diář – pracovní nezbytnost. Papírové kapesníky a igelitový sáček (sice psy obvykle s kabelkou nevenčím, ale jeden nikdy neví). Zrcátko a rtěnku – no, občas využiju, ale měla bych častěji, jak mi často připomíná dcera.
Od Vánoc má v kabelce úžasnou věc – přála jsem si dobrý zavírací nůž. Syna zadání potěšilo, a tak mě pečlivě vyslechl, jaké mám na nůž požadavky – nechtěla jsem takovou tu věc, co má i čepelku na oškrabování kopyt, chtěla jsem prostě jen dobrý nůž, na kterém bude i vývrtka. Kupodivu se zadařilo ho koupit, dostala jsem pečlivě nabroušený švýcarský nůž s modrým přívěškem upleteným z paracordu – aby se v hlubinách kabelky snadno hledal 🙂
Když jsem se s ním po Vánocích chlubila, kupodivu byla většina lidí přesvědčena, že ho mám na obranu. Namítala jsem, že mnohem častěji si potřebuju nakrájet kedlubnu nebo namazat rohlík, taky jsem s ním už opravovala sešlapaný podpatek na lodičce, než abych ho tasila na zloducha!
Další zásadní věcí je müsli tyčinka poslední záchrany. Často popojíždím po městě, ale zastavit a jít kupovat něco k jídlu je na výpadovkách často nemožné. Takže v případě akutního hladu jsem tyčinku vyhodnotila jako dobrou volbu, která nezabere moc místa a dá se vozit libovolně dlouho, než ji budu potřebovat (což například sušenky nezvládly, po dvou týdnech z nich byla drť, kterou jsem si ve tmě vkusně posypala celé auto).
Jeden známý říkal, že ženské nosí v kabelce kolotoč i s houpačkami – a sám přitom neměl dokladovou „taštičku“ o moc menší než já kabelku. No není to nemožný předsudek?
A co nosíte v kabelce/ taštičce vy?
Více zde: http://matyldin-svet.webnode.cz/
Tak jste mne inspirovaly a prošla jsem si to taky:
minikrém na ruce, růžový kelímek oriflame, žvýkačky, služební a soukromý mobil, totéž klíče, papírové kapesníky, matující papírky, antibakteriální gel, 1 piluli na bolení hlavy, 1 na alergie a jednorázovku kapky do očí, deštník, hřeben, šminky, toaletní vodu, pilník a nůžky, doklady, diář, tužku, náplasti, náhradní ponožky nebo podkolenky, sponu na sepnutí vlasů, metr, lupu, brýle sluneční a na čtení, malou lahvičku s vodou, dvě skládací nákupní kabely, minibaterku, 3-4 flashky, peněženku, slohu s věcmi, které zrovna studuju či potřebuji vyřídit, nějaký časopis či noviny a mám-li klidné období, tak knihu nebo čtečku, a v tuto chvíli 6 mandlí ve skořici… a ó hrůzo! úžasný miniaturní naprosto dokonalý dámský nožíček, dar od tchána před z doby před více než 30lety tam nemám, ten je v tuto chvíli odložen v batůžku ve skříni … nějak se nedivím, že kabelka má běžně 3-4 kila a jiná, než pořádná velká kožená nepřichází v úvahu (wasntme) Nicméně mne chvílemi mrzí, že období autíček a svačinek již pominulo 😀
Moje kabelky na denní nošení musí být většího rozměru a všechny jsou těžkotonážní. Nejtěžší položkou je deštník, ale ten nevyndavám nikdy, ani v nejparnějším létě. Jinak krom zde už zmíněných věcí mám v kabelce vždy malý diářík, malé pravítko, psací potřeby (v malém pouzdérku 5 propisek a 3 obyčejné tužky, mám rezervu, kdyby nějaká přestala psát – teda ale není to už paranoidní? 😀 ), bonbony Mentos a 2 kaštany.
Zase se ti podařilo vyhmátnout zábavné téma, Matyldo! 🙂
Kaštánku,všetko zlé sa stratí,bude dobre.Myslím na Teba,držím palce.drž sa dievča.
Čitam to celý deň medzi adresami a neskutočne sa bavím.Všetko ,o čom píšete,tam mám tiež.Väčšinou sa premiestňujem autom-takže auto je moja kabela-tá prioritná.Tam mám od rezervného osobného prádla,/nie,že by som trpela inkontinenciou!/cez motuz,drôtik,vývrtku/!/otvarč na pivo,nož,baterku,bodové ostre svetlo,karty-sedmové i na kanastu,slušné džíny tričko,no mohla bz som menovať do vyčerpania-v aute vlastne žijem.
KABELKY sú moja láska.Rôznej veľkosti,farieb i kvality.Od značkových po kúpených na dovolenkách od stánkarov v Egypte./“Madam,pravá antilopia koža,kúpte mám 8 detí..no nekupte/
A tie nervy,keď niečo dolujem v kabelke-čo tam určite musí byť a nie je!Pomáha mi pri tom len veta:Neblbni,nemá to nohy,musí to tam byť.
Matylda,bezvadné!!
Kaštánkovi držím všetky Pršteky. Osobne nosím rada 2 kabelky, jednu čiernu a druhú béžovú.
Osobne nechápem ženy, kt. majú doma 257 kabeliek. Kto by to stále prekladal, všakáno 🙂 .
A mám rada rozmerné kabelky, do kt. sa v prípade potreby vojde pulover, alebo menší nákup.A majú veľa priečinkov.
Perlička na záver : moja čierna kabelka je z mäkkej koženky bez vystuží, tudiž je veľmi príjemná na dotyk. A čo urobil môj Minuš??? Správne, darebák jeden pásikovaný, nabrúsil si na kabelke pazúry. Keby to boli len také miniatúrne dierky, až tak by to nevadilo. LENŽE ON POVYŠKLBÁVAL KÚSKY KOžENKY.
Kabelka teraz vypadá ako po starej mame.
Ale keď si nedám okuliare, nevidím to (rofl) .
A čo oči nevidia (h) nebolí .
Taktiež nosím v kabelke všetko, doklady, peňaženku, tri zväzky kľúčov, papierové vreckovky, vlhčené utierky na ruky, skladaciu látkovú nákupnú tašku, hrebeň, balzám na pery, žuvačky, pero, rôzne účty, mobil, čítačku e-kníh, parfum v cestovnom balení, väčšinou aj nejaké núdzové jedlo…
Moja kamarátka hovorieva o svojej kabelke, že je veľmi zvláštna, a tá moja kabelka má ten istý problém. Je totiž príliš malá, keď do nej chcem ešte niečo vopchať, a príliš veľká, keď v nej chcem čokoľvek nájsť 🙂
jak to, že nedošly moje palce pro Kaštan ? Tak tedy podruhé : (h) (y) (hug)
převelice prosím všechny o palce na zítra (úterý) pro Kaštan – první operace se nezdařila a jde zítra na druhou
každý dle svého, jak umíte a můžete – palce, pěsti, drápky, tlapičky, modlitby, pozitivní sílu, vnitřní energii…
ať je všechno fujavé pryč!!!!!!!!!! (h) (y) (h) (y) (h)
aha, tak Dede byla rychlejší (blush)
Kaštan, držím, držím (y)
Zjistila jsem, že Kaštan potřebuje naši podporu (inlove)
Kaštánku, moc na tebe myslím a držím palce! (h) (hug)
Kaštan, modlíme se za tebe (h)
myslim a drzim.
Také držím palce, všechny co mám.
M.
Držím moc.
Držím palce, ať to dobře dopadne!
Držím vše, co se dá (y)
Držím a moc (h) .
Držím palce, milá Kaštan, ze všech sil! (h)
Jak to tak pozoruju, asi budu sama, kdo trhá partu. Kabelku mám jednu, a kdybych ji teď potřebovala, asi bych nedokázala vzít a jít.
Debila nosím na krku v pouzdérku, kam se nevejde nic víc. V chladnějším období slouží pro vše ostatní kapsy, v létě si dám doklady, kapesníčky a vlhčené ubrousky do malé igelitové taštičky z lékárny. Je to řešení nouzové, které mi radost nečiní, ale nenašla jsem zatím lepší. Kdo nezažil, neumí si představit, jak člověka doslova umlátí jakékoliv pevnější nebo větší zavazadlo, ať už si je pověsí na francky nebo nebo na rameno. A nějak si neumím přestavit manipulaci s batůžkem a holemi. Ještěže nepotřebuju brýle na čtení, o ty bych měla ve své „kabelce“ strach.
MaRi, já tu představu mám, takhle chodí můj tatínek. Nosí batoh (ten mu někdo musí pomoc nandat a sundat) anebo velkou ledvinku. Uznávám, že to není na ženskou zrovna elegantní, ale praktické to je. Dá se zapnout kolem pasu i v sedě, pak vzít berle, vstát a jít. Taky ji nosím, když potřebuji mít obě ruce volné, jinak mám velikánskou kabelku těžkou jak cihlu anebo menší s KMB 🙂 .
jj, ledvinka je sice nápad a vynález skvělý, ale třeba já, coby slonohroch , jsem si musela sehnat dostatečně dlouhý a stejně široký popruh, ten krátký, co byl na ledvince , jsem musela nastavit a ještě ze straého vypárat zapínací sponu a našít ji na ty správné konce. bohužel ne každý z nás má mámožnost si tohle udělat. popruhy na ledvinkách, ale i ty bederní na batozích nejsou dost dlouhé. výrobci jaksi nepředpokládají,m že i hodně prostorově výrazné osoby potřebujíobčas mít ruce zcela volné a batoh kvůli berlím použít nemohou.
Zas toho tolik nenachodím tzv. „mezi lidi“, pracuju doma a ty tři nebo čtyři výjezdy z naší výspy civilizace měsíčně zvládnu i popsaným způsobem, takže mi to ažtak nevadí. (rofl) , teď jsem si představila, jak bych hledala ledvinkovou kabelku pod svými „přednostmi“ (rofl), nebo se nosí na boku?
MaRi,protože tě znám osobně, rozesmála jsem se nahlas. Snad tě to neurazí, ale byl to řehot chápavý, mám zcela stejné problémy jako ty ale komplikace s holemi jao ty zatím neznám.Já se smála i sobě, když jsem si sama sebe představila, kterak se musím cestou do ledvinky prohrnovat svýmo OTP.ledninku můžeš nosit, kde potřebuješ, ale na břiše je to jistější kvůli všudypřítomným zlodějům.
Souhlasím s polohou na břiše a navrhuji přejmenovat ledvinku na jaterničku 🙂 .
Mí přátelé už před drahnými lety říkali oné schránce „játro“ , chichi
No, MaRi, já pamatuju, že s eledvinka nosila spuštěná až na boky a pod břicho, takže se jí říkalo předp…ík.
Lenko, to snad není pro kohokoliv problém koupit kus popruhu a přišít/přešít spony. Jehlu a nitě má doma snad každý ; 😉 , práce i s cestou na dvacet minut.
Ano, ivo, možná to problém není, žije-li ten potřebný ve městě, kde je k dostání všechno potřebné. v Bělé žádná textilní ani jiná galanterie neexistuje. ne není tu ani prachobyčejná masna, takže se jezdí kamkoli do dost vzdáleného okolí. Pro mne je cesta pro tyhle věci otázkou nejméně jedné hodiny cesty do Domažlic nebo 80 minut do Tachova a zas stejnou dobu zpátky. Řídit auto sama už víc jak 20 let nemohu,takže všude jezdím vlakem. Pokud jdi někdy byla v Domažlicích nebo v Tachově, bude ti zcela jasné, že pro špatně chodící ženskou je to úkol fakt náročný.Ani v jednom z uvedených měst nefunguje normální MDHa a obě města jsou rozházená a roztahaná v dost zvlněné krajině.Zkrátka :šila a přešívala bych snadno i bez šicího stroje, ale musí být materiál.Jen se tak trošku trpce usmívám nad tvým nápadem tuhle práci s popruhy dělat ručně.Zkusila jsi někdy zakládat nebo prošívat batohový popruh v ruce? Asi vůbec ne, protože bys takovou hloupost nenapsala. Tak akorát čalounická sešívačka by to dokázala, ale tu zas každý doma nemá. Neplácej tu hlouposti, když vůbec netušíš, která bije.
Takže – ušít cokoli na sebe umím od svých patnácti let, takže vím o čem mluvím. Popruh prošít silnou jehlou (ze sady „s Indiánem) jde, ani to není moc náročné. Ve městech žije asi jen třetina obyvatelstva ČR, takže problém s dopravou kamkoli řeší i jiní. A nejsem o tolik mladší než ty, takže si vyprošuji, abys mě peskovala jako svého žáka.
Popruhy klidně v případě potřeby přišiju v ruce – jen jsou k tomu potřeba kleštičky (a speciální pevná nit)… jak na opření jehly cestou tam, tak pak na vytažení na druhou stranu. Ne že by to nešlo s patřičně tlustou jehlou a opatrně i na stroji, ale občes je to v místě, kam se strojem prostě nedostanu. Mnohokrát vyzkoušeno :-)))
Vše silné, neprošitelné prošívám jehlou na kůži.
Pro ty, které:… jsou ze vsí, nejezdí autem, neorientují se ve městě, nemají doma žádné šicí zásoby… – požádejte někoho, ať vám v galanterii koupí dvě velikosti jehel na kůži (větší a menší), vystačí pak na celý zbytek života a stojí pakatel. V Praze jsou ke koupi v ulici Na Újezdě (tram 22,9) vedle Provaznictví.
je v Bělý Zverimex nebo obchod se zvířecíma potřebama? Tam popruh koupíš taky..a mnohdy levnější,jak v galanterii,kterou v Bělý nemáte… a jinak, když tu Lenko hořekuješ, co všechno v Bělý není a musíš pro to jezdit tak daleko, nebylo by lepší si to objednat přes nějaký e-shop po internetu? Měla bys to s donáškou do bytu a cena by tak odlišná taky nebyla..když uvážíš tu námahu a čas na cestu tam a zpět… (ono i v městech,kde galanterie je, si to objednáváme, protože to cenově vyjde i s tím poštovným mnohdy líp)
tak já se tu přiznám. kabelku mám doma jen jednu a je to jen malé psaníčko ke společenským příležitostem. Do běžného života a provozu s kebalkou nechodím. Mám doma jeden menší batůžek, do kterého se vejde úplně vše potřebné. Je to bohužel dost velká hromada věcí,takže ji dle potřeby umenšuju.Nikdy v mém batůžku nechybějí inhalační léky na CHOPN a hlavně ještě důležitější pouzdro s glukometrem a životně nejdůležitější pouzdra s inzulínovými pery a roličky hroznového cukru. Všechny potřebné doklady nosím a mobil v taštičce na krku,kde je trocha drobných, pětikačka na vozík a a platební karta.Tyhle nezbytnosti nesmím zapomenout doma nikdy.V pouzdru na doklady , přímo u občanky, mám taky maličký flash disk, na němž jsou nahrané všechny důležité lékařské zprávy a hlavně potvrzení od doktorů, že spolehlivě klabuji při celkové narkóze. na onen svět se fakt ještě nechystám. Aby si případní zachránci všimli flashky, mám u občanky zasunutou kartičku s upozorněním na ten flash disk.Většina záchranek mívá v sanitce nějaký pc, takže tohle řešení mi přišlo lepší a snadnější, nežli papír, co se častějším používáním rozkládá na prvočinitele.
ha! nosím snad všechno co už jste vypsaly – to základní, ale taky včetně nože, svinovacího metru (3m, taky v obchodě zírají, ale potřebuju ho docela často), látkové tašky, lupy, léků, propisky a papírků na psaní……
co bych tak ještě přidala nového? 😉 nosím malý antibakteriální gel na ruce, hodí se když není kde umýt ruce a je to nutně třeba… ehm, a ještě injekční stříkačka (ne jehla! takové to plastové), to kdybych nečekaně potřebovala něco dát nějaké kočce nebo kotěti stříkačkou 😀
ani se nepokouším říkat tomu kabelka – je to (a vždycky bylo) prostě žebradlo (y)
Jak je dobré míti například motouz. Alasdair kráčí domů kolem rybníka u kterého si děti házejí talířem, plastovým, k házení určeným, ovšem. Co se nestane, talíř skončí v rybníku, to je ale překvapení. 😀 Děti na něj nedosáhnou ani hráběmi, které kdosi pohotový donesl. A rybník je zrovna takový nevyčištěný ošklivý bahňák, nedá se v něm moc plavat a už vůbec ne brodit, to by člověk zapadl po pás do hnusu a ani by se nehnul. Děti zmerčí Alasdaira. Strejdo Alasdaire, pomoz nám. Tak jsem si povzdechl, uřízl tyčku, na její oba konce navázal motouz, svázal uprostřed na uzlík a vytvořil jsem vlečnou kotvu. Na druhý pokus se mi ji podařilo hodit tak aby talíř plaval v trojúhelníku tvořeném tyčkou a motouzem. Hurá, talíř je vlečen ku břehu. Noste motouz. 🙂
Alasdaire, tebe je dobré mít na blízku (angel) (to je strážnej:))
V kabelce nosím takové ty běžné věci, mobil, peněženku s doklady(peněz tam bývá málo – inu důchodec 😀 ). Moc nikam nechodím, tak nemám ani metr, ani lupu, ty k doktorovi většinou nepotřebuju. Na nákupy mám velkou tašku a tak kabelku nepotřebuju.
Ale vrcholem je spolužačka a kamarádka mých synů. Od patnácti let nenosila v kabelce šminky ale karty a otvírák na pivo!!!
Děvče vědělo, co je podstatné 😛
Potvrdzujem svätú trojicu doklady atakďalej, aj keď neveriteľne veľa krát sa mi podarilo odísť z domu bez peňaženky. Buď naozaj, alebo čierna peňaženka v kabelke splýva s čiernym futrom a ja prepadám panike, že som bez peňazí, hoci tá peňaženka tam niekde je … Inak čo sa týka peňazí, tak okrem iných všeobecne známych nevýhod majú eurá ešte jednu – sú to strašne ťažké peniaze. Neviem, či som to len ja, ale mám vždy tonu drobných (a teda kilovú šrajtoflu), ktorých ale zároveň nikdy nie je dosť! Vždy keď chcem zaplatiť drobnými a zbaviť sa ich, z neznámeho dôvodu mi pár centov chýba a potrebujem zase rozmeniť alebo zaplatiť kartou a teda sa toho kila drobných zase raz nezbavím, prípadne mi ešte pribudnú, grrr… Nosím aj krajčírsky meter, pri kupovaní oblečenia rodine, ale často aj sebe, sa mi už veľakrát hodil. Ešte nedávno som nosila aj drevenú špajdľu odrezanú na veľkosť topánok mojej neterky 🙂 A s dáždnikmi to mám tak, že keď mi je treba, tak ho zásadne nechám doma a naopak, keď nepadne ani kvapka, tak ho celý deň vláčim v kabeli. A vadí mi, že kabelky majú futrá zúfalo slabej kvality, aj látku aj švíky, futro je prvé čo mi na kabeli odíde. Ale veď ešte to by tak chýbalo, aby sme jednu vec nosili roky, to treba vyhadzovať a stále kupovať nové, aby sa ozubené kolieska náhodou neprestali točiť (chuckle)
Hmm – co v kabelce? U mne je to standardní klasika – peněženka, dvoje klíče (jedny firemní a jedny domovní včetně píšťalky na psa), mobil s dokladama (vše v jednom), papírové kapesníčky (těch mnoho) a nůž (takový bytelný – na sebeobranu by byl vhodný v okamžiku, kdy bych s ním po útočníkovi mrskla, se zavřeným (rofl) ) – je pravda, že kudly mám separátní v každé možné tašce i u foťáku, ty nestěhuju – Jenda je totiž na nože vysazené, takže když neví, co koupit, donese zaručeně nůž (chuckle) . Jo, taky volajaká tužka tam je. A snažím se tam mít hadrovou nákupku (teď už i reklamí bývají hadrové a ty jsou fajn), akorát že každou chvilku vysublimují – hlavně, když by byly potřeba. Jo a minibalení vlhčených ubrousků (hlavně teď v létě se hodí).
Co už nenosím (a nosila jsem leta letoucí), jsou nosní kapky – co jsem po rokách navštívila alergoložku (a že jsem dostala hubové dost a dost) a dostala nosní sprey určený právě na mé potíže, tak není potřeba – sláva!
Ech – zapomněla jsem dodat, že tam mám ještě brýle na čtení, bez těch jsem už nemožná.
Ygo, nikdy jsem nepostčřehla, že už taky nosíš brýle. ty já nosím věčně, ale kolem krku stále. a malou skládací lupu v bytelném pouzdérku mám taky.pidinápisy nepřečtu anis brýlemi.
No brýle nosím zatím v kabele – když je nemám, tak nečtu, ale odhaduju … jinak sluneční nosím taky furtundfurt, většinou na hlavě, kam si je šoupnu a pak na ně zapomenu (rofl)
Ygo, dneska večer jsem zjistila, že rozumnou součástí cyklistického vybavení jsou vlhčené ubrousky 😀 . Brýle zatím ještě neřeším, akorát ochranné, a na ty ve vlastním zájmu nezapomínám nikdy.
Zavírací nůž není vhodný na sebeobranu, než ho otevřete, jste po smrti. To jedině ty automatické, vystřelovací. Jenže s noži se to musí umět abyste zaprvé o něj nepřišla a neobrátil se proti vám a hlavně to je věc, která může útočníkovi ošklivě ublížit a víte, jaký je dnes trend tyto věci posuzovat. Chudinka útočník, měl těžké dětství, je třeba ho chápat a rozumět mu a oběť ať moc neotravuje. To si tam spíš dejte pepřový sprej nebo elektrický paralyzér, pokud nejste fyzicky vybavena, jako třeba ioannina nebo Akeretta a nevysebeobráníte se bez nářadí.
K obsahu kabelek už z principu věci nemohu nic řici, leda k obsahu svého batohu, ale to už jsem tu psal. 🙂
Nemyslím, že my holky nosíme kapesní nožíky na sebeobranu.
I když … vysoce kvalitní nožík dokáže odoperovat i žeroucí lísteček ze švu trika. A to sebeobrana určitě je 😀
A ano, musí se to umět 😀
😉
Přesně tak, než rozklapnu nožík, tak vím, že jsme v kýblu… základ je držet si od protivníka distanc 🙂 A to do mě šermíři natloukli tak, že mě toho karatisti nedokázali zbavit 🙂
Já si to také nemyslím, ale Matylda v článku napsala, že je z toho podezírána většinou lidí. 🙂
zneškodnila bych ho úderem kabelky do hlavy….
😀
jasně, že s nožem bych sebeobranu nedala a naštěstí to vím. Já spíš sázím na to, že případný útočník kriticky zhodnotí špatnou pověst vlčáků 😛 a jsem-li bez psů, spoléhám se na zdravý rozum a na ostražitost vypěstovanou životem ve velkém městě 🙂
Nicméně nůž se hodí se na plno jiných věcí 🙂
Tak nozik je jedna vec, kterou v kabelce uz dlouha leta nenosim. Ke kazdemu soudu se musi projit bezpecnostnim ramem a nozik, byt maly, je No, No. Nez si pamatovat, ze pred prichodem ho musim z tasky vydolovat, tak sedi v aute a do tasky nesmi. Konec koncu, nebezpeci, ze bych mohla opizlavat kolegy….
Milá Dede. Samozřejmě že pokud bys šla se psy a někdo na tebe sáhl se zlým úmyslem (a nejspíš i s dobrým 😀 ú, tak v tu ránu z něho psi vyrobí prvotřídní sekanou, dvakrát přemlít, služebníček. 😀
Alasdaire, ty jsi taky pěkně nebezpečný. Mám čaj po celým monitoru.Klábosnici jsem ještě ubránila a neutopila, ale tvoje šrapnely taky stojej zato.
Skvělé téma, Matyldo 😀 Přikyvovala jsem u toho, jak píšeš, že si k tobě Mušketýr dává klíče a doklady s peněženkou – u nás je to stejné:))
Já jsem zjistila, že nemůžu mít kabelu přes rameno (krční páteř opravdu vážně protestuje) a tak jsem přešla na kabelkobaťůžky. Jsou fajn, ale jsou malé, takže jsem se musela přizpůsobit. Nosím vlastně skoro všechno, co ostatní (včetně světýlka a nože – my vidláci nemáme až zase tak na vybranou:)) včetně s*acích pytlíků, jen knihu do kabelky dostanu jen jednu – kindla 🙂 Ale tím se mi do baťůžku vejde celá knihovna:)) Nákupní tašku tam už nenosím, mám je v autě. Na cesty si pak musím brát jinou tašku nebo baťůžek, protože do téhle kabelky například nedám ani vodu. Ale vzhledem k tomu, že většinou napůl bydlím ve svém autě, kde mám vlastně všechno, vystačím i s malou kabelou (wave)
Já u kabelkobaťůžků trpím děsem, že mi ho někdo vykrade. V brněnské hromadné dopravě to byla celkem klasika a i když už tímhle nejezdím, tak bych byla ve větších davech v centru strašně nervózní.
To musíš mít ten, co mám já – tam se dá vykrást jen ta přední kapsička a tam mám hlavně ty papírový kapesníky, tužku, rtěnku a podobné poklady (wasntme)
A musím přiznat, že já ho koupila na Amazonu, tady jsem takový neviděla.
Krom základního vybavení K+M+B :), mám nůž, zapalovač, šminky s acylpyrinem, hřeben, smečku skládacích látkových tašek, ještě jedny brýle na dálku.
Knihu, diář, hudbu, papírek s nákupem, baterka to všechno je v mobilu, to se nepočítá.
Nemám metr a nemám tužku. Ne že bych je tam nedávala, ale sublimují. Proč, to nevím.
A nosím lupu. Takovou malou, v koženém pouzdře, kvalitní, z optiky. A jak prodavačky koukají, když jí vytáhnu a jdu s ní na jogurty nebo šunku 😀
Ri, já zas nosím v kabelce brýle na blízko. Celý život nosím brýle na všecko a teď jsme se dopracovala i k těm na titěrnosti- bez nich mi nejde vyšívat ani jiné věci 🙂 natož číst etikety v obchodech!
Na blízko si nějak poradím , ale bojím se bez těch dálkových řídit. Proto náhradní na dálku, i když to zní neobvykle 🙂
No víš, mé auto obsahuje i ty náhradní brýle na dálku… já bez nich totiž moc nevidím, takže blbě rozeznávám značky a tak 🙂
Stává se mi, že druh přesouvadla volím až v garáži. Na brýle bych zapomněla. A na motorce jsem minulý týden jedny nevratně zrušila 🙁 v kabelce jsou bezpečnější
nezkusíš ty multifokální brejle? Já po nich pořád pokukuju, neb mně nebaví čučet pod brejlema na dálku,do škvíry, abych si přečetla něco na blízko….
Zatím testuju ty na blízko- já jsem vlastně nikdy povícero brýlí neměla, mám brýle od pěti let a vystačila jsem si s jedněma. Takže potřebuju vyzkoušet, jak funguju na blízko s jiným počtem dioptrií- zkoušet to na multifokálech za hříšný peníze mi přijde jako luxus.
myslíš časopis Pevnost nebo Wilsonovu knihu Pevnost?
V kabelce mám asi to co ty, sviňák tam mám taky i nožík 😀 a foťák, papírový kapesníky a složenou nákupní hadrovou tašku, propisku, vizitky, zapalovač, pak malou taštičku a v ní prášky na alergii,rtěnku,jelení lůj a pouzdříčko na intimky vždy naplněné)..do kabelky vkládám denně mobil a klíče…když mám pocit,že je těžká,snažím se v ní udělat debordelizaci…
Složená nákupní hadrová taška je moje oblíbená- mám ji mnohem raději než igelitky (a navíc to není in a ekologie a tak vůbec). Jsem ráda, že se lidi zase vrátili k tomuhle, líbí se mi ty látkové víc než igelitky s reklamou na nějaký drahý obchod…
V kabelce nosím klasicky peněženku, telefon, pouzdro s doklady, pouzdro s kreditními a jinými kartami, diář, klíče, hřeben, rtěnku, pomádu na rty, zrcátko, flakon s parfémem, papírové kapesníčky, igelitku, skládací látkovou tašku, miniaturní LED světýlko, propisku a několik malých ikeáckých tužtiček. To je stálý základ. Samotnou mě občas napadne něco o té cihle :-).
A pak jsou proměnlivé složky. Když jedu MHD, nosím s sebou knihu. Od chvíle, co jsem se rozhodla, že se budu stěhovat (mmch, ten slavný den nastane zítra), s sebou nosím blok a svinovací metr, ovšem žádný malý metrový, nýbrž pořádný pětimetrový! Před pár dny jsem o tom shodou okolností mluvila se sousedkou, která nosí metr v kabelce také. Takže ono nás takových bude povícero :-). Podle potřeby občas i lahvičku s vodou.
Někdy do ní cestou domů hodím i drobný nákup – pár rohlíků, balíček sýra nebo salámu, pamlsky pro kočky apod.
Je tedy zřejmé, že ani já nenosím žádnou roztomilou subtilní kabelčičku, ale pořádnou kabelu.
Zítra se stěhuješ? Tak to hodně štěstí- já doufám, že už nebudu muset 🙂
Díky. Za posledních pár dní jsem pochopila, jak pravdivá je myšlenka, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Taky doufám, že už nikdy nebudu muset.
Navíc se stěhuju z domu do bytu, tedy z většího do menšího, to je skutečný běs.
Tapuz, myslím na tebe – stěhovala jsem se mnohokrát, i mezistátně, a pokaždý to bylo šílené (hug)
Ale neboj, ono to dopadne, i když to tak ze začátku nebude vypadat (inlove)
Díky. Jakmile už to bude všechno na místě, tak to bude OK. Pak už se tím mohu probírat po libosti. Navíc dům zatím není prodaný, takže si sem pro zbytek věcí budu moci zajet, naštěstí je to obojí v Praze.
Ještě jsem zapomněla zmínit, že kromě všech možných i nemožných krámů se se mnou stěhují i všechny čtyři mé kočky. Ty ovšem ještě zítra zůstanou ve starém a stěhovat se budou až ve středu.
Pokud se stěhuješ do normálního bytu a ne na staveniště, je částečně vyhráno. Ale v mém okolí se už několik lidí stěhovalo do menšího, a tak vím, jak nepříjemné jim bylo vzdát se některých věcí, co se prostě nevešly…
Jo, jo. Staveniště už mám za sebou. Nechávala jsem dělat rekonstrukci, ale naštěstí jsem pořád mohla bydlet ve starém, takže teď už je tam hotovo všechno. Etapu lítosti nad věcmi už mám taky za sebou. Ta začala už v lednu, kdy jsem ten byt nechávala vyklidit. Je to byt po mé mamince, která vloni zemřela. Nejdříve jsem měla tendenci tam ty věci probírat, pak mi došlo, že to nejde, objednala jsem vyklízecí firmu a téměř všechno šlo pryč, zbyly jen nějaké knihy. A ke svým věcem jsem zaujala stejný postoj, jinak bych se z toho zbláznila.
Nejvíc budu postrádat zahradu, ale tu si s sebou fakt vzít nemůžu :-).
Ach jaj, ani nevieš ako až to s vecami po mame chápem, v tomto štádiu som bola skoro presne pred rokom …
a se zahradou- stěhovala jsem se loni a taky jsem opouštěla byt se zahrádkou, ale hlavně celých svých cca 30 let produktivního života, s manželem, s dětmi, je to zkrátka moc těžké a ještě jsem to zcela nevstřebala.
Tak držím palce, ať to Tapuz jde lépe a ať se jí v novém bytě líbí!
Hm, co já mám vlastně v kabelce? Nic moc, ani ten nůž tam nemám. Kdysi dávno jsem, dala podobné zadání na dárek, které obsahovalo slova: dámský, lehký a do kabelky. Dostala jsem velmi kvalitní zavírák, ale rozhodně není dámský a lehký, takže v kabelce ho nenosím. No a nějak jsem se nedostala k tomu, abych si to zadání splnila sama. Jinak tam mám léky na migrénu a na alergii, papírové kapesníky a prázdné sáčky (ony se hodí na různé věci). Jak už někdo zmínil, tak horu účtenek a taky starých seznamů na nákup. Nemaluji se, tak nemusím nosit šminky. Většinou nemám ani deštník, obvykle mi nevadí trochu zmoknout.
Moje maminka byla přesně ten typ dámy připravené na vše a to ty její kabelky nebyly nijak zvlášť veliké. Jen prostě měla vše drobné a dobře uspořádané. Včetně toho krejčovského, později samonavíjecího metru a nezbytné knihy. Jenže pak zjistila, že to neunese, tak musela ubírat. Doktor jí to myslím občas vzal do ruky a pak nadával.
Já zase v poslední době zkouším nosit v kabelce knihu, ale nějak obvykle čtu věci, které moc do kabelky nejsou, tak nakonec končí buď v ruce, nebo nákupní tašce (kterou v té kablece mám).
Hory účtenek mívám taky 🙂
Asi ve výčtu chybí zapomenutý hřebínek…
Navíc kromě zmíněného mám vždy vlhčené ubrousky,látkový kapesník, malé nůžtičky, tyčinku na rty, často krejčovský metr (před předpokládanou koupí lecčeho), místo musli tyčinky měkčí sójovou tyčinku (kvůli zubům), jednu igelitovou a jednu tenkou látkovou tašku.
Kapesní nůž,lžičku a malý kelímek s mastičkou na ruce při cestě delší než běžné. Nejezdím autem, ale chodím pěšky nebo různou veřejnou dopravou.
Já sice jezdím autem- jenže v něm vždycky půl dne v podstatě bydlím a po přejezdu na jiné místo z něj minimálně na hodinu vylezu (kurzy angliny). Takže ano, krém na ruce nosím vlastně taky. V autě mám velké balení papírových kapesníků, ze kterého si beru balíčky do kabelky, a v kufru auta mám neuvěřitelnosti typu náhradní sportovní bunda, ponožky, deštník, sbírka nákupních tašek, miska na vodu pro psy, ručníky a taky papučky- někdy jdu do domu, kde se musím přezout a není tam do čeho 🙂 A pak se mi Mušketýr směje, co v tom autě všechno vozím 🙂
Milá Matyldo, můj muž mi vždy s úsměvem říká, jestli nemám v té kabelce cihlu.
No cihlu tam nemám, jen samé pro mě potřebné věci.
Peněženku, doklady, klíče, mobil, diář, šminktašku, deštník a papírové kapesníčky. Dále kapsičku pro potulné kočičáky a láhev na vodu pro tytéž. 2 skládací nákupní tašky.
Tašku mám velkou bytelnou, na malé titěrnosti mě neužije.
Míša
Míšo, já taky nenosím malé kabelky… třeba i proto, že když jdeme do obchodu, tak si Mušketýr odkládá svazek klíčů a peněženku s doklady ke mně do kabelky 🙂
doklady, kluce, penazenka, mobil, ak ho nemam vo vrecku. Lieky, tampony, krem na ruky, asi tam je i zrkadielko, dalej nakupne tasky roznych velkosti. Mam tam i par navlekov (k niektorym lekarom). Ale co nesmie chybat je kniha alebo casopis (Pevnost). Bez knihy neodidem! Ha este nieco na zopnutie vlasov v horucave a hyginicke vreckovky. A vo velkej miere tam mam pokrkvane pokladnicne blocky a listky na autobus.
Aleno, ty čteš Pevnost? Ty jsi vlastně jeden z mých čtenářů? 🙂
Jasne som predplatitel od 10/2006 a ked to minuleho roku s Pevnostou vyzeralo tak blbo a vysla hlaska o tom, ze Pevnost konci bola som ako zmrazena. Ale ta radost po znovu nastartovani. A ak tam mas clanky, tak urcite, citam ju od prveho pismenka po posledne a DAKUJEM.
Články ne- jen občas recenze na mnou přeložené knížky 🙂
recenzie citam pozorne, ale zrejme si dost nevsimam meno recenzenta. Napravim.
Hm, jsem ta recenzovaná 🙂
Už mi to došlo. ………………………………………………………………………………………………… dlhé vedenie.