Na jižní Moravě se dodržuje mnoho tradic, některé jsou podobné, některé se liší. V naší vsi každoročně probíhá májová. Jak podotkla Yga, u nich je májová jen tancovačka s dechovkou. U nás je májová jednodenní krojovaná akce, kterou pořádá mládež, co toho roku dosáhla nebo dosáhne 18 let.
Přípravy obnášejí: naučit se zpívat a tancovat – s obojím pomáhají kamarádi starší, co přijdou na nácviky, zvané stárkovské, vypomoct. Dva starší taky dělají sklepníky – tedy ty, kdo v krojovaném průvodu táhnou vozík naložený demižóny s vínem. Nacvičí se slavnostní pochod, který vymyslí hlavní stárek.
Pro všechny se vypůjčí kroje – děcka se domluví, změří se a objednají v půjčovně vzdálené 30 km kroje, které si tamtéž vyzvednou 2 dny před akcí. Na to se musí domluvit minimálně dvě auta nebo lépe velká dodávka, protože ženské kroje se dodávají v krabicích – nažehlené naškrobené sklady atd. – a do jednoho osobního auta to nikdo nedostane.
Během nácviků se vyrábí z krepáku růže a fáborky – je potřeba nazdobit vozík sklepníků a máju. Pokácení máji se domluví v blízkém či vzdálenějším lese, je potřeba sehnat traktor s vlečkou, starší kluky s motorovou pilou a auto, které tam doveze stárky – ten strom musí někdo v lese odnést na vlečku, každá ruka je potřeba, a tak vypomáhají i starší kluci. Kácení se dělá o víkendu před májovou. Máju je potřeba uskladnit, odvětvit, ohoblovat a flexou ohladit. Chodí se pravidelně obracet, protože je uložená na „kozách“, tak aby se neprohnula. V horku se musí taky polévat koruna.
V noci před májovou chodí stárci po vsi s kýblem barvy a štětkou a malují po silnicích. Na příjezdových cestách do vsi bývá nápis Májová a letopočet, před domem každého stárka nebo stárky je nápis osobní. My máme Viking (synek má na jinak holé hlavě pouze hřeben vlasů nahoře). Obvykle se malují vápnem, do kterého se přidá něco lepšího – primalex nebo zbytek fasádní barvy, aby byly nápisy trvanlivější.
Mája se staví za kapličkou, kde je mezi domy stísněný prostor a jáma bez „nájezdu“ neboli šikminy, a proto se musí stavět jeřábem, nejde stavět ručně jako ta hodová za sokolovnou. Objednaný jeřáb letos nepřijel, a tak dav rodičů stál u kapličky a žhavil mobily – netušíte, jak je těžké na prvního máje po čarodějnicích sehnat střízlivého jeřábníka.
Na místo máju odnášejí stárci s pomoci starších. Taky se mája celou noc hlídá, aby ji někdo neponičil nebo nepokácel, to by byla ostuda (vtipálci občas v noci obchází kolem s nastartovanou motorovou pilou). Nepopírám, že spousta těchto aktivit se děje v doprovodu vína ze sklepů stárků nebo i odjinud, podílejí se všichni.
Večerní zábava probíhá v Lidovém domě, který je potřeba nachystat a nazdobit, jedna malá mája se dává i doprostřed tanečního parketu. Další dostala před dům hlavní stárka.
Ráno v sobotu vyběhne mládež v krojích pozvat lidi ze vsi na zábavu a dopředu prodat lístky (jsou o něco levnější). Nabízí k ochutnání koláče (nese stárka v ošatce) a dá napít vína (to má stárek v juchačce). Stárek je pozván na oběd ke své stárce.
Kuba byl letos hlavním stárkem, proto odpolední průvod vycházel od našeho domu. Přišel Kuba s muzikanty, kteří začali hrát, dali si s námi meruňkovici (jako stárkova matka jsem musela mít nachystané pohoštění před domem), a počkali na všechny stárky. Pak s nimi odešli k hlavní stárce vyzvednout všechna děvčata.
Během průvodu obcí muzikanti hrají, mládež na některých místech tancuje a zpívá. Sklepníci klukům dolévají víno do juchaček, ze kterých se dává připít davu, který průvod doprovází, a samozřejmě z nich pijí všichni stárci. Když znovu došli k nám – k nám musí, starosta bydlí o dva domy vedle a hlavní stárka si s ním musí zatancovat sólo – opět jsem nachystala občerstvení a davu nabízela koláčky, Mušketýr si připíjel s lidmi. Nabízení koláčků se dělá u domů mnohých stárek.
Děcka se sotva stihnou navečeřet a utíkají na taneční zábavu. Tam předvedou nacvičený slavnostní pochod a vyhlásí sóla, během kterých ostatní tanečníci přispívají finančně za to, že si smí zatancovat se stárkem/ stárkou. Kromě prodeje vstupenek je to jeden z mála způsobů, jak náklady na májovou zaplatit. Letos jsme měli ještě tombolu, která taky významně přispěla.
Rodiče osmnáctiletých zajistí koláče, přinesou na večerní zábavu jednohubky, které jdou rovněž na prodej, pomohou s dopravou krojů, zajištěním pití do baru, s tombolou atd., ale většinu práce dělá ta mládež. Je to vynikající způsob, jak je naučit plánovat, jednat s úřady, zařizovat a taky manuálně pracovat.
Letos zábava končila ve čtyři ráno. Já jsem odpadla ve tři, kdy už mě nohy na podpatcích nenesly. Druhý den ve dvě odpoledne jsme šli s mládeží uklízet Lidový dům – musí se komplet uklidit včetně toalet.
Pak je možné říct, že hlavní část májové je ukončená. Zbývá vrátit kroje, vyúčtovat s hospodským pití, skácet máju…
A uvidíme, jak to zvládne příští ročník!
(Foto: Dan Rác)
Krásná tradice, krásné kroje, krásní mladí lidé.
Něco takového se tady u nás na severu Čech nevidí.
Matylko, krásná traduce, tebou hezky detailně popsaná. Všechna čest zúčastněným, kteří se ji snaží dodržovat.
Jak píšeš, souhlasím, že není vzled či postava, které by kroj neslušel (viz. Kuba jako stárek). Určitě se všechna ta mládež na oblečení do kroje těší (a zdá se, že spolupracovalo i počasí). Ale té práce (doufám, že převážně radostné) co s tím je !!!
V lidové písničce se zpívá „Na rozločení, mý potěšení, postavím pod okny máj. Aby věděli, falešní lidi, že jsem já chodival k vám“…. Tak to možná zpívá právě stárek o májce u domy hlavní stárky? (zpívá se ještě tahle písnička?)
Je to známá písnička, ale na zpívání při těchto příležitostech je trochu smutná 🙂
Krásna akcia, mladým to svedčí a páči sa mi, že sa aspoň jeden deň môžu cítiť ako najdôležitejší ľudia v obci (a tými vlastne aj sú). Stmelí ich to a získajú pocit, že sa s nimi počíta. Ale pre tých ostatných, rodičov, organizátorov to je teda riadna makačka, prepána Matyldo, máš môj hlbokosklon až pod zem, ja by som odpadla ďaleko skôr ako o tretej ráno. Mňa unavilo už aj prečítať si ten nabitý program! 😀
Matyldo, klobouk dolů, jak se říká. Vím , co je za tím vším práce a starostí aby všechno klaplo. Většinou hlavní organizátor vbíhá upocený v poslední vteřině zahájení do připravených účinkujících a jen pocit odpovědnosti mu dává sílu neupadnout. Pak se ze všeho vyklube zážitek pro všechny.
Máte krásné kroje a krásné a letité tradice,přeji vám všem abyste je udrželi a nedali jim zahynout. Tvoje děti jsou velmi šikovné a krásné , obdivuji, jak jste se krásně včlenili v místní komunitu. Dovedu si tě klidně představit jako dobrou starostku. (inlove)
Jenny, to snad ani ne 🙂
Kroje nejsou naše místní, jsou kyjovské. Ženský kroj se u nás nedochoval.
Matyldo,je to fantasticke!!Vasi mladi maju bezvadny prechod k dospelym a tie kroje im neskonale slusia.
Že to sluší? Ještě jsme neviděla nikoho, komu by kroj neslušel.
Moc hezká tradice, líbí se mi i to zvaní po dědině! A z prvního stárka je už úplný chlap – kurňa brok, nějak ti ty děti rychle dospěly!
Máš krásné fotky – asi nejkouzelnější jsou ti sklepnici, to je fotka-příběh!
A dotaz – kdo vám hrál? Typuju kapelu z Velkých Bílovic (dle kroje).
Tak předehru máte za sebou, teď přijde to hlavní – hody! Tak ať se vydaří (clap).
Hrála Túfaranka ze Šakvic. A hrála zatraceně dobře.
Sklepníci mají kolem třiceti let -oba si to užili 🙂
Jo a fotky letos nejsou moje- jen jsem si je půjčila z těch, co byly vyvěšené veřejně ke stažení. Já jsme nestíhala vzít foťák do ruky.
Hlavnimu starkovi Vikingovi to moc a moc sluselo. Jo, a kolik kolacku si napekla, ze se tak ptam?
Mám ti pocit, že asi 250 🙂
krááása Matyldo…..
Matyldo, to je krásné podívání na tu okrojovanou mládež. Člověk by ani nepředpokládal, že se to může dneska s takovým nadšením konat. Letošní i předešlé fotky jsou nádherné.
Víš, tady to má tu tradici, no. A jsou děcka, které k tomu odmala vedou, jiné se přidají a někdo se neúčastní ničeho.
To je pěkná tradice. Neúčastnil bych se, neboť davy by mne předničily a ryčná dechovka dorazila, ale jinak chválím, zejména ty koláčkové a jednohubkové prvky. 🙂 Někde jsem četl, že různé vesnice si postaví máji a potom nějak se snaží jedna druhé tu máju v nestřeženém okamžiku strhnout, je tomu tak? Doufám, že ne, to by mi připadalo poněkud na hlavu, ale to jsem možná jen ovlivněn jedním příběhem Zdeňka Galušky.
Však Matylda píše, že hlídají, aby jim máju nikdo neponičil. Celá tahle akce mi přijde fajn. Zajímalo by mě, jestli se tomu někteří 18 letí vyhýbají. Jestli tím opravdu projdou všichni. A jak je vlastně obec velká, že má každý rok dostatek stárků a stárek. Teď ještě pár let budou dospívat silné ročníky, ale časem to může být problém, ne? Líbí se mi, že se mladí tímhle naučí spoustu věcí a hlavně tak nějak začlení do vsi. A v nějakém článku na téma potíže s puberťáky se zdůrazňovalo, že dnešní mládeži chybí nějaký rituál přechodu mezi dospělé. Tak to u vás neplatí, vy ho máte.
Přemýšlela jsem, jak vyjádřit to, co mě při přečtení článku napadlo, tedy kromě úžasu nad tím, že lidé jsou dnes stále ještě ochotni věnovat tolik času i peněz na podobnou akci, a tys to, Karakal, řekla naprosto přesně – je to bezvadný rituál přechodu mezi dospělé. (h)
Mladí se musejí postarat a ta organizace není jednoduchá a není na jeden den. Matyldo, Kuba je fakt dobrej, že si na tom máknul – rozhodně zapracoval na svých manažerských dovednostech! (inlove)
Jo a ještě něco – jak to těm děvčatům i kluků v kroji sluší! Paráda 🙂
Hm, někteří osmnáctiletí tím neprojdou, ale obvykle rodiče dost stojí o to, aby se děcka zúčastnila- tak do toho nakonec jdou. Vzhledem k tomu, že jsem mohla sledovat, kam je to posunulo, tak musím říct, že to byla poměrně výrazná změna.
Karakal, obec má cca 1600 obyvatel. Ale letos byl velice slabý ročník, tak si půjčili pár děcek z loňského ročníku.
Je to tak – alespoň u nás se skácení máje „povedlo“ už minulý týden. (doh)
Tady není stavění máje provázeno tím denním programem, vpodvečer se mája postaví, letos se pak přešlo na hřiště spálit čarodějnice a pak do hospody.
http://fotky-rib.rajce.idnes.cz/2015-04-30_Staveni_maje/#IMG_3937.jpg
Koukám MaRi, že stavění máje není jen tak (inlove)
To kácení se mi nelíbí, stejně jako třeba unášení nevěsty na svatbách – přijde mi to škoda. Ale já nejspíš nemám smysl pro hru 😛
A jak jste měli úhlednou hranici na čarodějnice, tak to u nás byste neobstáli (chuckle) Vesnice tady v kraji mají na čarodějnice obvykle vyhrazený speciální prostor (u nás u místního travnatého letiště) a kupa na spálení se tvoří tak, že se tam vozí větve ze stromů, které lidi na jaře ve vsi prořezávají. (Už roky se to díkybohu nepovažuje za způsob. jak pálit odpadky (wasntme) )
Hromada je pak obrovská, vysoká aspoň 5 metrů (obec organizuje svoz větví – přistaví ti valník, ty naložíš, traktor odveze:)), její zapálení je tak trochu věda a má to na starosti pověřený „zápalník“ 🙂 Oheň je obrovský a protože místo je na kopci nad vesnicí, tak náš oheň hrdě září do dálky a krajina je posetá ohnivými body, protože každá vesnice má svůj oheň, samozřejmě čím působivější, tím lepší. (Oheň je samozřejmě hlídaný, nejsme sebevrazi:))
Ještě před ohněm jdou děti v průvodu s lampiony od hospody na kopeček k ohni, pak se u ohně čepují nápoje a je možné si na malém ohni vedle opékat buřty. U velkého se neopéká nic – k velkému se nedá přiblížit 😛
Dospělí povídají, děti lítají kolem jako urvané, letos mizely střídavě mezi topoly a v řepkovém poli:)) No a končí to ohňostrojem. Je to moc příjemné a pospolité… když už u nás nejsou tradice s kroji a podobně 🙂
Mari, takhle se staví mája u nás na hody za sokolovnou- je tam prostor a je možné udělat ten nákluz- šikminu, aby mája šla postavit.
Letos jeden ožralý blbeček poničil máju u hlavní stárky- ale ráno tatínci napravili škody 🙂 Kluci už neměli čas, oblíkali se do krojů a šli zvát.
Přiznám se, že dechovku v podstatě nesnáším (na rozdíl od cimbálovky), ale k těm místním krojovaným slavnostem patří – obě s Matyldou patříme do regionu Slováckých Hanáků (i když každá z jiného konce) a tady je dechovka tradice!
Ygo, dechovku nemusím, obzvlášť takového toho druhu Sejdeme se na Vlachovce. Ale když hrají lidovky a hrají dobře, tak na májové a hodech to k tomu nějak patří.