Dívám se na svoji aktuální kabelku, bundu, městský kabátek a jarní botky a je mi to jasné – už nějaký čas se nacházím v červeném období. Ráda bych věděla, co to vlastně znamená, ta výrazná obliba červené? Zatím jsem v životě většinou střídala období modrá s nachovými, výrazná obliba jasně červené je u mě novinkou:))

Nevím, jestli je to u vás podobné, ale já v průběhu let procházela různě barevnými obdobími. Znamená to, že v mých věcech začne najednou převažovat nějaká barva – nejdřív nenápadně, později výrazně. A pak se něco stane a nastoupí jiná převažující barevnost.

Jako dítě jsem milovala hlavně modrou, prakticky ve všech odstínech. Neznamenalo to, že jsem měla všechno modré, ale většina toho důležitějšího modrá byla. Později jsem dlouho existovala v módu, kterému moje babička říkala „jak ten prápor“, čímž myslela velmi oblíbenou kombinaci modré, bílé a červené. Z jiných barev se obvykle vloupala maximálně černá.

Později se pamatuju na období nachová – to znamenalo, že byla potlačena dominance modré a červená se změnila na škálu barev od růžové až k temně bordó. Místo modré nastoupila černá, doplněno to bývalo jemně holubičí šedou. Modrá se stala barvou doplňkovou.

Když jsem si začala barvit přirozeně světlé vlasy na tmavo, troufla jsem si občas na studeně žlutou, temně čokoládovou a na některé odstíny zelené – spíš khaki, než třeba hráškové. Ale tyto barvy v mém šatníku zůstaly jen výstřelkem, stejně jako se zcela vyhýbám jinak milovaným barvám podzimu. Když si totiž pořídím něco v těchto odstínech, tak prakticky zmizím – opravdu mi nesluší.

No a před časem jsem zjistila, že jsem jednoznačně vstoupila do období jasně červené, s doplňkovou černou, modrou a sem tam bílou. Zajímavé je, že mimo oblečení se u mě objevila i vášeň pro zářivě světle zelenou. Takže nemám zelenou bundu ani boty, ale třeba mobil a novou koupelnu:))

Zkoušela jsem přijít na to, co určuje, která barva je momentálně moje charakteristická? Jednoduché závěry „jasné příjemné životní období = jasné živé barvy“ neplatí. Ovšem vím, že když jsem byla Dáma v modrém, lišila jsem se od Dámy v bordó a rozhodně jsem zase jiná, coby Dáma v šarlatu. Patrně to nějak souvisí s mým postojem ke světu kolem mě, ale já sama netuším, jak.

Už mě napadlo, že je to možná škoda. Kdybych třeba najisto věděla, že obliba červené souvisí s „aktivním, energickým a pozitivním přístupem ke světu“, hned bych se uměla tím směrem ladit ve chvíli, kdy bych se cítila unavená, vystrašená nebo apatická. Jenže co když je to tak, že obliba červené znamená, že v hloubi duše chci být aktivní a energická, zatímco bojuju se strachem a apatií?

Hm, jak to tak po sobě čtu, tak si jsem skoro jistá, že je dobře, že to nevím a barvy stále vnímám spíš ve smyslu: budu v tom krásná, můžu to nosit nebo tohle ani náhodou:))

A tak se dneska ptám: jaké jsou vaše oblíbené barvy, pokud jde o oblečení a doplňky? Mění se, nebo zůstáváte u osvědčeného vzoru? Měli (či spíš asi měly:)) jste v životě období, kdy na vás prostě přišla touha změnit barevně šatník? Pojďme si povídat o barvách, oblečení a o duši:))