Pro začátek – nakupuji nerada. Obzvláštní nenávist mám vypěstovanou pro nákup oblečení, ale o tom dneska řeč nebude. Dneska je na pořadu dne jídlo, kde si naopak informace o správných nákupech zjišťuji možná i s potěšením.
Bydlím na vsi. Máme jednu samoobsluhu, malý obchůdek s potravinami, řeznictví a zdravou výživu. Vesnice má 1 600 obyvatel, tudíž není úplně malá, ale v podstatě je to stejné množství obyvatel jako na jedné velké ulici sídliště.
Nedávno jsem si přečetla na netu článek, že pouze lidé z města se zajímají o kvalitu potravin, zatímco lidé z vesnic nakupují v supermarketech nekvalitní mražené potraviny a vůbec všechno mizerné, co supermarkety nabízí, protože jinou možnost nemají, a navíc je kvalita potravin nezajímá.
No já nevím. V místní samoobsluze mají pět druhů chleba z okolních pekáren a široký sortiment dalšího pečiva. Ostatní zboží je v dostatečném výběru, s naprosto běžnou cenou (a dokonce letos začali brát platební karty, což jsem kvitovala s velkým potěšením).
U řezníka každý pátek můžu koupit ještě vlažné klobásy, uzené a škvarky – běžné věci mají celý týden, ale to nejčerstvější mají v pátek a všichni to vědí. Jezdí sem lidé z širokého okolí. Já si mlsotek kupuju trošku (pokud nejedu do řeznictví hladová, to pak koupím spoustu zajímavostí a slintám nad tou vůní ještě v autě). Kdyby měli zboží v supermarketové kvalitě, nikdo by sem nechodil – přece jen cena je trošku vyšší, ale očividně většině obyvatel to stojí za to.
Samozřejmě že o 3 km dál se dá nakoupit v supermarketu se známým jménem zboží nižší cenové skupiny a nižší kvality (a nezkoušejte přepočítávat finanční úsporu na cenu benzínu, většina lidí tu stejně jezdí na kole a je schopna na něm odvézt i dva pytle brambor). Ano, i ti si najdou své zákazníky.
Zdravá výživa má farmářský tvaroh, syrovátku a podobně vyprodané za půl dne. Samozřejmě že to vypovídá mimo jiné o tom, že místní jsou mlsní 🙂 A můj oblíbený čaj mi objednali a měla jsme jej za pár dní doma. Nemyslete si ale, že je možné tady prodávat jídlo za nehoráznou cenu. To by tady nikdo nekoupil, i kdybyste se mu zaklínali všemi biocertifikáty na světě.
Místní opět hodně zavařují, vaří a pečou. Moje sousedka vyrábí bylinkové sirupy, z ovoce marmelády a zeleninu ukládá na zimu do mrazáku. Dělá to tak spousta žen z okolí. Hodně se tu udržují tradice. Což je možná důvod, proč se tu nesklouzlo k plastovému supermarketovému životu, o kterém rády píšou generalizující články.
Dede – a já se dnes ptám na dvě různá témata:
Za prvé: jak nakupujete vy? Myslíte, že už i vesnice si začínají rozšiřovat nákupní možnosti? Znáte někde na vesnici prosperující soukromý obchod s čímkoliv? A pro lidi z větších měst – znáte nějaké malé obchody, nepatřící do řetězců, které mohou být vzorem pro jiné?
Za druhé: Zajímáte se o to, co nakupujete ve smyslu např. přemýšlení o původu zboží, šetrnosti jeho výroby k životnímu prostředí (včetně dopravy) či způsobu chovu jatečných zvířat? Ptám se takto, protože předpokládám, že se každý zajímá o kvalitu jídla, které jí (pokud má na vybranou, samozřejmě).
Nemyslím si, že je to otázka venkov kontra město, je to otázka možnosti prodeje nekvalitních potravin. Ony ty socialistické normy měly něco do sebe, děsí mne fakt, že dnes potraviny nesplňují ani ty dřívější druhojakostní normy. Pracuju přímo v centru, bydlím na sídlišti, polovinu věcí vozím z města, od jara do podzimu víc než tři čtvrtiny – zelný trh, řeznictví, pekárna… Kvalitní chleba, rohlík či maso v albertu prostě nekoupím. Jsem už leta pověstná tím, že čtu složení potravin, poslední dobou s lupou a chodí se na mě prodavačky a ochranka podezřívavě dívat, ale s alergií na konzervanty mi nic jiného nezbývá. Celá léta zavařuju – na trhu a od malých sedláků koupené okurky, kapie, zeleninové směsi, houby, marmeládu, vlastní chilli omáčky atd… ale musím příznat, že je to občas únavné, stojí to spoustu času, líbilo by se mi, nemuset to řešit. Bylo by fajn, kdyby se prodávaly jen kvalitní potraviny nebo alespoň byly od náhražek jednoznačně rozeznatelné.
V sezóně občas zajdu na zdejší farmářský trh, ale to spíš jen tak pro radost a změnu. Jinak dávám přednost nakupování pod jednou střechou, tolik se v něm zase nevyžívám. Dám přednost spíše českým potravinám – mám-li si vybrat mezi českým a španělským jablkem, vezmu si to české. Jediná moje úchylka se týká vajec – nakupuji zásadně vejce nosnic v ekologickém chovu, ale to dělám ne kvůli sobě, ale kvůli těm slepicím. (chuckle) Zařekla jsem se, že nebudu podporovat klecové chovy.
Jinak jsem právě v novinách prolítla testy plnotučného mléka – na prvním i na posledním místě je mléko z farmy, a uprostřed žebříčku se mléko farmářské a mléko z velkých mlékáren střídá.
U nás na dědince je malý obchůdek , velice pěkně zařízený, čistý s ochotnou milou prodávající.Obchod provozuje blízké zemědělské družstvo, mají i svou pekárnou. Pečou jen rohlíky a koláče. Rohlíky jsou to nejhorší z okolí, nafouknuté nic je proti tomu lahůdka. Jejich cenařka asi přijela z daléké země bez sepjetí s realitou neb banány nacenila na 55Kč za kilo, takže tam chodíme jen na ty nejnutnější věci nebo když něco pochybí. Ale za to můžeme denně na čestvé mléko do místního kravína, v blézkém městě jsou denně farmáři z okolí , co mají máslo, jogurty, tavrohy a tak, vše vynikající.Maso si mohu vybrat min. od 3-4 okolních řezníků,taktéž uzeninu, každý z nich má dobrého, vyhlášeného něco jiného.Do Lídli jezdím na určitý druh šunky a německého ementálu cca 1x za 14 dní.krmivo si objednávám přes obchod ve vedlejší vísce. Protože miluji baš ajvar a pod. pochutiny, tak ty jednou do roka objednám zavařené od firmy, která je přímo zpracovává a má suroviny přímo ze své země.Žádná rajčata umělohmotná z marketu nejím,v létě mám svoje nebo z trhu. Udělala jsem zkoušku, dala jsem papriku a rajče na kompost, vydržely tam v neměnném, stavu téměř rok.Až nebudu moci jet na určité nákupy čas od času autem, budu jíst to co jedla moje babička ve stáří. Kávu , k tomu makové loupáčky a k obědu kolínka na 100 způsobů. Jo a nějakou tu mlsotu.
Jenny, to je asi takový obchod, co byl u nás v Čekyni. Ceny byly o 30-50 % vyšší než v Přerově, takže bylo jednodušší sjet do města. Dokonce se říkalo, že do obchodu na návsi chodí jen ten, kdo nevyleze do autobusu.
Moje zkušenost z Makového domku:
– bylo nemožné sehnat nepasterované mléko. Kravíny byly prázdné a chátraly,
– v místním obchodě měli věci stejné nebo horší kvality než v supermarketu. A o třetinu dražší,
– ovoce a zelenina se nedala koupit ve slušné kvalitě. Buď si člověk vypěstoval, nebo neměl,
– dtto vajíčka,
– hospody krachovaly. Pravda je, že si tam netroufli dát nekvalitní maso (vyzkoušeno na tataráku, byl skvělý); ovšem nemohli nasadit cenu takovou, aby se uživili.
(Ono tam teda krachovalo kde co, například najít v okolí nějaké jiné hadry než vietnamské nebo sekáč za obchůdkem s něčím jiným byl nadlidský úkol.)
Takže v oblastech, kde není práce a které se vylidňují, jako kolem Makového domku, to vypadá právě takhle neutěšeně.
Fakt ovšem je, že to místo muselo žít jenom z místních (turistický ruch blížící se nule) a že z nich byla většina důchodci nebo nezaměstnaní. Kdo měl práci, dovezl si jídlo z města (kam jezdil pracovat). Kdo byl doma, pěstoval si na dvorku a zahradě.
Nejspíš to bude záležet na tom, jestli ten který kraj žije, nebo ne. Kraj kolem Makového domku pomalu umírá.
Hezky napsaný článek Matyldo.
A usmála jsem se, jak na mně vykoukl Dedeník oděný do jarního, moc mu to sluší 🙂
Běžný nákup vozíme ze dvou řetězových spermarketů (jeden otevřený 24/7), oba sotva dva km autem. Maso, zeleninu a ovoce kupujeme hlavně z jednou, kde je vše opravdu čerstvé (proto i dražší, ale vyplatí se to). Mají tam „řeznictví“ v tom smyslu, že když dělám šp. ptáčky, na požádání mi vybraný kus hovězího nakrájí na tenké plátky. Je tam i pekárna a jejich bagety (obyč. nebo celozrnné) jsou skvělé. Ani nevím, jestli tu je a zda by vůbec mohl „soukromý řezník“ s masem z vlastní porážky obstát. Vzhledem k přísným kontrolám a pravidlům, jak s masem zacházet, čím dobytek krmit a jaké hygienické podmínky by musel mít, aby mohl maso prodávat jen tak v krámě „z háků a u pultu“. V sezóně pak máme v centru farmářský trh a tam jezdíme kupovat hlavně okurky, kterým se na mém záhoně nedaří a jíme je rádi a hodně. A i jinou zeleninu či ovoce, když nás zaujmou. Vajíček spotřebuji velké množství, ale hlavně na pečení do těsta. Slyšela jsem, že se dají koupit někdy přímo ve slepičárnách (musela bych si tam zajet), ale protože volská oka, ani vajíčka na hniličko nedělám, tak mi ty v ochodě kupované stačí. Vařím tak, aby nám chutnalo a nebylo to všechno „ze sáčků, z plechovek a mražené“. Ale zase občas rádi doneseme třeba z McDonaldu či jiné řet. rest. když se mi zrovna vařit nechce, nebo není čas. Bydlíme tak, že bez auta se nákupy dělat nedají (tedy ráno koupím u řezníka a večer je to na stole) a tak „čerstvost a kvalitu“ potravin holt jistí velká lednice.
Jinak já se přiznám, že jednou za dva až tři týdny zajedeme do Makra, tam nakoupím sýry, maso, mouku, olej,šunku, občas velké balení prášku na praní, psicím kosti. Zeleninu v sezóně si vypěstuju sama, mimo sezónu jednou týdně nakoupím v Lidlu, tam také kupuji syrovátkový sýr (jako tužší ricotta), jejich vaničkový tvaroh a dánský sýr. Chleba si už čtrnáct let peču sama, veku taky.
Farmářské trhy v Přerově jsem navštívila jednou, nic extra tam neměli a ještě se platilo!!! vstupné.
Syrovátkový sýr z Lidlu je výborná věc!
jediné, co na těch trzích bejvávalo dobré, bylo k dostání pštrosí maso a sádlo, to tedy nemělo chybu ! Jinak vím, kdo to tam organizuje a pokud nebude pořádná změna, tak to bude stát za pr/d. jenže organizátor je teď v PR zastupitel, tož uvidíme jestli s tím nový spravedlivý ?! šéf města něco udělá.
Je škoda, že vesnické obchůdky mizí, protože ne každý má auto a i tak jezdit pro každou blbost několik kilometrů také není zrovna výhra. Jenže problémem vesnických obchodů byl i přístup k zákazníkům. Viděl jsem obchody, kde prodavačky ještě neopustily socialismus a přistupovaly k zákazníkovi stylem, že „stejně nemá na výběr“. Pak vím o jedné vesnické drogérii, kde se daly nechat vyvolat fotky, jenže prodavačka z drogérie samozřejmě všem vytroubila pokud někdo byl třeba někde daleko na dovolené nebo co zajímavého na fotkách mohla objevit. Takže ona ta anonymnost supermarketů také není nejhorší.
Já jsem pár let pracovala v areálu supermarketu, nejjednodušší i časově nejvýhodnější bylo dojít za poledne na nákup právě tam. A asi jsem měla štěstí: výběr pečiva tam byl veliký, ovoce a zelenina většinou pěkné, maso taky… Dost jsem se tam zhýčkala.
Pak jsem byla přesunuta do centra města – a nestačila jsem se divit: masna naproti práci děsivá, jedna vzdálenější trochu lepší, ale žádná sláva, pekařství taky jedno horší než druhé – o cenách nemluvě, zelenina by se našla – ale už ne úplně při cestě a hlavně: zavírací doba většinou v 17-18 hodin, pozor – opravdu mluvím o centru velkého města! S mojí pracovní dobou do pěti to nešlo moc jinak, než zavést víkendové nákupy 🙁
S kočárkem pak obvykle při návratu z procházky jeden nebo druhý menší řetězcový obchod blízko baráku. Ne, opravdu mě nakupovat nebaví, možná jsem málo mlsná, ale tak nějak radši nakoupím rychle na jednom místě.
Samozřejmě znám pár menších obchůdků, kde, jdu-li kolem, ráda si něco dobrého koupím. Mám zdroj domácích vajíček. Jednou za čas koupíme celé prase z takového polodomácího chovu a rozdělíme do mrazáků v několika domácnostech. Urodí-li se jablka, děláme si mošt.
Celkové si myslím, že nejíme nějak špatně, i v tom supermarketu si docela vybírám, co do košíku hážu, ale nakupuju tam dost často – prostě mi to tak vyhovuje.
Jsem z Prahy (odjakživa), takže nemám po ruce žádné statky a farmy, kde bych mohla nakupovat přímo u zdroje. Od jara do podzimu jsou v naší čtvrti na náměstí jednou týdně farmářské trhy. Byly doby, kdy sem jezdili dva báječní zelináři z Polabí s obrovskou nabídkou. Od loňska už tu nebývají a trhy jsou celkově obraz bídy, takže už tam nechodím. Jelikož se v nakupování nijak moc nevyžívám, nakupuji v supermarketech, které mám v dosahu. Není třeba mě litovat, nejsem tím nijak frustrovaná, vyhovuje mi, že téměř všechno pořídím rychle na jednom místě. Ostatně žádné malé obchůdky (pekárnu, mlékárnu, řeznictví) tady v okolí nemám. Samozřejmě, že si vybírám, co kupuji, a snažím se vybírat tak, aby to bylo slušné. Nemyslím si, že bych nakupovala mizerné zboží, přestože občas koupím i něco mraženého. V supermarketech nakupuji většinou i pečivo, mám už prostě vytipované výrobky, které mi chutnají. A bohužel nemůžu obecně říct, že s pečivem, které náhodně koupím občas někde v nějakém malém pekařství, jsem vždycky spokojená. Možná to ale bude i tím, že naprosto miluji např. čerstvý nejobyčejnější klasický rohlík a čerstvou „šumavu“ 🙂 (jsem prostě asi jednodušší povaha).
Někdy v květnu-červnu se budu stěhovat v rámci Prahy. Tam, kam se stěhuji, mám od jara do podzimu od pondělka do čtvrtka přes ulici velký trh se spoustou zboží, nesrovnatelný s tím naším ubožáckým. Tak to bude docela fajn.
I ve vedlejším městečku konají pokus o farmářské trhy- asi třikrát do roka. Někdy si něco koupím, ale zeleninu tam teda neprodává skoro nikdo. Paradoxně ovoce a zelenina je tu největší problém- buď je člověk má na zahradě, dostane od rodiny, sousedů, přátel, nebo nemá a musí do obchodu. U klasických obchodů s ovocem a zeleninou je vidět, že prodávají ty unifikované kusy jako v supermarketu, takže nemám iluze. Jablka a hrušky si kupuju v sadech o dvě vesnice dál, ale se zeleninou je to prostě bída.
U nás na ten trh bůhvíproč přestali jezdit ti polabští zelináři, kteří mívali obrovskou nabídku krásné zeleniny a v létě i ovoce. A roztáhly se tam stánky s klasickou supermarketovou nabídkou – barevné papriky, salátové okurky v igelitu, holandské kytky apod., samozřejmě za vyšší ceny. Pro to si můžu dojít každý den do marketu, nemusím čekat na sobotu na trh.
Když jsem byla malá (za hluboké totality), bydleli jsme na severním okraji Prahy (dnes už to místo dávno není okraj). V sezóně jsme čas od času jezdívali v sobotu ráno do Obříství u Mělníka. Bývalo tam to, čemu se dnes říká farmářské trhy, jen se tomu tak tenkrát neříkalo. Vždycky jsme tam nakoupili krásnou zeleninu, která tenkrát v obchodech ani nebyla. Měla jsem ty výlety moc ráda, pro mě to totiž vždycky znamenalo rychlokvašku do ruky, a ty jsem milovala.
Milá Matyldo, ten článek jsem taky četla a taky mě nazdvihnul! Byl hloupý a jednostranný. Někdo kupuje levné nekvalitní potraviny proto, že mu nic jiného nezbývá, někdo proto, že tím šetří na jiné věci, někdo z přesvědčení, že vyhazovat peníze za kvalitní jídlo je blbost, když se nají i toho nekvalitního.
Podle mého názoru ale plno lidí dnes na kvalitu potravin hledí a to i u nás na vsi – a to je ta naše čtyřikrát menší než vaše a obchod tu nemáme.
Ale jezdí se mlékař, patrně i pekař a uzenář, ale na ty já nečekám, protože obvykle nakupuju „ve městě“. V supermarketu nakupuju, protože třeba nápoje a jiné těžké základní zboží včetně drogerie se mi tam odtud prostě dobře vozí. Ale jinak v centru města je několik velmi dobrých pekařů, dvě farmářské prodejny a bohužel už jen jedna zelenina. Několik řezníků, z toho jeden opravdu dobrej, ale taky několik zahradnictví, dvě dobré galanterie a podobně. Pokud mám čas, je „proběhnutí centrem za drobnými nákupy“ jednou z mých malých radostí:))
Jinak maso kupuju různě – krůtí ve farmářské prodejně, hovězí špičkové na farmě u Litomyšle, hovězí normální na farmě ve Vřešťově, jehněčí u nás na vsi:)) Nejím masa zase tolik, aby pro mě ty nákupy byly nepohodlné. Vajíčka u nás na statku, s mlékem jezdí mlékař a brambory mám od sousedů – těch ostatně sním nejvíc:))
Spousta lidí na vsi to dělá podobně jako já, a plno z nich má navíc vlastní slepice, kachny a králíky.
Takže bych řekla, že na iDnes zase provokovali, aby měli víc kliknutí – nebo opakovali klišé, které se čtenářstvu líbí.
Mě ten článek fakt strašně naštval, jako by ve městě byli sami zodpovědní gurmáni, zatímco na venkově jen rezignované otrávené ženské.
Jedno velké O.T. pro DEDE.
Milá DEDE můj 4,5 letý vnuk Samík je milovník traktorů a všeho co s nimi souvisí. Tuhle jsem mu sháněla na netu nějakou knížku pohádek o traktorech. Nic jsem nenašla. Až tu mi strýček Google vygúglil tvoji pohádku O žárlivém traktoru, kterou jsi napsala v roce 2007 na Neviditelném psovi. Je moc pěkná. Tak jsem si jí vytiskla a s tvým dovolením jí Samíkovi, až přijede, přečtu. Bud mít radost. Děkuji.
Míša
Děkuju Míšo, bude mi potěším potěšit Samíka! (inlove)
Promiňte, ujela mi ruka. Chtěla jsem napsat, že si to organizátoři trhů v Plzni hlídají ne kupují.
Míša
My chodíme pravidelně u nás do Globusu. Jsme s ním docela spokojeni.
Ale jakmile začnou na jaře farmářské trhy na náměstí v Plzni, tak každých 14 dní pravidelně v sobotu dopoledne chodíme tam. Nakupujeme zde zeleninu a ovoce. Je to vždy čerstvé, tak čerstvé, že někdy mám pocit, že to ráno utrhli ze záhonu.
Dále tu nakupujeme uzeniny, které jsou opravdu uzeniny z masa. Chléb někdy i sýry. A pravidelně chodíme k paní Macháčkové pro výborné marmelády a pečené čaje.
Ani nám nevadíme, že na zeleninu se tu čeká fronta. To vůbec nevadí, naopak to patří ke zdejšímu koloritu. Na trhách to není levnější než v obchoďácích, ale je tu kvalitní zboží. To si organizátoři v Plzni kupují. A lidé na to slyší, chodí jich hodně.
Míša
Globus je v Brně jeden a na opačném konci města, než kam jezdím já. Jezdit tam je pro mě opravdu hodně z ruky.
Když mlíko, tak od zdroje – a protože tu možnost máme, tak si jedenkrát týdně jezdím do vedlejší vesnice – ono nám to stačí, a co zkysne, z toho udělám domácí tvaroh. Maso většinou kupuju u místního řezníka – jeho škvarky jsou výborné a uzené taky není špatné, bourané maso je čerstvé.
Pokud jdu koupit něco ke svačině (teda on je to většinou oběd), tak buď do pekárny na rohu nebo do malých potravin kousek dál – jejich paříž se nedá srovnat s pařížským salátem z jakéhokoli supermarketu (které bývají příšerně kyselé a jinak nechutné), pečivo je též vždy čerstvé a nepřeberně různého koření.
Ovšem jinak nakupuju taky v řetězcích. A abych řekla pravdu, co jsme se odstěhovali z městského sídliště do sousední vesnice, tak v té vsi jsem nakoupit nebyla – jednou jsem poslala Jeníka v sobotu v deset koupit nějakou blbost a došel s prázdnou, místní Jednota (či Coop nebo co to tu mají) měla již zavřeno! A pro nás je jednodušší nakoupit v městě, protože kolem půlky zdejších supermarketů jedeme cestou domů – je to pro nás pohodlnější a v podstatě i lacinější.
Tak zrovna kravín tu poblíž není, což mně mrzí, klidně bych tam jezdil se štoudví.
Ale jasně že člověk něco nakupuje v řetězcích, zvlášť takové ty suché zásoby -i když o mouce zvažuju, že si zajedu pár kiláků do mlýna v Pouzdřanech, kde se dá koupit i chlebová a všechno čerstvé a bez brouků 🙂 Ale pečivo mi z řetězců moc nechutná, ovšem v okolí jsou jiné možnosti.
Jo, zavíračka v deset v sobotu a v neděli- to tu máme taky. Holt se s tím musí počítat.
Ano, ty kratší zavíračky, ve všední den v pět, v sobotu a v neděli ve dvanáct a o svátcích zavřeno, to je jeden z mála důvodů proč do toho supemarketu taky někdy zajedu.
Milá Matyldo a Dede. Ten výrok, který kritizuješ je skutečně směšný, a jakobys v článku popisovala realitu vesnice která je tady poblíž, skoro jsem přemýšlel jestli tam náhodou nebydlíš, ale nebydlíš. Rozdíl je v té Zdravé výživě, ta tu není. Také nakupuji z 90% tam protože samoobsluha i řeznictví vše co chci mají v dostatečném množství i kvalitě, často ze zdrojů v okolí a ceny jsou jakžtakž rozumné. Navíc jsem schopen tam středně rychlou chůzí dojít za 20 minut, totéž zpátky. Supermarkety jsou ve městě, taky tam občas zajdu, a co k nim říct? V nejlepším případě neurazí, nenadchnou. Pokud někdo nemá možnost nakupovat jinde než v nich, a jistě je takových lidí hodně, je mi jich trochu líto, ale oni to možná jako nějakou bůhvíjakou újmu necítí, nedávno jsme o tom mluvili se známým, který tam je častěji a ten popisoval, že některé rodiny, a není jich málo, návštěvu obřího nákupního centra pojímají jako víkendový rodinný výlet. Nad tím jen kroutím hlavou, protože to už není o tom, že by neměli jinou možnost. Ti už to takto chtějí. Ale každému co jeho jest, ať si to užijí, jen je mi líto těch dětí, ty by si zasloužily výlety jiného druhu.
Vím, že tam lidi chodí na celá odpoledne… jen nevím proč.
Hm, na celé odpoledne tam teda nechodím, i když i tak tím strávím na můj vkus dost času.
A proč o víkendu? Většinou proto, že mládě má zajímavější program s tatínkem nebo babičkou a nemusí to nakupování absolvovat se mnou.
Od doby kdy postavili supermarket roku blízko mého bydliště,nakupuji tam.Mám z portálu -pranýř potravin- zjištěno,že zboží tam prodávané je kvalitní,což není běžné v jiných řetězcích.Maso nakupuji v řeznictvíkde mají maso z českých chovů a jsem opravdu spokojená.Jako Sharka nakupuji mléčné výrobky v úterý z auta.A to je paráda ta chuť.Kupuji namísto mléka podmáslí,sladké,tedy nekysané,má málo tuku a přitom chuť dobrého mléka.To se s mlékem v krabici nedá srovnat.Jsem přesvědčena o tom,že by víc lidí nakupovalo kvalitní potraviny,ale je pro ně důležitá cena.Ona taková důchodkyně s 11000 Kč měsíčně a v nájemním bytě musí obracet na jídlo každou kačku.
Ano, to je takové pravda. Když takovým starouškům zůstane na jídlo měsíčně několik málo tisíc, tak prostě tu cenu musí zohledňovat na prvním místě, i kdyby si o kvalitě nejlevnějších potravin mysleli cokoliv. 🙁
To je bohužel pravda a trochu mě to děsí.
Kdyby každá důchodkyně měla 11000 !
Problém je, že to nemají mnozí pracující.
a tento odkaz se sem hodí:
http://brno.idnes.cz/jihomoravske-radnice-krisi-male-obchudky-v-obcich-f78-/brno-zpravy.aspx?c=A150314_2147286_brno-zpravy_daj#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Na malých vesnicích je opravdu problém provozovat obchod, pokud si musí vydělat i na nájem. Když ho má člověk ve vlastním domě,ještě to asi jakž takž jde, ale zase musí splňovat často přehnané požadavky hygieny.
Pokud jde o stížnosti na to, že si lidi nakoupí tam, kde pracují- to je těžké, když přijedou domů v půl sedmé a obchod zavírá v pět. Sice o to dřív otvírá (lidi ze sttku taky chodí brzy do práce, tak asi aby si stihli koupit sváču), ale zavíračka je tragédie. U nás je to stejné, ale obchod patří do sítě prodejen a láká i na akce a podobně, to lidi mají rádi. A otevřeno je i v sobotu a v neděli ráno, kdy dovezou čerstvé pečivo a ještě teplé knedlíky z nedaleké malé provozovny.
Nejenom nájem je problém, jako podnikatel máš vyšší sazbu na energie. S nakupováním v místě zaměstnání, případně cestou domů se nedivím. Proč se hnát do obchodu s omezeným sortimentem, který závisí na vkusu a finančních možnostech majitele, když jinde nakoupím lépe. Byla jsem v mnoha vesnických obchodech, ve valné většině hrůza, pro většinu obyvatel slouží jako nouzovka, když v sobotu dojde mouka, sůl, olej, tedy pokud to stihnou do zavíračky.
Já zas znám vesnické obchody se sortimentem, nad kterým jen kulím oči- třeba jsem netušila, že se dá koupit listové celozrnné těsto. Sortiment obvykle není podle vkusu majitele- právě pro tu možnost zajet si nakoupit jinam (málokdo je na vsi bez auta, často i více aut na jednu rodinu) se obvykle snaží vyhovět vkusu nakupujících.
když nejsou v zimě trhy U pošty, tak to jistí suprmarket, kde je svět ještě v pořádku nebo ten, co je stále nejlepším obchodníkem roku, ostatní část roku nakupuji zeleninu,ovoce na trhu. V pondělí přijíždí mlíkařský auto, takže si dojdu pro mléko,sýry,jogurt…ryby kupuju na přírodních sádkách, pečivo beru taky ze soukromé pekárny…mám svoje malé obchůdky, kam se těším… jen víc malých obchůdků, takových, kde si Vás považují a podarují Vás úsměvem, jen vstoupíte a rozloučí se s Vámi srdečně a není to fráze…
My máme ve vsi i zverák- maličký, ale pokud chci něco, co paní nemá a netrvám na IHNED, tak mi to paní za rozumnou cenu sežene. Třeba transportku na kočku, kočičí hýzlík nebo koš na netypický psí čumák 🙂
jé matyldo to zní tak dobře, něco českého bych si dala k mlsání. já už strašně moc let nakupuju většinou na internetu, buď tesco nebo sainsbury, nechávám si nákup dovézt. i když teď co mám konečně řidičák a autíko, tak občas si zajedu do jiného supermarketu, ale jiné možnosti moc nejsou. nikde v okolí tu už normální obchůdky nejsou, jako řezník atd.
Možnost nechat si nákup dovézt je i tady- a podle ohlasů nakupujících je prý třeba ovoce a zelenina ve vyšší kvalitě než v obchodě. Já osobně jsem to nevyzkoušela, ale někteří místní už ano.
kdysi před 15 lety když supermarkety začínaly s dodávkama domů, tak na čerstvé zboží nebyl spoleh a podstrčili cokoli, ale to už dávno neplatí. tesco je v tom skvělé, opravdu všechno má co nejdelší záruku a když jsem od šesti ráno do devíti večer v práci, tak si pak udělám čaj, zkolabuju na křeslo, a objednám si nákup na příští den po internetu.
ale teď když mám auto, tak si i občas zajedu do lidlu nebo aldi, ať mám změnu, protože to jsou maličké obchůdky a nemají v ničem výběr, tak vím, že tam nebudu zaseklá tři hodiny a rozmýšlet který ze 150 džemů chci a tak podobně.