BTW: Radostnější život abstinentův

0313dar2_1„Páni, konečně tu mají něco dobrého k pití!“ zajásala jsem nad nápojovým lístkem znovuotevřené cukrárny Gloria. Pokud zachovali kvalitu a sortiment zákusků, přidali kvalitní kávovar a rozšířili výběr teplých i studených nealkoholických nápojů, tak to bude něco, čemu říkám vyleštěná tradice:))

 

Pokud vám připadá divné, že jásám nad pitím v cukrárně, tak je to jednoduché: hledám dobré nealko pití všude, kam přijdu. Jsem mlsná, přitom si omezuju příjem kalorií, navíc věčně řídím nebo se mi alkohol nehodí z nějakého jiného důvodu. A doby, kdy byla na vybranou jen voda po dvou decích nebo věčná přeslazená trojka cola/ fanta/ sprite už jsou naštěstí většinou minulostí.

 

K mé radosti se nabídka rozšiřuje ve všech směrech. Prakticky všude je k dispozici nealko pivo, někde i v ovocné variantě. Leckde umějí namíchat prima nealko koktejly, smoothie, limonády s ovocem a podobně. Úžasným způsobem rozkvetla nabídka čajů – vedle klasické trojky černý/ ovocný/ zelený jsou dnes často v nabídce dobré sypané čaje, ovocné pečené čaje a čerstvé čaje – obvykle z máty nebo zázvoru. Mňam!

 

0313dar1

 

 

Co jsem zatím nezkusila, jsou zeleninové limonády – vídám okurkové, z červené řepy, ba i z řapíkatého celeru. Jak mám všechnu tuhle zeleninu ráda, včetně láku u sterilované a nálevu u okurkového salátu, na limonádu jsem si ještě netroufla. Nevadí mi zázvorová limonáda – ale ta vlastně není zeleninová, že:))

 

Z náhražek alkoholu (kromě piva) jsem zatím zkusila nealko sekt, který nebyl špatný a nealko víno, které mě neoslovilo. Mám ráda nealko koktaily – takové panenské mojito u mě nemá chybu:))

 

Zvláštní kategorii tvoří voda. Doma ji piju pořád – spolu s různými čaji je to můj hlavní nápoj. Máme vodu z artéského vrtu a je vynikající a vhodná i pro kojence:)) Občas ji ochutím citrónem, v létě čerstvými bylinkami. V restauraci bych byla nejšťastnější, kdybych dostala na stůl automaticky půllitr vody na zahnání žízně, a pak bych si dokoupila pití „na chuť“.

 

2111_Food_Network_lemonade_pitcher2_081.tif

 

Chápu, že se restaurace tomuto požadavku brání, protože kde by byly tržby za nápoje u šetrnějších zákazníků? O to vděčnější jsem tam, kde takto neuvažují a kohoutkovou vodu nabídnou. Jinak jsem ráda, když mám aspoň na vybranou větší množství levnější vody třeba s citronem, pomerančem nebo mátou. Protože jsem žíznivec a nemám problém k posezení u jídla vypít litr nějakého nealko pití.

 

A tak se dnes ptám: Co z nabídky nealko nápojů nejradši pijete vy? Čím zaháníte žízeň, co mlsáte? Vyhovuje vám nabídka v restauracích, barech, kavárnách a cukrárnách? Pochlubte se vlastními recepty!:))

A jedna tichá nakonec: taky rádi pijete lák z okurek a červené řepy?  (wasntme)

 

0313dar4

 

Aktualizováno: 12.3.2015 — 20:11

86 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. ještě k tomu AJRANU:našla jsem:
    Ajran nebo ayran je nápoj vyrobený z jogurtu a vody, oblíbený v Armenii, Turecku, Bulharsku, Libannonu a dalších částech Balkánu, Blízkého východu a Stredni Azie. Je podobný arménskému tahn, indickému lassi a íránskému dooghu, ačkoliv doogh může být přírodně sycený. V jižním Kypru a Recku se nazývá ayrani.

    Ajran je směs jogurtu, vody a někdy i soli. Je považován jako originální způsob konzervace jogurtu přidáním soli.

    Ajran může být také připraven s okurkovou šťávou místo části či veškeré vody nebo ochucený česnekem. Jiný recept populární v některých regionech zahrnuje jemně nasekané lístky máty vmíchané do ajranu. V Turecku se okurky nakrájí na velmi malé kousky a přidají do ajranu. Ajran je tak populární mezi tureckým obyvatelstvem, že soupeři s prodejem šťáv a sycených nápojů. Ajran podává jako standardní nápoj při přivítání hostů.

    1. No, tohle všechno vím, taky jsem si pro jistotu projížděla net, jestli jsem se nezbláznila. Jen to s těma okurkama a mátou, to už je spíš bulharský tarator a turecký nevím co (hodně se to slovo podobá řeckému tzatziki(y)/caciki(y), což je ale pro změnu – a na rozdíl od taratoru, což je letní osvěžující polévka – spíš hustá záležitost, salát). Já bych to nechala být, podle všeho to bude jako s gulášem, co rodina, to recept. Ale česnekový jsem fakt nikdy neviděla, ani MLP (do hlavy né!). 😉

  2. Já nejraděj vodu s citronem. My tu máme vodu krasovou, hodně tvrdou. Takže máme čističku na vodu a voda z ní nám chutná. Takže piju vodu s citronem, v létě ještě s mátou. Pak ještě ovocný čas – ibiškový, sypaný. No a ty ovocné chuťovky, co už jste tu popsali…

  3. Nejradši piju čaj. Černej s cukrem a mlíkem, ostatní holý. (Pytlíkovej jenom z nezbytí – ostatně proto si v kavárně dám radši kafe, který skoro nepiju, než pytlíkovej čaj. Fakt, ujíždím až tak, že mám na jistý druhy speciální konvičky.)
    Potom vodu. Pokud je z pramene nebo ze studny. (Když je upravovaná, tak radši ten čaj.)
    No a pak vanilkovou nebo třešňovou kolu. A zázvorový pivo – to, co vlastně není pivo. Divný, páč jinak zázvorový věci nemusím.
    V hospodě, když mám žízeň, si dám džus dotočenej vodou do půllitru. Když mi ho odmítnou dotočit, tak tam příště nejdu. (Potěšila mě tehdy ta mela ohledně dotáčení džusu kohoutkovou: že se nakonec prohlásilo, že která hospoda nemá pitnou vodu na zředění džusu, ta nevyhovuje hygienickým pravidlům a měla by být zavřená. Najednou to pak šlo, hehe.)
    Jo, poslední dobou ustupuje alergie, takže tu a tam můžu opatrně i trochu citronu. Ťuk, ťuk, ať to nezakřiknu. (Opatrně znamená asi tak jeden citron za asi tak půl roku.)

  4. Všem digitálním přátelům Alasdaira přeju dobrý večer. Čtu vás už dlouhou dobu a moc se mi tohlencto fórum líbí. Musím vás informovat, přestože mi to zakázal, protože na něj mám vztek. On mi ten pacholek sletěl ze schodů, normálně by se chytil, ale ruka v sádře to nedala. Nebojte se, nestalo se mu nic, ani stávající zranění si nezhoršil. Al. má naštěstí konstituci jak panter, na ten věk, hi hi híííí, 😀 takže nějakým zázrakem to vydržela ta srůstající žebra i ta ruka a ani nic jiného neutrpělo. Chápete to?? On je po tak hrozným úrazu a nedá na sebe bacha, ale já už si ho svážu do kozelce a bude svatej klid. (devil) Syčí, že ho nepustím k jeho vlastnímu PC. No, nepustím. Ležet bude!

    1. Jen ať leží, a ty na něj, milá Akeretto, pořádně syč taky! (inlove) Honit irbisy by chtěl a na ruku v sádře zapomene…

      Ať je mu brzy líp a moc zdravíme! (f)

      1. Ale ono je mu dobře. Jen je vyvedený z míry, poněváč jsem prohlásila, že tady na něj budu dávat pozor. A on ví, co to znamená!!! (rofl)

        1. Dobře na něj dávej pozor. (inlove)
          (Nevím, nevím, ten kozelec… V některých lidech by to mohlo probudit nezdravou kreativitu a mohli by začít vymejšlet, jak se z toho dostat. Sádra nesádra. 😀 )

          1. To jooo, a on je Al v tomhle ohledu mimořádně tvrdohlavej, no možná povolím chůzi po domě. (rofl) Kdybyste viděly jak tiše soptí, když mi to čte přes rameno.

            1. Soptit je zdravý 😛

              Alasdaire, ona ta omezení člověka za chvíli příšerně dožírají, jenže prostě není jiné cesty, než vydržet a rozhýbávat se pomalu a opatrně. (inlove)
              Tak ještě chvíli vydrž a budeš zase běhat po lese! (wave)

              Mezi námi, já pořád ještě kromě jinýho nesmím kafe, a víš, jak mi tohle vadí? 😛 To jen, abys neměl pocit, že jsi v tom úplně sám!

              1. Vážně kejve hlavou a uznává, že to je trága, on by byl bez kafe taky nerad. A já taky ne, ráno bych bez kafe nikam nešla a na nikoho nepromluvila.

            2. Vyřiď mu, že s ním sice cítím, ale že mu taky vzkazuju, že si může znovu spadnout ze schodů, až když udělá deset dřepů, deset kliků a deset sklapovaček. Dřepy na jedný noze a kliky na jedný ruce se nepočítaj. 😉

              1. Tak to pardon, myslela jsem prostě že byste tady rádi věděli, co s vaším kamarádem je. 🙂

                1. to víš Akeretto, deformace z povolání – učitelka LENKAS, se nezapře… a klidně žaluj dál..to my ostatní plně chápeme a jsme rádi,že nám referuješ o stavu našeho kamaráda 😀

        2. On si jenom myslí, že je mu dobře (chuckle) … dávej na něj pozor, protože jako jeden z mála chlapů tady je véééélice vzácný – skoro jak ti irbisi – a že na něj myslíme a že držíme palce, ať rychle srůstá (nod) a nepadá ze schodů (shake)

          1. On je ve skutečnosti rád, zvládal to tady sám dost těžko, jen by to nikdá nepřiznal, to víte, hrdej ranger. (rofl) a když sletěl z těch schodů do patra, tak já už se na to nemohla dívat.

            1. Šmarjá, to jsou věci. Jsou holt chvíle,kdy hrdost musí stranou.
              Tak tiše srůstej a drž se, chlape. Akeretto, díky a zaháněj ho od schodů, aby si nezkoušel, jestli už na to zas má, moc brzo.

  5. Teď nechci dělat antireklamu, ani to neberte jako varování, možná to vůbec nesouviselo. Kdysi, před více než 25 lety, jsem pil jedině Kofolu. Pak jsem měl opakovaně ledvinové koliky. Na nějaký rasantní léčebný zásah to nebylo, pomohly léky a postupně se to uklidnilo. Ale ta bolest, kdo to zažil, ten ví co to je. A mě ta Kofola přestala chutnat. Ne že by mi byla nějak odporná, ale prostě mě neláká, nekoupil bych si to. Později jsem slyšel názor, že Kofola opravdu může způsobovat tvorbu ledvinových kamenů. Jak už jsem řekl, nevím co je na tom pravdy a nevím, jestli se třeba od té doby výrobní receptura nezměnila. Ale s ledvinami už nemám potíže. (Pivo, čaj, minerálka, kohoutková voda…)

    1. Já bych to jako možnost nevyloučila – když vezmeš, že si člověk má kvůli ledvinám dávat pozor i na minerálky 🙂 takže je fajn, žes to tu napsal – případní kofoloví maniaci si pak třeba spotřebu rozředí vodou! (chuckle)

      PS: vím, co je taková kolika – měla jsem ji jedinkrát v životě, když jsme putovali stopem se stanem po Bulharsku a měli jsme málo peněz (už tehdy se musela i voda na pití v některých částech země kupovat), a nezapomněla jsem! 😛

  6. Vrátila som sa z dovolenky z Tatier-bolo to bezvadné,slnko,iskrivý sneh a fullservis/aj to pitie/Teraz vybavujem resty,čítam všetko a odpovedám len tak pre seba…
    Ešte nikdy som nepila smoothies-sharka poslala odkaz,tak si to prečítam a možno niečo aj vytvorím.

    1. Ahoj Verenko, to musela být ale krása! (inlove) Moc ti to přeju a kapku i závidím. Kdysi jsem bývala v Tatrách často, ale to je už moc dávno. A all inclusiv, to by mělo znamenat nádherné rozmazlení! (party)

  7. A co turecká a bulharská specialita airan/ayran (nevím, jak se to správně píše, setkala jsem se už s oběma variantami), děvčata? Kefír a bublinkovka půl na půl, pořádně vychlazené, pořádně promíchané a jemně přisolené. Dobrota.

      1. Pravý airan je bez, jinak by to byla (bez té vody) zálivka na tarator, jak jste už níž psaly, jen nezmínily název té dobroty.
        P.S. Do tatatoru ještě patří vlašáky, ale to asi všechny víte (dvě moje něco jako sestřenky mají za ženy Bulhary, takže jsem v bulharské kuchyni docela kovaná, taky i díky MLP, který tam léta – s přestávkami – pracoval a jedl).
        P.P.S. Jelikož nemůžu (a nechci) na NP, jak přesně vypadá „příprava“ chleba na tu Tvou polívku? Nějak si to nedokážu představit. Nechat vyschnout, ale ne moc?

        1. Jak to teda je – sestřenky mají za ženy Bulhary? Tady tápu, jak ty domácnosti vypadají (chuckle)

          Do hlavy ne, ale já někdy ráda rýpu (hlavně proto, že často mám sama tři kostky másla na hlavě a píšu naprosté hovadiny (fubar) )

        2. aido, nesmí být sušený,jen okoralý bez plísně..jako když na něj prostě zapomeneš a je zabalenej v pláténku..a po tejdnu zíráš, že máš chleba,na kterej jsi zapomněla, jde krájet-není ztvrdlej, al ehodí se na 3 věci – topinky,chlebový vaječný žvejky a na chlebovku…jsou tací, co ho daj někomu pro prase nebo usušit pro králiky….

        3. a k tomu Ajranu – jsme si kvůlivá Tobě došla do Kebabu- fast food, tam ho mají v chladničce, to víš,že maj ten s česnekovou příchutí..výrobce je Turecko 😀

          1. Šárko, já jsem česnkový nikdy neměla, jen přírodní. Ani MLP v tom Bulharsku, kde si ho dával celekm často (prakticky každý den k jídlu). A dík za informaci o chlebu, nedokázala jsem si to představit.
            Ygo, asi jsem to nenapsala srozumitelně. Ty dámy nejsou přímo moje sestřenice, ale vlastnice, tj. dcery mamčiných sestřenic. No a každá z nich dvou si nezávisle na sebě vzala toho svého Bulhara. Ta starší v šedesátých letech (a má čistokrevný originál, seznámili se přímo v Bulharsku, odkud se horko těžko několik let dostával do ČR), ta mladší v sedmdesátých letech, ta si vzala Bulhara už zde usedlého, z druhé generace (jeho rodiče sem přišli po válce). Věkový rozdíl mezi nimi a mnou je způsobený tím, že jejich babička byla nejstarší sestra mojí babičky (bylo mezi nimi 20 let). Stačí to takhle?

            1. tak oni prý taky mají bez česneku,ale ten si lidi nekoupí,protože dát za 250ml Ajranu 25 kaček jim přijde drahý za kyselý mlíko..

              1. A ještě z půlky naředěné minerálkou… Mají si to udělat doma a bude.
                Ne, vážně, včera jsme to s MLP probírali a opravdu za ty víc než tři roky, co do Bulharska jezdíval, airan s česnekem nepotkal a míval ho fakt denně (ono se to pije i ke sladkému, tak by se to asi tlouklo). Možná je to ale prý krajové, jinde to třeba s tím česnekem mají.

  8. Měla jsem – přímo do okýnka – rozepsaný dlouhý komentář. Právě, když jsem ho chtěla odeslat, ozvala se venku rána a vypadla elektřina, někde asi bouchl transformátor. Trvalo přes dvě hodiny, než to spravili a já už teď nemám čas psát to znovu. Ale dost se mé psaní podobovalo tomu, co psala Hanka.

    Apino (a YGO) u včerejšího článku – děkuji za komentáře. Ano Apino, naše Smoky zemřela loni v říjnu, doma ve 14 letech(a několik měsíců).

    1. Maričko, když jsem se doslaechla o Smoky, tak jsem byla tak ráda, že máš to svoje krásné mladé kočičí trio (inlove) Smoky ti nanahradí, to ani nejde, ale radost do srdce přinesou – to zase jo 🙂

  9. Mým hlavním nápojem je voda. Mám ráda ovšem jen bublinkovou, takže buď kupuju Mattoni perlivou, nebo piju vodu z vodovodu, ale abych mohla uspokojit své choutky, tak jsem zakoupila sodastream a vodu si pěkně sytím.
    Limonády piju jen svátečně, jelikož jsou hodně sladké a nechci do sebe zbytečně lít další kalorie. Limonády slazené čímkoli jiným mi naprosto nechutnají. Občas si dávám trochu limonády, jako je Vinea nebo Márka, ty mi chutnají, i když i ty by mohly být méně sladké.
    Miluju pořádně vychlazenou Coca colu, Pepsi colu nebo Kofolu. Ta jejich medicinální chuť mi moc chutná. Ale musí to být základní varianta, bez další příchuti a slazená jedině cukrem (mimochodem je to pro mě nejlepší lék na kocovinu, když už je třeba). Ovšem vzhledem právě k obsahu cukru si ji dávám asi tak dvakrát do roka :-).
    Zeleninové limonády ani náhodou. Na druhou stranu mám ale moc moc ráda rajčatovou šťávu. Dalším mým oblíbencem je brusinková šťáva, mňam.
    Pravidelně si před snídaní dávám decku džusu, nejčastěji pomerančového, ale prostřídávám to často právě s rajčatovou nebo brusinkovou šťávou.
    Taky piju spoustu černého čaje, na ten jsem úplný závislák. Zelený a ovocný mi nechutná.
    Taky pamatuji ty dávné velké zelené láhve s moštem, měla jsem ho ráda.
    A pamatujete OVONU?

    1. Taky mám ráda rajčatovou šťávu 🙂 Vychlazenou a s pepřem. 😛

      Nemapatuju na Ovonu. Jen na Jovonku a to byl takovej divnej jogurt (blé) – dostávali jsme ho ve škole v pátek, kdy nebylo mlíko (wasntme)

      1. Ovonu pamatuji ze svého dětství, tedy ze 60. a 70. let. Byla to hustá ovocná šťáva, jako by to bylo rozmixované a jen mírně naředěné a oslazené ovoce. Prodávala se v malých skleněných lahvičkách, byly to snad třetinky (???), čiré, tlustostěnné, hezky tvarované (typu Coca cola). Bylo jich víc druhů, konkrétně si pamatuji hruškovou, meruňkovou, černorybízovou. Moc mi chutnala, bylo zřejmé, že je skutečně z ovoce.

  10. Málokde dávají kohoutkovou vodu, leda za 60 kč džbán (což je děs), ale ráda si dám domácí limonádu (karafka s lehce bublinkatou limčou s čerstvým ovocem, k tomu brčko a koktejlová lžička) a v zimě závorový, mátový nebo zázvorovomátový čaj. Mám ráda i horké jablko, pokud mi ho udělají z neslazeného džusu nebo z moštu, jinak je to na mě moc eee sladký. Dokud jdem neřídila, dala jsme si často dvoudecku vína (pivo a koktjely nerada), teď leda tak nealko pivo.

    1. Ono je těch podniků s bezplatnou, nebo jen mírně zpoplatněnou vodou je po republice docela dost, stačí nakouknout na stránky Zvodovodu nebo Kohoutková. Já osobně, protože nikam moc nechodím, vím v Brně bezpečně o třech – Spolek, V melounovém cukru a Bistro Franz*, ale podle zpráv našich dětí je jich mnohem víc, takové ty nové kavárny skoro všechny, berou to jako otázku prestiže a pověsti. Tam, kde mi kohoutkovou nedají, prostě nechodím.
      *vlastně o čtyřech, Avia Café má taky vodu do džbánu zdarma.

      1. Víš, Aido, já do kavárny někdy chodím na anglickou konverzaci. Tudíž moje kritérium není kohoutková voda (pití mi platí konverzující kamarád), ale možnost parkování a ochota obsluhy ztlumit rádio. A nevěřila bys, jak to druhé může být limitující.

        1. To věřím. Tam, kde něco hraje nahlas a obsluha to odmítá ztlumit, tam taky nechodím. Ale já obecně nikam moc nechdím, takže moc přehled nemám.

  11. V USA v naproste vetsine restauraci automaticky nesou ke stolu kohoutkovou vodu s ledem; citron na pozadani. Zdarma. A pak je Jih s iced tea, obcas vtipne zvanym house wine of the south. Ne ty instantni z pet flasky; silny caj, sladky, a hodne ledu. A v restauracich jak tu vodu, tak i caj (plus prekapavane kafe) prubezne dolevaji bez dalsiho zauctovani. Ale pozor, ten caj dolevaji zdarma jen Jihu. On neni spatnej – zejmena ve zdejsim horkem lete osvezi a doda energii. Ovsem abych ho musela ke kazdemu jidlu, to teda ne.

    1. Hanko, na jihu jsem byla několikrát v Georgii a v restauracích nám obvykle nabízeli na výběr ledový čaj slazený nebo neslazený, což bylo skvělé, ten neslazený byla moje parketa. A máš pravdu, dolévali nám, jakmile se hladinka ve sklenici trošku snížila. Mimochodem, nehýřili jen čajem. Když si vzpomenu na obvyklé opulentní porce jídla, jdou na mě mrákoty ještě dnes :-).

  12. Miluju domácí limonády a mám štěstí, že když už někam vyrazím, mají. Naposledy jsem byla na snídani s kamarádkou v Café Savoy a tam mi nabídli limonádu levandulovou, rakytníkovou a bezovou s heřmánkem. Dala jsem si levandulovou, ale měla jsem pocit, jako když olizuju nějakou navoněnou babičku 😀 Rakytníková už byla dobrá, bezovou šťávu mám od mámy domácí, ale snažím se sladké pokud možno vůbec nepít. To si radši dám ten cukr ve formě čokolády.
    Jinak doporučuju k plátku citronu ve skleničce s vodou, přidat i plátek okurky. Voda dostane fantastickou svěží chuť. Okurkovou limonádu mám moc ráda, jen jí dělají jen někde. Do klasického anglického pití Pimms okurka patří, což pro mě bylo moje zlomové pití s okurkou. A gin Hendrick’s jedině s okurkou!

    1. ty mě zabiješ, auuuuuuu:

      Dala jsem si levandulovou, ale měla jsem pocit, jako když olizuju nějakou navoněnou babičku

    2. Děkujeme, ale babičky se nelízají, jen se mohou opatrně políbit, jen tak aby se nerozbily.

  13. No jo, lassi! To je skvělá věc. Radši slané 🙂 Zeleninové limonády mi nějak nesedí, i když tu zeleninu mám ráda. Teda jiná věc je rajčatovej džus, včetně toho z čerstvých, to miluju.
    Sladké limonády nepiju, v úplně nejhorším případě vychlazenou kofolu, ale není to ono, jak říkal ten chlapeček v reklamě na pribináčky. Na žízeň piju vodu nebo čaj, ve veřejných zařízeních většinou pivo 🙂 S láskou vzpomínám na osmičku, to bylo přesně ono – hořké a skoro nealkoholické. Někde jsem četla, že je nějaký pivovar v létě vařil pro cyklisty.
    Jo, šťávy z okurek a řepy si cucnu, ale stačí mi trochu (zbytek vypije Franta).

    1. Tak lassi jsem si taky musela vygooglit – já věděla, proč to píšu! Vždycky se poučím 🙂

      Pro mě je potom lassi vlastně variantou smoothie, které je udělané z ovoce a acida nebo kefíru. To je mimochodem dobrota, kterou si nejsem líná doma udělat – nejradši rovnou v sezóně z jahod nebo ještě lépe z rybízu. Mňam! 😛

      1. Juž jsem vytáhla jogurt. 🙂 Musím tedˇsamé zdravé věci a na tohle mám chuť a velkou, BTW, taky jsem googlila.

        1. taky máš dietku? 😛 Já zatím můžu mlsat jen velmi omezeně – tak radši píšu o pití! (chuckle)

          Ale ne o kávě – tu zatím nesmím a moc mi chybí. Chudák já! (angel)

          1. Nemám dietku i když si o ni tělo řeklo samo, chce nějaké lehčí věci a tak jsem poslechla.
            Potřebuji hlavně pozbytou energii, ta mně načisto opustila a pořád se mi chce spát a nedělat nic, chjo, tak taky poslouchám ale mám z toho mírné mindráky. Čekám na příliv. Chudák ty milá Dede,život bez kafíčka by byl i pro mne smutný, zrovna jsem si dala kávu irskou neb dobrá whiska je taky vitamín , né?! 🙂 Doma to všechno chrní, Ája byla dovezena z veteriny v polospánku, odstarňovali jí hrudní velký tukáč, nechala jsem to raději poslat na histolku. Daník a Babu, spinkají vedle sebe a čičky obkládají přednostu v patře, dnes jsme všichni doma.

  14. Nuž u nás je to s ponukou horšie, väčšinou klasika – kola,alebo presladené malinovky všelijakých značiek a minerálky hrozne predražené.
    Doma pijem čaj – čierny, zelený, bylinkový. Alebo vodu z vodovodu. Máme vodu z horského prameňa, je dobrá a poriadne studená.
    Lák z uhoriek a nálev zo šalátu nevylievam.Aj šťava z kyslého zelí je fajn.
    No a moja obľúbená mňamka je poctivá slovenská žinčica 🙂 .

  15. Problém nealka bývá cena, která je někdy opravdu nesmyslně nastavená. Nejhorší to je v restauracích, kde je na výběr jen cola/fanta/sprite a ceny za třetinku lezou přes třicet korun. Teď jsem byl ve výborné Nepálské restauraci v Olomouci, jídlo bylo famozní, ale prémiový medový kvasar 14° stál stejně jako třetinka domácí limonády.

          1. Aha, díky. Ono bohužel u nás, kde není k dispozici voda kohoutovka nebo točená sodovka, je pořád ještě pivo na půl litru tekutiny levnější, než jiné nápoje. (fubar)

  16. já mám ráda vodu, obyčejnou….bez bublin, bublinkové pití vlastně skoro vůbec nepiju, na silvestra jsem si koupila nealko sekt a vypít se to dalo ale dobrého pomálu jak se říká 🙂

    jinak u nás ve Zlatém jablku se stánek kde dělají džusy z čerstvého ovoce přímo před váma a je to mňam

  17. Víš DEDE nám se s manželem Petrem moc líbilo v Římě, kde nám k objednávce automaticky přinesli velkou láhev minerálky. Jen se zeptali zda s gas nebo no. Neměli jsme jí problém celou vypít.

    Tady v Čechách mám ráda zázvorovou limonádu.

    Lák nemusím, je na mě moc kyselý.

    Míša

  18. ach Dede..
    Lák piju,chutná mi..chutnal mi i kvas, co jsem měla možnost pít v Moskvě. V kavárně si dám dobrý kafe..u nás mají značku SAULA a je moc dobrá. Zeleninový džusy mi nevadí,okurkový je moc dobrý. A chutná mi jogurtové Lassi, slané i sladké. Miluju vodu ochucenou zázvorem,citronem a mátou. Jahodový víno s mraženejma jahodama a mátou.Mám ráda i frappé – v létě. Nealko mixy osvěží, po alkomixech bolívá hlava. Skvělé jsou Lažanské mošty. Ovšem naředěné vodou,jinak jsou moc silné a poctivé.Dají s pít horké i chlazené.Chutná mi ledovej kefír se solí a pepřem, ale ten si dělám doma.

    1. Teda Sharko ten ledovej kefír se solí a pepřem, to si neumím představit. Ale může to být zajímavé pití.
      M.

      1. Jo, to mám taky ráda – znám to jako zálivku okurkového salátu, ale udělám si to i jen tak k pití… 🙂

        Džusům i moštu se většinou vyhýbám, resp. jejich pití omezuju – ne, že bych je neměla ráda (naopak), ale holt počítám ty kalorie, takže patřej mezi sváteční pití 🙂

        1. No, já nevím,pamatuji si dobře mošty v zelených láhvích, stály tenkrát, když se synátor narodil 2,20 Kč a jablečný 1,60 Kč, hahaha !
          Po porodu jsem měla nějaké potíže a celé dny jsem pila jen ty mošty, bylo úžasné jak šla kila dolů a že jsem jich měla navrch nepočítaně. Nevím, zda se ještě tak dobré a zdravé mošty dělají a asi by mě dnes zruinovaly.

          1. Jenny, teď stojí litrovka tak kolem čtyřiceti korun. Tady v okolí jsou dvě docela dobré poctivé moštovny. Jedni jsou Lažanští a druhá se jmenuje Stará dáma Křížany. Tam je taky palírna. Mošty tam prodávají nejen v láhvích ale i ve větším balení. Jsou to nějaké kartonové obaly s vypouštěním. Ale s tím zruinováním máš pravdu. Ono se to dá naštěstí ředit vodou.

      1. Marsko, já si pro ně chodím o Globusu nebo na trh a mají je i u nás v kavárně…ale tam je mají cenově poněkud..v Globusu dám tolik za lahev, co u nich za sklenku

        1. To je tedy fakt. Cenově se liší prodejna od prodejny. Nejlevnější je mají v jednom termáku co prodávají jablka. Posledně jsme si tam koupily červenou řepu s jablky.

          Dede, kupuji od nich čistou nepřislazovanou šťávu. Pije ji můj muž diabetik. Ne, pořád ale na zpestření.

          1. Nedávno jsem tu pod článkem o pivu chválila švestkový mošt v hospůdce u cvikovského pivovaru. Mezitím jsem tam ochutnala i jablečný a včera jsem se vrátila zase k tomu švestkovému, ten je úžasně lahodný! A tentokrát jsem se nezapomněla podívat do jídelního lístku, a je to Lažanský mošt! 😛 Má i nějaké ceny jako regionální potravina Libereckého kraje. Jak si většinou žádné pití nekupuju, jsem zvyklá na obyč. vodu nebo čaje (a v těch se zase naopak vyžívám), tak lažanský mošt bych si koupila ráda. Snad ho někde objevím, Globus u nás bohužel není.

          2. Já jako diabetik se naopak sladkému pití vyhýbám, on ten jablečný mošt má +- 10g cukru na 100ml. No a co je to decka, sklínka má 300ml a dostat jen tak do sebe přes třicet gramů cukru…, no to se radši napiju vody a normálně se najím 😉

            1. Ivo, nemusíš toho vypít kýbl. Někdy stačí jen pro chuť a stejně si to ředíme vodou /1 třetina moštu a dvě vody/

    2. Miluju kvas, tak mě napadá, že vím o ruském obchodu, mohli by ho mít. Jinak se mi chutě velmi mění podle situace. Někdy je voda prostě to jediné správné, někdy chci něco sladkého.
      Piju lák z okurek i z červené řepy, ale jen trochu upiju, nevyžahnu celou sklenici. A někdy i ze sladkokyselého zelí. Přijde mi, že mi to dělá dobře na žaludek. A ze zeleninových džusů mám ráda rajskou šťávu. Zeleninová limonáda je asi něco jiného, ne? Asi je vůbec neznám.
      Ten solený a popřený kefír si nedělám, ale přesně si představím, jak to chutná, v podstatě jako zálivka z jednoho typu okurkového salátu. Možná to někdy v létě zkusím jako oběd v práci.
      Já bych si dala dobře vychlazený kvas. Rovnou z cisterny! Mňam.

          1. I když jsem se moc (a několikrát) snažila, kvas mi vůbec nechutná, zato MLP si vloni v Litvě velice pochvaloval a vypil ho veliká kvanta.

            1. jak kde, někde mi nejel,někde až moc, někde jsem se neodvážila ani ochutnat…každej ho dělá jinak.
              Ale takovej chorvatskej Prošek..na toho jsem zapomněla…a že to je v létě dost rychlá smrt, ale ten je alkoholickej 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN