ROZHLEDNÍK: Dánsko pro začátečníky (1)

Dánsko_logoDánsko je velmi pěkná, turisty, nepočítáme-li Kodaň nebo Legoland, bohužel trochu opomíjená země. Přitom je to jedno z nejpříjemnějších míst pro jarní či letní dovolenou, jaké znám; potěší, kromě horolezců, téměř jakýkoliv typ turisty.

 

Nejdříve trochu geografie – Evropské Dánsko (jinak do Dánského království patří i Faerské ostrovy a Grónsko) se skládá z ostrova Sjælland, poloostrovu Jylland, česky zvaného též Jutsko, ostrova Fyn, ostrova Bornholm, ostrovů Falster a Lolland a stovek méně podstatných ostrovů, z nichž ten nejsevernější, o rozloze asi 100 metrů čtverečných se nachází těsně vedle Sandviky, asi 16 km západně od Oslo a který se jmenuje, velmi příslovečně, Danmark. Co je zvláštní – poloostrov Jylland de facto končí u Aalborgu, protože od zbytku je oddělen úzkým průlivem, který vypadá v Aalborgu jako řeka, takže vše na sever od Aalborgu je geograficky ostrov zvaný Nørrejyske Ø (Severojutský ostrov), ale protože nikdy neměl ostrovní charakter, počítá se jako nedílná součást Jutska a ne jako ostrov typu Sjællandu nebo Fynu.

Mapa Dánska - červeně je zvýrazněný Jylland, zeleně Fyn, tyrkysově Sjælland, modře Lolland, oranžově Falster a fialově Bornholm.

Mapa Dánska – červeně je zvýrazněný Jylland, zeleně Fyn, tyrkysově Sjælland, modře Lolland, oranžově Falster a fialově Bornholm.

Ostrovy Sjælland a Fyn už téměř ztratily svůj ostrovní charakter díky dvěma velkým mostům, Øresundskému mostu spojujícímu Kodaň a Malmö a Storebæltskému mostu, spojujícímu ostrov Sjælland a Fyn přes úžinu Store Bælt, a díky malému Lillebæltskému mostu spojujícímu ostrov Fyn s Jutskem; týž osud potkal i Lolland a Falster. Jediný „pořádný“ ostrov tak je Bornholm, ostrov vystrčený do Baltu, který po roce 1945 krátce okupovala sovětská armáda.

IMG_1680_PSed

Øresundský most

Zeměpis, jak už to tak bývá, ovlivňoval charaktery lidí, a ty se tak poměrně hodně liší. Jiná byla bohatá a dnes velmi liberální Kodaň a její bezprostřední okolí (Roskilde, Helsingør), jiný byl Fyn, který navzdory své poloze mezi Kodaní a Jutskem a skutečnosti, že přes něj dnes vede velká dálnice a železniční koridor, byl v minulosti vždy hodně izolován, kvůli čemu se tam ostrovní mentalita drží pomalu víc, než v Anglii a tamní dialekt je obtížný k porozumění i pro většinu Dánů, a jiné bylo Jutsko, které bylo a dodnes je povětšinou zemědělské, a ruku v ruce s tím i hodně konzervativní. Bornholm osobně neznám, ale jinak jsem všechny ostatní části Dánska poměrně hodně detailně projel, a díky tomu, že jakž-takž dánsky hovořím, jsem se i dostal k zajímavým perličkám ohledně života a lidí tam.

Co je Dánům jako celku společné, navzdory tomu, odkud pocházejí, je jejich charakter, který pro většinu cizinců může být poměrně obtížný k vydržení, ale který třeba já osobně mám nesmírně rád. Dánové jsou totiž velmi přímí; jejich svoboda slova je prakticky absolutní (a jsou na to patřičně hrdí), nemají moc rádi autoritu, obzvlášť tu státní. Typický Dán, bez ohledu na to, jestli je to pravda nebo ne (a přitom většinou není), je toho názoru, že politici jako celek jsou lháři a zloději a že nikdo v Kodani neví, co je dobré pro Odense nebo Skagen [čti: skejen] navzdory tomu, že je Dánsko, pokud jde o rozlohu, celkem kapesní země.

Grenen - úplná špička Dánska (Jutska) poblíž městečka Skagen.

Grenen – úplná špička Dánska (Jutska) poblíž městečka Skagen. Vlevo je Kattegat vedoucí k Baltu, vpravo je Skagerrak vedoucí k Atlantiku. Místo, kde do sebe narážejí proti sobě jdoucí vlny a kde je kvůli smrtelně nebezpečným mořským proudům zakázáno se koupat.

Představa, že bude existovat ještě jiná autorita, ještě dál než Kodaň, je pro mnoho Dánů poměrně nepříjemná, a to bez ohledu na to, co ta autorita říká, nebo dělá – což je také prakticky jediný silný zdroj dánského euroskepticismu. Jakékoliv nové omezení čehokoliv se v Dánsku zpravidla setkává s velkou nechutí, což je pravý opak mentality, která je typická v dalších severských zemích, Norsku, Švédsku a Finsku.

Vím, že to bude k nevíře, ale Dánové ve své naprosté většině umějí civilizovaně pít a i na to jsou patřičně hrdí, což je důvod, proč když dánská mládež dělá problémy v Praze, v Dánsku jde o téma číslo 1, noviny o tom píšou, lidé to komentují (povětšinou stylem „zavřete je, až zčernají, když dělají akorát ostudu“) a dánská komunita v Praze se už několikrát omlouvala za chování svých krajanů. To, co předvádí dánská mládež v Praze je i pro dánskou mládež v Dánsku výjimečně špatné chování a pro dospělé Dány je to v naprosté většině případů nemyslitelné.

Dánové, na rozdíl od Norů, Švédů či Finů mají velmi liberální vztah k alkoholu, je dostupný kdykoliv a kdekoliv, ale přesto se v Dánsku nepije tak nezřízeně, jako v ostatních severských zemích; ani zdaleka ne. Dánové si naopak – zejména ze Švédů – velmi rádi utahují pro jejich neschopnost civilizovaně pít, z čehož pochází úsloví, že někdo „drikker som en dansker, men er fuld som en svensker“, čili „pije jako Dán, ale je opilý jako Švéd“.

Dánové, kterým jsem říkal o českém přísloví, že někdo „pije jako Dán“ unisono odpovídali, že to musel do Čech přinést někdo, kdo byl v Kodani a kdo si myslel, že ti všichni opilí tam byli Dánové, i když to s velkou pravděpodobností měli být opilí Švédové, přišedší do Dánska za levným alkoholem.

Co je ale zejména pro některé cizince v Dánsku složité, je dánský humor. Čechům naopak problémy nedělá, protože dánský humor je postavený na sarkasmu; Dánové milují černý humor, drsný humor, sexistický i rasistický humor. Umějí si dělat srandu sami ze sebe, ale všeobecně platí, že jim není nic svaté – což, za sebe říkám, se mi také velmi líbí (není náhoda, že první karikatury Mohameda vznikly právě tam). Dánská přímost je ale dvojsečná, protože v Dánsku, tak jako i jinde, je nezanedbatelná část populace, která je xenofobní, rasistická a celkově vzato nepříjemná, ale v Dánsku, na rozdíl od jiných zemí, nebyli tito lidé umlčeni ani politickou korektností, ani ničím jiným.

Typický dánský humor. V bublině je napsáno: "Ahoj miláčku, moje maminka nás dnes navštíví. Už přišla?"

Typický dánský humor. V bublině je napsáno: „Ahoj miláčku, moje maminka nás dnes navštíví. Už přišla?“

Obrázek znázorňující katarskou banku. Bublina: "To není žádný bankovní lupič, ale jeden z našich největších zákazníků!"

Obrázek znázorňující katarskou banku. Bublina: „To není žádný bankovní lupič, ale jeden z našich největších zákazníků!“

Osobně to považuji za klad, protože když potkáte někoho, kdo je na vás i s vědomím, že jste cizinec v Dánsku žijící, milý, tak nemá skryté úmysly a nemyslí si o vás potají, že tam třeba akorát parazitujete a měli byste jet domů. Ovšem pokud si to někdo myslí, tak vám to řekne, a to hezky osobně, což pro některé cizince bývá opravdu šokující. Fakt je ten, že jako turista se s tímto člověk nepotká, Dánové turisty mají rádi a jsou vůči nim velmi pohostinní.

Jazyk není pro turistu problém, všichni Dánové umějí slušně anglicky. Pokud by se člověk ale chtěl přiučit něco dánštiny, místní to uvítají. Všeobecně se cizinci, kteří se snaží učit dánsky, těší úctě, protože dánština je jazyk hodně těžký, zejména pokud jde o výslovnost a nářečí. Australská manželka korunního prince by mohla povídat – lid ji začal zbožňovat poté, co se naučila dánsky mluvit jako rodilá Dánka.

Kromě toho, že má dánština velké množství různých samohlásek a dvojhlásek, má i jednu souhlásku, která, podobně, jako české ř, je pro většinu cizinců naprosto nevyslovitelná, a sice tzv. měkké d, vyskytující se například ve slově gade (ulice), čte se [gejde], kde to d vůbec nezní jako d, ale spíš jako napůl kombinované L a D a jako samohláska, kterou člověk vytvoří tím, že položí jazyk tak, aby se dotýkal všech dolních zubů najednou a člověk se pokusil o vyslovení „prázdné“ samohlásky, která se třeba francouzsky píše „eu“, turecky „ı“, čeština nic takového nemá.

Na konci tohoto videa je příklad, jak se to čte.

Takže, jestli Němci říkají „Deutsche Sprache schwere Sprache“, pak o dánštině to platí dvojnásobně. Psaná dánština je podobná s norštinou jako čeština se slovenštinou, se švédštinou pak blíž, než je čeština s polštinou, ale dál, než čeština se slovenštinou. Komplikovaná dánská výslovnost ale způsobuje, že většina Švédů dánsky nerozumí vůbec a Norové mají velký problém se chytat, zejména ve středním a jižním Jutsku a na Fynu (švédštinou ovlivněný kodaňský dialekt je pro Nory celkem slušně srozumitelný). Dánská gramatika a pravopis jsou také hodně konzervativní, nikdy neprošly zjednodušením, jakým prošla gramatika norská v 50. letech, takže se vyskytuje plno písmenek, která se nečtou – na rozdíl od norštiny, která se čte, jak se píše.

Co se v Dánsku dá navštívit – velká města, menší města, písečné duny, malebné vesničky, krásné pláže, kde bývá v létě docela příjemně a teplo (Malaga to není, ale i tak), cyklostezky, hospody, lesy, pár kopců či hrady a zámky. Velká města jsou v Dánsku tři – Kodaň, Aarhus (někdy se píše Århus, aa = å, čte se dánsky [ou], takže [ourhüüs]) a Aalborg.

Kodaň, dánsky København [köbenhejvn; to b je něco mezi b a v], je hlavní město a jednoznačně jednou z největších perel Dánska. Centrum obsahuje krásné staré město (Indre By) s přístavním nábřežím Nyhavn (= Nový přístav), zámkem Christiansborg, kde sídlí Folketinget, dánský parlament, zámkem Rosenborg, který je uprostřed rozsáhlých královských zahrad, či městskou pevností (Kastellet).

Pohled na kodaňské staré město z výšky.

Pohled na kodaňské staré město z výšky.

Úplným centrem Kodaně je pak náměstí Nytorv (Nový trh), které obestírají hezké úzké uličky a poblíž kterého je i Tivoli, velký lunapark mezi hlavním nádražím (København H) a starým městem. Nejvíce živo je pak na Nygade (Nová ulice), což je pěší zóna vedoucí skrze kodaňské staré město, kde je mnoho obchodů, restaurací, kaváren i cukráren. Poblíž městské pevnosti se pak nachází socha Malé mořské víly, nicméně máte-li na Kodaň omezený čas, nechoďte tam, nestojí to za to.

Palác Christianborg

Palác Christianborg

V Kodani je mnohem víc zajímavých věcí, než jedna soška na břehu moře. Trochu dál od úplného centra se nachází čtvrť Christianshavn (Kristiánův přístav), kde se nachází moderní opera, architektonicky velmi zajímavý pozdně barokní kostel Nejsvětějšího Spasitele se spirálovitou věží, na kterou se dá vylézt a odkud je velmi pěkný výhled na celé město, a o dvě ulice vedle takzvaná Svobodná čtvrť Christiania, sociální experiment, kde město vyhradilo prostory bývalých kasáren anarchistům, aby zkusili svou utopii v praxi. Praxe dopadla tak, že tam museli anarchisté určité minimum pravidel zavést poté, co se jim tam rozmohl zločin, ale rozhodně to stojí za návštěvu – dnes už je tam opět bezpečno. Za vidění stojí i čtvrť Nørrebro s několika pěknými parky a spoustou hospod a restaurací, či královský pivovar Carlsberg.

Když už je člověk jednou v Kodani, neměl by vynechat, má-li na to čas, Malmö, město na švédské straně průlivu Øresund; za vidění stojí jak jeho centrum, tak i samotná cesta přes Øresundský most. Autem je to poměrně drahá záležitost, zejména pokud člověk nemá čip na mýtné (s čipem cena stojí 158 dánských korun, bez něj 345, máte-li čip a vracíte-li se stejný den, stojí jedna cesta jen 100 dánských korun), ale dá se to projet i vlakem.

 

Pokračování příště

 

V příštích dílech bude řeč o královském městě Roskilde, kde v katedrále spočívají ostatky dánských králů a dánské korunovační klenoty, Hamletově Helsingøru (anglicky Elsinore), Øresundské riviéře, Køge, Aarhusu, Aalborgu, Odense a ostrově Fyn, jižním Jutsku a „dánském“ Šlesvicku (bez něj by povídání o Dánsku nebylo kompletní, i když se nachází dnes v Německu), písečných dunách u Lønstrupu, Fredrikshavenu, Silkeborgu, Esbjergu, Aabenraa a nakonec i o Skagen, dále pak o dánském pivu, dánských hospodách, kolech a cyklostezkách, hradech i zámcích.

Kodaň - Nyhavn

Kodaň – Nyhavn

Aktualizováno: 14.12.2019 — 11:03

35 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dánsko se mi líbí a Dánové taky 🙂 Jen ta dovolená tam nám nevychází – už jsme ji plánovali víckrát, ale nějak na to nedošlo. Pořád Dánskem jenom projíždím – ale kdo ví, třeba si tam jednou zajedu pozdravit svoji slavnou královskou jmenovkyni (inlove)

    Díky Andy!

  2. Díky, moc zajímavé.Je vidět, že všichni národové mají své ctnosti a nectnosti, není třeba pořád v kotlince naříkat, jací jsme a jací jsme být mohli, kdyby….

      1. Milá Dede, díky za optání, teď už to jde a taky jsem se dnes dočetla že jsi skončila v nemocnici. Ach jo, skončila jsem tam taky na kapačkách a teď mám pocit, že už další chřipku nepřežiju. Fuj, to byl hnus, jsem jako můra lapená v lampě, do všeho vrážím a nejde se vrátit. Dede,dávej na sebe pozor,nepřecházej nemoc, doléč se, drž se děvče, taky to zkusím. Možná, že u mně je to i věkem, ta snášenlivost nemocí, dříve jsem vše pěkně přecházela a teď sklízím, co jsem zasela.Však zas bude líp, určitě ! (inlove)
        Teď před chvíli jsem taky přečetla názory na výchovu a srovnání s dneškem a Norskem. Za mých mladých let lítali děti hodně dlouho s holými zadky, koupaly se v řece nahatí, běžně chodily děti za maminkami a tatínky do postelí, vždyť je to krásné se s dětmi pomazlit.Dnes by chtěli rodiče za to zavírat a soudit. Soudit by měli ty, které ty běžné radosti obracejí v úchylnost.Taky si z mládí pamatuji na klučinu mé kamarádky, která nemohla synka opustit ani když šla na záchod,synek řval jako tur a lomcoval dveřmi, většinou to nervově nevydržela otevřela mu. V Norsku by ji patrně zabásli a synka odebrali.

        1. Jenny, opatruj se a nenech se v tom rušit ani sama sebou! (inlove)
          Já taky sekám dobrotu, už proto, že to skoro nejde jinak. Včera jsem měla aktivní den (nic zvláštního za normálních časů), ale večer mě bolel celej člověk a sotva jsem lezla. Prostě po těch letošních hnusnejch chcípech člověk musí zpomalit – ať chce nebo ne 😛

  3. Když se řekne Dánsko, představím si svěže zelené louky, na kterých se pokojně pasou stáda tučných černobílých krav. Toť moje prvotní asociace. 🙂
    Takže díky za rozšíření obzorů!
    A ještě k dánskému humoru – vzpomněla jsem si na film Kdo je tady ředitel?, možná to nebyl typicky dánský humor, ale já jsem se bavila výborně. Je zajímavé, že tento potřeštěný příběh natočil režisér depresivních filmů Lars von Trier. U nás to běželo jako divadelní hra ve Švandově divadle, bohužel jsem neviděla, ale syn říkal, že divadlo řvalo smíchy. (rofl)

    1. O Trierovi píšu níž, mám ho ráda, ale jen v tom mladším období, na nejnovější filmy včetně obou dílů Nymfomanky jsem odvahu neměla. Film „Kdo je tady ředitel“ byl pěkný a zábavný.

    1. Už mám takmer všetky podklady k prvému dielu, a to bude o Švajčiarsku a Verdingkinder. Publikácia bude niekedy v nabudúcom týždni 🙂 U Švajčiarska ešte ostanem do ďalšieho dielu, ktorý bude o tom, ako CH žije z kriminality, diktatúr a špinavých peňazí (mimo iné z ukradnutého zlata židovských obetí holocaustu). Bohužiaľ to nejde tak rýchlo, ako by som si predstavoval, pretože keďže to sú výbušné témy, to, čo píšem, musí byť absolútne preverené…

  4. Díky za pěkný článek. Kdysi dávno jsem několikrát pobývala pracovně v Aarhusu a při té příležitosti navštívila samozřejmě i Kodaň. Objektivně vzato jsem samozřejmě uznávala, že Dánsko je hezké. Působilo na mě tak trochu (dost) jako Lego, což je pěkné, ale já osobně mám raději takový ten jižní nebo východní „bordýlek“, ale to je můj problém. Tenkrát ještě bohužel nestál Oresundský most, ten by mě zajímal, takové skvělé stavby mám ráda, snad se tam někdy vypravím.
    Co mě ale moc příjemně překvapilo, byli Dánové. Čekala jsem odtažité seveřany a místo toho jsem se setkala s velmi příjemnými, přátelskými a veselými temperamentními lidmi, kteří se tenkrát na pár let stali mými kamarády, se kterými jsem se pravidelně pracovně setkávala a vždycky jsem se na ně těšila.
    Je pravda, že jejich vztah k alkoholu byl veskrze kladný, ale i tak večery končily obvykle dosti „civilizovaně“. Taky mi tenkrát říkali, že se v Dánsku říká „opilý jako Švéd“, tomu jsem se zasmála. Taky nikdy nezapomenu, že už k snídani jsem obvykle dostávala štamprdličku „Gammel Dansk“, tedy tmavě hnědého hořkého likéru typu fernetu, a pak v průběhu dne ještě několikrát, což ale příjemně přispívalo k bezproblémovému strávení všudypřítomných a vždy servírovaných „open Danish sandwiches“ (smorrebrod), tedy velmi rozmanitých obložených chlebíčků (jsou jiné, než české, ale neméně dobré), a hektolitrů překapávané kávy.
    Ponurý krimiseriál Most se mi líbil.

    1. Jo, oni jsou úplně jiní, než jiní Seveřané, jsou velmi otevření, družní a temperamentní – je to hodně vidět třeba za volantem, znám Nory, kteří se v Dánsku bojí jezdit, protože Dánové si nedělají vůbec žádný problém s rychlostí, ale zároveň nemají takovou tu „dálniční etiketu“ jako Němci, takže v Dánsku bývá na dálnicích, je-li člověk zvyklý na poklidnou severskou jízdu, tak trochu Itálie. Co se týče Gammel Dansku na snídani, tak tomu se v Norsku říká „dansk frokost“ (dánská snídaně) a většinou to Norům přijde jako obrovská exotika (dodám, nejen Norům, i mně). Ale fakt je ten, že jsem nikdy v DK neviděl někoho opilého tím způsobem, jako je běžné vidět v noci z pátku na sobotu tady, a to navzdory tomu, že je v Dánsku hlavně pivo doma v každém domě.

  5. FF díky za zajímavý a velmi informativní článek !

    Tedy, kdybych se náhodou rozmýšlela přestěhovat se do Dánska :)), tak po poslechu přiloženého „výkladu abecedy“ bych to na fleku zrušla 😀 Já přiznávám, že mě osobně ani jeden z těch severských jazyků nezní melodicky, ba naopak. Ale asi jde o zvyk. Každopádně děkuji a ráda si precut jakákoliv další pokračování.

    Jak se níže zmiňuje fallen dragonkin o filmu „Bridge“, tak my jsme ho (na DVD) viděli celý a líbil se nám. No původně jsme se začali dívat na americkou verzi, aniž jsme věděli, že je film původně dánsko-švédský. První díl začal nadějně, ale pak se to velice rychle zvrhlo v mexickou „mafii“ atd, tak jsme to vzdali. Po kladných recenzí na ten původní jsme to zkusili s tím originálem (který měl úplně jinou „zápledku“) a dokoukali jsme se na to až do konce a líbilo se nám to.

  6. Baaajecny clanek, diky moc Andy. Prave jsem docetla jednu kriminalku z Kodane, tak mi Tve vypraveni dokreslilo obrazek. Moc rada Te ctu, diky, ze venujes svuj cas tomu, aby ses o sve dojmy podelil…

    1. To jsem rád, že se ti to líbilo 🙂 Já jsem zatím žádnou dánskou detektivku nečetl, znám ho v podstatě jen osobně a pak skrze pár filmů. Jinak také asi napíšu nějaký díl o jídle a pití, protože obojí je v DK velmi zajímavé 🙂

      1. Asi jste nečetl nic od Petera Hoega? Jedna z jeho knížek vlastně detektivka je. Mám ho moc ráda a skoro vše jsem od něj četla a mám doma.
        A pak mě taky fascinuje hnutí Dogma 2005 a všechny ty filmy v jeho rámci. A pak taky samotný Lars von Trier a jeho filmy (teda hlavně ty starší, ty novější moc neznám) a seriály (Království bylo zmíněno dole).
        P.S. V Dánsku jsem nikdy nebyla, ale není všem dnům konec.

  7. to jste moc zajímavě napsal andy a snad mě to lépe naladí na potenciální výlet do dánska. chris se totiž zamiloval do těch ponurých dánských crimi drama seriálů. přetrpěla jsem s ním asi dvě série of the bridge, a to byl právě ten oresund bridge, jezdili tam mezi dánskem a švédskem a bylo děsivě ponuré a šedivé, takže zatímco chris pořád navrhuje ať si alespoň vyjedeme na dlouhý weekend, mně se zoufale nechce díky televizním dojmům.

    1. Dánsko je náhodou celkem živě barevné, mám-li to tak říct. A to i města i venkov. Míchá se tam hodně architektonických stylů, chvíli to vypadá jako v Holandsku, chvíli jako v Německu, chvíli jako ve Švédsku a chvíli jako v jižních Čechách. Zejména ostrov Sjælland je jako jedna velká zahrada, opravdu mohu jen doporučit. No a pak tam jsou ty útulné hospůdky 🙂

      1. teda chtěla jsem říct „ponuré skandinávské seriály“ protože asi nejsou všechny dánské. the bridge bude asi ko-produkce. kdybysme letěli jenom na několik dní tak asi budeme muset v hlavním městě, v copenhagen, asi by nebyl čas na cestování kolem.
        příští weekend budu v amsterodamu na dva dny, tak taky budu muset vygooglit kam se podívat.

        1. V Amsterdamu doporučuji jet vlakem na Amsterdam Centraal, to je nejlepší doprava ze Schipholu. Hned u nádraží pak začínají kanály a grachty, pěšky asi 10 minut od nádraží je hlavní amsterdamské náměstí s radnicí (Dam). Stojí za to se jít podívat na Rijksmuseum, to je něco jako je v Londýně British Museum, mimo jiné tam mají holandské impresionisty. Na jeden z těch dvou dnů doporučuji si půjčit kolo, protože to je nejlepší způsob, jak si Amsterdam pořádně prohlédnout. Jo a zajdi si do obchodu (třeba Albert Heijn) a dej si vla! To je naprosto skvělá věc, zejména takové ty divočejší příchutě (základní je vanilkové a čokoládové), jako třeba sušené hrušky, skořice a jablka a tak.

            1. Kolo doporučuju a v rámci toho si třeba zajeďte (je to jen kousek od centra do parků, které jsou v okolí veslařské dráhy Bosbaan, je to tam pěkné). Odkaz zde: http://www.amsterdamsebos.nl/
              A taky nezapomeňte na „vykřičenou čtvrť“, je to tam místy celkem veselé, přitom je tam ale spousta dobrých restaurací a obchodů.
              P.S. Albert Heijn nějak souvisí s českými Alberty (asi stejný majitel?), ale rozdíl mezi těmi obchody je nebetyčný. Vla jsme taky měli, je to dobré, vlastně takový řidší pudink čičo.

  8. Krome jinych nepresnosti musimopravitasponjednu danska kralovna bydli nazamku Amalienborg a christiansborg obyvaji politici parlament = folketinget.:-)

  9. Ač seriály sleduji jen velmi výjimečně tak s táím dánským The Kingdom jsem si práci dal. A přemýšlel jsem jestli ti Dánové tací opravdu jsou, či jak moc je to umělecká licence Larse von Triera a Mortena Arnfreda. Ale takové výroky v dialogu mezi postavami, jako zcela vážně míněné „promiň, ale mám důvod se domnívat, že jsi strašidlo“, případně darovat své vyvolené hlavu mrtvoly, to vše potvrzuje, co říká o Dánech Andrej. 🙂 A když Ernst-Hugo Järegård poprvé zavřeštěl přes průliv „Danska jävlar!!!“ tak jsem dočista zkoprněl. Asi mu Dánové nesedli 😀 A já bych se, kdybych putoval po Dánsku, jel podívat do Ringstedu na hrob české princezny Markétky. 🙂

    1. Tak Švédové Dány a jejich mentalitu hodně často nechápou, pobuřuje je a mají pocit, že to jsou hádaví provokatéři, co jim není nic svaté a co jsou xenofobní až za hory. Problém je v tom, že v Dánsku je zhruba tolik xenofobních lidí, co ve Švédsku, Česku, Anglii nebo Francii, ale Dánové nemají žádný autocenzurní náhubek. Je jinak kouzelnou shodou náhod, že volební lídr Dansk Folkeparti, která si na xenofobii hodně zakládá (DF nesnáší v podstatě jakékoliv přistěhovalce včetně třeba švédských a dívá se s velkou nedůvěrou na Německo – v Dánsku dodnes existuje při pohledu na Německo emoce „přijdou a všechno zaberou“), se jmenuje Morten Messerschmidt. Čtu denně i dánské a švédské noviny a je neuvěřitelné tu vzájemnou řevnivost sledovat, protože zatímco Berligske, Politiken nebo Jyllands-Posten s chutí označují v redakčních komentářích Švédsko za „Forbudssverige“ (forbud je zákaz) a potměšile reagují na švédské redakční komentáře, které nálepkují Dány jako xenofoby a rasisty slovy, že „u nás máme – na rozdíl od některých jiných – svobodu slova“. Dánové a Švédové jsou tak trochu jako oheň a voda, ale i když se škádlí, tak spolu jinak jsou schopni v praktických otázkách vycházet a drží při sobě vůči zbytku světa (většinou, tedy).

  10. O Dánsku toho moc nevím, ono obecně o Skandinávii toho průměrný Čech moc neví a všechny země se mu pletou dohromady- taky je někdy třídím dost těžko. Asi proto, že na dovolenou jezdíme radši na jih. Obecná představa je, že v létě je „tam na severu“ dost zima. Mí rodiče byli v Dánsku na poznávacím zájezdu, tak viděli aspoň něco. Já jsem v té době pečovala o dvě batolata, tak jsem utřela nos jako vždycky. Ale chtěla bych to napravit.

    1. Ta představa, že je „tam na severu“ zima je v Česku hodně rozšířená a není divu – v rámci ČR tohle rozdělení platí kvůli kontrastu Znojmo vs. Ostrava, ale hodně lidí zapomíná na to, že Česko je střechou Evropy a nadmořská výška dělá svoje, podobně, jako zeměpisná šířka. V Polsku je například dřív jaro, než na většině míst v Česku a historicky byla i úroda dřív. Navíc čím blíž moři (a zejména tam, kde je golfský proud), tím tepleji obecně. Příklad: polsky se duben řekne kwiecień [čti: kvěčeň], což s danou věcí souvisí – v Polsku to zkrátka kvete dřív, než u nás. Dánsko má třeba klima takové, že v zimě je málokdy pod nulou, spíš prší, a v létě je 20-35°C a střídá se jasno a déšť docela často, byť ne tak často, jako třeba v Anglii nebo v Nizozemí.

      Jinak ono to klima má své anomálie i obráceně – třeba Portugalsko. Přestože je na jihu, tak je vystrčené do Atlantiku způsobem, který způsobuje, že tam není nikdy moc teplo, počasí tam v létě bývá víceméně jako v Londýně, možná trochu teplejší, ale absolutně nesrovnatelné se středomořskými zeměmi.

  11. Děkuji za zajímavé čtení o Dánsku Andy. Už se těším na pokračování.

    My jsme s manželem milovníci Itálie. Ale od té doby, co jsme před cca 2 lety navštívili v Norsku Oslo, tak se nám sever vryl do srdíčka. Je to tam tak jinak seversky krásné, než je krása italské země. Budeme na to do smrti vzpomínat. Byl to moc pěkný zážitek.

    Míša

  12. Jéje, Andy, dneska jsi mi kápl do noty. Dánsko vypadá jako velice zajímavá země a je docela smutné, že o něm vím docela málo, skoro nic – vím, že hlavním městem je Kodaň (a sochu MMV znám, teda z fotek, že) a vím, že je královstvím. Ale třebas jsem netušila, že se rozkládá na tolika ostrovech (ale zase vím, že mu patří Grónsko – no, aspoň něco (rofl) ).

    Ještě k té dánské mládeži v Praze – myslím, že na ně se vztahuje jiné české pořekadlo „Řádí jak utržení z řetězu“ – prostě dostali se pryč z vlivu rodičů a vlastního prostředí a za levný peníz (zřejmě) se můžou zřídit jak … no jak Dáni (chuckle) . Bohužel, část Čechů, kteří jsou obeznámeni se situací v Dánsku asi jako já, si myslí, že takhle se chovají běžně. Tak díky, že uvádíš bludy na pravou míru. A moc se těším na pokračování.

    A OTéčko – Dede, včera jsi chtěla odkaz na fotky – takže tady jsou březnové fota (jsem se pochlapila a jejich docela dost, na to, že je teprve jedenáctého (chuckle)
    http://yga.rajce.idnes.cz/2015_Do_10._brezna/

    1. YGO fotky jsou krásné.
      A Toya v tom krásném svetříku je úchvatná. Také bych takový brala.
      Míša

      1. Díky Míšo – Toya svetr moc ráda nemá, ale byla čerstvě ostříhaná, tak aby jí nebylo zima, než si zvykne.

    2. Ygo, fotky máš parádní- a nad tou modrou oblohou jsem si jen bolně povzdechla, protože dneska tu leje, případně jenom prší.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN