Náhle se vzbudím z podivného snu, zmateně zamrkám do tmy a poslouchám. Vždycky nejdřív poslouchám, protože noci na vsi jsou po jedenácté večer temné a v ložnici není na první pohled vidět nic. Co mě asi probudilo?
Dnes je to snadné, probudili mě psi a já se tak nemusím s bušícím srdcem snažit rozklíčovat podivné zvuky, které na mě nalíčil Dům a že to umí:)) Ovšem i štěkot psů si před snahou zase usnout žádá aspoň letmé posouzení: kdo štěká? Ari? Ari i Berry? Ozývají se i sousedovic psi? A jak zní ten štěkot?
Když je člověk v domě sám, potřebuje mít představu, co se může v okolí dít. Nemá smysl mít hlídací psy a ignorovat případné varování. Ovšem abych došla k varování, musím vyloučit obvyklejší příčiny. Takže: pokud štěká jenom Ari, tak není třeba se příliš vzrušovat. Ari štěká na všechno, co jí přijde podezřelé, ale na co ostatní, zkušenější psi, kašlou –sousedovic kočky, kolem se poflakující jiná menší zvířata či podivné stíny, které ji zaujmou za jasného měsíčního světla. Naštěstí to v těchto případech nijak neprotahuje, jen ohlásí.
Pokud Ari začne a Berry se přidá, pak to už stojí za úvahu. Poslouchám především Berušku, obvykle tichou, protože z tónu jejího hlasu mám šanci poznat, o co jde. Pokud zní jako zuřivá domovnice, tak vím, že je to cizí pes, a pokud štěkot neustává, je to cizí fena. Nedaleko od nás mají špatně zabezpečenou fenu bernského salašnického psa Maggie, která si občas v noci vyjde na výlet a naše holky příšerně rozčiluje už její samotná existence. Maggiiny potulky často končí tím, že musím naše holky zavřít v Domě, jinak by půlka vesnice nespala. Přítomnost jiného psa totiž obvykle vybudí všechny psy v okolí a naše Ari je poslední, která je ochotná zmlknout:))
Méně maniakálně zní štěkot na procházející velkou divokou zvěř. Jeden čas se nám chodil před domy producírovat srnec, který příšerně rozčiloval hlavně psy horního souseda – Maxe a Sáru. A když ječeli oni, Ari se taky přidala. Občas tu chodí divočáci a z těch šílí všichni psi, a v jejich štěkotu je cítit, že je berou jako ohrožení. Zvláštní druh štěkotu mají holky schovaný pro zakoulované ježky – je to vysoké ječení, které mě spolehlivě dostane z postele. Sice jsem neviděla, že by se Berry naučila od Kazana jeho vychytávku na rozbalování ježků, ale kdo stojí o zablešené psice? Musím tedy vyběhnout ven s lopatkou a smetáčkem, ježka najít, namést na lopatku a vynést ze zahrady. A doufat, že se ten pitomec ještě tutéž noc nevrátí:))
Za úvahu ovšem stojí Berryin varovný hluboký štěkot, zvlášť, když se k tomu podobným způsobem ozve některý se sousedovic psů. To je chvíle, kdy se mi trochu zrychlí puls, a já kontroluju, jestli mám u postele mobil. To je varování před cizím člověkem. Ari štěká samozřejmě taky, ale s jejím štěkacím nasazením ji bez Beruščina potvrzení ještě nedokážu brát moc vážně. Naštěstí, jak Ari vyspívá, tak štěká přece jen méně často a navíc, umí už přece jen rozlišovat – a já se učím poznávat její štěkací nářečí:))
Navzdory tomu, co jsem tu napsala, je však většina našich nocí pokojná. Noc je tady na vsi tichá a temná, a pokud nejsou mraky, jsou vidět hvězdy. Už tak řídké a nepříliš výkonné veřejné osvětlení zhasíná v jedenáct večer a rozsvěcí se až kolem páté ráno. Náš Dům nestojí u silnice, takže tmu neruší ani světla projíždějících aut. Zjistila jsem, že jsem tmou rozmazlená – když spím někde v civilizaci, kde se svítí celou noc, tak mi světlo pronikající do ložnice vadí, bez žaluzií nebo závěsů se nevyspím.
Také mám ráda otevřené okno, tak dlouho do zimy, jak to vydržím. Ve městě ovšem otevřené okno často znamená víc hluku a já zjišťuju, že se potom pořád budím, abych zjistila, o co jde – inu, vidlák:)) A to jsem bývala zvyklá na ledacos – na tramvaje burácející po špatných kolejích, i na kolem svištící vlaky. Takže jsem vlastně rozmazlená nejen tmou, ale i tichem – když samozřejmě nepočítám psy, ale ti se dají okřiknout:))
A tak se dnes ptám: jaké noci máte rádi vy? Máte radši aspoň nějaký přísvit, nebo temnou tmu? Vadí vám v noci obvyklý hluk (nepočítám sirény IZS a podobně:)) nebo jste na něj zvyklí? Máte rádi v noci otevřená okna?
A pak otázka pro psí lidi: luštíte také jen po sluchu význam štěkotu svého psa – nebo psů? A jak mu rozumíte?:))
Eh, pokud chtějí, mohou se kočičí lidé také připojit, byť kočky asi obvykle varování nemňoukají… i kdy, proč ne?:))
Ostatní fotky ze včerejší procházky na Zvičině najdete tady: http://sandvika.rajce.idnes.cz/
dede, já se strašně moc bojím být sama doma v noci, a teď to zrovna je aktuální téma, protože chris odjíždí pracovat do holandska na dva týdny.
Milá Wendulko, tak ať ti to rychle a bezpečně uteče! (inlove)
Nemáme zvonek u dveří. Nepotřebujeme – máme Stelinku.Ta poctivě hlásí každé šustnutí kolem domu. Asta je uměřenější, ale zase vytrvalejší, když je třeba dát vědět, že je někdo za dveřmi.
Hlavně ale naše psovstvo oznamuje hlášení obecního rozhlasu. To je doslova zoufalé vytí ze všech hrdel současně – naštěstí netrvá dlouho.Veřejný rozhlas = veřejný nepřítel :O
Vidíš, máš taky hlásící dvojku a věřím, že jim rozumíš (inlove)
Jinak veřejný rozhlas tady nemáme, byť se tuhle diskutovalo o jeho zřízení. To by byla zajímavá otázka, jak by se k němu místní psi postavili (chuckle)
Naši psi na veřejný rozhlas kašlou. Protože se nehýbá a neštěká. Informace se tady šíří jak veřejným rozhlasem, tak po obecním infokanálu v televizi- kabelovka poskytuje místní infokanál, horory dává starosta vědět SMSkou na přihlášená čísla (což vám každý operátor nedovolí, ale je to bleskovka).
U nás taky fungují sms a je to skvělý způsob komunikace s úřadem 🙂
Naše kočky ze strachu huhlají – fakt vydávají takový vylekaný zvuk „huhuhuhu“. U Dixie jsem takhle poznala, že na vedlejší zahradě je člověk – na nic jihého tenhle zvuk nepoužívala. A huhlajíc vždy vylekaná pelášila dovnitř. Teď huhlá hlavně Rusty a občas Lucky – ale oproti Dixie, huhlají v domě na zvuky zvenčí, reagují tak na zvonek, nebo zaklepání na dveře. Lucky vypadá zmateně, jakoby honem nevěděla, zda běžet po zvuku, nebo se jí schovat. Rusty odvážně běží „po zvuku“ tedy ke dveřím.
Už několikrát jsem psala, že Trixie převážně tichá tak její štěkání už umím rozeznat, proč je. Naštěstí se ani k nám ani na její zahradu zatím nikdo nikdy nesnažil vloupat, tak nevím, jakým štěkotem by lidského vetřelce ohlašovala, nebo jestli by jen tiše doběhla a „jednala“. Také spíme s otevřeným oknem a tak její štěkot se k nám donese z jej vedlejší zahrady. Nedávno štěkala nezvykle zuřivě asi v jednu ráno. Štěkot negradoval do fistulky, což by znamenalo vačici či pásovce. Když ani po chvíli neztichla, šla jsem ven, okřiknout ji z naší zahrady. Štěkala dál. Tak jsem tam šla a ona rozzuřená štěkala u vrat, , jako nepříčetná se snažila je podhrabat. A pak se k ní přidali všichni 4 pitbulli u souseda za ohradou (asi i proto, že jsem tam přišla já)!!! Chtěla jsem se podívala, kdo-co tam je, ale to bych určitě Trixie neudržela aby nevyběhla ven. Tak jsem jí horko-těžko za kůži na krku nakonec vmanévrovala do garáže a dveře zavřela. Pak jsem (pravda sama trochu vystrašená)pomalu otevřela vrata. Nikdo před domem nebyl, ale když o kus dál jsem zahlédla psa, vypadal jako vlčák. Čuchal u vedlejšího trávníku na rohu ulice. Podle zuřivosti štěkotu Trixie, je možné, že to nebyl jen obyčejný potulný vlčák, ale kojot, který nejprve čuchal u našich domů a pro Trixie to byl úplně neznámý „místní“ pach. Ani po mě nezvedl hlavu, ale pokračoval v pomalém čmuchání a zabočil do vedlejší ulice. Podle šíleného štěkotu 4 pitbullů (procházel teď blíže u nich) jsem si byla jistá, že on vřavu způsobil. Trixie jsem vypustila, v odmění, že když pes/kojot už je pryč, že se zklidní. Ale ona letěla k ohradě (za ních jsou ti 4 psi) a štěkala dál. Tak jsem to vzdala a Trixie odvedla spát k nám na verandu. Do rána pak už ani nepípla. A manžel celou tu dobu spal jak poleno a vzbudil se, až když jsem zase uléhala. Tak jsem mu pro jistotu řekla o Trixie na verandě, aby náhodou ráno automaticky neotevřel kočkam ven (sweat)
A fotky jsou jako vždy nááádehrnééé !!!!!
Páni Maričko, to je příhoda! Ale věřím, četla jsem, že se u vás kojoti ve městech vyskytují.
Mě takhle čera kus ode mě a psů přeběhli dva divočíci. Házela jsem holkám míčky na louce před domem a slyšela, že naproti u lomu se střílí. tak jsem si jen řekla, kam dnes nemůžeme a házela dál. Najednou jsem si všimla, že Berry ztuhla (Ari zrovna běžela za míčkem) a zírá mi za záda. Vždycky kontroluju, kam pes kouká, tak jsem se otočila. A uvděla, jak přes pole, směrem do naší rokle, utíkají dva divočáci (směrek od střílení). A jeden z nich byl fakt obrovskej!
Bála jsem se, co holky, ale Berry je rozuně jen sledovala a Ari si jich v nadšení z míčků nevšimla.
No, z divočáků mám strach, nevím co by ti naši dva potrhlové provedli. Doník byl jiný formát, ten dokázal na procházce minout stádo divočáků v klidu. A Lux je hodně uštěkaný, nevím jak ho to odnaučit. Asi budeme muset do nějaké školy.
Teda Dede, to raději kojota, než divočáky a všechna čest holkám (tedy hlavně Berry), že u tebe zůstaly !!! My naštěstí žádné divoké zvíře při procházkách s Trixie nepotkali(když běhá na volno). Úplně mi stačí strach, když vystartuje za autem ! Za něčím živým…ani nechci domyslet.
Asi před dvěma nebo třemi roky jsme viděli mrtvého kojota při silnici. Asi ho tu noc porazilo a odhoadilo auto. Byl to krásný exemplář, můj první kterého jsem tu viděla, i když už mrtvého. Měl náádherný kožich (mám někde fotku) a bylo mi smutno z představy, že takhle krásné zvíře lidi hubí (no jo, škodná, ale oni je chytají do želez (tedy živé) a pak teprve buď střílí, nebo holemi ubíjí. Tak jsem si o tom přečetla, když jsem se ten večer dívala na net, jak běžní zde jsou. Ano, běžní. Ale tenhle nedávný se do naší čtvrtě si zatoulal omylem i když hraničíme s lesem. Tenkrát mrtvý kojot ležel poblíž zdejšího parku, tak manžel zavolal do jejich kanceláře. Už takhle jednou volal, když přímo v parku na trávníku ležela mrtvá liška (mrtvé lišky při silnici vidáme naopak dost často). Druhý den tam už nebyla, odvezli ji, v parku přeci jen chodí děti. Sice řekli, že zprávu o kojotu předají dál, ale „jen z příkopu u silnice“ nestálo za to ho odklidit (prostě mimo park, ne jejich rajón). Ležel tam chudák dlouho, pomalu se rozkládal až na nevzhlednou hromádku. Pak ho po jednom mohutném dešti voda spláchla do kanálu. Kupodivu o jeho maso nestáli ani supi, kteří se jinak na mršiny velice rychle slétnou.
Psa nemám, ale občas mě kočky docela vyděsí. To se třeba v noci vzbudím a všechny kočky, co jsou v ložnici, jsou vzhůru a zírají do jednoho místa. Když jsem to zažila poprvé, tak mi fakt chodil mráz po zádech, byla jsem tehdy doma sama a dodnes nevím, co se dělo. Bylo naprosté ticho, žádná moucha nebo komár v dohledu, jen upřený pohled čtyř koček do jednoho místa, kde nic nebylo, ať jsem svítila baterkou nebo pak rozsvítila světlo. Když se mi tohle stane, tak se radši zavrtám pod peřinu a snažím se usnout. Kdo ví, co vidí…. Naštěstí se to nestává často, zažila jsem to myslím asi tak třikrát, za tu dobu, co máme kočky.
Milá Toro, to bych zasvištěla pod deku taky! Brr. Psi také štěkávají na duchy, nebo na ně koukají, ale oni tak nějak z principu nevypadjí tajemně – myslím psy, ne duchy 🙂 tak se to líp snáší. Zatím co sfingoidní kočky zírající do jednoho místa… (wasntme)
Dede, ona se v určitých chvílích přítomnosti něčeho neobvyklého začne tak nějak celá příroda chovat…no neobvykle. 🙂 a když máš zažité vzorce jevů a nitky dějů kolem sebe, tak to dokáže být hrozně strašidelné.
Věřím, milý Alasdaire. Já jsem takové chvilky zažila, ale ta divnost nikdy nepřesáhla práh, kdy bych se vyděsila. Ale pematuju, jak jsem jednou hlídala vedle svých Nazgúlů ještě kamarádčinu velefenku (půl rotvajler, půl novofudlák), šli jsme na procházku a najednou jsem zjistila, že na louku nejspíš někdo nakreslil čáru a řekl: dál už ani krok. Nazgúlové byli zaražení, Eliška (ta mladá fenka) se viditelně bála, já necítila nic – jen bylo takové ticho. No a protože jsem tím směrem jen jít chtěla, ale nemusela, tak jsme to otočili. Proč trápit psy a pokoušet něco, co nás nechtělo pustit dál? (wasntme)
Ano Dede, znám. Mám na tyhle jevy svou teorii a doporučuji tyhle neviditelné čáry respektovat.
Alasdaire, ta teorie by mě zajímala… (inlove)
Mě taky!!! Věřím na věci mezi nebem a zemí.
Moje holky tu občas koukají ke stropu. Ale já si stejně myslím, že je tu s náma Penuška.
Jinak – ráda spím potmě. Když nemám tmu, strkám si hlavu pod peřinu a jsem dost nešťastná.
A psy čtu docela dobře. Ony jsou (nebo byly) všechny zvyklé, že na ně dám, takže hlásily, ne vždy štěkotem, Penuška to uměla i jen postavením těla a různými tichými zvuky, úplně všechno, co by mě mohlo zajímat. Penny dokonce odlišovala jednotlivé kamarády.
Teď Donda štěká, aby nezapomněla dýchat, a Melly se tam vždycky jde podívat. Když to vyhodnotí jako nebezpečí, přidá se taky, a to už to potom jdu řešit i já.
S Ajvininým štěkotem jsem zatím na tom tak, jako Ty s Ari. Zatím ječí na všechno poměrně vysokým hysterickým jekotem, takže nerozeznávám účel štěkotu. Ale ono se to vyjasní 🙂 , s přibývajícím věkem Ajvinky.
Noci mám také ráda tmavé a tiché. Horší jsou rána, kdy lidé startují svoje auta (spím na straně do ulice) a odjíždějí do práce. Nanávidím disláky! Časem se z nich stávají rachoťáci. Také poznám jestli v noci napadl sníh, to brzy z rána po čtvrté hodině přijede odhrabávač 🙁 a s úspěchem se proburácí do mého spánku.
No, mě traktor s pluhem nebudí, protože to k nám nikdy nestihne před jedenáctou!:)) Jinak samozřejmě registruju popeláře, kteří jezdí kolem páté ráno – ale to je jen jednou za dva týdny, tak to zvládám (wasntme)
No, fudláci jsou – alespoň naši všici – dosti tišší psi. Navíc nejsou hlídací. No a Majda je strašpytlík, kdyby k nám vlezli zloději, utekla by. Takže hlídání máme zprostředkované od sousedů, ale protože jejich pes je vždy jednu noc sám, přesně vím, kdy se něco děje a kdy je mu prostě už smutno. Vlastně je doma tak těch 36 hodin sám, takže to litování mu ani nezazlívám.
Felínek brebentí jak o život,ale zatím mu moc nerozumím. Gafy se s tím moc nepárá, prostě zařve a podle toho kde je vím, že buď jídlo nebo chci ven.
Krásné noci jsem zažívala na puťácích nebo když jsme spali pod širákem, to má člověk pocit, že jsou ty hvězdy okolo něj
Inko, tak mě na základě tvého komentáře napadlo, že kdyby se Majda setkala se zlodějem, tak by nejspíš v tu chvíli utíkali oba – každý na jinou stranu! 😀
Ale mezi námi, myslím, že ji podceňuješ. Kdyby ses ty opravdu bála, tak nevěřím, že by tě opustila. Možná by nakonec byla ze strachu ještě ostřejší, než vyrovnaný pes. (inlove)
OT: Ľudia, tuná padajú vločky jak pivné tácky, bez preháňania, za 2 hodiny napadlo 20 cm mokrého, ťažkého snehu! Začínam sa báť, jak sa s kolegom dostaneme domov (dochádzame spolu 1 autom). Ešte ten január proste musel ukázať, čo je zač … (doh)
SK / Brezno „TAKTÉŽ“ (rain) .
Yetti,
Vy pracujete jako ošetřovatelka v Německu? Ozvala byste se mi na ginster na seznamu českém?
Pracovala som, ale momentálne som doma.
SK značí Slovensko a Brezno je okresné mestečko neďaleko Banskej Bystrice 🙂 .
Ale sneží u nás – vlastne na celom Slovensku „zodpovedne“. A podľa meteorológov sa to zajtra ešte zhorší 🙁 .
Ak sa práve nachádzate v BRD, tak:
Viele Gruesse nach Deutschland (flower) .
Já vím, že Brezno je na Slovensku. Kdysi jste psala o svých zážitcích v BRD, pochopila jsem to tak, že jste střídavě tady pracovně a potom zase nějaký čas na Slovensku. Ano, jsem teď v Německu.
Přeju bezpečný návrat domů a žádnou kalamitu (wave)
Četla jsem někde na netu, že Vám moc a moc padá sníh. No, zatím padá sníh, jen aby nepadaly střechy velkých plochých budov pod tíhou sněhu. Držím palce, aby jste se dostali s kolegou v pořádku domů!
V Bratislave sa pod tiažou snehu odlomil zo stromu veľký konár a spadol rovno na 7-ročného chlapca. Malý sa sánkoval v školskej záhrade.
Najprv sa hasiči a záchranári nemohli dostať k nemu, potom ho pol hod.oživovali. Potom sa sanitka nemohla vyškriabať na kopec do nemocnice, hasiči ho museli preložiť do terénneho auta, aby ho dopravili do nemocnice. Večer sa ešte nevedelo, či to prežije 🙁 .
Prosím, držme mu všetci pršteky (inlove) (f)
Chlapcek zomrel ;{ .
Yetti, já si to radši nepředstavuju… vím, že nehoda se může stát kdykoliv, ale je to prostě strašné 🙁
Veru bolo to strašné … Nechcem moc pleveliť, ale dám pár odkazov, všetko BA piatok poobede.
Pražská ulica, hlavný ťah na Brno: http://1url.cz/sfUe
Problém bol, že toho napadlo tak rýchlo také množstvo, to čo padalo vyzeralo fakt jak útržky papierových kapesníčkov:
http://1url.cz/bfUQ
http://1url.cz/bfUQ
Domov sme išli po diaľnici pokrytej hrboľatými zmrazkami a ľadovou kašou, max. 80-kou, ale došli vcelku (whew)
Chlapčeka je mi strašne ľúto, kvôli kolapsu v doprave sa k nemu nemohli ani dostať, ani dopraviť ho nemocnice včas …
Bolo to veru strašné, kvôli kolapsu dopravy sa k nemu najprv nemohli dostať
a potom ho dopraviť do nemocnice včas…
Nechcem moc pleveliť, dám len pár odkazov na obrázky z piatku poobede
v BA. Toto je Pražská ulica, hlavný ťah na Brno o 15:30: http://1url.cz/sfUe
Problém bol, že toho padlo tak rýchlo také množstvo, sneh bol strašne mokrý
a ťažký, odhŕňače nezvládali.
sakryš, teraz som tu dvakrát za blbku … najprv mi to nechcelo zobrať…
když jsme se přestěhovali na paseky tak byl Terry ještě mladý a neklidný a prakticky štěkal na všechno ale klidný a rozvážný Frogášek byl opravdu hlídač, štěkl jen když se opravdu něco dělo, srnka na dvorku třeba, cizí kočka.
Nastěstí Terry se uklidnil a štěká málo, zato krasomila mladá a neklidná ječí často a ráda, vyletí s kraválem co chvila, skočí kočka, klepnu hrnkem o stůl….ale trošku jsem jí vysvětlila, že to netřeba, hlavně když maličký Oli usínal a ona trubka vyletěla z řevem a dítě vzbudila….dneska mu to nevadí už je zvyklý 🙂
jinak u nás je opravdu tma tmoucí, kochám se pohledem na nebe a toužím po dalekohledu a knížce o hvězdách a souhvězdí 🙂
fotečky krásné Dede
Pájo, musíte tam mít krásně (inlove) Mimochodem tam u vás je na pasekách nebo Na Pasekách? Je to jméno ,ísta nebo jen popis? Mně se ten název moc líbí!
A k tomu štěkotu a malých dětem – když jsem tu měla šest týdnů malého Patrika, tak se skoro nikdy nestalo, že by ho vzbudil štěkot, prostě mu nevadil. Dokonce i když spal v kočárku a šli jsme podél něčí zahrady, a holky si s tamějším psem vyměňovaly (ne)zdvořilosti, tak se nebudil. Zato náhlý hluk jiného původu ho vzbudit dokázal. Zajímavé!
u nás je to na pasekách, resp na lipských pasekách, prostě paseky nad dědinou, která se jmenuje Lípa, takže jen popis, z druhé strany kopca jsou pro změnu želechovské paseky
z bývalého JZD je ranč, kolem ohrady s ovečkama, skotskýma krávama, prý nás tu bydlí trvale 9 rodin
no je tu krásně, neztěžujem si, snad nám tu samotu jednou synek neomlátí o hlavu….
Dívala jsem se na mapu našla jsem Lípa-Paseky, tak to asi bude tam u vás (nod)
http://1url.cz/XfZi
to to je u nás, jé vidím náš domeček, vidíš dlouhé stavení se zelenou střechou?? napravo v mapce?? a před tím je takový bílý obdelník, to je jízdárna a za ní stojí dva domečky, a ten víc vlevo je náš 🙂
tak tady prosím bydlíme 🙂
Máte to tam moc krásné, milá Pájo (inlove)
jéééééé, to jsou krásné fotky, Dede
spaní – já jsem celý život (už snad jako dítě) strašně dlouho usínala, takže normální pro mě bylo lehnout, pár hodin civět a pak teprve usnout… docela se to hodilo, když jsme s turisťákem spali v nějaké větší ratejně třeba po šesti – ostatní na mrtvo, že nemůžou usnout, pro mě normální stav… s práškama už je to nějakou dobu úplně jiné, ale to sem nepatří
moje kočky jsou velmi tiché a mňoukají (dnes už i Zuzanka), jenom když po mě něco chtějí (čti=jídlo)… když se něco děje třeba na chodbě, zpozorní, nastraží se, případně až zdrhají, ale to vše zcela tiše, takže v noci je to dosti na prt
zvuky – no, skutečně jsem si zvykla na tramvaj nejen projíždějící, ale mající dokonce zastávku (takže cinkající) přímo pod okny… jinak jsem krom dlouhého usínání měla i velmi lehké spaní, a to mě dodnes vzbudí ledacos… okno mám taky ráda otevřené – teda když je na otevřené okno, jinak jsem schopná v zimě neotevřít okna třeba 14dní – větrání, co to je??? to neznám :-DDDDDD … a docela si toho nápadně všimnu, když končí léto a já třeba po několika měsících poprvé zavřu okna
ovšem já bydlím v prvním patře – ne že by se tam vůbec nedalo vylézt, ale přece jen mi to přijde celkem bezpečné, v přízemí fakt nevím… a přesně totéž mě napadlo při čtení článku – v baráku, okna všechna při zemi, kolem zahrada se spoustou skrývaček (ne holý asfaltový chodník jako tady), to bych se snad netroufla otevřít vůbec… i když ty na to máš vlastně ty psy… no, nejsem si jistá zda by mě to dostatečně uklidnilo
jinak co se týče tmy – NIKDE na zemi, ani při zatažené obloze, není ÚPLNÁ tma… úplnou tmu jsem „viděla“ jenom jednou v životě, a tov Kavármě potmě (kdo znáte ten projekt) a musím říct, že se mě v první chvíli zmocnil úplný panický záchvat, srdce až v krku a vůbec jsem nemohla skoro dýchat, a hlavně jsem jak debil úporně mrkala očima, zvyklá, že se člověk po nějaké chvíli přece jen rozkoukáí… houby houby, tam se fakt rozkoukat nedalo, úplné ČERNO, fakt absolutní tma… no, po nějaké chvíli jsem se zklidnila, přece jen si zvykla a kafem a třeba cukrem do něja jsem se už po hmatu zcela bezpečně obsloužila
uffff, to jsem se rozepsala – asi za všechny dny kdy se sem ke své lítosti už neprobojuju… jojo, z FB jsi mě sem poslala, chicht (y)
ech, tady jsou vlastně smajlíci!!!! (headbang) sakra, mohla jsem to ozvláštnit a obarvit – ještě byste mohli dovolit editaci vlastního příspěvku 😀 😛 (chuckle)
Víš Bedulko, já už taky dávno nespím tak zdravě a nerušeně, jako před několika málo sty lety! (chuckle)
Jinak já se sama obvykle nebojím, ale je fakt, že se hodně spoléhám na psy. Když mi umřel Kazan a zůstala sama depresivní Berry, kterou v tu chvíli nějaké hlídání vůbec nezajímalo, tak jsem se lekala… prostě až pozdě mi došlo, jak moc jsem Kazanovi věřila. S uječeným Arištěnětem se situace rychle vylepšila (Berry začala hlídat i štěně) a nakonec Ari vyrostla do opravdu drsného hlídače. Tady na vsi kvůli tomu moc populární není (ona fakt nevypadá za tím plotem nijak příjemně), ale já to oceňuju… 🙂
To ale také není zcela přirozená absolutní tma. 😀 Tu najdete v jeskyních. Průvodci to rádi používají coby jarmareční trik. Zhasnou světla a praví „vidíte, jaká je tady tma?“ (rofl)
Najty je neskutečně uřvaná a ukňučená a vůbec upovídaná. A taky používá různé druhy štěkotu – dá se rozpoznat, kdy se jedná o psího přítele, psího nepřítele, kočku nebo koně (stejně zuřivý štěkot pro obě varianty (chuckle) ), procházejícího člověka (krátkodobé zaječení) a člověka, který se zastavil u branky a chystá se zazvonit (nejhlasitější typ štěkotu (chuckle) ). Pak ještě existuje vítací štěkot, ale to už je spíš něco mezi vytím a ječením, takové „haúúúúú“ 😀 A jak už to ve smečce bývá, obě naše psí holky občas štěkají jen proto, že štěkla ta druhá – to bych popsala jako „něco se děje a já nevím co!“ 😀
Jinak z koček je u nás nejvíc hlídací Hanička. Když do sousední chalupy přijede početná skupina lidí, kočička sedí na okenním parapetu, kouká ven a temně vrčí (rofl) Je to děsně legrační.
A štěkání během noci? Najty spává se mnou v pokoji. Nevím, co mě to popadlo, ale nedávno jsem si před spaním pustila zhudebněnou báseň Raven (v češtině Havran) od E. A. Poea… A v tu noc najednou Najtyna z nějakého důvodu zaštěkala… Lekla jsem se jako blázen (tmi) (whew)
Ivano, zkouším si představit vrčící Haničku a tak nějak se musím smát (inlove) Ne, věřím ti, ale ona na fotkách obvykle vypadá tak jemně, až delikátně… a vrčí! (chuckle)
Jinak taky mě jednou v noci vyděsila vyjící Beruška – když jsem předtím četla horor o čarodějnici a vlkodlacích (blush)
Hmm – mám divná zvířata v domě – pokud se spí, tak se spí a to všichni.
Je pravda, že s Toyou by musel zločinec zatřást, aby se vzbudila a začala štěkat (ovšem pak je k neutišení). Brooke spí s Terkou v zavřeném pokoji směrem do dvorků, takže pouliční zvuky ji nebudí (i když přes den pečlivě hlídá u okna a ořve všecko, co projde kolem). Když není Terka doma a já jsem hlídací panička, tak máme dveře do ložnice otevřené – chodí domem, ale asi se nic nebezpečného v noci neděje, tak neštěká. Zikmund je ukecaný (holt chlap), ale nic tajemného zatím taky nehlásil.
A přesto se někdy v noci vzbudím a cítím, že není všechno v pořádku … ale pak zkontroluju chrnící zvěř a pomalu se uklidním (chuckle)
Ano Ygo, taky když se v noci bojím a zjistím, že zvěř je v klidu, uklidním se snáz (inlove)
Chichi, líbí se mi ukecanost uvozená slovy „no, chlap“ (rofl)
Jenom bych chtěla říct, že pokud je Brooke doma, tak nezamykáme dveře z prádelny do dvora (furt tama někdo brousí – lidi, psi, kočour), protože pouze zloděj mdlého rozumu by vlezl do domu, kde řve rozběsněný pes s rozšklebenou tlamou – v okolí je známá jako Jack Rozparovač (whew) . Sice z této její pověsti nejsem nadšená (bohužel, je oprávněná), ale jako odrazovač zlodějů je báječná.
„Noc je tady na vsi tichá a temná, a pokud nejsou mraky, jsou vidět hvězdy. Už tak řídké a nepříliš výkonné veřejné osvětlení zhasíná v jedenáct večer a rozsvěcí se až kolem páté ráno. “
Tohle je sen mého MLP. Bydlet někde, kde by mohl pozorovat hvězdy. Akorát máme rozbitý dalekohled, tak to stejně nejde :(.
Vždy jsem měla hodně lehké spaní, ale za poslední rok se to zlepšilo. Přestala jsem startovat při sebemenším hlásku některého z dětí. Mluví totiž ze spaní, tak to bylo dost náročné. Mozek prostě prohlásil, že toho má dost. Nemám ráda v noci v bytě absolutní tmu, protože vstávám k dětem, chodím je přikrývat a tak. Chci vidět na cestu, ale stačí světlo z ulice. Hm, v novém bytě bude asi větší tma. Mám ráda pootevřené okno, ale MLP je zimomřivější a občas mi to bojkotuje. No a v Praze občas okno otevřít nejde, protože je venku smrad. I to by mělo být v novém bytě lepší. Tramvaje mě nevzbudí, ale zase nám nejezdí přímo pod oknem. Zato bordel u sousedů (dnes v noci) mě vzbudí spolehlivě. Navíc pokud ten bordel nedělají přímo sousedi nad námi, tak hluk z kteréhokoliv jiného bytu komentují hlasitým štěkotem jejich pejsci. Jaképak budeme mít sousedy?
Karakal, tak v létě dojeďte i s dalekohledem na návštěvu, u nás se bude MLP líbil, nebe se tváří, že je tak nízko, že můžeš utrhnout hvězdu a žádná pouliční lampa tu široko daleko není, takže tma je opravdu tma 🙂
Je to k vám sice trochu z ruky, ale asi by to šlo. Děkujeme za pozvání. A můžeme si dovézt stan, když nás necháte bydlet na zahradě. Jediný problém je ten dalekohled :(. Už loni sme ho ve Věšíně podkládali hadrem (nebo dokonce už na Křivonosce? nefungoval jeden aretační šroub) a teď se mu ještě odporoučel plastový kraj okuláru. Teda koukat s tim jako jde, ale neni to ono. Holt jsme ho koupili dost starý a pak tahali s sebou všude možně po světě.
Ale na takové domácí pozorování ti stačí i silný triedr. Hlavně to chce tu knížku, nebo aspoň mapu. A teď v zimě se pozoruje dobře, je brzo tma ;). A na základní souhvězdí ani dalekohled nepotřebuješ. Prostě si vem mapku a vylez večer ven.
stan klidně ale dobrých lidí se vejde i domů 🙂
mapka!! sedm let tu bydlíme, milion x procházek a když se dívám na nebe tak si říkám: mapku by to chtělo na ty hvězdy Pajo mapku….
a v létě, sedíš na dvoře, v křesle, gril už dohasíná, spokojená, napapaná, vínko a kocháš se, paráda
Napsala jsem dlouhej komentář, sežralo mi ho to, prý odesílám komentáře moc rychle za sebou – teda nechápu, jak můžu jeden komentář poslat rychle za sebou, ale budiž. Radila jsem aplikaci do mobilu nebo tabletu, třeba google sky map. Namířit na oblohu a vidíš vše. Já vím, není to jako vyhledat si to na mapě nebo dalekohledem, ale pro mně naprostého laika je to úžasné. Já sama znám jen Malý a Velký vůz, Kasiopeu a Orion a jen zírám, co toho na té obloze je.
super, děkuji zkusím to, tak to poznáme úplně stejné souhvězdí 🙂
Karakal, přeju příjemné sousedy a málo nevítaných ruchů 🙂
Jinak nereagovat na každé hnutí dětí se dá do jisté míry odnaučit, ale úplně to nepřejde nikdy (inlove)
Kočky vrčí,syčí nebo ječí a to ječení je v různých tóninách a odstínech..spolehlivě vím, kdy je to jen hysterie,vztek nebo rozčilení a dokonce vím, i kdo to u nás ječí…když jso vzrušené- přiletěli holubi nebo sýkorky, tak štěchtají, jsou to takové štěkavé zvuky: Wachch,hechch,chrr…jen Kačenka důstojně sdělí: Kururu frnk (holub uletěl) a Nenelka, když je holub hodně barevnej, doplní: Arrara! Tuhle se velitel letky předváděl, dělá na kočky orla.drží se pařátkama za tyčku a máchá proti nim křídlama, Miňák ho chvíli pozoroval a najednou povídá: Pche! a šel…holub to rozdejchával docela dlouho….
Sharko, ty v tom tvém kočičíně skutečně poznáš po hlase jednotlivé kočky? To jsi opravdu dobrá! (inlove) Já psy poznám, ale mám jen dva! (chuckle)
No já mám doma koček pět a po hlase je poznám, každá se vyjadřuje jinak…
Ahoj Dede. Tma mi nevadí, a i když nespím, obvykle si ani moc nesvítím, jen malými lampášky. Na téhle polosamotě je, pokud je zataženo, skutečně prvotní tma. Cizince by zde také specifickým projevem ohlásil sousedův pes a spaní mám velmi lehké, to se člověk naučí nocováním venku. Pak stačí natáhnout ruku ke stolku vedle postele, tam je takový ovladač. Vzít ho do ruky a udělat cvak. V tu ránu dům vypálí okolo sebe proudy ostrého jasu, nepřipraveného člověka to posadí na zadek a to doslova. Použil jsem to zatím jen jednou. Prý zabloudil, a tu mou pilu taky drží v ruce omylem, ovšemže.
Ale Dede, tropické noci, to je velmi nevhodný čas ke spaní. 🙂
Alasdaire, představila jsem si toho borce, an sedí na zadku s tvojí pilou v ruce a snaží se ti vysvětlit, jak se tam vzal… (rofl) Tak nějak mi připadá, že byl moc rád, když mohl vypadnout (blush)
Jinak tropické noci jsem zažila jen v civilizaci (malé městečko) jižního Taiwanu a musím říct, že toho tam cvrčelo, kňučelo a jinak hlučelo poměrně dost 😛 Byla bych tak ráda, kdybys povídal častěji! 🙂 (jsem zvědavá, no!)
Bezdomovec, místní ho znají, já bych i přežil kdyby mi chtěl přespat pod přístřeškem, ale jemu se tam evidentně leccos zalíbilo, tak jsem ho hnal jak financ kozu.
Vždyť povídám, někdy. 🙂 Ty noci, to se ale vymyká jakémukoliv popisu, těch zvuků a pazvuků, vůní a pavůní, to čarokrásné nebe, to je chvíle hrozně natlačená emocemi.
Bydlím na samotě, čímž je řečeno vše. Je tu v noci tma, jako v pytli. Když je jasno, krásně svítí hvězdy. A Miu, která je v noci venku, štěká. Furt! Na kuny(ty dokážou v noci taky pěkně vřískat), na divočáky, co se potulují okolo zahrady a všechno rozryjí :@ Už jsem si zvykla. Spím při otevřeném okně celý rok, mám na všech oknech mříže. Není to moc velká paráda, ale aspoň se nebojím. Taky vím, že by Miu nikoho do dvora nepustila. A vědí to všichni ve vsi 😀 A cizího by asi odradil hluboký štěkot velkého psa. A tak hlídaná mojí Miunkou spím jako dudek.
Lído, tvoje Miunka mě moc zajímá – hlídací a nezdrhací, to je skoro zázrak! (inlove) Pořád přemýšlím, jakého jednou budu mít hlídače, až svým milovaným vlčákům nebudu stačit… (blush)
Dede, pokud chceš, mám dvě knížky o tibetských dogách. Koupila jsem si je, než jsem si pořídila Miu. Mohu půjčit na prostudování, jen tak nezávazné 😀
Nemůžu se vyjádřit ke štěkání psů, protože psa jsem nikdy neměla a nemám.
Kočičáci sice nemňoukají, aby varovali před vetřelcem. Ale nějaký šestý systém, či spíše radar mají. Když manžel nastupuje dole do výtahu, oni to poznají. Zvednou uši a dívají se směrem ke dveřím. A já vím, že už jde.
Míša
Víš DEDE, já vyrostla a žiju v městě.
Takže projíždějící tramvaj mě jako dítě vlastně uspávala. Zvuky mi nevadí. Jsem na ně zvyklá.
Jen když potácejcí se opilec po půlnoci křičí na celé sídliště “ Viktorká „. Tak tomu bych jednu vrazila.
O prázdniných u prababičky na vsi ta tma byla tak černočerná. Byl to pro mě hrozný nezvyk. Štěkající psi a ta tma, to bylo něco úplně jiného než doma ve městě.
A na chatě v noci je v létě nebe plné hvězd.
Míša
To si člověk připadá jak ve vesmíru, že? Uvažoval jsem kdysi, že si dám na střechu astronomický dalekohled, a zkusím i fotky, ale člověk taky nemůže stíhat všechno.
Nebe plné hvězd je ovšem nádhera.. My máme chalupu asi 60 m od silnice,kde ovšem auta jezdí v noci velmi sporadicky, a osvětlení končí přesně před odbočkou k nám do kopce. Za námi už není nikdo, takže hvězdy vypadají, že jsou větší než obvykle a že jsou také blíž… V Praze jsem nikdy takové hvězdy neviděla. Pokud ale nesvítí hvězdy, je tma skoro strašidelná. Jenom když je úplněk, tak se prakticky nedá spát, protože je světlo jako ve dne, a naše kočka Tessynka stojí u dveří na terasu, a ze všech sil se dožaduje vypuštění ven, no a já ji v noci pouštět nechci.
Ja niekedy pri takom hlbokom a dlhom pohľade na nebo plné hviezd až strácam rovnováhu (chuckle)
Máš pravdu km… taky si tak připadám 🙂
Míšo, máš pravdu, uřvaní opilci jsou strašná noční kapitola! Naštěstí tady na našem konci vsi se nevyskytují (blush)
Ježky blechavce taky známe, taky je vynášíme, blechy nesnáším a na Světluch se snad lepí… Pokud psice jen tak obyčejně ječí, tak je to kočka a podobně. Zneklidním, pokud začnou temně vrčet. To není normální. Při otevřeném okně spím jen v teplém létě, jsem zimomřivec, ale pokud takhle ve dvě v noci začnou psice vřískat na balkóně, což si užije celá ulice, stojí to za to. Přitom za to obvykle můžou velmi hlasité kočičí rvačky. Kočky se totiž běžně rvou na silnici, jezdí tady jen auta místních obyvatel, takže v noci je to aréna.
V noci u nás vypnou část osvětlení, ne celé. Ta tma jak v ranci je hnusná a přece jen občas někdo jde v noci domů, tak je záhodno, aby se nepřizabil úplně.
Matyldo, to mě zajímá – vypnou část osvětlení… to jako některé části úplně nebo třeba svítí jen každá druhá lampa?
Jinak naši psi také štěkají na rvoucí se kočky, ale naštěstí si většina z nich vyříkává své spory jinde a ne u našeho Domu, tak to není moc častá záležitost 🙂
No, řekla bych, že každá třetí…
Dede, tie tvoje dve holky – krásavice na snehu, to je teda pohľad. Vydržala by som sa na ne pozerať furt.
No moje noci sú teraz také … všelijaké. Celý život som spávala ako poleno a bola som schopná zaspať kedy a kdekoľvek sa mi len naskytla príležitosť. Posledného pol roka mám nespavé obdobie, hlavne medzi jednou a treťou v noci mám nejakú hodinu duchov či čo. Mozog sa mi na nejaký podnet preberie a už to nejde zastaviť, kolečká v hlave sa roztočia a omieľajú všetky tie ťažké a bolestné veci, pochybnosti a výčitky, čo sa mi cez deň vďaka činnosti darí zatlačiť do úzadia. Samozrejme že vtedy som aj citlivá na zvuky, hoci som dieťa provinčného malo/veľkomesta a vždy som bývala na hlavnej ulici, počujem vtedy prejsť
každé auto a každý kamión. Obvykle v noci prelietavajú mestom vôbec nie 50-kou.
Nočný štekot našej Jackie (JRT) poznám len z rozprávania, lebo je bráchova a ja som u nich priznám sa ešte nespala, dáko nám to ešte nevyšlo. Na ježkov samože hystericky jačí vo dne v noci,
brácho ich tiež vynáša na humno. Minule ma ale na prechádzke vyslovene vydesila. Už som vypozorovala, že má tendenciu vrčať na neznáme veci, čo sa nám objavia po trase. Naše prechádzky
posledné 2 – 3 mesiace končia skoro vždy za tmy, nosím síce baterku, ale to si tak vidím sotva pod nohy. No a minule spustila také hlboké, temné vrčanie na niečo čierne pri plote, že som od ľaku skoro nadskočila. Vrčala celým psom a ježila sa jak dikobraz. Bolo šero, kapucňu som mala narazenú
až na nos a brýle zaprskané snehom, takže som nevedela rozoznať o čo ide, či je to živý tvor, alebo čo vlastne. Trochu sa to hýbalo a vrhalo divný tieň. Pri bližšom ohľadaní sa úkazalo, že je to kus vreca z nejakej hrubej fólie (tuším v takých bývajú osivá, miestni poľnohospodári sa s recykláciou moc nebabrú). Spodný koniec bol vtlačený do zeme a držal tam, a horný povieval vo vetre. Hentá malá trubka na to vrčala do posledného centimetra, jak sme sa k tomu blížili,
až keď si to oňuchala, uznala to za neškodné. A mne srdce búchalo ešte 10 minút! (whew)
Jackie je úplně normální pejska, milá km! I moji psi občas vrčí na „podivnosti“ a plastové pytle či jejich zbytky, které občas nechávají zemědělci na polích, mají mezi podivnostmi přední místo! (chuckle)
Tu nespavou část noci s trápením mám taky…
Ano, podle Ferdova štěkotu jsem věděla předem, že jde někdo k našim dveřím, nebo na chodbě courá cizí pes a jinak štěkal, když hlásil nebezpečí v bytě ( zapomenutý hrnec na sporáku, po bytě se valil kouř)- největší alarm spustil, když na okno zvenčí vyskočila kočka.Jinak mně v noci teď budí neobvyklé zvuky, např.strašně vrzající dveře sousedky (85 let) v půl druhé ráno…
Ferda byl kabrňák, že uměl upozornit na takové nebezpečí! Myslím, žes o tom psala, milá Fallowo, viď? Mám dojem, že si to pamatuju (inlove)
DEDÉÉÉ
Tie fotky sú nádhera.
Žijem v menšom meste, bohužiaľ pri hlavnej ceste. Aj keď mám plastové okná, FŠETKY sanitky a hasičov si vypočujem 🙁 .
To vypínanie nočného osvetlenia som si zažila v Rakúsku, aj keď podľa mňa je to totálna kravina:
1. Nočný prúd – v noci aj tak spotreba klesá a prúd je dokonca nadbytočný.
2. Skúste pricestovať vlakom na stanicu a potom sa napr. 3/4 hodiny potácať potme domov. A ak máte bujnejšiu predstavivosť ešte po zľadovatelom chodníku 🙁 .
Iba tú nočnú oblohu vám závidím (angel) .
Čo sa mojich kočičákov týka, nie je Mňau ako Mrau.
Aj oni dokážu vyjadriť čo cítia, alebo čo chcú.
Kedysi chodila rozhlasová relácia na SR1 s Borisom Filanom a on si tam pozýval zaujímavých a význačných hostí. Dávali to v nedeľu dopoludnia, takže som to počúvala pri varení.
Raz si tam pozval istého p.DOCenta (meno si už nespomeniem) z veterinárnej VŠ z Košíc. Tento pán doc. sa vyjadril – budem parafrázovať:
– Nemyslime si, že zvieratá sú hlúpe. Napr. dospelý pes a mačka majú taký intelekt, ako 3-ročné dieťa.
Potom ešte p.doc. doplnil, že už raz v rozhlase vystupoval. A všetci majitelia jeho 4-nohých pacientov mu potvrdili, že ich mazlíčkovia, keď začuli hlas p. docenta sa pustili do zavýjania, (mňaučania) 🙂 .
Vieme, že žiaden zver nemá v láske veterinára (dog) (cat) .
Jsme skoro na samotě, každý barák má za sebou les. Osvětlení svítí jen od září do května a to jen do 23hod. kdy jsem prosadila to, že jede poslední autobus ze směny. Předtím se svítilo jen do 22- argumentovala jsem tím, že až si při vystupování někdo zlomí nohu, tak, že to bude platit obecní úřad. Nevím, zda to je pravda ale pomohlo to. Na celé léto se osvětlení vypíná v rámci šetření. A to proto, že jeden soused světlo nepotřebuje, protože má dost práce a ježdění mezi jednou a třetí hodinou. Obecní úřad napadá z plýtvání penězi. Mám dost chatrné spaní, tak mám i v noci přehled.
Já si na vypnuté světlo zvykla. Ono u nás veřejné osvětlení obecně za moc nestojí a protože na naší parcele nebyl dům skoro 70 let, nemáme u něj ani lampu. Tak si svítíme na dvoře svojí:)) No a já mám jedno světýlko na klíčích, čelovku u ruky a doma velikou nabíjecí baterku. A zvládáme to… tedy hlavně proto, že jezdíme autem (co si budeme povídat, že)