Pamatujete se na pohádku „Tři veteráni“? Jak zlá a rozmazlená princezna Bosana přišla k dlouhému nosu, a když jí nos na hranici království olizovala koza, komentovala to, že je jí to nepříjemné. Rádce tehdy pravil, že to asi bude celní prohlídka. Princezna zařvala: „Nechci celní prohlídku!“
S princeznou svým způsobem soucítím. Nechci rýmu! Nastoupila plíživě a ovládla mé dny. Piju čaj, smrkám, stříkám si do nosu mořskou vodu a zuřím. Kapu si do pusy esenciální oleje-antivirotika a zuřím.
Přestala jsem zuřit, když jsem ze sklepa vytáhla dva roky starou meruňkovici, ale ve chvíli, kdy jsem začala zas smrkat, jsem se rozčílila znovu. No, je pravda, že meruňkovice je výborná a v rámci léčby jsem nejen schopna si ji lít do skleniček po babičce, ale podle dědečkovy metody jsme schopna dát si „za korunu z flašky“.
Dala jsme si taky špagety s česnekem. Miluju je a navíc by mohly na rýmu pomoct. Jestli nezaberou, aspoň budu vědět, že mě nekousne upír. Po špagetách s česnekem by omdlel už na terase a nestihl by ani projít dveřmi, ani kdyby byl pozván, jak praví upírská pravidla.
Ovšem položme si otázku- může upír dostat rýmu? Dokážete si představit Drákulu s červeným oteklým nosem, kterak praví Jonathanovi: „Jodathade, deopuštějte tedto hrad, jidak vás stihde deštěstí,“?
V tuto chvíli bych se nechala kousnout od upíra, vlkodlaka, draka, E.T. mimozemšťana, Červené Karkulky… prostě od kohokoli, kdo by mě té rýmy zbavil. Mám odřený obličej od papírových kapesníků, v nose mě pálí a nálada se blíží nule.
Úplně chápu princeznu Bosanu.
Ahoj diebčatá.
Od ddešnéro rána som presvečená, že dádcha (rýba) sa predáša aj bo interbete 🙂 .
Nabiesto bosa báb čerbený, odratý vodovod 🙁 .
Yetti, to je ale zákeřná rýma, když se šíří po netu! (wasntme) Možná, že bychom si měli honem začít povídat o vitamínech! (chuckle)
No ja som zabudla na jednu zásadnú vec:
Ako dieťa, aj ako mladá dospelá som vyzbierala FŠETKY choroby, kt. sa predomnou spomenuli.
Doma sa spomínalo, že 6 občanov mesta Brezna dostalo Hepatitídu typu A. Nikdy v živote som tých ľudí nevidela, ale ja som bola SIEDMA (mala som 12 rokov) a strávila som 6 týždňov na infekčnom v BB.
🙁
Už som to tu písala,keď som mala 25 rokov, kolega v práci spomínal, ako im dieťa prinieslo domov neštovice. O 2 týždne som ich mala 🙁 .
V práci sa ženské „bavili“ o problémoch s mykózou. O niekoľko dní som ju ja STARÁ PANNA mala 🙁 .
Vtedy som v práci rázne ZAKÁZALA debaty o AKÝCHKOĽVEK chorobách, hoci inak som bola veľmi benevolentná pod-šéfka 🙂 .
Z toho vyplýva poučenie, že nemám čítať, pozerať v telke ani počúvať debaty o AKÝCHKOĽVEK chorobách a nemociach (envy) .
Batyldo, tím ubírem si bdě dodáldě vodrovdala. Teď to debůžu dostat z hlavy – Jodatáde! (rofl)
Kdo by ji taky chtěl – rýmu!
Mě většinou jako předzvěst nachlazení začnou bolet zuby a obličejová část hlavy. To už vím, že je zle, a snažím se ještě na poslední chvíli zabojovat vitamínovými bombami, případně Modafenem. Úspěch však není zaručený.
Vzpomínám si, že u nás na Hané se na rýmu ordinoval čaj se slivovicí.
Jinak při velké rýmě používám zásadně kapesníčky extra soft (je to fakt rozdíl!) a stále mažu nos. Když už je červený a baňatý, tak ať je klidně ještě i lesklý (jen když nebude odřený)! (makeup)
Lity, lity, přeju rychlé uzdravení!
Rýma je prevít, naštěstí ji mám jen velice vyjímečně, ale ta odřená, červená, bolavá a tekoucí bambule místo nosu je snad horší, než samotné smrkání (zásadně do papírových kapesníků).
Protivné na takové rýmě je to, že (jak mi kdysi řekla jedna paní) má tři stadia – nejprve teče z nosu jako z kohoutku, pak se naopak nos ucpe, že jeden nemůže se zavřenou pusou ani dýchat a pak – když má jeden smůlu, tak se rýma přesuna na plíce a je z toho pár dnů kašel. Musím říci, že takhle většinou moje rýma fakt postupuje. Když v tom prvním stadiu nemohu ani usnout, jak mi kape z nosu (žádný antihistamine nepomáhá), tak si do každé nosní dirky strčím smotek papírového kapesníku (takový knot, který protivnou tekutinu vcucává) a usnu s otevřenou pusou !
Všem orýmovaným přeji brzké uzdravení.
Já jsem si ji užila mezi svátky, po vánocích. Není nad bývalé bavlněné dětské plíny, řádně seprané, pro tento účel schovávané. V posteli je k nezaplacení, ani neodírá moc frňákovník
Jsem myslela, že jseš ženská 😉 , a ona tě vykolejí obyčejná rýma (rofl) .
No, obvykle ne… ale tahle stojí za to. Momentálně mi sedí v obličejových dutinách. Ale ženská jsem, to zas jo, aspoň pohled do zrcadla to naznačuje jasně (chlapa s podprsenkou 80 F jsem ještě neviděla). A protože jsem ženská, tak taky neskuhrám v posteli, ale před 20 minutami jsem přijela z práce.
Já si dělala jen srandu, to je všude stejné – chlap se vykotí do postele a umírá. Ženská obstará děti, uvaří oběd a pak si jde na chvíli lehnout, aby byla čerstvá na vaření večeře.
Omlouvám se za O.T. pro DEDE
Teď jsem dočetla článek od Tvého syna Andreje na Lidovkách o Barnevernu a kauze bratrů Michalákových.
Moc dobře napsaný článek.
Hodně jsem se dozvěděla o Barnevernu a porozuměla situaci.
Míša
Děkuju, milá Míšo 🙂 Kdyby tě zajímaly i další informace, najdeš je tady http://andrejruscak.blog.idnes.cz/
Dede, také jsem přečetla a shlédnu i další, ráda. Moc mne to zajímá jako sonda do vyspělé demokracie a co se může všechno přihodit,pokud se nedodržují pravidla.
Jenny, já bych řekla, že tam je problém, že ta pravidla dodržují až příliš – zřídili si nekontrolovatelnou organizaci a teď jsou jí vydaní na milost nemilost. Ale úmysl byl na začátku dobrý – není kontrolovatelná, aby se z jejího dosahu nedostali lidé vlivní, kteří by ubližovali dětem. Ale jako vždy, když někdo dostane prakticky nekontrolovatelnou moc (mohou maximálně kontrolovat sami sebe a chtějí snad přijít o prémie?), tak se vyskytnou lidé, kteří toho zneužijí – ať z vlastní hlouposti, lenosti nebo se zlými úmysly (těch asi bude nejméně). No a navíc se koná podle hesla radši dvakrát odebrat neprávem, než to jednou minout. Takže je na průšvih zaděláno. No a Norové jsou strašně dbalí zákonů a mají tendenci věřit, že co úřad činí, musí přece činit dobře, když je to úřad, ne? A pak stačí málo a už se po těch dobrých úmyslech sviští do pekla…
Milá Dede. Mne to pripadá tak, že Angličania, Nóri atď. nemajú dostatok vlastných detí, a preto zhabú cudzie – myslím to doslova – teda úradne zabavia 🙁 . Už si nespomínam na meno, ale zhruba pred 2 rokmi bol podobný prípad na SK, keď sa matka nešla dovolať spravodlivosti na britských súdoch. (fubar)
Ještě horší než moje vlastní rýma je rýmečka přednostova. Zatím co já mám prostu TU OBYČEJNOU,NORMÁLNÍ rýmu, on umírá. V tuto inkrimovanou dobu slyším jen vzdechy, hekání, kýchání a intenzivní bolestivé,ublížené nespecifikované zvuky raněného zvířete, zejména pokud jsem nablízku.V případě , že se nečekaně vrátím,je zde přítomen lékař, léčivý spánek u TV , nejlépe s hokejem. Po probuzení to začne znovu. ještě , že ta MOJE rýma, nebyla tak závažná. :)))
Jé Jenny, ale já teď nedávno četla upoutávku na to, že mužská rýma je opravdu životu nebezpečná, kdežto ta ženská nestojí za řeč. Ale proč to je, to nevím, neb článek jsem nečetla. To bude asi to jing a jang (rofl) (rofl) .
Můžeš mi prosím Tě podat, můžeš dojít pro, nemáme něco dobrého………jsem na pokraji smrti
Tu pohádku znám, k omdlení mně rozesmála situace: „Jestli k nám budete strkat rypák, tak vám vyhlásíme válku“ – pravilo přísně Německo. „Hele, Německo! To není žádný rypák, to je urozený čumáček naší princezny!“ kontruje Monte Albo. 😀 Jinak na rýmy naštěstí netrpím, to ale neznamená, že bych ji nikdy v životě neměl, je to vážně hnus temně fialový. Nebo v tomto případě tedy spíše světle zelený. 😀 (devil)
miluju Tři veterány…. /myslím pohádku/
Matyldo, tvůj článek mě hluboce oslovil – taky nenávidím rýmu! (wasntme) Asi proto, že na ni trpím. A pak trpím. Nezapomenu, jak se mi jednou před mnoha lety (kdy jsem teoreticky ještě nebyla na nic alergická) doslova zbláznila sliznice a já měla čtyří dny tu příšernou, vodovou nekonečnou rýmu, která člověka zdeptá do podoby huhňajícího dementa (těžko myslíte na jiného, než na tu příšernou rýmu 😛 ) Poprvé jsem s rýmou šla k doktorovi a ta úleva, když mě nadopovali anihistaminikem! (blush)
Jinak na tento úporný stav mi pomáhá napařování slanou vodou, což lze prostřídat tak, že se do té horké vody kápne bylinný přípravek Amol http://www.lekynainternetu.cz/p/amol-roztok-100-ml/
Nevím, jestli se tak používat má, ale mě se to osvědčilo 🙂
Díky, Matyldo, za skvělý článek – ten huhňající úpír mě rozesmál! 😀
..já měla čtyří dny tu příšernou, vodovou nekonečnou rýmu, která člověka zdeptá do podoby huhňajícího dementa… Ano, to je strašnost. Navíc v současné době se tomu nachlazení snad nedá vyhnout. Včera jsem měla v jazykovce čtyři studentky. Dvě spolu se mnou smrkaly a dvě kašlaly. Uf.
No právě,v tom je zákeřnost upíra rýmového, můžeš dělat co chceš, stejně ho potkáš. Ach jo.
Matyldo, přeji brzké vyléčení, mně zrobna kape voda na klábosnici, tedy z nosu.
Matyldo, jak já ti rozumím. Mám rýmu a bolí mě v krku. Doma se povalují krabice papírových kapesníků (ty jsou ale hlavně pro děti, já a MLP to kombinujeme látkovými). Stejně tak se po bytě nacházejí kbelíky s kapesníky posmrkanými (nemáme dost košů), aby pořád bylo kam házet, jak se tak děti posouvají po bytě. Vašek má nos krvavý, já jen lehce odřený. Protože onemocněl i MLP, tak jsem dnes v práci a hlídá on. Nějak musím pořešit, co udělám s ošetřovačkou, protože do konce týdne bude hlídat MLP a nepředpokládám, že by děti šly příští pondělí do školky. Chjo. Jdu volat na personální, jak to bude nejsnazší, když máme ten přelom měsíce. A není mi dobře. A řešíme pořád ten nový byt. A v práci se konečně pohnuly ledy a najednou mám moc práce. A dneska jdu na angličtinu.
No dobrá, já už si nestěžuji, pořád ještě jsme na tom docela dobře. Hlavně, že jsme spolu.
Karakal, vedeš typický život mladé matky. Děti pak odrostou a nebudeš kvůli nim muset na OČR, ale ta rýma s náma bude pořád 🙂
karakal, to je hotový lazaret! (hug)
Nejhorší je, že mám špatné svědomí :(. Protože minulý týden hlídala babička a od dětí to chytla. Má zánět průdušek a antibiotika. Je mi jí strašně líto, protože dost trpí a mám hrozné výčitky. Jenže my minulý týden prostě nemohli být doma. Nešlo to. A vypadá to, že antibiotika dostane i Rysík, protože paní doktorka ještě nemá výsledky jeho výtěru z krku, které měly dneska být, což znamená, že tam patrně něco roste a čekají na citlivost.
A nepamatuji se, že bych kdy na angličtině vypadala tak dementně, jako dnes. Absolutní mimoň, co nerozumí poslechu (má druhá nejlepší disciplina) a věčně netuší, která bije. Ale zatím funguju a budu dělat vše pro to, abych přežila do pátku.
Niečo podobné som kedysi videla v práci. Kolegova malá dcérka doniesla zo škôlky kiahne -neštovice, a od nej to lapila celá rodina včetne dospelých :O .
Najhoršie na tom bolo, že kým deti mali na sebe 2 -3 vyrážky a za 5 dní boli zdravé, dospeláci boli bodkovaní ako dalmatínec a trápili sa 2 týždne.
Nepreháňam, neštovice sú v dospelosti sviňa. Viem z vlastnej skúsenosti, dostala som ich ako 25-ročná (envy) .
Prajem skoré uzdravenie všetkým maródom (inlove)
A z uzávierky si ťažkú hlavu nerobte. Ono keď sa FAKT MUSÍ, tak sa vždy niekto nájde, kto Vás zastúpi. (handshake)
Čo by robil Váš zamestnávateľ, keby ste napríklad dostali zápal slepáka a museli by Vás súrne operovať?
Poslal by Vám účtovné podklady na operačnú sálu? (tml)
na odřenej nos je dobrá mastička-calcium bepanthotenicum, funguje ihned.. na rýmu jako takovou používám jehličí ve spreji..je to od firmy JUST, nastříkám na polštář a můžu dýchat…celou noc a mám klid…jinak jsem si vzpomněla,jak Bosama kejchala,když jí dali ten křen,hrušky a pepř a dostat tím nosem bych nechtěla….
Sharko, právě že v noci je mi to dost jedno, dokážu spát i s rýmou, protože prostě spím. Ale ten bdělý stav, to je to, co mě ničí…
v tom případě Postřižiny a eukalyptový olejíček 😉 , tu mastičku si kup, nos budeš mít do 48 hodin zahojenej..přes den si toho Justa -eukasol se to jmenuje,stříknu v místnosti dle potřeby ..ale na nosní vodovod mi fungoval paralen grip-horký nápoj..po 3 dnech se ta voda promění vždy v „chemopren“ a to je snad ještě horší, ale ten rozpustí eukasol…
Však znáte to pořekadlo Matyldo :
“ Léčená i neléčená rýma trvá 7 dní „.
Tak vydržet, ona potvora odejde v širý háj.
Ale je to nepříjemné. Zvláště jako malé dítě jsem to nenáviděla. Odřený nos a nemožnost se nadýchnout. A plátěné kapesníky. Jak já nenáviděla.
Míša
Míšo, môj otec na tých plátených trvá dodnes. Takže som nútená mu ich prať… (doh)
Plátěné kapesníky vyžadují někteří členové rodiny taky. Já preferuju papírové.
Rýma trvá rozhodně dýl než 7 dní. Pořekadlo je zřejmě z odolnějších dob 🙂
Ano, prosím! (blush) Potvrzeno vlastní zkušeností (bohužel:))
Yetti, si mi to s tými siedmimi dňami a týždňom vzala z klávesnice (chuckle) . Pridám ešte jeden cibuľový recept, je od mojej mamy a je to dokonca aj dobré. My sme to doma volali cibuľový čaj. Dve – tri pekné, veľké cibule sa pokrájajú zhruba na štvťky, dôležité je aby zostali neošúpané (ano, aj s tou šušťavou šupkou. Keď je prvá vrstva nejaká zablatená, možno dať dole.) Zalejú sa studenou vodou len toľko, aby boli zakryté, uvarí sa to s troškou majoránky (event. pamajoránu/dobromyslu, tymiánu alebo materinej dúšky; s tou citrónovou dúškou je to zvlášť dobré). Varí sa pomalinky 10 – 15 minút, kým šupky nesfarbia čajík do zlatožlta. Precedí sa a pije horúci s medom a citrónom. Dokonca ani ako deťom sa nám to s bráchom nehnusilo, pili sme to celkom ochotne. Mám v živej pamäti ten detský hrnček s viečkom a pítkom, do ktorého nám to mama dávala. Kurýruj sa, Matyldo! (wave)
Troch veteránov zbožňujem, aj v originále od Wericha (Fimfárum mám doma v prvom vydaní, zdedené po pratete), aj sfilmovaných. Servácovu hlášku o vytúženom „válení se“ som tu už včera spomínala, nerobí mi problém sa s ňou stotožniť 😀
No ale to fungovalo proto, že mi to vařila maminka. Když si to uvařím sama, tak to ty účinky zdaleka nemá- možná proto, že v dětství jsme s chorobou zalezla do pelechu a četla Tajuplný ostrov, zatímco dneska u toho aspoň organizuju domácnost a odpovídám na otázky typu- co bude k večeři? A co mám teda udělat? Kde mám tričko?
Tak veru, pravdu máš … 🙁
Návrhy odpovědí:
1. Co si kdo najde
2. To je mi jedno
3. Tam, kde sis ho nechal(a)
Ke každé odpovědi přidat dodatek „a vlezte mi na záda, mně je špatně.“ Já moc nevím, jak to v rodinách chodí, ale tak nějak bych téměř očekával, že zbytek rodiny se o nemocného člena stará a ne, že nemocný člen rodiny se stará o ten zdravý zbytek. Protože to má člověk potíže se postarat i sám o sebe. Naštěstí bývám nemocný dost zřídka.
Alasdaire, nejsi matka 🙂 Jinak bys to znal 🙂
Nejsem, nejsem. A mám jisté důvody k domněnce, že matkou ani nikdy v životě nebudu. 😀 Ale my se doma o nemocnou mámu starali. Pravdou ale je, že jsme ji museli nutit silou a zaklínat mocí, aby ležela a neuklízela. 🙂 Ony to ty matky nějak mají naprogramováno. Tedy většina z nich.
Matyldo, skúste čerstvú cibuľu nakrájať, zmiešať s medom a po lyžičkách „pocucávat“.
Ono starí zlomyseľníci hovoria, že rýma bez liečenia trvá 7 dní, s liečením týždeň 🙂 .
Tak sa pekne liečte lakomú princeznu Bosanu neľutujte. Spomeňte si na ten Frňákovník (f) 🙂 .
Yetti, frňákovník roste nedaleko, je to starý ovocný strom na palouku v remízku- věřím, že je to on!