Milí hraví literáti, dnes jsem na vás přichystala témata zpěvná a doufám, že aspoň některé z vás osloví. Jako většinou si sami můžete zvolit jakýkoliv svět, ve kterém se váš příběh odehraje, jen musíte dodržet zadané téma.
A dnešní témata? Tady jsou. Jak vidíte, dokončení těchto chronicky známých veršů z písniček nechávám na vás:)) Kdyby náhodou někdo písničky neznal, dodávám nápovědu…
Kočka leze dírou, pes…
(https://www.youtube.com/watch?v=RynBixeMjZ4)
Na tý louce zelený, pasou se tam…
(https://www.youtube.com/watch?v=3d21fyyyJK0)
Sbohem lásko, nech mě…
(https://www.youtube.com/watch?v=tlDbVfPDCQU)
Tak to, troufnete si?:))
Těším se na vaše drablátka! Pokud byste náhodou neměli slinu na vázané stoslůvko, lze si povídat i v jiném počtu slov:))
Kočka leze dírou, pes dírou neleze, protože tudy ušatou hlavu neprotáhne. Proto si radši hraje s kočkou doma. Základní hra- kočka sedí a mrská špičkou ocasu. Pes se snaží špičku ocasu packou připlácnout. Kočka jen koutkem oka sleduje. Když se to psovi povede, kočka se na něj vrhne, pes sebou práskne na záda a kočka ho symbolicky zakusuje. Pes je nadšen. Válí se po zemi a dloubá do kočky packou. Kočka psa dál vraždí. Pes se řehtá na celou hubu a snaží se kočku přinutit k pokračování. Pak kočka vyleze na okno. Nepotřebuje tudy se psem prolézt, jen si trochu odpočinout 🙂
Konečně mám volnější víkend, tak se vracím do svého oblíbeného světa 🙂
Poštovní havran usedl na bidýlko:
„Pošta pro slečnu Amiradu. Od Dvoukvítka.“ oznámil a hlasem pěvce Waldemara spustil: „Sbohem lááásko, nech mě jíííít, nech mě jíííít…“
„On se se mnou rozchází?!“ Amiradino zařvání přerušilo havranův zpěv. „Já tady čekám, jak pecka, až panáčka omrzí toulání a on takhle? Proklínám ho!“ Popadla Dvoukvítkovu podobiznu, přidržela ji nad plamenem černé svíčky a zamumlala: „Kočka leze dírou, pes na ni kouká, nikdy tě nebude chtít žádná holka!“
„Tak a ta krasotinka, s kterou cestuje, už o něj okem nezavadí!“ vydechla spokojeně.
„Amirado?“ havran nerozhodně přešlápl. „Myslíš, že se čaroděj Mrakoplaš dá považovat za holku?“
Kdo tu v týdnu plakal, že není sníh??? Může si k nám dojet a odvézt si ho domů (blush) . Sněží od včerejška a zatím to nevypadá, že by mělo přestat (devil) .
u nás taky, sype a sype a ještě prý bude do rána….
A u nás se sypalo a sypalo a pak tálo a tálo, až je z toho houby. To fakt zamrzí.
IVO A PÁJO,, NESYSLETE SI VLOČKY A KOUKEJTE NĚJAKÝ SNÍH PŘIHRÁT NAD NAŠI BĚLOU. TADY ANI VLOČKA, TEPLOTA CELÝ DEN KOLEM NULY, ALE ZATO NÁDHERNÝ SLUNÍČKO SKORO CELÝ DEN. DNES MÁME KONEČNĚ NA ZAHRADĚ NOVÉ KRMÍTKO, KTERÉ VYROBIL BĚHEM HODINY A PŮL MŮJ JIŘÍ. SÝKORKY MU PO CELOU DOBU VÝROBY JADRNĚ NADÁVALY NA BORŮVKÁCH.PRÝ MAJÍ HLÁÁÁD A NEMAJ CO ANI Z ČEHO ŽRÁT. JAKMILE JSEM ODEŠLA, SLÍTLY SE NA TO NOVÉ KRMÍTKO V HEJNU.STARÁ CHLEBOVKA SE UŽ VLONI SKORO ROZPADLA, ALE JIŘÍ NEMĚL VŮBEC NA VÝROBU NOVÉHO BUFETU ČAS. MATERIÁLU NA NĚJ MÁME HAFO, JEN TY ŠIKOVNÝ RUCE NEBYLY K MÁNÍ. ŠLA JSEM NA ZAHRADU NAPŘED S TÍM, ŽE KRMÍTKO TEDY BUDU DĚLAT SAMA. CHLAP NEVYDRŽEL,TAKŽE DORAZIL HNED POTÉ, CO JÁ DOHLEDALA POTŘEBNÝ MATERIÁL.VYROBIL KRMÍTKO FEŠNÝ A HNEDLE JSME HO NA SLOUP PLOTU NAMONTOVALI. JIŘÍ MI PAK DOMA ŘEKL, ŽE KDYŽ ODCHÁZEL, UVIDĚL UŽ JEN PŘES BRANKU DLASKA I HÝLA,JAK HNED ZKOUŠEJ KVALITU BUFETU. BOHUŽEL V NAŠICH 8 ZAHRADÁCH JSME LETOS JEDINÍ, KDO NA PTÁKY NEKAŠLOU,TAKŽE SPOTŘEBA SLUNEČNICE JE HODNĚ VELIKÁ. PTAČÍM ZOBEM VŠICHNI POHRDAJÍ A KOULE ZOBALI JEN TEHDY, KDY BYLO JEŠTĚ KRMÍTO POUHÁ CHLEBOVKA. PIPINÁM NEVYHOVOVALY ANI PLNÉ BOKY KRMÍTKA. BÁLI SE TAM VLÍTNOUT, TAKŽE ŽRALI JEN SLUNEČNICI, CO BYLA POUZE NA SAMÉM OKRAJI. MOC SEMÍNEK POPADALA NA ZEM.NOVÉ KRMÍTKO MÁ PLNOU JEN ZADNÍ ČÁST, OSTATNÍ STRANY JSOU VOLNÉ. PIPKY MAJÍ DNES ZASYPÁNO, JELIKOŽ KRMÍTKO JE TAKY HLUBŠÍ. ALE STEJNĚ POČÍTÁM S TÍM, ŽE NA ZEMI POD KRMÍTKEM ZAS BUDE ZJARA SPOUSTA SLUNEČNICOVÝCH SAZENIČEK. TI PTÁCI JSOU DĚSNÍ BORDELÁŘÍ. ALE NEVA, JÁ TY SADIČKY POUŽIJU NA ZÁHONECH. A JAK JSEM ŘÍKALA, MORAVO, NESYSLIT A PŘIHRÁT DUCHNU TAKY NAD BĚLSKO A DOMAŽLICKO.
A NA ZÁVĚR RADOSTNÉ HLÁSÁNÍ. ZKRAJE LEDNA PŘIŠEL MAJITEL POZEMKU VYBRAT POPLATKY NA PRONÁJEM ZAHRÁDKY. HNED JSEM SE ZEPTALA, JAK ASI DLOUHO MOHU S PRONÁJMEM POČÍTAT..MILE MNE PŘEKVAPILA ODPOVĚĎ, ŽE PATRNĚ 5 A VÍCE LET JEŠTĚ. SNAD TO VYJDE NEBO SE NÁM OPODAŘÍ NĚJAKOU ZAHRÁDKU DO TÉ DOBY KOUPIT. MĚJTE SWE VŠICHNI SKVĚLE A UŽIJTE SI KRÁSNĚ ZBYTEK NEDĚLE.
Tak tentokrát zase náš Sam. Přidává se se svým názorem k Toře – kočky žádnou dírou nelezou. Alespoň ty naše ne. Proč by to dělala, když mají nás – své dvorní dveřníky, že? No jo, Same, už tě pouštím ke slovu.
———————-
Kočka leze dírou, pes oknem… to je náramná pitomost. Protože já chodím pěkně pohodlně dveřma. Však vona je panička vždycky otevře. Stačí zamňoukat.
Mňouknu, když chcu ven, mňouknu, když chcu dovnitř. Funguje to. Většinou. No, vždycky ne. Někdy mňoukám a mňoukám a nic. Takže kouknu dovnitř zavřeným oknem a vidím… hrůza! Kája pije mlíko! Proto mě panička nepustila. Taková nespravedlnost.
„Paničko, pusť mě dovnitř. Vona mi nic nenechá! “
Tváří se, jakoby nic a nepustí a nepustí.
Natahuju se do plné výšky a strašlivě zaječím.
Konečně otevírá.
„Tak pojď, ty surikato.“
Mám se urazit? Není čas, v misce ještě něco zbylo…
Jo Katty, u nás také kočky nelezou dírou, jednak ji nemají a i kdyby ano, proč by se do ní cpaly, když tu mají trpělivou domovnici! Výhoda bezocasé Rusty je ta, že když jde ven(dovnitř), tak „jde celá“. Ostatní s velkou chutí zanechávají mezi dveřmi svoje ocasy (nejlépe to uměla Dixie), co kdyby si to náhodou rozmyslely (je tam horko, zima, fouká, prší). Když přímo vidím, jak dveřmi do domu létají mouchy, kolikrát kočky nepatrně popoženu špičkou body do prdelky. Ozve se uražené mňouknutí, dotyčná se opovrženě otočí a buď vypadne ven, vrátí se, nebo (mě na just)zacouvá tak, že mezi dveřmi není jen její ocas, ale půl kočky a dale se rozmýšlí kam to vlastně chtěla. Kolikrát takhle za den otevřu a zavřu raději ani nepočítám (punch)
Toro,pěkně napsané. Ten kos mi najednou připomněl Gottovu písničku – ještě se (ji) někdy zpívá, nebo už zcela zapadla?
https://www.youtube.com/watch?v=PIfqvso4fNE
Tak s nutria je to pro mě úúúplný objev. A kde se prodávaly?
Matyldo, chování Macešky mi někoho móóóc připomíná – 3x přes kopírák.
Krmiči – áno, áno, dvě závěrečné rány do ticha, měla bych drabble poopravit 🙂 Hurníkovu historku neznám, moc trefná a pěkná. MMCH asi je známo, že Ilja Hurník byl strýček Marka Ebena(bratr jeho maminky)
Io, vsadím se, že od teď už si v duchu při poslechu Vltavy také budeš broukat „kočku“.
Přeji všem hezkou neděli, já doma (během vaší denní doby) nebudu, tak si další drabble dočtu později. Stejně mě už na třetí téma nic nenapadá 🙂
Surikata! Tohle, doufám, někdy uvidím v reálu. Už ta představa je k popukání. 🙂
Milá Dede, toto téma už naše Rozárka ve svém deníčku zpracovala dávno. Dávám sem „výstřižek“ a na zbytek odkaz, pokud by si chtěl někdo přečíst celý zápisek. Nicméně slůvka jsem nepočítala, nebylo to původně psané jako drabble.
Hotel U devíti koček – Taky vám doma zpívají?
…
S občasným výskytem malých dětí u nás dochází i na lidovou písničku Kočka leze dírou, pes oknem. Že by kočky lezly dírou, pokud by mohly oknem, tomu až tak moc nevěřím. A psa v okně jsem teda ještě neviděla, aspoň ne nikde v okolí, zato koček je v oknech poměrně dost… tak nevím. My oknem chodíme domů i ven, pokud ho tedy někdo zrovna otevře. A nezmokneme, i když prší, protože pokud prší, žádná normální kočka ven neleze. Na Barbuchu nekoukejte, mluvím o normální kočce.
Když už jsme u těch oken… co vám říká toto? Na okně seděla kočka, byl horký letní den, na okně seděla kočka, a koukala se ven. Byl horký letní den, a kde kdo chodil bos, na okně seděla kočka a venku zpíval kos. Všichni jistě dobře ví, že kos musel zpívat někde hodně daleko a taky setsakra vysoko, protože jinak by kočka neseděla na okně, ale lezla po stromě. Možná seděla na okně a u nohou už jí jeden kos ležel, ale to se v té písničce neříká. Pak bych ale pochopila, proč tak klidně seděla na okně, když někde v blízkém okolí ječí kos.
U nás totiž taky zpíval kos. I s kosicí. Fistulí. Ale dírou vylezli squatteři, oknem Barbucha a prohnali milým kosům perka tak, že už k nám zpívat nechoděj.
http://radava.livejournal.com/15780.html
Tak ještě jednu
Na tý louce zééélenýý, pasou se tam jééleníí… Zpívám si do kroku. Les pomalu řídne a cestu už prozařuje slunce. Vycházím z lesa, píseň stále na rtech. Pááseéé jééé tam…. Vrostu do země. Šmarjá, voni tam fak sou ! Dokonce celé stádečko! A docela blízko. Vítr vane z opačné strany a asi mě ještě neucítili. Stojím nehybně a pozoruji. Nádherný paroháč, několik laní. Koloušky nevidím. V tom někde v dálce zaštěkal pes. Stádečko zvedlo hlavy, zavětřilo a pak dlouhými skoky zmizelo v lese. Pohnula jsem se i já. Krásný zážitek. A teď znovu..“Na tý louce zééélenýý, pasou se tam jééleníí“.
YGO heký, JJ se podám (ale pěkně se to čte) 🙂
A nutrie se fááák jedli :O ???
Jo, taky jsme je jedli.
Jistěěěěě! Je to docela chutný hlodavec – takový vodní králík (kor když je stažená, tak rozdílu téměř nepoznáš) (rofl)
Nechci to zakřiknout, ale u žabek lítají ve vzduchu vločky!
U nás sněží od oběda a to docela dost.:)
Díky dyslexii jsem četla, že u žabek lítají ve vzduchu kočky … jó, to se dějí divy, u žabek (chuckle) !
Kočky nelítají, kočka se povaluje, dělá porcelánovou kočku na psacím stole a na okně, ignoruje Světluši, která před ní jezdí jedním uchem po zemi a snaží se ji přimět ke hře, dobývá se ven, dobývá se dovnitř, řve na mě, že krmení ještě není v misce, vnucuje mi hlavu na drbání, seskakuje ze stolu jak pytel cementu, v noci se snaží rabovat ve skříni a mlátí do posuvných dveří, aby je otevřela (takhle mezi čtvrtou a pátou obzvlášť bezva), vrní nám u hlavy v posteli a uraženě odchází, když si na ni Borůvka na pohovce sedne ve snaze urvat místo co nejblíž možného jídla 😀
Tak to jsem zvědavá, kdo pozná toho vědce (malá nápověda, pes už vypravoval 🙂 )
Kočka leze dírou, pes vypravuje
———————————–
Podle mého se má kočka chovat jako kočka. Tím chci říci, že ta naše má tělo kočky, ale způsoby naše, psí. Chodí pánovi pořád v patách, a on jí to trpí! Akorát, když s ní lomcovaly hormony, ztratila se na tu nejkratší možnou dobu, aby si stihla pořídit kotě. Jaká matka, taková dcera. Teď mu chodí v patách obě. Musel jim do každých dveří nechat udělat kočičí dvířka. Dvoje. Větší pro kočku, menší pro kotě. Lidi se mu smáli, že je roztržitý vědec. Ale já vím svoje. Kdo měl furt řešit ty jejich tahanice, která bude na druhé straně první?
————————-
Varování: Historka je neozdrojovaná, za inspiraci moc děkuji LJ.
No předpokládám, že Schrodinger (neumím najít přehlasované o) to asi nebyl, co? 🙂
Kdepak Schroedinger, ten kočky naopak zavíral 🙂 . Je to ten s tím jabkem.
Izák?
Jo, ten.
Sbohem lásko, nech mne jít, nech mne jít, bude klid, žádný pláč už nespraví ty mý nohy toulavý … krucinál Waldo, už mi zase slzí oka, nech si ty svý cajdáky, který jsme zpívali v dobách dávno minulých.
Zas mám ten výjev před očima – sedíme ve sklepě budoucího švagra, před sebou pekáče s nutriemi (nojo, tenkrát to byl levný stravovací hit), mastnýma rukama šmátráme po hořčičácích s vínem, Pavel nám k tomu hraje na kytáru a my s plnou hubou děláme brumendo … ach, čas her a malin nezralých je neodvolatelně fuč.
Ne! Můj zpěv zní stejně, jako za mlada – nepopsatelně hrozně. (chuckle)
Nutrie… Ygo, já nemůžu (rofl) . Naše babička nám jednu podala za králíka. Rodina je naštěstí oddolná, tak dobrý. Ale loni mi to připomnělo téma v Dubnu měsíci drabble – Punková nutrie. Ta byla výživná…
Náhodou ta byla úžasná!
To jo. „Pro zlobivá koťata si chodí punková nutrie“ si pamatuju ještě teď 😀 .
Švestkový kompoty. (rofl)
Ty se Tirikovi povedly. U tebe si to tradičně vybral Erik 🙂 . Ale taky byla perfektní ta světélkující nutrie Pánkova.
Prostě všechny čtyři nutrie.
Sedím, zasněně poslouchám. Ano, teď to přijde „kočka leze díííírou, pes oknéééem..“. Zase jsem celá naměko, zase mě hudba přenesla domů. Automaticky slyším v hudbě slova. Pro ty kolem mě je to pouze překrásná melodie. Ale mně se před očima malují obrázky tak, jak jsme se v hudební výchově učili skladbě rozumět. Mírné bublání vltavského pramene, Teplá Vltava se spojí se Studenou, řeka nabírá na síle, protéká krásnou českou krajinou. Hučí přes Svatojáské proudy, v plné kráse dorazí do mojí Prahy, aby pak pozvolna slábla a stala se součástí Labe. Poslední mávnutí taktovkou, poslední tóny. Konec. Obraz domova se rozplynul.
Maričko, geniální postřeh. Akorát Kočka je v dur, že 🙂 .
Taky mám takhle Vltavu naučenou. A až mi mráz po zádech přeběhl, jak jsi to, Maričko, dojemně napsala!
Krása! (inlove)
Kdepak konec! Pak ještě přijdou ty dvě rány! V 19. století se nevedl fadeout. Ilja Hurník má takovou povídku, jak za skladatelem přijde Vltava, že dnes už přece vypadá docela jinak, samá přehrada, aby jí napsal novou skladbu. Skladatel vyhoví, napíše novou Vltavu, Vltava poslouchá, krása, ale pak řekne: „A nemohly by na konci být ty dvě rány? Aby lidi poznali, že to jsem Já!“
To si určitě musím přečíst.
Ale setkala jsem se s názorem, že to PAM PAM na konci je tam, aby se probudili klímající posluchači a věděli, že mají zatleskat 🙂 .
Maričko, tak jsem si to schválně pustila a hledala kočka leze dírou – a je to tam! (Moc ráda bych viděla tu lekci pro děti, já se k Vltavě dostala až trochu větší…)
Tady u těchhle echt našich kousků mívám pocit, že když je hrajou cizinci, tak je to pěkný, ale když to intepretujou naši, tak je to teprv to ono – vědí, co všechno pod tím je. Všechny ty kočky lezoucí dírou a ej frajárenky moje.
Tak kterou písničku o zvířatech si ještě dáme?
Kočka leze dírou!
Dobře : Kočka…..
Babi, a proč Kočka leze dírou ?
No chtěly jste snad Kočka leze dírou, ne?
To jo, ale proč jako ta kočka leze dírou?
Aby se podívala ven.
Na co aby se podívala?
Nejspíš jestli tam neprší.
Aha, a jakou dírou leze?
(Proboha!) Kulatou, Aničko, kulatou.
A proč kulatou?
Protože hranatá tam není (dočerta!).
Ta kočka tam má jenom jednu díru?
Ano, Aničko, přesně tak.
Ona ji vyhrabala?
…………………………
Tak vyhrabala ?
Asi ne, asi tam díra prostě už byla.
Tak zpívej, babi!
Už ne, Aničko, už máme sto slov!
P.S. Já s písničkou jdu jako ptáček je fakt mimořádně vtíravá! (chuckle)
Hančo, to se ti povedlo, koukám, Anička je typiský „Pročánek“ 🙂
Jo a Já s písničkou…. také si to tu broukám, kudy chodím.
Nevyhrabala, Aničko, proškrábala 😀 . Moc pěkné, Hančo!
Nemáte vy taky doma Barbuchu? Že mi to něco připomíná 🙂
Hm, tak mám dojem, že mě někdo proklel oblevou (wasntme) Když jsme přiletěli na Gardermoen, bylo -10 a nádherný prašan všude (i na dálnici:)). V Oslo už tepleji, jeli jsme dál na jih, bylo asi -5. Přejeli Sande a byly jen -2 stupně. Do dvou hodin bylo nad nulou, začalo fičet a lejt (tmi) Do rána bylo po prašanu, všude břečka. Teď to začíná mrznout a bude doba ledová. Takže ten nádhernej prašan jsem viděla jen z letadla a z auta!!! 😡
Dede, asi jsem ti neměla včera přát zimní pohádku – zakřikla jsem to. Omlouvám se. 🙂
Dede, všechno je správně. Jakmile jsi odjela z vlastí českomoravskoslezských, začala tady pořádná a hezká zima. Sněží… a bude mrznout.
Ty máš jako obvykle hnusné počasí.
Že ty na ně máš kouzelnej kufr!
Dede, pak prý že poručíme větru dešti nikdo neumí. Cha. My víme svý. Ale nepovíme.
A já od rána ,,jdu s písničkou jak ten ptáček (party) máš mě na svědomí (flex)
Já s písničkou jdu jako ptáček tralalala, tady teče potůček bublavý, teče kolem skály a ne!, to je krása!, na tý louce zelený pasou se tam jeleni! Áách, svět je krásný, svět je krásný a vlastně i bez tebe. Tak ráda na koníčka si vyskočím, objedu šafářův dvoreček, zavolám pejsku náš, co děláš a pryč a pryč je všecko. I ta Nanynka šla do zelí a můj koníček vraný je génius! Ta nádhera! Nad Prahou tančily hvězdičky, ale po starých zámeckých schodech to trochu klouzalo a… Tak jsem se vrátila. Šťastná a jak! Na okně seděla kočka a venku štěkal pes, zajíček v své jamce, taky letěla husička, co víc si přát!
Nevím, jak je to se spojkama a tak, ale snad je to sto. Už se mi ten blábol nechce přepočítávat.
(rofl) (rofl) Jano, to je skvělé dílko! (inlove)
JanoBa, přidávám se k Dede 🙂
Já jsem tu první? To bude tím, že dnes otvíráme dveře zájemcům o studiu, takže zvu všechny, kdo by k nám chtěli zavítat. Budu mít o čem přemýšlet během výkladu :).
Dede, s tím názvem jsi mi dala 😛 . Víš, co mi naskočilo do hlavy a nemůžu se toho zbavit? Ale nevadí, je to moje oblíbená pohádka a dětem se taky moc líbí, hlavně ta scéna s obuškem.
https://www.youtube.com/watch?v=F3seX53-pNc
Jak myslíš, že mě ten titulek napadl? 😀
Výše budeš mít drabblík o tom, co mi naskočilo při tom pobrukování 🙂 .