Tak jsou z nás čekatelé! Tedy ze mě a z Martina. A moc nás těší, že jsme byli pozváni a čekateli jmenováni. Pravda ještě nějaký ten rok uplyne, než budeme mít právo na plné členství, ale kdo by si nepočkal?
A o čem to mluvím? U nás na vsi už šestý rok existuje charismatické uskupení s poněkud nezvyklým názvem – Gerontklub:)) Členem se může stát člověk starší šedesáti let, přičemž poznávacím znamením stálých členů je chuť do života, smysl pro humor, a tendence si z těžkostí radši dělat legraci, než nad nimi plakat nebo nadávat.
Činnost spolku je celkem důvěrně spjata s nabídkou našeho hostince U Hrdinů, přičemž pravidelná posezení jsou čas od času prostřídána tematickými výlety do okolí. Prosluly především jarní a podzimní návštěvy tzv. Pijáckého kamene v lese za vesnicí, kam bývají vedle současných členů klubu zváni i pamětníci dob dávno minulých, které daly onomu místu jeho název.
Svědectví o zpustlém chování některých perlařů po výplatě, pijících tak dlouho, dokud se neskutáleli od kamene až k patě svahu, prý osobním svědectvím doložil i momentálně nejstarší občan (103 let) naší vísky, který prý osobně coby dítě oněm radovánkám tajně přihlížel.
Včerejší setkání byl další z řady tzv. Předsilvestrů, tedy setkání těžících z toho, že se běžným oslavám posledního dne v roce vyhnou:)) Když jsme dostali pozvánku, nezaváhali jsme ani chvilku – tohle musíme zkusit. A stálo to za to. Zábava byla příjemná, jídlo tradičně vynikající, ale nejlepší byla rozhodně nadprůměrná míra optimismu a pozitivního vztahu k životu.
Je to skvělé, prostě euforie,“ prohlásila o nově nabytém statutu penzistky jedna z místních dam. „Tolik toho můžeme dělat, mám čas, který jsem předtím neměla, jen potřebujeme být zdraví…“ dodala vážněji a honem klepala, aby to nezakřikla. Nebyla sama, komu svítily oči radostí nejen z povedeného setkání.
Nešlo o to, že by se tito lidé nepotýkali s problémy doléhajícími na většinu naší populace. Samozřejmě, že je mají! Jen se rozhodli, že se jimi nenechají udolat a statečně v životě hledají ty lepší stránky. A protože je hledají, tak je i nacházejí.
Když neformální předseda klubu vítal náš, členy-čekatele, tak pravil: „Máte výhodu, že dopředu víte, do čeho jdete. Protože stáří není pro sraby, s tím se člověk muset umět poprat!“
„Aspoň, dokud to jde,“ dodala jsem si sama pro sebe, ale usmívala jsem se. A tak mě napadlo, že je to taková pěkná tečka za tím končícím rokem. V době kultu „věčného mládí“ je dobré vědět, že ani ve zralém věku svět nekončí, že je prostě na nás, jak s životem, který už nezahrnuje hladkou tvářičku a hbité tělo, naložíme.
A tak pro vás a doufám, že i s vámi, zdvihám virtuální číši a připíjím na zdraví, na život a na radost z toho, co je nám dáno!
A abychom měli o čem mluvit, tak se jako obvykle na závěr i ptám: co vám letos udělalo největší radost? A pamatujete se, čemu jste se naposledy opravdu od srdce zasmáli?:))
Hmm… s křížkem po funuse, 4.ledna. Ale když jsem přečetla tenhle článek, tak to musím říct. Loňský rok byl pro mne neskutečně bohatý. Ne, nevyhrála jsem ve sportce, ani nedědila po tetičce z Ameriky. Potkala jsem ale několik lidí, které dnes považuji za jedny ze svých nejlepších přátel. Tohle je vzácnost vždycky, ale ve středním věku obzvlášť.
Dede, dík, za hezký článek a přeji ti podobně bohatý rok 2015
Přeji všem co se dožili stáří ať jim vydrží dlouho životní optimismus, bez něj to nejde a také zdraví. Zdraví je důležité a pokud je , je život plnohodnotný. Milá Dede, Váš klub Vám přávidím,u nás ho nemáme ale scházíme se volně aspoň samé ženy , každé pondělí v hospůdce. Uvidíme zda se časem někdo ještě přidá, zatím navštěvujeme konceety a chodíme do polí a pod.prostě ty ženy jsou tak nějak akčnější a podle mne už by měl pomalu nastat matriarchát, bez něho pokoj ve světě nebude, hihi, to myslím v nadsázce, ne jako politikum.
Milá Dede, díky za všechno, co pro nás děláš.
Milá Jenny, zrovna ty, jak tě znám, patříš k duším, kolem kterých se ostatní shlukují – máš široké srdce, odvahu a cítíš za ostatní jistou zodpovědnost, což tě nutí pořád něco podnikat a vymýšlet, jak může být kolem tebe lépe (inlove)
A to nemluvím o smečce zvířat, kterým jsi jen tak mimochodem dala krásný domov, když se zbědovaná dostala na tvůj práh (angel)
Hezky napsáno. Přeji těm lidem hodně hezkých chvil. Já znám stáří – to hodně vysoké – nad 80 let – z LDN- kam jsme museli dát před několika měsíci rodiče-už nemohli být s námi doma, vzhledem k horšícímu se stavu- Maminka mi zemřela nedávno- byla v terminálním stádiu demence, otec je – zatím- na tom o něco líp, návštěvy-cca 4x týdně- 3-4 h trvající, mytí, přebalování, krmení, povídání si s nimi a často doslova při tom „padáte na ústa“-plus vidět tam ty desítky dalších chudáků, při tom samozřejmě chodit do práce a starat se o vl. děti-i když už skoro nebo vlastně úplně dospělé, ale pořád- studují, něco potřebují- prostě člověk má vlastní rodinu, práci- a do toho toto trápení, kdy jim nelze pomoci…kdo nezažil, neví, co to je za trýzeň…Protože mě měli rodiče později- otci bylo skoro 40 a mamince přes 33 let- mně je teď 49- tak samozřejmě na rozdíl od dětí jejich vrstevníků /otec téměř 87 let/-musím ještě dlouho chodit do práce…při tom všem je strašně těžké zvládat toto vše- a hlavně smutné, téměř zničující. Proto přeji těm, kteří mají ještě to „mladší“ stáří, aby si to užívali-dokud to lze…Vím, o čem mluvím…
Milá Katko, to co popisuješ, tahle etapa stáří, tam už je člověk prakticky bezmocný – ten, kdo už nemůže, stejně jako rodina, která už nezvládá péči. Pak už jen můžeš doufat v existenci domova, o jakém se svém článku píše Alex http://www.dedenik.cz/2014/12/23/host-dedeniku-alex-stripky-z-domova-1/
Princip je v tom, aby člověk nerezignovat na zajímavý a plnohodnotný život dřív, než je to nezbytně nutné. přitom respektuju, že to „plnohodnotný“ má také v různém věku různý obsah. Tzv. gerontklub u nás na vsi není ofifciální organizace, je to smečka lidí ochotných si navzdory pokočilejšímu věku hrát 🙂
Prošla jsi a procházíš strašně těžkým obdobím a věřím, že tatínek je za tvoji přítomnost vděčný (inlove) (hug)
Ja jsem taky pozdni ditko. Mila Katko, citim s tebou I kdyz moje situace byla jina, maminka umrela kdyz mi bylo 10 a tatinek smutnil az do jeho smrti v 85 letech. To uz jsem byla v zahranici. Takze pece o rodice me „minula“, ale ver mi, mam talir plny jinymi bolestmi. 🙁
Všem Zvířetníkům přeji, aby v tomto roce měli dostatek sil se vypořádat s překážkami, před které je život postaví. Také jim přeji, aby měli vždy se na co těšit a z čeho se radovat.
Krásný nový rok i tobě, milá Judith! (inlove)
Všem přeji pěkný rok 2015, ať jsou staří nebo mladí.
Jistě jsem letos měla z něčeho radost a něčemu jsem se smála. Teď ale honem nevím čemu. Rok, který bude za chvíli končit, byl nejhorším rokem mého života a přinesl mi chvíle nevýslovně smutné.
V novém roce mě čeká několik zásadních velkých akcí a změn. Držím si tedy palce, abych je zvládla tak, jak si to představuji. A moc si přeju, abych zase byla holka veselá, tak, jak jsem dřív bývala.
Milá tapuz, ztráta maminky nepřebolí, to jsem už zjistila, ani sedm let na tom nic nezměnilo. Ale dá se s tím žít. (h) A neboj, budeš zase holka k nakousnutí, jen ten kousek tvojí duše bude bolavej… ale to je daň za lásku. Tu se vyplatí zaplatit… (inlove)
Mila tapuz, hodne mi pomohla kniha Anita Moorjani Dying to be me. V ceskem prekladu Musela jsem umrit. Necetla jsem ten preklad tak nevim, jak se povedl. Doufam, ze dobre.
Vsechno zvladnes co bude potreba zvladnout, ta sila uz v Tobe je! Prosim o pripomenuti tehle rady jak na ni sama zapomenu 😉
Dede moc Diky Tobe a vsem co pomahaji ve vedeni DeDeniku!
A Diky vsem dobrym dusim co ctou a prispivaji. 🙂
Mnoho prispevku je jako by mi lide mluvili z duse…
Dedenik je pro me oaza dobre pohody a dobrych srdci. <3
….a co mi letos udelalo radost – precetla jsem par dobrych knih, ktere mi daly nadeji.
A jeste vetsi radost budu mit az zjistim jak zabit „autocorrect“!!
A zasmani – pred par dny me manzel tak rozesmani, ze jsem dostala skytavku. Za nic si nemuzu vzpomenout (ani on) co mi to vlastne rekl. 🙂
Dagmar, mám velkou radost, žes k nám našla cestu (inlove) Přisedni ke stolu a povídej… je to strašně fajn, jak umí internet zkracovat cestu mezi lidmi (wave)
Ahojka všem,
já píši Vám, že na Vás všechny vzpomínám. Posílám upřímné přání všeho nejlepšího. Však víte…
Asi se k dnešnímu tématu nepřidám, nemohu si vzpomenout na něco veselého. Ale určitě hezké chvilky byly i letos. Bohužel, každý rok, když skončí babí léto, prožívám dost těžce a nejhorší je vánoční čas. Ale rok už končí, tak začne sluníčka přibývat také v mé dušičce. Jste má berlička, o Vás se mohu opřít.
Pitrýsku, Hanulko, ani nevíš, jak tě chápu! Taky strašně špatně snáším ty zkrácené dny utopené v lezavé zimě… a to v tom nejhorším obdobé mám narozeniny, považ! Není to nespravedlivé? 🙂
Tak zaběhni, popovídej, nebo jen čti a nech své myšlenky odvést od běžných starostí. (wave)
🙂
Dede, díky, za DeDeník, za jeho skvělé vedení, a že je kam hlavu složit a zaskočit na kus řeči. Přeji všem hodně zdraví a štěstí a hlavně klid a pohodu.
U nás začal soused nezadržitelně rámusit, Dareček zavrčel a zmizel někam pod schody, Ajvi mi zalezla k nohám pod stůl, když se mi napřed snažila vylézt na klín. Průšvih je na světě, ale nic nenadělám. Uvidím jak na tom budou zítra, až to zaspí. To nejhorší je ještě čeká.
Milá Alex, já zase děkuju, že nejen čteš, ale dokonce jsi začala psát to, co jsem si já vlastně přála… (inlove)
Tak ať zvládnete bouchavého silvestra co nejlíp a brzy si zase užíváš ticho vašeho krásného kraje! (wave)
Já už bych tedy do vašeho „Gerontklubu“ pár let patřila 🙂
Tady mi můj věk poskytuje různé slevy, po zdravotní stránce si také neštěžuji, spokojená jsem a tak sama sobě do nového roku vlastně přeji pouze to, aby se opakoval tenhle odcházející – tedy abych na konci toho co čeká za dveřmi byla ve stejné kondici, jako teď a abych s námi zůstali ve zdraví i všichni mému srdci blízcí (bohužel nám letos odešel kamarád). A tohle všechno přeji i vám všem. Zjistila jsem, že čím jsem starší, tím jsou moje „přání“ skromější, zůstávají jen ta opravdu nejdůležitější.
ˇ
Snad i proto si nedávám (a vlastně jsem to nikdy nedělala) žádná předsevzení. Když se mi něco splní, beru to jako milé překvapení. Když se naopak něco nepovede, něco nevyjde, beru to tak, že jsem s tím stejně nepočítala, nenechám se tím deptat.
Dede, tobě moc děkuji za Dedeník a jeho „vytrvalou pravidelnost“, jak tu bylo už zmíněno, uvědomuji si, že články tu nenaskočí jen díky mávnutí kouzelným proutem, než jdeš večer spat. Chodím sem ráda a budu dále. (h)
Přesná odpověď na tvoje otázky mě honem nenapadá. Ale radost jsme si udělali s kočičkami Woody a Lucky, jsou nám náhradou za smutný zážitek odchodu Smoky. Směju se ráda, můj manžel má talent mě rozesmát a tak nemám pocit, že se mi tohoto koření životě během roku nedostává.
No a přídám písničku mojí oblíbené zpěvačky a herečky – Doris Day. Zpívala ji ve filmu „The man who knew too much“ (MMCH, pokud neznáte, je to typický Hitchcockův napínák)
https://www.youtube.com/watch?v=xZbKHDPPrrc
Našla jsem i český odkaz, Oj, jak ráda jsem tuhle písničku jako holka „halekala“.
https://www.youtube.com/watch?v=znuxK0tEc-k
Maričko, děkuju, že tu býváš a poctivě si povídáš – když tu nejsi, tak mi tu chybíš! (inlove)
Užívej si život s tím svým laskavým nadhledem a tolerancí, však se ti musí vracet, co do něj dáváš… (angel)
Poslala bych srdicko – kdybych vedela jak to udelat 🙂
Také vám všem přeji šťastné vykročení do nového roku, ve zdraví a bez držkopádů.
Ráda se zasměji, když je čemu. Dneska mě pobavil dopis od jedné zdejší kamarádky.
A stáří- to je otázka sama pro sebe. Někdy si neuvědomujeme kolik nám je a to je dobře. A když si uvědomíme kolik máme za sebou let a jak málo před sebou, tak to nestojí za nic. A když se ještě přidá nějaké to trápení – tak to je vůbec fuj!!!
Myslím, že si ještě dlouho na členství počkáš. A přeji Ti pořád stálé zdraví, hodně radosti a elánu a chuti do práce – to Ti nedovolí tak rychle stárnout a s pejskami- to nemáš vůbec čas
Maruško, mám hodně přátel hodných členství v onom klubu, tak vím, že ty roky jsou těžší a těžší. Ale naštěstí hodně lidí se umí trablům postavit a zkouší se jim vysmát – a daří se jim to! A já vím, že ty mezi ně patříš (inlove)
Ráda tě tu vidím, piš o klucích chlupatých, když ti bude těžko… ono to taky pomáhá, však víš (blush)
Milá Dede, dovol mi, abych Ti touto cestou popřála vše nej do roku 2015. Děkuji ti za Dedeník, ráda se tu zastavuji a čtu si. Vím, že je za tím spousta práce, ale doufám, že se tu budeme setkávat ještě hodně dlouho :-).
Přeju vám všem dobré vykročení do roku 2015 (a doufám, že pejskám moc nevadí ohňostroje. Naše kočky mají dneska zaracha, nikam je pro jistotu nepouštím, bouchá to tu už od odpoledne…).
Milá Toro, kde by byl Dedeník bez jeho čtenářů? 🙂 Děkuju, že chodíš, že píšeš a že poctivě drabblíš! (inlove)
Tak ať se ti daří a Hotel u mnoha (8? 9?) koček zdárně prosperuje! (wave)
Všechno nejlepší do nového roku Vám všem!
Největší radost mi udělalo to, že má Lucka našlápnuto do nové, lepší práce (a tím lepší myslím hlavně kvalitu lidského osazenstva a péči majitelů o firmu) a nasmála jsem se dosytosti, protože jsme letos hodně měli malou Emu (teď sedí vedle mě a koukala se mnou na spoustu krásných PF, za které děkuji), která, jak už to u malých dětí bývá, dokáže svou bezprostředností a upřímností rozesmát často.
Tak mě napadá: hodně úsměvů a radosti z maličkostí ještě přeji!
A velké poděkování Dede – jen někdy si uvědomím, že ta samozřejmost (číst každý den Dedeník) je jen díky Tobě…
Děkuju, milá Alčo, že čteš, chodíš a povídáš! 🙂 Přeju ještě mnoho úsměvů v rodině i mimo ni (inlove) A věř sama sobě, veř, že ty jsi TY a pak se vyřeší mnohé, co by tě mohlo trápit (wave)
Koukám, že u vás se lidi opravdu dobře sešli.
Hodně zdraví a optimismu do roku 2015 všem!
Hodně zdraví, milá Zano a koukej si pod nohy! (blush) Sice z tebe padají pěkné články, když tě něco přibije doma, ale ty jsi duší tulák a toulání potřebuješ ke spokojenému životu. Tak mnoho šťastných kilometrů a krásných fotek (inlove)
Jo, stáří není pro padavky, ale jak vidím na svých rodičích, kteří jsou pořád na nějakých akcích- komentované procházky, vlastní výlety, nývštěvy koncertů- tak si to člověk může i užít. Teda když je aspoň trochu zdravý (mamka má odoperovaný meniskus před rokem? před dvěma? a občas ji to bolí, tak si přizpůsobí program, ale nevzdává se ničeho).
Letos mě nadchlo, že dcera odmaturovala a odešla na školu, kde je moc ráda. Původně tam měla být na rok, ale ráda by si to prodloužila na dva. Mně se povedlo najít práci v jiném nakladatelství. A jsem moc ráda, že jsme všichni spolu.
Přeji vám všem sluníčkový příští rok, hodně zdraví a pohody.
Matyldo, máš mít z čeho radost a tak nějak bych řekla, že většinu z ní si poctivě odpracuješ (inlove)
Díky, že jsi a mám radost, že sem chodíš! (sun)
To jednou rekla legendarni Bette Davis: Old age ain’t no place for sissies. To ji uz tahlo na 80 let a drzela v ruce sve nerozlucne cigarko.
Ja si nejak na to seniorstvi zvykam horko tezko, zejmena kdyz jsem (zase) temer nechodici.Protoze za cely zivot jsem vzdycky vsechno zaridila, obstarala, udelala a to tak ze briskne. Jsem blba, protoze s rokama stejne nic nenadelam. Jak rikam, zvykam si.
Spokojenost a pohodu v novem roce fsem.
Hanko, tvůj problém je ve zdravotních potížích, které tě najednou brzdí – živou, dynamickou, rozhodnou a velmi pracovitou ženu… to by těžko zvládal každý. Ale věřím, že se ti udělá lépe a i tvoje nálada pak bude lepší (h)
Užívej si pobyt doma, maminka musí mít velkou radost a ty taky, viď? (wave)
To je krásný, když se lidi umí bavit a vymýšlet akce a ne jen na všechno skuhrat! Ano, zůstat aktivní znamená žít! (y)
Momentálně si nevzpomenu na radost největší, mám hodně malých radostí a s mužem se smějeme rádi a hodně!
Je fajn dávat si nové úkoly, plánovat, prožívat, překonávat, dělat radost a když se to povede, z toho se pak člověk raduje. 🙂
Přeju všem úspěšný a zdravý nový rok a hodně radostí! (inlove)
No, o aktivvitě ty hodně víš, co? Co vaše kurzy? Máš nějakou neodolatelnou nabídku? (inlove)
Směj se dál a někdy zaskoč, ráda tě uvidím! (wave)
V našem Atelieru Modrý květ http://www.ateliermodrykvet.cz
máme plno zajímavých nabídek, program na únor, březen, atd postupně přidáváme a věřím, že si vybere každý. Velmi šikovní lektoři jsou lidé na správném místě a tak nezbývá, než Vás všechny pozvat k návštěvě! <3
Také já se přidávám s přáním zdraví, štěstí a spokojenosti do roku 2015.
A teď k otázce, co mi udělalo letos největší radost ?
Těch věcí je :
– když mi 4-letý vnouček Samík řekne babi už jsem tady a dá mi pusinku.
– když se mi kocour Fousek podívá do očí a já tam vidím důvěru a snad už i lásku.
– když se starší syn nabídne, že vytře celý byt a já ať si odpočinu.
– když se mladší syn chová rozumně
– když se na mě manžel usměje
– to , že je moje maminka zdravá a plná sil
prostě samé obyčejné a pro mě velmi důležité věci.
A směju se od srdce docela často a ráda.
Míša
Míšo, tos napsala moc krásně! Já jsem taky moc ráda, když se objevíš – ráda čtu tvé věcné a upřímné komentáře (inlove)
🙂
Tak já jsem už členem, akorát tady tomu říkají seniorklub.Ale všechna činnost ( a je tu hromada akcí) je organizována.Nicméně souhlasím, že stáří není pro sraby.
Přeju všem šťastný rok 2015 a hodně zdraví, aby se se stářím mohli poprat!
Milá Fallowo, věřím, že ty se tomu stáří umíš postavit jak se patří (inlove) A přeju krásnej novej rok a hodně úsměvů a prima akcí! (wave)