Tak jsem včera odškrtla další položku z vánočního seznamu – koupila jsem výborné dobrovodské kysané zelí a pár nožiček smetanové klobásy. Sušené houby a rýži doma mám. Musím mít jistotu, že mám vše na vánoční polévku.

Ano, zní to divně – polévka u nás není ani rybí, ani hrachová, ale východoslovenská zelňačka. Speciální, musím dodat. Té, co se jí obvykle u nás, se nepodobá ani trošku – vždyť pokud je to ta pravá, tak v ní skoro není ani to zelí!:))

Já už jsem tu recept kdysi napsala, ale stručně ho zopakuju: ve větším hrnci (na tuhle polívku je nás vždycky dost:)) opeču nakrájenou cibuli (hodně) s později přidaným nakrájeným česnekem (ne moc, má jen chuť podtrhnout). Když je to vše zlaté, zasypu kvalitní sladkou paprikou (slovenská, maďarská, dost:)), opatrně promíchám (aby se nespálila a polévka nezhořkla) a zaleju horkou vodou – méně, než bude polévky.

Potom přidám hrst sušených hub, sůl, černý pepř celý a můžu nebo nemusím přidat bobkový list. Potom (v originálním pojetí) doleju šťávu z kysaného zelí (doplní tekutinu) a trochu toho zelí. Já nemám doma zelí naložené, takže dávám víc zelí – ostatně už jsme si na hustší polévku zvykli. Pomalu vařím, aby změkly a zavoněly houby. Pak přidám hrstku rýže (ne moc polévka nemá být a priori hustá) a klobásu. Vařím, dokud rýže nezměkne a všechno tak nějak spojitě voní:))

Originální slovenská klobása připomíná syrové klobásy na grilování a já ji nikdy nemám. Takže ji nahrazuju tím, co zrovna seženu – buď těmi grilovacími, nebo častěji bílými smetanovými klobásami, které jsou pro Vánoce v našem kraji (Podkrkonoší) typické. Nebo taliány, ty byly výborné – ale už roky jsem je nikde neviděla.

Výsledná polévka je poměrně citelně kyselá, ale je to jen jeden odstín v duze ostatních chutí, kyselost je nesmí přebít. Mimochodem – je to i skvělej vyprošťovák po silvestrovské noci:))

Já jsem k té polévce přišla při procesu sjednocování tradic, ke kterému logicky došlo, když jsme s Martinem trávili naše první společné Vánoce. Neměla jsem s tím problém, protože ač naše tradiční hrachovka (bratr nesměl ryby), kterou dělala maminka, byla vynikající, přímo na Vánoce jsem ji mít nemusela.

Ještě k té hrachovce – byla ze sušeného zeleného hrachu, bohatá na další zeleninu – cibuli, česnek, mrkev, celer a petržel. Kořeněná (později) solí, novým kořením, bobkovým listem, majoránkou, a protože byla od maminky, tak tam nechyběla chilli paprička. Naše mamina měla totiž „maďarské“ chutě a přezdívku od mých sestřenic „chilli teta“ nedostala náhodou:)) Množství koření bylo takové, aby ladilo, a nedělalo si navzájem naschvály.

A já se dnes ptám: jakou polévku děláte na Vánoce vy? A jak ji připravujete? Třeba vánoční rybí jsem nikdy nejedla, tak mě to zajímá:))