Milí hraví literáti, myslivcům nastala doba honů, tak jsem si řekla, že se dnes necháme inspirovat lovem. Stopování, číhání, štvanice, útok a útěk. Nastavte svoji představivost adrenalinem a pojďte na to!:))
Dnes jsou témata opět doslovná, tedy byla bych ráda, kdybyste je dokázali v textu použít v celém jejich znění.
- Napjal svaly a skočil
- Stačil jen krok stranou a…
- Sakra, zase vedle!
Doufám, že si tímto způsobem příjemně odvedete myšlenky od předvánočního chaosu. Těším se na vaše výtvory!:))
Nevím, nakolik je v tom cítit ten lov, ale tu máš jeden drabblík z BH.
― Vytyčování cest ―
Mezisvětí, zhruba osmé století
Einar vystoupil z elementu do normálního světa, usadil patník s náležitým glyfem, otevřel si znovu průchod. Oddechl si. Druhý patník s tímtéž glyfem stále ležel tam, kde ho nechal: na malém plácku mezi třemi stromy. Na jejich větvích plály květy neznámých tvarů i vůně.
Za hranicí plácku se začínali shromažďovat ohniváci.
Einar je zdánlivě ignoroval. Usadil i patník určený pro kruh Ohně, zakreslil jeho polohu do hrubé, schematické mapy. Pak se rozhlédl; hledal další stabilní místo. Poctivě pročesával zrakem mihotavý obrazec oharků a plamenů. Musí vybírat cestu dobře. Zdejší bytosti jsou hladové. Člověku by stačil jediný špatný krok stranou, a…
Další část příběhu o Janu z Cimburka:
Stará Máří vhodila poslední špetku bylin do vroucí vody a sundala kotlík z trojnožky. Pohlédla na lůžko. Z horečkou rozpálené tváře na ni hleděly skelné oči.
„Už ses probudil, Jeníčku? Odvar bude hned, uleví se ti.“
Jan Cimburský se pousmál. Inu, pro chůvu bude stále Jeníčkem.
‚Proč ležím tady?‘ podivil se. Vzpomíná: když včera lovil u řeky, znenadání proti němu vyrazil vlk. Zbrojnoš zůstal daleko vzadu. Jan stačil udělat jen krok stranou a skočil. Lépe v ledové vodě než ve vlčích zubech… zvlášť když jej doma čeká stará chůva s horkým nápojem, usmál se teď při pohledu na starostlivou Máří.
To je tak milý, jak on té své staré chůvě věří… a jak ona se bojí, že si tou svou pitomou eskapádou uhnal nejmíň zápal plic…
Tentokrát nemám žádný nápad a tak napíšu jen příhodu :
jednou jsme jely na výlet s maminkou, která se vnutila, že nás mladá děvčata bude hlídat abychom nepáchaly nějaká alotria. Jedeme takhle lesní cestou a maminka volá, děvčat podívejte, před námi jsou koroptvičky, neplašte je!Jenže koroptvičky se nějak nehýbaly. Přijedeme blíže a tam na cestičce ležely krásně nasázené koňské kobližky. Ani nožičky ani křidýlka neměly. Ach, jo, to byla ostuda pro pubertální mladou slečnu. :))
Ještě honem upřesňuju, že Marička to pochopila správně – jde obecně o lov, ne jen o ten mysliveckej:)) takže kočky jsou naprosto v pořádku (inlove)
Kapku toho vánočního ze zahradnické školy, kam se chodím každoročně koukat na floristické nápady studentů: http://malcka.rajce.idnes.cz/2014_rajhrad_vanocni_vystava
Letos nebyly vystavené všechny práce, jen ty vítězné, a reprezentační expozice. Loni jsme fotila víc, ale i tak to bylo moc pěkné.
Matyldo, jsou to moc krásné věci a člověka poteší, jak si s tím ta mláďata dala práci:)) A ty jsi neuvěřitelná – ještě i uděláš album! (inlove)
Chtěla jsem opustit motiv svých koček, ale vzhledem k tomu, že lepšího lovce než je náš Sam neznám, tak tedy znovu Sam a Karolína. Ale zato se mi do drabblíku vešla všechna tři témata.
„Sakra, zase vedle,“ zavrčela jsem znechuceně. „Přitom stačil jen krok stranou a byla by moje. A takovou na ni mám chuť. Musím na to jinak…“
„Same, ulov mi myš.“
„Spím.“
„Same…“
„Já myši nerad.“
„Ale já je ráda děsně moc.“
„No a?“
„Same…“
„Neotravuj.“
„Same.“
„Ulov si ji sama.“
Chvilka ticha.
„Ty vůbec nejsi džetlaman.“
„Nepoužívej cizí slova, když je neumíš.“
Uražené ticho…
Po chvíli: „Prosííím.“
„Ach jo.“
Napjal svaly, skočil, kousnul, hodil.
„Na. Příště sama, Karolíno.“
„Když ty jsi tak úúúúžasný lovec.“
Kocour se pyšně nadmul a já se spokojeně ušklíbla.
„Příště mi ji ulovíš rovnou, bez těch keců.“
Katty, to je nádhernej drabblík! Takovej ze života (rofl)
Začínám ty tvý kočky fakt milovat. 🙂 Džentlaman. 😀 A Karolína to má suprově na háku.
Dneska jsem tu včas,pokusím se.Snad to bude trošku zajímavé. Z historie našeho rodu : Osudný hon
„Sakra, chlape,drž si toho nevychovaného vlčáka za svým plotem! . Honí vše co vidí,.Zajíce, srny, korptve,bažanty… V mým revíru zvěř štvát nebude.Když ano, střílím! Tuhle před mýma očima zdvihl srnu . Srnče nemělo šanci!. Zakousl ho! Nedávno vyplašil z hnízda bažantí slípku , sotva vylíhlá kuřata sežral . Dobře víš. Nabitou flintu mám sebou vždy. Ještě jednou!“…
Stalo se .
„Zastřelil’s mi psa! Dej pozor při honu.“ Podzimní neděle, hon. Hustá mlha celý den, není pořádně vidět.
Střelci ve střehu, , nadháněči vyhánějí zvěř.
Prásk, bum, prásk..
, Vřavu střelby protíná skoro nelidský řev: „ !Na co střílíš?Nejsem zajíc!!!“ Chvíli hrobové ticho, pak už jen nadávky cezené přes zatnuté zuby ..Špitál je blízko . Viník se nehlásí, není čas vyšetřovat.
Na mostecké chirurgii se v kratičkém intervalu střídá celá mladá rodina. První otec, následuje vyděšená maminka. Porod císařem .Pláč jejich prvního děcka obrací drama ve štěstí. Viník se nikdy nepřiznal, ale oba věděli své.
Trefa do „černého“ a nikdy bych se nenarodila.
TEDY LENKO, TOMU ŘÍKÁM DRAMA, BRR (h) ALE NAPSANÉ TO JE OPRAVDU DOBŘE! (wave)
DEDE, DÍK ZA POCHVALU. TOHLE JE FAKT SKUTEČNÝ PŘÍBĚH MÉHO TÁTY, ZAPÁLENÝHO MYSLIVECKÝHO NADŠENCE.NAROZENÍ MÉ SWESTRY SE OPRAVDU UDÁLO ZA TĚCHTO DRAMATICKÝCH OKOLNOSTÍ. BROKY V NOZE MĚL TÁTA DO KONCE ŽIVOTA A FAKT TŘI Z NICH VYNDAT NEŠLY, ABYCH SE VŮBEC MOHLA NARODIT JÁ.ZKRÁTKA POMSTA ZASMRT PSA BYLA SLADKÁ.NO, JAK PRO KOHO.
Není myslivecká, ale adrenalin to tedy byl.
Dodávka naložená potápěčskými cajky míří k Jadranu. V Bosně už je po válce, tak si to do Dalmácie střihneme přes hory, nikdo z nás nemá chuť postávat v zácpě na pobřežní dálnici. Pohraničí je opuštěné, nikde nikdo, jen rozstřílené a spálené vesnice. Zastavujeme a neodkladná potřeba mě vyhání do pole. Co to… Zírám na červené cedulky s lebkou. „Pazi, mine!“ Kruci, jak se sakra dostanu zpátky? Co mám, do …, dělat? V hlavě vymeteno, snažím se šlapat přesně tam, kudy jsem do pole vběhla. Až zpátky na silnici se začnu bát. Příště koukej, kam šlapeš, děvče! Stačil krok stranou a…
To tedy vskutku musel být adrenalin.
Tedy děvčata, to jsem netušila, že lovecké téma přivane takhle silné zážitky… (h)
Tapuz, taky jsme tam v té době jeli, ale silnici jsme si nedovolili opustit ani na kousek. Věřím, že než jsi došla zpět, bylas zralá na nové odskočení (chuckle)
Brrr! To teda muselo být něco. Potom zpátky na silnici se ti musely klepat nohy jako kusy špatně uvařenýho sulcu, co?
Zkusím všechny tři témata do jednoho 🙂 Není to sice „myslivecké“ ale je tam to „Stopování, číhání, štvanice, útok a útěk“. 🙂
Musím ji chytit. Ale hraje si se mnou na schovávanou, nechce domů. Leží přitisknutá k zemi, sleduje mě svýma krásnýma očima. Jdu k ní, mile promlouvám, pak rychle hmátnu. Napjala svaly a skočila. Sakra, zase vedle! Tak znovu. Počkám, až zalehne za hromadu listí a kouká jinam. Kradu se pomalu, neslyšně našlapuji. Stačil jen krok stranou a..auvajs !!!! Kočka pryč, já mám jiskry před očima a mnu si čelo. To bude boule ! Pitomý hrábě! Už jako holku mě tatínek učil, že se hrábě mají opírat hroty dolů. Ale ten můj chlap si to ne a ne zapamatovat. Asi ho zastřelím!
Paráda, milá Maričko! (inlove) Taky takové prožité – a mezi námi, nedovedu si představit, že bych chytla kočku, která by si to doopravdy nepřála… (chuckle)
Tak na tohle téma mě drabble nenapadá… o lovu mě napadlo jen něco neveselého, když psice dneska objevily ve vinohradu zadek ze zajíce se spoustou vytrhaných chlupů kolem. Odpovelovala jsem je od toho pryč, ovšem Borůvka se v nestřežené chvíli vrátila. Jenže už jsem jí mizela z dohledu, tak rychle opustila i ten kus zajíce 🙂
Prostě- nevadí mi myslivci, o zvěř se tu viditelně starají a ty hony jsou prostě bonus, podle fotek z posledního honu zastřelili i dva divočáky, což je dobře. Myslivci vědí, že je se mnou rozumná domluva a nikdy mi nenadávali za to, že courám se psy na volno a vodítka mám kolem krku. Rozčilují mě jen ty nedohledané kusy, protože se ty dvě bestie v nich po čase válí. Vím, že myslivci na dohledávky chodí, potkávám je. Ale mohli by jich dohledat víc 🙂
Je zajímavé, že u nás takhle se psy padlé kusy skoro nenacházím, a přitom vím, že hony tu samozřejmě jsou. Možná jsou tu úspěšnější dohledávači 🙂
Nuž ja si na drabble netrúfam, ale narazila som na krásny poľovnícky vtip:
Traja poľovníci sa stavili o to, kto uloví najväčšie zviera. O týždeň sa stretnú.
Poľovník č.1 vytiahne nádherné parožie a hovorí:
– Prišiel som pred takú veľkú noru a zakričal som do nej: BU-BU-BU. Z nory vyskočil tento jeleň, a tak som ho zastrelil.
Poľovník č.2 vytiahne medvediu lebku aj so zubami a hovorí:
– Ja som prišiel pred ešte väčšiu noru a zakričal som BU-BU-BU. Z nory sa vyrútil tento medveď, tak som ho zastrelil.
Poľovník č.3 nevytiahol nič, ale bol celý zafačovaný a zagypsovaný.
– Ja som sa postavil pred najväčšiu noru akú som našiel. Zakričal som do nory BU-BU-BU, a z nej sa vyrútil košický rýchlik … 🙂 .
No jo, rychlík se bez boje nedal (rofl)
Jen se pochlub, milá Bedo! Gratuluju a ty fotky jsou krásné (inlove) (inlove)
můžu se pochlubit i zde??? 😛 8)
bude to něco jako JEŠITNÍÍÍÍK 😀 😀
gorila Moja dnes slaví desáté narozeniny a na iDnes je v sekci Hobby jako hlavní k tomu článek, u kterého jsou fotky od mojí Kačenky (h) (h) (h) (blush) (blush)
http://hobby.idnes.cz/gorila-moja-narozeniny-07s-/gorily-v-zoo.aspx?c=A141212_112531_gorily-v-zoo_mce
to se mi zdá docela prestižní, co říkáte? tak se dmu (inlove) (inlove) (inlove) (inlove)