BTW: Klávesnice

1030dar1_1Snažím se dělat tu nejobyčejnější věc, se kterou už žiju celá desetiletí – tedy psát. Výsledky jsou pochybné. Jediné, co mi jde velmi dobře, je klení. Nevěřila bych, že pro mě bude změna klávesnice takový problém! Vypadá to, že můj mozek reprezentovaný zmatenými prsty, se s tou změnou prostě nechce smířit.

 

To je tak. Můj notebook mi umřel hlady. Řečeno odborněji, je poškozený kontakt napájení na základní desce, což znamená, že i když mám funkční zdroj zapojený do sítě, baterie v notebooku se nedobíjí. Potíž je v tom, že oprava znamená výměnu základní desky a to se jen tak narychlo udělat nedá.

Nejdřív píšu na Martinově notebooku. Je to taky Dell, ale je menší a má jinak rozmístěné doplňkové klávesy. Skřípu zubama, ale píšu. Když nic jiného, je to aspoň česká klávesnice! Chybí mi vychytávky v nastavení a některá makra, kterými mám vypolštářovaný svůj word, ale snažím se nekvílet – není to sportovní:))

Jenže Martin musí pracovat, tedy já se přesouvám k Markovu velkému počítači, který, na rozdíl od svého majitele, zůstal doma. Po chvíli pokusů o práci kašlu na statečnost a kvílím nahlas. Ano, byla jsem prozíravá a zálohovala si vše potřebné. Umím si personalizovat webový prohlížeč, takže část mých aktivit po chvíli funguje skoro normálně. Jenže ta klávesnice!

Celé roky píšu jen na notebooku, což znamená, že na externí klávesnici s vyššími klapkami sázím překlepy tak často, že se stanou málem pravidlem. Doplňkové klávesy (home, end, delete apod.) jsou úplně jinde, takže navyklé pohyby způsobují v textu chaos. Rychlejší psaní se rázem stává utopií. A aby se frustrace ještě prohloubila, ta klávesnice je norská.

Ano, softwarově umí psát česky, ale na klávesách jsou popisky s norskými znaky. Kromě základních písmen je všechno jinak. Říkám si: píšeš tak dlouho, že si musíš polohu kláves pamatovat! Ale jo, pamatuju, ale na téhle klávesnici se mi ty prsty prostě nechtějí trefovat a podivné znaky na pravém okraji klávesnice taky nepomáhají.

No dobrá, nakonec jsem si po dvou dnech zvykla. Skoro. Ale došla jsem k názoru, že zřejmě patřím mezi doposud nepopsané dys – jsem dysgrafik klávesnicový!:))

 

A tak se dnes zvědavě ptám: a jak jste na tom vy?

 

1030dar1

 

Aktualizováno: 29.10.2014 — 20:55

62 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. To je ale hezké téma. Před pár lety jsme u odpadového kontejneru nad Dalmatinovem našli odložený černý kufřík a v něm klasický velký kancelářský Consul. Od té doby se všechny děti pokoušejí na něm psát – než se jim podařilo stvořit první jídelníček bez překlepů, spotřebovaly asi třicet papírů. Roztomilé je, jak se ty pokročilejší vytahují nad začátečníky, že přece tahleta páčka je tabelátor a tahle zase….

    1. Děti psací stroje fascinují a pokud je někdo ukázní, aby stroj neničily, je to skvělá a užitečná zábava 🙂

  2. Kdysi jsem na stroji psávala všemi deseti, bez dívání na klapky, ale u počítačové klávesnice díky pomocným klapkám musím na klapky koukat, nemluvě o přechodu na číselnou část klávesnice. Mám stále zapnutý NumLock a čísla píši na něm. Tak nějak to mám ještě ze zaměstnání. Jo a klávesnici a myš mám připojenou k noťasu. Tu noťasovou používám jenom když jsme s noťáskem na cestách. Také si připojuji normální monitor – kvůli fotkám a práci s nimi, jsou na monitoru lépe vidět, je větší než ten noťasový a mně se líp pracuje. Takže mám vlastně noťas jako počítadlo (wave) .

    1. Alex, to je rozumný přístup, pokud pracuješ u stolu. Když někdo sedí nejčastěji v křesle s počitadlem na klíně, tak se holt bez dalšího monitoru a klávesnice musí obejít (chuckle)

  3. OT – Pozor, oznámení od Matyldy! (h)

    (music) (o)
    Tradiční aukce ve prospěch zvířecích útulků proběhne na Hadech od půlnoci 3. listopadu do 22 hodin 6. listopadu. Pokyny najdete na obvyklých místech.

    (music) (o)

    Zaznamenejte si to do kalendářů a nechte se unést nákupním dobrodružstvím. V nabídce bude plno opravdu krásných věcí, tak si nenechte ujít příležitost pořídit originální vánoční dárky a ještě přitom pomoct tam, kde je to opravdu potřeba (inlove)

  4. Obdivuju Maricku, jak si zridila cesko-anglickou klavesnici. Maricka, devce hodne, mi to kdysi podrobne popsala v mejlu. Tak jsem si to vytiskla, sedla k pocitadlu a udelala z toho brajgl, ktery pak Chet spravoval. (shake) Coz v zadnem pripade neni chyba Maricky; jak vidno, Maricka pise s diakritikou a ja ne. Vybodla jsemse na to a kdyz tu diakritiku potrebuju, tak si to necham ohackovat a ocarkovat pres program z Masarykovy Univerzity. Ale musi to jeden hlidat,jsou slova,jejichz vyznam se meni podle toho,kde ten hacek/carka je.

    Datluju, ale velmi hbite. 2 – 4 prsty. V praci na mne hledeli jak na zazrak,jak jsem tema dvouma prstama kmitala po klavesnici. Ale musim se na tu klavesnici divat – to jsou ty moje ruzne dys-. Uz nevim jestli v 9. tride nebo na gymplu jsemmela psani na stroji – a to proste neslo. Lec, cely zivot se zivim psanim. (chuckle) Jo, a ceskou klavesnici v CR nejsem schopna pouzivat.Kdyz se trefim do ohckovaneho pismenka, tak zas nevim, jak pouzit cislovku. Takze uz bezne komunikace doklepu bez diakritiky.

    1. Píšu jako ty, Hanko a taky píšu celej život:)) Na gymplu jsme nic tak užitečného, jako psaní na stroji neměli, a pak už se nějak nenašla příležitost. Chápeš, že v mém prvním zaměstnání jsem psala návrhy smluv (ano, pracovala jsem na právním oddělení:)) v ruce přepisovala to písařka???
      A taky musím na klávesnici vidět. Dobře vím, pod kterým číslem je které oháčkované nebo očárkované písmeno, ale beda, když to nevidím… Tedy, když na to nemyslím, tak se obvykle trefím. Ale když na to nevidím, tak na to většinou myslím a pak sekám chyby nebo civím na čístíčka a dlouze přemýšlím, kde sakra je to, co hledám 😛
      A ještě horší k hledání jsou ty ostatní znaky- dvojtečka, otazník, výkřičník a tak… (blush)

  5. Tak hlásím, že už zase dělám jen obvyklé překlepy na vlastní klávesnici 🙂 Technik přišel, viděl, spravil (party)
    Vypadá to, že za tím vším stály povolené vnitřní šroubky a na byť jen mírně viklavé základní desce pak konektor logicky nevydržel. Ptala jsem se, jak k tomu může dojít, když tohle je navíc počítač obecný domácí, tedy obvykle neopouští Dům a není tak natřásán v žádných taškách, a on řekl, že to klidně mohlo být už z výroby. No vida, co se člověk nedozví 🙂 A jsem upřímně ráda, že se stihnul pokazit ještě v záruce (chuckle)

    Tak honem teď doháním resty (wave)

  6. Dede, zrovna nedávno jsem o tom mluvila s kamarádkou, zvláštní shoda :-). V práci mám PC s normální klávesnicí, doma noťas a pak ještě PC s klávesnicí. Střídání mi nevadí, je mi jedno u které klávesnice sedím. Stejně maj setřený písmena už všechny, píšu popaměti, píšu všemi deseti. Ale jak jsem si už jen tak zvykla víceméně „hladit“ klávesnice bříšky prstů, tak když jsem nedávno ukazovala mojí vnučce, jak se psalo na těch starých železných nádherných psacích strojích, tak jsem si div prsty nepolámala, jak je to těžké, bušit do těch písmen tak, aby psaly na papír. A přitom jsem na tom stroji cvičila psaní celou střední školu, nejednu knížku jsem na něm v rámci cvičení opsala… mám starý Continental, poválečný, velký těžký kovový stroj, který vypadá opravdu úctyhodně. A ten rachot, když se to na něm umí… Hlídám si ho jak oko v hlavě, je pořád funkční a to už do něj bušilo několik generací dětí 🙂 Takže za mě je nejtěžší přechod z jakékoliv klávesnice na starý psací stroj 🙂

    1. Vidíš Toro, já mám dědovu starou mohutnou Remingtonku a taky už na tom stroji neumím psát (wave)

  7. ja som v počítačológii samouk/system pokus-omyl/ a som na seba aj dosť pyšná,zdalo sa mi do dnešného članku,že už dosť viem.Také chyby a problémy/to qwerty a to druhé/ ja nemám.V prípade, že mi to nejde ako obyčajne/páč som niečo stlačila-nejaké alt alebo ctrl tak hovorím s pánom Horníčkom:štyft spadol do trýba.Nakoniec sa to nejak vyvrbí.A vidíte píšem,komentujem ba aj jedno drablátko/ a nato som hrdá/ som stvorila.Lenže pozor:kúpila som si knižku Prvé kroky s počítačom.Cez Vianoce sa do nej pustím a budem vám rovnocennou partnerkou.

    1. Verenko, to jsi už teď! (wave) A já mám radost, že se pouštíš i do nových podniků, jako jsou drabblata. Když člověk psát nemusí, je to vynikající relax (chuckle)

  8. dede, skřípání zubama je výstižně popsané, taky to občas dělám kvůli klávesnicím. na mém počítači nebo laptopu píšu o hodně rychleji než na smartphonu nebo tabletu, ale zase nemůžu psát česky. na smartphonu a tabletu si zase velice snadno přepnu z angličtiny na českou querty ale trvá mi celou věčnost tady naťukat komentář.

    1. Jo, změna qwertz na qwerty dokáže člověka v první chvíli spolehlivě přivést k šílenství 😛 O tom něco vím

  9. Poškozený kontakt na základní desce je snadno opravitelný, ale ne ve značkovém servisu. Tam totiž umí jen vadné díly měnit. Šikovný kutil vadný kontakt připájí, což je operace řádu několika málo minut a jede se dál.

  10. Když změním klávesnici (normální, notebook, netbook), tak se mi zvedne množství překlepů, ale ono i normálně nic moc. A trvám na qwerty. Nejen, že mi tam sedí rozložení Z a Y, na to se dá po pár dnech celkem zvyknout, ale strašně jednoduše se na ní píšou všelijaké znaky. Vlastně stačí jen přidržet levý alt a máte klávesnici anglickou včetně zavináčů, hvězdiček, složených závorek … Na qwertz jsou pro mne tyto znaky naprostou záhadou. A taky mám ráda numerickou klávesnici zvlášť, jak musím psát čísla přes shift, tak to děsně brzdí. A manžel trvá na velkém enteru, dokonce je ochoten kvůli tomu zavrhnout i jinak vyhovující notebook. Jak to nemá velký enter, tak nám to domu neprojde.

    1. Já trvám na QWERTZ, protože jsem se učila psaní všema deseti a na QWERTY píšu děsně pomalu, jelikož musím pořád myslet na to y. 🙂 Ale divné znaky máš i na QWERTZ, když stiskneš pravý Alt: dolní řádek na české QWERTZ klávesnici s pravým altem vypadá takhle: (nic) (nic) # & @ { } (nic) (nic) .
      Mám ve zvyku psát si html pro publikaci textu na blogu ručně, zápis je pak kratší a přehlednější, než kdybych to dělala přes ty vestavěné „překladače“ a tlačítka, co nabízí systém. Na to potřebuju právě tyhle divné znaky. Takže jsem asi tak půl roku přepínala pořád mezi anglickou a českou klávesnicí a klela jak špaček, než jsem zjistila tu vychytávku s tím altem. 🙂
      Jo a kupodivu miluju takový ten malý enter na numerické klávesnici. (Píšu na noťasu, který má integrovanou numerickou klávesnici.) A je mi pohodlný noťas… I klávesnici u PC si zplacaťuju, když už na ní musím psát, a je mi nepohodlná, nemám si na ní kde podložit předloktí…

      1. Áááá – ten dolní řádek po těch posledních dvou nicech pak má (levá špičatá závorka) a (pravá špičatá závorka). Jak tu má Dede povolené nějaké tagy, tak se tyhlety závorky nezobrazujou…

  11. DEDE,ANI NEVÍŠ, JAK S TEBOU SOUCÍTÍM. KOUPILA JSEM SI VLÉTĚ NOVÝ(STOLNÍ) PC .BYLA U NĚJ KLÁVESNICE S MYŠÍ, ALE VŠE MÁ DRÁTY, O KTERÉ STÁLE ČASTĚJIAKOPÁVÁM A VŠECHNO TAK NECHTĚNĚ VYPOJUJI Z PŘÍSLUŠNÝCH ZDÍŘEK. KROM TOHO JE MOJE SOUČASNÁ KLÁBOSNICE DOCELA ROZMĚROVĚ JINÁ, NEŽLI BYLA TA BEZDRÁTOVÁ.PŘEKLEPY STÁLE VĚTŠÍ A NESMYSLY PŘI PSANÍ JSOU NA DENNÍM POŘÁDKU.A K TOMU VŠEMU MÁM V NOVÉM PC ZCELA JINÝ PROGRAM, KTERÝ NADE MNOU STÁLE JEŠTĚ VYHRÁVÁ 100:0.SKORO NIC JSEM SE JEŠTĚ NA NOVÉM PC NEDOKÁZALA NAUČIT. ZÁPASÍM, VZTEKÁM SE A VYHROŽUJU TOMU PCZMETKOVI, ŽE VYLETÍ OKNEM ZE 2.PATRA .ANI NEVÍŠ, JAK MI CHYBÍ SKVĚLÁ PC UČITELKA VERAM. STAČILO JEN NAPSAT A ZMÍNIT PROBLÉMY, HNED DOŠEL MAIL S PODROBNÝM VYSVĚTLENÍM PRO ÚPLNÉ BLBY, TEDY PRO MNE.ZDRAVÍM A PŘEJU UŽ NYNÍ PĚKNÝ VÍKEND VŠEM PŘÍTOMNÝM ČTOUCÍM.

    1. LENKO, PROGRAMY SE LECKDY DAJÍ PŘINUTIT, ABY VYPADALY JAKO TO, NA CO JSI BYLA ZVYKLÁ – ASPOŇ RÁMCOVĚ. POKUD BYS POTŘEBOVALA, NAPIŠ, JAKÉ MÁŠ POTÍŽE, JÁ TO VYVĚSÍM A TŘEBA SEŽENEŠ VŠECHNY POTŘEBNÉ RADY NATOŠUP A NA JEDNOM MÍSTĚ 🙂

  12. Jéje. Jak já jsem byla loni touhle dobou zoufalá, když jsem na stáži ve Francii vyfasovala počítač s francouzskou klávesnicí! Ne, nepopasovala jsem se s tím, raději jsem pracovala na svém malém netbooku, na jehož velikost a především rozmístění písmen jsem zvyklá. I když, taky s ním někdy mám problém. Stává se, že někdy potřebuju napsat nějaký znak, o jehož existenci jsem neměla ani tušení. Pokud to spěchá, někde si ten znak prostě najdu, zkopíruju a vložím (chuckle) . Pokud mám víc času, gůglím „jak napsat na klávesnici…“ 😀 Jo a taky je vtipné, když po notebooku projde kočička a použije klávesovou zkratku, kterou neznáte… To se pak dějou věci.
    Na závěr příhoda mé kamarádky o zrádnosti přepínání české a anglické klávesnice, konkrétně záměny písmen z a y. Kamarád se jí chtěl na něco zeptat, tak začal slušným dotazem, zda nevyrušuje. Napsal: Doufám, že tě nevzrušuju… (rofl)

  13. Já měla léta PC s klasickou vysokou klávesnicí, i doma i v práci. Pak jsem si pořídila i notebook a ta placatá, zdánlivě menší klávesnice mi dělala potíže. Překvapilo mě, kdyý jsem zjistila, že vlastně není menší, než ta k PC, jen ty doprovodné klávesy jsou tu nahuštěné jinam. Dlouho mi u NTB chyběla samostatná numerická klávesnice. K NTB jsem si i proto připojovala klávesnici od PC. V průběhu doby odešel PC i první NTB, teď mám dva NTB. Původní klávesnice od PC mi k těmto novějším NTB už nešla připojit, tak jsem si zvykla a další externí klávesnici už nekupovala. Externí numerická mi funguje jen s jedním NTB, u druhého nešlape. Až se přestěhuji a zařídím si pracovnu, opatřím si znovu PC, přece jen mi na každodenní velké psaní vyhovoval víc (dělám překlady, tak píšu a píšu, někdy celé dny).
    Jednu dobu jsem pracovala v podniku, kde jsme kvůli jednomu akcionáři vyráběli všechny dokumenty i rusky. Zpočátku to byl pěkný mazec. Měli jsme jak klávesnice česko/ruské, kde alespoň shodné znaky byly na stejném místě jako na české, tak klávesnice čistě ruské s rozložením, které používají Rusové. Zezačátku nám nešlo ani jedno a psali jsme metodou pokusů a omylů, časem jsme si zvykli.

    V dobách, kdy jsem měla jen PC, mě jednou moc „potěšil“ kocourek Matýsek. Spustila jsem počítač a klávesnice nereagovala. Špekulovala jsem, čím to může být, konektor vytáhla a znovu zapojila, nic. Pak jsem si pořádně prohlédla kabel a zjistila, že Mates ho překousnul, prostě mi odkousnul klávesnici :-).

    1. Taky mám ráda externí numerickou klávesnici… dlouho jsem si na tu notebookovou nemohla zvyknout. Je to hloupé hlavně tehdy, když si tou druhou rukpu (co drží shift) potřebuješ ukazovat v nějakých papírech (třeba, když zapisuješ data pro účetnictví) 🙂

  14. Synek je ajťák a tak mne protáhl mnoha svými objevy. Někdy to bylo bezva, někdy až tak ne. Takže doma mám pecko, zcela pohodové. Až na to, že se mi na klávesnici už ošoupala ta nejběžnější písmena. Což při běžném psaní nevadí, ale když třeba opisuju do internetového bankovnictví ten kód, co posílají jako sms, tak občas poněkud tápu.
    Pak mám tablet, co na něm je anglická klávesnice – jo, už jste mi radili, abych si ji přelepila, jenže já na ní moc nepíšu (tablet je v kuchyni, než jdu do práce, mrknu na počasí a tak, jinak ho opravdu používám jen na dovolené). Takže SE s klávesnicí ještě nic neudělalo a občas při psaní kleju.
    Kdysi jsem uměla psát všemi deseti – denní studium na jazykovce kupodivu obnášelo i kurz psaní, tehdy ještě na stroji. Jenže klávesnice psacího stroje je něco zatraceně jinýho než klávesnice počítače, že. Takže dneska píšu dvěma, relativně rychle a vcelku bez koukání (akorát že horní řádku přikoukávám, takže když to tam popsané není, musím se mocně soustředit).
    Jo a zjistila jsem poněkud vyjeveně, že svoje nejoblíbenější překlepy občas napíšu i rukou :O !

  15. Já také jako YGA píšu už ze školy všemi 10 a docela rychle.
    Klávesnici mám doma i v práci českou, takže není problém.

    Jen když píšu kamarádce do Osla, musím si dávat pozor a nepoužívat diakritiku. Protože by se jí zobrazilo blbě.

    No a notebook nechci ani za zlaté prase a když píšu SMS na svém dotykovém mobilu, tak mě doslava s..e, jak mi tam nabíhají ta slova. A já vždy chci psát jiné.

    Míša

    1. Já bych zase nechtěl klasický počítač. Notebook byl první počítadlo, které jsem dostal do ruky a výhoda kompaktnosti, mobility a odolnosti proti výpadkům proudu, byť to vše za vyšší cenu, je pro mne zásadní. Mobil mám tzv. blbý, čili klasika, která umí jen hovory a SMS, (cokoli jiného je potenciálně nebezpečné a drahé), a plochá klávesnice mi, coby datlovi dvouprstému, nevadí. Problémky mám jen se Stániným Lenovem, které má klávesnici poněkud odlišnou, takže pokud na něm musím psát, strávím víc času opravami, než psaním textu.

      1. A pod pojmem notebook si představuji, (a oba vlastníme) stroj s 19″ displejem a velkou klávesnicí, čili klasiku s numerickým blokem. 11, nebo 15 palcová prdítka nejsou notebooky, ale dětské hračky/sračky.

    2. Tak si tu funkci na mobilu vypni. Já jsem to jen vyzkoušela a hned od toho utekla, protože mi to tam vždycky šouplo jiné slovo, než jsem chtěla.

        1. Obvykle dvojitým rychlým zmáčknutím tlačítka, co je na něm # – jednotlivě kdekoli, kde to chceš vypnout. Telefon si to pak bude pamatovat. Takže třeba když píšeš esemesku a nechceš, aby ti napovídal, zmáčkni dvakrát rychle #, on si někde nahoře napíše „abc“ bez těch čárek za písmenkama, a nadále ti při psaní esemesek nebude napovídat.
          Pokud to tak u tvého telefonu není, tak hledej v nápovědě. Ta funkce se jmenovala původně T9, ale může mít v menu různé krycí názvy…

    3. Já mám T9 ráda, ale tu novou, co se umí učit – co je v androidu. Ta stará mi lezla na nervy úplně stejně, jako tobě! 🙂

  16. Jó klávesnice!

    Ze střední jsem si přinesla pouze jednu pozitivní věc – psaní na psacím stroji všemi deseti. Což ale znamená, že můžu psát pouze na klábosnici české a vyvýšené. Používám letitou Genius a mám strach, co se stane, až mi klekne, protože teď se už prodávají samé plocháče. Navíc mi na ní vyhovují různé vychytávky – třebas dlouhá klávesa Backspace, klávesa na ° nebo ¨(ne u všech je).
    Ale když je nouze, píšu i na notebooku – taky všemi prsty, ale překlepů je hodně – teda ještě o hodně víc než na normální klávesnici (rofl) .

    Jinak se přikláním k Alasdairovi – kup si českou klávesnici, je to minimální náklad a ušetří ti nošení nervů v kýbli (chuckle)

  17. Když jsem dostala notebook, tak jsem zjistila, že háčkovaná a čárkovaná písmena, která jinak píšu snad poslepu, trefuju bez napsaného plusmínus, a tak jsme musela zakoupit samolepky a klávesnici notebooku popsat. Pak už to bylo zase dobrý 🙂 Ale mám své oblíbené překlepy, které píšu furt, třeba jsem-jsme, a ty v textech musím pozorně opravovat, protože při psaní se jich nedokážu zbavit.

    1. Jo, přesně – jak koukání na diakritická písmena, tak tvoje překlepy. Naučila jsem se je znát (inlove)

  18. ano,toto mám také, v práci přepínám mezi českou a ruskou klávesnicí a nemám zas takový problém, pokud se nezamyslím a nezapochybuji, pak je to průšvih..to značně jednoho zpomaluje…doma mám vedlejší klávesnici na kabel- tu s ruskými bukvičkami, má znaky jinak rozmístěné, než ta přepínací na notebooku, to je teprvá mazec…

  19. Dede, tak dneska ses tématem trefila na tu pravou. 😀

    Samozřejmě máš moje veleupřímné sympatie s tvým klávesnicovým problémem. ALE co jsou proti těm mým, také bych potřebovala politovat. Já mám anglickou klávesnici a „pod ní“ neviditelně ukrytou českou. Když jsem začala psát česky s diakritikou, nejprve jsem si musela českou klávesnici vytisknout, přilepit nad monitor a učit se podle ní, kde co je. Dost rychle jsem to zvládla, takže papírek mohl být sundán. Píšu oběma jazyky myslím rychle, bez koukání, všemi deseti. Takže, když přehodím znak z „EN“ na „CS“ píšu česky. Česká písmenka s háčky a čárkami mám na vrchní liště pod „viditelnými“ číslicemi a jinými angl. znaky. Zapamatovala jsem si je dost rychle, problém mi ale stále dělají různé české znaky- např. v angl. mám „+“ vpravo nahoře, takže pro napsání musím stisknout „Shift“. Jenže v češtině je „+“ ukrytý pod angl. číslicí 1, tedy úplně na opačném konci, kdy k napsání číslice „Shitft“ netřeba. Zato, chci-li napsat číslo „1“ v češtině, musím „Shift“ stisknout. V angl. mám nad „1“ vykřičník, který ale po přehození na češtinu najdu ukrytý v pravém rohu druhé řady, tam, kde má angl. úvozovky. A český otazník je pro změnu ukryt o dvě klávesy doleva od „viditelného“ anglického. Prostě při psaní se fakt nenudím. A to je jen jeden z mnoha podobných příkladů. No naučila jsem se to a tak jsem při cestě do Prahy pak v klidu zasedla k bratrovu počítači abych napsala mail choti. Ale ouha, nad poctivou českou klávesnicí jsem byla tak dokonale ztracená, že co ťuk, to překlep – skoro nic nebylo tak, jako na té mojí , vy tam máte různých znamínek postatně více, než my. Dopadlo to tak, že místo dlouhého mailu se manžel musel spokojit s max. třemi větami plnými překlepů, že jsem v pořádku doletěla a dále jsme si pak raději telefonovali. A aby toho nebylo málo, tak na laptopu mám instalovanou klávesnici „QWERTY“, takže, když stisknu „Y“ v angličtině, či češtině, je tam správně ten „y“. Stolní počítač se nám před pár měsíci rozbil, byl v opravě a vrátili ho bez češtiny. Řekla jsem si nevadí, nainstaluji si ji znovu, vím jak na to. Jenže jsem zjistila, už se nedá instalovat zdarma, musí se extra koupit „language pack“. Po telefonátu mi náš milý opravář češtinu „přetáhl“ z našeho rozbitého hard drive, abych kvůli jednomu jazyku nemusela kupovat ten celý soubor. Jenže !!! nevím, jak se to stalo, ale instaloval mi „QWERTZ“ ten správný nějak vymizel už není ani v nabídce přes „kontrolní panel“. No a tak když píšu u velkého počítače (jako právě teď), musím si pamatovat, že pod „Y“ mám „Z“ – nevěřili byste, kolik těhle dvou písmenek čeština má a moje prsty, zvyklé na „QWERTY“ si to ne a ne zapamatovat. A k tomu mi počítač sám od sebe přepisuje krátké a dlouhé čárky, jak s myslí, že to má být, mění slova (zatvrzele když napíšu třeba „kalendář“, automaticky mi to přepíše na „calendar“ a musím se 2x vracet, než ho přesvědčím, že to chci jinak. Hodná Lika mi poslala radu, jak se to dá vysadit, ale tady to prostě nefunguje, nevím, čí vinou, ale zkoušela jsem všechno.

    Takže Dede, také často kvílím a přepisuji, co je v mých silách. Proto ti přeji brzkou opravdu vlastního počítače a doufám, že jsi se po přečetní mé litanie celá zapotila a až budeš příště přichystaná hodit vzteky do monitoru cihlu – vzpomeň si na moje patálie. Hned se ti ty tvoje dočasné trable budou zdát mnohem snesitelnější.

    No ptala jsi se „jak jsme na tom s klávesnicí my“ – tak jsem {hmm, sice poněkud obšírněji) napsala 😀

    1. Jé. Maričko, to zmán taky. Tedy, já navíc neumím psát, takže datluji.. ale česko-anglické klávesnicové problémy jsme si také užili. Tedy vysoká klávesnice se skrytou češtinou – mám tam nalepené miniaturní česká písmena. K našim dalším počítačům a klávesnicím se nehrnu. U Martina musím psát bez české diakritiky :-(((.

        1. Maričko a Mílo, obě vás dobře chápu (inlove)

          A Maričko, mě nevadí, když se rozepíšeš – já tě ráda čtu! (blush)

    2. Pridám sa 🙁

      Zdedila som PC po svojom EX, kt. bol taký ješitný, že kupovať PC išiel bezomňa veď čo už by mohla vedieť blbá ženská – všakže. Keby si aspoň bol vzal so sebou kamaráta, kt. sa v PC vyzná. Ale nie, on sa hrdinsky vybral sám a u predajcu, keď zistili, že o tom čo kupuje nemá ani páru, podstrčili mu morálne zastaralú vykopávku s česko-anglickou klávesnicou.
      A aby toho nebolo dosť, tak klávesnica je čierna s bielymi VEĽKÝMI ZNAKMI a tmavočervenými malými znakmi. Takže nemáte šancu vidieť, kde je č,š,ž atp. 🙁 .
      Takže som vzala bielu farbu a na príslušné klávesy dopísala „neviditeľné znaky“ (chuckle) .
      O technických parametroch PC radšej pomlčím 🙁

      1. Milá Yetti, myslím, že jsem tuhle zhovadilou barevnou kombinaci kdysi na nějaké klávesnici taky měla… fakt ta tmavá písmenka byla neviditelná (tmi)

  20. Nejlíp na vysoké klávesnici. Notebookovou jsem si taky ochočila. Teď píšu na užším Dellu a to zúžení mi vadí. Navíc je ta klávesnice stříbrná a ve slunci není vidět podsvícení, takže ani písmenka. Některé komentáře ťapu na tabletu, hezky na dotykové obrazovce. Mobil má taky androida, ale nápovědu má trošku jinak…
    Čtu po sobě.
    Jinak to už nejsou překlepy, to je nezávislá tvorba umělé inteligence 😛

    1. Jo a nejsem psavec, jsem datel 😀
      Ve škole jsem se učila ledacos, ale psaní na stroji teda ne 🙂

  21. No, zvykla jsem si na ledacos – hodně krušné bylo, když jsem coby nejhůře placená námezdní síla ve střední Evropě (aka pomocná vědecká síla; náš nestor tomu fakt říkal tím výše zmíněným způsobem a já to po něm z piety držím furt) přepisovala skripta pro výuku starořečtiny (včetně těch tří přízvuků a dvou přídechů, vše kombinovatelné, grrr). Ale musím zodpovědně prohlásit, že největší mor zatím byla klávesnice francouzská!
    Vím, že Frantíci musí mít všechno po svém.
    Ale oni snad nemají na normálním místě ani to „a“!!!
    (rofl)

    Jinak jsem se už na gymplu učila psát všema deseti, takže bych teoreticky měla být schopná psát poslepu. A umím? Prdlajz, velebnosti! Horní řádku čárkovaných háčkovaných sice poslepu píšu a v podstatě se na ty klapky nedívám, ne, mami, ale běda jak mi na nich někdo vygumuje nápovědu! 😀

    Dede, máš můj soucit.
    Mají ti Noři aspoň normální nekroužkovaný písmenka na svých místech?

    1. Víš že nevím? Mě se zdá že ano, ale já jsem českou klávesnici viděla naposled v minulém století. Ale také jsem na střední cvičila máme málo másla.

      1. Mě strašně bavily ty texty, co se daly psát jenom na střední řadě písmen. 😀
        A z norských znaků jsem kroužek nad písmenky úspěšně (pro českou klávesnici) zkrotila, ale zaboha nemůžu zkrotit škrtnuté písmenko…
        Stýská se mi občas po normálním stroji, kde ses mohla o znak vrátit a buchnout přes to ještě jiný znak, a tak stvořit, cokoli si tvá mysl žádala… Třeba lomítko, zpět, o – a máš škrtnuté o… a nemusíš se patlat s jakýmsi alt+bůhvíco, které navíc v každém prostředí funguje jinak…

    2. Více méně mají… tedy písmenka na svých místech – aspoň většinu 🙂

      Ovšem přepisovat starořecká skripta… cos provedla, že tě tak potrestali??? (chuckle)

      1. Nic, já se k tomu uvázala dobrovolně.
        Zrovna teď jsem psala transliterovanou řeckou větu (latinkou) a měla jsem strašný cukání to datlit tak, jako bych měla zapnutou řeckou klávesnici a alfabetu…
        Vždyť klasická řečtina je přece můj obor… nezapomeň… Denní chleba. (Teda snažím se, aby můj denní chleba byla víc ta latina, kterou mám radši, ale… rozumíš mi.)

  22. Ahoj Dede. To je věc zvyku, po hodině intenzívního tréninku už jsem na české klávesnici mydlil azbuku jako nějaká ruská sekretářka. Ale hlavně Ti chci poradit abys zašla do obchodu a koupila za stovku prachobyčejnou klávesnici s českými znaky a zapojila ji k Markovu počítači. Není-li doma, vadit mu to nebude a později může tato klávensice sloužit coby rezervní. 🙂

    1. Alasdaire, já o tom uvažovala už první den (blush) Ale jsem taky tvrdohlavá a rozhodla jsem se přinutit svůj mozek k větší flexibilitě (chuckle) No, zapotili jsme se oba – mozek i já a jsme rádi, že už máme opravený základní stroj 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN