no to je těžký, když jsi z Východních Čech a já taky…. Miletín má Modlitbičky, Hořice Trubičky, Štranberk má Uši…no a my máme v Pardubicích PERNÍK..taky moc dobrej, ty nakupuješ u Erbenů, já perník u Jánošů 😛 (slintací) nějak nevím, co má Hradec ani Chrudim…..

Miletínské modlitbičky jsem nikdy nejedla (vůbec neznala) a vypadají velice chutně. Perníčky mám ráda a ořechy miluji v každé sladkosti. Je ten perník měkký? A když se dost rychle nesnědí, take „zvětrají“, tedy ztvrdnou? Pak doporučuji dát do uzavřené nádoby s kouskem jablka – perník po krátké době zase krásně zvláční. Dělám to už léta úspěšně s vánočními perníčky.

Kdysi jsem došla k(pro mě překvapivému)názoru, že „pražskou specialitou“ je karamelový pohár. Kopeček vanilkové zmrzliny, přelitý karamelovou polevou (pak někde dávalí i Griotkou) , posypaný buď oříšky nebo mletou čokoládou a navrch šlehačka. Snad poprvé jsem ho měla jako malá holka v cukrárně ve vrchním patře Domu potravin. Pak se stal natolik populární, že ho prodávali pomalu v každé pražské cukrárně. No a jednou, krátce po revoluci, jsme se vraceli s manželem z Prahy domů do Německa a zastavili jsme se v K. Varech. Zašli tam do cukrárny a já jako samozřejmost objednala „karamel“. A zjistila jsem, že prodavačka vůůbec nevěděla, co mám na mysli a nikdy to nejedla, mohla mi nabídnout jen samotné kopečky zmrzliny. Podobnou zkušenost jsme pak měli později i v Plzni a jiných menších městech. Teď už je asi caramel běžný všude. Tak mám dotaz – vy „mimopražští“ – znali jste karamelový pohár (tedy „karamel“) už ve vašem dětství?

V Olomouci, jak jinak – tvaruzky. I kdyz se delaji v Losticich. Mam je fakt moc rada, a nase maminka je ma moc nerada. A tady je dobry tip – v Losticich maji tvaruzkovou cukrarnu. Teda je to spis slane, ale vypada to bajecne. http://www.tvaruzkovacukrarna.cz/

V Jizni Karoline – kdo vi? Asi na prvnim miste barbeque, coz je velmi specificky vyraz, a NENI to flakota na grilu. Alebrz cele prasatko na placato, pomalu (minimalne 12 hodin) pecene na rostu nad drevem, a polevane zalivkou. Omacky jsou krajove. Nase oblibena je ocet s ostrym peprem. A pozor, vysledek neni kysely. Ten cunik nad pomalym ohnem karamelizuje a ta nakysla omacka/zalivka je k tomu naprosto perfektni.

Nemohu si vzpomenout na nějakou význačnější krajskou specialitu Osla. Ale mohu nabídnout jablečný koláč/dezert, který pečou v „salaši“ nad Oslem. Je nemyslitelné, aby návštěvník, když už se jednou na Frogneseteren vyšplhá, tenhle místní recept neochutnal (ehm, je tam také parkoviště). To by jen prokázal, že nemá žádný citový život 🙂 ! Návštěvníci maji asi citu přehršle, prodají jich 40.000 ročně.
Recept je velmi jednoduchý – celý zázrak je upečení lístkového těsta, rozřezání na obdelníky a daných dohromady pevnou jablkovou marmeládou s kouskami jablek. Ta se ochutí pro nás, myslím, nezvyklým kořením do jablek, jako je zázvor a muškát. Ozdobí se šlehačkou a jestli má místní cukrář ještě nějakou tajemnou přísadu, což asi má, tak ta se neprozrazuje. Výsledné dílo je fakt dobré a jako plus se kocháte. Jak dezertokoláčem, tak výhledem na město a okolní lesy. A možná přijde nakouknout i los.

http://brittkasin.blogg.no/1366041116_eplekake_p_frognerset.html

Nevím. Že by tajemné řepánky ?
😀