Zdravá snídaně nebo večeře – a ještě se po tom netloustne!:)) Asi tak bych nazvala jednoduché jídlo, které k nám do rodiny přišlo s Nikolou. A ta ho poznala v Irsku, kde ho jako au-pair připravovala svěřeným dětem.
„Víš, já si to dělala, když se mi klucích zastesklo – a navíc je to fakt moc dobré, i když já to jím s chlebem,“ vysvětlila mi Nikola, když se se konečně zeptala. Do té doby jsem si jen všimla, že si občas vaří k večeři na hranolky nakrájenou mrkev. Myslela jsem, že si dělá něco dietního a nevěnovala jsem tomu víc pozornosti, než kolik bylo potřeba k tomu, aby doma vždycky nějaká mrkev byla. A o čem to tedy, sakra, mluvím?:))
O vajíčku na měkko, ke kterému se jí povařená mrkev. A pokud nejste malej irskej chlapeček, tak i chleba s máslem:)) Je to strašně jednoduché a překvapivě dobré. Navíc když to jíte s tmavým chlebem nebo celozrnným pečivem, zasytí to opravdu na dlouho. Dá se to udělat i k té snídani – mrkvi bohatě stačilo 10 minut a v té samé vodě jsem pak uvařila i vajíčka.
A tím se dostáváme k otázce, která názorově rozděluje členy naší rodiny: jak moc uvařené má být vajíčko na měkko? On by nebyl žádný spor, kdybych ta vajíčka kdysi v počátcích našeho manželství neudělala po svém, což znamenalo, že jsem byla obviněna, že jsem na vajíčka nedávala pozor a ona se uvařila příliš:))
Prostě zatímco Martin má rád vajíčka s tekutým žloutkem i bílkem, já mám ráda bílek ztuhlý – ale ne moc. V řeči čísel to znamená, že zatímco Martin nechá vajíčka ve vařící vodě přibližně tři minuty, já potřebuju čtyři. Studovala jsem recepty, abych zjistila, jestli si vlastně nedělám vejce na hniličku (to je ale hloupej název!:)), ale nedělám. Vejce uvařené podle mého byste určitě neoloupali, protože by vám prožbluňklo mezi prsty:))
Jo a potěšila mě jedna věc – zjistila jsem, že můj původní způsob vaření vajíček na měkko, tedy dát vajíčka do studené vody a vytáhnout je, jak se voda začne vařit, skutečně mezi recepty existuje!
Martin ho totiž označil za trapně nepřesný: řekni mi, jak máš definované množství vody na počet vajec tak, aby doba zahřívání byla právě tak dlouhá, aby vajíčko bylo opravdu na měkko a ne uvařené? Nepřela jsem se, byť jsem odpověď měla – to prostě musíš používat přesně definovanej hrnek a nelpět na maličkostech!:))
A dnes se ptám jednoduše: jak moc uvařená máte rádi vajíčka na měkko vy? Jo a ještě něco – děláte ta vajíčka na hniličku?
A nedam si pokoj, tak jeste jeden vajickovy. Vejce na mekko do salatu. Takovy ten salat z tech mladych listecku, neco jine zeleniny,i pripadne vhodne ovoce, nejaky modravy syr a zalivka olivovy olej s citronem nebo jemnym octem,pripadne troska dijonske horcice. Sul,pepr. A na kazdou porci vyklepnout vajicko na mekko nebo ztracene. Ta zalivka s teplym tekutym zloutkem je parada.
Hm, tak o tom jsem nikdy neslyšela a pochopitelně to nejedla. Mám tady v truhlících čerstvou rukolu a v lednici ledovej salát, Myslíš, že by to s tím šlo udělat? A dijonskou hořčici mám taky, byť tu s medem… 🙂
Urcite jo, zalivka nikdy neni presna vec. A salat taky ne. To chce jen mit smysl, jake chute jdou dohromady. Kdyz byly v sezone,tak jsem tam davala cerstve fiky. Juchuu, to bylo dobre. Na zbytek odpovi pozdejc,ted jdu skypovat s mamou.
Tak jeste jeden trik na vajicka – tentokrat na tvrdo, aby ty zloutky zustaly pekne zlute a ne do zelena. Dam je do studene vody a jakmile to prijde k varu, vypnu,zakreju poklickou a necham stat 10 minut. To je asi na 4 -5 vajec. Kdyz delam vic, tak asi 12+ minut. Takhle je to ozvlast dobre na plnena vajicka,kde chceme, aby byla pekna, coz znamena i barvu.
Hanko, to zní skvěle, ale jdou potom loupat? Já jsem vždy žila v domnění, že vejde se hned po varu musí dát do studené vody, ale se dala oloupat. Stačí je dát do studené vody až po těch 10 minutách?
Loupat nejdou čerstvá vajíčka.
U nás se zchlazovala právě proto, aby kolem žloutků nebyla modrá vrstva.
Oznamuji s velkou radostí, že mi volala Dede:
(dog) ARI UDĚLALA ZKOUŠKY (dog) !!! (h) .
Šla velmi dobře, suvéréně, beruška jedna bílá. Dyť nemá ani dva roky.
Dede nebude do večera na netu, tak vyřizuji radostný vzkaz! Sama potom dodá víc.
Tak to gratulujeme! A to šla navíc ještě s bolavou tlapkou.
Velká gratulace. Měla jsem tu rodinu, takže na net nebyl čas, ale moc to Ari i Dede přeju. Šikovný holky.
Děkuju za milá slova 🙂 Byl to den s úspěchcem a blbostí – mojí (blush)
Jak se nám to s Ari povedlo (krásně, rychle a šikovně:)), tak Berry jsem to ostudně zkazila já (tmi) Berry šla správně, ale já jsem jí nevěřila – prostě jsem nevěřila, že stopa může jít do U, tak obvykle chodí falešní kladeči. Moje chyba a moc se tímto Berušce omlouvám (blush) Oprava bude možná někdy za tři týdny…
Dede, velká gratulace tobě i Ari ke složení zkoušky. Ale též Berry, ona šla správně,za to, že jí panička nevěřila 😉 přeci vůbec nemůže, takže pochvala za výkon je na místě. Ale jistě ti to už dávno odpustila.
No v protokolu o zkoušce to bylo jasně napsané: Pes našel stopu výborně, vypracoval ji výborně, dokud nebyl zastaven – tedy nelze hodnotit stopu jako vyhotovenou. Co tam měla napsané panička, to jsem radši nečetla:))
Ale s Ari jsme měly výborné obě a každá ve všech třech hodnocených kategoriích. Jak pravil „náš“ policejení psovod, který zkoušku hodnotil: konečně ses nechala vést! Jak mi řekla Baty, musím si, až půjdu zase s Berry, opakovat mantru: nejsempes, nejsempes, nejsempes! (chuckle)
Gratulace veliká! Máš prostě skvělé psy, milá Dede, a to, že jsou obě holky tak výborné, je přeci tvoje zásluha. Napříště budeš mít pro chvíle zaváhání připravenou mantru a tak to jistě s Berry zvládnete. Stejně máš můj velký obdiv! (y)
Gratuluju! A neboj, příště už budeš Berry věřit.
mám na to takovej forichtung (dostala jsem ho k vánocům) , a nejvic miluju tři vejce do skla (s trochou soli a kremžské hořčice, k tomu chléb s máslem a čaj s citronem.
http://www.4home.cz/pomocnik-pro-vareni-vajec-cervena-58-x-41-x-38-cm/?gclid=CPCHkKLOg8ECFU7MtAodxn0Aew#
Dede, na nedelni stopovani drzi palce tobe i Ari. (flex)
Úplný OT: vlastně nevím, jestli jsem se už pochlubila… http://ioanna-ioannina.livejournal.com/116632.html
Nepij tolik, už jses chlubila
Tohle není vhodný komentář na Dedeník – příště si dej aspoň nick!
Ostatně chlubení skutečnými úspěchy je zde dovoleno a tohle je skutečný úspěch 🙂
Kdyby ten anonym aspoň uměl(a) česky…
Jo, to mě taky napadlo (chuckle)
Holky, znáte to:
„Velebné pane, muj sósed má krávo.“
„A tvůj hřích je, že mu ji závidíš a chceš mít taky takovou, synu, že?“
„Né, velebnosti. Já chcu, aby mu chcípla.“
Miluji vajíčka na hniličku (to říkával můj tatínek), ale ty z obchodu na hniličku nedělám, protože nemají tu správnou vajíčkovou chuť. Nyní jsme už dlouho neměli pravá vajíčka od domácích slepic, co se potulují po loukách a zahradách a zobou všechno na co přijdou. Nemám momentálně vaječného dodavatele ;( . Jinak vařím 4 minuty, pokud jsou v pokojové teplotě. Horší je odhadnout čas, když je narychlo vytáhnu z ledničky.
Vršek vajíčka, Maričko, naklepávám a loupu, ten vrškofik si netroufnu. Poslední roky si děláme vajíčka do skla, páneček si je přelije přeškvařenou slaninkou a já si je sypu šnytlíkem.
Alex: vrskofik, to je krasa. (clap)
Tak nejprve Dede – co dělá Ariny nožka?
U nás doma se říkalo vajíčko na hniličkO (ne „u“), ale s tím „u“ je to asi správnější, možná je to podle hrušky hniličky, ta když je hodně zralá, tak má vnějšek tvrdší a vnitřek skoro čvachtavý. Vajíčka posadit do kalíšku jsem už neměla ani nepamatuji a při tom mám doma z Evropy několik hezkých stojánku. Manžel na ně není zvyklý a já, ač jsem jě měla ráda, už jsem také dovykla. Ale kdyby přede mne někdo občas jedno vajíčko na hniličko ráno postavil, s chutí bych ho slupla. Také jsem měla nejraději na hniličku, kdy střed byl tekutý a namáčeli jsme si do něj chleba s máslem pokrájený na rybičky. Proužky toastu si do vajíčka máčí myslím i Angličani a také jiní Evropané – ne? O namáčení mrkve slyším poprvé, tedy nevyzkoušené, takže neřeknu ani ne ani ano, musla bych nejprve vyzkoušet, protože mrkev mám ráda.
Otevřít takové vajíčko v kalíšku také byla zábava. Buď se lžičkou vršek oťukal a opatrně do třetiny sloupnul, špička se okrojila, slupla a šlo se věnovat žloutku.. Nebo se vršek celý jednou ranou seseknul(ne vždy se povedlo)a z kloboučku se vydloubnul bílek. Však se na otevření vajíčka prodávají extra nůžtičky s kolečkem. Kdysi jsem je jednou někde vyzkoušela a vůbec se mi to nepovedlo, není nad poctivý nůž. Jak vajíčka otevíráte vy?
Jinak běžní Američni vajíčka v kalíšku moc nejedí. Zato vajíčka „na pánvičce“ k poctivé snídani je skoro nutnost a mohutné snídaně – alespoň tady na Jihu (Southern breakfast)- patří k nejoblíbenějšímu jídlu dne. Vajíčka jsou jako příloha a když si podle jídelníčku objednáváte, servírka na váš vždy vychrlí dotaz, jak že vajíčka chcete – scrambled, sunny side up, over easy, over medium, over hard“ . A je to jako u steaků – když to není přesně jak má být, fajnšmekři jsou ochotni chodit snídat jinam, kde to umí přesně „podle předpisu“. Ve všech případech jde o vajíčko rozklepnuté buď přímo na pávničku, nebo nejprve do hrnečku a pak opatrně přelité, aby žloutek nepraskl a neroztekl se (to nesmí !!!), musí zůstat vcelku. I tahle vajíčka mají požadavky jako ta do stojánku.
„Scrambled “ – to jsou míchaná vajíčka (můžete si říci z kolika je chcete)
„Sunny side up“ – naše volské oko (v angl. – nahoře sluníčko)
„Over easy“ – bílek ztuhne do běla, žloutek zůstane měkký a celé vajíčko se rychle otočí na druhou stranu, aby se tenká vrtva bílku přes žloutek jen rychle zatáhla. Žloutek je pak takový trochu zakalený. Nechápu, jak to dokáží otočit, aniž by jim žloutek nepraskl, ale umí to.
„Over medium“ a „Over hard“ – stejně jako „over easy“ jen žloutek je buď polotuhý, nebo tuhý.
Někdy se tato různě usmažená vajíčka pokládají na jejich biscuits, nebo na toasty. Někteří mají rádi bílek hodně hustý a vysoký – tedy aby se po pávničce neroztekl na tenko (pozná se tak krásně čerstvé vajíčko, které to nedělá). To se pak používá taková plechová formička – kolečko s držátkem (někdy i na více vajec najednou), která se položí na pávičku a do kroužků se vlije vajíčko, které získá žádanou kulatou formu a vyšší bílek.
Tez miluju vajicka na mekko s tekutym zloutkem. Ale nejim je z tech peknych stojanku – mam to radsi promichane, takze si to vyklepnu do misticky. mam rada vajicka na vsechny zpusoby s vyjimkou vajec na tvrdo. Asi mne ovlivnila ta scena z Cool Hand Luke, kde Newman do sebe narval neuveritelne mnozstvi vajec na tvrdo. Pri te scene se mi dela fyzicky spatne a cela se orosim. Ale treba plnena vejce, to muzu, zrovna jako poazanky, kam se nejake to na tvrdo da. Ae stejne mam utrum v boji za snizeni cholesterolu.
Chleba pokrájený na rybičky? Tak u nás jedině na housátka 🙂
Ale kdež, jedině na hostyje (rofl)
na koníčky
Zajímavé názvy krájení chleba 🙂 U dětí kamarádky to bylo na lodičky – „otveři hezky pusinku (přístav), aby mohla lodička vplout (a ham!)“
Tak u nás je to taky na rybičky:)) A vajíčko oťukávám a loupu pomocí mokka lžičky po babičce 🙂
Jo a over easy jsem fakt neznala!:))
No tak u nás na vojáky teda 🙂
Ty jo, já žasnu, na co všechno se dá nakrájet chleba! Já měla dojem, že KAŽDEJ přece krájí chleba na rybičky (chuckle)
Jasně že na rybičky Ale slyšela jsem taky na ovečky. 🙂
Jo jo, u kamarádky taky na ovečky. A mým dětem se to moc líbí, protože u nás se krájí na rybičky 🙂
A ovečky jsou prostě lepší, protože jsou od tety 🙂
A u nás byly rybičky proužky přes šířku krajíce, a na vojáčky se to ještě překrájelo po délce – z jedné rybičky byli tak tři vojáčci 🙂
Kdepak, u nás se krájel cheba na andělíčky
Vajíčka na měkko tak jak většina zde – bílek tuhej, žloutek tekutej – vařím čtyři minuty ve vařící vodě.
Jinak umím ještě na tvrdo a pak ztracená – ta se mi povedla teda jen jednou (původně měla být na měkko) – už jsem to nejednou zde prezentovala, zabavila mne sousedka a než jsem přišla zpět do kuchyně, vejce se z kastrolku ztratila (i s vodou a křidylka odlevitovala na opačnou stranu kuchyně). A ztratila se tak dokonale, že jedno jsme našli po půl roce za športheltem a to druhé vůbec nikdy (chuckle).
Ygo, takové přece umím také, přesně, už jsem se také chlubila. Já jsem vyvíjela bohulibější činnost- dala na plotnu, zapomněla a šla jsem obracet seno a když jsem se vrátila, na plotně byl kastrůlek a vejce nebyla. :@
Aktuální mlsné ohlédnutí – pekla jsem dnes přední jehněčí kýtu (je to vlastně kýta, když je to přední noha??) a to podzimně: v železňáku jsem opekla cibuli, s ní na kostičky nakrájený celer, pak na to dala opéct kýtu (osolenou, opepřenou z mlýnku), přidala na kostky nakrájená dva jablka (matčina – výrazná mírně nakyslá chuť) a na kostky nakrájenou dýni hokkaidó. Během opékání jsem to štědře zasypala rozmarýnem. Pak podlila horkou vodou (ne moc, jen zelenina musela být ponořená), nechala ještě asi patnáct minut dusit na sporáku a pak šoupla do trouby (150 stupňů) asi na hodinu. Šla popracovat na zahradu, pověsila košile, dala prát další prádlo, podrbala psy a vyndala z trouby. Voda se vypekla tak akorát, že maso bylo křehké a zelenina upečená a bez zbytečné vody. Tak jsem z kýty odřízla porce, zeleninu pošťouchala šťouchákem na brambory a uložila obojí do tepla.
Vedle jsem uvařila dnes nakopané (poslední) brambory s celerovou natí, a podávala. Jednoduché nerafinované jídlo, a jak dobře padlo 🙂
Jinak si myslím, že by to šlo klidně udělat i s dobrým vepřovým i hovězím. Já mám jehněčí, protože na vsi se k jehněčímu snadno dostanu (když koupím to jehně celé:))
to zní víc než dobře 🙂
My si pro jehňata musíme dojet trochu dál, tak bereme dvě (pro nás, další dvě pro domácnost mláďat a jedno pro jejich známé). Jsem si skoro jistá, že jehně teď v mrazáku nenajdu. Měla bych zavolat na statek 🙂
Tak si ty inkredence aspoň opíšu 🙂
To zní skvěle. Všechno co je smíchané dohromady a zapečené, je pro mě bezva. Zítra takhle budu dělat kuře. A základ pod něj je cibule, jablka a mrkev a vývar. Takže v podstatě hoooodně podobná varianta. Bohužel je u nás doma jehněčí neprůchodné, protože Nielsovi nevoní.
Vařila jsem dnes hodně podobně, jen z plátků libové krkovičky – ty jsem posadila do pekáče na plátky angl. slaniny, zprudka zapekla a pak zasypala zeleninou, co mi přišla pod ruku – mrkev, petržel, celer, cibule, kedluben, pórek (vše nakrájené na velké kostky) a bylinkami – šalvějí, tymiánem a oregánem. Podleje se světlým pivem a dá se péct přikryté, na posledních 10 min. bez poklice.
Vajíčka na měkko měla mít tuhý bílek a tekutý žloutek, dávala se do studené vody a vařila se tak dlouho, než se odříkal otčenáš, říkala babička. A ten má zřejmě svoje tempo, takže si člověk nemusel odměřovat jinak a bylo to ono!
A vajíčka na měkko stejně byla nejlepší od babičky. Ani moje mamka je tak neumí.Já je umím, ale po těch letech vedení domácnosti plesám nad každým jídlem, které uvaří někdo jiný 🙂 Ovšem po výcviku vaření u Bubu, která sem psávala jednoduché, ale velmi mlsné recepty, se ze mě stala ještě vybíravka, co navíc chce, aby to jídlo taky dobře chutnalo 🙂
Tak otčenáš je tou mírou? 🙂 Jinak já myslím, že účinnost receptu se studenou vodou závisí na tom, že vody musí být akorát, aby byla vajíčkům nad hlavu a v kastrůlku musí být tlačenice (chuckle) – jinými slovy, vody musí být jen nezbytné množství. Jak je jí víc, ohřívá se dlouho a vajíčka se převaří.
Jinak recepty od Bubu jsou poezie v próze – dobré a krásné na pohled. A výhodou je, že nebývají extrémně náročné, troufnu si na ně i já.
O tom, jak správně uvařit vejce na měkko, se v domácnostech vedou spory po celá staletí, viz půvabný dialog mezi Janem Werichem a Janou Brejchovou alias Jindřichem VIII. a Kateřinou Parrovou (Madam, je podivuhodné, že při vašich zkušenostech neumíte uvařit vajíčko na měkko!) 🙂 Tam byl spor myslím dokonce o půl minuty.
Pro mě je stravitelné pouze vejce s tuhým bílkem a tekutým žloutkem, třaslavou bílou hmotu nemohu ni vidět ni spolknout.
Chichi Hančo, já bílku klidně trochu třaslavosti ponechám, ale musí být opravdu bílej a ne (ani trošku) průhlednej! To je zase pro mě fuj (chuckle)
To je těžké, vejce je potravina záhadná. Ale chtěl bych se Dede zeptat na něco mimo toto téma. Nahoře pod hlavičkou Naše projekty se naléza projekt Evropští zapadlí vlastenci, přečetl jsem ho většinu a zpozoroval že končí někde v polovině a už léta nepokračuje. Dokončí ho někdy jeho autor? Velmi mně zajímá a čtu ho s velkým zájmem, přečetl jsem zatím asi polovinu toho co je napsáno.
Hm, ty články napsal můj syn. Leč jako autor se stal na původním Našem Zvířetníku pro značnou část čtenářů neakceptovatelným, takže s prací dál nepokračoval. Ale mohu ho pošťouchnout, aby sérii dopsal – samotnou mě to zajímá 🙂
Jinak jeho blog najdeš zde: http://andrejruscak.blog.idnes.cz/
Děkuji.
Miluju vajíčka na měkko, tudíž tuhý bílek a tekutý žloutek. Doba varu přesně 5 minut, vajíčko vkládáme do již vařící vody. Skořápku napíchnu v místě vzduchové bubliny jehlou, aby vejce neprasklo. Krásný vajíčkový zážitek mám ze včerejška, kdy jsme si s Nielsíkem zašli na snídani. Niels si dal 3 vejce do skla, což jsou vajíčka na hniličku (já to slovo miluju:) pomačkaná, aby se smíchal tuhý bílek s tekutým žloutkem a zastrouhnuto bylo parmazánem a čerstvým křenem. K tomu košík fantastického snídaňového pečiva miniaturní velikosti a máslo. Já si dala vajíčka Benedikt, což jsou vejce na toustu, taktéž s tuhým bílkem a tekutým žloutkem, jenže rozklepnutá do víru ve vařící vodě. To celé je polité holandskou omáčkou. Bala to snídaňová fantazie, která mě odškodnila za brzkou ranní návštěvu u pí. Dr. zubodravé. Viděla jsi Dede můj slaný hruškový recept, který jsem Ti napsala k Tvéhu hruškovému článku?
Páni Kaštánku, to zní úžasně! ta snídaně, myslím. Kde jste byli na té snídani? To mě zajímá, protože my občas s Martinem, když jsme v Praze, taky rádi na nějakou lenivou a společenskou snídani zajdeme:)) tedy obvykle skončíme v Savoyi na Smíchově…
Jo, ten recept jsem četla a zaujal mě. Leč! Mužstvo reprezentované nyní Martinem pravilo, že všechny suroviny jsou skvělé, ale ne v této kombinaci (wasntme) Prostě budu dělat hruškovej závin, ale klasickej – tedy sladkej (blush)
A taky jehněčí pečené s dýní, cibulí, celerem a jablky 😛
Snidali jsme v Imperialu. Jsme tam casteji, prze Nielsik pracuje za rohem. Jeste nikdy me tam s jidlem nezklamali, ovsem uz se stalo, ze nemeli misto. Na veceri je to bez rezervace beznadejne. Krome toho tam maji fantastickou svickovou. Podle me, nejlepsi, co jsem kdy jedla.
A hruskovy sladko slany recept je bezva, jen je pravda ze ne kazdy sladko slane kombinace rad. Delala jsem ho jednou Karoline Meliskove a neztezovala si 😉
Do Imperialu jsem chodívala dřív, než ho rekonstruovali, celkem často – má strategickou polohu poblíž dvou nádraží a metra:)) To tam ještě mívali Saturninovy koblihy 😛
Co je novej jsem tam byla asi jen jednou a to jen na kávu, takže bez těch kulinářských zážitků:)) Ale až si budeme chtít s martinem vyjít, je to dobrej tip (wave)
K tomu koláči – Martin miluje nivu, ale nevěří na slané koláče. Já to zkusím, až tu bude Nikola – ta to nejspíš ocení:))
Není nad to, mít spřízněnou kulinární duši 😀
A fakt je to super k vínu.
Do Imperialu jsem před rekontrukcí chodila často, byl to takovej lacinej uválenej podnik a nikdy se tam bitva nekonala, čehož jsem dost litovala. Štěstí ale měla manželka mého německého šéfa, která tam vlezla po prvné a hned jednu chytla. Domů se vrátila v bundě od marmelády a s hrůzou v očích, co jsou Ti Češi zač, že po sobě hážou v hospodě jídlem 😀 😀 😀 Její manžel se chechtal, neb jí tam vyslal schválně…
ano, a 3 x jsem byla účastníkem koblihové bitvy a s hrdostí říkám, že jsem se do ní i zapojila….
Na měkko – bílek ztuhlý, žloutek tekutý, na hniličku – bílek ztuhlý, žloutek mazlavý.Využití vajec na hniličku neznám – povedly se mi jen když jsem je zapomněla z vody včas vyndat :o)
Ano, milá Fallowo, chutě na vajíčka na měkko máme úplně stejné! (wave)
Jé, vajíčka na měkko 🙂
To se u nás snídá skoro každý den.
Jsem zásadně proti rozplizlému bílku. Spíš přežiju vajíčko zapomenuté a skoro natvrdo než slizký a STUDENÝ bílek. Takový mě vždycky pak stojí hodinu zbytečné práce.
Prostě nemůžu přijít na to, jak to otevřené vajíčko „dodělat“ v mikrovlnce 😀
Víš ri, já někde mám jakýsi… no… plastovou věc, ve které se dá údajně udělat vajíčko na měkko v mikrovlnce. Kluci s tím kdysi dělali nějakém pokusy, ale přiznám se, že já zůstala u kastrůlku s osolenou vodou (chuckle)
ri, dej ho na pařáček v tom podstavečku na vajíčka a dovař….
Bílek ztuhlej, žloutek tekutej. A miluju, když si můžu dát do vajíčka kousek másla.
S tou mrkví to někdy zkusím!
S mrkví to zkoušet nemůžu. Než by se dostala do vody, někdo bych si jí sežr… ztratila by se.
Ri, možná je to jen otázka množství mrkve, které připravíš (rofl) Když se s tím popasuješ statečně, třeba nějaká zbude (chuckle)
Syrovou mrkev občas můžu. Vařenou? Bléééé.
Jak říká Dede. Pro mě je ještě limitujícím momentem, když se mi začnou prodlužovat a zašpičacovat ouška. 😀
Máslo do vajíčka? To zní zvláštně… a mlsně 😛 (to je olizovací:))
Bílek ztuhlej, žloutek tekutej? To znám, ale jako hemendex.Na omastku, nejlépe doma vyškvařeném čerstvém sádle, které nepoznalo mrazák a se slaninkou, nebo uzeninkou. Samotné vajíčko není pro mne akceptovatelné jídlo. Jinak: Z bytu máme sušárnu hub, zásoby čerstvých se doplňují třikrát denně, (vždy, když Stáňa venčí pejska; pejsek se vy… a Stáňa stihne zatím nasbírat půl plátěné tašky zaručeně čerstvých a lahodně voňavých pečárek polních a pokud poodejde kousek do lesa, tak i masáků). U Sušice jsme našli nedávno smrkovou mlazinu oranžovou od ryzců a příští týden také někam vyrazíme. Teď zrovna se v kuchyni zpracovává pečený bažant s nádivkou. Pytel brambor jsme pořídili za 4 Kč/kilo, cibuli po šesti. A špajzka i lednička po výletu do Drážďan přetékají.
Nechej si houby, nechám si vajíčka. Jak říkával kdysi a úplně jinde Oblud blahé paměti, aspoň si nebudeme potravně konkurovat. 😛
Houby s vajíčky nemíchám s výjimkou případu, kdy se vajíčekprostá smaženice balí do omelety. A na houby to mám blíž, než do samošky pro vajíčka. 🙂
Na škvaření sádla doma kašlu. Místní řezník dělá každý pátek sádlo a prodává ještě teplé škvarky. Mimochodem, vyhlášené po širokém okolí. A taky uzené, klobásy a cigáro. Škvaření sádla doma by bylo zbytečné plýtvání časem.
Každý nemá místního řezníka a jezdit z Prahy do Milovic jen kvůli škvarkům? To raději to Made in doma. A obídek neměl chybu. Stánin první manžel byl myslivec, takže Stáňa zvěřinu umíííííí! K tomu domácí hrnkové knedlíky a Made in NDR kysané zelí s uzeným…Ve středu se mi navíc povedlo sehnat zdarma nefunkční Grand remosku, takže duté nýty jsem odvrtal, povolené uši utáhl, vyměnil přepálenou spirálu a nýty nahradil dutými šrouby, čímž se stala remoska kdykoli snadno opravitelnou a navíc i funguje.