Zdravím všechny z Barcelony! Vyjeli jsme si na týden zpátky do plného léta, které umí rozpálit tohle veselé a společenské katalánské město do těžko snesitelna – pokud tedy zrovna neplavete v pořád příjemně prohřátém Středozemním moři, jak jsme činili právě dnes.

Výlet do Barcelony nebyl v tuto dobu náhodnou volbou – Marek začíná studovat svoje masters na zdejší polytechnice, tak jsme se rozhodli ho doprovodit a konečně si město užít. Jak Martin tak já jsme tu už byli – ale vždy jen služebně, což obvykle znamená jen pozdně noční procházku po Ramblas. A tady je toho k vidění mnohem víc. Dnes mám možnost se připojit na net, takže posílám pár prvních dojmů.

Pronajatý byteček nacházející se poblíž Španělského náměstí vypadá jako křivolaká nudle s výdutěmi maličkých místností, nicméně na obou stranách má malý balkon. Ten do ulice má klenuté tepané zábradlí a tváří se vznešeně. Ten do dvorku je pracovně orientovaný – je na něm totiž umístěná pračka. Ano, venku, jen za obyčejným šprušlovým zábradlím (žádná lodžie našich obvyklých tvarů) trůní normálně zapojená pračka, hezky s elektroinstalací, přívodem vody i odpadem. Přestože v ní právě peru, tak můj mozek má pořád potíž tuto realitu akceptovat…:)) No jo, jih!

Jižní způsoby také řídí život města, které nejen chodí velmi pozdě spát, ale také v mnoha aspektech pozdě vstává. Dnes ráno jsem musela uznat prohru – ten supermarket neotevřel ani v devět ráno! Naštěstí fungovala bagetárna:)) V tuto děsivě brzkou hodinu měly otevřené i trafiky, lékárna a bary nabízející teplé snídaně, ale jinak vypadaly ulice stále napůl spící – se staženými (obvykle posprejovanými) roletami obchodů. Sprejeři nejspíš rolety oddaně milují, málokterá jim unikla. Ale jinak je město velmi čisté.

Kromě přehřátého metra se směrově rozdělenými stanicemi (správný směr si musíte vybrat už před posledními schody na nástupiště) mi Barcelona připomíná Londýn i pestrou směsicí svých obyvatel. Na ulici vidíte lidi všech barev a tvarů – například v metru jsem viděla dívku vypadající, jako by vystoupila z kresby na etruské váze:)) Jako nenasytný pozorovatel si tu opravdu přicházím na své.

Ovšem doplním jeden postřeh: pokud chcete být originální, oblékejte svoji kůži nepotetovanou! Tetovaný je tu snad každý druhý člověk – tu víc, tu méně, tu líp, tu méně dobře. Seděli jsme v kavárně na Ramblas, koukala jsem po lidech a pak mě napadlo, jak to asi bude vypadat v domovech pro seniory někdy za padesát let: to ale bude obrazový kolaps! Leda by mezi tím přišli tatéři s novým hitem – dokonalým odstraněním tetování:))

A na závěr doplním střípek psí – po většinu času se nacházíme v samém centru města a já s překvapením zjišťuju, kolik tu potkávám pejsků. A to nejen těch maličkých, ale i ty velké – retrívry, labradory, ovčáky, boxery, border kolie, velké střapáče (něco jako menší briard) a dnes dokonce i malamuta! Většina z nich vypadá celkem spokojeně, nedostatkem lásky a péče určitě netrpí.

Kromě jednoho však měli všichni nadváhu… a já se nedivím. Kde tu mohou běhat, to fakt netuším – kromě toho jednoho, který běžel vedle pánečkova kola, a statečně se i s ním prodíral živým provozem v ulicích. Nechci lidem upírat právo na psí společnost, na jejich lásku. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že to není k těm psům úplně poctivé. Tady ve středu města skutečně není místečko, kde by si mohli jen tak na volno poběhat a pohrát!

Tak zatím končím – fotky dodám, jak dojedu domů a udělám v nich pořádek. Tady je odkaz na obrázky z města. Jak mi je nabídl google. https://www.google.es/search?q=Barcelona&client=firefox-a&hs=TPT&rls=org.mozilla:en-US:official&channel=nts&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=0JIQVKfuM_DG7Aay8YGIAQ&ved=0CAkQ_AUoAg&biw=1366&bih=609

Jinak se ještě hodlám ponořit do světa Gaudího, Míroa a pochopitelně nevynechám námořní muzeum. Děkuju všem, že občas nahlédnete a zatím mávám!

Dede