Zdvihám hlavu od počítače a poslouchám. I zevnitř domu slyším to dupání, hop skok na dřevěné terase, vzápětí šplouchanec doprovázený charakteristickým dzoooiiing kutálející se nerezové mísy. Náš malej bílej pejsek se tak strašně spěchal napít, že nedobrzdil. Zase.
Někdy před rokem by to mohla být i nehoda – Arislava Divoká činila odjakživa čest svému jménu a misku s vodou (nejen tu venkovní, bohužel) považovala za báječnou hračku. Takže jen tak se napít – to už musela být duchem nepřítomná, protože vymýšlela další kravinu (psinu, koninu:)), nebo unavená k padnutí.
Protože s vodou v misce se dalo všelijak zábavně šeredit. Dá se v ní šplouchat jazykem, strkat do ní tlapy, házet do ní předměty a pak je vytahovat a nakonec vzít misku za kraj do zubů a vodu vylít. Tedy zbytek vody…
Studánka
Těžko se mi jí vysvětlovalo, že hrátky s vodou jsem ochotná trpět venku, nejlépe pak u napajedla pod okapem, ale v Domě je to PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO. Nakonec se mi to ale povedlo a Ari se srovnala s Berry, která pije jako dáma, pokud ovšem předpokládáte, že dáma po napití pocintá půl chodby. Ale musím uznat, že tu vodu cintá s grácií:))
Venku samozřejmě vodní hrátky pokračovaly, což ovšem vedlo k tomu, že psi byli každou chvíli bez vody. Zvlášť v horku, kdy jsme nebyli doma, to nebylo úplně ono, protože v napajedle pod okapem se v takovém počasí voda rychle kazí.
Ariberry koukají na studánku mě a míček:))
Zkoušela jsem jim dát ven velké plastové mísy, umyvadélko, kýbl… jenže Ari nebyla jen vodník, ale i plastožrout, takže jsem se vždy vrátila zpátky k pevné nerezové misce, která se však musela doplňovat i třikrát denně.
Až minule zapracovala náhoda. Po letech jsme se rozhodli vydláždit dvorek, a protože žijeme v kraji pískovce, bude dlážděn pískovcem. Při dojednávání prací a prohlídce různých výrobků z kamene napadlo Martina – koukej, to by bylo napajedlo pro psy! Dívala jsem se na kamennou mísu s dírou na odtok vody, původně vytesanou jako truhlík na kytky. A přestavila jsem si studánku…:))
Míček ve studánce aneb kdo šeredí s vodou? Panička!:))
A tak teď mají psi vodu ve studánce. Vejdou se tam tři kýbly vody, která zůstává dlouho čistá, protože víc než půl dne je ve stínu. Holky z ní jsou nadšeny – Ari našla první misku, kterou doopravdy nepřevrhne:)) Studánku mají rádi i ptáci – sedají na kraj a s potěšením pijí. Nikdy jsem je neviděla, že by se snažili pít z té nerezové misky… takže i tady je to úspěch.
Nádoba stojí na dutém pařezu, takže není problém vypustit zbytek vody, studánku vypláchnout a zase naplnit. Navíc si v ní Ari z nějakého důvodu nekoupe nohy – zatím:)) V zimě ji samozřejmě nebudeme moct používat, ale na ty zbylé měsíce to nemá chybu. Navíc… nikdy by mě nenapadlo kochat se odrazem stromů a měsíce v psím misce a u studánky mi to jde samo:))
Ari byla rychlejší – uchmatla míček bleskurychle a Berry už jen kouká na zbytkové vlnění:))
A tak se dnes ptám – jak pijí vaše zvířata? Způsobně, nebo si taky rádi s vodou hrají? A jak jste učili nezpůsoby slušným mravům?:))
Její míček… a její mokrá hlava:))
Naši pejskové lemtají z keramických těžkých,hnědých dvojmisek, co se prodávají na trzích pro králíky a tak. Misky jsou těžké, neposouv ají se a drží na malé lavečce, takové té z pevnou ploškou a roštem, co se prodávaly kdysi v Uvě na kvítka. Jj,pořád ji mám. Malá babu si stoupne na zadní a pije taky z té misky, má sice svoji na zemi, z té baští ale pije ze společné.
Dede, to tvé pítko ja parádní, pískovec oblibuji a také zvřuji nějaké do mé oplocenky.
Holky máš parádní a jsou velmi fotogenické.Ari je přímo výzkumnice.
“ s pevnou „, sákryš, zase po sobě nečtu, jaksi mně to zmáhá. 🙂
Touhle studánkou se nejspíš inspiruji.Cookie totiž byla v minulém životě vydra, bahník nebo cokoli jiného, co žije ve vodě. Zahradní jezírko objevila hned a hned se do něj šla cákat. Poté objevila škopek plný vody – přinesla si šišku, hodila do škopku vlezla tam taky a čvachtala se tam jak v bazénku. O jejím vztahu k loužím jsem, myslím, už cosi psala.
To je nádherná studánka! Dá se někde koupit? Jsem milovník pískovce a všech věcí z něho…
My jsme ji koupili v Choustnikově Hradišti od našeho kameníka… má jich tam plno v různých tvarech 🙂 Ovšem neinzeruje se to jako studánka, ale jako květináč nebo truhlík (chuckle)
U nás se sice pije způsobně a s vodou se nehraje, ale nacákáno je i tak dost – já nevím, čím to je, ale Brooke se svým pinzetovým čumáčkem strašně s vodou čurbesí. Já říkám, že by potřebovala ještě přídavné blatníky.
Toya zas potřebuje lokaje na utírání fousů. Zikmund si vystačí sám, pije potichoučku (holky pijí dost na hlas) a nebryndá. Navíc pije klidně ze psí misky (asi holky nežgrindají), i když teď po deštích má nejradši dýšťovku z kýble.
Ale jistý vodní rituál Toya dodržuje – když přijdeme z práce domů, tak po radostném tanečku a neutichajícím štěkání (bohužel, to je další doprovodný jev její hluchoty) se vrhne k vodě a pije a pije a pije. Prostě, žízeň se hasí, až když je panička doma.
Pití venku – Toyenka by se venku nenapila, ani kdyby žízní zmírala a dva centimetry od huby jí tekl stříbropěnný potůček. Ne ne, k pití je třeba její miska – v nejhorším případě ji mohou nahradit dlaně paničky. Brooke takové prkotiny neřeší – kaluže probíhá po vzoru hasících letadel – otevře držku, do které se během běhu nabírá voda asi až do žaludku. Že je bahnitá, zelená a s pulci … nevadí, aspoň je výživná. Však velryby se taky živí planktonem a jak jsou zdravé (chuckle) .
Ygo, dnes jsi mě fakt dostala s tím hasičským letadlem a velrybí dietou (rofl) (rofl)
Jinak o Toyence a nutné mističce vím – je to miloučká dáma, tahle tvoje pejska… ostatně, jak se jí daří, babušce? (inlove)
YGO – hasičská letadla 😀 😀 😀
Dede, ty tvoje holky jsou prstě úžasně fešné a fotogenické (inlove) . A vždy je dovedeš buď zachytit v pravý moment, nebo skvěle naaranžovat (vybavila se mi fotka z Babičina údolí).
V domě má naše zvěř dvě misky na vodu. Kočky jednu v naší ložnici a druhou v jídelně. Obě jsou poměrně velké. O tu v jídelně se dělí s Trixie a nemají s tím problémy. Kočky píjí decentně, zato Trixie cáákáá a cáákáá 😀 Když má fakt žízeň okolí pokape jen mírně – třeba když dožvejká kupovaný tvrdý čtverec z prasečí kůže a všechny sliny jí tím asi vyschnou. To pak chlemtá na jeden zátah jak velbloud ani nezvedne hlavu. Ale když se chce napít div ne v poklusu – namočí čumák, něco upije, zvedne hlavu, zda se neděje něco zajímavého, zase namočí čumák a repete. A když jí při tomhle pití něco zaujme, tak jak vodu pomalu ještě ani nepolkla, odběhne od misky. Kdyby si před tím alespoň způsobně nad miskou otřepala hlavu. Ale to jí ani nenapadne a já bych jí podle mokré stopy, kterou zanechá mohla jít hledat.
Na naší zahradě má Trixie k pití nejen bazén, ale i několik kbelíků stojících vedle sudu na dešťovou vodu – všechny využívá. Na své zahradě má tři velké kbelíky. Při zdejších vedrech by psu normální „psí miska“ stačíla tak na dvě napití a zbytek by se rychle vypařil. Přesto právě tyhle železné misky někdy na zahradách vídám, nikde jinde další zdroj není a mě je těch psů hrozně líto. Copak to „páníkům“ před odjezdem do práce na celý den nedojde :@. Že v plechu se voda zahřeje velmi rychle (i ve stínu) a těch pár cm. v psí misce v hicu dlouho nevydrží. To je to tak těžké, dát jim tam poctivý kýbl vody :@
Jinak Dede, krásná „studánka“. Na případné pročištění do ní klidně nalij třeba hrnek chlóru (nevím, jestli se u vás dá koupit jako tady v nádobách k domácímu použití – přilívám jako bělidlo do prádla). Chlor rychle vyprchá, psům rozhodně neuškodí a vám ve vodě zabije případné komáří larvy a vznikající sliz. Trixie pije z bazénu běžně (a chodila si tam kdysi pravidelně zaplavat i žába) a v něm je „meřitelné“ množství chloru.
JJ + Krakonoši – děkuji za nedávné zodpovězení mých dotazů (a JJ odkazu na brousek).
Jo a Dede, těmi „pučmidráty“ jsi mě tedy dostala 😀
Maričko, na pučmidráta má v mém okolí copyright Bubu – bez ní bych tohle slovo neznala. Ale musím říct, že na jistý druh pracovníků (s tupýma očima) se náramně hodí! 😛 Popravdě by mě zajímalo, jestli jsou takoví pomalejší jen v práci, nebo to mají jako osobnostní rys, protože to by člověk nevěřil, co takovej… no, řekněme snad pracovník (ne, není to řemeslník!) dokáže napáchat.
Jo a to, jak popisuješ Trixie nevšímající si, že jí z huby teče voda, kterou pro samé zaneprázdnění zapomněla polknout, tak to je, prosím, celá Ari! (blush)
Když tak čtu, co o tom mazlivém láskyplném bílém pejskovi píšu (a nelžu!), tak musím uznat, že je to taky povaha, jakou si člověk musí zamilovat, byť při tom pravidelně potřebuje na uklidnění chladivé náčinky (chuckle)
Dnes tu byl taky vodník (instalatér) měnit rozbité čerpadlo. A jen tak mimochodem zavzpomínal, jak mu tady Ari na jaře (když se dělala koupelna) roztahala všechno nářadí z bedýnky. Prý – nic nerozkousala, jen to bylo všude až pod támhletou švestkou… (wasntme)
Ještě k těm pučmidrátům .
Já si vzpomněla na naši zkušenost „když pan šéf nedohlíží“. U našeho domu jsme před těmi 18 lety dávali také dřevěnou ohradu na zadní zahradu (postavenou před drátěný plot, který už tady byl). Přišel pan mistr, vyslechl co a jak chceme, udal cenu. Pozemek se na několika místech buď svažuje(viz u mých dnešních kamínků), nebo je nerovný, takže ohrada, u níž by prkna „sledovala půdu“ by byla v horizontu šikná. A my chtěli koukat na rovnou čáru ohrady, jestli bude doléhat u země nám bylo fuk. Naopak jsme prkna chtěli pár čísel od země, aby při každém dešti nenasakovala vodu a o to rychleji hnila. Je to vidět na dnešních fotkách, u vedlejšícho domu se ohrada kvůli vyrovnání horizontu v jednom místě zvedá dokonce dobře čtvrt metru. No pak přišli (sami) tři mistrovi pomocníci a dali se do práce. My někam na čas odjeli a když jsme se vrátili, zacementované kůly a k nim přibitá podélna prkna už byly hotové. Jenže našikno a právě se chystali natloukat jednotlivá prkna !!! A že prý tak to většina lidí chce (aby dole neměli mezery a psi se nepodhrabávali atd). Nevypadali 2x ochotní to opravit. No zrovna jsme se chystali volat šéfa, když on sám dorazil na kontrolu. Jak se ukázalo, jeden z těch „chytrejch mladejch“ byl jeho vnuk a asi chtěl dokázat dědečkovi, že on to ví lépe (přestože mu děd říkal, jak to chceme my). Naštěstí cement kolem kůlů byl ještě měkký. Tak vnuk dostal příkaz sundat podélná prkna, kladivem kůly „vyklepal“ do odpovídající rovné výšky, dosypal i cement a podélná prkna znvou přitloukl. Radost z toho moc neměl. Ale vrátit se o dost později domů, tak už stála nová, ale šikmá ohrada a kluk by předělával podstatně víc. U ohrady vedlejšího domu to bylo snadné. Tam majitel firmy, co nám to dělala měl stejný názor jako my. A naopak nechápal, proč to lidi chtějí „u země“ a že s nimi často zápasí, aby je přesvědčil. My jsme pak vzniklé mezery u obou ohrad vyplnili betonovými „pražci“. Takže ohrady nemohou podlézt ani kočky, ani želvy a Trixie se také nepodhrabe.
Strakatice pijí z misky celkem způsobně, hubou rozcákají jen pár kapek. Zato z uší jim kape ještě delší dobu… A napijou se taky z jezírka, z každé kaluže, i když vřeštím, že jsou čuňata, olizují kaluže na terase a snaží se vypít vodu z podmisek pod květináči. Hnojím kvítka nanejevýš granulovanými slepičinci, pokud vůbec a ještě ne moc, takže očekávám, že se nanejvýš poblejou.
Ovšem gaučová dáma by měla pít z porcelánového talířku a ne se rachtat v kalužích a pak chlemtat tu vodu s bahnem!
To by jeden neřekl (když má psy s vlkouché), že pejsci můžou cintat ušima! (chuckle)
A pokud jde o kaluže, tvé gaučácké dámy si berou vzor z anglické královny – to je taky dáma do nepohody! (inlove)
Ještě ke včerejšku – po obědě jsem odjela z domu a vrátila se až v noci. A ráno jsem zjistila, že zčali sekat to naše pole… I udělala jsem malou fotoreportáž. Dám vědět, až udělám rajče – jsou tam i dvě videa… 🙂
… nikdy by mě nenapadlo kochat se odrazem stromů a měsíce v psím misce a u studánky mi to jde samo:))… 😀 . Nasmála jsem se, a nevím co mi tento článek připomíná. Naštěstí Ajvi misky nikdy nenosila, ani si v nich nekoupe nohy, ale zase když se napije tak opravdu plaveme, ale za to nemůže, za to můžou její fousy.
Jo a to psí napajedlo (jak jinak říkat třem kýblům vody) 😛 je skutečně moc hezké. Takový praktický krásný doplněk zahrady. Kámen v zahradě je moc pěkný (dnes i na Zvířetníku (chuckle) ). A co dvorek, už je hotov??
Ha! Chudinka Ajvinka, jak ji pomlouváš! Kdybys jí nepěstovala fousy jak trpěslíkovi, necintala by… možná (rofl)
Musím přiznat, že naše holky fousy nemají a cintají také. Zajímavé je, že Nazgúlové cintali podstatně míň, než holky – to by mě samotnou zajímalo, proč! 🙂
Dvorek zatím není zdaleka hotovej, ale to, co vzniká, je krásné. Vzniká to pomalu, protože to dělá jen majitel firmy a kameník v jednom. Když to tu ze začátku svěřil pučmidrátům, dopadlo je jednoduše – s buldozerkem zrušil to, co udělali a celé to předělal… Od té doby nechává příležitostné pomocníky jen vozit písek, štěrk, kostky a tak, ale všechno dláždění dělá sám (blush)
Brix vonku pije z každej mláky, ktorú stretne, bez ohľadu na to, ako zabahnená, hnilá, smradľavá, plná hmyzích lariev voda je. Doma vyžaduje misku plnú čistej vody a ak mu do nej náhodou spradne čo i len jeden chlp skôr, ako sa napije, chodí ju reklamovať, že je nechutne špinavá. Vodu v miske meníme niekoľkokrát denne. Miska je v predsieni na dlažbe – pes pri každom napití zašpliecha okolie misky s plochou 2 x 2 metre… Zaujímavé je, že naši predošlí psi okolo misky nešpliechali (teda jedine že sa niekam hrozne ponáhľali a miska stála v ceste 🙂 )
Ano Katko, náš Max o dělal úplmě stejně (rofl) Úplně vidím šťastně zprasného Brixe, který si cestou loknul k každé llouže, jak s lupou zkoumá čirost podávané vody (inlove)
Studánka je moooc pěkná, ale dočkej času. Ari určitě objeví tajemství špuntu! Už ji vidím, jak zálibně pozoruje, kam ta voda mizí – páni, kouzlo, to si zvopáknu! Takže asi budeš znovu doplňovat a tentokrát tři kýbly vody. Třikrát denně.
Pes lemtá vodu celkem civilizovaně, cáká přiměřeně. Kocour pije decentně s mnohým ohlížením se, ale… nenapije se z misky ze které pil pes. Tedy z misky ano, ale musím naservírovat křišťálově čistou vodu a dokud to neudělám sedí u misky vzpřímeně jak sfinga a čeká. Jinak mu nevadí žádná jiná voda, pije z kaluží, olizuje mokrou terasu, ale pít po tom halamovi uslintanym se mu ekluje.
Jano, nestraš! Ona už samozřejmě ten špunt ukradla, dvakrát, ale vždy „za sucha“, když jsem studánku čistila. Ta představa, jak páčí špunt zpod vody, je ale děsivě realistická…
Jinak pokud jde o kocoura a jeho nechuť pít z misky po Scottovi, tak ho osobně chápu. Já bych taky po holkách pít nechtěla! (rofl)
Honásek pije z misky ukázněně a velice soustředěně. Necintá a nic nevyleje.
Zato Hepina je malý čuník. Do misky si soustavně strká ocásek, až ho má mokrý. Do misky strká packu, dokáže i misku převrhnout.
Míša z Plzně
Hepinka je rozhodně osobnost – tak ona strká do vody ocásek! Packy ve vodě… to bych čekala, kočky jsou hravá stvoření. Ale ocásek? (wasntme)
moje kočka Kačenka si napřed v misce umeje ručičky,oblíže si je a pak si jednou ručičkou vodu nabírá a pije ze své dlaně….že je okolo brouzdaliště,nějak neřeší… (whew)
Tak kerrýci pijou normálně, jen Nastěnka trošku víc mlaská 🙂 je to takový milý zvuk a poznám kdo pije. Frogi je vodník, po něm zůstane víc vody na zemi než snad v psovi a ani jeden si neumí říct, že voda došla. Někdy si hned nevšimnu, že jsou na suchu.
To Yorča se neštvala, packou pohla nerezovou miskou klidně ve tři ráno, prostě měla žížiňku holčička a rodinka skákala z postelí 🙂
a když jsme na nějaké akci tak skoro vůbec nepijou, třeba na výstavě, pokud je to sportovní tak po výkonu ano ale velmi málo, prostě se napijou až doma
Dede, holky jsou naprosto úžasná dvojka fakt 🙂 moc se Ti povidly
Pájo, já jsem měla tuhle potíž s Daníkem – myslím to nepití. Nakonec mi někdo poradil, ať dávám psům napít v autě – přímo v kufru. A víš, že to fungovalo? Od té doby to tak dělám – střídám napájení v autě i mimo něj, a holky jsou vzorné 🙂
Jinak Frogáška si dovedu živě představit – ta obrovská tlama… to se nacintá jako nic:))
I pro tvoje zkušenosti s Yorčou mám pochopení – s miskou u nás třískal Max… 😀
Tos mi kápla do noty!!!
Melly pije slušně, jelikož je tahleta lejdynka.
Donyštěně je vodník.
Hrabe v misce packou. Spí s hlavou v misce. Venku leze do každé louže, takže bílé kousky dostávají hnědočerný nádech… Zrovna dneska jsem ji u jedné louže fest seřvala, protože tam lezla znovu a znovu a znovu – a už nasávala bahno. Je závistivka, takže musí vypít naprosto každou vodu, kterou uvidí – i když nemá žízeň. Z toho šílím, protože potom se stává průtokovým ohřívačem…
Čertík, než se napije, vždy tlapkou vyzkouší, zda je voda pitná. 😀 Nebo zkoumá, jestli jí má v misce dost? Nevím, ale vždy si do misky hrábne.
Je to kocour s badatelskými sklony… 🙂
Svůj k svému, páneček se také nedá napálit
Zvědavý tedy je jak stádo opic. Jakmile sednu k počítadlu, (dnes tisk 40 fotek A3), okamžitě je u mne a dílem kontroluji, zda nedělám kiksy, dílem si ducáním a vrněním vyžaduje pohlazení. Pochopitelně občas ťápne na klávesnici, takže někdy bývá zajímavo.
Náš Jamie to dělá taky. Četla jsem, že to kočky dělají, aby viděly, kde je hladina, jak se to hýbe, tak ji vidí.
Chachá, neměla bych se smát, ale směju se! (rofl) Tak Donyštěně je vodník? To se tak dobře poslouchá, když i někomu jinému blbne pes (chuckle) Ona z toho časem vyroste… trochu:))
Naše kočičky pijí způsobně z fontánky. Fontánka je to taková, že má v prostředku nádoby nahoru vyvedenou trubku, z které teče voda dolů do nádoby a tak si tam ta voda přes filtr vesele koluje. Ovšem to nesmí přijít na návštěvu Donyštěně. Když konečně fontánku objevilo, vyzkoušelo, jestli se tam vlezou všechny čtyři packy, jestli se tam vleze ocásek, jestli ta voda co teče zeshora se dá chytit do tlamky, nedá, potvora, tak ji odtud vycákáme, popřípadě si do fontánky lehnu a to by bylo, aby ta voda tam pořád cákala… Po pěti minutách jsem vypínala naprázdno jdoucí fontánku, vytírala louž na zemi, sušila metr čtvereční zdi a Donyštěně vyfasovalo lavor s vodou na zahradu. A byl chvíli klid. Asi tak tři minuty.
(rofl) (rofl) Koukám, že to je taky návštěva za všechny peníze! (inlove)
Jojo. Nezapomenutelná reakce: „Prosím tě, kde se tomu vyndávají baterky???“ (rofl)
Počkej, už skoro umí lozit po žebříku. Za chvíli objeví skluzavku! (rofl)