BTW: Chleba s máslem

0718dar1_1Před dvěma týdny jsme tu měli návštěvu z Kalifornie, moc prima lidi. Martinův dávný a ceněný spolupracovník z meziatlantických projektů přijel i se svojí ženou obdivovat krásy naší země. A po pobytu v Praze přijeli i k nám.

 

 

Samozřejmě jsme se důkladně chystali – nejen program, ale i to, jaké jídlo naším hostům nabídneme. Nebylo toho málo, co jsem musela vzít v úvahu a nákup na víkend byl skutečně pestrý. Přitom jsem nezapomněla na tu nejzákladnější věc – vybrat opravdu dobrý chléb.

A že tady u nás máme z čeho vybírat. V okolí je několik různě velkých pekáren s kvalitním sortimentem, což znamená, že je k mání opravdu široká nabídka různých druhů chleba. Já sama preferuju chléb kváskový, pevný, pružný a nedrobivý. (Opravdu nesnáším, když se mi chleba pod nožem drobí!) Nemusí být nutně úplně měkký, i když to není na překážku.

A dobře vím, jak unikátní je náš středoevropský chléb a jak strašně mi na našich cestách světem chyběl. Nejhorší to bylo na Taiwanu – tam prostě nic připomínajícího chleba nebylo a našim chutím se dostala nejblíž jen francouzská bageta. V Norsku mají dost druhů chleba, stejně jako v Anglii, ale… prostě nikde to nebylo ono.

Ne, nestěžovala jsem si. Jako vždy, když brázdím cizím světem, jím, co se nabízí a obvykle si najdu hodně toho, co mi chutná. Ale náš českej chleba… to je lahůdka zcela jedinečná (hm, aspoň pro mě:)) A tak jsem ho chtěla samozřejmě představit i našim hostům.

Nabízeli jsme jim na ochutnání ledacos (co takhle black currant bubble cake aneb bublanina s černým rybízem:)), ale víte, jak mě potěšili, když náš chléb ochutnávali nejdřív se zájmem, a potom i s potěšením? Přitom vím, že na něj za chvíli zapomenou, oni ho k životu nepotřebujou – na to mají jiná jídla svého srdce.

Zato já jsem se v rámci přípravy jídla přistihla, jak zase mlsám… odkrojila jsem si dobře propečenou patku a snědla ji s čerstvým máslem, jen malinko posoleným. Ách… byla to dobrota ze všech největší:))

 

A tak si dnes pojďme povídat o něčem tak obyčejném a neobyčejném zároveň, jako náš český chléb. Jaký máte rádi vy? A s čím vám chutná nejvíc? A… jestlipak taky někdy neodoláte a na čerstvém bochníku okoušete patku? Je to zvlčilost… já vím. Však to taky dělám jen úplně výjimečně!:))

 

0718dar1

Aktualizováno: 17.7.2014 — 22:11

63 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. já jsem schopná kulatý bochník okrájet celý kolem dokola (jako že mnooooogo patek) (blush) (blush) (blush) (blush)

  2. Fotky jsem poslal Dede na mail, takže kdo máte zájem, napište si, nemám nic proti jejich volnému šíření, beztak je to humus kvalita. Pokud by je někdo chtěl v profi podobě, mohu poslat nezkryplené soubory přes Skype chat.

  3. Sedl jsem k počítadlu; Certík okamžitě hup na stůl, ustlal si mi na ruce a: Vrk, vrk, drbat čelíčko a cejšku!

  4. Já mám nejradši tu nejobyčejnější čerstvou měkoučkou Šumavu s křupavou kůrkou. Na ten se vrhám hned, jak přijdu domů, to se neudržím. Jen trochu posolený, to je dobrota! A k snídani s máslem.

    Od malička kromě toho miluji také moskevský chléb, takovou tu skoro černou těžkou a vlhkou cihlu, zvenčí tuhou a vevnitř krásně měkkou, vlhkou a relativně kyselou. Kdysi dávno jsem ho chodila kupovat do jedné pekárny na Václaváku, býval skoro jako v Rusku. Teď se málokdy dostane. Trochu se mu blíží ta žitná cihlička z Penny (někdo ji tu zmiňoval), ale není to zdaleka ono.

  5. zítra, kolem deváté vyjíždím za orchidejemi na Šumavu. Po R 4 na Domanice a přes Strakonice a Vimperk na Kvildu a Filipovu huť, zpátky pak údolím Otavy přes Horažďovice na Lnáře a Bělčice, podívat se, jak jsou na tom hořečky Sturmovy. Chce se někdo přidat?

            1. Proč ne? když dáš mail(?). zítra dopoledne to budu zpracovávat, mám ještě nedodělané fotky ze středy.

  6. Téma přímo na objednávku 🙂 Včera odpoledne jsem vytáhla z trouby dva krásně vonící bochníčky, protože večer přijela kamarádka. Bude u nás týden, takže se asi odmlčím, nebo budu moci(doufám) alespoň jen rychle nakouknout. A dneska ráno k snídani jsem si dala též svoji milovanou patku. Nabídla jsem se s kamardákou a chotěm podělit, ale oba odmítli tak jsem si na ní pochutnala sama, byla výborná(kamarádka je Francouzska, ale má německou maminku, takže dobrý žitný chleba též ocení). U takhle čerstvého chleba si první krajíc dávám vždy s máslem a se zahrady přineseným šnitlýkem, mňam. Na ten druhý krajíc pak přijde sýr.

    V dětství nám maminka někdy jako extra dobrotu na chleba s máslem jemně nastrouhala čokoládu !

    Zjistili jsme, že borůvky na farmě stále ještě rodí, takže si jedeme (my už podruhé) natrhat.

    1. Maricka ma moc bezva recept na zitny chleb. Ale jeste jsem ho nedelala. To si myslim necham na duchod. Na druhou stranu, nase mesto se stave dost kosmopolitni a I slusny chleba se da sehnat. Pravda, ne tak dobry jak ten dobry cesky, ale ujde to.

  7. Na Kladně se svého času prodával chléb řevničovský, na ten se taky stávaly fronty. A k tomu učňovské housky, takové velké, strááášně dobré. A nedávno jsem na farmářském trhu koupila malinký bochníček chleba se sušenýma švestkama! Byl báječnej, snědli jsme ho jen tak, suchý!

  8. V místním Tescu mně zaujalo, že jednotlivé pekárny pojmenovávají chleby podle profesí. Narazil jsem na chleba farmářský, chleba kominický, chleba kovářský a já nevím jaký ještě. Zajímalo by mně jak by vypadal třeba chleba soustružnický nebo chleba dispečerů letového provozu.

    1. V soustružnickém by mohly být kovové, nebo plastové špony a na zadělání použita chladicí kapalina, čili vodoolejová emulze bílé barvy, místo mléka. Jenom nevím z čeho udělat ten dispečerský. Žeby z trosek nějakého letadla? (pi)

  9. Chleba s nikdy nesmí pokládat horní stranou na desku, vždy musí být tou spodní, rovnou stranou na desce. To pravila kdysi dávno moje babička a já se toho držím jako klíště, protože by to byl hřích.
    U mne vede na celé čáře chleba, s větší přísadou žitné mouky, nedrobivý nebuchtový. Z chleba mám nejraději patku a může být i tvrdá, tu si po kousíčkách nakrájím. S máslem jemně posolená ….. a k tomu třeba rajče……
    Kdysi dávno, když jsem ještě sloužívala směny na oddělení v nemocnici, tak noční směna brzy ráno přebírala do kuchyně proviant, mezi jiným i chleby a rohlíky. Já jsem se vždy vrhla na patky. Až mi to jednou zatrhl primář, který je postrádal, protože na ně chodil také. Tak jsme se potom dělili na půl. Naštěstí ostatní oblibovali čerstvé křupavé rohlíky, jinak by nastal boj 🙂 .

    1. Taky mám z chleba nejradši patky, ať jde o náš domácí chleba nebo chleba kupovaný – pokud se k němu dostanu jako první já, vždycky je bez patek. 😉 Rodina si už zvykla, nic jiného jim nezbylo, že. Rohlíky taky nemusím, ale jak píšeš, taková teplá patka s máslem, jemně posolená (a ideálně i s tím rajčetem), to je snad to nejlepší, co může být…

  10. Jak se tu všeobecně ví, chlebíka si peču.
    Drobí se – a dozvěděla jsem se, že správně uepčený čerstvý chleba se musí drobit, jinak bylo s těstem něco špatně.
    Vydrží… no, podle toho. Dvoukilový nebo zamčený vydrží skoro dva týdny. 🙂
    Jo a pokřižovat nenakrojený – taky to dělám. A dělám mu v průběhu pečení křížky – když vmíchám kvásek, když dávám kynout a když dávám do trouby.
    Až budu jednou fakt velká, postavím si pravou chlebovou pec vytápěnou dřevem. (A začnu se učit zase od začátku, hehe.)

    Měla bych tu zákeřně opustit štěně a zajet si pro mouku.

    Jo, štěně. Štěně je geniální sebevrah. Včera jsme ho úspěšně utahali a v noci spadlo z vyvýšené postele, pravděpodobně se snažila lézt ze schůdků, aspoň Melly tak čte stopy. Já panikařím, Donnie tvrdí, že má všechny kosti i hlavu a vůbec nic ji nebolí, tak co prý plaším? A vůbec, prý mám navalit žrádlo. (headbang)

    1. Správně upečený chleba se nedrobí, drobení je technologická vada chleba. Hromadu rad a tipů je na stránkách Co nového na kopci – paní Klára se domácímu pečení chleba (stejně jako např. výrobě všemožných druhů sýrů nebo zavařenin) dlouhodobě věnuje a má to celkem „zmáklé“ – nic jiného jí taky nezbývá, nejbližší civilizaci mají cca 7 km daleko.
      Pokud by to někoho zajímalo, odkaz na chlebový rozcestník je zde: http://conovehonakopci.cz/?page_id=1430 – článek o vadách chleba je někde zhruba v horní třetině. Vřele doporučuju projít si ty stránky celé, jsou úžasné (a ta paní taky).

    2. IO tvoj technologický popis pečenia uverejnený pred časom ma dostal do kolien.Hlavne,že celý život pri akomkoľvek prúšvihu som doma počúvala,že sestrenka od 14-tich rokov piekla chleba a AKÝ!-k tomu významne zdvihnuté obočie rodiča.Po článku od teba som si myslela,že to ja nikdy nedokážem.Ale dostala som recept pre jednoduché osoby, darí sa mi a pečiem.:recept je takýto: 2 šálky hl.múky,l šálka vody ,1,5 č.lyžičky soli,lč,lyžička rasce,pol sáčku suš.droždia .Zmiešať nechať kysnuť cez noc.Do užšej vyššej nádby/srnčí chrbát/ vymazanej olejom dať cesto,vyhriať trúbu na 240 st.Pečenie:15 min.odokryté,30 min.zakryté alobalom a zase 15 min.odokryté.A je to hotové.Fakt jedlé.

    3. Správně připravený a upečený chlaba se nedrobí. Ten tvůj, bez urážky je spíš buchta.

      1. Soudíš, aniž jsi viděla a chutnala – podle čeho, že není žitný?
        To o tom drobení – „při krájení čerstvého vzniknou malé drobečky“ – mám od člověka, který peče celý život. Ten člověk taky můj chleba viděl a jedl.
        Myslím, že dám spíš na něj než na nějaký dojem po drátech. 🙂

        1. No, když už jseš taková vodbornice, tak si v tom svém receptu oprav – cumin je anglicky ŘÍMSKÝ kmín, normální kmín je caraway.

      2. Hele, definujte přesně výraz „drobit se“
        On bude asi rozdíl mezi vznikem drobečků při krájení a vysýpáním drolivé střídky.
        Správně upečený chleba se fakt nerozmazává po noži., ale dělá drobky 😉

        1. Tak to ten pekař myslel – říkal, že takový ty gumový supermarketový chleby neudělají při krájení ani drobeček, zatímco správnej chleba má pevnou kůrku (není na omak gumovej), měkkou střídku a když ho krájíš, smeteš pak pár drobků. Převážně jsou z té kůrky.

  11. My kupujeme v Plzni chleba od Sebery nebo Dobřanský chléb.
    Kupujeme je na farmářských trzích.
    V Globusu občas Krušnohorský.

    Míša z Plzně

  12. Tak už mám kulíška zase doma. Bohužel už jen v hnusné černé pixle. Postavil jsem ji na skříňku u okna, aby měla výhled, na urnu přilepil její fotku a na víčko postavil a zapálil její oblíbenou olejovou lampičku. Poslední čtvrtek v srpnu už ji čeká definitivně posldení cesta – do rodinné horbky na Malvazinkách. (u)

    1. Krakonoši, dobře víš, že v duši a lásce nejste oddělitelní… Dej jí tam ještě kytičku, ať se potěší (h)

      1. Dám. Bohužel už nic víc pro ni udělat nemůžu. Poslal jsem devítku, ještě sepíšu desítku a jedenáctku.

    2. Ale neponeseš ji tam sám, že ne. Je to sice smutná cesta, ale měli by ji projít všichni, kdo měli Yvču rádi. Když se člověk takhle nerozloučí, tak mu to pak chybí – a napravit to už nemůže. (h)

      1. Sraz bude až na hřbitově. Nemůžeme si dovolit zablokovat v Praze dopravu. Padne jen pár slov, všichni víme, o co jsme přišli a kdo nás opustil, takže není třeba sáhodlouhých projevů, zahraje se jedna jediná havajská melodie, (Aloha oe v podání Kučerovců z r. 1956 – hymna lásky a pozdrav na rozloučenou zároveň, nádherná melodie s original necenzurovaným havajským textem) a tím obřad skončí. Není to pohřeb, ten Yvča, po pohřbu svého prvního manžela, tvrdě a zásadně odmítla, ale jen uložení urny do hrobky. A všichni s tím zásadně a bezvýhradně souhlasí. Poslední přání mrtvého, navíc s předstihem veřejně deklarované, je svaté a v boha, s výjimkou několika hostů, nikdo z nás nevěří.

        1. A jestli nějaký bůh je, tak za to, co mi s Yvčou provedl, se mu krutě pomstím, jakmile se s ním setkám!!!

        2. Však to nemusí být pohřeb, pokud Yvča nechtěla, žejo, stačí se sejít u toho uložení urny. (h)

          1. Udělám přesně to, co si přála, i když její kámošce se to moc nelíbí, prý: má se to dělat takhle a takhle a… Takže jsem jí řekl, že to je Yvčino přání a ona, až na ni dojde řada, ať si dělá co chce.

  13. K těm chlebům – konkrétně:
    jako malá jsem milovala semilský chleba, která byl k dostání v Jilemnici. Relativně tuhý, strašně dobrý – echt chlebový, dobře se krájel a byly z něj výborné topinky 🙂
    Dnes u nás je chlebů přehršel – Ličenský velký i Sokolík, z Mostecké pekárny chleba mostecký a maďarský, velmi dobrý je i malý bochníček kváskového chleba z Penny – ani nemá jméno.
    Pak jsou i jiné chleby, které občas koupím na trhu nebo ve farmářském obchodě… prostě i to je důvod, proč jsem nikdy nechtěla dokácí pekárnu – tady v okolí si milovníci chleba opravdu přijdou na své, ať už mají chutě jakékoliv 🙂

    1. když píšeš o semilským chlebu, je celkem dobrý ale lepší je vysocký, je tmavší, obsahuje trochu kmín, což nemá ráda naše Jana, a je vespod pěkně namoučený a svrchu tmavý, lesklý. Ten kupuji v Turnově.

  14. Ano YGA-chlebík je Boží dar,tak isto vždy pri načínaní ho prežehnám krížkom a nikdy chlebík nevyhadzujem/čokoľvek iné z potravín ano,ale chlebík nikdy/Tak ma to doma učili/,dodržiavam to,zvyšný suším a odkladám a pri cestách do práce sa zastavujem i u neznámych ľudí na dedine a dávam im to pre zvieratá.Tiež som členka klubu zvlčilých a z teplého chleba odtrhávam kôrku z pätky./ je to hnus velebnosti,ale robím to/
    A viete čo,v Dobšinského slovenských rozprávkach sa píše na aký chlieb sa vydala,odišla…

    1. Verenko a Ygo, taky křižuju nenačatý bochník a k tomu vždycky musím zamumlat díky, abychom ho vždy měli. Je to jedna z těch nutkavých věcí, které do mě maminka a babička vetkly… podobně, jako péřový polštář vždy protřepat čtyřikrát! (chuckle)

      1. Ja jsem taky naucena pokrizovat bochnik, aale… krizujte neco mekkeho nakrajeneho v igelitovem pytli. 😡

  15. Ano – chleba je boží dar. Nenačatý bochník nikdy nezapomenu přežehnat křížkem – je to krásný rituál a důkaz úcty k chlebu.

    A nejradši ho mám se sádlem a pažitkou nebo se sádlem a s rajčetem (na tenounko nakrájeným) nebo se sádlem a pikantní hořčicí nebo klasika se sádlem (tmi) . Tedy ne že bych to jedla denně, ale někdy na „chlebovou pochoutku“ dostanu chuť a vracím se tím do dětství, kdy na otázku „S čím chceš ten chleba, Yvi?“ jsem pravidelně odpovídala „S prasečím ocáskem!“ Akorát už s tím krajícem nelítám po venku (chuckle) .

    Jeden z nejlepších v našich končinách je kváskový z podivínské pekárny. Slyšela jsem, že vydrží až čtyři dny – ovšem asi jenom v domácnostech, kde se spíž zamyká! Ale i místní Penam peče celkem dobrý kmínový.

    1. A nemyslím, že cizinci na náš chleba úplně zapomenou. No ano, za čas si už jejich chuťové pohárky nevzpomenou na tu lahodnost, co se do nich vsakovala, ale mozkové buňky to budou dlouho vědět. Při vzpomínkách často probleskne myšlenka … „a pečivo mají taky dobré!“

  16. Mám ráda dobrý čerstvý chleba. Místní sámoška má velmi dobré pečivo, městečko vedle v sobě ukrývá mimo jiné Karlovu pekárnu, kam se dá v neděli odpoledne zajet pro horký chleba- čtyři kiláky po cyklostezce. Takže čerstvé a dobré pečivo mám k dostání a pokud se mi o víkendu nikam nechce, klidně si chleba upeču.
    A z čerstvého chleba je nejlepší patka a klidně bez ničeho 🙂

  17. Jo čerstvej chleba s máslem, to je opravdová pochoutka, pokud je ten chleba dobrej. Na Karlštejně píkávali za mého mládí taky dobrej a běžně se pro chleba dalo zajít do malostranský pekárny. No kdeže loňské sněhy jsou.
    Bimbo chleba peče, semínkový nebo s cibulkou, není to ten “ chleba“, ale je to dobré.
    Jindřichova vzpomínka na čerstvý chléb a jeho účinky mi připomněla náš školní rituál. Chodívali jsme do kina na kraji Zahradního Města, taková stará blešárna tam byla a o významných výročích nám tam promítali budovatelské filmy. Abychom si to alespoň trochu zlidštili, kupovali jsme si hromadně čerstvý chléb a hlávku zelí

  18. Dlouhá léta jsem jezdil na chalupu do Kryštofova údolí a z Prahy to bylo nejblíž přes Mnichovo Hradiště, Jivinu, Osečnou a Křižany a tam bylo malá pekárna. Ani nevím komu tenkrát patřila. To bylo ještě za komančů. Asi místnímu JZD. A tam pekli malé bochníky, tak kilové, báječného chleba. Měl jedinou vadu. Při obsazení auta 4 lidmi bylo nutno, aby člověk alespoň něco dovezl na chalupu, což bylo jen přes kopec, cca tak 10 minut jízdy, koupit bochníky minimálně 2. Ten první se totiž s prominutím „sežral“ jen tak suchý, ještě teplý cestou. Joj to byla lahůdka. Nikomu nevadilo, že druhý den se chovalo osazenstvo vozu poněkud nespolečensky. To víte teplý, čerstvý chléb.

    1. Jindřichu, pekárnička pořád existuje a po výměně majitelů mají zase ten dobrý chleba. Jeden čas nestál za moc, drobil se. Teď je opět jedlý. Pokud mám možnost, tak jiný nekupuju. Ani kousek se nevyhodí.

      1. Maruško, já už semilskej dlouho neměla, většinou tím směrem nejezdím a pokud ano, nenakupuju. Tak aspoň vím pro příště, že je třeba se ptát po vysockém. Tak, jak ho popisuješ, vypadá neodolatelně! (Nemám ráda světlé chleby vypadající jako nedopečené:))

  19. Tohle chystání jídla pro návštěvy … ten nejí tohle, ten zase tamto …
    🙂
    Já chleba peču. Už dlouho, ale když se náhodou ocitnu v Hradci, lovím si „ličeňák“. Ličenský chleba. Nejen že mi chutná, ale navíc i dost dlouho vydrží 🙂
    Znáš?

    A ještě zvědavý dotaz. Jak dopadly tvé bramborové pokusy?

    1. Lično má dobrej chleba a i jiný pečivo. Já kupuju Horal z Globusu a Chlumecký chleba. Ovšem nej CHLEBA, je pro mne ve staré peci pečený,kulatý bochník , co má čokoládově lesklou kůrku, voní kváskem a zespod z něj odpadává mouka, na které ležel v peci…je ometanej slanou vodou a leskne se jak studánka do které kouká měsíc, ten jsme vždy i na přivítanou políbila. Dělávali a snad ho ještě dělají v Jilemnici. Už dlouho se mi po něm stýská. Tenhle chleba samotnej, posolenej a nebo s máslem, to je mana nebeská.. až mi při tom vzpomínání na něj, vyhrkly slzy…

      1. Dobrý chleba? V 50. letech dvoukilový bochník od Bláhy, (soukromník, kterému byla sice pekárna znárodněna, ale zůstala v provozu), a ve špajzce vydržel týden. Křupavá kůrka, voňavá střídka a patka, kterou jsem vždy schroupal cestou domů, takže naši věděli, že když mne pošlou pro chleba, bude vždy bez patky. Bohužel nevím o nikom v blízkém okolí, kdo by dnes takovýto chleba uměl a ani v Globusu v Čakovicích tak dobrý nemají. A máslo? Když rozpustím v hrnečku na sporáku německé Markenbutter, voní. Když udělám totéž s jakýmkoli českým – nic! a to je to německé navíc levnější. A doma škvařené sádlo na čerstvém chlebu s trochou syrové cibulky? To prostě nemá chybu, i když následky jsou opravdu nespolečenské. Ale, jak praví klasik, kdo krká a prdí, zdraví sobě tvrdí.

    2. jojo, ličenský chleba i housky 😛 ty mi chutnaly hodně – milá vzpomínka…
      Z dietetických důvodů se u nás čerstvý chlebíček jí jen výjimečně (holt ta malá porce se snadněji ukrojí ze staršího), ale čas od času neodoláme – a pak opravdu stačí jen čerstvé máslo.
      Před lety byla v kraji zdejším pojmem zdounecká pekárna. Nevím, co se zhoršilo, jestli jejich pracovní postupy nebo moje chuť. Škoda.

      1. Nejlepší chleba vozil táta ze Stonařova. Tam i v minulém režimu byla pekárna, kde otec se synem pekli obrovské bochníky, na které u jejich domku stávala fronta, až otevřou okno a začnou prodávat. Ten brovský bochník jsme dokázali zlikvidovat bleskově, jedla jsme ho jen suchý nebo posolený, mňam.

      2. Pracovní postupy. Kdybyste jen tušili, co všechno se dnes do chlebového těsta sype… (až 20% obsahu tvoří rozemletý uschlý, leckdy i plesnivý starý chléb, k tomu enzymy, aby se nemuselo dlouho čekat na vykvašení) a obchodní řetězce si mastí kapsy a lidé jedí jedovaté svinstvo.

    3. Pokud jsme byli s Kulíškem na chatě a ohlásila se návštěva, odvezli jsme je do Mukařova k Číňánkům, každý si objednal na co měl chuť, oni to přinesli v mísách na kulatý stůl a každý si nabral co chtěl a kolik chtěl. Bylo to bez práce a starostí a všem se to vždy líbilo. Jo, bejvávalo. Číňánci v Muařově už nejsou a Kulíška mám jen na fotce.

    4. Ahoj ri – tak brambory narostly bujně, i kvetly. jestli jsou tam nějaké hlízy, to zatím netuším (wasntme)
      Dá se vlastně poznat, jestli jsou brambory zralé na kopání jinak, než že je člověk vykope? (angel)

      1. I dá. Stačí jemně odhrábnout hlínu ze strany a podívat se. Nejsou-li k tomu, není obtížné je zahrnouti.

      2. Zralé musí být na dlouhodobé skladování. Jedlé jsou, když dosáhnou velikosti, kterou se ti chce loupat 😀
        My nahlížíme hned po odkvětu,
        ale teď už nať polehává a chodíme si před obědem pro čerstvé 😀

        1. Ha! Tak už vím, co zkusím 🙂 Úplně nové brambory jsou lahůdka sama o sobě, k tomu vajíčka ze statku a salát… mňam! 😛 (Hm, pokud tam něco bude:))

Napsat komentář: ri Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN