Tak jsem neodolala a koupila to. Vypadalo to hezky a bylo mi řečeno, že moje neřest potom bude méně škodlivá. Také výsledek má být mnohem lepší. Vždyť kdo dnes pije kávu jako „českého turka“?
Hm. Já? Jak se to vlastně stalo, že jsem zaostala tak za vývojem v pití kávy? Jsem fakt tak strašně konzervativní? Zkouším si to rozebrat.
Tak za prvé – mám ráda kávu silnou, to je základ. Bez dostatečné dávky kofeinu dopoledne jenom vypadám, že jsem vzhůru. Ve skutečnosti proplouvám životem v polospánku.
Za druhé – mám ráda, když je kávy hodně! Protože půvab delšího popíjení kávy mi nenahradí ani pravé italské espresso, kdy je chuť a vůně zabalena do miniaturního balíčku. Přitom vím, že funguje – nezapomenu, jak mě jedno takové dokázalo důkladně probudit, když jsem pomalu usínala za volantem po přejezdu Alp.
Za třetí – nemám ráda instantní kávu. To už musím být fakt zoufalá, abych něco takového pila! Tím neříkám, že je špatná, jen mě nechutná. Obávám se, že totéž platí o kávě překapávané. Neptejte se mě proč, protože já to nevím:))
Za čtvrté – v dobrých kavárnách si umím espresso vychutnat. Předpokládá to nejen dobrou kávu, ale také dobrý stroj a jeho kvalifikovanou obsluhu.
Jenže když řeknu, že mám ráda dobrou kávu a zároveň, že ji piju jako „turka“, je mi řečeno, že je to nejen nezdravé, ale taky si chuť kávy takovou přípravou kazím.
A tak jsem udělala pokus a koupila tzv. french press. Tedy ten hrnek s pístem a velejemným sítkem, díky kterému si vlastně uvaříte turka, ale díky pressu pijete už čistou kávu.
Umyla jsem to a se zalíbením sledovala – nevypadalo to špatně. Teorie zvonila pravostí. Přečetla jsem si návod (!). Tady vidíte, že jsem pokus vzala vážně. Připravila kávu. Popíjela kávu, chutnala, na jazyku válela. Dopila kávu.
Podívala jsem se na tu hezkou věc, kterou jsem koupila. Smutně. Nechutnalo mi to. Kde jsem udělala chybu? Neodhadla jsem množství kávy? Teplotu vody? Nebo už mám, pokud jde o kávu, beznadějně zkažený vkus? Ten turek mi prostě chutná víc!
No nic, byl to jen první pokus. Buď na to přijdu… nebo se v tom prý dá udělat i sypaný čaj:))
Pojďme si dnes povídat o kávě. Jak ji pijete vy?
já miluji kávu z french pressu a dlouho jsem hledala takový pěkný jako máte na fotce a konečně se podařilo 😀 Zde mají se vzorem kávy https://www.gourmetkava.cz/cs/french-press-16pk tak už si vychutnávám kávu z něj 😉
Tento French Press vypadá nádherně. Já si koupila obyčejný v domácích potřebách. Dneska už snad nikdo turka nepije, vždyť kávovar seženete za pár korun a mlýnek se dá taky pořídit levně. Už dlouhé roky používám http://www.kafemleti.cz/rucni-mlynek-na-kavu-hario-skerton/ , ale viděla jsem i levnější mlýnky, okolo 300 korun.
Miluju kafe 🙂 Piju ho pres den fakt hodne, tak to stridam s kakovinovymi napoji(treba Caro):) Ale abych rekla pravdu, jsem lina si kupovat zrnka a mlyt si ho doma sama. Tak mam kavovar na kapsle a v praci kavovar klasicky… Ale asi se hecnu a zprovoznim ten rucni mlynek 🙂 Laka me to.
To se vás tu sešlo kávoví závisláci.
Chcete se po obřadu pití kávy trochu zasmát? A nebo tou nabídkou znesvěcuji svatou chvíli?
http://www.youtube.com/watch?v=kAUNKtv3P60
já už piju jen kafe bezkafe, tzn bezkofeinové rozpustné protože fakt na to mrně reaguje, včera jsem měla laté a zapomněla, se zeptat jestli umí i bezkofeinu a mrně špatně usínalo…
Světlušce i Babu držím pěsti, Jenny ani jsem Ti nestačila napsat, že jsi skvělá!!!
a taky musím pochválit naši Nastěnku, už nepodává jen kolíky ale dnes mi podala ponožku co si Oli skopal dolů, a to jsem chtěla po Terrynkovi, aby mi ji podal ale než se rozkoukal Nastik neváhala a šup už stála s ponožkou v puse – to je tak hodná kočička moje!!! normálně ji nepoznávám, je taková jiná, dospělá….od té předváděčky v Jasenné…i tam si holky všimly jak je spokojená 🙂
Káva-pridám svoj pohľad.
Nemám rada u kávy:1.zalievanú-teda turka.Bytostne to neznášam.
2.nemám rada piť kávu z veľkých kameninových šálok/kafáčov/A zse-bytostne to neznášam!!
Mám rada :1.piť kávu z jemného až velejemného porcelánu.
2.kávu prekvapkávanú z maďarských „koťogáčov“
3.z kavostrojov,ktoré si same kavu namelu.
4.kavu kvalitnú a neľutujem peniaze pri kúpe.
No a ako som písala náš otec kupoval všetky možné „udelátka a tak máme doma aj malý strojček na praženie kávy.Občas chodím doˇmaďarska a kúpim si zelenú kávu,doma si ju sama upražím,stroj pomelie a vydá za šalku kávy,ktorá fakt“píše“.K tomu nejaké sušienky a za kalíštek brandy …. a svet nemá chyby.
Jo, Verenko, ja ti verim – vzdyt jsi z jizniho Slovenska. Coz mi pripomnelo nejmilejsi staz meho zivota – mesic na Akademii ved v Budapesti. A v ustavu, kde jsem byla, si lidi delali takova ta mala, neuveritelne silna kafatka. Milovala jsem to. No, a kdyz nastal cas odjezdu, tak jsem sla kancelar od kancelare, rozloucit se a podekovat, a v kazdem kanclu mi podali moje oblibene kaficko. A protoze bylo znamo, ze jsem si vypestovala kladny postoj k merunkove palince, tak I ta se vyskytla. A nastalo zle. Srdicko busilo, dychat jsem temer nemohla, jen jsem mrkala ockama a premyslela nad tim, jestli umru hned nebo za chvili. No, rozdychala jsem to. Ale za blbost se holt plati.
Milá Verenko, jejdanáčku, to udělátko na pražení kávy jsme doma měli a za války maminka pražila kávu. Kde ji vzala to nevím, káva byla přece veliká vzácnost.
Byla to plochá nádoba, zcela zakrytá a káva se uvnitř posunovala jakousi lopatičkou která se řídila klikou na vrcholu nádoby. Asi to upražení kávy byl veliký kumšt. Máš podobný přístroj a nebo máš něco modernějšího?
Presne taká,len so skleným okienkom vo vrchnáčiku,takže vidieť ako silno je káva upražená-tá vôňa v celom byte je úžasná.
Kdyz to vypadalo, ze zacne druha svetova, tak babicka prostejovska nakoupila spoustu zelenych kavovych bobu a strojek na prazeni.Nemci nejak kafe zakazovali, resp. spis to domaci dokonceni. Nicmene babicka v dome na namesti v Prostejove po nocich to kafe prazila. Nasa mama rika, ze to kafe bylo citit po namesti, ale nikdy za to nebyli stihani. Na beznou potrebu pouzivali meltu, ale kafe, co babicka mela, vydrzelo celou valku.
Když teď, Verenko, píšeš o tom skleněném okénku tak tam muselo být i na té naší nádobě. Jak jinak by se vědělo kdy je káva upražená a nepřepražená. Já ten obraz vytahuji z paměti jen velice těžce a mám jej jakoby ve tmě. :S
My našli v dědečkových „válečných zásobách“ (dělal si zásoby pro případ třetí války) i pytel nepražené kávy. Pražítko jsme neměli, tak jsme ji pražili na karamelu v pánvi.
Byla strašně dobrá.
Juu, tady je komentářů 🙂
Pískové kafe nerada. Jsem barbar, piju překapávané nebo rozpustné s mlékem. Jen ráno, jinak spíš čaje.
Dostala jsem dřív takový ten kávovar na kapsle. Když jsem zjistila, že na jedno kafe je potřeba dva kelímky, které se pak vyhodí, vzpříčil se ve mně utajený ekoterorista a …já vlastně ani nevím, kde je mu konec 🙂
Káva je u mne ráno na snídani. Silná, musí jí být hrnec, bez cukru (piju všechny čaje a kávu bez cukru), s hodně mlékem,abych se „postavila na nohy“. Zatím to po letech funguje, i když si myslím, že je to spíš návyk. Ale po kakau by se neprobrala 🙂 . Kávu už desetiletí doma pijeme překapávanou, přes filtry. Jsem už na ni zvyklá. Nepohrdnu turkem, z dobré voňavé kávy, s trochou mléka. V poslední době už odbourávám odpolední kávu a dávám si čaj. Zatím to také jde, asi jsem přizpůsobivá. Když nemám po ruce překapávač a není po ruce dobrá mletá voňavá káva, tak nepohrdnu instatní. Jsem vlastně kávový barbar!!! Piju všechno!!!
Jé, tak tohle mám naopak. Kafe mi odjakživa děsně voní, ale dokud byl k mání jen turek, tak jsem ho pít nemohla, dělalo se mi po něm špatně.
Když dorazilo překapávaný kafe, ani mě nenapadlo to zkusit, až na poradách u velkýho šéfa, kde se kafe nabízelo, jsem si jednou řekla, že je to zadarmo, tak to zkusím, že 😉
Od té doby kafe piju, ale nesmím na lačno a po páté hodině odpoledne… prostě kafař na baterky…
Mám ráda pravý italský espresso, kafe nepiju kvůli tekutině, na to mám čaj 🙂
Jo a instatní kafe je docela dobrý s mlíkem a rumem 😀
Kafeee! 🙂 Já teda nejraději to barbarské rozpustné, když je chuť, tak i s příchutí vanilky či karamelu. Dřív jsem pila jen slazené, ale na stáži v Německu jsem se naučila pít i kafe bez cukru.
Velmi specifické požadavky ale má můj strýc – pije turka v poměru káva:voda 1:1. To bych asi nerozchodila (chuckle)
Matyldo a Jenny – držím palce vši pejskám! Ať stačí kapka medicínky a je to v pořádku. (inlove)
Já mám zase starosti s Berry – ve spodničkách, na jemné kůži v tříslech se jí chytilo pár těch maličkých klíšťat a než jsem to našla (ty chlupy tam má dlouhé skoro 15 cm), tak jedno přetrha, čímž se jí tam udělala hnisavá boule, další si rozlízala do boláků. Tak jsem ji důkladně ostříhala, vyndala zbývající klíšťě (to je strašná práce, s těmi maličkými), vyčistila hnis z té boule, všechno vydezinfikovala a namazala atb mastí. od včera je to už lepší, ale stejně zítra koupím další přípravek proti klíšťatům a Berry pro jistotu posviští se mnou.
Jenže – minulý spot dostala někdy před měsícem! Advantix. To by snad ještě měl fungovat, ne? nebo že by to prostě nefungovalo na ta mrňavá klíšťata? Velká na sobě nemívá a pokud náhodou ano, grogy odpadávají. Takže vlastně nevím – funguje ten spot nebo ne?
Máte s tím zkušenosti? myslím s těmi malými prevíty klíšťatovýni a jejich případnou odolností vůči antiparazitikům?
Ja ti nevim, Dede. Taky pouzivam Advantix na kocky, ale posledni dobou… 😀 V kratke dobe jsem z Pepy Navratila sebrala tri velka nacucana klistata. Jestli si ta havet vytvari nejakou resistenci?
Na klíšťata spoty fungují asi měsíc, na blechy tři.
Potvrzuju. A pokud je pes „chutnej“, jako Melly, tak se účinnost kapek snižuje. Některý kapky u ní na klíšťata skoro nefungujou.
Ale u Rikiny fungoval dobře starej Diffusil ponechanej v srsti, jen ten pes děsně smrděl.
používáme na koliáky ADVANTIX a zatím dobře funguje.Jeden spot stačil na tři měsíce bez klíšťat, tedy jedno nebo dvě ale ne vždycky. Obojky nám nefungovaly. Bydlíme u vody a u lesa. Ale jako každý člověk reaguje na něco jiného tak i ti naši pejsani. Když chytí klíště tak většinou pod bradou nebo okolo huby, protože musí všechno prozkoumat
Tak jsem byla s Evinou Waiki v psím salonu a vedly se různé řeči a přičšlo i na ochranu proti klíšťatům. Paní psokadeřnice chová dendíky, ti jsou upraveni také někde krátce, někde mají „ozdoby“ z chlupů. Všechny, a byly jsme tam nakonec tři, jsme se shodly, že na klíšťata, všechny spoty – jeden měsíc, na blechy déle. Reklamy kecají. Paní to řeší čtvrtlitrovým rozstřikovacím sprejem obyčejného Frontlinu (550,-Kč – 600,- Kč). Jednou za měsíc postříká celé, a potom si přistřikuje ty zarostlé šešulky a ty měkoučké slabiny a vnitřní stranu stehen a v podpaží a frndinky, podle potřeby. Záleží také jestli si holky zaplavou na prochajdě v rybníku nebo ne, prostě podle potřeby. Na dvě dendice ji to vydrží celou sezonu. Kdyby každý měsíc kupovala spoty na dva psy………
Já jsme na doporučení paní ve Zverimexu vedle v městečku (má psa) koupila čtvrtlitrový sprej Effipro, mám koncentraci, která je na psy i kočky, tak jsem to vzala všechno šmahem. Musí se stříknout určitý počet zmáčknutí pumpičky na kilo zvířete, nanáším to na skoro celého psa a kočku. Chrání to úplně stejně jako spot, jen mě to vychází o dost levněji. Účinnost stejná jako spot- takže na jaře tu a tam klíště najdu, v létě na Sahaře zdechají i klíšťata, tak tehdy tu aplikaci můžu flákat.
Teda Dede, tohle téma se ti povedlo, o kafi se dá debatovat hodně dlouho.
Také nedám na turka dopustit. Má ho rád i manžel, oblíbil si ho rovnou „u zdroje“ při své dávné cestě do Turecka. Stále máme doma 3 džezvy (i ten tácek s kalíšky, co zmiňuje Velká Kočka), ale jsem líná v nich kávu dělat (nechávat překypět) a tak prostě liji horkou vodu (co se sotva začala vařit) do malých hrnečků (mám stále celou, hezkou sadu českých hrnečku, co jsme dostali jako svatební dar). Výbornou jemně mletou kávu si objednáváme z internetu od tureckého obchodu. V půl kg pixlách, 6 do krabice a po otevření pak pixlu mám v lednici. Ale ta vůůůně, když načínám novou pixlu. Hotové kafe tak nikdy už nechutná, takže nejprve jen dlouze nasávám jak naše Trixie v přírodě. Pamatujete, když si člověk mohl v krádmě koupenou zrnkovou kávu sám namlýt? Krásně teply sáček jsem si vždy přitiskla k tváři a cestou domů vůně provoněla celý nákup.
Oba máme rádi kávu, ale doma ji pijeme jen ráno a pak odpoledne, to nám stačí. Turka pijeme odpoledne, ke snídani mi je to málo tekutiny a jak kofein potřebuji na probuzení, tohle je přeci jen moc síla (po té jugoslávské bych se asi rázně probudila, ale pak by to se mnou hned seklo). U snídaně převažuje instantní káva. Am. Folgers nám chutná, každý vypijeme velký hrnek a to nám i pro delší snídaňové posezení vystačí (máme kameninové kafáčky, takže déle drží teplotu). Ale občas, aby byla změna udělám i překapávanou. Tu ale pijeme vždy, když máme návštěvy (mám překápače dva, na 10 a na 12 hrnků). A už léta používáme druh pražení „French roast“, nemám ráda (jak píše HankaW) žádné příchutě, vždy v tom cítím umělinu. Papírový (hnědý, nebělený) filtr před použítím propláchnu vodou a vodu používám vždy přefiltrovanou z Brita filtru. Zatímco se kafe překapává, naleji do litrové termosky vařičí vodu a pak rychle vyměním za hotovou kávu. Jedině tak zůstane kafe v termosce hodně dlouho horké – nemám ráda „nalité“ kafe vlažné. Nevím proč, ale mám ráda, když se do hrnečku nalije vařicí káva. Pak si jí stejně nechám trochu vychladit, abych vůbec mohla pít, dokonce dopíjím i studenou – ale nalitá musí být vařící. Když si s návštěvou sedáme k odpolednímu kafču a zákusku, také dělám překapávanou. Ale protože jsem fakt na odpoledního turka zvyklá, jaksi to není pro mě ono, asi mi chybí ten lógr
Turka piji zásadně černého, cukru si dávám méně něž má rád manžel. Když k němu máme nějaký dortík se šlehačkou, občas si udělám vídeňskou kávu. Ne, že by mi pak turek o to víc chutnal, ale líbí se mi ta věžička šlehačky navrch. Šlehačku nezamíchám, jen tak opatrně zpod šlehačky upíjím a dělám si bílý knír. Naopak do instantní i překapávané musím přidat „bělidlo“ i cukr(i když mi stačí málo, případně být nemusí). Nejvíce si kafe bělím zdejší „half&half“ (půl smetana půl mléko), jeden čas jsem používala kondenzované, ale teď už mám raději tu směs. Stačí mi tam bělidlem jen tak kýchnout, ale čistě černé mi to nechutná. Manžel pije všechno černé.
Když jsem si kdysi prvně dala v Jugosl. jejich turka, poznala jsem těn rozdíl (jak níže popisuje YGA). Na tácku donesli mini hrneček a vedle toho malou skleničku vody. Já nejprve myslela, že ta voda je na opláchnutí lžičky či co. Až po prvním loku mi došlo, že je to kofeinové ředidlo. To tedy byla síla. No „českého turka“ mám raději.
Matyldo, držím Světlušce palce !!!
Maričko, ty prostě věnuješ kávě stejnou láskyplnou pozornost, jako většině věcí, které děláš (inlove) Líbí se mi,jak to máš všechno pěkně promyšlené 🙂
Jinak já ke snídani piju čaj, takže kafe je vždycky jen to silné na probuzení, ne snídaňové 🙂
Jj, když jsme donedávna jezdily na hory 4 babky,první ráno byla káva a pak jsme teprve snídaly. To byl vegáč. V 10 hod. na svah, žádná křeč a to kafíčko ráno, jsme seděly jak 4 zmoklé vrány a ohřívaly se k životu. 🙂
Vidis, Maricko, a ty jsi mi jeste neco pripomnela. A to je, ze tady v Americe ta kavova kultura tolik pekne zavanejici mocnarstvim neexistuje. Takove odpoledni kaficko se zakuskem, zpomalit, pokochat se… Neeee. Cimz odpadaji pozvani typu – „stavte se na kafe“. Zrovna tak odpada potreba mit doma „neco ke kafi“. A pritom ten odpoledni ci navstevovy ritual mam rada.
U nás na vsi je to: (já) zaskočte když půjdete kolem… Příchozí: zaskočili jsme na chvilku… Tyhle návštěvy se vítají klasicky: pojď dál (Ari zmizni, vypadni ven, ty ne, ty pojď dovnitř:)) a dáš si kafe? 🙂
V Anglii jsem ovšem vítala návštěvy slovy: Vítejte, dáte si čaj? (chuckle)
Ano Hanko, tu „mocnářskou nóblesu“ si tu udržujeme, jen u toho často zrovna nóblesně nevypadáme – hlavně manžel po mém zavolání „káááfičkóó“(jak on tomu říká) jen tak přeruší (často špinavou) práci na zahradě, tak jen umyje ruce, usedne do chládku a svorně popíjíme (+ Trixie). I proto já fakt hodně peču, aby k té kávičce vždy bylo něco. Když není upečeno, je v létě alespoň velký zmrzlinový, karamelový pohár. Manžel se pak vrátí ke své práci, ale někdy (hlavně v zimě, kdy pijeme uvnitř), jen odsuneme hrnečky a rozložím Scrabble na jedno, dvě kolečka.
Měli jsme tu kdysi kamarády (už se odstěhovali), kteří k nám často (neavizovaně) zaskočili právě v době našeho kafíčka. Když to bylo poprvé, nabídla jsem jim také turka. Přeci kvůli nim nenechám svoje kafe vystydnout abych jim honem udělala překapávané, turek je raz dva. Turka neznali, dali si a chutnal jim (když jsem jim vysvětlila, že lógr se fakt nepije). Pak už si turka dali s radostí (možná právě kvůli němu nás přijížděli Lpřepadávat“).
A Dede, v Anglii by snad bez čaje detektivové nevyřežili ani jednu vraždu (podle filmů, kde když přijdou oznámit pozůstalým, že se našlo tělo, tak první co nešťastníkům nabídnou na uklidnění po šoku je, že jim udělají čaj (a vždycky v neznámé kuchyni vědi kam pro co sáhnout, asi mají všichni Angličani „čajové uspořádnán“ v kuchyni stejně při ruce).
Maričko, také hodně peču, protože MLP je zvyklý od maminky, že ke kávě MUSÍ být MOUČNÍK! Moje kamarádka, když neměla ke kávě alespoň sušenky, tak tomu říkávala „suché kafe“ 😉 .
Milá Dede,kávový dýchánek , to je to pravé. Turek je moje parketa a jináč už to nebude. Zkusila jsem různé a prvák na to nemám čas a druhák mi to prostě nejvíc chutná.Lógr je lógr. I tady však záleží na přípravě. Ráno vstanu, vymotám se bez ducha z duchen. V mysli mi ještě víří noční sny a já v transu náměsičné osoby sestupuji do přízemí, abych ťukla do páčky od konvice a spustila známe šumění elektriků jdoucích do sítě a konvice. Naplním 100% arabikou svůj hrnek a slastně odfuním do koupelny, v očekávání věcích příštích. Je to tak akorát aby tajemné světýlko konvice zhaslo a nad Mým hrnkem se rozplývala ta pravá turková vůně. Zmoženě sednu do křesla a pěji chvalozpěv za každé dobré ráno
(zatímco taková Xerxová má za sebou juž 6km nejmíň).Tož tak. Kafe,to je moje gusto. Ty pidizubky v restaurantech mně moc nebaví.
Tedy Jenny, teď jsem odeslala svůj příspěvek a čtu ten tvůj 😀 Úplně to vidím jako TV reklamu na určitý druh kávy !!!!!
Ha, Maričko, jak skončím s ouřadem, třeba bych mohla nějakou tu reklamu zkusit, se mnou by to třeba vytrhli, určo by se zvýšila sledovanost. :)))))
Zkuste si vygooglit Ferrari Kona cofee. Nic lepšího jsem nikdy nepil a přes net se to dá sehnat i tady. Dá se z toho dělat turek i presso, ale ta chuť… Inu, havajská.
Jenny, tys to popsala tak sugestivně, že nemít jedno kafe čerstvě v sobě, tak si ho jdu uvařit! (inlove)
Kafe, kafe kafíčko …. 🙂
Do 25 jsem ho nepila vůbec (nechutnalo mi), pak jsem nastoupila do práce a už jsem chycená v pasti 🙂 Dlouhé roky jsme pila kávu rozpustnou. Od doby, co máme doma kávovar (s mlýnkem, takže ne na kapsle, ale na zrnkovou kávu) mi rozpustná káva nechutná 🙂
Osobně mám nejraději latté nebo capuccino, ale nikoliv capuccino práškové, ale pěkně z domácího kávovaru, s našlehaným mlíčkem (z mlíčkomatu) a podle druhu kávy s trošičkou cukru (nebo bez) 😛
Preferuji kávu Arabica, v případě použití kávovaru mám na „běžné pití“ ráda i směs na esspresso (obvykle Arabica/Robusta v poměru 70/30)
Kávu kupujeme z lokální pražírny (Kateřinská káva), posledním objevem je Colombia Excelso … bez cukru … mňam mňam …. vynikající i z kávovaru i z french pressu.
V případě nouze pak vezmu za vděk jakýmkoliv slušným pressem s mlíčkem a trochou cukru 🙂
Co se týká French pressa … určitě je jiné, než espresso a jiné než turek (turka nepiji vůbec, nechutná mi). Dost důležité je dodržet správné množství kávy (nám se osvědčilo dávat o jednu porci navíc oproti počtu připravovaných káv), dělat ho pokud možno plné (při jedné kávě to nepresuje a ta chuť je jiná). Hodně chuť ovlivňuje i hrubost namletí kávy … pro různé druhy kávy je třeba volit různou hrubost, chce to „vychytat“ a pak je dost důležitá doba louhování. Nám se osvědčily 4 minuty.
French press si vaříme s kolegy v práci, doma máme kávovar (díky Vakandi a jejímu manželovi máme naprosto skvělé zařízení 🙂 ).
U espressa chuť kávy hodně ovlivňuje množství vody, kterou se káva propařuje. Já považuji za maximum 50 ml, za optimální pak 40 ml. Pokud máte rádi kávu slabší a „velkou“ doporučuji naředit posléze horkou vodou. Chuť kávy se nezmění, ale není tak intenzivní.
Sto lidí, sto způsobů přípravy kávy. Každému chutná něco jiného. A není káva jako káva. Záleží na výběru zrn, na pražení, na skladování!! na tom, jak dlouho je namletá, na tvrdosti vody i na způsobu přípravy… to vše ovlivňuje chuť výsledné kávy a to vše může způsobit, že výsledek člověku nechutná. Najít si „tu svoji“ kávu je mnohdy běh na dlouhou trať. Takže Dede, pokud chceš přejít na presso, pokračuj v experimentech, a zkoušej různé druhy káv, různé množství, různou dobu přípravy. Časem určitě objevíš kávu která Ti bude vyhovovat 🙂
Tosco, to zařízení, co v něm má prsty Vakandi, by mě zajímalo 🙂 Můžeš sem dát nějakej odkaz?
Jinak já ten french press nevzdávám, ještě to zkusím vychytat. A taky si většinou kupuju Arabicu – tedy na turka.
A nezapomenu na jedno kafe – bylo to v šerém dávnověku a jeli jsme s Martinem na výlet z Košic do Slovenského ráje – přes Jahodnou (kopec, tedy serpentiny) Věděla jsem, že mi bude zle, tak jsem si vzala kinedryl. Což oto, kinedryl fungoval, ale já byla jak zombie. A tam někde na parkovišti jsem si dala kafe – turka, patrně robusta, která se našla, když se vymetal vagón, bylo ostrý jak žiletka, ale lidi, to bylo úžasné, jak mě vrátilo do života! takže moje nezapomenutelné kafe je vlastně kafe příšerné (chuckle)
Jiná nezapomenutelná káva byla Blue Mountains, kterou jsem si koupila na žal, když umřel Daník a nakonec jsme ji pili v Cornwallu. (h)
Dede, připomněla jsi mi jednu němou „one man show“ v německé TV. Pán snil o tom, jak vyrobí tu nejchutnější kávu na světě. Kupoval a mlel všelijaká zrna, různě míchal, ale furt to nebylo ono. Postupně začínal hůře dýchat, bušilo mu srdce, až zkolaboval. Byl v nemocnici a když ho propustili, dostal příkaz kávu přestat pít. Tak doma poctivě všechny kávové experimenty vyházel a pil zdravotní čaje. Jenže pak se mu o kávě začínalo zdát. Nevydržel, šel do kuchyně a do misky vysypal všechny zbytečky, co v různých kávových úložnách zůstaly. Udělala si z toho kafe a….očička se mu snivě rozzářily, seděl přímo v tranzu. Splnil si sen ! Takže konec té scénky byl vlastně o tobě.
Je to Nivona NICR 745 CafeRomantica
Kupovali jsme ho loni, máme ho s Tigerem jako společný dárek k letošním narozeninám 🙂
A protože nás Gomez upozorňoval, že výroba končí, že letos už nemusí být k sehnání (na e-shopu nivony už ho nevidím), tak jsme si koupili dárek o 3/4 roku dřív … a nelitujeme 🙂
Tiger chtěl oddělenou trysku na napěněné mléko. Používáme mlíčko z mlékomatu, je tučné, a když je to vedené do společných trysek, prý se to dost zanáší.
Dřív jsem pila turka a kupovala mletou kávu, ale potom jsem objevila v Německu mocca konvičku a dobrou kávu zrnkovou. Takže obřad – v ručním starém mlýnku po babičce umlet kávu, dát do mocca konvičky s trochou mleté skořice, udělat, vychutnat… dnes už je výběr mocca konviček i u nás.
Nemam rada vsechna ta umela dochuceni do kafe. S jedinou vyjimkou. Do espressa pri prekapavani zrnicko kardamonu. Nebo do turka speticku mleteho.
kardamom do kafe, jo, to je dobrota, to máš Hani pravdu….
Taky není marná špetka skořice. Třeba vyzkoušet.
O jé, tak tady si s vámi nepokecám – kafe nepiju, nikdy jsem nepila. Teda abych nekecala, asi třikrát za život jsem to zkusila a vždycky mi z toho bylo špatně, jednou z turka, jednou z překapávané a jednou ze super přístroje, z kterého si kávu všichni kolem moc pochvalovali. Já říkala, že je jí pro mě škoda, ale okolí nedalo, prý ochutnej, ta je úžasná, z té ti nic nebude. No, bylo. Prostě kávu nějak moje tělo nesnáší. Ale voní mi, její vůni mám moc ráda. Tak vám všem přeju dobrou chuť!
Toro, až budeš mít dobrodružnou náladu, zkus to ještě jednou po jídle. Na lačno to u choulostivějšího člověka (třeba mne 😛 ) nedělá dobrotu.
Omlouvám se za O.T..
Dnes byl můj manžel s kočičákem Honáskem u naší paní veterinářky. Trochu mu teklo oko. Dostal mast a byl pochválen, jak na svůj věk dobře vypadá.
Ale legrace byla, když seděli s manželem v čekárně.
Prý přišli lidé také s kočkou. Kočka ve své přepravce mňoukala a náš Honás jí prý odpovídal též mňoukáním.
Vypadalo to úplně jako rozhovor.
Představuji si to takhle :
Cizí kočka : “ proboha kam mě to vzali, smrdí to tu po psech a vůbec se mi tu nelíbí . “
Honásek : “ Ahoj, taky nevím co jsem jim provedl. Páníčka miluju, proč mi to jen dělá. “
Cizí kočka : “ Snad mě nebudou očkovat, to bych nepřežila .“
Honásek : “ Neboj ta paní v ordinaci je moc hodná. A má ráda kočky. Jo už jdu dovnitř, tak vydrž. “
Míša z Plzně
Taky jsem dneska byla u veta. Světlušin průjem se i s dietou a smectou nelepšil, ale horšil. V čekárně mi seděla na klíně a držkovala, že se jí tam nelíbí, Borůvka zůstala doma, kdovíjakou křivárnu na ni tam zase chystají a vůbec- všímejte si, jak jsem roztomilá, ale chudák! Dostala pigáro a ujištění, že jestli to do zítřka nezabere, přijedeme se zítra ještě ukázat a koupit si tablety na doléčení. Momentálně sedí u linky a hypnotizují s Borůvkou ten kastrolek, kde chládne další mrkev s rejží a kusem rybí filety.
Taky jedem k vetovi s tou malou Babu, zkusila jsem vysadit ty prášky na srdíčko, průjem ustal ale zase víc pokašlává, tak jedeme ještě na další konzultaci. Uvidíme. Žaludek ten má skutečněv pořádku, smete kapsičky, misečky,tvaroh,tvarůžek olomoucký,masíčko,salámek,jedna báseň. 🙂
A Světluši přeji brzké uzdarvení, ta řidina je vysilující.
Sem já.
syrečky miloval Šarik,ale vždy se po nich zes…a hlavně ty svoje dlouhý rajtky a to zas nebylo dobře mně….
tak aby Babu neměla průjem po syrečkách..
Babu i Světlušce držíme palečky… (y)
Kafe piju překapávané. Protože jsem starej hamoun a musím kafe vypít až dokonce, vždycky jsem se napila toho logru na dně. Brrrr! Takže překapávaný to řeší, tam můžu ten hrnek vyždímat (rofl) A kafe v džezvě, to není jen kafe, to je obřad. Vždycky nám ho dělala srbská tetička a bylo báječný. Umím ho taky, ale málokdy na něj dojde. Nějak se mi nechce se s tím patlat jen pro mně, protože tohle kafe je společenský nápoj.
A ještě jsem si vzpomněla. Když jsem byla malá, chodili se mnou rodiče v Praze na Kampu jednou za čas na oběd. Po obědě byla vždycky káva zvaná černá věž. Byl to takový jakoby hrnek se sítkem na dně. Dovnitř se nasypalo kafe, upěchovalo druhým sítkem. Pak se hrnek postavil na sklenici, na kafe se nalila vařící voda a káva překapávala do sklenice. Hrozně se mi to líbilo a i lžičku kafe jsem dostala ochutnat. Pak si naši tenhle „překapávač“ koupili i domů. Mám ho ještě schovanej 😀
Lido, tu vez ja mam. (wave) Po dedeckovi. Ten Privezla jsem si ji sem. Sklenicka, do ktere to prekapava, je lehce zabrousena, sedi ve stribrnem hrnicku a policka je taky stribrna. Akorat, ze v tom neprekapavam, ale udelam si do toho co? No prece turka. Ale to jenom, kdyz si chci udelat svatecni pocit.
Jo kafe, kafčo, káva, kávička.
Když jsem pracovala v kanceláři Transporty Chrudim národní podnik, musela jsem vstávat ve čtyři hodiny ráno. Aby byla nějaká spravedlnost, byla pracovní doba od šesti pro úředníky jako pro dělníky. A musela jsem jít pěkně pěšky, což pro mne bylo přes celé město. Málokdy jsem přišla do práce včas a napracovávala jsem ten čas až když pro všechny padla. Maminka bez kávy ani ránu a tak mi dělala ráno hrneček kafe do kterého mi zamíchala žloutek.
Už na DAMU mě začal zlobit žlučník a když mi jej v roce 1965 vyoperovali, dělalo se mi po kávě zle. Od té doby jsem nevypila ani slzu kávy. Ale já nikdy kávě moc nefandila, nepostrádám ji.
Můj manžel kávé holdoval a když jsme jeli do Švédska na premiéru Misantropa, měl sebou tu italskou konvičku. Jeli jsme s klukem vláčkem o pár dní později. Nezcestovalá jak jsem byla tak jsme nevystoupili na lodi z vlaku, ale zůstali jsme v kupé a spali dál. No a já měla v kufru sebou žehličku. Když jsme dojeli do Göteborgu a manžel nás vzal do hotelu, čekala nás švédská hostina. Manžel koupil odporný sladký švédský chleba, kyselý zdejší salám a místo mléka pro kluka se mu podařilo koupit mléko kyselé. Ještě že jsem měla sebou zásobu českého chleba a kusanec čabajky. Peněz jsme moc neměli a tak si manžel vařil na pokoji kávu tím způsobem, že jsme otočili žehličku, na ní postavili konvičku, uvařili kafčo a manžel den přežil. Jinak jsme si v tom neznámém světě dodávali kuráže Becherovkou. Zvlášť když jsme hned první dny dostali zprávu z Městských divadel pražských od ředitele Oty Ornesta, že nás vyhazuje z divadla. Chránil si záda, někdo mu totiž donesl, že zůstaneme ve Švédsku, což jsme ovšem my zdaleka nevěděli. Rozhodl to vlastně za nás, vrátit jsme se nemohli, neměli jsme tam práci. Ale to už jsem daleko od toho kafe. 🙂
Syn také kávu nepije, zato litry čaje. 😉
Ještě jsem zapomněla na džezvu. Manžel měl doma celou soupravu na ozdobném tácku i se dvěma kalíšky. Tácek zničil protože na otočeném řezal všelicos na divadelní modely. Když šlo o práci tak bezmyšlenkovitě popadl to co bylo nejblíž. :O
Velká kočko, dostalo mě vaření kafe na žehličce (rofl) Já to naprosto chápu – člověk toužící po své dávce kofeinu je schopen mnohých inovací! (chuckle)
Jo, kafe na zehlicce. Dobry. (rofl) Kdyz jsme s Chetem jeste jezdili dlouhe vylety po Americe a kempovali, tak jsem si koupila maly kavovar na espresso, ktery sel na plynovy varic. A kombinovala jsem to. Rano jeste za tmy vylezla ze stanu, zapla plynovy varic a udelala si maleho lomcovaka. Kdyz jsem nakrmila prednostu a sebe, tak jsem zacala varit turka do termosky, ale cedila jsem to, aby se tam ten logr neflakal.
TAK KAFÍČKA SE VÁM VŠEM ZACHTĚLO? TEDY JÁ NEJSEM VŮBEC ŽÁDNÝ KAFOZNALEC.RÁNO SNÍDÁM INSTANTNÍ, DO PŮLLITRÁKU, BEZ CUKRU ,ALE S POŘÁDNOU DÁVKOU MLÉKA .KAFE- FAKT POŘÁDNÉHO LOMCOVÁKA- JSEM SE NAPILA JEN JEDINKRÁT,JEŠTĚ JAKO 13- LETÁ HOLKA, V ROCE CCA 1966,V MAĎARSKU,KDE JSME POBÝVALI S RODIČI U JEDNÉ STARÉ A SKVĚLÉ MAĎARKY, CO UMĚLA TROCHU SLOVENSKY.TA BABČA SE BEZ TOHOHLE PŘEKAPÁVANÉHO LOMCOVÁKA ZKRÁTKA NEDOKÁZALA NASTARTOVAT A PROBUDIT.MĚLA NA VÝROBU KAFE SPECIÁLNÍ PŘEKAPÁVAČ A K NĚMU JEŠTĚ DOCELA VELKOU DŽEZVU. NA JEDNU SVOU KAFEDÁVKU BABČA SPOTŘEBOVALA SKORO CELÝCH 50 G ČERSTVĚ NAMLETÉ K ZRNKOÉVÉ KÁVY. BEZ KAFE BABČA ZKRÁTKA NEFUNGOVALA.TENHLE PŘEKAPÁVACÍ PŘÍSTROJ I DŽEZVU MÁM JEŠTĚ DOMA,PROTOŽE JSEM JI PODĚDILŮA PO MAMINCE. SESTRA O T PŘÍSTROJ NESTÁLA, JÁ PŘEKAPÁVANÝ KAFE NEPIJU. A TEN BAZMEK NA VÝROBU TURKA-NETURKA, TEN MÁM DOMA TAKY. STEJNĚ JAKO ŠÁRKA HO POUŽÍVÁM OBČAS NA SYPANÝ ČAJ. JELIKOŽ VŠAK UŽ V TOM BAZMEKU NĚKOLIKRÁT KAFE BYLO, MÁ ČAJ STÁLE JAKOUSI KAFOVOU PACHUŤ. KDYBY BYL ZÁJEM, RÁDA NĚKOMU MAĎARSKÝ PŘEKAPÁVAČ I DŽEZVU POSKYTNU,PROTOŽE TU JEN TAK ZAHÁLEJÍ. A HEČ!! U NÁS V BĚLÉ PO NĚKOLIKADENNÍM DEŠTI VYLEZLO HNED RÁNO SLUNÍČKO A SVÍTÍ A SVÍTÍ. HNEDLE JE POHŮLED NA SVĚT VESELEJŠÍ. HLÁSÍM, ŽE MŮJ PC ODEŠEL DO VĚČNÝCH LOVIŠ,TAKŽE POKUD NEBUDE NOVÝ, BUDU NA NETU JEN MÁLO. KROM TOHO NA TÝDEN ODJÍŽDÍME. PŘEJI VŠEM KRÁSNÝ PÁTEK I CELÝ VÍKEND.
TAK SI TO LENKO UŽIJTE A DOUFÁM, ŽE NOVÉ POČITADLO JE UŽ ASPOŇ V PLÁNU (wave)
Lenko, na vyčištění stačí rozebrat,všechny kovové součásti dát do konvičky, vlít savo zředěné vodou (1:1) a nechat den dva. Všechny usazeniny se odmočí, i ty z toho čaje, sítka jsou zase jako nová… Pak dobře umýt, případné zbytky usazenin ještě odrhnout kartáčkem. Po složení několikrát vypláchnout vařící vodou. Takto čistím několikrát ročně.
IVO, DÍKY ZA NÁVOD NA „ODKAFOVÁNÍ“ PRESOVAČE, ALE DĚLAT TO NEBUDU. SAVO BYTOSTNĚ NESNÁŠÍM A JEHO SMRADU SE NEDOKÁŽU ZBAVIT HODNĚ DLOUHOU DOBU. ZKUSÍM HO „ODKAFIT“ OBYČEJNOU S MĚSI VROUCÍHO OPCTA A JEDLÉ SODY.POKUD TOHLE NEZABERE, PŮJDE KAFÍTKO PRYČ Z DOMU.
No jo, Dede, tak to máš tady v Norsku smůlu! Ale ten presovač mám taky, mohla’s říct, třeba by to bylo k pití. (coffee)
Jano, jsem-li na cestách, tak nereptám a piju co je 🙂 A navíc k tobě chodím pro jiná potěšení, než je kafe (inlove)
Když odečtu tebe a Karla, jsem ochotná se přerazit i kvůli tvému nedostiženému sosu, který přelíváš lososa – mňam! Slintám i teď 😛 (to je olizovací)
Sos na zaliti lososa? A dobrej? Vzdycky se rada poucim. 🙂
Hanko, příště. Jsem v práci a nevím. Vím jenom, že je tam šalotka, bílý víno, což se ňák svaří na polovinu, zašlehané máslo a nasekaná pažitka.
No, já mám tuhle mašinku od Ježíška taky a pravda je, že pro jednoho v ní kafe nedělám. No a protože jediná položka z diety, která Bimbovi zůstala je zákaz turka, většinou mašinka spinká.
Já mám ráda kávu zrnkovou BEZ MLÉKA – to mi připadá jako zhůvěřilost. Hezky čerstvě namletou, do velkého hrnku, ano. Instantní kávu s mlékem snídám v sobotu a v neděli, dříve to bývala melta. Ale to u mne není kafe, je to prostě ranní nápoj jako kakao a podobné.
Večer Bimbo uvaří mě turka, sobě instantní a Majdě její kafíčko – lžičku kapučína s mlékem. Musí jí to vzít do obýváku v první várce, jinak se se zlou potáže
Máš pravdu, mléko v kafi je svým způsobem zhůvěřilost, ale pokud to nejde jinak, člověk si zvykne (blush)
Ach Dede – jediné kafe, které si vychutnám, je klasický kancelářský turek (zrovna jsem ho dopila). Sice v podnicích veřejného stravování si dávám preso – jednak je to IN (chuckle) a jednak tam dobré kafe s pískem neumí udělat – ale to fakt není ono.
Jinak Terka se teď zvrhla a vrhla se na Kávičku (opravdu se to tak jmenuje) – je to nějaká směs kávoviny a je v tom i něco klasického rozpustného kafe (já to původně koupila mamce, která normální kávu nepije) – no, náhodou se to dá, ale já to musím mít napůl s mlíkem.
Nejsilnější kafe, které jsem kdy pila, dělají v Chorvatsku – i „velika kava so šlagom“ je v hrníčku na moka cca půl centimetru pod okraj (asi něco jako velký panák) a jeden doušek vám sroluje ponožky až na palec. Však Chorvati (hlavně chlapi) si to umí vychutnat – půl dne sedí v kavárně s tím jedním šálečkem, upíjejí miniaturními doušky a přečtou celé noviny. To nechápu – já to do sebe chrstnu jedním lokem, v ten okamžik se mi postaví všecky chlupy, vytřeští oči a uši mám jak radary, ale už se ohlížím, komu bych upila (rofl) (rofl) .
tak se koukni,kdo a kde Kávičku dělá (chuckle)
http://www.kavoviny.cz/Hlavni-sortiment/Kavicka-130g.aspx
No vida, to jsem nevěděla. Takže její koupí vlastně podporuju místní podnikatele. Nakonec budu ten – uvědomělý spotřebitel (rofl) .
Ano, kdykoliv vyrábí něco praženého a voní tím celé město, víme, že bude (rain) a hodně ….
Jo, to je nespravedlivý – tobě před deštěm voní kafe a nám smrdí prasečák (chuckle)
😀
takže k Tobě přijedu pouze pokud bude hezky (chuckle)
K nám prosím ne za mlhy- to pak přes kopec přeleze smrad z kafilerky (doh)
V tom případě k nám asi nikdy – vždycky na dvoře cítím sousedovic slepice (think) (dokonce i ze Zikiho, který se asi u nich popelí) – na druhou stranu … dyť su na dědině, tož nemožú byť cítit enom růže (chuckle)
hele,ono se ta kávovinová vůně taky přečuchá a pak jsem za ten prasečák vděčná (chuckle)
U nás hlavně v létě jsou cítit chlívy- statek je sice na druhé straně vsi, ale v létě pootvírají stáje a jelikož zemědělka chová na statku všechno, občas to k nám doletí od krav, prasat i koní. Horší to mají ti, co to chytnou z první ruky, mu jsme přece jen kousek dál. Ale ty chlívy mi ani moc nevadí, to je holt venkov. Horší bylo na podzim, když za naším rozmetali uleželý hnůj. Ti je sice taky venkov, ale to mělo jinší grády 🙂
Ygo, o takovém kafi, jako je to chorvatské, se říká, že po něm chlupatí prsa (rofl) případně sedlo – to zase používal v románech můj oblíbenec Louis L’Amour (rofl)
No jo, turek je turek (wave)
Přesně tento přístroj mám zabalený několik let v regále ve špajsce. Byl sice párkrát v provozu ale už ho nemůžu dát do tomboly a vyhodit ho taky nechci – další kostlivec v domácnosti. Který čert mě zase ponoukal ? (devil) Takhle tam leží odšťavňovač a pod. (jsem ne devil ale debil)
zvířetníkovská dražba mne napadla nebo burza – všichni dáme fotky nepotřebných věciček a to by v tom byl čert,aby se někomu něco nehodilo (chuckle)
Páni, to byl šrumec! Garážový výprodej na netu (chuckle) Taky bych měla co nabídnout!
asi to nějak zpracuju a rozvedu..se mi to líbí čím dál víc (nod)
Jávčera, zcela mimořádně, u našich kontejnerů nakupoval. Vynášel jsem bordelpytel a vedle jednoho z nich ležela krabice s gramofonovými deskami, počínaje XV albem Supraphonu až po staré skleněné sedmdesátosmičky z doby, kdy jsem se začínal batolit. Takže jsem to přebral a většinu toho přinesl domů. Kafe? klasika, ovšem nikoli z tuzemských prodejen, v Dunajce Lavazza presso a na espressu v Leoexprasu jsem si opravdu pošmákl
Jo to jsou super nákupy, taky to občas praktikujeme, máme pro toto i vyčleněné místo u popelnic, kam odkládáme k nabídce…
U našich bylo takové místo u kočárkárny- převážně na knížky. Získala jsme tak Zikmunda s Hanzelkou.
ty pohádky, co ti došly poštou,jsou také popelnicové….
🙂 Jo a do garážového výprodeje bych tu taky něco měla- mohla bys to zorganizovat. Jen se prosím snaž netrefit se do termínu aukce- vidím ji na konec října nebo začátek listopadu.
a to kdyby mi to šlo,viděla bych to na září… nebo ,že bych počkala po vánocích? Že by přibyly nějaké nechtěné a nepotřebné dárky??? (angel)
Hm, po vánocích vyklízení nálady teda nemívám. To spíš s tím zahaj školní rok.
Garážový výprodej – hurááá! Jsem schopna zaplnit půl garáže 😀
Mám několik desítek různých karet do Ericssonských ústředen MD 110. (lze rozebrat na elektronické součástky).
Tak to já jsem v pití kafe asi velký barbar.Piju spíš mlèko s příchutí kávy.Mám 3/4litrový puntíkatý hrnek na ranní kafíčko a stejně si ho pořádně nevychutnám,protož u stolu sedí Sisska a různými zoufalými zvuky mi dává najevo,že jestli nedostane svou dávku ranní kávy,umře hned.Dřív to dělala Linduška a nějak tenhle zvyk předala Sissce :o))).
Jinak jakákoliv „normální“ káva mě spolehlivě zabije.
Myško, jaký si to uděláš, takový to máš a proti gustu žádnej dišputát. Budu si to pamatovat a až ti budu třeba někdy dělat kafe, sáhnu především po mlíku, no! (chuckle)
Jinak ty i Inka – jak jste zjistily, že vaši psi chtějí kafe? Naše holky by to ani nenapadlo… (vím, jak k tomu přišla Linda, ale Sisska?) (blush)
Dede, vůbec nevím, jak k té chuti přišla Sisska. Jsem přesvědčená, že Linda jí nějak předala všechny své zvyky a lumpárničky i přesto, že se nikdy přímo nesetkaly. Každé ráno přijde ke stolu a huhlá ( neštěká), dokud jí hrneček s její porcí kafíčka nedám na její místo. Vymlaskne ho, přijde mi olíznout ruku a odejde.
Do školy nám paní ředitelka koupila jakousi kafemašinu a do ní ty kalíšky s různou kávou. Neměla jsem ani jednu, dala jsem to kolegyni. Když jsem viděla, jak některým kolegyním z toho kafe lezou oči z důlků, zkonstatovala jsem, že nemusím mít úplně všechno a Tryskomyš jsem i bez kafe. :o)))
Šarik do mě žďuchal, co že to mám v tom hrnku a tak dostal ochutnat,jako že pochopí,že to pro psa není a nebude to chtít – hm, chutnalo mu to..
naši kluci chlupatí kafe nechtějí, to by si byli schopní pověsit čumák až za ucho. A když jsem jim jednou dala očuchat pivo – tak se tak rozzlobili, že Luxík udělal dlouhou louži a Legýs, ten mi děsně nadával.
Tady v tom horku, hlavne,kdyz musim popojizdet, si rada do auta udelam ledove kafe. A zde je zlepsovak na ledovou kavu. Normalne ten led to zacne redit. Takze si udelam silnejsi prekapavanou kavu, naleju do tech tacku, co se v nich delaji ledove kosticky (jak se tomu rika cesky?), zamrazim a pouziju misto obycejneho ledu.
A vyborna je tradicni kava z New Orleans – ta se micha s cikorkou. Podavana v Café du Monde ve francouzske ctvrti s koblizkami zvanymi beignets je zazitek, ktery k New Orleans patri.
myslíš tvořítka na led???
Máš pravdu Hanko, takhle si chladíš kafe kafem a výsledek je prostě kafe a ne vošpluch (chuckle)
Ježíšmarjá DEDE, nejsme my dvojčata ?
Jakoby jsi psala o mě. Také si nejraději dávám pořádného turka zvícího 2 lžičky kvalitní kávy, 2 lžičky cukru a sušenou smetanu do kávy. Dávám si ho ráno, po obědě a večer ke zprávám.
I když máme doma kávovač Dolce Gusto na kapsle a já uznávám, že takové latte macchiato je z něho výborné. I když jsem pila v Římě výbornou kávu.
Tak turek je turek. Když se tureček udělá z kávy Lavazza, tak to je úplná báseň.
Ať si kdo chce, co chce říká, já zůstanu u turka.
Míša z Plzně
Chichi Míšo, i to dávkování sedí (chuckle) Jen já si nedávám smetanu, ale mléko.
Já jsem dlouhé roky pila kávu „holou“ – bez cukru a bez mléka. Jenže před pár lety mi začal protestovat žsludek a to tak, že hodně. Nucená pauza v pití kávy bolela (kdepak zelené čaje nebo maté… dobré to je, ale kafe je kafe) a pak mi doktorka řekla, že když nemůžu bez kávy být, ať ji piju s cukrem (hnědým) a s mlékem. A ejhle, ono to šlo… jen jsem si na to musela zvyknout. Ale nikdy nepoužívám smetanu ani šlehačku – to už je na mě moc (chuckle)
Také piju kafe se sušenou smetanou a cukrem kůli žaludku.
Také mě zlobíval.
Míša
ahoj Dede,
tenhle pazmek mám taky doma, dělám si v něm čaj, kafe jsem v něm vzdala…
ale mám ráda to propařený v takové kovové konvičce, co se děsně blbě rozšroubovává,když to kafe překape-dostala jsem ho od italů…
jinak na akcích máme kafe z džezvy, (kafe se zaleje studenou vodou a dá se teprvá vařit), instant piju v práci, ale jen Velvet, neb mi jiný nechutná… a většinou ho dopíjím studený
doma si v klidu vychutnám turečka… (coffee)
Dan a Věruška jsou turkoví zcela, jiné kafe jim nechutná..Dan se sice u mne občas přemůže a dá si Velvet, ale pouze s mlíkem a kupou cukru…
pokud vím turková je i Inka
krásné a voňavé téma (h)
No tak vidíš Šárko, tu mám taky uloženou, pečlivě zabalenou.
a nechceš se jí zbavit???
Džezvu měla mamina, krásnou – zvenku vypadala měděná, zevnitř ne (pamatuju si ji jen jako krásnou věc:)) a uměla v ní kafe udělat. Já to zkusila jednou a nejspíš jsem to neudělala správně, takže mi to nevonělo a druhý pokus se nekonal… (wasntme)
Káva v džezvě musí prý třikrát vzkypět, vaří se spolu s cukrem (to já tedy nemusím, moje kafe je vždy hořké jako život (chuckle) ) a musí být silná – aspoň tak to říkal kapitán (nod) .
Krásné měděné džezvy prodávali v Mostaru – byly vytepány z plášťů střel …
Dede, ruce a klabosnici ti pozlatit! (inlove) Nebot jsem se pred par dny zabyvala ideou, ze tuhle masinku koupim; patrne bych ji koupila zitra, kdy planuju cestu do kuchynskych potreb.
Jinak ja taky turka rada a zrovna tak nasa mama. Na cesty autem si delam prekapavane, ale na to mam masinku vicemene jak na espresso, akorat, ze toho udelam vic, a furt je to poradny kafe. Holt ten logr mi v aute nesedi.
Kafe v Americe byvavalo vseobecne velmi spatne. Nezapomenu, jak jsem vystoupila v New Yorku z letadla plneho uprchliku a pri cekani na letadlo do Detroitu se mi zachtelo kafe. Prinesli mi neco, co bylo transparentni – barvy tmavsiho caje. Ohradila jsem se, ze jsem chtela kafe, ne caj. A prej, ze to kafe bylo. No, bylo… (emo)
Hanko, takovému kafi, jaké tě uvítalo v Americe, říkávala babička vošpluch (chuckle)
A nemyslela to zle – ona silnou kávu nerada a tak si dělala vošpluch. A varovala tak ostatní, když se nabídli, že jí kávu připraví (po svém)
Reklama je opakovaně klamati. A prodejci, když se potřebují zbavit plného skladu nepotřebných šmejdů, se neštítí ničeho.
Kafe jsem pil už jako teenager. Turka. V době zkouškovýho období vylepšenýho ampulkou kofeinu od kamarádek z mediny. Kvalitní a VELLMI chutnou kávu jsme se však naučili pít až náš mladší syn Martin dělal v půli let devadesátých doktorát a jeho profesor ho nalákal na kafe co předtím nepil. Čerstvě pomleté a probublané na esspresso machine. Pokud možno kvalitně upražené. Nyní máme tady v Modrých horách boutique pražírnu kde praží vynikající „brew“ Tuto kupujeme v půlkilových hermeticky uzavřených sáčcích a přechováváme v lednici. Vedle esspresso machine, co jsme dostali jako dárek od synů máme i elektrický mlýnek,taky dárek. Takže když jednoho honí mlsná a nebo se chce ráno probudit, tak odsype kafe do mlejnku, namele do sítka esspressa a pak to vše prožene horkou vodou na mašince. Používáme větší sítko na „koňskou“ dávku a tak to je „mug of excellent coffee, který vzbudí i mrtvolu. Lidi co si u nás kafe dají si libují jak to je dobré. Na vršku má trochu pěny „crema“ a pak si každý dá co je libo. Tak jsi zvána na kafe.
Tak já zaskočím, až půjdu kolem, jo? (inlove)
Tohle by u nás doma rád zavedl Martin, ale já zatím projekt brzdím. Jednak nevím o žádné blízké pražírně a nejsem si jistá, zda koupě opravdu dobré mašinky a přitom použití obyčejné kávy má velký smysl. No a pak je tu tajná obava, že slavně koupíme úžasnou mašinku, mě to stejně nebude chutnat a budu si nakonec muset vařit turka potají! 😛
Borohrádek – pan Frolík
Haha. Kafe nepiju, piju kdyžtak Anzelmovo Kafe. Z toho by všichni kafaři šli do kolen, páč je to půl kafe půl melta půl koření.
Jo a jak nejsem zvyklá, svítí mi po tom očička jak baterčičky. Duracell. 😀
a piješ třeba Yogi čaj???
Není divu, když je směs smíchaná ze tří půlek 🙂
Mám nebo se radši nemám ptát, o jakém koření mluvíš? 😛 (rofl)
Nic zakázanýho – hřebíček, skořice, muškát. Akorát ten muškát je teda taky povzbudivej. A fór je ve způsobu přípravy, není to turek, je to dávaný do studený vody.
Yogi čaj jsem měla jednou. To není čaj, to je pudink. 😀
puding? Jak to myslíš…?
Yogi: Indická rituální specialita Dobré čajovny, dle receptu Bhagwan Dasse. Směs koření, mletého zázvoru, kardamomu, bílého pepře, anýzu a hřebíčku s čajem, mlékem a medem. Nálev bílé mléčné barvy, pronikavé vůně až s mírně omamnými účinky. Euforizující nápoj. Vhodný před odletem do teplých krajin.
Pije to kamarádka, já si lokla jednou a víc jsem neměla odvahu, ale pudinkg to konzistencí nebyl…ale napadl mne při tvé zmínce o koření v kafi 😀
Ale já vím, co je Yogi. Tak nějak jsem byla přitom, když se tu z ničeho tvořila první čajovna. (A nebyla to Dobrá, ta síť vznikla až o roky později.)
No dobře, tak řídkej pudink. 😛
(Použij smysl pro humor.)
No jo,když já technik jsem si představila hustotu…
(chuckle)
trošku námelu, trošku lysohlávek, trochu skořice, trochu vanilky??? 😀
To je verze pro drsný černý mágy, jo!
Ioaninko, já jsem četla Alzhaimerovo kafe. Už jsem se chtěla zeptat kde to kupuješ a zda je to proti nebo k tomu napomáhá.
Anzelmovo Kafe má původ v jedné mojí povídce. Navíc tam proti zde uvedeným věcem byly ještě zrníčka guarany a místo cikorky amarant, ale v reálu je to s tou cikorkou lepší. Praženej amarant jsem v reálu neměla odvahu vyzkoušet.
Mělo to udržet léčitele na nohou, když sloužili na ošetřovně po celkem velké bitvě.
I ta krotká verze je v tomhle docela spolehlivá. 🙂 Teda ne v tom s tou bitvou, jenom v tom s těma nohama. 🙂
Na toho Němce to bohužel neplatí. (chuckle)
ale někam si to napiš, to by byl dobrej námět na povídku- Alzheimrovo kafe….
Možná rozšířím použití toho Anzelmova.
Zatím třeba takhle: http://ioanna-ioannina.livejournal.com/8882.html