Tak nám krásně dozrávají třešně – konečně po dvou chudých letech, loni jsme měli tak devět třešní na celý strom. Dívám se na tu krásu a srdce se mi směje: to si zase zamlsám! Jenže i když započítám nepominutelné potřeby kosáků a špačků, stejně těch třešní bude moc. Měla bych vymyslet nějaký nový způsob, jak třešně zužitkovat.
Tak jako z rybízu se dá dělat prakticky cokoliv, u třešní jsem kapku na rozpacích. Úplně nejlepší jsou čerstvé, česané rovnou ze stromu – a tak jich taky sním nejvíc. Druhá v pořadí je skvělá svítková bublanina zvaná v rodině „hory doly“, protože se v troubě báječně zvlní – nasázeným třešním navzdory. Třetí je „klasická“ bublanina, tedy něco na způsob olejové bábovky posázené třešněmi.
Jenže je tu velké jenže – moje mužstvo po bublaninách nijak netouží, protože se do nich dávají třešně celé, tedy i s peckami. Já zase netoužím dělat koláče, kterým předchází hodinové odpeckování, zvlášť, když je sama jím jen minimálně. Navíc odpeckované třešně ztrácejí spoustu šťávy a i tak nepříjemně „zmáčejí“ koláč. Ostatně právě pecky kdysi způsobily to, že domácí třešňové kompoty dokázaly ve spíži stárnout do věku zkamenělin – nikdo o ně nestál.
A já teď koukám na ten obsypaný strom a říkám si – i když nechám všechny nepřístupné či těžko přístupné části stromu ptákům, stejně toho zbude víc, než stačíme sníst. Naše rané třešně (na rozdíl od skvělých chrupek) jsou velmi měkké a nesnášejí skladování a už vůbec ne delší přepravu, takže jsou danajským darem, pokud se rozhodnu je někomu nabídnout:))
A tak jsem se rozhodla zeptat – co děláte s třešněmi vy? Máte třeba někdo nějakou metodu, jak odpeckovat třešně nějak hromadněji, než se fakt patlat s každým plodem zvlášť? Znáte nějaké neodolatelné recepty, nezahrnující zrovna věčnou bublaninu?:)) Pojďme si dnes povídat o třešních:))
Milá Dede, mám odpeckovávač od Leifheitu, loni jsme s ním vypeckovali asi tři bedny třešní, cena je lepší než u Tescomy http://www.leifheit-shop.cz/odpeckovac-tresni-s-nadobkou-leifheit-37200/d-89986-c-929/
Díky Ivo, to vypadá zajímavě! (wave)
Zítra nastane den D. Do nemocnice jsem donesl lejstro, že vše se děje na mou odpovědnost a bez účasti personálu. Takže držte palce. Budou se muset odpojit, vypnout a odvézt přístroje, jinak by hrozilo jejich zničení. Ten chlap umí zarušit naprosto cokoli, včetně vojenské techniky. Nevím, jak to dělá, ale rozsvítí zářivkovou trubici, vyndanou z objímek a drženou ve vzduchu. Já už nemám co ztratit Takže i když to nedopadne a budu zavřený, bude mi to jedno.
Krakonoši, moc a moc budu držet palce! A určitě nejen já. Maličká naděje pořád zůstává – a zázraky se sem tam dějí. Jsi statečný… (h)
Statečný jsem nikdy nebyl. Vždy jsem se držel hesla, že kdo uteče, vyhraje. Tohle není o statečnosti, ale o tom, že je to jediná a poslední šance. A když je něco jediné a poslední, tak se to prostě musí zkusit.
Dobrá. Tak prostě jen držím palce… (h)
Bojím, bojím. Ale není jiná možnost.
Víš, ono uváznout mezi životem a smrtí není žádná výhra. A ty statečný jsi, i když se bojíš, protože se snažíš o to poslední, co vůbec dává nějakou šanci, byť s velkým rizikem. A věřím, že to děláš z lásky. Jinak bys takhle těžké rozhodnutí snad ani nemohl udělat. (h)
Krakonosi, budu na vas myslet.
Kdyby jsi se nebál, byl bys blázen… a odvahu zkusit i to poslední, tu jsi v sobě našel. Toho si na Tobě cením. (h)
Krakonoši, budu na vás myslet.
Nepletl bych si odvahu s bezbřehým zoufalstvím. Odvaha by to byla, kdyby šlo o někoho cizího. A jediné, čeho jsme dosáhli, bylo to, že po čtvrt hodině záření a znovupřipojení monitoringu, vzrostla tepová frekvence, saturace a hloubka dýchání.
I malé zlepšení je zlepšení, Krakonoši. Držím palce a moc na vás oba myslím. (h)
Aspoň něco. Pořád na vás oba myslím.
Od včerejška žádná změna.
Ach jo, ale třeba se někde něco nastartovalo… co se později ukáže. Pořád na vás na oba myslím (h)
Podepisuju se pod Dede.
Flusali ste ako deti kôstky čerešní a strielali ste nimi po spolužiakoch? My ano.Dnes som to skúsila,ešte to viem.Ale recept na koláč nedodám.
Jo! Měřila se délka a přesnost doplivu:)) Nebo se střílely jen tak zmáčknutím mezi prsty… (chuckle)
Jo, s třešněma se dalo užít – a ještě víc s třešněmi-stromy! Když jsme ještě měli Jalnu (naši chatu), bylo na obrovské zahradě deset vzrostlých třešní – jedna z toho obrovská ptáčnice. Lezli jsme na všechny, každé (z dětí) jsme měli oblíbenou a pak ty hry! Nejradši vzpomínám na pirátské období, kdy ty stromy byly plachetnice. A já visela ve větvích a (pod vlivem jakéhosi seriálu:)) volávala: tady Lasemján! (byl to francouzský seriál:)) Potřebujeme zachránit! Žerou náš šášně!
Napadlo mě zpracovat je jako povidla. Pomalu rozvařit v kastrolu,ve vhodné chvíli přecedit přes cedník s přiměřeně velkými otvory, přidat cukr dle chuti.
Jak prosté – do hlavy nebít.
Zhnědnou, přidat kyselinu citrónovou …nebo okyselit jinak
Pokud jsou dost sladký a šťavnatý – co takhle šťávu? Nebo marmeládu?
Mimochodem, prosím tě, byl by opravdu antiblbej recept na bublaninu? Objevuju babiččiny recepty a nahoru se už zeptat nemůžu. Teda můžu, ale recept nespadne, vyprosím si jenom pracovní dozor. 🙂
Io, to co napsala Jenny je v podstatě univerzální recept na to, čemu se říká olejová bábovka a může to mít x variací: máslo nebo olej, mléko nebo kefír, + skoro jakoukoliv přísadu do těsta – kakao, skořici, kokos, rozinky, brusinky, citronovou šťávu…
Je to báječně odolné těsto a v podstatě se vždy povede. Vystačíš s intuicí, kterou mít musíš, když pečeš chleba. Je rychlé a jednomísové! (chuckle) A není dusivé – není to piškot. Když to chci udělat malinko víc nóbl, vysypávám formu kokosem… mňam! (wave)
http://www.mamincinyrecepty.cz/ovocne-kolace-a-bublaniny/jogurtova-bublanina
Třešně visející za každým uchem, přecpaná břicha k prasknutí a věčné hádky mládeže sedící na stromech obsypaných zralými plody , zda se napít před požitím třešní, či po požití třešní.Výsledek býval stejný. :))
Recepty tady píší jiné kapacity. Mám ráda bublaninu i koláč pro trdla, jak jsme si ho kdysi pojmenovali, tedy měřidlo jsou hrnky 1x cukru,2x mouky, 1x mléka,2 vejce,jeden sáček vanil. cukru a jeden pr do pe a zamíchat do osminky rozpuštěného másla. Na vymaštěný a vysypaný plech vylít rozprostřít a osázet hustě, velmi hustě třešněmi, peče na 180 cca 20 min.
Ahoj všem, už zase letím do pryč.
Jenny ten tvůj třešňový obrázek mě moc potěšil – to je opravdu nejlepší způsob, jak si třešně užít a tys vystihla to kouzlo (inlove)
No, co takhle rozvařit a zavařit do skleniček a míchat v zimě s jablíčkem, ono je to lepčejší než dětská přesnídávka. Asi by šla i zmrzlina, výborná je marmeláda, též kandované třešně jsou dobré. Napadlo mne, zda by z třešní nešlo něco jako čatní, když chlapci neradi sladké
Inko, to rozvaření se mi líbí – viz taky Kolo a Ri, ale mírně mě znepokojuje nonšalance, s jakou se řekne – přeceď a pecky zůstanou v cedníku a je to strašně snadné…
Hm. Obávám se, že v těchto případech mívám na proces vliv jako Mr. Bean… takže před očima mám plno variací, kdy se tato letmo zmíněná operace nějakým absurdním způsobem nepovede 😛
My děláme z třešní a višní výbornou šťávu, postup stejný jako např. z rybízu, vypeckovat netřeba. A třešňový džem s celými kusy třešní, to je dobrota. Na džem vypeckujeme ručně obrovské množství.
Šťáva by byla fajn. Třešňovou marmeládu dělávala babička s angreštem, protože třešně prý málo želírujou.
Miluju marmelády, domácí míchané marmelády… jenže jsou sladké! A sladkému se celkem plánovitě vyhýbám. No a mužstvo je spíš na ten sýr. A Vánoce nejsou tak často, aby se to všechno spotřebovalo (chuckle)
Hm, dámy, tak vás ročiluje, jak se v tzv. racionální stravě musí omezovat ovoce kvůli obsahu cukru? Já vím, že tam ten cukr je, ale pořád mám pocit, že je to ten zdravej! (blush)
Verenko, můj muž je jako tvůj tatínek. Také vlastním odpeckovávač (ruční) na třešně a višně. Mám také odpeckovávač švestek ‚chuckle) . Ano, správně uvažujete, dámy. NEPOUŽÍVÁM ANI JEDEN! Je to příliš pracné a zdlouhavé jak popisuje Verenka.
Mám takový problém, jako Dede, se sladkovišní. Někde se říká polovišně. To jsou velké, masité višně, ale sladké. Je to nějaká stááááášně stará odrůda, ještě odkopek ze zahrady mé tchýně.Výborné měkké ovoce, bez červů až na to…….když máte strom, který roste jako vrba do nebe i do šířky, tak jednou za dva roky sklízíme višně pomocí pily. Ořežu všechny velké větve do středu stromu, do výšky a do šířky. Druhý rok máme višní tak akorát pro dva lidi, na koláč, na jídlo i na naložení do rumu. Ale další rok přijde višňová pohroma.
Mám na ni jednu radu, Dede, pozvu přátele, kteří mají zájem, ať si natrhají. Jako bonus můžou vzít tu pilu a na mé ukazování dlouhou holí řezat 😀 . Loni to tak dopadlo. Letos sice to koště co zůstalo krásně kvetlo, ale všechno propadlo. Tak je pro letošek klídek.
Jedu s Ajvi na kole. Doufám, že přežiju.
Mám doma odpeckovač, tuším od Tescomy (už nevím přesně). Funguje skvěle. Hrst třešní se nasype do zásobníku a pak se jen rychlými údery stláčí píst dolů. Pecka je vyražená z třešně, spadne na jednu stranu, vypeckovaná třešeň na druhou a nová spadne vzorně na její místo. Cca půl vteřiny na jednu třešeň. Sem tam nějaká třešeň vypeckování unikne, ale to jsou fakt výjimky.
Tak jsem si to pamatovala správně, je to Tescoma.
http://eshop.tescoma.cz/priprava-a-zpracovani-potravin/krajece-struhadla-kuchynske-nastroje/handy/643630-odpeckovac-tresni-handy
Mi ta mašinka pracovala s kompotovanými třešněmi ještě o něco líp než s čerstvými. Měla jsem ji kdysi půjčenou 🙂
Možná bych se po ní měla zase poohlédnout?
😉
To zní dobře! A věci z Tescomy obvykle fungují… Děkuju! 🙂
to já ráda slyším 🙂
Já jsem na takový udělátka jako Alexin nebo Verenčin tatínek, taky musím mít fšecko! No, všechno zrovna ne, ale takový kráječ na hranolky, který jsem ještě nepoužila … 😀
Hmmm, tak tenhle problém jsem nikdy neřešila, my máme problém třešně sehnat. Máme je rádi všichni, v jakékoliv úpravě a nejlepší bublanina je třešňová 😛 Jenže při cenách v obchodech jich nikdy nekoupím tolik, abychom nevěděli, co s nimi.
Dede, škoda, že jsi tak daleko, ty třešně bych i koupila, pokud by byly za rozumnou cenu.
Tosco, já bych je i dala, ale tahle odrůda se prostě musí jíst hned – už druhý den po natrhání, byť skladované v ledničce, je minimálně půlka z nich na vyhození. Nejsou to chrupky – bohužel.
🙂 Naložit do sudu?? (devil) Já se vrátím.
nejlepší způsob jak třešně zužitkovat, je – SEŽRAT JE!!! Och čerstvé třešně…bože můj žrát!!! žrát!!! žrát!!! já chcííí….i kdybych měl puknout uááá!!
ehmm…la pardon. (wasntme) už jsem způsobný.
jsem se s dovolením přidám, protože tak nějak to s třešněmi vidím aj já a vůbec nechci být způsobná a čistá ale klidně jak to prasátko od třešní 🙂
ANO!!! 😀
Můžu se přidat k nezpůsobným?Oj,to bych se nacpala k prasknutí!!!
já taky!
Recept vám DEDE neporadím, žádný nevím.
Mám jen ten na osvědčenou bublaninu.
Ještě mě napadlo dát třešně do ovocných kynutých knedlíků.
Jako dítě jsem ráda trhala třešně ze stromu.
Ale pamatovala jsem si z příběhu Rychlých Šípů, že se nesmím napít vody.
Jo takové krásné masité tmavě vínové chrupky, jo to bylo něco.
Míša z Plzně
Ano, tohle varování mi jako dítěti kazilo požitek z třešní! Protože jsem pořád někde lítala, tak jsem pořád pila vdu a najednou… jak to sladit s třešněmi, že? 🙂
A Rychlé šípy na tom měly taky svůj podíl – mimochodem, četla jsem to ještě z těch starých sešitů, měli jsme je po taťkovi 🙂
Jasně – vodu na třešně nesmíš (a tak jsme to samozřejmě dělali), mlíko na třešně nesmíš (dtto)… pivo na třešně nesmíš.
Můžu zodpovědně prohlásit, že s pivem jsou následky nejhorší. (devil)
Nevím jak s pivem … ale to, že na třešně ne vodu či mlíko, tak to je pověra. Vždycky jsem je zapíjela a nikdy nenastal jediný problém – a znám dost lidí, kteří mi to potvrdí. Halt tvrdí Moraváci snesou všecko (rofl)
My jsme je loni naložili do bečky- a třešňovice byla skvělá 🙂
Díky Matyldo, předložím to k úvaze mužstvu… jen my jsme zatím nikdy z ničeho kořalku nepálili (blush) – chápu, že ve vašich krajích to musí znít divně (chuckle)
Ty třešně se musí nechat přezrát a otřepat na plachtu, trhat to je otročina. Oberou se jen šťopky a listí. Nahážeš třešně do sudu, nějakým klackem trochu pomačkáš kvůli narušení slupek, přisypeš kilo cukru, aby se rozjelo kvašení. Ale bacha, je to vykvašené dost rychle, pálí se v létě. Takovou v obchodě nekoupíš 🙂
JO – vloni bylo třešní u nás víc než dost a Jenda je trhal (já bych se na takovou práci vybodla) – třešňovici máme ještě schovanou (chuckle) – je fakt dobrá.
Jinak já mám ráda třešně rovnou ze stromu a do pusy – na dvoře jednu máme a teď nastal její čas. Akorát že je tak vysoká, že většinu z plodů sklidí špačci. Nesnáším třešňový kompot i bublaninu – kvůli peckám (ale zavařuju kvůli Jendovi – jenže mám už police archivních třešňových zavařenin).
Jo mimochodem, kilo třešní stojí v Globusu 229,-.Kč.. :@
Jo, už v Norsku jsem si všimla, jak šílené ceny se platí za třešně… já bych řekla, že je to tím česáním – tyhle stromy se prostě brání mechanizaci a zvyšování efektivnosti a výkonu 😛
Tak si Šárko přijeď k nám natrhat 🙂
Já mám kamarádku s třešněma v Perníkovicích, takže chodím česat jejich strom …to mi stačí…:)
ale díky za nabídku, třeba jí někdo z čtoucích využije….
Nakládali jsme je Dede do rumu. Mamka vzpomínala na sušené třešně. V zimě byly dobré, dostávaly je děti místo bonbonů… prateta je pomačkala procukrovala, dala vařit a propasírovala na marmeládu, pecky usušila a když měli mokré boty, nahřála je v troubě a do bot nasypala.
Hm, děkuju Sharko, za nápad, ale rum by doma neprošel… u nás je maximum naložené rozinky ve vánoční vánočce. prostě rum u nás nejede ani na to vaření (blush) (Já bych vystačila s trestí – mám ráda tu vůni:))
No však Dede, ten rum se vsákl do třešní a dávalo se to do těsta, jako hrozinky….případně se to použilo jako koktejlová třešeň nebo se obalily v čokoládě a byly z toho třešně v čokoládě…. lepší jak MOn Cheri bonboniéra…. ještě z toho kámoška dělá griotku, recept vyloudím…
Ach odpeckovavanie-u nás sa hovorí štikanie čerešní.Spomínala som mnohkrát,ako náš otec. absolutne nepraktický človek. obdivoval ľudský um a kupoval kadejaké „udelátka“.tak máme doma medzi inými vecami aj odštikávač čerešní.Je to malinké,ale princíp asi ako keď kúpil Don od Betty McD porcovač morky.Umiestnenie čerešne,uvedenie piestika do chodu a vo finále odštiknutie kôstky trvá asi 3-4 min.Pravda,čerešna musí byť presne kolmo na zakončenie piestika, inak buď hrozí úraz prsta,alebo sa zrelá ovocná hmota rozprchne po miestnosti,alebo oboje.Udajne tento strojček štiká aj višne a olivy.Vlastne ho otecko kúpil kvoli olivám-vraj keby sme niekedy mali olivy…..
Verenko, jsi skvělá ! :*
Verenko! (rofl) Já mám skolny věřit udělátkům, ale držím se zpátky, protože svoje zkušenosti s jejich použitelností jsem už taky udělala (chuckle)
Jinak krásná vzpomínka na tatínka… (inlove)
Tady třešně nerostou, občas se prodávají ve zdejších obchodech. Ale tak draho, že i když si občas koupím, nějak to není ono, nemám z toho (asi kůvli té ceně) stejnou radost, jako když jsem si je trhávala doma ze stromu. Měli jsme u chaty velkou churpku (asi jako ta na fotce), ale postupně odumřela.
Na tvé fotce třešně vypadají jako churpky, ale píšeš, že jsou měkké, rané. Tak já bych je možná zkusila zpracovat, jako to dělám s jiným ovocem, protože se ho tak spotřebuje hodně najednou. Dej do velkého pekáče, trochu posyp cukrem, případně maličko zalej vodou a v troubě rozvař do měkka (v troubě to má tu výhodu, že to neprská, nepřipaluje se a nemusiš to furt hlídat). Pak protři velkým železným cedníkem z pecek. Vzniklou prochladlou masu můžeš buď rozmixovat do hladka, nebo nechat jak je (ale rozmixované je lepší). Posyp znovu cukrem (podle sladkosti ovoce, ale ne moc) a dej znovu do trouby rozvařit a snížit bojem až na dost řídkou marmeládu. Tu za horka nalej do sklenic a rychle zavíčkuj. Vypadá to možná složitě a pracně, ale není, právě proto, že vůbec nemusiš stát u plotny, jen občas nakoukneš do trouby a zamícháš. Teď v brzké době budu dělat borůvky, které už zrají a chystáme se na ně. Výhoda trouby je, že když jí rozvna nepotřeuješ k na pečení, klidně tam ten pekáč s rozvařenými třešněmi nech to druhého (nebo i třetího)dne, v tak krátké době nic nezkvasí a druhý den můžeš pokračovat. Já takhle rozvařuji borůvky, jabkla a když jsem mívala „dodavatele“ tak i hrušky a fíky. Nepoužíváme to jako marmeládu (je to moc řídké) ale na vanilkovou zmrzlinu. Zmrzlinu dám do misky, přeliji teplým (důležité) ovocem a navrch přidám čepici šlehačky. Právě to teplé ovoce, mísící se z pomalu tající zmrzlinou a šlehačkou je úžasná mňamka, každý host se vždy olizoval až za ušima. A jsem si jistá, že je to dobré s každým ovocem, tedy i s třešněmi.
Zítra nám přijede návštěva, nevím, jak dlouho zůstane, možná týden, tak kdybych se tu neozývala – nezanevřela jsem na tebe. (wave)
Mňááám. Ono jde ovoce rozvařit i v mikrovlnce, sto gramů se vaří circa jednu minutu (ale musí se to vyzkoušet podle ovoce a mikrovlnky). Akorát jsem ještě úplně nezvládla ten grif na vyndávání pecek, zůstávají mi v cedníku i slupky, a těch je škoda. Kdyby to byly jablka, tak vyjádřím, rozmixuji a neřeším, ale tady se bojím, že srážka mixéru a pecky by nemusela dopadnout dobře.
Ale taková dobrá domácí zmrzlina, ze šlehačky a Salka (kdysi tu měla RenataE recept) s třešňovým přelivem….
Odcházím slintat do procesu 😀 .
Díky maričko za inspiraci 🙂 Jinak tohle jsou ještě nezralé třešně – až budou zralé, budou temně třešňové (chuckle)
Jsou skvělé, šťavnaté a prakticky neskladovatelné. I proto bych si těžko představila jejich sušení…
Jo, ty máš tuhle variantu!
Přihoď trochu (fakt maloučko) višní a udělej džem. Vážně. Zkus to. A polovinu skleniček schovej. Uvidíš, sežerou to i se skleničkama a víčkama!
Myslím, že višně zrají později (aspoň u našich na chalupě jo). Takže buď je marmoša třešňová, nebo višňová.
A nemám višně (wasntme)
Jako malé holky jsme se sestrou třešňové kompoty milovaly (a pecky nám nevadily). Dnes to vidím jako sladkou věc a neláká mě to. Třešeň na zahradě ani nemáme, jen malou višeň, a ta přijde do rumu 😀
Nevím, jak vypadají chudá léta u vás, ale my máme na stromě dvě, slovy dvě meruňky ;(
S tím sladkým, dokonce i když jde o marmelády, souhlas – já to nejím, protože je to sladké a mužstvo to nejí, protože to není sýr 😛
Chudý rok? Úrodu spočítám na prstech (chuckle) Loni jsem měla skutečně jen devět třešní (nebylo těžké to spočítat), něco snad ještě spásli ptáci.
O meruňkdy jsem se postupně snažila sedm let a poté, co přes veškerou péči zahynul strom a ak se neujaly rouby, jsme se zahradníkem konstatovali porážku – u nás prostě není Meruňkovo (chuckle)
a vidíš, třeba zase začneš…paní Šecová ti odrůdu k Vám vhodnou vybere…
Sharko, já se zeptám! Ale ta meruňka – či spíš ty meruňky, které jsem zkoušela pěstovat, byly místní a po prvním neúspěchu jsem to už dělala pod dohledem našeho zdejšího zahradníka. nepodařilo se… On nad tím taky vrtěl hlavou, protože třeba ve Dvoře lidi meruňky pěstují, ale buď je náš svah nesprávně svažitej, nebo tu moc fouká, nebo je tu nemeruňková zóna… nevím. Ale už to neřeším, švestkám se daří a s nimi já vystačím 🙂
K marmeladám se zase vracím. A dáváme je do domácích jogurtů 🙂