Milí čtenáři, možná jste si všimli, že se na stránkách objevil další název – Dedeník. Když jsem se rozhodla používat své stránky tentokrát jen pro své psaní, byl Zvířetník přestěhovaný na Neviditelném psu teprve měsíc, a přestože jsem o nový název stála, nepřipadalo mi vhodné stránky hned přejmenovat – kvůli kontinuitě a archivu.
Za dalších pět měsíců se však Zvířetník na Psu zcela udomácnil (když jsem ho na začátku května předala Lice, měl velmi dobrou a stabilní čtenost, lidé změnu zaregistrovali), takže jsem se rozhodla, že nastal čas na postupnou změnu názvu.
Rovnou upozorňuju, že archiv Našeho Zvířetníku zůstane vždy přístupný, žádný článek žádného autora z databáze nezmizí, stejně jako zůstane přístupné vyhledávání podle autora, rubriky a data vydání.
Jen se časem – nesjpíš v horizontu dalšího půl roku, přesune název Náš Zvířetník do ikony označující onen archiv. Doufám, že pozvolnost celého procesu umožní i těm, kdo chodí málokdy, se se změnou bez problémů vypořádat. Ostatně na stránkách je stálý odkaz na Zvířetník Neviditelného psa.
Budu ráda, když vás Dedeník, tedy Dedin deník, bude i nadále bavit. Píšu, protože je to způsob mého života. Píšu o všem možném, zdaleka ne jen o zvířatech. Blogování je zase jiné, než psaní článků, zatím mi připadá zábavné, a jak doufám, baví i vás. Vždycky mě potěší, když se zapojíte do hovoru, a virtuálně tak zamáváte mně i ostatním čtenářům.
Doufám, že ode dneška povede cesta Dedeníku kolem mnoha zajímavých zítřků. Děkuju za váš zájem a mávám na všechna místa, kde si tyto stránky otvíráte:))
Dede
Pred mnoha a mnoha lety jsem pri brouzdani na internetu narazila na clanek, ktery zacinal slovy „Tak to jsem ja, Dagmar R…“ (nemohu ten prvni clanek najit a pamet me mozna i klame…) a od te doby jsem vicemene pravidelnym ctenarem. Na cteni vsech mych zviretnickych stranek neni sice moc casu, na odpovidani jeste mene :(, ale zde si poctu vzdy rada. At uz se stranky budou jmenovat jakkoliv, a ze dedenik jako nazev se mi libi moc, mistni osazenstvo vcetne me pujde za Dede kamkoliv! No ne?!
… jen jsem nepochopila – napisu naszviretnik.net a objevi se mi nove stranky dedeniku? Kdyz mluvime o Alias, neni na miste zaregistrovat dedenik.*? Necham se prekvapit, vsak to mate vymyslene.
Mavam z drsneho severu! E.
Díky, milá Evo a mávám na sever! (inlove)
Po alias by to mělo fungovat tak, že adresa bude dedeníkovská, ale dostaneš se na ni tehdy, když napíšeš naszviretnik.net. (wave)
Eva tím myslí, jestli zaregistruješ doménu dedenik s koncovkou .cz, .net či nějakou jinou koncovkou. Alias znamená, že jeten samý obsah na serveru dostupný pod různými doménami (jako když je na poštovní schránce více jmen).
Ano, to udělám 🙂
Milá Dede, krásné pojmenování jsi vymyslela. Ale ať se to tu bude jmenovat jakkoliv, vždycky sem s tvým dovolením budu ráda chodit. Je tu hezky a příjemně a takové pohlazení po duši mi přijde vhod (h)
Děkuju, milá Lído (inlove)
To je výstižné pojemnování DEDE a mě se líbí.
Ráda sem chodím číst a zapojovat se do diskuze.
Míša z Plzně
Milá Hepčo, kdybych tě tu nenašla, tak by mi to opravdu chybělo – vím, že čteš pravidelně (inlove)
Myslím, žes to dobře vymyslela s přejmenováním a nový název je vtipný a výstižný. Podrbej za mně Aribery
Děkuju, milá Asteris! (inlove)
Dede, bezva název a bezva logo 🙂 (y) .
Díky Alex! (inlove) Mávám do vršků a drbu Ajvinku i Darečka (wave)
Dedeníku přeju hodně štěstí na Dedecestě- máš svůj styl a dost dobrej (inlove)
To jsem já, kruciš. Noutůček mě zapomněl.
Díky Matyldo, jsem strašně ráda, že sem chodíš a s námi tu povídáš! (inlove)
Tak jo, dobrýý, beru! Hlavně, že tu můžu dále pobejt, to jsem moc ráda. Díííky!!!
Milá Dede, přeji Tvému Dedeníku hodně štěstí na cestu virtuálním světem, batůžek je sbalen, tak doufám, že se nám bude všem dobře nést a že ho neoupustíme. 🙂
Jenny s tebou půjdy vždycky a ráda! (inlove) Podrbej smečku a když už v tom budeš, můžeš přibrat i přednostu! (chuckle)
Milá Dede (inlove) ,
Tak toto je vynikajúce (h) . Aspoň sa Tvoje kráľovstvo nebude ľuďom v hlavičkách pliesť so Zvířetnikem.
🙂
Díky Yetti! (wave) Myslím, že se to nepletlo, ale špatně se o tom mluvilo. Já sama si vždycky říkala „Velký Zvířetník“ a ten můj 😛 Nic moc!
Dede, vzdycky moc rada do tve hospudky zavitam, bez ohledu na jmeno. Jest zde prijemno.
A moc a moc dekuju za udrzovani archivu. (inlove)
Hanko, však víš, že tě taky vždycky ráda uvidím (inlove) a mám ráda tvé postřehy z běžných amreckých reálií a ještě víc z Chetových bažin – jak by se člověk jinak takové věci dozvěděl?
Ostatně četla jsi některou z knížek Jan Karon z Mitfordské série? Jsou tam díly z amerického jihu a já si vždcky představuju, že něco takového musíš zažívat taky (chuckle)
Já bych to rozšířila – četli jste tu někdo taky Jan Karonovou – Mitford na tuším 12 způsobů? 🙂 To je fakt moc příjemné čtení!
Ráda půjdu za tebou kamkoliv ráda tě čtu (h)
Děkuju milá JiLe, hodně to pro mě znamená (h)
Jejda milá Dede, to je úžasný název Dedeník (clap) , přesnější a vtipnější označení svých stránek už jsi nemohla vymyslet (clap) ! A hezký i na pohled (zase Markovo logo? Jestli ano, chválím a gratuluji, jestli tvé gratuluji též). Já jsem se dvěma podobnými návzy neměla problem (nejen kvůli zachování archivu), ale asi máš pravdu, že je na čase se zcela „osamostatnit“. Ale „sama“ tady rozhodně nezůstaneš, stejně jako ostatní bude sem i já nadále ráda chodit a číst tvoje mile střípky ze života.
Děkuju, milá Maričko (inlove) – já si myslím, že byl nejvyšší čas se osamostatnit 🙂 A logo je opravdu Markovo, já na tohle buňky nemám.
„ruža aj pod iným názvom bude voňať“/veľmi voľná parafráza-pamäť je deravá/Rada sem chodím a to sa nezmení!
OT.-Krakonoši,ako je-palce držím a myslím na Vaše trápenie,kiež by sa to k dobrému obrátilo.
Verenko, také jsem to původně chtěla napsat :o)
„Co po jméně? Co růží zvou i zváno jinak
vonělo by stejně“ to je Shakespeare – Romeo a Julie
inscenaci O.Krejči v ND jsem viděla mnohokrát neb
co by puberťák milovala jsem Jana Třísku ..
jo to byl Romeo :o)
Ale slovensky to zní také krásně.
Obrácení k dobrému nehrozí. Mozková aktivita je nulová a funguje pouze dýchání, srdce a trávicí trakt. A netrápím se, já takto nefunguji. Pouze jsem se smířil s tím, co je a už to neřeším.
Hm, milý Krakonoši, pak už nevím, co ti přát… snad abys to zvládl a srdce sis napořád nezamknul. (h) Fotíš kytky?
Fotím. Ale už jen ze zvyku a jako prevenci před zhroucením.
Je mi to strašně líto, Krakonoši… (h)
Je to moc těžká zkouška Krakonoši. (hug)
Není. Co se stalo, stalo se a zvrátit se to nedá. Teď už jen zbývá čekat na odpojení přístrojů, vyřídit pozůstalost, vypnout se a čekat, až přijdu na řadu.
Drž se a choď si za náma pokecat třeba o kytkách. (h) S lidma kolem to zvládneš líp.
Lidi kolem mají jen spoustu jalových keců, ale opravdu pomoci nedokáže nikdo. Dnes jsem se v nemocnici dozvěděl, že v horizontu 14 dnů začnou pro manželku shánět ,,vhodnější léčebné zařízení“! Co to v praxi znamená, snad nemusím rozvádět. A ozvala se mi sestra, že má kontakt na jakéhosi léčitele, který, na rozdíl od různých šarlatánů, dokáže vyzařovat jakousi energii. Projevuje se to tak, že pokud ho někdo posadí před jakýkoli počítač, tak tento okamžitě kiksne a opravit ho je prakticky nemožné. Takže v pátek ji zkusí probudit. Jsou tři možnosti: Buď se zadaří, nebo se nic nezmění, nebo zemře definitivně. Ale cokoli bude lepší, než několik let na LDN.
Krakonoši, tak nevím – budu držet palce buď na účinný zázrak, nebo na klidné spočinutí (h)
Myslím na tebe… (hug)
Raději bych to první. Ale já jsem ten poslední, kdo s tím může něco udělat. Jedině toho dotyčného naložit, přivézt do nemocnice a donutit zdravotnický personál, aby ty přístroje na chvilku vypnul, protože by mohly odejít. A to poslední bude asi největší problém.
Ano, mají spoustu jalových keců, ale někde mezi nimi se schovává ten, který jalový není. A krom toho – jsou tady. Být mezi lidma, když je ti špatně, mít lidi, kteří pochopí, že vrčíš a koušeš, protože je ti prostě moc zle, a pořád tě mají rádi, to dost pomůže. Zůstat na bolest sám je hodně špatné. (h)
Na těch kecech v podstatě nesejde, víš, oni lidi nevědí, co říkat, když pomoct objektivně nemůžou, a přitom ti chtějí říct, že jsou s tebou. Konkrétní slova nejsou důležitý. Důležitý je, že jsou tak blízko, že je můžeš slyšet.
Chápeš, jak to myslím, žejo.
Súhlasím a oči mi „tekú“ ako hovorí moja 9-ročná kamoška.
Čo sa dá urobiť, keď sa už nič nedá urobiť. Len Krakonoši, pokúste sa s tým nejak vyrovnať.
Z.
(rose1)
Milá Dede,
to je ale úžasný nápad DeDeník 🙂
Marná sláva, jedna etapa se uzavírá a
proč za sebou „vláčet“ název, který
už bohužel, ale v podstatě „vyprchal“…
Chodím k tobě denně.
Píšeš krásně, tvoje úvahy, postřehy a
vidění světa je mi velmi blízké.
Je u tebe milo a za to ti moc děkuji.
Hezký den přeji Jana 🙂
Děkuju, milá Jano a jsem moc ráda, že ses začala ozývat! Tak se toho drž (inlove)
Milá Dede, velmi ráda budu dále chodit dedenně číst Dedeník! Mám tvé články moc ráda, i když není vždycky čas něco připsat, tak čtu pravidelně a moc se mi tvůj styl psaní líbí.
A myslím, že ses rozhodla správně a název je perfektní!
Děkuju, milá Toro! (inlove) S tím názvem to byla práce, protože moje nadání pojmenovávat je více méně ekvivalentní umění Leonarda da Quirm (chuckle)
Příznivci Pratchetta chápou, pro ostatní dodávám, že Leonardovi to vůbec nešlo!
Aha, no tak v tom případě – nechceš to pojmenovat „Dediny stránky na blogování se středním Zvířetníkem v archivu“?
(Do hlavy nééé!!!)
((Ale uznej, že to JE Leonardovské…))
(((Auvajs.)))
(chuckle) Není pochyb, že tvůj návrh Leonarda opravdu nezapře! 😛
Chichi, to s těma názvama je přesný… jo vymyslet drabble, to není takový problém, ale POJMENOVAT HO! To dalo zabrat víc, než celý drabble.
Io, perfektní název pro Dediny stránky jsi vymyslela.
Milá Dede,moc ráda čtu tvoje vyprávění a děkuju,že můžu zůstat tvým hostem.
Krásnou neděli.
Děkuju Myško, taky tě vždycky ráda vidím (wave)
To jako že se změní i ta http adresa?
A jejej … to je něco pro mě
😀
To já ti, člověče, vůbec nevím, jestli jde. Přejmenovat stránku – bez potíží, ale změnit adresu, to fakt nevím, jak by se technicky udělalo – tisíce odkazů by se musely přepisovat… nebo stvořit odkazovátko, který by automaticky přesměrovávalo… Fakt ti nevím.
Dedeník je mnohem lepší nápad, než ten pracovní návrh, Dede! Ať ti prospívá. Moc ráda si sem budu chodit dedenné číst. 🙂
Ri a Io – jde to. 🙂 (Však jsme to ověřovali:)) Říká se tomu alias a jde vlastně o přesměrování – dvě adresy povedou na jeden server. Takže ať napíšeš jednu nebo druhou, skončíš tady 😛
A ráda vás tu uvidím (wave)
Žjůva, no to jsou mi tedy technikálie! Díky za rozšíření obzorů!
(Furt ještě mi totiž někde v hlavě straší prapůvodní idea BH stránek, asi odlišná od Refugia, akorát se pořád učím, jak to funguje a co to žere, abych to nakonec uměla udělat a provozovat…)
Hele, hele, OTík – nenápadnej malinkej OTík – to štěně je furt naše a prej je živý a zdravý…
Hurá! (tiše:)) Máš někde fotky? 🙂
Mám slíbený, že zítra. Tu původní sadu krtků (protože ještě slepých (chuckle) ), ze který jsem vybírala, jsi asi viděla, ne?
Jsem chtěla napsat ať ukážeš, ale zrovna se nám zakousnul internet … tak až teď …ukaž pejska 😀
Zatím mám jenom galerii čerstvě narozených krtků, co jsem z ní vybírala stylem „věštba ze skvrn v srsti“. Je to v powerpointu, s tím já moc neumím, ale… mám na tebe mejla? Kdyžtak mi napiš, já ti to pošlu.
Jsem ráda, že se tady, pod tvým ,,krovem“, můžu setkávat s virtuálními přáteli v pohodě a míru. Nemám ráda třenice a myslím, že to ty nedopustíš. Miluji tvoje článečky o Ari-Berry, o vnoučkovi i okolí a světě viděném tvýma očima. Přeji hodně elánu a chuti do psaní.
Děkuju Maruško (inlove)
Pokud jde o třenice, tak v tom mám celkem jasný názor. Na této stránce v podstatně problémy nevyřešíme, jaksi z principu, že 🙂 Můžeme o nich mluvit, můžeme se snažit dobrat se k podstatě věcí, které nám nejsou jasné, ale to je asi tak všechno. Proč se tedy neovládnout, když vlastně o nic nejde?
Ono já nevěřím na hrubost a překřikování ani v reálné práci. Málokdo pracuje líp, když se na něj řve, když je urážen nebo zesměšňován.
Beru (metaforický:)) výkřik, který ti zabrání vstoupit do propasti, kterou nevidíš (na netu málokdy opravdu potřebný), beru výkřik zoufalství nebo beznaděje – v tomto případě je možné touto cestou nabídnout pochopení a poskytnout útěchu, takže smysl má. Beru bezmyšlenkovitý přešlap, který se jeho původce potom snaží napravit.
Neberu snahu ulevit svému horšímu já, nepěkně dloubnout a těšit se na výsledky.
No a tak si myslím, že ta trocha snahy, kterou tímto po lidech chci, se vrací v tom, že je tu příjemně a nikdo se nemusí bát napsat svůj názor. (wave)
Ano, Dede, napsala jsi to přesně. A proto sem ráda chodím a píšu :-). Díky.
Tak nějak.
Trollové jsou ubožáci.
A jedinci, kteří jdou a seřvou první vhodnou (a nic nechápající) oběť, poté co se jim (někde úplně jinde) něco nepovedlo, jsou… no…
Ani s jednou variantou není lidem příjemně.
Ty je tu nepěstuješ, a tak je u tebe hezky.