Když jsem byla malá, tak mě ten nápis fascinoval. U nás na chalupě je skoro všechno prastaré, nic se nevyhazovalo a skoro vždy ještě nějak upotřebilo. A tak jsme měli po celá desetiletí na dveřích suchého záchodu vznešeně vyvedení nápis „Páni“.

To proto, že v dobách mocnářství a posléze první republiky bývala naše chalupa mlýnem a hospodou a kdosi kdysi prý nařídil, že i takový podnik vy horách musí disponovat místem úlevy pohlavně segregovaným. Patrně to byl můj děda, který onen nápis krásně vymaloval na dveře jediného záchodu v domě s tím, že ten, označený Dámy, se vybuduje později.

No, nevybudoval, časy tomu nepřály. Na moji otázku, kam tedy chodily Dámy, mi bylo řečeno, že pokud se už nějaká Dáma v hospodě vyskytla, chodila klidně na Pány, byť les byl vždycky blízko:))

Možná už tehdy se ve mě zrodil jistý typ chorobné zvědavosti – vždycky mě zajímá, jak budou veřejné záchody označeny a pohlavně rozlišeny. Páni a Dámy jsou pro mě standardem – tedy v českých zemích. Muži a Ženy jsou stejně akceptovatelné, byť sami jistě v tomto označení cítíte ten nedostatek noblesy – je to takové víc biologické než společenské. (Názvům Samci a Samice se naštěstí ještě nepodařilo vzbudit pocit genderové správnosti v žádné z dosud publikovaných studií, leč nejásejme předčasně… stačí jeden neopatrný grant:))

Vždycky mě bavily zahraniční mutace oněch nápisů a sama za sebe musím říct, že nejhůř bylo mezi čínskými znaky a úplně nejvíc se mi líbil pro pány nápis Caballeros, protože jsem se šťastně oddala představám, že z těchto dveří nebudou vylézat chlapi v džínách nebo mládenci v kraťasech, ale jen a pouze vznešení španělští hidalgové, nejlépe oblečení ve zdobném úboru toreadorů. No dobrá, lidé se baví všelijak, ne?:))

Z nápisů podivných si momentálně dokážu vybavit jen označení toalet v pražské hospodě Ferdinanda (ano, z té, kam se chodilo pražit:)), kde Páni byli zapsáni jako i/i a Dámy jako y/y. Cožpak Čech i Moravan by se měli do správných dveří trefit, pokud tedy pochytili aspoň něco ze základního českého pravopisu, ale jak si s tím rozdělením poradili cizinci, kterých je v blízkosti Hlavního nádraží a Václaváků plno? Inu, mám dojem, že to nakonec (po neslušných byť srozumitelných obrázcích) vyřešil nějaký piktogram.

A jsme tam, kam celou dobu směřuju. Piktogramy jsou bezvadný nápad – měly by být přece srozumitelné pro každého. Většina těch nudných skutečně bývá čitelná, tedy pokud nejsou poškozeny, nebo vaše potřeba není tak zoufale naléhavá, že smazává vnímání drobných rozdílů v grafickém provedení.

Lanzarote, Kaktusová zahrada – dámy

Co mě ovšem skutečně irituje, jsou připitomělé obrázky dětiček čůrajících do nočníků. Copak někde ve školce nebo na dětském táboře to pochopím, v obyčejných hospodách s jistým sebezapřením snesu, ale tyhle ani-ne-tak-naivní-jako pitomé obrázky se objevují na dveřích toalet i v tzv. nóbl podnicích, kde jinak vládne i jistá záchodová elegance.

Přemýšlím, zda se v oněch obrázcích třeba neskrývá nějaká kvalita, které mi uniká. Roztomilost nenacházející u mě odezvu. Intelektuální poselství přesahující moje možnosti. Inu, ať je to jakkoliv, já bych si vystačila s oním klasickým Páni a Dámy.

Proč??? :))

A tak se ptám – jak to máte se čtením oněch záchodových piktogramů vy? Podařilo vám se už někdy splést? A pamatujete si nějaké opravdu originální označení pánských a dámských záchodů?:))

Lanzarote, Kaktusová zahrada – páni