Pro možnost neregistrované diskuze vydávám i zde text svého dnešního článku, který vyšel na Zvířetníku Neviditelného psa.
Milí Zvířetníci, nadešel čas se rozloučit. Zvířetník vedu od srpna roku 2002, kdy jsem ho převzala po Míše Neffové. Byly to krásné roky, roky práce, přátelství, stále nových objevů – mezi autory i čtenáři jsem potkávala další a další pozoruhodné lidi. S mnoha z nich jsem se spřátelila.
Ale teď mě zákruta mého života vede jinam. Jsem velmi ráda, že se našla další žena, která je ochotná Zvířetník převzít, věnovat mu svoji práci a čas – Lika. Mnozí z vás ji znají z fóra Hadopasů, já ji osobně poznala teprve nedávno. Zjistila jsem, že je to milá inteligentní žena se smyslem pro humor, se spoustou zajímavých znalostí a zkušeností, díky kterým může Zvířetník vykvést do dalších směrů.
Pokud jde o samotný Zvířetník, ráda bych zmínila pár věcí. Mnozí z vás si opakovaně posteskli, jak moc vám chybí staré časy, kdy se dlouze diskutovalo až do plších hodin, kdy byla legrace a lidé si svoji společnost skutečně užívali. K tomu se dá říct jediné: staré časy se vrátit nedají, ale dají se vytvořit dobré nové časy. Ovšem chce to práci – a to ne od Liky, ale od vás všech.
Tak například je třeba diskutovat. Neomlouvat svoji neúčast v diskuzi tím, že všichni už všechno řekli. Nebo nechutí se registrovat. Proč? Jedinou odměnou autorům píšícím pro Zvířetník je váš zájem a nikdo rád nemluví do prázdného sálu.
Pokud se vám uveřejněný text líbí, napište to, byť se o tom zmínili již jiní diskutující. Pokud vás něco zajímá, zeptejte se. Pokud s něčím nesouhlasíte – napište to, požádejte o vysvětlení, vyjádřete svůj názor na dané téma. Tohle za vás nikdo neudělá!
Aby diskuze fungovala jako diskuze a ne jako plaché a většinou souhlasné přípodotky, je třeba, aby se diskutující cítili bezpečně. Nicméně lidé nejsou stejní, mají různé názory, rozhodně se navzájem automaticky nemilují.
Aby spolu dokázali vycházet na internetovém fóru, je třeba dodržovat pravidlo posvátného háje: „Kdo vstupuješ, odlož zbraně a pro tuto chvíli a toto místo cti mír. Nemusíš souhlasit s tím, co ostatní říkají, ale nikdy je nesmíš napadnout. Soukromé spory si vyřizuj až poté, co z posvátného háje odejdeš.“
S tím souvisí další důležitý fakt. Na tomto fóru jsou si všichni rovni a jejich názory mají stejnou váhu. Nikdo není „rovnější“ než druhý. Ano, jsou mezi vámi lidé, kteří jsou mnohem aktivnější než jiní a udělali toho pro komunitu moc. Za to mají právo na díky a podporu. Ale přesto to neznamená, že mají v diskuzi větší práva než ostatní.
Co ovšem diskuzi, nejen skutečnou výměnu názorů, ale také pohodu a legraci na fóru spolehlivě zabíjí, je štvanice na někoho, kdo nějaké skupině leze na nervy. Je to perfektně lidské a pochopitelné – proč neumlčet někoho, kdo vás rozčiluje? Vždyť všichni ostatní se respektujete, případně máte i rádi!
Jenže už první štvanice (společný verbální útok proti jednomu člověku) je důležitou zprávou pro všechny, kdo se jí momentálně neúčastní: Co když budu příště obětí štvanice já?
Člověk píšící na veřejném fóru by si vždycky měl dávat aspoň trochu pozor na to, jak píše – když nechce, byť neúmyslně, někoho urazit, ponížit, někomu se vysmát. Neměl by ale dlouze přemýšlet o tom, co napíše. Jistě, každý soudný člověk má určitou míru autocenzury. Ovšem ve společnosti, kde je štvanice možná a mlčící většina ji připustí, pocit bezpečí mizí a tyto ochranné bariéry se zvedají mnohem výš.
Mnoho lidí, kteří přicházejí na fórum pro kousek pohody, popovídat si či svěřit se, v takové chvíli zmlkne. Obvykle mají v reálném životě svých starostí dost na to, aby si komplikovali život ještě i na netu. Nebo diskutují jen na bezpečná témata – proč bývá tak živo u debat o jídle?
Takže pokud chcete, aby komunita rostla, sílila, nabírala zajímavé nové členy, kteří ji svojí jinakostí obohatí, je třeba se umět ovládat. Nekrmit trolly. Umět si včas šlápnout na jazyk, vychladnout, než se pustíte ke klávesnici. A proč si dělat takové příkoří? Protože byste rádi, aby se vrátily ony staré zlaté časy, kdy bylo veselo a bezpečno.
A věřte, že nikdo jiný to za vás neudělá. Bez toho, že na slušné chování bude dohlížet celá komunita, že se vždy najdou tací, kdo budou ochotni v dobrém uklidnit rozvášněné diskutéry a napomenout ty, kdo se zapomněli, to nebude fungovat. Já jsem to nedokázala, nedokáže to ani Lika, pokud jí nepomůžete.
Zkuste si tu myšlenku osladit vědomím, že to děláte především pro sebe. Abyste měli místo, kde budete cítit dobře, kde se nemusíte bát říct, co vás právě napadlo, protože ostatní jsou připraveni chápat. Kde víte, že ne zrovna nejlépe vyjádřený názor můžete vysvětlit, aniž by se na vás někdo okamžitě verbálně vrhnul (natož celá smečka). A takové místo je velmi potřeba, protože v reálném životě mimo rodinu takových bezpečných míst moc není.
Já vím, že je to do jisté míry umělé, asi jako je umělé slušné chování, které nás nutí netřískat po hlavách ty, kdo se nám nelíbí. A věřím, že Zvířetník takový zase může být.
A tak vám všem, a především Lice, která na sebe bere břímě zajišťování každodenního chodu Zvířetníku, přeju hodně štěstí, radosti, plodných autorů, krásných textů a vydařených setkání.
PS: Náš Zvířetník jede dál (inlove)
Milá Dede,
moc děkuji za to co jsem díky Vám
za ta léta dostala !
Na Psa jsem chodila, ale Zvířetník jsem objevila
až v roce 2002, tedy s Vámi.
Na podzim 2002 mi zemřela maminka. Zažila jste,
tak víte jak těžké období života to je a najednou
se pro mne zjevil na netu úkaz :o) Zvířetník :o) Tolik
zajímavostí, postřehů, zkušeností a názorů a při tom laskavá a přátelská atmosféra. Měla jsem pocit, že mám novou rodinu, s kterou byť vzdáleně ale sdílím její radosti a starosti. Párkrát jsem byla v pokušení něco napsat, ale neumím to a ostýchám se… no a jak šel čas
začaly různé útoky … i když jsem byla původně „závislák“ někdy jsem po takových „palbách“ i několik týdnů na Zvířetník nešla, neměla jsem odvahu, bylo mi
moc smutno, jako když ublíží někdo blízký.
Jak muselo být Dede Vám když jste čtenáře většinou osobně
znala a když jste věřila, že blízcí jsou…
Dede, děkuji moc za ty roky, kdy bylo tak hezky i za
Vaši vytrvalost a snahu kultivovat v čase, kdy už tak hezky nebylo. Přeji Vám ze srdce ať se Vám vše daří,
mějte se krásně a opatrujte se.
Děkuju (inlove) opravdu moc děkuju i za tu vytrvalost, s kterou jste Zvířetník doprovázela. I za pochopení.
A zaskakujte dál – pište… tady je to strašně jednoduché 🙂
Milá Dede, na Psu jsem už včera napsala své „vyznání“. Tak sem ještě doplním, že jsem moc ráda, že teď už jen Tvůj Zvířetník poběží i s tebou dál (tedy doufám, že ano). Vymýšlíš pro nás skvělá témata k zamyšlení a navíc se teď Alžbětě a spol. úspěšně daří zatáhnout mě do tajů fantazy. Tak tady nás prosím neopouštěj!!! (h)
Děkuju Maričko, ta jsi takové sluníčko a já mám radost, že zasvítíš i sem (inlove) Pokud to dokážu, povedu NZ dál – já sama mám touhu pořád něco vyprávět a také přemýšlím, jak to tady udělat ještě zajímavější. Aby tu nebyla nuda, když tu teď píšu jen já. Nápad už mám, jen to musím dotáhnout do nějakého slušného konce (chuckle)
Děkuju Dede (h) Ale jakápak nudáá !!! Ty napíšeš krásný postřeh ze života a my se už je „zadarmo“ vezeme – nemusíme sami nic vymýšlet, jen tu tvou myšlenku trochu vice doplníme a rozvedeme. No a při některých se nám dokonce v mozku spustí třeba dávno zapadlý krátký film o dětství, mládí, vybaví se vzpomínky a vůně domova. Takže v tomto směru si starosti dělat nemusíš, pokud máš v hlavě stale takovéhle náměty, nudné to tady rozhodně není.
Dovolím si úplně OT. V sobotu jsme byli v divadle na Shakesp. hře „Timon of Athens“. Naše divadlo ji dávalo vůbec poprvé, je to všeobecně málo hraná hra. A při tom téma staré jako lidstvo samo. Je to o tom, že když totálně zklamou a zradí přátelé, dříve bezbřezná štědrost a přátelství se změní v nezvratnou nenávist a opovržení. Kdybyste hru měl někdo možnost vidět, jděte na to. My jsme stále ještě plní dojmů, představení bylo úžasné. A líbilo se nám to tak, že za dva týdny, až tu zase bude švagrová, půjdeme s ní na to znovu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Timon_of_Athens
Mám pro vás všechny dvě zprávy. Před 14 dny odvezla záchranka manželku, po tříměsíčním marném domácím léčení do nemocnice. Předchozí dva pokusy o přijetí skončily tak, že dostala kapačku s oblbováky a hybaj simulovat domů! Tentokrát už byla v takovém stavu, že se nedokázala ani posadit a další pokus pana doktora o odeslání do domácího léčení jsem kvitoval pohrůžkou soudem kvůli odepření nezbytné péče. Takže ji konečně začli léčit a zjistili, že: 1/ obratel, považovaný za naštípnutý, je totálně vejpůl a pootočený, takže tlačí na nervy a míchu. 2/v prasklině se udělalo hnisové ložisko, ale vzhledem k paralelnímu zánětu močových cest a fibrilacím srdce, způsobeným nedostatkem draslíku v krvi se s tím prozatím nedá nic dělat. Poslední tři dny proležela totálně zdrogovaná na JIPce a dnes ji konečně převezli na infekční a to hnisové ložisko začali drénovat. Pokud se zadaří, bude následovat operace, pokud ne, bude pohřeb, (ale spíš hned dva). Neoficiálně jsem se dozvěděl, že je stále v přímém ohrožení života. Ať žije vynikající kapitalistické zdravotnictví! Od doby, kdy se přestaly vybírat poplatky v nemocnici, není důchodce pacient, ale simulant, který si jde do nemocnice zdarma poležet a když chcípne, žádná škoda ho nebude! Že platil celý život zdravotní a sociální už dnes nikoho nezajímá, protože ty peníze už jsou dávno rozkradeny.
Další zpráva: po krátké úvaze jsem se rozhodl, že z webem, který vyžaduje registraci odmítám mít cokoli do činění, protože se samodurským: je to můj (náš) majetek, tudíž budou platit naše pravidla, nechci mít nic společného! Kulový, soudruzi! Internet jako celek je stejně soukromý, jako patník, na který si pejskové kropí pesemesky! Takže fotky a články, jakož i svobodná diskuse, budou nadále k mání na http://www.burle.blog.cz. Tam platí zásada, že provozovatel stránek za jejich obsah neodpovídá a vulgární, či protizákonné příspěvky, jakož i spam, budou smazány, což se také děje. příspěvek zmizí a na jeho místě se objeví upozornění, že byl smazán a proč. A funguje to, většina idiotů to zkusí max. 2 – 3x a pak jde prudit jinam. Takže kdo si chcete svobodně pokecat a číst o přírodě, (kytky, houby, dění kolem ochrany přírody a t. d.) můžete jít za mnou, nikdo od vás nebude nic chtít. A komu se to nelíbí…
Milý Krakonoši,
k tomu, jak se v nemocnici „postarali“ při prvních dvou návštěvách o Vaši paní, nelze říct nic pěkného, tak k tomu ani nic dodávat nebudu 🙁 . Jediné, co můžu udělat, je držet jí palce, aby vše dopadlo tak dobře, jak to jen půjde. Přeji vám oběma hodně síly, budete ji potřebovat.
Skromný dotaz: co je dnes v tomto státě pěkného? Leda ty kytky! A to jsem se ještě nedáno dozvěděl, že jedna nesmírně cenná orchidejová lokalita v Krušných horách, (vstavač mužský pravý) padla za oběť ,,podnikatelskému záměru“! Komunisté byli sice dobytek, ale tohle by si nedovolili, to až ti dnešní, překabátění.
Krakonoši, moc a moc držím palce, aby se všechno povedlo a vaše paní se vrátila domů (h)
Krakonoši, tím webem s registrací myslíš Psa? To by byla škoda, skončit Kytkovník! Stačí poslat Lice fotky a texty, jako jsi to dělal se mnou, a ty se registrovat nemusíš – a tady žádná registrace není a nebude…
To vím, ale na Psu své věci mít prostě nechci! Takže buď budou tady, nebo u p. Burleho, kam je už stejně paralelně dávám.
Krakonoši, doufám, že vase paní najde sílu nemoc překonat a doktoři budou mít při případné operaci pevnou ruku.
Nevím. Zatím je v takovém stavu, že je úplně mimo a já jen doufám, že po tom, co do ní cpou nebude mít poškozený mozek a absťáky. Kdyby ji začli léčit včas, mohla být už dva měsíce po operaci a v pořádku!
Takhle rvali do mého manžela po operaci kolene prášky na spaní a zklidnění, byl taky mimo, nevím co se jim nepovedlo po narkoze. Nesmíte ji nechat mimo dění kolem. Manžel se naštěstí z toho dostal, já jsem o tom psala na hadech. Dneska je normálně funkční, pracuje myslí mu to zase jako dřív. Takže držím palce a nevzdávejte se (h) (y)
Krakonoši – moc moc věřím, že se tvé paní uleví. Držím jí palce.
Věřit znamená houby vědět. Já vím jen tolik, že tenhle zkurvený systém je potřeba zlikvidovat! Takže už budu vždy volit jen KSČM! A manželka, pokud to přežije, také.
Krakonoši, zkus věřit! Někdy to fakt pomáhá. (h)
Fetování a chlast taky. Ale ty následky potom!
Krakonoši, držím Vaší paní palce a Kytkovník mi bude scházet.
Vše, co by bylo na kytkovníku, bude na http://www.burle.blog.cz a ještě mnohem víc. A diskuse je tam bez registrace. Takže nikdo o nic nepřijdete, je jen třeba se naučit chodit jinam, tam, kde není cenzura a donášení.
Krakonoši, moc tvojí paní i tobě přeju, aby to dopadlo dobře.
Páně Neffova Nevitelného psa jsem objevila už v roce 1997, byla jsem svědkem vzniku Zvířetníku a dodnes je mým společníkem každý den.
Dede, přeju od všeho jen to nejlepší a dobré příští časy.
:*
Děkuju moc, milá Kytko (inlove) a ráda tě uvidím i tady, i když to není Zvířetník (blush)
Však já jsem na NZ i na Hadech každý den! A doufám že budu i nadále. (rose1)
Yga to dole vyjádřila i za mě, moc dobře vymyšlený fantastický svět a postavičky na to, aby s drablátky skončil, byla by ho škoda (nod) … i když dračice by mi asi dala ohňovou, kdybych ji nazvala postavičkou (whew)
A jako netová vykopávka, která se vyskytovala na NP už od r. 1998 také děkuji, aspoň dodatečně, za léta práce věnované lidem zvířecím i nezvířecím a přeji hodně radosti z věcí příštích 🙂
Mávám, Yezi, vidím, že jednou jsi tu pouze s jednodenním zpožděním 🙂 . Doufám, že alespoň trošku stíháš a nezoufáš. Vydrž, výsledek bude stát za to! (wave)
JJ, mávám (wave) tvoje vědecká drablátka nebo snad drablátky (wasntme) hluboce obdivuji, byť jsem je bohužel nestihla pčečíst všechny, ale slibuji, že dodatečně dočtu!
Děkuju Yezi (inlove) a dodáváte mě spolus JJ, Torou, Ygou a Kaštan odvahu s Alžbetou pokračovat. Když já si na téhle půdě nejsem moc jistá, byť mě to ukrutně baví:))
Díky za krásné čtení, poučení a tak všechno. Na zvířetník
jsem si začala chodit číst asi v r.2010, jen tak občas,
protože jsem měla počítač jen v práci a tak to nešlo moc často. Teď už mám počítač i doma, takže čtu zvířetníky i hady častěji, jenom to psaní mně nejde. Ještě jednou díky.
Zvířetník se mi nabídl před sedmi lety, když jsem mamince chtěla ukázat, co všechno se dá na internetu najít. Pro milovnici koček jsem zadala heslo koťátko a objevily jsme spolu texty Edity K.. Maminka do několika měsíců odešla do nenávratna. Zvířetník mi zůstal. Bývaly doby, kdy jsem ponocovala u počítače a čekávala na půlnoc a nový příspěvek. Před čtyřmi lety jsem čekala naše děti. Dokonce jsem s kočárkem byla na setkání v Uhříněvsi. Přesně rok pracuji na plný úvazek. Den není nafukovací, tak jsem se stala čistou zabukistkou.
Milá a vážená Dede, na Zvířetníku jsem nacházela povyražení, když mi bylo těžko. Poučila jsem se o výchově mláďat a rady použila na vlastní. U mlsotníku jsem si rozšiřovala paletu oblíbených jídel a cestovala s rozcestníkem. Děkuji Ti za péči o Zvířetník a ať Tě v nových časech čeká jen to nejlepší.
Děkuju (inlove) A doufám, že ti bude Zvířetník stále platným a zábavným společníkem – v ukradených chviličkách (chuckle)
Milá Dede, tak díky ještě jednou. A taky děkuji za nálož tolerance k názorům druhých, vše probíhalo v přátelském duchu a s ohledy. O tomhle by měl být Zvířetník a jeho komunita. Byla by věčná škoda přijít o vtipné glosy,poutě světem,příběhy zvířatek,charitu,recepty,každodenní mantru a další a další zajímavosti,včetně virtuálních i věcných přátelství. Jen doufám, že nyní i v čase budoucím to tady zvládneme.Někdy je třeba zkrotit vlastní ego a vášně a trpělivě budovat co jsme vytvořili.
Já jen chci říct, že bych o Vás všechny rozhodně nechtěla přijít, tak se snažme a Lice vytvořme podmínky.
Jenny, tady platí ono – kdo se strá, ten má 🙂 A já doufám, že lidé Zvířetník chtějí a tak se mu zase i trošku otevřou – aspoň tou hojnější diskuzí (angel)
Dede, děkuji za ta léta práce i za to, že se v Tvé osvěžovně můžeme dále scházet. Díky Zvířetníku na NP jsem poznala pár bezvadných lidí. I když jsem se dlouho držela za buky a olšemi, číst umím, ,,psát ne“
Maruško, já ti taky děkuju – bez tebe by to tu nebylo ono (inlove) A taky děkuju třeba za denivky a tu druhou rostlinu, co jsem zapomněla, co je (blush)
Daří se tomu dobře, bílá příšera je nevyhrabala!:))
Marsko, po nastěhování do domečku jsi mi poslala odkopky od kdečeho a zahradní ibišky- a všemu se daří, roste to líp než kytky ze zahradnictví. Podobně jsem dostala bednu kytek od Alex a myslím, že jsem skoro nic neumořila 🙂
Čímž vám oběma děkuji (h)
Holky to jsem moc ráda, že se vám kytičky daří, mám z toho radost. Mám vás všechny ráda.
(inlove)
Dede, tak i tady připíšu – díky a ať se ti daří!
( Drablíky s Brandy byly bezva 🙂 )
Díky, milá zano (inlove) Jsem moc ráda, že tu jsi, a obecně, že jsi… (inlove)
Dede, ještě jednou i tady – děkuji. Za krásné články, za bezva spolupráci a za to, že jsi mě seznámila s Brandy. Protože ta teda je! A doufám, že si o ní počtu i více než 100 slov denně 🙂
Držím palce do dalších aktivit a přeju ti, ať se ti daří.
Toro, já to zkusím uspořádat a dopsat pár dalších důležitých křižovatek:)) Děkuju – Alžběta a Brandy jsou můj zcela nový literární pokus a tak si ještě nejsem úplně jistá:))
Jejda, ale to se jich drž, to je skvělej nápad a moc dobrej!
Souhlasím, určitě se těším na další příběhy Brandy a kol. A doufám, že dřív než příští duben 🙂 .
Milá Dede moc děkuji za tvou záslužnou práci bylo s tebou moc prima (h)
Děkuju (inlove) Ráda jsem tě poznala!
Jako zarytý zabukista už od dob legendárního TJF děkuji Dede za příjemné útočiště na těchto stránkách. Přeji hodně zdraví a ať se Vám na Vaší další cestě daří nejméně tak, jako tady na Zvířetníku.
Dík, Hanka.
Děkuju, miá Hanko – a co takhle zpoza toho buku vylézt? (inlove)
Ah, četla jsem příliš úhlopříčně a přeskočila PSko. Napodruhé čtu, že NZ jede dál. 😀
Tak to je fajn 🙂
Ale věci se mění. Jako by svět vždycky po pár letech udělal čtvrtobrat a vyrazil novým směrem.
Když Dede úplně poprvé napsala, že jede za vnoučkem do Norska, napadlo mě, že se Zvířetník začíná obracet.
A tak jsem zvědavá, kam nás dovede tahle cesta.
Milá ri, Zvířetník pojede tam, kam se bude chtít jeho autorům pod kormidlem Liky (inlove) a věřím, že k zajímavé budoucnosti.
Kam pojedu já s NZ, to netuším – zatím rovně za nosem a pak uvidím. Tady je výhoda, že když mě bude jo moc škrtit čas, tak se můžu ulejt (chuckle) což bych si na Zvířetníku nikdy nedovolila 🙂
Dede, děkuju…za všechno….. (y) a (h)
Není zač, děkuju 🙂 (wave)
Milá Dede, i já se přidám s poděkováním za tu spoustu pěkných chvil u Zvířetníku. Děkuji i Lice, že to kormidlo převzala.
Na psaní mi nějak stále chybí odvaha, ale když jsem párkrát vykoukla, bylo to docela fajn – tak třeba to zas někdy zkusím.
A taky děkuji, že tebe osobně můžu vídat tady, mám tvé psaní moc ráda.
Děkuju, milá Pavčo, a psaní se neboj! Hezky sedni a prostě začni. Tvoje psaní bude určitě obsahovat tvůj pohled na svět, tvé názory a zážitky a to je to, co se počítá. (inlove)
Vezmi to takhle – každý někdy začal a ti, které jsem povzbuzovala já, to dotáhli na mazáky, oblíbené autory. Tak na co ještě čekáš? 😛
Vážená a milá Pí Ruščáková. Používám tohle „strašně formální oslovení“, ale není moje, je od Moniky, paní Wéwečkové. Byl jsem požádán, abych po konzultovaném a přislíbeném „pokecu “ na téma WWW poděkoval Vám, ale i všem Zvířetníkům za všechny krásné chvilky, které Jaroslav se všemi, hlavně díky Vám, na Zvířetníku prožil. Dal jsem si vlastní předsevzetí, že zachovám do vyjití ev. příspěvku 100 dní piety z úcty k zesnulému příteli; ale hlavně k pozůstalým. Počítejte se mnou- datum úmrtí je 13.4. Takže- teď už neformálně- milá Dede, díky za vše a trochu skromně (nebo neskromně?) také za Jaroslava. Určitě by se mnou někde na Duhovém obláčku souhlasil.
Kruci, chlapi by neměli brečet, ale vysvětlujte to slzným kanálkům !
Milý Kadlusi, děkuju moc a zdravím i paní Moniku. (h)
Wéwéwéčkovi mávám za duhu, on mě určitě chápe (inlove)
Milá Dede, za všechno velký dík a vše dobré. Alar
Děkuju a zaskoč častěji (wave)
Děkuji, Dede! Jsem ráda, že se s tebou nadále mohu setkávat ve tvém deníku, protože jinak by mi tvůj rozhled a dovednost formulovat a sdělovat své myšlenky převelice chyběl.
Takže, i když tvůj deník již chvíli funguje, mám chuť tu tryznu trochu odlehčit a volám teď oficielně – Le Roi est mort, vive le Roi!
Díky moc, milá Jano! (inlove) Však jen díky Zvířetníku jsme se poznaly a co už jsme toho stihly společně zažít! (sun)
Dede,
moc děkuji za tolik let práce. Na Zvířetník mě kdysi přivedl Medvěd, psala jsem povídání o Zvláštní psí škole a rozvinula se z toho bezva spolupráce a asi to vypadá, že už na Zvířetník kašlu, ale není to tak. Jen poslední dobou řeším hodně malérů. Chci ti moc poděkovat, že jsi mě mnohdy pomohla a podržela, když mi nebylo úplně nejlépe. Děkuju a těším se, že se zase potkáme a když ne osobně, tak aspoň virtuálně.
Myško, ty jsi další dárek, který mi Zvířetník dal – taky už toho máme za sebou společně dost, co? Pamatuješ, jak jsem byla u vás ve škole s Nazgúlama? To bylo! (inlove)
Držím palce, ať maléry co nejdřív udoláš! (h)
Jo,jo,Dede,byla jsi první,koho jsem ze Zvířetníku poznala osobně a bylo to úžasné setkání.Klidně bych ho zopakovala s černobílou smečkou,ale vím,že je to z ruky.
Copak z ruky, to by zase nebyl takový problém, ale holky prostě nejsou Nazgúlové – ty se mezi děti nehodí. Beruška by to strpěla, Ari by byla vykulená, ale ani jedna by si to neužila s takovou vášnivou radostí, jako ti dva chodští halamové (wave)
Oba byli úžasní a trpěliví.Pořád mám ve třídě vaší misku a občas jí využívá Sisska,když je s námi ve třídě.Užívá si to ona i děti,je mezi nimi šťastná.
Milá Dede, psala jsem už na NP, ještě jednou díky za Tvou obětavou práci. A díky za to, že jsi nás nechala chodit sem, k sobě a poklábosit si.
Ano, jak píše YGA (sleduješ YGO jak jsem Ti v patách, přímo na stopě (wave) ), diskutovat, diskutovat i o něčem jiném.
Na pár hodin mizím ve zdravotnických zařízeních :^) , brrr.
Milá Alex a Ygo, bez vašeho klábosení by tu bylo mnohem prázdněji – já děkuju, že zaskočíte na kus řeči. 🙂
A taky pro mě představujete srdce Moravských sester a na ty já nedám dopustit! (inlove)
Milá Dede – já všechno podstatné taky řekla na Zvířetníku.
Jenom znova apeluju – kurnik, děcka, diskutujte. Vždyť to nemusí být přímo k článku (co taky furt psán k mým fotočlánkům – jsou tam kytky a nadávání na počasí (rofl) ), ale je tolik krásných témat, která se dají do příspěvku propašovat a dále rozkošacovat (uf, to je slovo).
Jo, Dede, jak říká Matylda – fakt jsi stále lepší. A z tvých stoslůvek jsem nadšená! Udělej z toho něco víc – povídku, novelu. Alžběta, Brandy a Artuš jsou jako jarní vánek – voňavý a osvěžující po dlouhé zimě (clap) (clap) .
Díky za Alžbětu, Brandy a Artuše, milá Ygo – já jsem byla vždy na rozpacích, jestli to sem vůbec dát (blush)
A máš pravdu – košaťme a povídejme, sranda, kterou si neuděláme, prostě nebude (chuckle)
Milá Dede,
vďaka za roky usilovnej práce. Držím palce na novej ceste za zákrutou 🙂
Díky, milá Katko, ráda tě tu vidím (inlove)
A mohla bys taky někdy poslat Lice povídání o Brixovi… v článcích je nejen poslední dobou kritický nedostatek jezevčíků (chuckle)
Tak to musím rýchlo napraviť!!! 🙂
Dede, my jsme si všechno řekli mailem, takže jen díky. 🙂
Promiňte Dede jsem po ránu ještě přiblbá.
Už vidím to P.S. na konci článku.
Míša z Plzně
Milá Dede, poděkování už jsem napsala na Neviditelném psovi.
Chci se jen zeptat Náš Zvířetník bude fungovat i nadále. Hrozně moc ráda vás čtu
Míša z Plzně
Děkuju moc, milá Míšo – taky bys mi chyběla, kdybych tě tu v komentářích nenašla! (inlove)
Ad registrace:
Internet je džungle bez pravidel. A registrace je dobrá jen k tomu, aby si vás jakýkoli agresor mohl ztotožnit a následně, v lepším případě, jen obtěžovat nablblými reklamami, v horším, ve spojení s něčím tak bezpečnostně děravým, jako jsou Windows, Internet Explorer, nebo ,,chytré“ mobily, vám ukradl identitu, vybílil konto, nebo váš mail zneužil k rozesílání čehokoli, či využil váš počítač k šíření spamu. Bohužel uživatelů počítačů, kteří o těchto rizicích nevědí je drtivá většina a ještě víc je těch, kteří o nich vědět ani nechtějí, viz Facebook, nebo cloudy, což jsou záležitosti vyloženě nebezpečné! Takže: S čímkoli, co bude vyžadovat neanonymní přístup, čili registraci, odmítám mít z důvodu bezpečnosti svého soukromí cokoli společného! A to i za tu cenu, že přestanu komunikovat a posílat pro kytkovník další materiál.
To by byla krakonoši samozřejmě velká škoda, protože Tvé Kytkovníky jsou vynikající. Anonymní přístup tam lze, redakce povolila přezdívky, pochybuji že by admin uvěřil tomu že se například já jmenuji Pů a obtěžování reklamou do mailové schránky (ze které totožnost majitele vůbec nemusí být poznat) jsem nezaznamenal. Útok na bankovní konto v souvislosti s registrací na lidovkách je naprosto zbytečná obava.
Pů, můžu se podepsat pod to, co jsi odpověděl? (y) 😀 .
Jistěže. 😀
Není. Ale to poznáte, až vás to potká. Doporučuji nastudovat alespoň základy toho, co se na internetu všechno děje a co všechno se z vašeho počítače vytáhne už v momentě, kdy spustíte prohlížeč!
Takže ještě jednou a definitivně: jakýkoli požadavek na registraci = konec z mé strany. Nejsem hazardér.
To nebyl požadavek krakonoši. Dělejte si samozřejmě co chcete. Zbytek bez komentáře.
Děkuji, že mi dovolíte dělat dále to, co jsem dělal celý život. a pamatujte si: kdo není ochoten o svou svobodu a práva bojovat, ten o oboje brzy přijde. 😛
To není o dovolení nebo nedovolení, já jsem jen chtěl říci že na vás žádné požadavky nemám. A jinak samozřejmě bojujte, bojujte…co hrdlo ráčí. 🙂
Na tohle se dá odpovědět pouze ocitováním závěru jedné písničky K. Kryla:
Co mi to říkáte?
Že šel bych
zas?
Rád?
Odpověď čekáte?
NASRAT, JÓ NASRAT!
Nehodlámcedit krev za blby, kteří si neváží toho, co si před 25 lety vycinkali, i když je otázka, zda jsme právě tohle opravdu chtěli! Já osobně jsem předpokládal, že se staneme neutrálním, neangažovaným, suverénním a rozumným státem, bohužel to dopadlo tak, že z ruského zadku jsme vycouvali jen proto, aby jsme se okamžitě zavrtali do toho amerického.A nadále jsou tři možnosti: 1/ NZ pojede pod jiným vedením a kytkovník se z N. P. přestěhuje sem – ideální stav, pokud zde zůstane neregistrovaná diskuse.
2/ Zůstane současný status quo – nejsem nadšen tím, že má práce se objevuje na cenzurovaném a žalovacím webu, ale pokud bude NZ fungovat v současné podobě, jsem ochoten to skousnout.
3/ NZ s registrací, nebo nefunkční znamená, že mizím.
Krakonoši, ani není registrace potřeba, prostě článeček -Kytkovník nebo jiný,pošlete Lice (clap)
To, samozřejmě, vím, jenže dokud fungoval NZ, měl jsem možnost aspoň zprostředkovaně na dotazy a připomínky reagovat, což už nejspíš nepůjde. A s jakoukoli, cenzurou, šmírováním a žalovaním (a o nic jiného pod zástěrkou registrace nejde), kategoricky nesouhlasím!
Ale Krakonoši – NZ zřejmě půjde zatím dál (jak řekla Dede) a určitě bude možné tady na naše případné dotazy i odpovídat.
Krakonoši, klidně používej NZ dál, jak jsi zvyklý – lidé si tu tvoje odpovědi najdou 🙂 (wave)
Počítám, že tu s publikováním ještě nějaký čas vydržím – navíc chci držet přístupný zvířetnický archív 🙂
Dokud to tu pojede tak, jak to jelo dosud, není co řešit. Až NZ skončí, skončím i já. Naštěstí je necenzurovaných a bezregistrace webů na netu dost.
ale na Hadech taky můžeš být bez registace, stačí vyplnit jen nick (nehcce to po tobě rodné číslo,adresu, nic, vyzkoušej si to….nebo můžeš být návštěvník a podepisovat se Krakonoš
To je hodně zbytečná paranoia. Zaregistrovat e-mail, který je jen na spasm je otázka 5min., vymyslet si jméno také. FB ani cloudy neovlivňujì to co do sítě pošlete. Podívejte se na to z pohledu diskuzního fora. Bez registrace ho může nějaký lump rozebrat na prvočinitele, roboti jsou také chytřejší než copy-paste a jak píšete, internet je džungle bez pravidel.
Ano, proto tu máme BSA a další žalobníčky. Já osobně jedu v privátní síti, která je zašifrovaná a nikdo v ní necenzuruje, nešmíruje a nežaluje. A v momentě, kdy se někam zaregistruji,zvětšuji šance hekrů, že se do ní nabourají.
Pokud se bavíme o přezdívkových registracích, tak vaše šance jsou naprosto stejné. Údaje o vašem počítači lze poslat na server už jen načtením stránky nebo stiskem tlačítka odeslat. Můžete se registrovat třeba přes PC v knihovně pokud checete být echt anonymní, ale riziko bez a s registrací (smyšlenou) je stejné. Vidím, že používáte stále stejnou přezdívku a nevadí vám, že rozsah IP adres příspěvků odeslaných pod touto přezdívkou je k mání (totéž jako byste se registroval). Navíc jste zašifrovaný, tak by vás to nemělo nijak tížit. Jestli chcete 100% bezpečí, tak nechoďte na internet a když, tak musíte aspoň v diskusích střídat prezdivky bez logického systému (a měnit IP adresy)
Moje IP adresa není IP adresa mého počítače, ale síťového serveru. Pokud by ji někdo bloknul, zablokuje přes tisícovku dalších uživatelů Navíc je mezi síťovým serverem a mnou několik, (počet se mění podle lokálního zatížení v síti) routerů, ten poslední mám u sebe na stole a umožňuje mi připojit k naší síti libovolný počítač, aniž by to bylo možno zjistit. Nicméně nehodlám dopadnout podobně, jako ten kluk na Sokolovsku, co vylezl na železniční vagon a teprve, když z něj těžce popálený spadl, si uvědomil, že v tom drátu nahoře je vysoké napětí. Měl velkou kliku (?), že zásah 25 tisíci volty přežil.
To jsem celkem pochopil, že budete za VPN a dalšími šifrovanými službami 🙂 V případě NSA vám to může být také k ničemu (firem s nimi spolupracujících je nemalá řádka a oni asi kontaktují ty „pravé“ sami…), v případě hackingu nebo čehokoliv jste ale chráněný úplně stejně s registrací nebo bez, protože data o vás jsou shromažďována úplně stejně (z vašeho prohlížeče, tedy pokud je máte šifrovaná, tak prostě taková jsou vidět). My trash mail a další služby umožňuje založit e-mail účet na 15 minut (tedy na odkliknutí registračního odkazu), je možné se registrovat odkudkoli se vám zachce a doma se jen přihlašovat. Jediné co může hrozit je to, že vaši přezdívku někdo zablokuje. Ale to je jedno, to bylo jen pro info 🙂
Náš server je proti NSA chráněn hardwarovou bariérou, takže neprůstřelně. Podrobnosti zde šířit, z pochopitelných důvodů, nebudu, řeknu jen tolik, že všechny pokusy o naboření skončily havárii počítače, ze kterého byl útok veden. Také se nám ještě nestalo, že by některý z hackerů zkusil útok opakovat.
Dede, díky za všechny ty roky. Dělalas to perfektně.
Je fajn, že budeš psát sem, ráda zaskočím, protože v poslední době píšeš výborně- jinak než dřív, ale opravdu velmi dobře.
Děkuju, milá Matyldo, za to, že sem chodíš, za tvé přátelství, za to, jaká jsi (inlove)
Dede, žádnými slovy nelze dostatečně vyjádřit vděčnost za ta léta prakticky každodenní práce. Proto jen jediné, ve kterém je všechno:
DĚKUJI
A jsem ráda, že tě mohu vídat dále tady.
Milá MaRi, já děkuju. Zvířetník byl projekt mého srdce, až moc, obávám se, a moc si přeju, aby se dál rozvíjel, získával nové lidi – autory, čtenáře i diskutující. (h)
K mému dnešnímu článku mě přivedly stesky po starých časech, protože tehdy ta prostá pravidla pro diskuzi, která jsem jen shrnula (nevymyslela), fungovala tak nějak úplně samospádem 🙂 A také to, že doufám, že se bude diskutovat i na Psu (nejen na Hadech), protože denní čtenost Zvířetníku teď zahrnuje +- 3 000 lidí a bylo by fajn, kdyby se jich do diskuze zapojilo víc.
Ano. Pokusil jsem se tomu pomoci tím, že jsem rozjel ty antické báje (přestože časově je to přitom stará věc, napsal jsem je už před lety) a Krakonošův výborný Kytkovník by měl taky udělat svoje, ale nějak se nedaří. Lidi prostě nemají chuť a ta registraci jim taky vadí.
(musím si ovšem připustit i možnost, že to asi zase tolik lidí nezajímá, hi hi 😀 )
Nějakou dobu jsem opět nereagovala na články a diskusi na NP.
Důvod: nemám ráda „to samo“. A když mě „to samo“ opakovaně odhlásilo, a to tak, že třeba při čtení článku v osm jsem přihlášená byla a v poledne už ne, to mi, řekněme, nepřišlo vhod. Přesto doufám, že diskuse u článků nezajde na úbytě.
(Dnes ráno jsem se přihlásila. Schválně, jak dlouho potrvá, než to „to samo“ zjistí (chuckle) )
Mně to občas taky samo odhlásí… bystřím si paměť při zadávání hesla 🙂 a pro jistotu ho mám napsaný v diáři 🙂
ale Pů, antika v Tvém podání je poutavá a má grády..a Kytkovník od Krakonoše si ráda čtu….
Napsala jsem ti dlouhej komentář – zamyšlení, ale spadlo mi připojení, když jsem ho posílala. Takže to beru jako pokyn shůry. 🙂
Dede, máš pravdu ohledně té odpovědnosti komunity, jen se bojím, že už je pro tu společnost pozdě a že bude potřebovat projít tou lekcí až do konce.
Ráda bych se mýlila…
Io, jsem mladá už hodně dlouho, ale přesto věřím, že POKUD SE CHCE, není pro žádnou komunitu pozdě. Na nic. A zejména na dobré vztahy. Ano, dostala jsem mnohokrát po fifáku, někdy jsem možná nepochopila dobře či přátelsky míněná slova nebo skutek a vzala je jinak – rozuměj hůře – než byly míněny, ale přesto víru neztrácím.
V určitém okamžiku pozdě je. Když se na hybná místa, ideálně neviditelná hybná místa, dostane dostatečné množství agresorů a komunita se rozdělí na „víc lidi“ a „míň lidi“, tak je její převrácení zpět do živé a zdravé komunity příliš obtížné. Kreativní stateční lidi začnou odcházet, protože jsou boje, které sice můžeš vyhrát, ale budou tě stát příliš mnoho, a pro ty tiché statečné, kteří nevyžadují první řadu a obdiv za každé slovo, ale kteří doopravdy komunitu drží (na rozdíl od agresorů, kteří vyžadují obdiv a kde co, ovšem doopravdy víc mluví než dělají), pro ty je snazší vybudovat někde jinde novou komunitu.
Všechno živé umírá, MaRi. Tak jednoduché to je.
A agresoři a Svatí Posledního Slova jsou nemoc, která tu smrt uspíší.
Ale víš co, klidně to zkus.
Napsala jsem sem ještě dlouhý osobní odstavec, ale pak jsem ho smazala. Byl v podstatě o tom, proč já už nechci být Zvířetník. Jestli tě to zajímá, ozvi se mi mejlem.