Přináším dalších pár dílů drablíků z dosud nepublikované povídky Alžběta a drak. Kdo máte rád literární gagy, jste na správném místě, ostatní to mohou aspoň zkusit:)) Jde o text, který má přesně sto slov a ctí zadané téma.
Úvod: Alžběta a drak je příběh o záchraně světa bez návodu – jednoznačný úkol, jako třeba zničit prsten nebo Voldemorta, beznadějně chybí. Alžběta ho zachraňuje, protože se smysly zjitřenými nezvyklou kocovinou uviděla dračici v nesnázích a nedokázala jí nepomoct. Příběh si ji pak vtáhnul sám, stejně jako Artuše, který měl původně v osmnácti letech úplně jiné starosti – jako například své jméno, akné, děvčata a hledání způsobu jak vysvětlit, že může být kadeřníkem, aniž by byl gay. Jediný, kdo je doopravdy potěšen, je dračice Brandy, protože život začal být zase zajímavý.
Drabble č. 14 – Říše
Královské starosti
Tak podívej, děvenko, budeš poslouchat, protože já jsem tvůj otec a král a mám toho tvého kvílení po krk.
Říše se mi pomalu sype na hlavu, kde kdo se chová, jako by ho něco posedlo.
Každá trochu mocnější obluda se mi staví na zadní, aniž by se – bohužel – žraly mezi sebou.
Bojovníci se potí jen v tělocvičnách a měří si BMI, ať už je to cokoliv. Když je pošlu na ty obludy, tak žvaněj o enviromentální rovnováze.
A ty, než abys mi ty bojovníky trochu nabudila do boje, chceš tablet. Možná bych zuřil míň, kdybych aspoň věděl, co to je!!!
Drabble č. 15 – Poprava pampelišek
Vydloubnout cibušku
„Jé, Brandy, ti chlupáči jsou ale roztomilí! Co to je za tvory?“
„To jsou cibušky. Lidi je nesnášejí, protože jak si hrabou nory, tak prý ničí louky. Ale je s nima sranda. Počkej, až si nás okouknou, budeme moct přijít blíž.“
„Lidí se bojí a draka ne?“
„Já je nežeru! To lidi se k nim chovají jako k pampeliškám. Vydloubnout a zlikvidovat!
„Ale já cibušky viděla i kolem vesnic?“
Brandy pobaveně zafuněla.
„Víš dobře, že umím zastřít svoji podstatu iluzí. No a když pak někdo přijde vydloubnout pampelišku (nebo cibušku) za kterou sedí naprdnutej drak… tak věř, že tam ta pampeliška zůstane!“
Poznámka: Cibušky jsou zvířata podobná cibetkám, která evolučně (s pomocí Brandy:)) reagovala na nebezpečí ze strany lidí magickou ochranou, která způsobuje, že každý, kdo je vidí, je překonán jejich kouzlem a roztomilostí, přičemž slabé povahy začínají šišlat „Čo je tu to ža žvižátko, není to cibuška?“ Je pozoruhodné, že proti jiným predátorům tato ochrana nefunguje:))
Drabble č. 16 – Zpovědnice
Zmeškaný hovor
Když otevřela počítač, byl po měsících na skypu zmeškaný hovor. On.
Tiše zírala na obrazovku.
„Fajn, Opustil jsi mě, protože jsi chtěl ještě něco zažít. Prý s lékaři bez hranic, ale doopravdy s tou zrzavou čubkou, co tě tam zlanařila.
Dobrá, zachovals dekórum, ale já věděla. A bolelo to. Děsně. Nudná, obyčejná, opuštěná.
Tak jsem si vzala z útulku psa. Potom našla v jeskyni draka.
A teď? Dračí žena. Asi bys nevěřil, co všechno už mám za sebou. Nuda? Někdy po ní toužím.
Ale i po tobě, čert aby tě vzal.
Zase jsi nedostupný.
Smůla. Já už na milosti nečekám.“
Drabble č. 17 – Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu
Kdo napsal návod?
„Brandy, to jsme teda v…“
„Neklej. Nevidíš dobré stránky.“
„Jaké??? Jsme přikované na vrcholu hnusně vysoké maniakálně hlídané věže!“
„No právě. Mohly jsme být v podzemí a ty okovy mohly být železné.“
„No a? Král je blbej, ale vyhrál.“
„Váš svět je inspirativní. I blbej král umí číst. Postupuje přesně podle mého návodu. Olověné kruhy a vrcholek věže.“
„Tvého???“
„Vydrž.“
Dračice zavřela oči a… najednou mě síla moci hodila na zem. Bez pout!
Olověné kruhy se rozplynuly. Brandy labužnicky roztáhla křídla.
„Nasedej. Jsou blbí, ale ne hluší.“
„Tys napsala návod, jak uvěznit draka?“
Brandy se ušklíbla.
„Jo, a velkým písmem!“
(Poznámka – kdo z vás ví, ke se Brandy inspirovala?:))
Drabble č. 18 – Hemžení
Když drak po něčem touží… obvykle to dostane
Ne a ne! Byly jsme tam včera a ještě teď se červenám!
Jaký nic nestalo? Ten chlap si myslel, že ho ošahávám! Navíc jsi to udělala naschvál. Zneužíváš toho, že tě lidi neviděj.
Jaké zoufalé hladovění? To bylo před sto lety!
Ne, ani perníčky. Dokonce ani dubenecké. Vždyť jsi drak, proboha!
Dobře, tak naposledy. Ale v normálním košíku. Odmítám vozit neviditelného draka v autíčku. Už tak vypadám jako blázen.
Kromě toho je to nebezpečné, protože je tam vždycky plno lidí, děti se hemžej, kam se podíváš, a ty obvykle samým vzrušením neudržíš plameny.
Fakt nechápu, co na tom supermarketu vidíš…
Drabble č. 19 – Ví o nás
Kdo je nedostupný?
Vůbec se v tom nevyznal.
Nevolal domů často, cestovat za internetem bylo nebezpečné. Když už ale na netu byl, obvykle se po skypu ozval.
Poslední dobou však Alžběta nikdy nebyla doma.
Nechtěl vypadat jako pitomec, nechtěl se ptát. Nakonec nevydržel.
Syn řekl, že mamka má psa a tak je často venku. Což znamenalo, že neví nic.
Dcera jedovatě podotkla, že máma má novej účes a courá se po nocích. Což znamenalo, že taky nic neví a zlobí ji to.
Naštvalo ho to. Kde se toulá?
Znepokojilo ho to. Chodí sama?
Něco se děje, věděl to.
Byl překvapen.
Srdce ho bolelo.
Bonus č. 6
Chvála abstinence
Tyhle baby by snad dostaly pod stůl i trolla, kdyby s nimi pil dostatečně dlouho.
Proč jsem jim vlastně neřekla, že řídím?
Takhle zle mi snad ještě nebylo. A to si říkají kamarádky!
Spaní nefunguje, musím to rozchodit.
Do tý jeskyně dojdu, i kdybych měla zdechnout.
Hlava mi asi praskne.
Bude tam chládek.
Jen ti kluci dole u potoka, kdyby tak neřvali!
Áááách, konečně.
Hm, uvnitř musela spadnout část stropu, balvany jsou až u vchodu.
Opatrně… co????
Bože, slibuju, že už se nikdy neopiju… mám halucinace!
Že v té hromadě kamení nemůže být zasypaný drak?
Proboha, on na mě mrknul!
Drabble č. 20 – Transakce
Setkání v jeskyni
„Když se zmenšíš, tak se odtud dostaneš! Říkalas, že jsi kouzelná, tak to udělej!“
„Nemůžu!“ kvílela dračice nešťastně. „Nedokážu se zmenšit, když mi hrozí nebezpečí! To je absolutně proti všem mým instinktům!“
„No jo, ale takhle se všema instinktama umřeš, protože to křídlo budeš mít rozmačkaný!“
Alžběta sice úplně nevěděla, jestli se jí to nezdá, ale toho draka jí bylo děsně líto. Byl na tom momentálně ještě hůř než ona. Zoufale se snažila vymyslet nějaké řešení.
„Tak se dohodneme – já odvelím ty kluky a ty se zmenšíš, abys z toho vypadla, platí? A potom tě ochráním.“
A podala dračici ruku…
Drabble č. 21 – Cesta pravé ženy
Proč nebýt dokonalou ženou
Byl to ten časopis. Na titulu byla dívka a úžasný dort.
Brandy se zamilovala do toho dortu.
Pak ale četla dál.
Dokonalá žena… ach. Není ona vlastně taky žena?
„Sebevědomí!“ Brandy se zazubila, plachostí netrpěla nikdy.
„Kariéra!“ Samolibě si vzpomněla na prodělané boje, které byly většinou vítězné.
„Okouzlující křivky!“ Nejdřív nalétla nad rybník, ale foukal vítr.
Potom se zmenšila před Alžbětino zrcadlo. Kriticky obhlédla půvabnou křivku krku, klenuté boky, silné spáry, elegantně nesený ocas a spokojeně povzdechla – na cestě stát se pravou ženou zjevně neležel ani kamínek.
„Dieta!“
Přečetla si to jednou, podruhé…
Hm.
Rozhodla se.
Být dračicí je lepší!
Jééé, to je krásný. Já to našla až teď. Moc pěkně se mi to četlo. Děkuji.
Mně se to líbí moc, mám ráda fantazijní světy propojené s naším. Má to styl a vtip, a jak se to tak pěkně rozrůstá, tak by to mohlo klidně být i delší než povídka (wasntme) Trochu ztrácím přehled, paměť nějak vypovídá, ale říkám si, jestli náhodou dračice nezavadila křídlem o svět paní Klíšťové… (whew)
Bingo! 😀 Aneb: Chycenou čarodějku zavřete do teplé a čisté místnosti… (chuckle)
Dede, děsně mě baví to číst (y) .
Děkuju, milá zano! (inlove)
Fantazii na „fantazy a sci-fi“ jaksi nemám. Ale tohle je Dede tak skvěle psané, že si to od začátku užívám už (a nejen)kvůli tvému stylu psaní. A také už vím, že si musím počkat na „punch line“ na konci, protože ta dá všem předešlým větám správný smysl. Třeba hned u první drabble..“A ty, než abys mi ty bojovníky trochu nabudila do boje, chceš tablet. Možná bych zuřil míň, kdybych aspoň věděl, co to je“ 😀 . Nebo ta „Fakt nechápu, co na tom supermarketu vidíš…“ 😀
V souvislosti děje se zatím trochu ztrácím, ale to je asi moje vina, nejsem v tomto žánru „trénovaná“. Nechápu totiž, jestli jsou drabble č. 6 a 20 zpětná momentka (jak by se přeložil „flashback“), protože tím příběh začíná (viz tvůj úvod do děje). Nebo je to obráceně, při vůbec prvním draggle jsme naopak vlastně už v „současnosti“ a postupně nás seznamuejš s tím, jak to všechno začalo? Budu poctivě číst dál, třeba si to nakonec sama v hlavě přerovnám tak, jak to má být.
Každopádně bych něco takhle trefně jen sto slovy nikdy nesvedla. Vlastně se drabble asi musí JEN číst. Protože na to ústně „popsat-převyprávět“ někomu jednotlivé díly bych tedy já určitě potřebovala nejméně dvakrát tolik slov a stejně bych to zkomolila do nesrozumitelnosti.
Skvělé Dede, jako všechna tvá povídání a spisy. Těším se na další.
Maričko, čteš to správně! A neboj, zmatek v tom nemáš jenom ty – já taky, občas (chuckle) To je tím, že buduju děj na základě témat, která neovlivním a jdou za sebou nikoliv podle mé vůle… prostě challenge 8)
Píšeš tak vtipně a laskavě milá Dede! Ráno jsem se v posteli chichotala u tabletu a Nielsík chtěl moc vědět, co mě to hned po probuzení tak pobavilo. Já totiž po ránu úsměvy moc neoplývám, zvlášť, když teď chlapečkové vstávají před šestou, což je hlavně o víkendech a svátcích výživné…
Nemůžu se dočkat, jak se bude děj vyvíjet dál!
A zajímalo by mě, jestli píšeš každý den a nebo si to nastřádáš a napíšeš to pak jedním vrzem všechno? Máš úžasnou fantazii, díky, že se s námi podělíš…
Kaštánku, děkuju moc! Pro autora je to jak živá voda přečíst si taková slově (blush)
Jinak píše se denně – vždy jeden večer se vyhlásí téma a do druhé půlnoci to musíš mít napsané. Proto je to taky challenge! (chuckle) Poslední dny jsem obvykle psala a závodila s ručičkou hodin těsně před půlnocí, protože ten čas prostě nebyl. Bohužel někdy je to znát na kvalitě textu.
Ale je to ohromná psina a člověk musí trochu zahýbat mozkovými závity v jiném směu než obvykle, což mi opravdu neuškodí 😛
Milá Dede, konečně jsem se dozvěděla, kterak si pořídit draka … i když je fakt, že i můj taťka si sem tam draka zaopatřil, ovšem po určité lhůtě zase propustil … aby si mohl posléze opatřit jiného (Pepo, už máš zas draka!“ hořekovala moje maminka) (chuckle) !
Díky za tvá drabblata – ten den je hned veselejší. Dnes na jihu Jižní Moravy prší … hurá!
Jsem ráda, že se ti to čtení líbí, milá Ygo (inlove) , jen tu pořád dumám, co že to ten tvůj tatínek měl, kdy tvoje maminka hořekovala nad drakem… (wasntme)
Jo, milá Dede, k draku lze přijít velmi snadno – ale potom ty následky… třeba úterý po Velikonocích bývá krušné
A někteří lidé ho mají lacino, třeba já (experimentálně ověřeno) 🙂 .
Dede, píšeš čím dál líp a jsem zvědavá, jestli se Ti povede poskládat z těch střípků souvislý příběh.
No jo, někteří lidi jsou nenároční, někteří lidi mají draky jménem Vaječňák nebo Malý Pivo… (inlove)
Milá JJ, já doufám! Ale když to tvořím na přeskáčku, tak ví Bůh, kam se ten příběh domotá…
To bude asi těmi silnými moravskými povahami – tady u nás se sice jeden může sesekat jak pažitka, ale pořád má jen tu opici (rofl)
To máš tak – nejprve byla opica, která se určitými fyzikálními veličinami (čas a množství) přetransformovala do draka. Opica sedávala za krkem, kdežto drak (přirozeně) seděl už na hrbě (rofl)
Chichi, já měla původně dvě jiná zvířata v merku – tu opici (tam jsem byla na správné stopě:)) a pak vlka! Toho si taky jeden užene jako nic (chuckle)
Dede, ruku na srdce, ten drak je o hodně lepší než vlk (blush)
Jo! (Eh, většinou:)) 😉