Přináším dalších pár dílů drablíků z dosud nepublikované povídky Alžběta a drak. Kdo máte rád literární gagy, jste na správném místě, ostatní to mohou aspoň zkusit:)) Jde o text, který má přesně sto slov a ctí zadané téma.
Úvod: Alžběta a drak je příběh o záchraně světa bez návodu – jednoznačný úkol, jako třeba zničit prsten nebo Voldemorta, beznadějně chybí. Alžběta ho zachraňuje, protože se smysly zjitřenými nezvyklou kocovinou uviděla dračici v nesnázích a nedokázala jí nepomoct. Příběh si ji pak vtáhnul sám, stejně jako Artuše, který měl původně v osmnácti letech úplně jiné starosti – jako například své jméno, akné, děvčata a hledání způsobu jak vysvětlit, že může být kadeřníkem, aniž by byl gay. Jediný, kdo je doopravdy potěšen, je dračice Brandy, protože život začal být zase zajímavý.
Drabble 07 – Hlavně klid
Když musím, tak… musím
„To nemyslíš vážně!!! To nedokážu! Bojím se výšek a zvracím, když se na kolotoč jen koukám!“
Brandy se zubatě usmála a po mě přejel mráz. Ona to myslí vážně!
„Lítání je nádherný. Nebe máš nad sebou pořád stejně vysoko. A nesrovnávej mě s kolotočem!“
„Dobrá, bojím se hloubek! A navíc, tvoje šupiny jsou spíš brnění. Sedět na nich… zrovna tam obrněná nejsem!“
„Vezmi si deku. Ze mě nespadneš. Hm… když já nebudu chtít.“
Zase ten potměšilej dračí úsměv.
„Brandy! Já se bojím!“
„Jsi dračí žena.“
„Poletíš… pomalu a nízko?“
„Nasedej!“
„Budu zvracet!“
„Klid… koukej na ten obláček, jo?“
„Jakej? …Braaandýýýýý!!!“
Drabble č. 8 – Na cestách
Cesta tam a zase zpátky
Bolest se šíří ve vlnách, zatmívá mi zrak a vzdaluje od reality. Boj o dech a návrat se najednou zdá méně podstatný. Tma vypadá vlídně a měkce, zve k odpočinku, který mi tak zoufale chybí.
Najednou moje ruce sevřou silné mužské dlaně, drsné, živoucí a naléhavé.
„Nesmíš to vzdát! Tam ještě nepatříš! Bojuj!“
Nechci bojovat. Bolí to. Zato ta laskavá, vstřícná tma…
Dlaně mě znova sevřou, hlas je stále naléhavější. Žádá, rozkazuje!
„Vrať se! Hned!“
Slyším i… zoufalství?
Nechci tomu hlasu ublížit!
Chytám se odhodlaných dlaní a zkouším bojovat.
Krůček po krůčku zpátky, k bolesti, k životu.
Čekají na mě.
Bonus – vtipné drabble na téma Kudla v zádech
Nejvhodnější poloha
„Člověk by si myslel, že když je jednou princezna… tak aspoň ví, co je to čest, když už nemá tu slušnost ani poděkovat!“
Artuš plane rozhořčením a trošku i rozpaky. Že by něco nepochopil? Nenávidí fakt, že je mu osmnáct. V osmnácti je život zatraceně těžkej.
„Uklidni se. Je to prostě pubertální holka a navíc rozmazlená. Zachoval ses jako chlap, nemáš se za co stydět.“
Jenže pokoření tak snadno nepřebolí.
Něco mě napadá.
„Drahý Artuši, měl bys vědět, že chystá-li se ti někdo vrazit kudlu do zad, tak je v té nejlepší pozici na to, aby ti mohl políbit prdel!“
Drabble č. 9 – Umění pro umění
Osudová maličkost
Úplně tomu propadl. Bylo to tak vzrušující, realizovat vlastní nápad! Nejdřív hledal samorosty, pak je s láskou a stoupající zručností čistil a skládal z nich přesně to, co měl už měsíce vypálené v duši.
Nikdo si ho nevšímal. Desetiletí kluci nadělají hloupostí!
Stůl měl plný nákresů, často se chvěl rozčilením i štěstím zároveň – objevil návykovou radost z vlastní tvorby.
„Babi, potřebuju venku nějaké místo pro svůj projekt!“
„Hlavně ať to, Artuši, nikde nepřekáží.“
Snažil se, a bylo to krásné. I květiny nadloubal a vysadil. Sluneční hodiny!
Nevšiml si a nikoho nezajímalo, že do tohoto kouta dvora slunce vlastně nikdy nesvítí…
Drabble č. 10 – Punková nutrie
Světy se ovlivňují
Na první pohled to bylo legrační.
Bytosti, které znám jako pohádkové, jako by se prolnuly s úlety moderního světa. Zaregistrovala jsem vodníka v kostýmu Spidermana, skupinku ďáblíků se skejťáckým image, a nutrii s čírem, podupávající si do rytmu neslyšené hudby, o které Brandy tvrdila, že je to bludička.
Jenže Brandy se nesmála.
„Světy se ovlivňují. Relativizace dobra a zla ve vašem světě přináší zkázu i nám. Tohle je jen… směšné. Horší je, že ti skutečně zlí a mocní přestávají dodržovat pravidla, za kterých je ti dobří mohli přemoct. Třeba, že lidi se nesmějí žrát v pondělí. Už chápeš, proč bojujeme?“
Drabble č. 11 – Spřízněná duše
Dračí test
Brandy strašně ráda jezdila v autě, jen co jí přestala vadit velikost vzrostlého varana. Opírala se předními spáry o palubní desku, jistila se ocasem a moje upozornění na airbag ignorovala.
Milovala předjíždění a neměla moc pochopení pro pravidla, protože – jak říkala – predátor zůstane predátorem. Nechápala, že to vidím jinak.
A pak se to stalo.
„Ty idiote, nevidíš, že pouštím chodce! Vždyť jsi ho mohl zabít! Já tě…“
Nebezpečně předjíždějícímu audi najednou vzplanuly pneumatiky, zavrávoralo a smykem zastavilo na autobusové zastávce. Lidé prchali, arogantní řidič též.
S úžasem jsem pohlédla na dračici. Mrkla na mě.
„Jsme jedné krve, ty a já!“
Drable č. 12 – Malí a oškliví
Nechval dne před večerem
„Bože, Alžběto, co to je???
„Ohnivý démon.“
„A to máme…zničit?“
„Jo.“
„S tímhle?“
„Jo.“
„A sakra…“
„Proč tu není Brandy?“
„Oheň proti ohni nedělá dobrotu. Připrav se…“
Žhnoucí bytost humanoidního tvaru si nás konečně všimla. Zařvala.
„Co chcete, vy ubožáci? Lidi… slabí, hloupí, ubozí skrčkové! Spálím vás na prach!“
Ten plamen nás málem dostal. Cítili jsme se strašně… hořlaví. Přitom jsme museli být blízko, paradoxně šlo o přežití.
Démon se opět nadechoval.
„Artuši?“
„Téééď!“
„Áááááúúúúú… sssss, plop, plop.“
Stáli jsme nad dýmající hromadou podivného popela, ruce se nám třásly. Úlevou. Vybrali jsme správně! Pěnový hasičský přístroj démon skutečně nerozdýchal…
Drabble č. 13 – Dieta
Dračí dieta
„Brandy, tohle křídlama nebude… Řekla bych, že za ty těžký starty můžou spíš hamburgery.
A netvař se nevinně! Já dobře viděla, jak jsi jim tuhle v mekáči naschvál dejchla na várku připravenou pro školní autobus! Zatímco ti chudáci zoufale rozebírali termostat, sežralas hamburgery pro třicet dětí a učitele.
Já vím, že taky mlsám! Ale pořád ještě se unesu.
Měla bys častěji zařadit zdravou dračí stravu.
Princezny ne! Třeba srnce, koloucha, zajíce…
Ne, neříkala jsem cvrčky! A určitě tě nechci umořit hladem.
Chci tě bojeschopnou, aby ti nemohli ublížit, víš?
Nejsem nelida.
To víš, že si k tomu můžeš vzít kečup…“
Přidala jsem ještě dva drablíky za sobotu a neděli (č. 12 a 13) Užijte si 🙂
Dede, jsem moc ráda, že jsi se na drabble dala. Ty tvoje jsou moc čtivé, zajímavé a jsem moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. A Brandy přímo miluju. Teda ne jako alkohol, ale toho tvýho dráčka 🙂
Milá Toro, já si jen bezuzdě vymýšlím, ale ty dokážeš napsat drablíky ze života! Na daná témata! Sama někdy koukám, jak se ti to vede 🙂
Já to prásknu:
Tora píše tady: http://sosaci.net/dmd/user/4515/moje-clanky
JJ: http://sosaci.net/dmd/user/488/moje-clanky
A záhaný uživatel Tirik:)) http://sosaci.net/dmd/user/546/moje-clanky
A nakonec klasika – Io: http://sosaci.net/dmd/taxonomy/term/85
Na Ukrajině už se to začalo kydlit. Fašistická vláda je sice zadlužena víc, než Řecko, ale místo aby se snažila dluhy splatit, terorizuje občany, kteří s ní nechtějí mít nic společného. Takže počítejte s tím, že Putin zavře kohoutky od ropy a plynu, což Evropu položí, protože adekvátní náhradu za tyto suroviny z Ruska, (množstevní i kvalitativní), nemá! (flex)
Milá Dede, těšila jsem se na pokračování a a a – zase super. A ten (to, ta?) první drable je jak ze života – akorát Brandy mi chybí (chuckle) .
Jenom doufám, že v posledním stoslůvku ten svět zachrání – moc by mne mrzelo, kdybys ses nakonec obrátila k realitě 😉
Milá Dede, jsi čím dál lepší, těším se na další díly. Tebe si budu i číst (jinak jsem na tom jako literární kritik, stačím sotva psát). 🙂 (h)
Děkuju moc a vracím poklonu… Tvoje povídání se taky skvěle čte – pokud mu rozumím 😛 (naštěstí píšeš, pro nás, fyzikou nepolíbené, ty vysvětlivky… (inlove) )
Jinak taky dost děsně nestíhám, tak většinou někdy sednu, pročtu co můžu, rozdám kachny a pak to zase pár dní nevidím. (blush)
Mila Dede, zrovna jak Verenka obdivuju, ze tohle pises. Je to tak dobre normalni a nadano predstavami a hrave, ze si to velmi rada prectu, i kdyz jinak fantasy opravdu nemusim. Jsem na tom asi jak Verenka – i moje povolani je velmi pragmaticke, takze mam asi profesionalni deformaci.
Jeste bych chtela poznamenat, ze ja osobne bych mela problem zucastnit se kolektivni literarni akce. Mam rada lidi, mam rada spolecnost, dinner parties, setkani a srazy, hudebni festivaly. Ale jakmile mne nekdo zacne dirigovat, tak se mi neco prepne v mozku a zacnu se vzpecovat nebo zapsknu. Proste prilis organizovane kolektivni kulturni pociny mi nesedi. To neni nic proti tobe, Dede, jen vyjadruju sve postoje. (sun)
Hanko, já to mám jako aktivní odpočinek 🙂 Je to tak jiné, než to, co píšu pořád (obecně, nejen na NZ), a navíc, já ráda myslím tímto způsobem 😛
Jinak tohle je moje první akce tohoto druhu – už jako děcko jsem nosila domů ze školy poznámky, že jsem nekolektivní a moc se to léty nezlepšilo (blush) Ta témata prostě beru jako výzvu – někdy to jde samo, jindy ne… jako ve všem 🙂
Je to veľmi poetické a veľmi zvláštne/pre mňa/Skúšala som niečo vymyslieť,ale svet fantazy mi je cudzí-možno i preto,že nemám deti a moja práca je veľmi pragmatická.Obdivujem,že dokážeš tvoriť tak žánrovo rôzne.
Verenko, tady si můžeš vymýšlet i psát věci ze života, jak chceš – jen musíš dodržet sto slov a téma 🙂
A pokud jde o fantasy – já si odmala ráda vymýšlím – nastavuju základní předpoklady a pak se v příbehu snažím držet logiky věci, s respektem k těm předpokladům. Čím zvláštnejší základ, tím zajímavější (nebo absurdnější) potom mohou být i ty nejjednodušší činnosti (chuckle) A fantasy mi dává obrovský prostor k nevšednímu vymýšlení! (angel)
Tak si čtu a říkám si – ten třetí jsem ještě neviděla, jak je to možný? A pak mi to došlo. 🙂
Dneska večer vyhlásí to bonusový téma, tak ho tam honem hoď. Do toho bonusovýho, v Umění už by ho nenašli.
A koukej napsat tu povídku, vypadá to hodně, hodně zajímavě! (h)
Mám dojem, že skončí drabble, já padnu na hu… ústa a bude po povídce 😛
Kdyby vodník v kostýmu Spidermana a nutrie s čírem nepatřily mezi moje běžné pracovní záležitosti, asi bych se divila víc 🙂 A ten kluk se slunečníma hodinama je vlastně něžná záležitost.
Měla tam být něha… 🙂
Prosím tě, kde máš spidermany a nutrie? To tak učíš nebo něco na ten způsob teď překládáš? (inlove)
Spidermany zrovna ne, ale zato plno odkazů na punkové kapely, což je pro mě třeba pole neorané víc než Spiderman… plno reálií z této společnosti a z řad feťáků a nechtěj vědět, jak blbě se mi tvoří přezdívky drogových dealerů, když jsem po pracném pátrání zjistila, že původ slova je obvykle u fetu nebo prostituce… Ve čtvrtek jsem vytáhla ze studny starší mrtvolu po rituální vraždě, kdy jsem málem zvracela s hlavními hrdiny- máte někdo ponětí, jak je to sugestivní, když to zkoumáte slovo od slova a ještě se tomu snažíte dát rozumnou formu, aby to bylo čtivé a čtenář si to pěkně představil? Jenže je to jeden z oblíbených podžánrů fantasy….
Brrr! Já čtu v angličtině prakticky furt (Kindle) a takové scény, pokud nastanou (eh, já si dost vybírám knihy tak, aby tam zase takových scén moc nebylo 😛 ) čtu tak nějak zlehka – porozumím, ale nesnažím se to překládat. Klobouk dolů, že to zvládáš… (inlove)
Ufff, Matyldo, to teda musi byt fuska – a to myslim seriozne bez jakekoliv nadsazky. To jsou obcas vyrazy, kterym ani nerozumim v anglictine, natoz je prekladat do cestiny.
Hano, v takovou chvíli jsou mi pomocníkem některé online slovníky, bez těch bych to nezvládla.
Moc nechybělo a bylo by možno číst v jednom nekrologu:
Zesnula při čtení bonusu k drabbl…(*) byvši udávena křupkou (whew) (chuckle)
Dede, velmi výstižné. S dovolením budu používat.
(*) Jak se vlastně skloňuje drabble v plurálu???
To zatím nikdo neví. Já prosazuju drabble bez drabblete (jako kuře) nebo drablík bez drablíku. Uvidíme, jak se to ustálí.
Jsem ráda, že ses neudusila (inlove) a drabble neumím skloňovat, používám počeštěný výraz drablík – s tím to už jde samo (wave)
Ad titulek: Marně.
NASA – Tahle civilizace spěje ke svému konci! (www.novinky.cz).