Bože, jak ten čas zvířatům letí – kam zmizelo to malé bílé štěně !!! Odpovím si sama – no vyrostlo (a v jakou krasavici). (h)

Trixie má hladkou srst a vzhledem ke zdejšímu podnebí bych neřekla, že líná, spíše jen celoročně mění chlupy (ani nevím, jestli mám psát srst, nebo jen kůži, protože „kožich“ to rozhodně není). Stejně tak u koček, chlupy zanechávají celoročně všude. Ovšem, Woody má fakt ocas jako liška a málokdy se mi ho podaří pročíšnout od kořene až na špičku. Nejprve se zdá, že to půjde hladce, ale tak uprostřed ocasu se hřeben zasekne a pak už musím přitlačit a to se Woody nelíbí, takže většinou špička zůstane nepročísnutá. To jsou chvíle, když si říkám, jak zvládne česání celé kočky třeba Apina u Amálky, nebo Terrovic u svých nadměrně chlupatých koček. Mně stačí jeden kočičí ocas. A ač jsou Ariberry náramné krasavice, jsem vlastně ráda, že Trixie nemá jejich kožichy a hladce ji pročísnu čímkoliv. No ve zdejším podnebí (hlavně tom horkém) by Dede, asi tvoje holky trpěly (až teď jsem si prohlédla ty krásné fotky z Babiččina údolí).

Ale když už jsme u zvířečích chlupů. Podle zákonu schválnosti se nám rozbila pračka zrovna mezi mezi dvěma návštěvami. Ale protože pračka byla už 25 let stará, tak trochu jsme s jejím brzkým odchodem počítali a jednu měli už předem vyhlídnutou. Novou jsme tedy koupili během deseti minut, o dva dny později ji dovezli a rozbitou odvezli s sebou. ALE u té staré (a všech předešlých, které jsem kdy měla), byl na vrchu „prací vrtule uprostřed bubnu“ (am. způsob praček) záchytný košíček na odpad z praní. Po každém vyprání se mi tam zachytily chuchvalce, které jsem vyndala a vyhodila. Nejvíce jsem to ocenila v posledních „multi zvířecích“ letech. Přestože jsem před praním vždy kočičí ručníky a povlaky Trixiných polštářů řádně vytřepala, v košíčku i tak byly dost velké chuchvalce chlupů. No a teď jsem zjistila, že tahle nová pračka žádný sběrný košíček nemá, v přiložené brožůrce také o něm nebyla řeč. Nechtělo se mi to věřit a s praním zvířecích věcí jsem váhala. Pak jsem se na internetu dočetla, že pračky posledních snad deseti let už žádné záchytné košíčky nemají, nejsou třeba, protože zvětšily průměr odpadových trubek a veškerý odpad se prostě odplaví s vodou. Přijde mi to nesmyslné „vylepšení“. Znamená to, že ty extra zvířecí chlupy se místo v košíčku (kde je mohu vyhodit) postupně hromadí někde v hloubi odtoku a po čase hrozí ucpání odpadových trubek – podstatně dražšího řešení, než ruční vyhození chuchvalců? Opravdu teď potřebuji vyprat všechno zvířecí povlečení, ale zatím jsem se k tomu neodhodlala, bála jsem se, že okamžitě ucpu fungl novou pračku. No budu to muset risknout, přeci to všechno nebudu prát ručně !!! Zajímalo by mě, jak jsou na tom evropské pračky a zda také perete zvířecí „povlečení“ v pračce? Zdejší sušičky samozřejmě filtr dále mají (já sušičku nemám), ale proč je přestali dávat do praček opravdu nechápu.

😀 Berušce jsou skutečně vidět kotníčky-patičky, ó jak troufalé 😀 .
Naše zvířectvo nelíná, naše psová byla před 14-ti dny paní chovatelkou vytrimovaná a já ám za úkol ještě pilně furminátorovat zbytek podsady, aby se uvolnilo ve folikulách místo pro růst pesíků a ty by měly být správně pravidelně vypepřené a tvrdé jako dráty. Uff. Nevím, jestli to dokážu, no pokusím se, aby paní chovatelka měla radost. Už menší radost má z těchhle procedur Ajvi. Ale nelíná!!!
Dareček, pacholek jeden, ten začíná línat a vzhledem k tomu, že od malinka je s ním potíž při jakékoliv manipulaci, tak si bude muset vylínat bez pomoci. Drápanců jsem už od něho utržila mnohem víc než od všech našich předchozích kocourů dohromady. Jeho poslední černý pountík byl přede dvěma týdny u pana doktora. Jela jsem s kočkourem očkovat prevenci. Vytáhla jsem vzpouzejícího se kočkoura z přepravky. Syčel a vrčel jako tygr. Pan doktor ho chtěl jenom prohlédnout a já se těšila na pochvalu, jaký je to pěkný kočičí chlapeček. Nic takového, k tomu mi ten holomek nedal šanci. Když mu pan doktor píchl injekci, tak Darek zařval, prokousl MĚ, vlastní paničce, dva prsty a doškrábal ruku, teklo ze mně hódně krve (mám špatnou srážlivost). Darka jsme společnými silami vrazili zpět do přepravky a potom pan doktor musel ošetřit a zalepit mě! To trvalo déle než samotné proočkování kočičáka. Ale moje ošetření neúčtoval 😛 .
Takže když bylo nedávno plno bílých chlupů okolo branky a před tím se konal velký kočičí řev, ani jsem ho nelitovala. I když bylo jasné, že dostal na frak a to pořádně. Přišel domů jako spráskaný pes, zalezl do pelíšku a ráno mě ani nebudil. Řekla jsem mu, že je to dobře, alespoň vidí jaké to je, když je jeden dodrápanej a dokousanej (envy) .

Já vám Dede nevím. Naši kočičáci jsou tvorové veskrze domácí. Ven nechodí. A mám takový pocit, že chlupy pouští tak pořád nějak stejně přes celý rok. Chlupy se drží všude a nejvíce a nejraději na mém černém prádle.

Kdybych měla soudit podle venkovních koček u nás ve FN, tak zdejší kočičák na podzim nasadil kožich typu bude zima jako sviň. A nebyla. Tak nevím.

Ale já chci jaro. Opravdové jaro mého mládí. Teploty tak do 20 nebo trošku přes. Sluníčko a kvetoucí koberce pampelišek, fialek a tak dále. Po tom se mi stýská. Mám pocit, že nám nějak vymizelo.
Hlavně aby nebylo hned léto.

Míša z Plzně