Tak já ani nevím, jestli to vlastně patří do polévkového povídání, protože krkonošské kyselo se u nás podávalo jako samostatné jídlo, obvykle k večeři. To proto, že po poctivě udělaném kyselu už nikdo neměl na další jídlo ani pomyšlení, což byl přesně důvod, proč se v chudých krkonošských chalupách vařilo.

I když… můj otec o tom našem vždycky říkal: „Tak tohle není normální kyselo, to je jeho luxusní varianta!“ Nepřu se, protože on v těch horách vyrůstal a babička věděla o šetření první poslední. Život býval na horách tvrdý, takže chápu, že byli rádi, když dali dohromady všechno, co kyselo potřebovalo a ono se jedlo… no, hodně často.

Obecně vzato je kyselo na suroviny opravdu nenáročné – potřebujete chlebový kvas, sůl, kmín a sušené houby na základní polévku, a k tomu cibuli, vajíčka a brambory, aby v tom kyselu mělo co plavat. Chudé varianty si určitě představíte sami (málo nebo žádná vejce – většinou), takže vám tady popíšu tu „luxusní“, kterou jsem měla moc ráda.

Na základ potřebujete chlebový kvas, který zalejete vodou a necháte nějakou dobu stát – pokud je starší nebo ztvrdlý, určitě ho nechte namočený přes noc. Většinou to ale není třeba, protože tady u nás v každé pekárně prodávají čerstvý kvásek, který se rozmočí jedna radost. Potom dáte do většího hrnku (kysela se v podstatě nedá udělat málo:)) vařit vodu se sušenými houbami, solí a kmínem – ne moc vody, protože se k tomu přidá ten namočený kvas a musí se vám to do hrnku vejít.

Potom namočený kvas rozkvedláme a vlijeme k houbám. (Pamatujete na staré dřevěné kvedlíky? Na chalupě jsme mívali mimo těch běžných i kvedlíky udělané ze smrkových větví, kde onu kvedlací růžici nahrazovaly pahýlky větviček rostoucích z té větve – bylo to očištěné od kůry, krásně nepravidelně výtvarné a fungovalo to!:)) Mícháme a pomalu vaříme, až to změní konzistenci, zhoustne to a jaksi zesklovatí – těžko se to popisuje, ale to se při kouknutí do hrnku pozná.

Vedle uvaříme brambory ve slupce. Kolik? Nu, podle toho, kolik lidí a jak chcete nakrmit:)) No a nakonec na velké pánvi osmažíme hodně nakrájené cibule a pak na ni dáme tolik vajec, kolik jich můžeme postrádat (víc je lepší) a uděláme klasickou smaženici – je lépe ji nepřesmažit, nechat vajíčka malinko teklavá. Usmažená vajíčka pak dáme do kysela.

Servírujeme tak, že do talířů dáme tolik oloupaných vařených brambor, na kolik se strávník cítí, a přelijeme kyselem s vajíčky. A pak už jen jíme, až se nám dělají boule za ušima:)) V Krkonoších i v Podkrkonoší je kyselo běžné dokonce i dnes, byť varianta prodávaná v restauracích mě zatím vždycky zklamala.

A tak by mě zajímalo – jak moc ho znáte vy, kdo z našeho kraje nejste? Vaří se u vás? Stejně nebo jinak? Třeba se u vás vaří něco podobného, ale jinak se to jmenuje. Pojďme si dnes povídat o kyselu a polévkách pro chudé… 🙂

(Ilustrační foto – Wikipedie)