Omlouvám se za článkový výpadek, ale řemeslníci konečně dodělali veškeré práce produkující šílený prach a špínu, takže jsem včerejší odpoledne a večer strávila úklidem a na psaní mi už nezbyl elán. Polévkové snění – tentokrát fazolové, vyjde v sobotu (blush)
Jinak musím poznamenat, že jsem mimořádně myslela a napadlo mě půjčit si průmyslový vysavač i se všemi hejblaty. Je to bezvadnej pomocník, neudusil se, ani když jsem se dusila já, a díky inovativnímu systému použití přidaných koncovek se mi podařilo vyčistit třeba i trámy – nejvíc byla totiž stavebním prachem a špínou postižena podkrovní ložnice.
Nedá se říct ani náhodou, že by bylo hotovo, ale je tu o mnoho snesitelněji. Jenže včera před půlnocí jsem prostě padla a psaní holt odročila na další den (angel)
To ses toho prachu a špíny zbavila dost rychle, to je fajn. Teď už to bude za chvilku zase dobrý.
Zatím jsem se zbavila děsného prachu, jinak je zaprášený průběžně celý Dům, v ložnici (dřevěné) je třeba umýt stěny až do štítu, štít s okny, jen ten protější je třeba vymalovat 🙂 No a pak se musí zpátky přestěhovat nábytek a uklidit chudáka místnost, která byla celý měsíc skladištěm – zaprášeným 😛
Ale to všechno jde, když je ta nějvětší hrůza pryč 🙂
Vypadá to, že na kandíky v letohradu bude o víkendu ještě brzy. Ale co je tutové, jsou šafrány v Lačnově u Horní Lidče. Takže v pátek beru syna se snachou, obě vnučky a jedem.
Užijte si to a foť (wave)
tak si to tam užijte, má být pěkné počasí
Takže v pátek šafrány, hned po nich kandíky, potom vstavače bledé, vstavače Lorezovy, vstavače mužské… Bledé jsou na Vladaři, Lorezy na Svinci, takže jen ,,malý kousek“ od sebe. To zase budou kilometry naskakovat. Jenže letos to budu mít za každých 100 km o 60 Kč levnější, jezdím totiž na E-85.
Dede, jen se prosím, nepředři, ať neodpadneš a nedopadneš špatně!!! Mne ten stavební prach za pár týdnů čeká také. Ale já už jsem doma a ne v pracovním procesu! Musím nakouknout a najít nejbližší půjčovnu těchto pomocníků. Chtěla bych také vyčistit koberec.
Díky Alex, snažím se zdravě střídat úklid s duševní tvorbou 😛
Šanujem ťa veľmi a viem ako to u vás vyzerá.V našich krajoch je zvyk maľovať izby každých 7/sedem/!! rokov a kuchyňu a 3 roky.Ja som tento zvyk opustila.
Spomínam si jasne na okamžik,keď remeselníci opustia byt a žena po starostlivom zvážení situácie vie,že lepšie bude byt opustiť a začať od nuly,ako ho upratať a dať do pôvodného stavu.Raz som takto sedela na pyramíde kníh a plakala a plakala.Ale nakoniec som urobila dve zásadné rozhodnutia:1.ešte teraz ho upracem.2.Už nikdy nebudem naraz maľovať celý byt.A dodržiavam to.
Verenko, malovat celý byt najednou snad ani nejde – kam se dají věci z těch malovaných místností? Přiznám se, že mě úplně stačí, když se dělá polovina 😛
Mimochodem pocit, že už si uprostřed bordelu můžu jen sednou a plakat (nebo se šíleně smát) jsem zažila nejednou… brr. On se člověk vždy nakonec zvedne a dodělá to, ale ty chvíle pocitu neprosté bezmoci jsou nezapomenutelné (whew)
Lity, lity ani se Ti nedivím, že jsi odpadla. Prach nebo saze je ta nej nej nejhorší špína. Je všude a je neodbytný. Dusí, štve a špatně se uklízí. Loni jsme si užili když jsme renovovali 90 let starou taškovou střechu, sotva jsme v sobotu douklidili tak přišla v pondělí povodeň a bylo to nanovo. Alespoň Ti ta povodeň nehrozí. Já se hrůzou budím ještě teď.
Maruško (inlove) , to musela být hrůza… brr. Jsem ze srdce ráda, že jsme na kopečku a snad (!) nám nic nehrozí.
Tak ať se vám velká voda už vždycky vyhne… (sun)
Dede, myslím, že tě upřímně lituju, ale zas ten pocit na konci martyria bývá báječný (asi tak na pět minut, než se vládce domu rozhlídne a řekne- a ještě vymalovat chodby).
Chichi Matyldo, mluví z tebe dlouholetá zkušenost (chuckle) Já bych asi na podobný návrh dnes nebyla… no, zralá (blush)
Věta uvozující druhý odstavec mně sestřelila. 😀
Jest ti odpuštěno – ehm, já vím, jak ti je (whew) !
Díky Ygo (inlove) Jedu teď nahrávat a odpoledne bude věnované zase spíš tomu úklidu než tvorbě 😛 Ale je to úspěch, když si člověk řekne – budu už uklízet jen po malování! 😀
(stěhování nábytku zpátky asi vyjde až na sobotu)
Já byl včera s mladší vnučkou fotit v Pitkovicích křivatce. Věnoval jsem jí Samsung NX 20 s šedesátkou makroobjektivem, pro který už teď nemám uplatnění, (mám Olyho M1 s tím novým Pro zoom objektivem). Elinda byla blahem bez sebe, nafotila kytičky, během několika minut se s makrem skamarádila a nakonec se jí povedlo vyfotit panáčkujícího mravence lesního. Fotku si doma upravila v Photoshopu a vytiskla na A3 na výšku, takže ten panáčkující mravenec lesní měří přes 30 cm. Dokonale ostrá hlava, rozevřená kusadla, nastražená tykadla a zadeček, připravený k palbě kyselinou vypadají na tom lesklém papíru jako bojový robot z jiné planety a dnes ve škole, kam ten A trojkový výtisk přinesla, se toho spolužáci báli. (chodí do osmičky, baví jí matematika a IT a s počítačem zachází jako profík). Teď jí uchvátilo i focení a příroda, takže dopadne podobně, jako já. Živit se bude jako programátorka, čili za velmi slušný peníz a až půjde do důchodu, (dědo, já už se na to těším, protože si budu moci dělat co budu chtít, stejně, jako ty!), bude si moci užívat zaslouženého odpočinku bez toho, že by musela přemýšlet, jestli si bude moci k snídani dovolit ještě jednu housku.
Jsi právěm hrdý děd (inlove)
A navíc z ní roste superkočka! Ale chudák kluk, který se do ní zamiluje. 😀