Sedím u počítače a neklidně kouknu na hodiny. Osm… už by tu měl být. Zedník. Že by měl zpoždění? To u něj nebývá zvykem. Najednou si uvědomím, že obě psice, vylítané a nasnídané, bezstarostně chrupou vedle mého křesla a hlídání pro tuto chvíli nechávají na mě. A sakra, zvonek! Honem spěchám ven.
A taky ano. Zedník stojí za brankou a právě bere do ruky mobil, aby si vstup do Domu vyjednal aspoň tímto způsobem. „Nezvoní vám zvonek,“ oznámil mi s mírně povytaženým obočím. „Ani jeden!“ Povzdechla jsem si. Fungování našich zvonků je totiž tak trochu záhada. Pravděpodobně v tom hraje roli vlhkost, teplota… nebo třeba i tlak a rosný bod. Nebo je to metafyzické – já už jsem ochotná připustit ledacos. Oba totiž fungují a nefungují v jakýchsi podivných cyklech, které se někdy scházejí, jindy rozcházejí.
Starý zvonek, prostě drát od vrátek k Domu, zvonil spolehlivě mnoho let. Potom začal mít výpadky když hodně mrzlo, ale s každým oteplením se vracel ke zvonění. Potom začaly být absence zvonivosti častější a méně předvídatelné. Jednou, když jsme kohosi čekali, napadlo Martina koupit jednoduchý bezdrátový zvonek, protože na tom starém žádné zjevné chyby vidět nejsou a nikomu se nechce vykopávat kabel.
Chvíli to fungovalo – asi rok. Potom se začal odmlčovat i nový zvonek. I dostal nové baterie. Nevadilo mu to. Zase většinou fungoval a občas nefungoval. Někdy pomohlo, když se vnitřní část zvonku dala v Domě do jiné zásuvky. Potom i to začalo být jedno. Jediné, co se o výpadcích dá spolehlivě říct, je to, že jsou nevypočitatelné. Zvonek nevypadá, že by měl nějakou vadu – když zvonit chce, tak zvoní. Přizpůsobili jsme se. Nevěříme zvonkům a posloucháme psy. Zatím to – většinou – funguje.
Minule jsem se pobavila. Nesla jsem do statku u nás na vsi tašku s prázdnými krabičkami na vajíčka a nějaké staré pečivo pro tamější drůbež. Rachtala jsem řetězem o bránu, což je obvyklý způsob, jak upozornit domácí na svoji přítomnost. Sousedka z protějšího domu na mě však zavolala: „Zazvoňte! Mají novej zvonek!“ Zkouším zvonit, ale asi nikdo není doma. Pověsím tašky na plot (další obvyklý způsob komunikace – jen je třeba se vyhnout místnímu hlídacímu erdelteriérovi:)) s tím, že si pro vajíčka přijdu později.
Asi dvě hodiny poté to zkouším znovu. To je divné – dveře do domu jsou pootevřené, pes běhá po dvorku, z chlíva je slyšet býky, což znamená, že taky mají otevřeno. Kašlu na zvonek, statečně rachtám řetězem a připadám si jako připitomělý čert, který někde ztratil Mikuláše. Najednou se objeví hospodyně, spěchá ke mě s vajíčky a už od zápraží volá: „Já vás neslyšela! Je to hrozný, máme fungl novej zvonek a věřila byste, že nezvoní?“
Chápavě jsem se se usmála. Nevěřila by mi, kdybych jí řekla, jak moc jí věřím!:))
U nás je to o tom jestli umí zazvonit nebo ne. Zmáčkne
tlačítko uprostřed zvoní, zmáčkne na kraji nezvoní.
No a každého nenapadne zabušit na dveře. Jinak, kočky jsou taky spolehlivý ukazatel, že je někdo za dveřmi.
Roky mi v bytě nezvonil starej dráťák.
Bylo to jedno, protože Penny poznala každýho člověka, co tam měl co dělat, už u popelnic (50 metrů od dveří), takže jsem vylezla na balkon a koukla se a šla otevřít.
Telefon kupodivu otvíral, jen nezvonil.
Když se Penny zapomněla, tak mě lidi prozvonili mobilem. Ale to bylo málokdy, hlavně u lidí, kteří nechodili často.
No a roznosy letáků a prodavači deště a tak se prostě dozvonili na někoho jinýho. 🙂
Pak tam namontovali novej zvonek. Ten fungoval, akorát že zvonil stejným tónem ve všech bytech (starej chraplák bylo taky slyšet tři patra nahoru a tři patra dolů, dokud teda zvonil, ale každej z těch chrapláků měl vlastní osobitej chrapot, takže šly rozeznat). No a tak jsem nejdřív odpovídala skoro každýmu (nejen já), čímž jsme novej ultrachytrej krám celkem účinně vyřadili z provozu, protože na rozdíl od chrapláku nezvládl zvednutí několika telefonů současně. Potom jsme se většina naučili odhadnout podle intenzity zvuku, jestli teda zvoní ten náš nebo čí, takže systém vyřazovali z provozu jenom lidi starší a nahluchlejší nebo unavení a rozespalí. 😀
Takže jsem se vrátila k psímu zvonku.
Fakt je nejspolehlivější. 🙂
V Makovým domku mi psí zvonek půl roku nabíhal (Penny hluchla, Melly je Melly).
Teď už Melly zvoní po 14 dnech od změny, ve známým prostředí hned. Ale pro změnu ji učím nezvonit moc intenzivně, spíš rýpat. Tak dělá: Haf? Haf? Hafinky? Myslím že asi, víš, tedy já nevím, ale asi haf. Možná. Rýp?
Penuša byla lepší, měla pro každýho známýho člověka odlišnej signál.
Ty jo, fakt nevím, jak bych naučila holky, aby si chodily do mě dloubnout – a to místo oblíbeného řevu na vetřelce (chuckle)
A klobouk dolů před Penuškou, tohle je umění, jaké by lidé žijící se psy v činžovních domech uvítali – tedy aspoň jejich sousedé jistě ano 😛
Nojo, proto jsem to taky Penušku učila.
Melinu to učím taky. Nechci, aby vždycky všichni věděli, že někde jsem; naopak je fajn, když mi pes hlásí, že je někdo cizí poblíž. Rýpání je super verze. Trvá to naučit (a když jsou sami, tak štěkají, protože to za ně nemá kdo vzít), ale podle mě to stojí za to.
Eee… myslím místo jekotu jednoduše ohlásit jedním blafnutím nebo rýpnutím. Penuška to tak dělala a krom toho ještě odlišovala lidi tónem blafu a tím, že měla pro každýho speciální jméno složený z kroucení těla a poskakování. Tohle asi už nikoho dalšího nenaučím, to by musel být tak chytrej a k lidem, jako byla Penny. Ale hlídat, a přitom neřvat Melinu učím. Vlastně jsem to učila každou.
Ve smečce je to těžší, protože se cítí silnější, ale Penny+Melly to zvládly. Melly zvedla hlavu. Penny zavětřila a řekla: cizinec / našinec. Blaf! Melly: Hafinky! Penuška si myslí, že jseš… vrahoun, haf! Penny: Blaf! Člověko? Melly: Rýp! Člověko? Penny si myslí, že vrahoun. Žere černý pejsky? Penny udělala pár kroků, kterýma řekla, jakej konkrétní vrahoun, a pak už jenom čekaly, co se s tím rozhodnu dělat.
Hm, jen nevím, jak se tohle dá naučit. Leda by to některá z nich dělala sama od sebe a tys by pochvalou a pamlsky takové chování upevnila. Bez toho si to nějak neumím představit 🙂
No, spíš naopak. Když začínají hlásit, tak si odfrknou, napružej se, něco. Je tam prostě gesto před štěkáním. A na to reaguju slovy: „Co to máš? Ukaž? Kde? Neřvi, pitomče, chci slyšet.“
Pochvala přijde, až ukáže, nač štěká.
Potom pochopí, že nepotřebuje štěkat, protože stačí ukázat. Takže blafne, jenom aby přilákala moji pozornost, a ne aby odstrašila vetřelce. A předá problém vejš a má to.
Pamlsky… jsem ještě ani nezačala používat. Penny je nepotřebovala a Melly, když vidí pamlsek, přepne z módu „učím se“ na mód „dej mi mňamku, máš ji v ruce, tam v té ruce, proč bych dělala blbosti, když máš mňamku, dej mi mňamku, máš ji…“ a tak dál. Rikina jaksi dělala věci, protoe nás obě bavily. Nessy byla tvrdě tlačená Penynkou, ale pak ji máti (už samotnou) učila přes pamlsky. Nevím, nějak jsem na výchovu přes pamlsky ještě netoto. Nedozrála. 🙂 (blush)
Pořád říkám páníkovi, že nám nezvoní zvonek. Tak poslouchám psy. To naštěstí funguje skoro bezchybně.
Divné je, že když zvonek zkoušíme – páník trvá na tom, že zvonek je v pořádku – tak ho slyším. Když to očekávám, tak ho slyším. Že by to byl nějaký druh selektivní hluchoty? Možná kdyby zvonil postaru DRRRRRRRRRRRRRR, tak bych reagovala, ale tohle zrovna ten náš neumí :/
Ale bezdrátový teploměr nám funguje dobře. Dokonce tak, že ho používáme jako kontrolní měření v odchovně kuřat. Ráno v kuchyni mrknu na meteostanici, 28 stupňů, dobrý. Akurát že venku fučí a podle ostatních teploměrů je tam pět 😀
Jo, máme to stejně – zvonky stávkující, ale teploměry fungující. Mám jich víc – vedle meteostanice (kterou miluju, to je zase moje posedlost:)) mám i normální rtuťové, na různých místech Domu…
Ri, líbí se mi ta vzdálená kontrola v odchovně (inlove)
V baráku máme sedm pater plus přízemí, čli celkem 24 bytů. Dokud jsme tu měli starý analogový domácí Tesla telefon, tak to sice huňalo, ale zvonilo. Teď máme nový, digitální, dole chromované tablo s modrým podsvícením, ale zvonky z tabla, ani hovor nefungují vůbec a polovina zvonků u bytů nefunguje také. Takže se volá mobilem a tluče na dveře. Nu vot, těchnika charóšaja. Hlavně, že to má ,,reprezentativní“ vzhled a stálo to hafo peněz.
Největším problémem u nových zvonkových tabel byly staré telefony v bytech. Stačilo nechat tam ty původní „ještě fungující“ dva nebo tři a celý systém se vztekal a neposlouchal. Pokud se vyměnily všechny aparáty, systém fungoval bez problémů. Obvykle 🙂
U nás začal původní systém zlobit po ,,odborně“ provedené rekonstrukci stoupaček. Ten bordel, co nadělali páni řemeslníci v drátech pro domácí telefony, byl naprosto příšerný. Takže jsem se v tom trochu porýpal a začalo to bezchybně fungovat. Než si nějaký Hujer vymyslel, že ty nové digitální domácí telefony by byly lepší. Takže teď máme sice nové, digitální, ale jsme tam, kde jsme byli po rekonstrukci stoupaček, totiž v … – Ano, přesně tam. Ale já už se v tom šťourat nehodlám. 1/ mám jiné zájmy, 2/ smrdí to prací a 3/ nikdo by mi to nezaplatil. Takže ať si to opraví ten, kdo to namontoval a ten, co to objednal mu při tom může pomáhat, aspoň bude nějaká legrace.
Pokud zrovna není celá smečka v kuchyni a neasistuje u přípravy masa, nebo pokud není zvěř příliš unavená, jsou u nás nejspolehlivějším „zvonkem“ psi.
K tomu bezdrátovému zvonku… Jeden pán si koupil nový bezdrátový zvonek. S obrovským nadšením ho začal doma zkoušet. Zvonek zvonil, pán byl spokojený. Ale všiml si zvláštního doprovodného jevu. Po každém zazvonění vyšel na zahradu soused (rofl) Brzy se ukázalo, že soused má stejný zvonek pracující na stejné frekvenci (chuckle) …
No jo, není nad to, když se bezdráti ve vzduchu pomíchají 😛 (rofl)
Máme bezdrátový teploměr a někdy funguje a někdy ne- mám pocit, že mu vadí zejména extrémní počasí 🙂 Vrtulka na vítr a podobně jsou na střeše, displej je v přízemí jednopatrového domku. No, zatím to jakž takž funguje, ale pro jistoru mám na parapetu v kuchyni položený ulomený lihový teploměr- plast zkřehnul, zřejmě vlivy podpálavského horka (butálně se tu lámou i kolíčky na prádlo, když je nechám přes láto na šňůrách).
Se zvonkem je to na psotník- zvlášť když svítí a já mám pocit, že zvoní. Včera jsem si to taky myslela, a nakonec jsem mlátila automechanikům do vrat- třeba jejich zvonek má podobné vlastnosti, jako ten Dedin, protože vím určitě, že minulý týden jsme se dozvonila 😉
Hezké ráno, v noci asi drobně pršelo :O ,je navlhlá dlažba na dvoře. Za naši domkem se rozjela stavba RD, na pozemku, kde bývala chatka. Majitelka už buduje přístupovou komunikaci, takže tady rachotí stavební stroje. Zatím jsou zavřená okna, ale v létě ….
Hi, hi, řahtání řetězem 😀 . My máme zvonek stále drátový a naštěstí zatím zvoní. Ale věřím Ti, že máte problémy. Bezdrátové věcičky jsou opravdu nevypočitatelné a jsou konstruované na vytahovaní peněz spotřebitelům z kapsy a nezáleží jestli mají rodokmen z laciné firmy nebo firmy šlechtického původu. Léta jsem mamince kupovala (ano já jsem stále kupovala, protože maminka na ně byla zvyklá a bavily ji) bezdrátové venkovní teploměry. Jejich funkce končila tak po půl roce, některé vydržely I ROK!!! Nacpala jsem je bateriemi Duracell, marná snaha. Šup pro nový. Končila jsem u těch nejdražších. Když se byt zlikvidoval, tak skončil u nás a už také nefunguje. Doma máme drátové, dřevěná futra oken jsou provrtána malými dírkami na drátek. Nyní budeme okna vyměňovat za plastová a tam dírky dělat nelze ?, takže budeme krmit hladové chřtány globálních výrobců. Nebo to vyřeším jednoduše, přejdeme zase zpět na normální lihové. Vyrábí se vlastně ještě :O ?
Alex,lihové venkovní teploměry jsou k dostání stále.Já mám už celé rok pe rávě takový teploměr na okně kuchyně, kam jde sluníčko jen asi hodinu či dvě ráno, a pak už ne.A jsem spokojena. Můj Jiří velice touží po venkovní meteostanici. Mně to připadá nedůležité. K ráno kouknu za okno kuchyně na teplotu, ale taky na vysoké stromy v protější zahradě, jestli se větve hýn bou, klátí se nebo jen tak tiše a klidně rostou, přejdu do obýváku, mrknu, jestli lidi nosí roztažené deštníky, a jdu se oblíkat, protože už vím vše potřebné. Zdravím všechny a hlásím, že tady už od noci krásně zahradnicky prší. sláva. Bude troška vláhy pro má čerstvě zasetá semínka mrkvičky, ředkviček a a salátů na zahrádce. naštěstí, mnový majitel nám všem prozatím obnovil smlouvu. Ve smlouvách o pronájmu stojí, že je to jen na rok, ale sám majitel i jeho manželka prohlásili, že zatím se nic s pozemkem našich zahrad dít nebude, protože oni si nepřejí , aby přímo za jejich zahradou, na které velmi rádi skoro celý rok pobývají, stavěl kdokoli cizí. Jejich dvě dcery jsou zatím žákyněmi základní školy, takže stavba v blízké budoucnosti snad nehrozí. Majitelé chtějí mít klid, tudíž zatím zazněl ústní slib, že se smlouva o pronájmu bude snad i další roky prodlužovat. Jsem velice ráda i za ten slib.
A JEŠTĚ KE ZVONKU: MÁME OD REKONSTRUKCDE NOVÝ ZVONEK S DOMÁCÍM TELEFONEM. NAPROSTO MI NEVYHOVUJE,BO JEN NĚJAK BRUČÍ, ALE BOHUŽEL NEJDE TAK NASTAVIT, ABY ŘVAL NAHLAS TAK, JAK TO DOVEDL TEN STARÝ DRÁTOVÝ ZVONEK, KTERÝ OPRAVDU PŘESLECHNOUT NEŠLO.KDYŽ NĚCO OPRAVUJU U ŠICÍHO STROJE A MÁM PUŠTĚNÉ RÁDIO A ZAVŘENÉ DVEŘE POKOJE, NIKDO SE NEDOZVONÍ. SMŮLA, ALE NELZE SE VRÁTIT K TOMU DRÁTOVÉMU ŘVOUNOVI.ZDRAVÍM VŠECHNY A UŽ MIZÍM.
Uf, to jsi mi připomněla: s hlasitostí zvonků mám problém opačný. Když ještě byli naši, mívala jsem občas pocit, že mě jejich zvonek zabije. Oni oba trochu hůř slyšeli a ten zvonek byl jak trouby z Jericha… Pokaždý jsem se tak děsně lekla, ba i nějaké to bušení srdce bývalo.
Přesně! Tak to bývalo u babičky a dědy ve Dvoře – se zvonkem a s telefonem. Zatímco o nás se úlekem pokoušel infarkt, babička s dědou byli v klidu. Sem tam ten rachot přeslechli úplně (chuckle)
Když chci vědět jaké je venku počasí, zejména teplota, podívám se na internet. Opravdu si nedělám legraci. K dispozici je několik blízkých meteostanic v různých částech města. Jedna (donedávna dvě) nedaleko koupaliště.
Jinak mám rtuťový (ano, rtuťový!) teploměr za oknem, ale odpoledne na na něj svítí slunce.
Alex (inlove) , máte stavbu za zahradou? Tak to tě tedy lituju (angel), to hned tak klid mít nebudeš.
Pokud jde o ty teploměry – co takhle koupit tu meteostanici? Nám funguje dobře a spolehlivě, třeba to není až takový šunt, jako samotný teploměr…
LENKO, MÁM S TEBOU VELKOU RADOST, ŽE TU ZAHRÁDKA ZŮSTALA – NEDOVEDU SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYS ZŮSTALA BEZ NÍ… (inlove)
Krmiči – přesně:)) U nás to taky sedí a Aladin mi dodává data sice jen vypočítáná, ale většinou odpovídající 🙂
DEDE A KRMIČI, POUČTE PROSÍM NEZNÁLKU,, KDE NA NETU NAJÍT V OKOLÍ TY KRMIČEM ZMÍNĚNÉ METEOSTANICE A CO PROSÍM JE ALDIN? DÍKY PŘEDEM, ZADEM A KOLEMDOKOLA.
METEOSTANICE NAJDEŠ V KAŽDÉM SLUŠNĚJŠÍM ELEKTRU A ALADIN JE MATEMATICKÝ MODEL PRO VÝPOČET POČASÍ A MYSLÍM, ŽE PATŘÍ ČHMU… JÁ HO MÁM V MOBILU,
INFO NAJDEŠ TADY: http://www.slunecno.cz/clanky/aladin-model-pro-predpoved-pocasi-od-chmi-52
PROMIŇ, JÁ MYSLELA TY STANICE DOMŮ, TY S TEPLOMĚREM A TLAKOMĚREM.
NA NETU HLEDÁM POČASÍ HLAVNĚ U NORŮ http://www.yr.no/place/Czech_Republic/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9/ (ZAPÍŠEŠ SI DO VYHLEDÁVAČE BĚLOU). KDYŽ K TOMU MÁM ALADINA, TAK SI VYSTAČÍM:))
Dede,díky, za info, časem zkusím aladina. Já ale chtěla vědět, kde najdu info o soukromých meteostanicích, co tu zmínil krmič.
Já jsem nemyslel soukromé meteostanice na netu. I když i ty asi existují. Tady jsou stanice ČHMÚ, VŠB. Třeba tohle:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=ostrava_poruba
U Aladina (předpověď počasí) doporučuji používat funkci meteogramy. Tuto funkci má i předpovědní model UM na polském meteo.pl.