Po mnoho desetiletí se počet druhů ryb chovaných v akváriích počítal na stovky. Pak ale nastala přímo exploze a dnes to bude několik tisíc druhů, přesný počet ani nelze zjistit. Většinou jsou ryby vhodné pro akvaristiku objeveny jako nové druhy, takže spoustu druhů bychom ve starším sebepodrobnějším lexikonu akvarijních ryb marně hledali. Prostě je dříve nikdo neznal. Do akvárií se však dnes dostaly i druhy dříve dobře známé a dostupné, které by ještě před několika lety nikoho nenapadlo chovat v akváriích. Takovým případem jsou jeseteři, o kterých bude toto povídání.

Jeseterovití jsou čeledí zahrnující poměrně málo druhů ryb. Patří do třídy paprskoploutvých ryb, avšak na rozdíl od početné skupiny paprskoploutvých ryb s úplnou kostrou (kostnatí) mají chrupavčitou kostru. Už na první pohled se od všech ostatních ryb výrazně odlišují. Jejich tělo je protáhlé, pokryté kostěnými štítky a ocasní ploutev asymetrická. Ve spodní části hlavy zakončené dlouhým rypcem je ústní otvor, tedy na stejném místě jako u paryb (např. žraloků).

Celkovým vzhledem vypadají jako „živé fosilie“. Ostatně jsou archaickou skupinou ryb, dříve velmi početnou, z níž se jeseterovití dochovali jako jediná čeleď se třemi rody – vyza, lopatonos a nejpočetnější (několik desítek druhů) rod jeseter.

Když se hovoří o jeseterech, často si vzpomenu na svého dědečka. Za první světové války byl v ruských legiích a vyprávěl o obrovských několikametrových rybách, které viděl na tržištích v Povolží vystavené na vozech. Musely to být vyzy nebo jeseteři. Jeseterovití vynikají svou velikostí. Jeseter malý dorůstá přes metr a mnoho druhů má tři – čtyři metry a vyza velká až 9 metrů při hmotnosti přes 1 000 kilogramů (v minulosti prý byly uloveny 10 metrové vyzy o třech tunách). Tedy ryby vhodné snad jen do obřích nádrží v zoologických zahradách. Rozhodně nic pro akvaristiku. Ve skutečnosti tomu tak ale není.

Mnoho druhů jeseterovitých ryb počínaje jeseterem malým, jeseterem hvězdnatým (dorůstá přes 2 metry) a konče onou vyzou velkou se jako mladé ryby různé velikosti (od 15 cm do 50 cm) prodávají jako ryby do akvárií.

Jeseterovité ryby se dnes ve specializovaných rybích líhních chovají na maso a kaviár. V líhních by se tyto ryby nerozmnožovaly, protože přirozené podmínky pro rozmnožování je nemožné vytvořit. Kupříkladu vyzy velké se třou v hlubokých říčních korytech se silným proudem, kde k tření dochází na štěrkovém dnu. Mimo dobu tření se zdržují v moři poblíž ústí řek, kde se ponořují do hloubky 100 i více metrů.

Chov je proto založen na podávání hormonů. Počet jiker je u jeseterovitých úctyhodný, od stovek tisíc až po několik milionů z jedné samičky. Vylíhlé ryby se krmí průmyslově vyrobeným krmivem. Jsou v bazénech, kde voda protéká nebo cirkuluje. Je to vždy vysoce intenzivní chov – hustota zarybnění nádrží je maximální a rychlého růstu ryb se dosahuje zvýšenou teplotou vody a krmením granulemi.

V takových podmínkách ryby rostou „jako z vody“. V přírodě dosáhne jeseter sibiřský pohlavní dospělosti ve 13 letech, kdy váží asi 5 kilogramů. V teplé vodě bazénu tuto váhu nabere za pouhé 3 roky. Líhně jeseterovitých ryb jsou tak zdrojem malých rybek, které lze čas od času také vidět v nabídce akvaristických prodejen. Není u nás akvaristická burza, na které by nebylo k mání hned několik druhů jeseterů.

Jeseterovití žijí v řekách ústících do Černého, Baltského, Azovského a do Kaspického moře a také v řekách severoamerických. Ve východní Asii žijí v povodí Amuru. Většinou jde o velké řeky. Některé druhy žijí v mořích a v řekách se jen rozmnožují, jiní migrují mezi sladkou a slanou vodou. Živí se především sbíráním potravy ze dna, různými korýši, larvami hmyzu ale podle své velikosti i rybami. Kořist nekoušou, ale nasávají a velká ryba dokáže pohltit i několikakilogramové sousto. Jsou to ryby dlouhověké, zpravidla se dožívají věku kolem 40 let a některé druhy 100 i více let.

Na otázku, jak takovým rybám vytvořit v akváriu vhodné prostředí, by měla být pouze jedna odpověď a to, že v akváriu tyto ryby chovat nelze. Byly by k tomu zapotřebí akvária nebo jezírka, jejichž objem by se počítal na kubické metry a takové zařízení a technika, které by se snažily přiblížit podmínkám biotopu chovaného druhu. V každém případě čistá a na kyslík bohatá proudící voda. Koncentrace odpadních látek, kterou by spousta akvarijních rybek ještě snesla bez újmy, je pro tyto ryby smrtící.

Jeseterovití patří k sortimentu nabízených akvarijních ryb, je o ně zájem a nelze předpokládat, že všichni ti, kteří si tyto náročné ryby kupují, budují obří akvária nebo jezírka a pořizují si vše, co k tomu patří. Skutečnost je tristní.

Je zcela běžné, že mladé jesetery o velikosti 15 centimetrů lidé dávají do 100 litrových nádrží k rybám jako jsou skaláry, různí sumci apod. Jeseteři „oživují“ nádrž tím, že se nezastaví a ustavičně plavou, což je jejich přirozená vlastnost, pak ale po krátké době všichni uhynou. Jeden majitel takového akvária s osmi jesetery vyprávěl, jak mu všichni bez jakékoli známky nemoci uhynuli v jeden den.

Ani tisícilitrové akvárium by pro 8 mladých jeseterů nebylo velké. Malé ryby se špatně aklimatizují a v nevhodné nádrži jsou vystresované. Některé druhy v takové situaci vylučují pokožkou látky, které rychle zkazí vodu. Chovatel se pak diví, že mu jeseteři uhynuli a ostatní akvarijní rybky jsou naživu.

Lépe si na nové podmínky a na novou nádrž zvyknou odrostlejší ryby ve velikosti kolem 50 centimetrů. Jezírko pro takové kusy ale málokdo má a tak se znovu kupují 15 centimetrová mláďata a znovu se to zkouší ve stolitrovém nebo dvěstělitrovém akváriu. Vždyť jeseterů v ceně kolem 100 korun za rybku je k mání pořád dost.

Ten, kdo nevlastní alespoň 500 litrové akvárium, kde by mu malí jeseteři trochu odrostli a nemá možnost je pak umístit do jezírka, ten by si jen tak pro hraní a zábavu tyto ryby kupovat neměl. Nedávno jsem se zastavil u nádrží s jesetery na akvaristické burze. Kdo šel kolem, byl uchvácen neobvyklým atraktivním vzhledem těchto ryb a jejich elegantním vlnivým plaváním.

Prodejci, kteří většinou s jesetery nemají vlastní zkušenosti a pouze je nakupují v líhních, se často snaží zájemcům namluvit, že mladí jeseteři budou v jejich akváriích „v pohodě“. To ale není pravda. S tím, co obecně platí pro akvaristiku a chov akvarijních rybek, nelze v případě jeseterů vystačit. Každý by se měl zamyslet nad tím, zda ten pocit – splnit si touhu tu nádhernou rybu v akváriu mít – mu za to její utrápení stojí.

Foto: autor