Před časem byla přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v jakési anketě vyhlášena za jeden ze sedmi divů Česka. Potom, co jsem ji letos v červenci viděla, s tím označením souhlasím. Je to ohromující stavba… zařízení… výsledek lidského úsilí, to je nejspíš ten správný výraz.
Poněkud jsem bojovala s tím, jestli se mi líbí, ale nakonec jsem dospěla k závěru, že třeba u přístavu zámořských lodí bych se kategorií líbí/nelíbí taky nezabývala, že tohle se hodnotí jinak. Každopádně dojem jsem si odnesla veliký. Pokusím se o technický popis v rámci možností svého humanitního vzdělání. Prosím o shovívavost všechny, kterým se bude zdát primitivní a nepřesný, i ty, kterým se bude zdát zbytečně složitý 🙂
Leckde v Jeseníkách si všimnete, že vedle Mravenečníku je podobně vysoká hora s nápadně rovným hřebenem. Nahoře je totiž jezero. Je umělé a je součástí přečerpávací vodní elektrárny, která dostala jméno právě po té hoře.
Elektřina má jednu hloupou vlastnost – prakticky se nedá skladovat. Přitom spotřeba má špičky (obvykle přes den, zatímco v noci klesá) a poslední dobou s nástupem alternativních zdrojů elektřiny má špičky i výroba (když zrovna zafouká vítr nebo vysvitne slunce). No, a když spotřeba neodpovídá výrobě, nastává problém.
Tenhle problém dokáže řešit přečerpávací vodní elektrárna. Skládá se ze dvou vodních nádrží, mezi nimiž je velké převýšení. Ty nádrže jsou spojeny potrubím přes turbíny s generátory. Když v síti elektřina přebývá, tak se ty přebytky spotřebují na pohon čerpadel, která vytlačují vodu z dolní nádrže do horní (tím se zabrání přetížení sítě a blackoutu), a naopak v době, kdy je proudu málo, se naopak spádem vody z horní nádrže do dolní vyrábí v turbínách nedostatkový proud k pokrytí špičky.
Výstavba Dlouhých strání začala už v roce 1978. Z technického hlediska se Jeseníky ukázaly jako nejlepší lokalita, ovšem podmínkou zahájení stavby v chráněné krajinné oblasti bylo, že po jejím dokončení se okolní krajina uvede do původního stavu a většina technologie bude schovaná v podzemí. Začátkem 80. let byl projekt utlumen, ale v roce 1985 jej oprášili, zmodernizovali a výstavba pokračovala. Po roce 1990 stavbu znovu zpomalily protesty ekologických aktivistů, takže celé dílo bylo dokončeno až v roce 1996. Náklady tehdy činily – z dnešního pohledu směšných – 6,5 miliard Kč a do roku 2003 byly splaceny.
Horní nádrž je obrovská (něco přes 15 ha) a, když se elektrárna spustí na plný výkon, může její hladina poklesnout až o 21 metrů. To trvá zhruba šest hodin, ale není to běžné, obvykle se spouští na dorovnání špiček jen na pár minut. Těch šest hodin vcelku byla spuštěná při povodních v roce 2002, kdy musela nahradit výpadek kapacity vltavské kaskády.
Vlastní strojovna je umístěna v podzemí. To má osm pater a jsou tam zejména ty zmíněné turbíny, konkrétně dvě obrovské Francisovy turbíny o výkonu 2 x 325 MW, což jsou nejvýkonnější hydroagregáty, které jsou v Česku instalovány; myslím, že je to snad i největší výkon v Evropě. Turbíny fungují zároveň jako čerpadla při čerpacím provozu.
Součástí elektrárny je transformátorovna, jež převádí vyrobenou energii na napětí 400 kV. Dvojice obřích transformátorů musela být také umístěna do podzemí. Ty transformátory jsou tak těžké, že je přivezli na železničních vagonech a nechali být – kdyby se s nimi mělo něco dělat, vyjedou po kolejích ven.
Takže jediné, co návštěvník zvenku vidí, jsou správní budova a pomocné provozy – garáže a dílny. Všechny stavby svým vzhledem připomínají spíše horský hotel z šedesátých let než průmyslové budovy.
Voda se mezi nádržemi pohybuje dvěma pancéřovými přivaděči o průměru 3,6 metru a délce 1,5 km, výškový rozdíl je asi 500 m. Přivaděče jsou uloženy v tunelech ve skále. Paralelně s přivaděči vede třetí tunel, kudy se v zimě chodilo k horní nádrži – původně po 2 400 schodech. Nejzdatnější zaměstnanci to prý dokázali za hodinu, nicméně po čase tam nainstalovali výtah. Celá elektrárna se standardně ovládá dálkově z centrálního dispečinku ČEZ v Praze. Při špičce trvá uvedení elektrárny do plného výkonu 100 vteřin.
Kdo chce vidět jen nádrže, může se k nim vypravit samostatně pěšky, na kole, na běžkách – jen autem se k nim nesmí. Ta dolní je prostě přehrada. Horní je… překvapivá. Těžko se to popisuje, není to příroda, ale není to ani „jen technika“, je to jaksi oboje současně.
Zaplatili jsme si prohlídku s průvodcem, takže jsme viděli kromě nádrží i podzemí. Je až překvapivě světlé – z psychologických důvodů je podzemní hala opatřená falešnými okny osvícenými zářivkami a také vstupní tunel je hodně světlý a barevný – má to usnadnit pobyt v podzemí lidem, kteří mají sklony ke klaustrofobii. Shodou náhod jsme v hale strojovny zažili spuštění turbín – bylo to, jako když stojíte na schůdcích letadla a zapnou motory, ten zvuk vám vibruje v kostech.
Na prohlídku s průvodcem je lepší se objednat předem po internetu (http://www.dlouhe-strane.cz/). Měli jsme pocit, že to není problém, a šli jsme si pro lístky až na místě – v Koutech nad Desnou, odkud vyjíždí prohlídkový autobus, ale v sobotu se nám podařilo získat místa až na čtvrtek odpoledne – a to se nám zdálo, že lidí je potkáváme málo. Navíc je to po internetu i trochu levnější.
Týden v horách pod Pradědem jsme si užili, i když i tam bylo teplo víc, než by si člověk přál. Chození po horách bylo tím pádem dost úmorné a nakonec jsme dva dny strávili ve stínu s knížkou. Ale konečně jsme podnikli tenhle vlastivědný výlet.
Fotky: http://1234zana.rajce.idnes.cz/Jeseniky_a_Dlouhe_Strane#
Zano, díky za tenhle článek, byla jsem tam před dvěma lety a je to obdivuhudná stavba. Z mého pohledu je dopad na krajinu mnohem menší než u větrníků na Mravenečníku…
Tam bych se nekdy chtel podivat, je to uzasna stavba, ktera by dnes jiz byla nerealizovatelna, protoze by ji nikdo nepovolil. Je to chlouba CEZu. Byl jsem v Temeline i Dukovanech a nekolika uhelnych elektrarnach a nekolika vodnich 🙂 ale na Dlouhych stranich ne.
Diky za pekny clanek.
Jakkeli, to si určitě naplánujte, je to fakt dobrý y)
Nádhera, Zano, díky za zprostředkování návštěvy Dlouhých Strání. Je to u nás na Moravě ale znám jen pracovně, při stavbě komunikací, jsme se tenkrát potýkali s nedostatkem kapacity na tehdejší opravy silnic.Vše bylo podřízeno této stavbě a výsledek je úžasný. Zapisuji do mého cestovníčku.
A mám představu, na zamrzlé, jezeře na vrcholku hory, se vznáší éterická bytost, co vypadá jak anděl a propojuje reálný svět s nadpozemskou nádherou přírody,která se přizpůsobila.
Pro pamětníky :
http://youtu.be/LSJMwn1QXNI
Jenny, teď jsi mne dostala. Čtu „na zamrzlém jezeře na vrcholku hory se vznáší…“ – no přece bruslař :O
Náhodou – tam by se muselo bruslit 😀
Vzhledem k tomu, ze se tam nekolikrat denne meni vyska hladiny, tak asi moc dobre ne.
zanooooooo, přesně to samý napadlo i mě!!!! no jasně, bruslit!!!! ach, taková veliká krásně rovná vodní plocha!!!!
hm, Jenda pod tebou mi docela zkazil radost 😀
Zano, dik za povidani o Dlouhych Stranich. Byla jsem tam jednou s prednostou, synovcem a mamou. Objednali jsme si i tu prohlidku podzemi. Taky mne to strasne zajimalo, protoze jsem prosla v J. a Severni Karoline kdejakou elektrarnu v dobe, kdy nas urad jeste reprezentoval domaci poplatniky proti elektrarnam. Ale zpatky k Dlouhym Stranim. Ten podzemni prostor mne fascinoval iluzi svetla. A ta useknuta hora s vodni nadrzi je podivuhodna. „není to příroda, ale není to ani „jen technika“, je to jaksi oboje současně.“ Mas pravdu Zano, lip bych to nerekla. A jeste takovej zvlastni pocit si z toho pamatuju. Stala jsem zady k horni nadrzi a kochala se vyhledem na Praded a prilehle vrchy,protoze z te strany jsem je zas tak moc neznala. Ale to šplouchání vody za zadama na vrcholu hory mne ponekud rozhodilo. Bylo to takovy divny, necekany, a pritom krasny.
Já tam tehdy videl kachnu.
Je to úžasná věc, ta horní nádrž.
Pů, ta kachna tam plavala?
A videl plavat kachny v te vode pod chladicimi vezemi jaderne elektrarny temelin. Pry se jim tam libi, protoze je voda teplejsi nez na rybnice 😀
OT: není tu někde JanaBa nebo Finrod nebo nějaký jiný „Nor“? Mám malý dotaz. Norsko není členem Evropské unie, nicméně údajně existuje jakási dohoda mezi severskými státy (konkrétně se mi jedná o kooperaci Norsko-Finsko), že člověk žijící ve Finsku a mající finské občanství může si bez problémů najít práci v Norsku a dostat tam trvalý pobyt a veškeré sociální zabezpečení kdyby o tu práci třeba za měsíc přišel? Jazyk problém není, ten člověk mluví plynně finsky, docela slušně norsky a laponsky…(Doufám že to popisuju srozumitelně…)
Díky moc za hezké povídání…
A jen dodám pár maličkostí, na které můžeme být všichni pyšní:
celá elektrárna a její vybavení(s výjimkou několika káblíků u elektroniky) je československým výrobkem.
A velice důležitý údaj: v případě kolapsu energetické sítě v celé ČR (což se jeví jako čím dál tím aktuálnější nebezpečí) je tato elektrárna jediná, která dokáže svým okamžitým výkonem „nahodit“ ty zbývající…
Nebudu tady vzpomínat na období, kdy nám kolem domu projížděly stovky náklaďáků denně a naše zděšení z obrovského kusu zdevastované krajiny – to všechno je dávno zapomenuto, napraveno a výsledek stojí za to.
Srdečně všechny zdravím a průběžně držím palce všem potřebným…
Ahoj Alčo, však jsem vzpomínala, že vám chodíme po rajonu (inlove)
Na Dlouhých stráních jsem také byl, je to ohromující dílo a to ještě když si člověk uvědomí, že oni návštěvníkům zdaleka neukazuji zblízka všechno co by stálo za vidění. Mimochodem ty chodby a podzemní prostory vůbec jsou střílené. (cz) (y)
Přesně tak, spousta toho zůstává z provozních důvodů v útrobách skrytá, a věřte, že to je opravdu Dílo s velkým D 🙂
Pokud budete mít možnost se tady u nás zastavit, určitě si nenechejte prohlídku ujít 🙂 A doufejte v pěkné počasí, protože i vyhlídka z horní nádrže je parádní 🙂
Jooo, já měl tehdy výhled leda mlhu. Smůla.
Pů, ráda tě vidím 🙂
Určitě je toho jen část, co člověk vidí (a z toho ještě jen část pochopí 😛 ).
Jsem moc ráda, že to tu další lidé znají a mají z toho podobný dojem.
Děkuju. 🙂 Jooo a obložení té horní nádrže je z přírodního asfaltu.
Eh… píšu z práce, což bych neměla (pro jednou se to snad přehlídne, ne?) – takže jsem Anonýýýým (blush)
Super povídání!
Byli jsme na džudistickým semináři v Deštné. Jeden den bylo volno a většina lidí šla na Dlouhý stráně. Já jsem vzala Penny a šla na túru… protože být v Jeseníkách a nejít tam po kopcích, to bych si neodpustila… ale teda bylo to hodně těžký rozhodování! Kdyby byly volný dny dva, byla bych absolvovala oboje, Stráně i túru. 🙂
Ale viděla jsem to aspoň zdálky. Je to úžasná věc – seříznutej kopec a v něm jezero.
No právě – je to hodně zvláštní, moc zajímavý. Na tvým místě bych ale taky šla na výlet 🙂 . Tady mě jeden den ze sedmi netrápil.
teda zano, to musí být strašně zajímavé, naprosto chápu, že jste si koupili prohlídku (y)
a díky za výklad – pro mě byl „tak akorát“ (chuckle) … co mě nejvíc překvapilo – „se spouští na dorovnání špiček jen na pár minut“… to je té chybějící energie ve skutečnosti tak málo, nebo je tak obří výkon(??) této elektrárny? :O
těším se na fotky, jen se k nim dostanu asi až večer (h) (h) (h)
Spíš jde o to, že tahle elektrárna naběhne rychle. (tedy podle wikipedie „V případě potřeby dokáže elektrárna z klidu do maximálního turbínového výkonu přejít za 100 sekund“) „Roztopit“ uhelku nebo něco podobného trvá podstatně déle.
Takže předpokládám, že pokud ten nedostatek trvá déle, tak nabíhají další záložní zdroje.
Jo, přesně, jde o rychlou rekaci. A zároveň mám pocit, že ty denní špičky jsou krátký.
Je to v principu vodni elektrarna. Tam trva nabeh na plnou kapacitu radove minuty, u plynovych nekolik hodin az den, u uhelnych den az nekolik dni a u jadernych nekolik tydnu. Proto k vykryvani spicek se hodi hlavne vodni a plynove. A jaderne by mely pokryt stalou spotrebu, ktera je ve dne v noci.
Milá Zano, tam bych se moc chtěla podívat! Jednak miluju velký technologický celky (vím, jsem praštěná, ale trpím tím od mala, jako jedna z mála jsem se vždycky těšila na exkurze do továren) a jednak tohle je navíc v nádherném prostředí. Zatím jsem se jen koukala na zplacatělej kopec naproti z Jeseníků a uvnitř byl z rodiny jen Marek (takže jsem viděla fotky).
Jinak díky za další bezvadné povídání a moc hezké fotky (inlove)
Díky 🙂 Určitě by se ti to líbilo!
Každej máme svojí úchylku – já jsem zase zatížená na traktory 😀
Pěkný exempláře mají v Zemědělským muzeu v Praze (na Letné) 🙂
😡 Velmi pěkný článek,včetně fotoreportáže. Ale mám jisté pochybnosti o tom hořci. Nechci se rouhat, ale myslím si, že je to buď náprstník velkokvětý(Digitalis grandiflora), nebo náprstník žlutý(Digitalis lutea.) Hořec tečkovaný má jinak uspořádané květy. Viz http://www.houbareni.cz/drevina.php?id=237 (wave)
Taky moje první myšlenka byla – hele, žlutej náprstník. Hořce opravdu vypadají jinak.
Jé, tak to mě těší, že je nás náprstníkovců víc 🙂 . Ale sem se necítila botanicky pevná v kramflecích 😀 .
Musím se doma kouknout, mám dojem, že jsem tohle moudro pochytila na nějaký informační tabuli (fotím je, když je tam něco, co vím, že chci použít, a že to vzápětí zapomenu). Jinak ani slovo proti 😉 – botanik jsem mizernej…
Tak už jsem to prozkoumala. Fakt mám vyfocenou info ceduli o hořci tečkovaném, která stála nedaleko těch náprstníků (blush) …
Chybička se vloudí 😛
Díky za propagaci našeho herbáře. Ano, skutečně jde o náprstník. Hořec vypadá maličko jinak. V obou případech je to však krásný pohled a zážitek, nalézt je, pokochat se … Kvetou ve zcela rozdílném ročním období.
Náprstník velkokvětý, či hlínožlutý – Trvalka, jedovatý, (srdeční glykosidy, ideální pro vraždy, jed se v organismu velmi rychle rozkládá a mizí, takže smrt se jeví jako normální srdeční selhání), v Českém krasu místy hojný, roste totiž ve skupinkách. Jedna z nich je k vidění ve Svatém Janu pod skalou na nepřístupné stráni nad potokem. Barevné rostliny stejného provedení jsou vyšlechtěné kultivary náprstníku purpurového, (digitalis purpurea) a používají se k výrobě léků pro kardiaky. Aneb, jak už jsem psal jednou, každý lék se může snadno stát jedem a naopak.
Zano, díky za bližší seznámení! Motá se kolem mě tahle končina docela dlouho, protože v hotelu Dlouhé stráně v Koutech se sem tam konají firemní školení, a tak jsem technický div na netu obhlížela, ale nakonec na výlet nedošlo. Každá vodní plocha v kopcích je fascinující. Elektrárna musí být obdivuhodná, věřím, ale po pravdě, v tomhle případě mi stačí zprostředkovaný zážitek, zvlášť od tebe (wave) .
To je docela fajn místo na školení, doporučuju 🙂
Moc pěkné a zajímavé čtení, děkuji 🙂
My máme Jeseníky dost z ruky, ale až někdy bude příležitost, Dlouhé stráně určitě nevynecháme.
My to taky nemáme nejblíž, vůbec bych si netroufla tvrdit, že jsem na Jeseníky nějaký odborník. Byla jsem tam dvakrát, ale tohle nás před časem zaujalo a letos jsme vlastně měli Dlouhé stráně jako hlavní cíl.
ehm, já už jsem zase OT (chuckle) , ale je to opravdu moooooc důležité 😉
byla jsem si muchlat malého tygříka u LuckyV. !!!!!!
je to strašlivě krásné mimi, má prý něco přes pět kilo, takže jen o maličko víc než Nyny, ale má úplně jinak „tvarované“ tělo, přišel mi o víc větší, dojem určitě umocňují ty opravdu mohutné tlapky, ty má MINIMÁLĚ třikrát takové… má je ale docela krátké, takže je trošičku jako jezevčík 😀 a když jde, tak protože ještě nemá tu úplně správnou rovnováhu, tak strašně kroutí prdelkou, celý se až vlní (rofl)
nemá žádné ostré zoubky – bo ještě nemá skoro žádné (chuckle) … venku má takové ty malilinkaté vepředu (jestli znáte kočičí chrup) a další se mu právě klubou, takže mě vytrvale žužlal, ale jenom dásničkami a to nebolelo ani trošičku
dlouhé minuty jsem si s ním hrála tak, že ležel na zádech pode mnou, já byla na všech čtyřech a on mi žužlal ruku, různě jsme se přetahovali s předníma pacenkama a zadníma mě taky zpracovával – ty pohyby jsou vážně identické s těmi kočičími (cat) (inlove)
no a nebyla bych to já kdybych nedokumentovala
http://meda-beda.rajce.idnes.cz/Kenny_-_tygri_miminko (h) (h) (h)
Nádherný mimi, úplně stejný jako ty malý kočičí, jen trošku větší, mně jsou zkrátka ty koče souzený.
Nojo, Beda evidentně ve svým živlu (inlove) . Ale tygřík je vážně roztomilej, jakož i další Lucčini svěřenci (nod) .
Nádhera! Tygřík, Lucka i ty (záříš na dálku (chuckle) ) – to kotě mělo velikou kliku, že má jako náhradní mámu zrovna Lucku (inlove)
Ale pět kilo, krátký nožičky, chundelatej kožíšek… to nic neznamená. Koukni na tu hlavu z boku, když tygřík pije a vidíš šelmu – za pár měsíců zatraceně velkou a silnou šelmu. Nádhernou.
Co s ním vlastně bude, až vyroste? Mají tam u Lucky vhodné prostory, nebo ho pošlou někam jinam?
Dede, taky jsem se ptala – dospělý tygr je opravdu veliké zvíře… prý je tam nějaká venkovní voliéra (výběh?)
hihi, jsem pozvaná ještě jednou, prý za měsíc, že abych viděla jak vyrostl – no nevím, za měsíc je docela dlouho, to už bude opravdický TYGL… ostatně levhartík Jack, který „mi“ vyrostl, než ho převezli do Prahy (tehdy se to nějak zdrželo, pak karanténa, a byl z něj velkej kluk) už taky nebyl žužlací a mohl hryzat jen smeták
http://meda-beda.rajce.idnes.cz/Jack_-_levharti_kluk/
zato Kenny mi ruku svými dásničkami masíroval dlouho, předlouho, soustředěně a vášnivě zároveň… ano, užila jsem si to – a ten chlupatý kožíšek je hrozně heboučký (vlastně nevím, jestli mu později vypadá, tygr má přece kožich přilehlej, ne?) … šiš, no já zářím nejspíš ještě i dnes, když na to znovu myslím (blush) (inlove)
Úžasné, tygřík je nádherný, ale ta šelma v něm je už vidět… bude to krásný tygr. Musí to být zážitek, takhle malé tygře na klíně… 🙂
Bedo, teď ještě toho lva, že :*
Šíííleně přávidím! (inlove)
Paráda ! Jen připomínku- když v Německu vyhlásili útlum jaderek, napadlo mne, že musí mít něco kromě „větrníků“ pod palcem (v pokročilém stadiu výzkumu) vzhledem „k uskladnění“ vyrobené energie. Ejhle nedávno se na Netu objevila zmínka o skladování chemickou přeměnou. Analogie s ropou- před pár léty katastrofické scénáře o max.60 létech vyčerpání – a dnes už vozí z Ameriky lodě s nákladem plynu těženého z břidlic. Pokrok nejen že nezastavíš, ale mám dojem, že rotuje čím dál tím rychleji.
Taky jsem to viděla. Vlastně je zvláštní, že se nějaké řešení objevuje až teď… asi to dřív tolik nehořelo. Kdy bude špička se vědělo prakticky pro každý den.
Milá Zano (inlove) , popis je bezvadný, pro mě akorát. 🙂
Tohle místo je opravdu zajímavé, zapisuju do notýsku, že až bude Matýsek trochu větší, musím naplábovat dovolenou v Jesníkách a včas objednat prohlídku elektrárny. (nod)
Přeju všem krásný den. (h)
Určitě! Pro malý kluky to bude príma.
Tak Dlouhé stráně mám uložené v paměti jako místo, které chci vidět. Kuba tam určitě byl se školou, Kačka možná taky, Mušketýr myslím taky a já jsem jediný neználek, což mi vadí. Tak někdy… Zano, přesvědčilas mě, že to fakt musím vidět.
To musíš, Matyldo. Je to velmi fascinující místo. Od dob, co jsme tam byli my s kolegy tam pěkněji vymalovali tu vstupní chodbu, ale zbytek je pořád stejný – fascinuje mě ta myšlenka i technické provedení.
Myšlenka nic nového. První přečerpávací elektrárna u nás byla postavena už během II. světové války ve Štěchovicích a funguje dodnes, jen je o trochu menší. Reverzační turbiny, použité na Dlouhých stráních jsou typu HONE, podle autorů, (Hosnedl, Nechleba). A Štěchovice, pokud vím, nedávno prošly generálkou. Na Slapech jsem viděl opravovanou Kaplanovu turbinu, vytaženou z šachty, (nevěřili byste, jak ji voda dokáže zohyzdit, původně kovově lesklé plochy lopatek byly hnědočerné a rozežrané korozí) a v Temelíně jsem byl během stavby uvnitř reaktorové nádoby, což byl impozantní pohled.
Jo, máme celkem tři – Dlouhé stráně jsou největší a Štěchovice nejmenší. A ne a ne si vzpomenout, která je ta prostřední…
Povídala paní průvodkyně, že by se rádo postavilo další…
Jojo, tohle se hodí vidět. Byla jsem tam vloni. Vlastně nadvakrát. Jednou jsme to viděli jenom „zvenku“. Obě nádrž. A pak jsme si objednali i tu prohlídku uvnitř. Paráda. Průvodce tam dělal pán, co je momentálně v penzi, ale tu elektrárnu stavěl. On to moc nechtěl říct, ale byl to stavbyvedoucí z té předposlední fáze stavby. Takže věděl snad všechno a krásně o tom mluvil. A taky jsme zažili spuštění turbíny. Rachot šílenej.
Ta falešná podsvětlená okna mě zaujala. Velmi osvícené. Vůbec jsem neměla pocit, že je nade mnou hromada kamení. Jak je ten strop vysoko a okna nejsou v zorném úhlu, tak člověk jenom registruje světlo vnikající dovnitř okny.
Vážně ohromující stavba.
Přesně. Už dlouho mě nic tak… nezaujalo? Nevím, jak to přesně říct. Je to něco, na co se dá koukat s pusou dokořán.
Taky jedno místo, kam se asi už nedostanu. Takže aspoň tak – Díkes, Zano! :*
Ráda beru lidi sebou na výlet 🙂
Já také. Takže v sobotu jedeme do jižních Čech na bramboříky evropské.
Super povídání o Dlouhých Stráních – díky za ně zaně.
A díky za fotky – znám Jeseníky v třeskuté zimě i na konci léta, takhle jarní ale ne. No – vrátila jsem se z nich teď v neděli – počasí nám přálo, bylo opět krásně a fotek mám dost, ale kdy je dostanu do počítače …
A jinak za tři hodiny vyrážíme k moři – těším se těším převelice, že ani dospat nemůžu. Tak papapá moji drazí, bude se mi po vás stýskat.
Milá Ygo, krásně si to užij a foť! (inlove) Třeba ještě nahlídneš 🙂
Už jsem o Stráních slyšela, ale takhle z Tvého pohledu je to moc zajímavé čtení a takové osobní…Děkuju Zano a asi nebudu sama (y) (y) (handshake)
Měla jsem trochu strach, jestli to může někoho zaujmout… Dík.
Jak vidno, může. A je to dobře. Nejen svým oborem živ je člověk a čím víc zájmů, tím pestřejší život. Já jsem celý život drátoval a letoval a teď jezdím fotit kytky a hledat prameny. Takže včera jsem u Brněnské přehrady našel bramboříky nachové a na Vysočině jsem propátral prameniště Oslavy. Bonusem byly dvě kila krásných mladých václavek.