Ha! Už jsem čtvrtém schůdku koupadla na Zábřezí a voda mi sahá nad kolena. Podezíravě sleduju tlupu malých kluků řádících tak tři metry ode mě. Jestli mě postříkají, tak jim rozšířím slovník!
Je to skoro rituál, byť z větší části daný mojí zimomřivostí. Když lezu poprvé do venkovní vody, ať už je to koupadlo, jezero, řeka nebo moře, vždy si dám načas. Pomaloučku postupuju do hloubky a nezřízeně se těším na ten správný okamžik, kdy začnu plavat. Chladná voda mě obejme, já překonám poslední mimovolné zadrkotání zubů a vklouznu do důvěrně známého světa beztíže, kde je všechno najednou jinak a aspoň prvních deset minut si připadám ohebná a neúnavná jako delfín.
Jako dítě jsem ukrutně záviděla svojí mamce, která uměla ležet na vodě na zádech, prsty na nohách se jí mírumilovně pohupovaly nad hladinou a ona se kochala svým okolím stejně, jako by ležela na gauči. Pro dítě, nucené skutečně plavat, aby se udrželo nad vodou, to hraničilo s kouzlem.
Muselo uběhnout pár let, než jsem dospěla do stejného stavu vodní nirvány. Jak už jednou do vody vlezu, vydržím tam velmi dlouho. Buď plavu pro čistou radost z pohybu, nebo si ležím na hladině, obdivuju vodu, čichám její vůni a usilovně zaháním podezření, že by někde kolem mě mohly být ryby. Když se mě totiž nějaká mimovolně dotkne, mám tendenci ječet. Jak vidíte, rozhodně nejsem stvořena pro potápění.
Jak miluju naši krajinu, pořád ještě nejraději plavu v moři. Je živé, proměnlivé, hýří barvami a voní. Jak říká můj syn, moře má opravdu úžasné charisma! Vždyť kdy jindy by člověk považoval pach soli, tlejících řas a ryb za vůni? Odjakživa jsem toužila aspoň nějaký čas u moře žít. Přání se mi nakonec splnilo a já si užila tří let života v bezprostřední blízkosti norského fjordu. Jen občas mě napadlo, že osud má opravdu smysl pro humor – proč to muselo být zrovna moře, které každoročně na několik měsíců zamrzá?
Pozdě ale přece – milé Heleny, všechno nejlepší k svátku. (rose1)
I já přeji takto opožděně vše nejlepší Helenám k svátku. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
Tak jsem se před chvílí také vykoupala v mnou již zmiňované Napoušťce. Když už je to koupací téma. K obveselení mládeže, která se srotila u tentokrát zavřené závory. Ajvinka vesele nosila z vody klacíky. Plave už naprosto suveréně. Zakoupila jsem v týdnu plavací aportovací hračku. Krásnou barevnou a pískací. Na suchu jsem slavila úspěch, ale když jsem bohatýrsky odhodila do vody tenhle vodní superaport, Ajvy se za ním rozplavala, ale jaksi ho nemohla uchopit do tlamky, pořád vyskakoval nad hladinu. Tak ho tam nechala ležet a přinesla mi jakýsi zapomenutý klacek, co se jí právě šmrdlil okolo nosu. Tak jsem se zula, vykasala ještě víc kraťasy a mazala jsem si pro aportík sama. Ještě, že už i po západu slunce bylo stále těch 25°. Není nad klacíky!
Zdravím všechny a děkuju za pěkné komentáře 🙂 Všechno tohle povídání platí pro „živou“ přírodní vodu, ne pro bazén. Přestože jsem v bazénu strávila plno času (na vejšce jsem měla plavání jako sport), nikdy jsem si tento způsob plavání neoblíbila – snad až příliš se mi zapsaly „strašlivé“ vzpomínky na plavání v Axe, když jsem byla v první třídě 🙂
Přeju všechno nej Petrám a Helenám! (inlove) (party) Ať se vám všechno daří a své krásné letní svátky oslavíte s radostí a nějakou tou dobrotou 🙂
Lásková, dodatečně blahopřeju k narozeninám a ze všech sil držím palce, ať už ti konečně vyjde nějaká pěkná práce. (h)
Rputi (inlove) , pohled na ty výkopy je strašnej! Já vím, vydržet se to musí, ale kdo to má vydržet, že jo (tmi) Snad se pochlapěj a stihnou to co nejdřív.
JanoBu, škoda kočičky… Věřím ale, že se u tebe měla nejlíp, jak se mít mohla. (h)
HankoW, ta příhoda se žralokem… nemám slov! Mně stačí kapr… No, každopádně jsem moc ráda, že tě nesežral. Možná by nebylo od věci si s sebou na vodní meditaci brát ještě průzkumníka a hlídače 😛
Maričko, hluk koupacích míst je pro mě stejně charakteristický, jako specifická záře oblohy na mořem, kterou taky vidíš už před tím, než na pobřeží vůbec přijedeš…
My jsme vodnická rodina a vodu milují i naši psi. Také dnes jsme skončili náš výlet u šutráku v Podivíně, protože bylo vedro a naše psí dáma je už přece jen v letech a horko snáší čím dál tím hůř.
Pár fotek z výpravy Bosou nohou.
http://tmilada.rajce.idnes.cz/Bosky_do_Rakous
Ještě ke koupání. Také se vám občas v hlavě ozývají ty „koupací šumy“ ? My chodili k Berounce od chaty lesem. A už hodně zdáli jsme slyšeli takovou koupac9 ozvěnu, známý šum – hlasy lidí, křik dětí, vůni řeky, prostě celé to prostředí. Když jsme se pak vyšplnali na Kazín (řeka tekla hned pod ním), tak na něm už byli odvážliví skokani (taky tam i zahynuli) a v dálce už travnatá plocha u řeky vyhrazená ke koupání. Automaticky jsme přidali do kroku, protože už jsme se nemohli dočkat. Stejný šum se nesl od vody ať už to byl rybník, řeka nebo koupaliště. Někdy ho opravdu živě slyším v hlavě a úplně cítím ten vzduch. Také patří ke vzpomínkám.
Maričko, máš pravdu pravdoucí. Já když zavřu oči tak také cítím ten zvláštní pach koupaliště ve Šlapanicích. Tam jsme jako děti chodili každý den o prázdninách. A zpět jsme si kupovali v hospodě Sokol, křupavé slané tyčinky, takové ty tlusté, protože jsme byli vyhládlí. Ach jo.
Hezké vodní povídání, já poslední roky zrovna moc cachta nejsem a taky jak už tu zmiňovali jiní, tak hlavně kvůli brýlím. Na vejšce jsem chodila plavat pravidelně, ale tam jsme měli vyhrazené dráhy v bazénu a tím pádem celkem nebyl problém, že to do někoho naperu, protože ho nevidím.
Moc děkuju za přání k svátku a přeju i všem oslavencům z posledních pár dní, které jsem nestihla – Hany, Petry, Bětuláskovo – všechno nejlepší 🙂 (f)
(wave)
🙂 Milí Zvířetníci. Protože vím, že někteří z Vás měli zájem naučit se cínování, zvu Vás na mnou pořádané kurzy.
Máte-li chuť naučit se vyrábět šperky metodou měkkého pájení, takzvaným cínováním, zvu Vás na kurzy v Praze Vršovicích, konané Naspirále http://naspirale.info/kurzy
http://www.fler.cz/zbozi?ucat=259350
Kromě Prahy budu v říjnu pořádat kurzy ve Valašském Meziříčí. 🙂
Blažolenko! ještě jsem ti ani nepoděkovala za úžasné tyrkysové náušničky! jsou ještě krásnější, než na fotce a vypadají skvěle s jednoduchými černobílými šaty :-)díky 🙂
To jsem moc ráda! 🙂
Jeden OT odkaz pro Maričku – recept na ajvar od mého kamaráda: http://www.rozinkyamandle.cz/?p=186
Perfktni, aido. Ten Rashad je vyborny, on totiz jidlu rozumi. 🙂
To rozumí. Navíc, je to chytrý, vtipný a pohledný chlapík. Vaří výborně (vždycky, když hostuje v Brně, jdeme se k němu najíst a udělá nám takové hody, že na to dlouho vzpomínáme), nad jídlem, surovinami a jejich původem hodně přemýšlí a dokonce má i pořad v rozhlase (jmenuje se Ve vlastní šťávě a vysílají to každý pátek na Radio Wave, dá se to najít i na webu). Nejdřív jsem se s ním znala já, teď už se s ním kamarádí celá moje rodina, včetně kluka naší dcéry; máme ho moc rádi.
Jo, s nim bych se taky rada kamaradila. Obcas si ho ctu. Ze zdravim – ja se taky moc zajimam o prisady, postupy, doladeni chute, znalosti a historii jidel.
Až se s ním příště uvidím, pozdrav určitě vyřídím. Teď jen posílám ukázku z toho jeho pořadu, má tam i malé video (abys věděla, jak vypadá): http://www.rozhlas.cz/radiowave/publicistika/_zprava/ve-vlastni-stave-novy-stary-zakon-o-potravinach–1246492, k tomu psanému slovu je pod šipkou nahoře i zvuková stopa.
Další (starší) díly toho jeho pořadu se dají dohledat buď pod odkazem na jméno, nebo pod odkazem na ten pořad.
Aido, děkuji za odkaz, vidím, že jsem ajvar dělala skoro stejně, jen ocet jsem nedala. V mém ajvaru převažovaly papriky, lilky jsem měla na zahradě jen dva menší. Zdejší „banánové papriky“ se po upečení loupou snadno takže to nebyl problém (dávám je do ig.sášku zapařit což hodně pomůže). Právě, že jsem nechtěla přijít o žádnou paprikovou šťávu, neoplachovala jsem z nich semínka, vyhazovala co se dalo, ale přeci jen nějaká zůstala. Pasty bylo dost chtěla jsem ji uchovat v lednici a bála se, že syrová se zkazí, tak jsem jí tu hodinu v troubě propekla. Včera jsem dělala vepřové maso a do vypečené šťávy pak zamíchala tři velké lžíce ajvaru. Ostrost (kterou jsem v ajvaru trochu přehnala) jsem zjemnila zakysanou smetanou – a jak jsem tušila, byla to dobrotáááá, jen jsme se olizovali. Jelikož mi papriky normálně rodí až do prvních mrazíků, určitě ajvar ještě nejméně jednou udělám a budu používat právě do omáček.Díky za nový objev.
JanoBu, je mi líto Ťapinky, umřela příliš mladá.
Gratuluji se zpožděním jak včerejším Petrám, tak dnešním Helenkám
Rputi – teda to musí být hrůza ten rachot, špína a bahno. A navíc na takhle dlouho. Ale říkej si, že zase budeš mít fungl nová potrubí.
Epulko, když ses zase ukázala – máš kocoura Bobana, nebo to nevyšlo ????
Milan Maricko, na nejaky casek se mi podarilo uplne zmizet 🙂 . Kocourka Bobana jsem bohuzel v nasi domacnosti neuvitala. Kus jara a leta jsem mela zdravotni problemy a kdyz jsem je ukaznila tak se presunuly k Juniorovi. Probehla u nej vazna alergicka reakce na potraviny. PO nekolika mesicich patrani a testovani uz skoro vim kde je problem. Ted ladime jidelnicek . A kociciho obyvatele nasi domacnosti se urcite dockam
Jé, epulko, co to děláš, stonat v cizině daleké! Držím palec, ať brzo najdeš všecky mladíkovy alergenní nepřátele, to je vždycky velký stres, Myslím na tebe a pozdravuju.
Epulko, doufam, ze uz je lip obema z vas. (h)
Epulko, moc držím palce, abyste byli oba – ty i Junior v pořádku a ta potravina, co vadí, byla snadno vypustitelná. (h) Ono stonat je vždycky otrava, ale stonat v cizině je otrava na dvakrát. (wave)
(call) POZOR,POZOR, HLÁSÁNÍ!!! (call)
😡 Dnes má svátek Tosca a HCHO, přejeme jim všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_19_2013#ToscaHCHOsv_2013.jpg (f)
A taky Yezinka.
Všem Helenkám, jakož i ostatním oslavenkyním z poslední doby, přeju vše nej nej nej!
Vřele gratulíruju! (f)
Právě jsem si taky vzpomněla na Toscu, že má svátek, hodně štěstí, radosti a dobré pohody všem Helenkám (rose1) (f) (rose1)
Všem Helenkám všechno nej a chemickým sloučeninám dvojnásob! (f) (f) (f)
Helenám všechno nejlepší!!!
Taky se přidávám. Všechno nejlepší, (inlove) (f) (^) (d) (music) (dance) 🙂
Všechno nejlepší všem Helenám! 🙂 🙂 🙂
Vsem zviretnickym Helenkam vse nejlepsi. (rose1) (^) (sun) Pekne si to uzijte. Je tady na Zviretniku v srpnu pekne zasvatkovano. 🙂
(f) Všem všechno nejlepší (f) !
Všechno nejlepší, milé Hely, Helči a Helenky. (h) (f) (sun)
Přečetla jsem komentáře. Tedy Hanko, s tím žralokem to bylo přesně jako na začátku filmu Čelisti! Ještě, že to dopadlo dobře.
JJ, paní s užovkou za krkem taky dobrýýý 😉 .
Xerxová, hezký výlet na soutok Jizery a Jizerky a fotky – krása.
U nás je už zase horko a sucho převeliké, takže fotky zurčících jizerských říček, to je pastva pro duši, nejenom pro oko.
A co se týká cyklistů! Včera jsem měla takový hrozný zážitek, že jsem přehodnotila benevolentní názor na cyklisty (sama cyklistím).
Od Lelkovadla vede více jak dvou kilometrová silnička dolů z kopce, krásným lesem a končí dole ve vesnici u rybníčku Napoušťka. Lesy města Brna tam vybudovali pěkné odpočívadlo, rovnou u závory, která bývá zavřená. Poslední dobou chodíme s Ajvy do Napoušťky plavat a nejsme samy, je tam spousta pejsků a batolí se tam i děti. Také bývá závora dost často otevřená. Po obou stranách silničky jsou nedaleko závory žluté výstražné tabule „Pozor závora“ protože už přede dvěma lety se tam nějaký blb na kole přizabil. Takže stojíme s jedněmi manželi a díváme se jak si naše štěňata hrají, poskakují, okusují se, hned na to vyrazí a honí se v kolečku. V místě, kde už je zákaz vjezdu automobilů kromě lesní správy. Je už pozdě, nikde nikdo a najednou se za zatáčkou shora po silničce řítí cyklista. Závora je otevřená, skloněný nad řidítky, rozšklebený. Pán začal mávat ať brzdí, že tam pobíhají psi, vůbec hřmotnou postavu muže a jeho křik nezaznamenal, natočených takových 80 km/hod. se prořítil kolem otevřené závory, TĚSNĚ MINUL AJVY, to byl vyslověně zázrak, ještě se po nás ošklivě podíval a zmizel v této rychlosti v začínající ulici mezi domy. Vletět mu tam děcko zpoza za sebou zaparkovaných aut……. Ne jsou to adrenalinoví cvoci. Škoda, že ta závora nebyla zavřená, mohl si v posledních okamžicích života užít adrenalinu víc než dost!
Uff…
Fakt škoda, že ta závora byla zrovna otevřená! (devil)
Před rokem mi málem takový cvok přizabil Luxíka, Jana s ním byla na louce u silnice. Sice se nic nestalo ale cvok se trochu vyválel, svedl to na nás a ještě, že jsme pojištění.A to na mě nejdřív chtěl 3000 Kč,ty jsem mu nedala, pak se mě zeptal jestli jsme pojištěni. Cvok z pojištovny vyrazil 46000Kč. Psovi se nic nestalo, přiběhl domů úplně z jiné strany než je silnice, nevím jestli se ho cvok jen u silnice nelekl. Na silnici nebyl ani chloupek, pes byl doma za postelí (asi se hodně lekl) a on se druhý den velkoryse ptal zda pes žije, že ho nabral plnou silou. Ti cvoci jezdí s hlavou u země. Potom se do telefonu chlubil kamarádovi, že čtyřicet kilometrů ,,dělá“ za 28min. A to jezdí přes vesnice a město. Byl to Václav Ježek co vyhrál cyklistickou Jizerskou. Takové “ sportovce “ by měli zavírat do klece.
Blbost si dopravní prostředky nevybírá.A je naprosto jedno, jestli blb drží v prackách řídítka, nebo volant.
Smutné OT – dnes v noci přešla přes duhový most kočička Ťapinka. Bylo jí jen sedm let a byla úžasná. Původně jsem ji vypiplala jako útulkové kotě, od mala milovala lidi, umístila jsem ji k rodině s tříletým klukem, byli šťastni všichni. Po čtyřech letech se narodil klukovi bráška a Ťapka rázem byla nadbytečná, tak mi ji vrátili. Čtyřletá mourina se špatně umisťuje, tak se u nás zabydlela. Milovala Míšu, vždy ráno naklusala do ložnice a ducala ho hlavinkou – prostě byla báječná. No a teď čtyři měsíce bojovala o život, bohužel nevyhrála. Tak už pozdravuje všechny naše bývalé milované, měj se hezky, Ťapinko!
;( , je mi to moc líto. Ťapinko, pozdravuj tam. (u)
Ťapinko! (rose2)
Je mi to líto, Jani. (u) (h) (rose2) Ale dělala jsi, co jsi mohla. A teď už Ťapinku za Duhou nic nebolí. (h)
Jano, to je mi tak líto!!!!!! (rose2) (u)
Jani… (u) a Ťapinko… (rose2)
To mne moc mrzi. S cim Tapinka bojovala, smim-li se ptat?
Hani, nejdřív nespecifické příznaky (hubla a já viděla, že není dobrá, ale to je prostě takové oko, já často vidím na kočce, že něco je dřív, než se něco prokáže), výsledky krve dobré, nic….za 14 dní granulom v břiše, výsledky krve opět v podstatě dobré, no a vyloupla se z toho ta nejhorší diagnoza – FIP. Díky atb a jiným lékům a hlavně díky tomu, že měla neskutečnou vůli k životu, tak jedla, mazlila se a hrála si do vlastně poslední chvíle, včera večer ještě snědla kuřecí k večeři, pak kolem desáté divně zamňoukala, přišla se pomazlit, zalezla do místa, kde dřív nikdy nebyla….no a při kontrole jsem ji našla už přecházející…
To znam, Jano. Kdyz se mi kocka, ktera ma uz nejaky problem, zasije do skryteho mista, tak automaticky znervoznim. Za posledni dva roky mi tak odesli dva – kocourek a zaslouzila matka. Ale oba jsem nasla jeste nez zcela odesli. Oba mi umreli na kline, a oba mi pomohli v tech konecnych hodinach aspon trochu porozumet anatomii smrti. (u)
my si ji taky vzali do klína, ale bylo poznat, že ji to vlastně vyrušilo, začala znovu – nevím jak přesně popsat – prostě bojovat o život. Tak jsme ji položili zpět a ona se uklidnila a tiše přešla. Byla prostě statečná.
(u)
Beta je nezmar. Včera večer jsme do půlnoci seděli u ohýnku (ona s náma – červené nemusí, sýr ano) a dneska si vyřvala procházku do lesa. Na to, že prášek zase o trošku posouváme (měsíc již uplynul) a včera měla výlet dlouhý, mi dělá radost (nod)
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Je hezky, Betka je od rána na zahradě a vyhlíží ženichy. Ještěže oni ji až tak nevyhledávají, a tak ji stačí monitorovat oknem… Jo Aronka…. to byla jiná káva… (chuckle)
Betynka je nezmar. 🙂 (h) živě ji vidím před sebou. (chuckle)
Rputi, to je teda nadělení – na jak dlouho to ještě máte?
Přeju všem krásný den! (h)
Vave, oficiálně do konce listopadu, když to bude do Vánoc, budeme rádi.
Jenže já k tomu musím připočíst 4 měsíce (půlka prosince 12 – až půlka dubna 13), kdy jsem se skrz ty oteklé nohy nedostala do zimních bot a prakticky je proseděla doma.
Od půlky dubna do 20.června byl oddech a od toho 20. to zase jede, protože parkovat musím až na náměstí a dosápat se tam, je pro mne poněkud problém.
Takže rok života v háji…
Ještě, že mám Žolíka, já bych snad i zapomněla mluvit. (punch)
Lity, lity, umím si to perfektně představit. Šest let mi pod barákem kopali vyústění tunelů a tříúrovňovou křižovatku s kruháčem a jakmile to měli hotový, přestěhovala jsem se do holejch betonovejch podlah. Čurbes z lepidla už mám snad pryč, ale jemňounký piliny se ještě drží – a navíc ještě obojí jednou přibude, protože budu dodělávat pokoj dole.
Přežij! (y)
Lity lity… vydrž!
Nepolevuj v monitoringu, ženich se zhmotní na zahradě, ani nevíš jak….
Mám radost, že ty máš radost z Betky, že se takhle držííííí!! Přeju a držím palce.
Kdo by mě chtěl politovat v mém trápení, tak tady je fotka:
http://www.facebook.com/photo.php?fbid=426444057474324&set=a.259716097480455.62492.100003262018107&type=1&theater
Fakt už mi z toho krapet šíbe!
Rputinko, uz jsi si koupila holinky gumaky? Protoze jak na tohle zaprsi… (devil)
Hani, už se stalo, ale mám narvanej mrazák a přežívám. Horší je, když do toho praží slunce. Z těch hromad je prach, kterej vleze všude. Sem tam něco otřu, ale ono je to za půl dne stejný.
Veškeré prádlo peru tak, že namočím do vaničky, za dvě hodiny sjedu gumový zvonem a vyleju kolomaz. Napustím čistou vodu, nechám do rána, vyleju kolomaz. Hodím do pračky, nechám vymáchat v čisté vodě, odstředím …. a můžu začít prát. Co to dělá s vodoměrem se raděj nekoukám…. (devil)
Rputinko, to přežiješ. Já jsem na stará kolena musela přežít opravu střechy, která byla rozpadlá tak, že se vyměňovaly trámy, ze kterých bylo nepředstavitelně prachu. Když jsme jakžtaž uklidili kolem baráku a začala jsem uklízet v bytě tak přišla povodeň, na dvoře a všude okolo bylo cca 25cm bahna a máme to opět. I když se bahno uklidilo, tak pořád to práší a bor..el je zase. Jsi mladší tak to zase bude dobrý ale stejně lity, lity.
Přežít to musím, nic jiného nezbývá :S
Jen mě štve ta špína – na co sáhnu, o to se umažu. Já i Žolík jsme jak prasata, na Evelínovi to není tak vidět a taky většinu dne tráví venku na zdi – taky si tam mám chuť sednout … 😀
Rputinko, já si tak říkám: mít Arabelin prsten! Já se snad do smrti té špíny už nezbavím. Prach a prádlo …. a bolící nohy jak já ti rozumím
Rputi, kam se na TOHLE hrabe cokoli v širokých velkoměstských ulicích. Když se mladí za posledních pět let dvakrát přestěhovali, tak se taková hloubková rekonstrukce táhne městem za nimi, loni od definitivního sídla nalevo, letos napravo, čtyřletá vnučka od peřiny neví, co je to bydlet v nerozkopaným. Jezdit do kopce s mimiším ,. kočárem přes mostky byla taky chuťovkaAle takhle to mít zrovna v kvartýrech a nevypadá, že by se přetrhávali s tempem – litylity na kvadrát!
Ale jo, makaj docela solidně, jenže ta ulice je děsně dlouhá a mění se všechno – kanalizace, voda, elektrika, plyn…
Rputííí, to vypadá děsivě. Držím palce, ať to zmáknou co nejdříve. S tím prachem a špínou tě moc a moc chápu.
Milan Rputi soucitim s Tebou. V Brne jsme Melissa nasi ulici rozkopanou 5 mesicu a to delali Jen vodu. Plny bude nasledovat za Dva roky. Kdyz jsem byla v cervnu doma, tak jsem se skoro nedostala s kuframa do domu. Drz se, kazda rekonstrukce jednou skonci….
Lity, lity… Držím palce, ať to ve zdraví nějak přebudete…
Aaa, voda. Jsem velmi vybíravá. Neznámou vodu napřed přepečlivě zkoumám, jestli je pro mě dost čistá. Ale když ji vyhodnotím jako použitelnou, jdu do ní „po hubě“. Hlavou napřed a rovnou pod vodu. Chlór mi nevadí, písek mi nevadí, sůl mi nevadí, plavu pod vodou s otevřenýma očima. Nedej bože abych našla nějaký nesympatický kus trávy nebo chomáč řas. Do takové vody mě nikdo nedostane. A studená voda bývá čistší. Patnáctistupňová je nejlepší 🙂
Ležet ve vodě nebo na vodě neumím. Jak se to vlastně dělá? A není to nuda?
Lezet na vode neni nuda, Ri. Je to jak nejaka meditace ci co. Nirvana. Stav beztize. Obcas musis zacvachtat rukou ci nohou, aby se teleso srovnalo. Jinak ty nohy padaj dolu, ale i tak to jde. A jeste vetsinou zavru oci a jen se necham unaset. Snad se mi podari tento tyden, jedeme na Floridu – kam jinam nez do spitalu??? 😀 A spital je snad 4 km od krasnych pláží.
Hano, přesně, nirvána a hluboká meditace, taky to tak vnímám.Mám ruky za hlavou a nohy skřížené v kotnících a jen ležím, jde to naučit, jen dýchám a vnímám vodu.
Takhle si medituju pod vodou. Škoda že tam nevydržím půl hodiny. Pomalu plavu a koukám kolem sebe.
V Chorvatsku člověk plave jako špunt. Hrozný. Než se potopím jsem úplně udřená (:D)
To není žádná meditace (:D)
doporučuji přehradu na Černé Nise. V kyselé jizerskohorské vodě až tak nic neroste – řasy ji nerady. Jestli má 15 stupňů… to netuším, ale tak nějak. Koupání povoleno (jeden břeh využívají nudisti) lidem i psům. Zázemí žádné a od nejbližšího parkoviště skoro hoďka chůze- tudíž moc lidí se tam necachtá.
Foto třeba tohle:
http://drporkert.com/dogy/images/beta/archiv/zakazane/pages/zakazane_220511_006_jpg.htm
Ty fotky jsou kouzelný. Vypadá to na některých jako kdybyste učili malého jezdit na koni. A voda v přehradě je tak úžasně čistá i na pohled studená. Mě studená voda nevadí.
Úplně jsem zapoměla, že Vilík byl takové mimčo. V poslední době už je to chlapák! Bude mít jednou krásné vzpomínky na svoje miminkovské mládí, které prožil s tak velkou a hodnou přítelkyní. Samozřejmě i s hodnou babičkou a dědou 😉 .
Omlouvám se za toto OT, ale už si opravdu nevím rady. Někdo nám zřejmě za plot hodil kotě, asi půlročního kocourka, milého, přítulného, zvyklého na lidi. Vzhledem k tomu, že my máme doma 4 kočky, v dílně další 4 venkovní /vloni přišla kočka s koťatama, tak jsme je tam nechali žít – samozřejmě všechny vykastrovali/ a ještě krmíme další tři venkovní toulavky, tak už jaksi nemám prostor na další kočku, naše kočky, když ho vidí na zahradě, ho zahání… je mi ho líto. Zatím jsme ho ubytovali v jiné, sklepní dílně a snažíme se ho vykrmit, příští týden ho vezmeme k vetovi na prohlídku, zda je OK… Prosím, kdybyste znali někoho, kdo by si chtěl vzít kotě a byl na něj hodný, zda byste mi nemohli sem napsat… Omlouvám se moc, že vás takto oslovuji, ale chytám se každého stébla. Moc ráda bych našla kocourkovi nový domov. Je to bikolor, horní část těla černá, tlapky a bříško bílé… Děkuji za jakoukoliv zprávu.
Toro, bohužel já i všichni moji známí jsme zakočkovaní… ale přeju kotískovi, aby našel ty SVÉ lidi (h) (h) (h)
Já vím, že tady jste asi všichni za- i překočkovaní, spíš kdyby náhodou někdo věděl o někom… snažím se i po jiných liniích, z jedné strany kyne tak 20% naděje… držím se jí zuby nehty… Přidávám pár fotek,jestli půjde odkaz rozkliknout.
http://radava.rajce.idnes.cz/Nalezenec,_pracovni_jmeno_Lupinek
No, já ještě nejsem zakočkovaná, akorát že pořád ještě nevím, jestli je už vhodnej čas…
Io, vzhledem k tvému sousedovi se obávám, že si kočku nemůžeš dovolit, pokud ji nechceš držet zavřenou doma, což v domě jde těžko. Kočce nevysvětlíš, komu se musí vyhýbat a je to lehký terč lidské zloby…..
Asi máš pravdu. 🙁
Tak si ještě počkám. 🙂
Děkuji všem za to, že jste o tom alespoň popřemýšleli. Moc doufám, že to všechno dobře dopadne. Třebas se náhodou objeví nějaká cestička.
No a když ne, tak holt naše kočky budou muset strávit dalšího spolubydlícího, což je tedy opravdu ale jen extrémní konec…
Kdyby jen ryby, milá Dede :).
Byla jsem u toho, že si to jedna paní pohodově plavala po přehradě a najednou na ni volá pán: „Paní, máte na ramenou hada!“ Ona pohnula hlavou a opravdu, za krkem se jí snaží uvelebit užovka. I potopila se paní střelhbitě a pán ji obdivoval, že je to úžasná taktika, jak se plaza zbavit. Jenže paní se nevynořovala. Tak pán šel taky pod hladinu a paní vytáhl. Naštěstí to nebylo na kříšení, ale jakmile se paní dostala nad vodu a přišla k sobě, začala nepříčetně ječet, že má hadofobii :).
Taky dobry. Chetova matka ma fotku, kde asi ctyrlety Chet vychazi z prilivu na plaz a do palce u nohy se mu zakousla mensi rybka. A Chet mava ruckama a breci. Nez ho od rybky osvobodili, tak si ho napred vyfotili. (chuckle)
😀 😀
Voda je taky můj živel a mám dojem, že kluci budou po mě. Vozíme je v tomhle počasí trénovat plavání „na prýgl“. Konečně po letech je pěkně čisťounký, u břehu rybičky, na hladině kačenky, na dně raci, a zaplaťpánbůh bez sinic. Takže kdo chce na koupání na Brněnskou přehradu, vřele doporučuji.
Rozdíl mezi mnou a dítky je, že já se na hladinu vyplesknu a ležím a oni by chtěli, ale nedokáží to, potřebují k tomu nějaké to vzduchové nadnášedlo, bez něho musejí pořád plavat. Chápu, důvod je prostý, dítky jsou vysportované, samý sval a šlacha, zatímco já jsem obložená moravskou slaninou 🙂 . Ale bohdá je letos naučíme styl čuba, případně žábočuba, a určitě se nebudou bát vody. A i taková zdánlivě pohodová vodička, jako je prýgl, je záludná: malej si oblékl kruh, položil se na hladinu a já koukám, že se mi do něj opřel vítr a žene mi dítko na hloubku … naštěstí nebyl tak silný, aby ke mně synek nedoplaval, ale už jsem se chystala, že pro něj půjdu.
http://drporkert.com/dogy/images/beta/0813/index.html
aneb Betí týdeníček zase vyšel. Jen zapomněla podotknout, že začala hárat… Takže oslava babči osmdesátky příští týden bude výživná – ona v nejlepším a jako host jezevčík Pajda (chuckle)
To sutrovite koryto Jizeky se mi moc libi. Trochu mi pripomina ricky Kourovych horach, akorat ze ty jsou vetsinou v hlubokem udoli, a tudiz velmi stinne.
VMila Dede, tohle je tema blizke me dusi, neb jsem vodomil. I kdyz i ja i do velmi teple vody lezu rozvazne. Ale pak prijde ta nirvana, zejmena splyvani. To hlavne, kdyz si potrebuju vycistit hlavu. A nejlepsi je splyvani v Alantiku, kdyz se jeden proplave tou casti, kde se vlny tristi a dostane se do hloubky, kde ty vlny jsou takove nenapadne a je to jak houpacka. To mam skutecne pocit, ze jsem jak v jinem svete. Ocean huci do ucha, telo ma uplne jinou dimenzi, je lehke, a ty vune more… No a takhle jsem si jednou uzivala te atlanticke nirvany a v tom jsem koutkem oka zahledla ve vode veliky tmavosedy trojuhelnik. Ze by zralok? Ale rybari na blizkem molu spokojene rybarili, deticky si hraly v prilivu, lid se opaloval, tak si rikam – opticky klam. (rofl) Asi tak po deseti minutach jsem si vsimla, ze rybari na molu jsou nejak rozhozeny a ukazujou prstama dolu – jako na mne. Pak nejaky mensi kluk na mne z toho mola volal, ze je tam velky zralok a sezere mne. Si rikam, co je to za troubu? (fubar) Ale kdyz jsem se otocila k plazi, tak naraz deticky ve vode uz nebyly a spousta lidi stala na brehu a posunkovala smerem ke mne. Takze to asi nebyl opticky klam, usoudila jsem, ale co vcil? Vzpomnela jsem si, ze Chet mi rikal, ze u plazi ty zraloky hlavne rozcilujou lidi, co tam poskakuji ve vlnach nebo prilis intenzivne plavou. Tak jsem velmi zvolna zacala plavat ke brehu. S hlavou vicemene pod vodou a nejjemnejc jak sem to zvladla az k tomu mistu, kde se vlny tristi. To jsem pak uz musela dojit pesky. Uff, muj chudak upracovany andelicek strazny … Ale neodradilo mne to od splyvani nebo plavani v oceanu – rikam si, ze statisticky jsem si to uz vybrala. Jen se drzim dal od tech rybarskych mol, protoze ty jdou hluboko do more a pouziva se navnada z jinych ryb, a to ty velke ryby, vcetne zraloku, pritahuje.
jééé – žralok (nod) to musel být silný zážitek (nod)
Vilík má teď rybí (a parybí) období – takže pořád ukazujeme v knížce žraloka a mantu a trnuchu a kanice a kapra a štiku a lososy… a když se k tomu přidá „a co říkal žralok kanicovi?? a co povídala žlutá rybička ??… A bude u moře žralok ?? a co řekne Vilíkoj ??…“
Příště mu budu vyprávět, že žralok má rád tetu Hanu, co bydlí tam u jeho sestřenek (chuckle) Tím zvládnu dvě oblíbená témata (moře a holky)
Jj, kam se hrabe Ezop (chuckle) .
Šmánkote Hano!!!! Žralok! Ještě,že to dopadlo dobře. (h)
Teda Hani, uff. Ten tvůj strážnej andělík nemá zrovna lehkou službu… 🙂
Mně stačilo kdysi (asi ve čtrnácti? nevim přesně) v letním kině shlédnout Čelisti a nějaký čas jsem se bedlivě rozhlížela i v protipožární nádrži (wasntme) .
Nema to ten andelicek se mnou lehky, nema. Ale mluvim k nemu, i mu podekuju. Nejak jsme se spolu dostali pres radu situaci. (happy)
Nejsem moc vodová. Nemůžu chlór, osypu se po něm. Nemůžu sinice, osypu se po nich. Tím pádem jsem poslední desetiletí neměla kam chodit plavat – byla to volba mezi chlórem a sinicema.
Ale když je někde přírodní koupaliště bez sinic a já tam vlezu, tak zjistím, že je mi vlastně ve vodě moc dobře. 🙂
Jinak se hlásím do klubu postupných osmělovačů a nahladinových povalečů. 🙂
A jako náhodou – zrovna tenhle týden jsem učila Melinku plavat a taky o tom napsala na Makovej domek. (Kdo by to chtěl vidět, je to tu: http://papaverea.livejournal.com/22554.html a v případě velkýho zájmu to na chvilku odemknu.)
A krom toho miluju cachtání v podvečer, před deštěm, ve vodě, co je teplejší než vzduch, a bez plavek. (chuckle)
Jo a potvrzuju, že když jsme byli malí, tahávali nás dospěláci z vody s modrejma prstama a pusama! A jednou dokonce celý fialový, to když papírna na Svratce dělala nějakej ten barevnej krep. (sun)
Dneska dopoledne byl „velký výlet“. Na soutok Jizerky s Jizerou. Parádní ledová voda (i tůně na plavání by tam byly), balvany, kytičky. No a přes Jizerku (osadu) a kolem Bukovce zpátky na parkoviště. Něco přes dvě hoďky – Beta v pohodě (má teď opravdu dobré dny – ťuk, ťuk, ťuk…)
Podzim už na horách vykukuje – brusinky zrajou, lýkovec je obsypán červenými bobulkami, už kvetou podzimní hořce…
Tato cesta údolím Jizerky má jednu výhodu – je tam zákaz cyklistů (aneb všude cedule – cyklisto sesedni z kola) a tedy je skoro lidípustá (nod) – což o „hlavním“ tahu říct nelze.
Krásně bylo (nod)
Stala jsem se dlužníkem. Myslím že dlužím přání všeho nejlepšího Zuzanám, rozhodně ale Hanám a oslavu narozenin Bětuláskové. A dnes tedy honem honem Petrám vše nejlepší. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
Voda,voda, voda, na té jsem vyrostla.Bydleli jsme v domečku vedle řeky Bečvy. Zahrádkou jsme prošli k rybníku a přes boční hráz pěšinkou a už to bylo. Nadarmo nám neříkali Pobečvani. Měli jsme na řeku jakési nepsané privilegium. Jen my jsme věděli kde je možno skočit z mostů,skočila jsem ze všech, brácha taky.Věděli jsme kde ten nejvyhřátější jemný píseček, ve kterém se tak dobře leželo a pak obaleni krystalky písku, šup do objímající vody. Pod tenisovým kurtem na místě zvaném Raženka se položilo na vodu a kolem Ostendé, místní to pláž, pod mosty ,se bez hnutí doplulo pod železniční most, což je asi 2 km. Pěšinkou kolem řeky jsme se pak vraceli na místo vyplutí.
Ta řeka, milovaná Bečva mi tady u nás moc chybí ale mám to k ní kousek. Jen už není tak průzračná.
Přerovská plovárna je dávno zasypaná, tam jsme trávili taky mnohé chvíle, byla na parádním místě kde nefoukalo, měla esprit první republiky i s těmi dírkami v kabinkách kde se nejmenovaní pánové bavili,za úplatek pro správce plovárny,ve stylu dnešní pípšou.
Milá Dede, ten pocit noření se do vody je mi velmi blízký a děkuji, že jsi nám to tak hezky připomněla.
Letos jsem byla s vnučkou na dvou takových krásných místech s vodou spojených , na Rusavě v pramenitém kopališti jsme si užívaly a pak v destinaci Davidův mlýn, jak jinak zase u vody, kousek od Kružberku.
Mějte se krásně sluníčkově a užívejte si vody dokud můžete. (wave)
Jenny, to jsou nádherné zážitky. Dětství takhle blízko u řeky je záviděníhodné. Aspoň pro obojživelníka 🙂 . My jsme se taky něco naráchali v Teplé, Ohři i vodách stojacích, ale takhle bezvadně při ruce nebyly.
Chjo, naposled jsem si zaplavala předloni v Podmitrově. A to vodu odjakživa miluju. Jenže ponořit se do Elbíka jsem nějak nenašla odvahu a přecpaný koupaliště mě tuplem neláká. Stejně, pohnout se od Vřídla k termálním pramenům (je z nich nedaleko koupák), toť trošku úsměvné. A přesun eskymáka do teplých krajů, to už je v podstatě obdoba těch zamrzlých fjordů. Jj, smysl pro humor značný…
Nejni ono dneska svatý Ešusový?!
Petro přeju krásnej den! (f)
Jasně, Petrám všecko nejlepší – PetraK, myslím že Baryho má taky Petra… případně další skryté. 🙂
Všecko nej, hodně radosti!
A PetřeK. Ještě hodně úspěchů při sžívání zrzavců!
no jasně že jo! a ještě minimálně Ap je podle mě taky Petra (nod)
všem přeju všechno nej nejlepší (h) (h) (h)
Všem petrám přeju všechno nejlepší. 🙂 (h) (sun) (f)
Rputíííí, svatou Ešusovou jsi mě zase dostala. (y) (chuckle)
Jj, to mně taky.
Takže svatá Ešusová a všechny ostatní Petry, všechno nejnejnejlepší a hlavně to zdravíčko.
Užijte si dnešek. (h)
Jo, svata Esusova mne dostala taky. (clap) Vsechno nejlepsi – vsem mistnim Petram. (dance) (^) (d) (f)
😡 Stavíme se do fronty gratulantů přejeme Perám všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_19_2013#Petrysv_2013_.jpg (f)
Všem zdejším Petrám přeji všechno dobré (rose1)
Jovo, ty mas tak krasne fotky kytek (handshake)
(inlove) Děkuji za pochvalu, trochu se rdím, ale už jsem viděl lepší fotky kytiček než mám já (wave)
Všem Petrám i Petruškám všechno nej, zdraví a pohodu a buď kapku štěstí nebo veliký sud rozumu 🙂 (h) .
Sice na poslední chvíli… Všechno nej, milé dnešní oslavenkyně fšecky! (f) (sun) (f)
Petrám přeju hezký sváteční den. (f)
Všechno nej a třikrát hurá Petrám s dvojpsy! (dog) (f) (dog)
A i jiným skrytým Petrám. (f)
😀 Všem Petrám (i těm nesvatým) jen to nejlepší 😀
Kytičku (rose1) a přání (handshake) k svátku pro všechny naše milé Petry!
Moře se bojím. Znám jen to zdejší, šedé a hrozivé které háže tu děsivou studenou vodní hmotu na skalnaté pobřeží.
Dětství strávené v teplých mělkých rybnících plných pijavic. Ale spíš s tatínkem v loďce a nebo na břehu Chrudimky kde jsme vyčkávali že zabere kapr či lín.
Neumím plavat. Tatínek měl metodu vyučování která děsila. Měla jsem se položit na jeho ruku a plavat tam kde už jsem nedosáhla. Jeho ruka mi pocit bezpečí nedala, vždycky jsem celá ztuhla.
Učila jsem se pak plavat jako dospělá. IMKA, vysokoškolačka v bazénu. Takhle plavu, takhle plavu a najednou ten děs z hloubky pod tátovou nataženou rukou. Voda do obličeje, loknu si a jdu bez pohybu ke dnu. Jako hřebík. Honza Tříska mě vytahje, kašlu vodu na kraji bazénu a plavčík mne nutí hned a okamžitě do vody a plavat. Abych zapomněla ten zážitek hřebíku jdoucího ke dnu.
Nové pokusy ve Švédsku naučit se plavat. Jediné co jsem se v tom kursu naučila byla pitomoučká písnička : „små grodorna, små grodorna är lustiga att se…..“ (= malé žabičky jsou legrační na pohled). Tu píseň tu hopsají na vánoce kolem vánočního stromku a na Svatého Jána kolem jakoby májky. Pro mne jsou ti domorodci opravdu „lustiga“ když tančí svůj žabí taneček.
Ale ku podivu mám vodu moc ráda, jen jdu nerada ke dnu. Teď už se jedná jen o cvičení v teplém bazénu. Ostatně měla jsem štěstí a dostala i podzimní termín cvičení přes to že jsem absolvovala ten jarní. U revmatiků jsou fronty a vlastně dostáváme jen jeden termín ročně.
A cá-á-ká, a cá-á-ká …
Já se moře taky bojím. Ne toho šedivýho, to kupodivu miluju, jenže to ti pěkně na rovinu říká, že je nebezpečný. Ale představ si řecký moře – idylka, modrozelený, krásný… a potvora táhlo od břehu jak hrom. A přitom tě kolíbá a šolíchá, že dobrý, že dobrý, koukej, tamhle je přece světlo a tam taky, všude jsou kolem lidi, dobrý, dobrý, houpej se na vlnách…
Jo! Nemít zkušenosti s divokou vodou a traverzováním, dostalo by mě.
A tak od tý doby říkám, že mnohem radši vlezu do toho severního šedivýho, co už zdaleka hlásí: jsem velký. Jsem silný. Jsem silnější než ty. Přeceň se, a dostanu tě. Boj se mě, a přežiješ.
Znám jednu děsivou mořskou píseň.
Velryba se otočí až sardele poskočí,
tytyty,tytyty, neplavej mi u obočí.
A je pak úplně jedno jestli je moře šedý nebo modrý,prostě děs. (chuckle)
Jenny tys číslo!!! (rofl) (sun)
No ano, velka kocko, takhle mne naucil plavat nas tata. Ruku pod brichem, bylo mi parkrat vysvetleno, co s rukama a nohama, a pak mne pustil a ja si toho napred nevsimla, ale kdyz jsem si pak vsimla, tak jsem se strasne lekla. Tata mne bujare povzbuzoval, ze uz plavu. Ale sel vedle mne. Byly mi si 4 roky a fakt si to pamatuju. Stal se ze mne velmi vykonny plavec. Podobne mne naucil jezdit na kole a na bezkach. Za hlasiteho povzbuzovani a nabadani, at proboha nepadam. Posleze mne naucil ty zivly, hory a silnice respektovat.
OT – hlásání o Nynyšce
ještě pořád jsme nevybředly z problémů, tak pokud to někoho zajímá –
http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?f=9&t=1847&p=29199#p29199
(y) – co k tomu říct, obě máte velikou trpělivost! 🙂
Milá Bedo, moc na vás myslím a držím palce ať už je všem trápením konec a rána je zahojená. Jste obě moc statečné. (y) (y) (h)
Chudinka kůtě … držte se, Bedo, ona Nynyška ví, že jí pomáháš, tak se na Tebe nezlobí. Jen hezky čisti, ať dostaneš ven všechno to, co není životaschopné, pak se to všechno hezky dohojí samo.
Jé, takhle jsem lezla do vody na Bucku, to byl rybník u chaty v křivoklátských lesích, ještě před chalupou u Liberce. Tam to pak bývalo s koupáním špatný, nejčastěji požární nádrž dole cestou na Liberec. Byly v ní pijavky a zpátky to bylo tak do kopce, že se člověk vrátil daleko uhnanější a zpocenější, než byl původně…
Taky mám ráda moře.
Miluju koupání v moři. A hlavně brzo po ránu. Když tam na dohled nikdo jiný není. Tolik vody a jenom pro mne. Taková marnotratnost.
Jako tatánek miluju koupání ve vodě přírodní, bazény mě nelákají. Ale přehrady, písáky, řeky…. ó, to je paráda. I do toho našeho potoka ve vsi každý rok několikrát vlezu. Na plavání to není, ale zato je to čisté a živé. Když voda proudí, tak má strukturu a tvar a taky energii a to mne fascinuje.
Dede, krásné vodní zamyšlení.
Sem se s dovolením přilípnu, cítím to úplně stejně. Jsem takovej cvok, že lezu i do vod patnáctistupňových, ať už u moře nebo v přírodě a nejlepší je to daleko od břehu, ticho, klid, voňavá voda a stromy na březích, nádhera… A protože mě právě čeká jediný letošní týden dovolené právě u takové vody, nemůžu se dočkat. Mějte se tu pěkně a marodům přeji hodně síly k uzdravení! (wave)
Jak nemam rada vysoke letni teploty, tak Na koupani Musim mit vodu teplou, teplouckou. Jsme Ted Na cestach po pobrezi jizniho Oregonu, plaze jsou tu pohadkove krasne,ale pro koupel v oceanu je zde nezbytnym doplnkem neopren. Voda ma cca12 stupnu. Dbeska jsem videla u pobrezi plavat hejno tulenu, to jsou uplni vodni akrobati. Jediny, kdo si z nas koupel v oceanu uziva a vyzaduje ji je Kubik. Obcas mam podezreni, ze ma mezi predky ukrytou tetu vydru.
HA! to jste celí vy zimomilní!!!!! vedro nemám ráda, ale voda musí být teploučká – a jak se má asi hernajs ohřát, cooooo? (headbang)
vlastně ano, jedním, z ukazatelů léta je pro mě kromě tepla – a že můžeme diskutovat o tom, KOLIK STUPŇŮ už je či není teplo – to, že se dá koupat, že je na koupání (h) (y) (sun)
No, myslím že i vodu na koupání má teplou každý jinak. 🙂
Letos v Blatné v TEPLÉM bazénu jsem žasla, jak někteří jedinci pomaličku sestupují po schůdcích a stěžují si mezi sebou, jak je ta voda studená. Tssss, jako kafe byla! A kdyby si předtím vlezli pod sprchu před bazénem, přišla by jim teplá až dost. 🙂 To tam právě bylo super, že se ke stupínkům šlo kolem sprchy, takže člověk mohl do vody skočit rovnou, ale už namočený. (rain) 🙂
letos jsme jeli k Baltu už v červnu a bylo to super. venku 18-20 stupňů, voda měla krásnýcj 15, akorát na plavání 😀
auuuuuuuuuuuuuuuuu (headbang) (yawn) (shake)
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Voda nekoupalištní – to je hlavně přehrada na Černé Nise – ledová, horská, kyselá a průzračná. Žádné zázemí, ale koupání povoleno.
Kristýna – zatopený písečák u Hrádku, blízko Trojmezí. Dnes už oplocená celá, placená (35 člověk velký na celý den). Moc stánků (včetně ozdůbek, nafukovacích potvor a cukrové vaty), moc lidí (ČR, POL, D vyrovnaně) voda kalnější než v dobách minulých. Ale stále relativně čistá a kus od břehu i bezlidná. Tam se ležet na zádech dá – tedy pokud sebou nemáte Vilíka, který ječí „babííí, udělej vorvaněéěéěé“
No a ještě větší zatopeňák je u Žitavy – kus placen a udržován, velká část tzv. přírodní areál s koupáním zdarma. Pro nás nevhodné – pes tam může, ale Fanynka na rozdíl od Bety ještě nemá pas a bez něj se za „čáru“ nesmí podívat ani s vlatními rodiči.
Moře je moře (nod) – snad za 14 dní…
Fanynce do Žitavy stačí občanka. Vzhledem k blízkosti hranic jsem v lednu vyrazila a všemn svým dětem občanky pořídila. Sice nevím, jak bude někdo hledat podobu velkýho kluka s miminí fotkou, když platí 5 let, ale můžeme výletit bez toho, abych se musela bát, že mě polský či německý orgán nařkne z kradení dětí.
Vilík má taky pas s fotkou z půl roku (a jinou má v něm na americkém vízu) – na obou je mimíšek vykuleně hledící… (chuckle)
Fáňa taky dostane pas – přeci jen jsme dost cestovací…
Jj – čvachty, čvachty, šplouch – to bych si dala! 🙂
Voda kdysi bývala můj živel. Koupali jsme se na Brněbské přehradě už na 1. máje a ve Vys. Tatrách v plesech, kde voda byla jen pár stupňů pod bodem mrazu. Dnes do vody která má pod 35°C dobrovolně nelezu. Jaksi moje vetché a staré tělo studí.
Vody se bojím, tudíž plavu jak správcová.
Potíže s očima znamenají, že by mi do nich voda neměla natéct, zvláště ne ta slaná, tudíž moře si neužiju – jednak jdu bez brýlí poslepu, nic nevidím, šlapu na lid se slunící, najdu moře, ale už nenajdu cestu ke svému lehátku. Jsem jak slepejš. Přiběhne první vlnka, šplouchne mi do obličeje a už jsem v panice.
No, plavání není můj oblíbený sport.
Jinak začala záchranná akce „Koťata v Čakovicích“. Bylo odloveno první podvyživené kotě s nemocným očičkem, ale nebude to nic vážného. Jsou tam další koťátka, dospělé kočky, kočičí puberťáci a hlavně jich je hodně. Hodná paní Pospíšilová dovezla sklopec a postupně je budeme odchytávat a buď po kastraci vypouštět zpět nebo, a to spíš, půjdo do depozit. Dost nám pomáhá místní ostraha, se kterou se paní Pospíšilová dohodla, že může do areálu zadním vchodem, budou také rádi, když se počet sníží a těm čičinám se pomůže. Toho nádherného plavého kocourka se zatím odchytit nepodařilo, ale postupně to půjde. Tak jsme dneska aspoň daly krmení a dostatek vody, jsou hlavně dehydrované, protože vodu nikde nemají. Postupně se bude s odchyty pokračovat, já zatím budu zásobovat vodou a krmením. Tak snad vše dobře dopadne.
Ti fandím! (y) (f)
Taktéž fandím, jsi moc hodná. Díky za všechny Tvé i cizí košišky.
Taky znám takovou košiší žínku. Říkáme jí Nelina a je košiší zachránkyně. (wave)
Zdravím všechny kočičí lidičky a samožebaže, taky psí.
Jsem v tomto ohledu pod obojí. (h) (wave)
držím palce už dlouho a mohutně (y) (y) (y)
No však také jsi k tomu velkým dílem přispěla – kontakty na obě odchytové dámy jsi zprostředkovala, to je obrovská pomoc. Teď už je to hlavně na nich a na další domluvě s Pavlou.
Karolíno dnes jsme to s Bedou probíraly, takže instrukce má a sdělí Ti je. 🙂 Jinak chce to nachytat co nejvíc kousků, aby se vyplatilo vypravit auto s úlovkem k nám do Sezemic :).
S vodou jsem na tom podobně. Buď plavu s brýlemi stylem paní radová, navíc je třeba opatrně, abych ten drahý kousek neutopila. Nebo bez nich a toho zas do dálky moc nevidím. Vybavuje se mi trapas – kdysi v jakémsi německém kempu. Vyrazila jsem do sprch s umývárnou, bez brýlí, takže nějaký piktogram na dveřích byl pod mojí rozlišovací schopnost. Uvnitř bylo mlhavo, buď od vodní páry nebo jsem tak špatně viděla. V klidu jsem si vyčistila zuby a pak se mi zdálo, že je něco špatně. Když jsem se trochu rozkoukala, došlo mi, že vůbec nejsem v dámské umývárně.
Karolíno, jsi moc hodná, že těm kočíkům pomáháš. Snad se brzo podaří odchytit pár dalších.
Bedo, myslím na tebe i Nynyšku, držím palce, ať se rána dobře zahojí.
Všem Petrám přeji vše nejlepší k svátku (f) , též všem přechozím oslavencům, kterým jsem nestihla popřát (f)
Chichi, Blanko (inlove) , vlastně byla klika, že sis tam jen čistila zuby, neboť pánové jistě byli bystrozrací. 🙂
Jinak s brýlemi jsem na tom podobně. Zásadně plavu bez nich, a pak bloudím, hledám deku, umývárnu, záchod … podobné záměny znám velmi důvěrně! (chuckle)
Také jsem schopna podobných záměn, jenže to nemohu svést na brýle, takže to bude nesoustředěností, pokud nechci přímo napsat hlavou.
Naposledy jsem se vyznamenala na Křivonosce, nepochopila jsem napoprvé, že pánské a dámské zařízení mají svoje vchody a svoji vlastní pěšinku, která vede ke každému z nich. Prostě jsem si to namířila do vchodu, který byl nejblíž, s plným nočníkem. Naštěstí tam zrovna bylo prázdno, až pak na zpáteční cestě jsem vyděsila Jendu od Ygy, který se, jakmile mě spatřil vycházet z onoho zařízení, chtěl dát na úprk – musela jsem ho ujistit, že on je správně! 😀
Vstupovat do vody po špičkách, lokty zdvižené od těla, pupík vtažený až do břicha a cítit, jak na těle naskakuje husí kůže … ano, to znám. Pak se to zlomí a zajedu po hlavě pod vodu, ááááách! A když je pak někde poblíž skákadlo – už dávno nepotřebuju třímetrové, metru je až až – nebo alespoň stupínek, je to jasné. Bude se skákat po hlavě, dotýkat se dna nebo dlouze plavat pod vodou, co nejdál, a pak ještě kus od lidí, kde se dá ležet na vodě. Kapičky vody se blyští na řasách a skrze ně se koukám nepatrně pootevřenýma očima na slunce a pak pod vodu, to když plavu těsně pod hladinou …
Ač zemské znamení, miluju vodu … pocit delfína, Dede, to jsi nazvala přesně. A taky miluju let vzduchem a hladké vklouznutí do vody, objímá a hladí úplně jinak než vzduch.
Ale na takové je potřeba dost místa, snění ve vodě je výsostně intimní záležitost. Letos v Blatné byl prima bazén pro děti a v těch vedrech to byla i moje spása, ale voda tam byla chlorovaná a málo místa, ne vodě se moc ležet nedalo … leda snad ve vodním dešti, který tam pouštěli a ze kterého lidi utíkali, že je studený. 🙂 Ale zaskákala jsem si, to zas jo. 🙂
Dede, skvělé téma, tolik vzpomínek a radosti! Děkuju. (f)
Přeju všem krásný den. (h)
Za léta života zde v teple jsem se hanebně rozmazlila. Když voda v našem bazénu dosáhne +28 C, je to blaho (teď i při deštivém počasí se drží na +28.5 bez vytápění). Ale v začátku koupací sezóny, s vodou třeba jen o dva stupně méně mívám problém. Jsem po práci venku celá zpocená, osvěžení mě láká, ale voda je mi studenáá. Takže si na prvním schůdku řeknu pomocné zaklínadlo „zachraňuji kočku“ . Funguje to, protože se bez dalšího zaváhání celá namočím.
Jen si zpětně nedovedu vybavit, jak jsem jako dítě milovala koupání v Berounce, kde voda musela být pěkně studená, když mi skoro vždy už po krátké chvíli zmodraly rty. Ale pamatuji se, že jsem vcházela do vody po malých krůčcích, nenáviděa i sebemenší stříknutí na rozehřátou kůži, ve vodě už jsem našlapovala jen na špičky, ošpoluchávala se, ale ne a ne najít tu správnou odvahu se celá vnořit. No přesně jako Dede :D. Odněkud rovnou skočit přímo do hloubky jsem vždycky považovala za blbost, ne za odvahu a otužilost.
Dede, přesně jako plavala tvoje maminka (a zvládneš to teď i ty) se v bazénu rochní můj manžel. Vydrží takhle na zádech ležet jak dlouho chce, jen chodidly mírně šlpape jako na kole, ruce roztažené a jinak zcela bez pohybu. Umí to dokonce i ve vlnícím v moři. Nechápu jak to dělá a mám podezření, že ho nadnáší nějací neviditelní podvodní skřítci
Chichi, taky se ráda válím na vodě a jen tak si koukám 🙂
A máš pravdu, Maričko, jako děti jsme se musely koupat v dost studený vodě. Pamatuju, jak ke koupání patřilo i to, že nás naši vyháněli modré s drkotajícími zuby běhat po břehu, abychom se zahřáli.