Král Tojefuk Přívětivý (dále jen KTP, Jeho Veličenstvo si může dovolit tuto zkratku, neb má po ruce dostatek cirkumanálních akrobatů, kteří jsou povinni v oslavných traktátech používat veškeré tituly KTP! Když to zvrznou, jdou do basy!) vládne území, kde se při plácání zeměkoule připlácla Pánova dlaň.

Vyskytují se zde pouze tři kopce. Jeden musel být nasypán při stavbě zámku, aby věž nemusela být vystavěna do výše Chvaletického komínu. Další dva, Oškobrh a Oreb, vznikly činností krtků, kteří v pominutí smyslů založili kolchoz. Protože jich bylo moc, flákali se všichni a tvrdili, že tu práci má dělat někdo úplně jiný. I sešlo se představenstvo, vybralo další lokalitu, rozehnalo remcající krtky a pak už se práce jakžtakž hýbala.

Lid obecný se živí stejně jako v jiných zemích, kde mají to štěstí, že jim vládne osvícený panovník. Pěstuje brav, skot, ovce, koně, drůbež hrabavou i vodní, na polích obilí i okopaniny, na lukách trávu na pastvu i seno, když se lidem zachce zvěřiny, loví ji na okrajích západních hvozdů na návnadu, kterou vymysleli a nazývají ji „mysli“. Divá zvěř na tuto speciální návnadu jde jako divá, lidé to jedí, pouze když nešťastnou náhodou při lovu dojdou zásoby normálních potravin. Ale i v tomto případě vysílají rychlé posly pro zásoby lidských potravin.

Jenom dvě záhady se vyskytují v této, díky moudré vládě KTP, spokojené zemi! Každé jaro za měsíčních nocí létá nad královstvím KTP velký černý pták, vydávající brblavé volání. Krátce nato se na smetištích v celé zemi objevuje šlahounovitá bylina s plody různých tvarů. Lid obecný při spatření této byliny sebou vždycky leknutím cukne, i nazval ji cuketou.

V jižní části království, kde se hovoří odlišným nářečím, se reakce na leknutí nazývá zucchnutí a bylinu nazývají zucchina. Protože si cuketa nárokuje mnohokrát větší prostor než rostliny užitečné, lid ji vykopává i s kořeny a její plody dodává do basy. Protože plody cukety se k ničemu jinému nehodí, jsou jimi krmeni neúspěšní cirkumanální akrobaté. Již po čtyřech týdnech tohoto stravování jsou z královské basy propouštěni napravení vězňové ve formě třesoucích se lidských trosek, kteří se zaručeně nikdy více nedopustí zpotvoření titulů KTP!

Protože v království KTP mají daňové zákony, ve kterých se nevyzná ani berňák, natož potom KTP, chodí KTP do práce, aby měl aspoň svoje jisté a nemusel somrovat u poddaných. Jednu sobotu odpoledne si KTP při návratu z práce všiml několika vzdušných vírů, motajících se nad hřbitovem.

Došel na zámek a nebylo uvařeno ani odpolední kafe! Dvořané místo své práce zírali na vzdušné víry, v království KTP nikdy nevídané! KTP rozehnal dvořany k jejich práci, kafe si uvařil sám, vyhnal pátrače z jejich pelechů, přidal k nim i specialisty pro styk s metafyzičnem a poslal je pátrat. Pátrači vypátrali, že se v hrobech obracejí zesnulí pohádkáři takovým fofrem, že vytvářejí ony vzdušné víry. Metafyzici přilákali duše pohádkářů a dozvěděli se od nich, že po ránu procházel zemí cizinec a každému vyprávěl, že cuketa je bylina nevšedních kvalit a že je bezpodmínečně nutné jí posázet celé království.

Lid obecný z něj měl legraci a cizinec zmizel neznámo kam. Pohádkáři zdůvodnili svou posmrtnou rotaci tím, že v dávných letech cuketa rostla v kdejaké díře, způsobovala hrůzu mezi lidem svými šlahouny, pletoucími se kolem údů i krků lidu a zabranou plochou. Jeden z předků KTP vyslal do boje s cuketou svá vojska, která zvítězila až po dlouhém náročném boji, a od těch dob je výskyt cukety jen občasný.

Duchové pohádkářů prozradili, že si vymysleli draky a saně, aby se nepovídalo, že královská vojska vedená Bajajou, bojovala s kytkama, že. Šípková Růženka byla ve skutečnosti Cuketová Růženka, při spatření zelenou hrůzou obrostlého zámku ji trefil šlak, a aby pohádka dobře dopadla, vymysleli si pohádkáři i prince! Duchové metafyzikům prozradili i to, že v jediném průsmyku v západních horách porostlém hložím a trním, se skrývá záhadná hrozba pro království KTP, o které více nevědí!

Vyslal tedy KTP pátrače pátrat do trní a hloží v západních hvozdech. Po čase předvedla královská stráž před KTP tlupu otrhanců, tvrdících, že oni jsou těmi pátrači se zprávou o odhalené hrozbě! I vyslechl je KTP a z jejich zprávy vypleštil oči, že by se daly ušvácnout bičem! V nejvyšším místě průsmyku, uprostřed trní a hloží, je jeskyně, obsazená cuketou převelikou. Na podzim k ní přilétá velký, černý pták, místním poustevníkem nazývaný gróssán, oklove plody, přes zimu je stráví a odlétá na východ.

Od poustevníka se také dověděli, že na západ od průsmyku je země Savióská, kterou již od nepaměti ovládá zavilý zahradník. Jeho jméno nikdo nezná, nazývají jej Jedenáctkrát Zalomená Tyčka (dále jen JZT) podle znaku v jeho vývěsním štítu. Znak prý vznikl podle zahradnické tyčky, vykreslené naležato nekvalitní barvou. Ta při prvním dešti někde stekla, někde ne a tak vytvořila graficky přijatelný znak.

JZT ukecal obyvatele země Savióské k pracem na svých cuketových plantážích a proto obyvatelstvo již dlouhá léta hlasitě kvílí, jiné potravy než cuketové plody nemaje! Poustevníkovi se podařilo uprchnout a v trní a hloží se skrývá. Trní a hloží že nasázel JZT, aby zabránil dalším útěkům.

Usoudil moudrý KTP, že hrozbu z temné jeskyně je záhodno zlikvidovat a také úpící lid Savióský by si zasloužil import demokracie feudálního typu. Povolal k sobě jedince, kteří se bůhvíproč nazývali zastupiteli lidu obecného, práci se vyhýbali a do světa vykřikovali zvěsti o své nenahraditelnosti, a poručil jim: půjdete do západních hvozdů, trní a hloží vyklučíte a spálíte v jeskyni zaráz s tou zlořečenou rostlinou! Pátrači dohlédnou, abyste svou práci řádně vykonali! Také KTP znal své pappenheimské!

I vyrazili zastupitelé pod dohledem pátračů, trní a hloží vyklučili, v jeskyni i se zlořečenou bylinou spálili, a přestože byli podupáni davem vyzáblých Savióňanů, uchýlili se pro ochranu před prací pod štít JZT! Svého panovníka  pomlouvali, nazývajíce jej králem Tojefukem Hrozným! Bláhová představa JZT, že snad budou pracovat, se zhroutila v okamžiku, kdy zastupitelé začali pořádat volby svých zastupitelů, a protože se nedohodli, kdo bude pracovat a kdo se smí flákat, volí asi ještě teď.

Znechucený JZT uchopil ŠLAHOUNOVITOU sazenici cukety, sazenici patizónu (pro neznalé: bylina, jejíž plody žerou s nechutí slepice, z velkého hladu se dají upravit jako řízek blátivé konzistence a jejich tvar létajícího talíře je předurčuje k házení přes sousedův plot) a odešel do království KTP, kde byl vlídně přijat, byla mu zdarma a bez povinnosti platit daně přidělena chýše na pozemku obehnaném vysokou zdí a na zeď umístěna strážní jednotka, která nehlídá JZT, ale jeho byliny, aby nepřelezly zeď. JZT s nimi handluje svoje výpěstky za guláš.

Dále KTP povolal do zbraně korunního prince, všeobecně známého jako „Náš Mladej“, pověřil potomka vybudováním protivzdušné obrany státu a likvidací gróssána. Náš Mladej sebral komando největších sígrů z mateřské školky, obešel s nimi rybáře u královských rybníků a těm, kdo neměli potvrzení, že každého desáteho kapra odvedli do kuchyně KTP, zabavili prak na metání návnad. Takto vyzbrojeni se vydali na gróssána.

Nalezli tu bestii na okraji západního hvozdu, skučící bolestí způsobenou pozřenými cuketami, a zamordovali ji kudlou, kterou Našemu Mladýmu vyrobil osobně KTP. KTP obludu předal svému oblíbenému písmákovi Achyleusovi  Gregoriusovi. Ten bohužel nepochopil, že ji má upravit jako trofej a pokusil se ji sníst! Gróssán i po smrti zvítězil, Achyleus se KTP za údajnou urážku pomstil sepsáním knihy receptů, do které vepsal i jídla z bylin pěstovaných JZT, emigroval do Austrálie a živí se klokany, pečenými v mikrovlnce!

KTP sezval 11 historiků na popsání této události. Vyhodnotil jejich tvorbu a jako jedinou verzi uznal svoji. Deset historiků je za zdí k ruce JZT, který je sekýruje a užívá si důchodu!