Co se starým, kulhavým psiskem? Pokud ho bolí koleno, tak jsem se nedávno ze sydneyského denníku „The Sydney Morning Herald“ dověděl co a jak.
V Klokánii lezou veterinární služby značně do peněz. Rozhodně více než lékařské služby poskytované homo sapiens. Běžná preventivní prohlídka jednoho hafana a aplikace rok platné vakcíny proti Bordatelle a Parainfluenze, plus vbodnutí injekce Proherat proti Heartworm (srdeční červi) přijde pejskaře na A$200, tedy zhruba na 4000 Kč. Ve zdejším prostředí to je nutné, pokud nemíníme pozorovat jak nám pejsek před očima umírá na jedno nebo na druhé.
Z těchto důvodů zdejší pojišťovny nabízí zdravotní pojištění pro pejsky a kočičky. Kolik toto stojí nevím, na rozdíl od nás, Habsburci a ani Packa pojištěni nejsou a nebudou.
Chirurgický zákrok, důvěrně známý dříve narozeným artritikům nebo opotřebovaným bývalým sportovcům je v Klokánii nyní poskytován i psům. Sice jen dvěma specialisty ve dvou animal hospitals, tedy zvířecích nemocnicích, ale je k dispozici.
David Lidbetter, specialista, neuro-ortopedický chirurg, který se tomuto věnuje, říká, že výměna kolena u psa je téměř identická s výměnou u člověka, jen náhradní díly mají jiné rozměry a tvar. Kovová část se slitiny kobaltu a chrómu je připevněna na dolní konec stehenní kosti – femuru a speciální, plastová část z UHMWPE (ultra high molecular weight polyethylen) jakési lůžko, je fixována na upravenou lýtkovou kost – fibiu. Zrovna tak, jak se děje u lidí. Vlastní operace trvá zhruba 2 hodiny a majitel pejska za zákrok zaplatí A$ 5000, tedy zhruba 100 000 Kč.
Notoricky dlouhá, bolestivá a náročná rehabilitace po výměně kolena u člověka je u psiska daleko méně náročná a podstatně kratší. Takže i méně složitá. Není třeba formální fyzioterapie, stačí jen lehké procházky na vodítku, a když možno, tak i plavání. Za týden je takový pejsek s kovovo – plastovým kolenem zpět na nohách.
Tyto služby, totální výměna kolena psům, zavítaly do Klokánie jak jinak, z USA v roku 2008. Od té doby bylo provedeno zhruba 50 zákroků, takže jsou poměrně vzácné. Ovšem rekonstrukce psích kolen je zde celkem rutinní záležitost a jen Dr. Lidbetter jich provádí kolem 250 za rok.
Degenerace psích kolen je na vzestupu, ale není jasno proč. Genetické spojení nalezeno nebylo. Dále nás pan doktor „potěšil“ výrokem, že co u lidí trvá zhruba 10 let, řekněme postup osteoartritidy, tak stejný postup, tedy zhoršení stavu, stihne náš čtyřnohý přítel za půl roku, tedy 20x rychleji.
Zde je popis chirurgické techniky v angličtině a hodně obrázků včetně historie zákroku pro ty co mají zájem:
http://www.petemergency.com.au/document/knee_replacement.pdf
Takže nebuďme sobečtí a nenechme si do těla montovat náhradní díly jen my sami, ale dopřejme této lahůdky i našim věrným čtyřnohým kamarádům. Pak můžeme chrastit náhradními kovovými díly společně a třeba nám to bude i ladit.
Když už jsme u tématu nemocných kloubů, zeptám se tady, jestli máte někdo zkušenosti s pícháním výživy do kolen lidských. Existují prý asi tři formy injekcí – první a nejdražší je injekce získaná z vlastní krve, druhá a o trochu levnější už hotová injekční výživa a pak podobná nejlevnější. Všechny se musí opakovat. Seřadím-li je cenově, pak 4000,-, 2500,- a 800,- Máte s tím někdo prosím zkušenosti?
Moj kočkoun Minko I. dostal nádor na mechúr, presnejšie dovnútra mechúra. Vet mi povedal, že by sa to dalo operovať, ale kočkoun by musel mať vývod a po zbytok života nosiť plienky. Viete si predstaviť kocúra s plienkami?!? Čo by to bol za mačací život?!? Nechala som ho uspať. Trhalo mi to srdce, pretože som ho priniesla domov z fabriky, aby som mu zabezpečila lepší život, ako čaká polodivých vonkajších kocúrov. S Levicou sa ľúbili ako braček a sestrička a predsa som ho radšej poslala za dúhový most, akoby sa mal trápiť. Tož tak.
Starý pes když je zdráv je to jedna duše , jedno tělo.
Pokud je velmi nemocen, chce to sílu ale taková láska si nezasluhuje trápení. Sama bych nechtěla aby do mne někdo štoural, když budu již slabá a věkem vysílená. (h)
Proti klíšťatům (bug) u nás fungá jak na staříčka Daníčka, tak i na roskoruši Áju, Adventix dle váhy psů, bez problémů a účinně. (wave)
Souhlasím s Xerxovou, Inkou a dalšími. S Píďou to bylo tak, že v necelých 10 letech měla nádor na mléčné žláze, to jsem nechala odstranit. Cca po čtvrt roce jsem objevila bouli na břiše, prý pooperační kýla. Následovala operace, ale nebyla to kýla, nýbrž nádor, velice agresivní rakovina, která během tří dnů metastázovala úplně všude.
Strašně moc jsem o tom přemýšlela, kdybych věděla, že to není kýla, ale recidiva, zda bych šla do druhé operace. Když si vzpomenu, že před odchodem zažila odloučení, operaci a bolest, tak si říkám, že jsem to neměla dělat. Ale kdo ví, jak bych se rozhodla, kdybych měla volit mezi žádnou šancí a nějakou šancí. Někdy je to moc těžké a deset let není zas tak moc. 🙁
K obojkům, roky jsem měla bez problému Kiltex (teda Anka, ne já, to dá rozum 🙂 ), teď mám druhým rokem Bolf, bez problémů a bez klíšťat.
OT: Vave, došel ti mail? nějak to se mnou bojuje (sweat)
došel, písnu přes den 🙂
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Pepa přijde se psem od veterináře a povídá manželce:
„Celou cestu zpátky tak divně a žalostně kňučel, jako by mi chtěl něco říct.“
Manželka se podívá na psa a povídá:
„Asi ti chtěl říct, že není náš pes.“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezké sny. (coffee)
Jé, Jovásku, ten je! (clap) (y)
Teprve teď se dostávám ke čtení článku a komentářů. Přeju všem krásný večer. (h)
Ještě jeden.
Pane doktore, mám pořád pocit, že jsem pes.
„Hm. tak si lehněte na pohovku.“
„Ale já na pohovku nesmím.“
Hihi, Jovásku! (inlove) Večer mi vtip utekl, ale rozjasnil mi ráno, děkuju! :*
(y) 😀 (rolf)
To se baví tři kynologové o svých manželkách.
„Moje manželka mi připomíná kolii“, povídá Němec. „Taková jemná, empatická, poslušná …“
„Moje manželka mi připomíná chrta“, rozplývá se Francouz. „Taková štíhlá, vznešená, krásná… “
„Jo chlapi, ta moje je pěkně vostrá fena“, povídá Čech. „Akorát se furt nemohu rozhodnout, jaká ráce.“
(clap) (chuckle) (clap)
Jj, to jeden můj orumíčkovaný kolega vyzvedl ve školce dítě, bylo v pláštěnce a ani nepíplo, jen nebylo jeho. Zato pípla doma manželka a to hodně, když byla záměna odhalena. (chuckle) (wave)
Vaúúú, to muselo bejt něco. Nechtěla bych bejt v jeho kůži (rofl) (rofl)
Střídavé kulhání a zánět kloubů mohou být u psů příznakem boreliozy.
Ještě O.T. kdo se chce podívat na náš přírůstek, tak jsme na rajčeti. 123 majka – Lux a Legy
krásní klucí (nod) Za chvilku to bude úžasně sladěná dvojka, která se bude podporovat ve všech blbinách (chuckle)
Dám odkaz pro lepší hledání:
http://123majka.rajce.idnes.cz/Lux_a_Legy/#
Děkuji, já se teprve pokouším na rajče něco dát. To víš, rajčatová sezona teprve začne, tak se snad zadaří. Fotek máme hafo ještě s Donečkem, i Podještědí je fotogenické. Dneska jsem byla v Liberci, tam ještě tak krásně kvetou rododendrony, tam jsem tedy nic nefotila, to nechám místním.
Milá Marsko, já mám takovou radost že k vám přišel Legy. Lux je jistě nadšený, teď je to on kdo je velký a musí dávat na malého kluka pozor. (chuckle)
Ostatně mohu se tě Marsko zeptat jestli používáš pro kolie Spot a obojky proti parasitům? Já se nikdy neodvážila protože jsou kolie zvlášť citlivé. Jeden z mých psů se nakazil kočičím svrabem v uších a nesměl dostat medicínu kterou každý jiný pes snáší včetně mrňavých koček. Kolii by to prý zabilo. A silná antibiotika Garykovi zničila zažívání do té doby neměl potíže a teď musí mít dietu Hill´s i/d.
Děkuji za odpověď. (wave)
Kousek níž jsem psala, že dáváme ampulku Advantix. Obojky jsme dávali Kiltex ale na naše moc moc chlupaté kluky to bylo málo. Stejně chytili při každé procházce klíšťata. Advatix zatím všichni snášeli dobře. S malým čtyřměsíčním zatím nemám zkušenost, pro něj jsme ho kupovali u paní doktorky včera.
Díky, nevím sice co všechny ty názvy které se tu objevují znamenají a taky vůbec nevím co se prodává tady. Nikdy jsem nic nepoužila. Garyk sice nějaká klíšťata posbírá když se válí v trávě (a to on moc rád) ale ty hned posbírám speciálními kleštičkami. Ona se mu ta klíšťata vždycky usadí na hlavě a často u očí což značně komplikuje jejich odstranění. Do hustého kožichu se mu snad nikdy nedostala. Tady nejsou klíšťata která nákazu přenášejí ve všech oblastech Švédska a zrovna my na západním pobřeží máme štěstí. Pochopitelně že se může situace rychle změnit.
Krásný kluci! 🙂
Marskóóó, tak už je to tady. Já jsem si říkala, že dlouho neodoláte. Takže správná dvojka koliáků L+L. Ať jsou zdraví, nezlobí a dělají Vám jenom radost!!!
Marsko, to je príma, že Lux už má zase parťáka (inlove) .
Alex, to L+L je náhoda. Legýsek si to jméno přinesl od paní chovatelky. Celým jménem je Elegán z Dančí Louky. Je to dílo! Nestačíme hlídat, jsou mu čtyři měsíce. U nás to vypadá jak v psí boudě. Ještěže je Lux takový hodný. Ale dá se vyprovokovat a blbnou spolu.
A Elegán to je jenom zatím štěněče střapatý. Počkejte až doroste to snad předčí i překrásného Luxe. A kam se na Luxe hrabe Garyk, takový kožíšek jako Lux rozhodně nemá. Já na ty dietní granule moc nevěřím ale co mohu dělat když Garyk nic nesnese. No jen si to představte jíst jen takovou sušenou stravu a nikdy nic normálního. 🙁
Marsko!!!! Jsou oba náádherní. Bude to dobrá dvojka !
(dog) (dog) (y) (y) (wave)
Děkuji, dvojka která vydá za 5 psů když se dají do blbnutí a štěkání. To si vyprosila naše Jana a teď mu říká, že by ho hned vrátila a ani peníze by nechtěla zpět.
krásní pejsci 🙂
umíte si vybrat
Maruško, nádhera! Gratuluju k novému přírůstku, Legoušek je ňuník krásnej! (h)
Chich a dokonce šikovnej zahradník? Nepochybně odhalí i další skryté talenty, tak si hezky dělej poznámky, piš a foť, je prima, žes zdolala rajský. Těším se na přibývající alba! (nod)
antiparazitika:
na Bardovi jsem vyzkoušela postupně vše co bylo dostupné – spot-on nezabral ani jeden, obojky vždy. Nejdřív Kiltix (smrdí), pak se objevil Scalibor, funguje (letos zatím 0, v minulých letech pár kousků za rok), nesmrdí, slušná cena.
Vašík má na Scalibor velmi silnou alergickou reakci. Jenže výraznou reakci má i na klíšťata. Zatím řeším Kiltixem, ale třeba tento víkend jsem mu jich vytáhla tak 10, i když některé mrtvé (celý víkend v lese).
Přírodní přípravky se podle zkušeností ostatních neosvědčily. Částečně funguje dopování vit. B (i u lidí), ale v silně zamořených oblastech bez chemie není šance.
Co mám na psu (psech) obojek, neměla jsem klíště. Spí v posteli, hodně se mazlíme, takže zřejmě část antiparazitika jde i na mne a funguje. Žádné vedlejší účinky (na psech ani na nás).
Když jsme měli besedu vloni v podmitrově, tak pan doktor (velký příznivec alternativních prostředků) říkal, že nejvíc „chemicky“ jedovaté jsou obojky – a že i proto nejlépe fungují – ale nerad je vidí u psů bydlících v úzkém kontaktu s lidmi a hlavně dětmi… Spoty že jsou k lidem šetrnější… ale taky pěkné dryjáky pro psy. Ale že nic jiného nelze moc použít, že ty přírodniny moc nezabírají… a pokud je v oblasti hodně klíšťat, tak se bez chemie nedá hlavně u chlupatých psů obejít
U nás se nejvíc osvědčila ampulka Advatix- teď budete namítat, že to chémie chémiovatá, ale bydlíme u vody v lese a ani komáři na psy nejdou. Je v návodu vyměnit za dva měsíce ale my s tím chodíme tři nebo spíš čtyři měsíce v pohodě. Musíme je chránit, vím co je borelióza na psu i na sobě. Přemýšlím o očkování, nemáte s tím někdo zkušenost? Samozřejmě, že až v zimě.
Bydlíme v zaklíšťované oblasti, takže boreliózu očkuji už několik let. Denýsek ani Yumma nikdy neměli s očkováním problém, Jessie měla letos první očkování a nesla to dost blbě. Dva dny ji bolel celej pes, nejedla, jen polehávala, ale pak dobrý. Stejně pro jistotu obojkujeme – používám beaphare (snad jsem to napsala dobře, krabičku jsem už vyhodila)a spokojenost.
Miki co ten emílek?? došel??
Pájo, nedorazil. Ukrývá se někde v drátech. Zkus to, prosím, ještě jednou: yumminkauzenáčgmailtečkacom
Díky a zdravím smečku
Ok jdu poslat hned 🙂
Ono u každého psa je to individuální – Barda týden po aplikaci Advantixu přinesl plný kožich klíšťat – u padesátého jsem přestala počítat a nějaká ta desítka navíc to určitě byla. Měl tehdy klíště snad za každým chlupem. Ale vím, že u některých psů zabírá.
Zcela OT: http://nelina36.rajce.idnes.cz/10.6.2013_zapad_slunce_v_Kosirich/
Nádhera, vůbec není potřeba jezdit na Havaj za takovou scenérií.
Jj, v Košířích umí být Havaj. Něco o tom vím. (chuckle) (inlove)
Ano, veterinární medicína pokročila mílovými kroky a udělala obrovský skok vpřed i u nás, Georgi. A to nejenom chirurgie, kde se provádí už běžně laparoskopické výkony. Ale za prvné je to vše opravdu o penězích, ne každý majitel pejska bude moci zaplatit náročnou operaci a totéž platí i o platbách na zdravotní připojištění (nehledě o nedůvěře k pojišťovně po zkušenostech s těmi humáními (chuckle) ).
Nebudu opakovat po předchozích, souhlasím s Dede, Xerxovou a Inkou.
Já bych se za pojištění na vet.péči přimlouvala. Určitě se vyplatí, ušetří spoustu peněz a navíc si zvířecí pojištěnec může dovolit léčení nebo operaci, na které by majitel jinak neměl, nebo nechtěl věnovat peníze.
Všechna naše zvířata dříve i nyní byla pojištěna. Vždycky to bylo jedno z mála rozumných rozhodnutí, která jsme udělali. Jenom připomenu naše blbé štěně, které vloni zhltlo grilovací špíz. Pojištění asi 2.200, operace++ 40.000, vrátili nám 30.000. Letos jsme za nepojištěného kocoura, do kterého strčilo auto, zaplatili 7.000 z vlastní kapsy. Už je pojištěn.
S pojištovnou jsme nikdy problém neměli. Vyplnili jsme formulář, drvet přičinil podpis, přidali jsme účty (mohou být i za delší dobu) a na konto přišlo vyúčtování. A zvěř se zase mohla vesele mrzačit.
Jani, naprosto s Tebou souhlasím, jenomže pojištění u zvířat u nás, je zatím řádně nevyzkoušené. Snad později to bude šlapat.
Tak u nás to s pojištěním psů není jednoduché, je v tom spousta háčků, takže se lehce může stát, že člověk platí, platí a naprosto zbytečně.
Milá JanoBa, nevím jak je to v Norsku ale ve Švédsku se pojištění zvířat zhoršilo za ty roky co mám psy. Je o moc dražší protože se prý zvýšila nemocnost psů.
Jednak před lety nasadili i na pojištění tu 25procentní daň jako je tu na všechno. To nebývalo. Zvýšilo se vlastní risiko (myslím že je to 1.500 SEK, musela bych znovu zkontrolovat fakta) a z ničeho nic platím prvních 20% sama a teprve přesahující sumu platí pojišťovna. To dříve nebývalo. Po zkušenostech s Einsteinem jsem pojistila Garyka na jednou tolik to je na 40.000 SEK. Pojištění ale nezahrnuje léky. A každé ůdobí má jen 3 nebo 4 měsíce, po uplynutí toho času se začíná nanovo (znovu vlastní risiko atd.). V určitém věku psa přestane pojištění platit takže když je pes starý a potřebuje více veterinářské péče už pojištěn není.
Momentálně platím 203 SEK měsíčně to je téměř 2.500 ročně. Pojištění domu platím 540 korun za měsíc. Psí pojištění je tedy přes 37% sumy pojištění domu. Nevím asi jsem blázen. A chudinky kočičky jsem nepojistila bylo by to dalších asi 120 korun měsíčně za obě jestli se dobře pamatuji.
Tohle jsou zkušenosti které jsem získala při operaci Garyka před čtyřmi lety. Možná že dnes je to ještě horší.
Asi bych při případném uvažování o podobné operaci posuzovala stávající kvalitu života zvířete, možnosti mu ulevit konzervativní léčbou, věk a tím i budoucí možnou kvalitu života. Staré zvíře bych asi léčila konzervativně tak, aby nemělo zbytečné bolesti. U mladého nebo řekněme mladšího zvířete s nadějí na několik let gezkého života to má své opodstatnění. Pokud mu podobný zákrok může dát několik let spokojeného života, proč ne? Vždyť sama vím, co provádí artróza – od dětství mám problémy s kolenem, které v artrózu vyústily – navíc takovou, které právě tato operace nepomůže.
U našeho Micánka jsme také vždy uvažovali, co je ještě v jeho prospěch a co už ne. Operace zubů mu pomohla a dala čtyři kvalitní roky života, což není tak málo. Jeho stav v 15 letech už nebyl zvladatelný. Jen dodnes přemýšlím, zda se mu přece jen nedalo nějak pomoci. Veterinář ho sice viděl, ale na venkově bez laboratorního vyšetření se prostě nemohl strefit do diagnózy. Dnes po letech si myslím, že možnosti byly dvě – buď to byla cukrovka a potom se možná dalo o něco dříve zasáhnout nebo nádor někde uvnitř a s tím se asi nedalo dělat vůbec nic. Pozdě bycha honit, jen se poučit a dávat pozor příště.
Hezký den 🙂
Tak trochu OT, i když taky o zdraví – Včera se u naší čubinky projevila příšerná alergická reakce zřejmě na protiklíštěcí obojek Kiltix. Nasadili jsme ho v neděli a Elince se do rána ztratily oči, když jsme je našli v oteklých víčkách, měla je úplně vyvrácené, no neumím to ani popsat, ale něco takového jsem nikdy neviděla. Vetka jí bodla injekci a kapeme do očíček, naštěstí to vypadá lépe, ale spojivky má pořád rudé a oči otočené vzhůru jakoby mohutně šilhala. Druhá čubina ani jezevčík nic, jsou v pohodě… Radši jsme jim obojky taky sundali. Takže vyhozených 1200 kč… 🙁
Už jsem o tom slyšela, řešilo se to i na fóru KPCHP.
Všichni naši kocourci nosili obojky Bolfo. Reakce žádné, klíšťataa blechy také žádné. Na jaře obojek dostali, na podzim jsem jim ho sundal.
Jak jste to dělal? Psy v téhle souvislosti neumím, ale kočkám s volným pohybem venku vydržel do prvního klíštěte tak šest neděl, což koneckonců odpovídá návodu „až dva měsíce“. Před několika lety, museli jsme přejít na zásadně levnější… a teď nevím co, ale to je jedno, všichni to tu nepochybně znají 🙂
Obojky Bolfo mi doporučovala i chovatelka Amálky – také je dává venkovním kočkám a těm, které nevystavuje, na jaře a vyměňuje 1 x za rok. Takže na tom něco bude. No, já Amálce její hřívu obojkem cuchat nebudu, ale možnost to je.
Vyzkoušela jsem u našeho pejska několik značek obojků a po každém zapáchal a škrábal se.
Klérka nosila obojky Kiltix bez problémů. Je to individuální.
Naši psi měli střídavě na sezónu obojky Kiltix, Bolfo, Scalibor – a nikdy žádná reakce. A teď měli všichni stejný Kiltix, a reakci měla jen Elda.
Vetka říkala, že každoročně do těch obojků přidávají víc a silnější látky.
… a ty látky jsou nervové jedy. Nosili bychom to na sobě my, když to nasazujeme našim miláčkům? Existují i přírodní antiparazitika.
Přírodní antiparazitika jsou taky nervové jedy. Akorát že přírodní.
Přírodní látky jsou často silně aromatické. Myslím, že to psům musí taky vadit.
Beta není sběratel klíšťat (jsou dost rozdíly mezi jedinci – na někoho se chytá vše, na někoho skoro nic), pohybujeme se po horách, kde je klíšťat relativně málo (kde jsou ty časy, co nebyly vůbec) a tak se snažím nic na psisko „nepatlat“. Po návratu domů prohlídnu, letos měla celkem tři kouslá (a žádné moc napité). Takže neřeším…
Penyna klíšťatům nechutná, Melina je sběratel jak hrom. Penyně fungoval Frontline a neměla žádnou reakci, na Melinu letěly klíšťat Frontline Nefrontline – a škrábala se, když dostala (normální kožený) obojek. Teď mají obě něco silnějšího, Melina se škrábala první týden, ale klíšťata to konečně vzdala.
Musím tu dávat pozor, v sousední rozpadlé barabizně jsou kuny. CD je z mojí střechy už laskavě odvolala, tak jsem zvědavá, kdy mi sem místo nich nasadí jiný zvíře na k. Třeba koně. 🙂
Obojky nedávám, protože se s holkama často mazlím a mně samotné jsou ty obojky hnusné na dotek.
Ty máš Betynku z jemného sametu ale ti naši – těm skrz chlupy pomalu nedostaneš na kůži. U nás něco být musí.
V podstatě souhlas s předřečníky. Když je zvířátku zle, chce mít svatý pokoj a ne aby do něj někdo pořád šťouchal a někam ho vláčel.
Jsem ráda, že existují možnosti, jak pomáhat i v takovém případě, byť si nemyslím, že by šlo o (teď i později) o běžný zákrok. Představuju si, že třeba v případě mladších služebních, slepeckých či asistenčních psů je taková operace naprosto oprávněná.
U mých psů jsem zatím měla štěstí, že mladším a středním věkem prošli bez problémů. Nejhůř na tom byl Kazan, kterému se artróza v lokti objevila, když mu bylo sedm a byl to pravděpodobně následek úrazu z jeho dvou let, po kterém mu zůstal nekorektní postoj, což právě vedlo k nesprávnému opotřebení kloubu. A pak už to šlo jedno s druhým – kulhání způsobilo potíže na druhém lokti, potom následovaly bolesti páteře. Kdybych tehdy, když mu bylo sedm, chápala skutečný dosah problému a nabídli mi operaci, která by nějak ty problémy vyřešila, asi bych do toho šla. Takhle jsem postupně zvyšovala dávky léků a věděla, že mám na vybranou – dopřát mu s léky spokojený život a ničit mu ledviny, nebo šetřit ledviny a nechat ho v bolestech. No, nakonec nejspíš na ty ledviny skončil – ale s vetem jsme to už nestihli přesně zjistit, protože by to znamenalo trápení, kterého jsem ho chtěla ušetřit a ušetřila.
Tahat starého psa po náročných zákrocích nevidím jako šťastnou alternativu – pokud nejde o akutní věc, jako je třeba ta torze, jak píše dole Inka.
Hm, s mladou kulhající Borůvkou jsem byla na rtg s nadějí, že najdeme příčinu. Ta nalezena nebyla, zato mi bylo nabídnuto několik náročných operací (finančně i co do bolesti a omezení)pro zjištění té příčiny. Odmítla jsem. Jsem toho názoru, že to, co je v měkkých tkáních a není to viditelně utržená šlacha, se dá napravit pohybem a slušnou výživou. Já s podobnými problémy žiju už dlouhou řadu let a to je moje zkušenost, tak proč by to nemohlo platit u psa? Nikdo neví, proč Borůvka kulhala a proč kulhat přestala, když najednou začala mít velké množství pohybu. Občas zakulhá při prudké změně počasí na jaře a na podzim, ale pár dnů dostane meducínu na klouby a zas to přestane.
Myslím, že naše řešení (koupit druhého psa, aby začala víc běhat) nakonec bylo správné. Trápit ji nabízenými veterinárními zákroky jsem nechtěla. Přistoupila bych na ně jedině tehdy, když už by nebylo jiné řešení.
OT: včera u veta jsem u jedné hafiny obdivovala praktický obojek s vyšitým jménem a tel. č., třeba zaujme i další http://www.neztratimse.cz/
Hezké. Já to řeším kupováním reflexních obojků, na které jde permanentním fixem napsat jak ulici a číslo domu, tak mobil i telefon. A dá se to obnovovat.
hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Znám několik mladých psů, kterým operační zákrok na kloubech pomohl k plnohodnotnému a bezbolestivému pohybu. Tam to plně chápu. Nechápu ale moc lidi, kteří u stařičkých vážně nemocných psů (a koček) zjišťují přesnější a dokonalejší diagnózu a bez ohledu na zoufalý stav pacienta platí a platí a platí…
Takoví se mě ptají. „Byli jste v Mimoni (super vybavená klinika) na CT a nebo MGR ??“ Nebyli. Co mi pomůže zjištění, jestli Betě nervy utačuje výrůstek vně páteře, nebo ucpávání dovnitř míšního kanálu?? Prostě páteř v jejím případě operovat nemá smysl (věk, stav kloubů, plemeno i povaha – těžko by snášela pooperační omezení)
Viděla jsem na veterině zoufalé majitele přiochrnutého obřího psa, kteří měli jeho všechna možná vyšetření, všechny rozbory (a opakovaně) a diagnóza se mrcha schovávala. Prostě ten pes měl být zdravý – a to viditelně nebyl. Tak hrozně byl stresován častými návštěvami veteriny, tak moc se tam bál… Asi by mu na sluníčku na zahradě bylo líp…
Můj názor, jistě něteří nebudou souhlasit. Beta na veterinu choidí, jen když je to fakt nutné….
Milá Xerxová, mluvíš mi z duše. U mladého zvířete je takový zákrok opodstatněný, u starého je opodstatněná i operace urgentní, třeba torze. I tak je to psychický nápor i u mladého zvířete, natož u stařečka. Ale stresovat stárnoucího kamaráda, to se mi nikdy nechce. U nás je to momentálně i aktuální, Princezna nám zestárla a má pocit, že jsem okolo ní začala moc kvokat a tak se odstěhovala ven. Jako by mi říkala nech mě v pokoji dožít. A má pravdu, měla bych pocit, že 13 let ještě není až tak tolik a snažila bych se jí to stáří pěkně “ znepříjemnit“. A je opravdu šumák jestli z pocitu nutnosti jí pomáhat nebo ze sobeckého nechci se s Tebou rozloučit
Řekla bych, že Princezna to ví stejně nejlépe. Opetruj ji a nech ji žít život kočičí. (heart)
Princezna si svůj život užívala a doufám stále užívá podle svého gusta, vždycky byla kápo i když nejmenší. Brášulku dodneška péruje a když zavelela že s tím blbým psem se ona bavit nebude, nezbylo Brášulkovi nic jiného. Takže to nechám v jejích tlapkách