Nedávno nám tu v Klokáni v TV proběhl zajímavý program – „The light of day”. Na stanici ABC, (Australian Broadcasting Corporation) tedy státní a bez reklam, vysílali dokument o tom, jak zcela obyčejní občané přispěli lvím podílem k uchování a podpoře naší mladičké historie a národní identity.

ABC tento neobyčejný příběh natáčela v průběhu devíti let, a nyní jsme shlédli výsledek této práce. Dovolte, abych vám tento příběh přiblížil jak textem, tak i fotkami vytaženými z videa televizního programu.

V květnu 2004 se paní Janet Cullen spolu se svým manželem Samem, jinak soukromí a amatérští sběratelé umění, dověděli z novin „The Sydney Morning Herald”, že se bude za několik hodin v Londýně odehrávat dražba historických fotografií domorodců z okolí města Grafton v NSW.

Manželé neváhali, telefonicky se dražby zúčastnili a tak s úspěchem, za A$ 150 000, (2 940 000 Kč) koupili sbírku 37 velkých fotografií, vyfocených a zpracovaných známým australským fotografem německého původu, Johnem Williamem Lindtem, v sedmdesátých letech devatenáctého století.

Tento fotograf za sebou zanechal monumentální dílo, jehož výsledky zdobí mnohé světové galerie a muzea. Nelenil ani po technické stránce a zdokonaloval tehdejší fotografickou techniku. Už za svého života se stal legendou.

http://trove.nla.gov.au/people/507663?c=people

http://adb.anu.edu.au/biography/lindt-john-william-4023

Lindt při své práci používal tehdy rozšířenou a oblíbenou techniku kolodiových mokrých skleněných desek. Tyto negativy mají tu výhodu, že nemají žádné zrno a pokud jsou provedeny kvalitní optikou a bezchybně zaostřeny tak jejich zvětšeniny mohou být bez ztráty rozlišení o rozměrech plátna v biografu.

http://en.wikipedia.org/wiki/Collodion_process

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolodiov%C3%BD_proces

Fotografie tak nemusely opustit břehy nejmenšího kontinentu. V posledních devíti letech noví majitelé fotografií s jistými úspěchy pátrali po identitě postav zachycených na snímcích. Během této doby skupina historiků, místních umělců a starších domorodé komunity v Clarence valley, v okolí Graftonu, vypátrali jména mnohých postav a dokonce i jejich dosud žijících potomky.

Nebylo to lehké avšak díky pečlivě vedeným matrikám a jiným záznamům, včetně uchovaným starým vydání místních novin se podařilo sestavit mozaiku. A tak pod některými fotografiemi mohou být nyní i jména zobrazených osob.

Během této detektivní práce byly nalezeny i další informace o osobách na jiných fotografiích od J. W. Lindta. Jako na příklad pionýrské rodiny McLachlanovy, která v tu dobu farmařila v okolí. Jejich potomek, Dr. Colin McLachlan se dal v pořadu také slyšet. Tehdy bylo také populární klučení buše a těžba kvalitního tvrdého dřeva krásných velkých eukalyptů. Neschází ani fota tehdejšího starosty Graftonu, Thomase Gordona s manželkou a celou rodinou.

Hned zpočátku, tedy před osmi lety, manželé Cullenovi, nyní už přes osmdesát let staří, spolu s rodinou celou sbírku darovali regionální galerii v Graftonu. http://collection.graftongallery.nsw.gov.au/artwork.asp?collection=teJohnWilliamLindtCollection (je zde celá sbírka, stačí kliknout na název jednotlivé fotky, aby se zvětšila)

Tak se sbírka vrátila do míst, kde byly tyto fotografie před 140 lety vytvořeny. Prostí občané skromně a nezištně dali celé naší společnosti neocenitelný dar. Zcela v duchu zdejší tradiční anglosaské velkorysosti a nezištnosti, které v posledních letech valem ubývá, kvůli přílivu přistěhovalců z Blízkého Východu, Asie a Afriky.

Předání sbírky galerii bylo velkou místní společenskou událostí pro všechny občany Clarence valley. Členové místní domorodé komunity uvítali návrat svých předků na fotografiích obřadními tanci a kouřovou ceremonií. Byly proneseny moudré řeči a děti ze školy, které u této události nesměly chybět, seděly způsobně na schodcích a nezlobily.

Takže postupem doby, díky neúnavné práci dobrovolníků, se nám z šera dávných časů pozvolna vynořují příběhy osob zachycených objektivem tohoto nadaného a nadmíru pracovitého fotografa. V roce 1876 prodává svoje studio v Graftonu a otevírá nové v centru Melbourne, kam se přestěhoval.

Zde se brzy stal známým svými fotografiemi společenských osobností, divadelních veličin a jejich představení a v nemalé míře i dokumentární fotografií, jako na příklad bitva a následné zajetí desperáta, bandity a psance Neda Kellyho a jeho gangu hrdlořezů v osadě Glenrowan policií. Jeho fotografie krajin zdobí mnohou galerii a navíc dokumentují Austrálii z druhé poloviny devatenáctého století.

V roce 1895 si postavil sídlo Hermitage v místě Black Spur nedaleko Melbourne ve Viktorii, kam se stěhuje. V předešlém roce, v roce finanční krize, zavřel svoje studio centru Melbourne. Hermitage se stává známým „resortem”, kam jezdí smetánka a intelektuální osobnosti si odpočinout od ruchu velkoměsta. Lindt je výborným hostitelem i společníkem.

V roce 1926, ve svých 81 letech, 19. února, v extrémně horkém dni, bojuje Lindt s nelítostným letním požárem buše v blízkém okolí Hermitage. Vyčerpán nesmírnými teplotami a námahou odchází domů si odpočinout, kde záhy umírá na infarkt myokardu.

Skupina dobrovolníků z Clarence valley se stále schází a průběžně pracuje na odhalování příběhů, které nám zahalila opona času.

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Australsky_pribeh