Kdo nebo co je tamagoči? Možná si pamatujete na tu elektronickou hračku, co se o ni muselo dítko starat, krmit, dávat spát… jinak to chcíplo? Vše virtuálně samozřejmě. Tak tohoto tamagočiho na mysli nemám. Můj nejdražší tak překřtil jistou internetovou aplikaci, která má pomoci lidem, co se rozhodnou zhubnout.
V principu to funguje tak, že po zadání vstupních údajů vám navrhne množství energie a rozdělení mezi bílkoviny, sacharidy a tuky. A vy pak už jen zadáváte do příslušné tabulky, co že jste to slupli, a semaforky vyhodnocují, jestli se držíte doporučeného schématu. Dlužno podotknout, že je to dost vopruz, zvážit každé sousto, co do huby strčím, ale osvědčilo se to. Za 12 týdnů jsem shodila 9,5 kg a je to setsakra vidět (mé nové džíny jsou o 3 čísla menší!!!).
Nicméně s tím vyvstala další otázka, co vařit a jak vařit, aby se chlapi nažrali, já neměla hlad a tamagočiho semafory nesvítily rudě. A jelikož jsem mlsná až hanba, žrát 3 měsíce blafy bych fakt nevydržela. Bohužel takové dobroty jako třeba uzený bůček a škvarky, jsem z jídelníčku vyřadila.
Vyvstala však potřeba si do práce chystat snídaně a svačiny, protože mé oblíbené koláče z výborné pekárny na náměstí se tamagočimu hrubě nelíbily. A co tedy? Nízkotučné jogurty jíst fakt nebudu. Jogurt a celozrnná houska se nabízí, nebo půl kelímku Cottage sýra a celozrnná houska. Ale to je nuda. Nicméně mi poslední dobou můj nejdražší mé svačinky závidí a já chystám i pro něho.
Tak třeba misku nakrájeného ananasu s kouskem eidamu a šunky. Nebo misku rajčat, papriky, lžíce Cottage sýra a vajíčko natvrdo (nebo šunku, tu já ráda, ta neškodí skoro v ničem). Dokonce jsem vzala na milost i šmakouna (místo mozarelly). Používám za studena, teplý mi nechutná.
Tuhle si chlapci vyžádali daňčí kýtu na smetaně – tedy svíčkovou. No tak jo.
Protentokrát jsem vynechala špikování (aby se tamagoči nepos…). Zato jsem nešetřila zeleninou. Nakládám jen osolené a okořeněné (tymián, jalovec, celý pepř, bobkový list) maso do zeleniny (na kilo masa, 2 kila zeleniny, krájím jen 1 cibuli, další 2 dávám vcelku).
Za dva dny na lžíci oleje maso osmahnout, vložit do zeleniny, podlít a pomalu péct. Pak vybrat koření, celé cibule, rozmixovat, provařit, dosolit, přidat jednu až dvě zakysané smetany (já dala dvě, chlapci mají rádi kýbl omáčky, bylo jí určitě přes 2 litry) a lžičku hotové jíšky, aby se to svázalo. K tomu klasický karlovarský knedlík. Knedlíky jsem šetřila, ale omáčka byla v podstatě dietní. A báječná.
Lilek jsem vzala na milost vloni po dovolené v Turecku. Pokud Turci něco umí uvařit, je to káva a lilek.
Takže lilek nakrájet na plátky, osolit, nechat vypotit. Mezitím rozpálit troubu na 220°, na roštu nechat nahřát i skleněnou zapékací misku. Do malé misky prolisovat 2 stroužky česneku (českého, španělského budete potřebovat dvojnásobek), přidat lžíci olivového oleje, promíchat, vložit osušený lilek překrájený na kousky, promíchat, vsypat do horké zapékací mísy a zprudka péct. Na pánvičce si prohřejeme rajčata z pixly, přidáme česnek, bazalku (nebo jarní cibulku), osolíme, opepříme. Na druhé pánvi opečeme kuřecí prsa. Servírujeme na talíři odděleně, přesto se chutě skvěle doplňují.
Další surovina, co jsem si oblíbila, je červená řepa. Ovšem ne ta nakládaná. Syrová. Strouhaná. Nebo pečená. Červenou řepu nakrájet na menší tenké plátky (cca 2-3 mm silné). V pánvi na lžičce oleje nechat rozvonět semínka koriandru, omést v pánvi řepu, nasypat do skleněné misky a šup do trouby. Ke konci pečení přidat sýr (balkánský, kozí, i lučina nebo žervé může být). K tomu libová kotleta na pánvi pečená a v troubě dotažená a brambora v alobalu pečená. Doplňuji ještě malou lžičkou omáčky ze zakysanky a zeleného koriandru (chlapi s ní nešetří).
Jojo, dá se jíst dobře a hubnout. I čokoládový bonbon ke kafi se vejde. A sklenička vína taky. Ale víte, na co mám poslední dobou chuť? Na dobrou pizzu quattro formaggi. Minulý týden jsem pokořila -10 kg, tak si na ni za odměnu zajdu.
Bubu a Zdeni b.p., gratuluju prevelice. A souhlasim, ze jde jist dobre i pri hubnuti. Muj statny junak za necele dva roky shodil 120 liber – to je tak asi 54 kila. Teda ne, ze by se z neho stal drobecek. (chuckle) On zacal hubnout, kdyz mel 170 kg. Zadna zvlastni dieta. Mensi porce, kontrolovat sacharidy, zadne nocni vypady do lednicky. Urcite veci do baraku nesmi – zejmena neuveritelne preslazene americke pecivo ci dorty, velke pytle chipsu nebo zmrzlina, kterou kupoval ve skoro dvoulitrovych kartonech, jez zahadne 😡 zmizely do dvou dnu. Varim na olivovem oleji, pripadne ke konci zjemnim maslem; jime hodne polivek. Co nam prospiva, a co mi sveho casu skutecne vyspravilo traveni je japonska miso polivka s tofu. Mexicani u silnice uz maji krasnou (a levnou) zeleninu a ovoce. Pecivo hrubozrne. V podstate tedy jime tu stredomorskou dietu, hodne ryb a tak. Dneska, kdyz si v krajni nouzi koupime nejaky umasteny fast food, tak nam to vyslovene nechutna. Ale s angl.slaninou neco uvarim, a kdyz je chut a nalada, tak si zajedeme na prave jizanske bar-b-que z prasatka. Zmrzlinu ke zvlastnim prilezitostem a kupuju toho male porce. Ale spis mrazenou ovocnou dren. Vedecke to primo neni, ale na toho Cheta to zafungovalo. Toz tak.
Hani, vyřiď Chatovi moji velikou gratulaci. Cheche, taky jsem změnila obsah ledničky, aby bylo pro co sáhnout. No, já tam sádlo a špek nenajdu. 🙂
Dik. Ono s tim tamagocim by to pro neho bylo jeste lepsi. U neho je problem, ze ja mu necham doma to spravne jidlo uz v lednici v miskach, ale on tak nejak zapomene, ci co, nebo zaspi, kdyz nejsu doma, a pak je nazhavenej, kdyz prijdu z prace po seste hodine, sama jsem uz mela obed, a on jako, ze teda budeme jist spolecne, a ja uz bych si dala tak akorat salat. On by prave mel jist pres den. Ale stejne je to dobry kolik zhubnul, ja uz jsem neverila, ze se to podari. A to se prednosta moc nehejbe, a kdyz, tak zvolna.
Musel jsem do řemene u džín vyvrtat další díru. Jenže to není důsledek Kradouskových deforem, ( nojo, krakonošáci si zase žerou),ale výsledek úspěšné operace. Bez tamagočích potvor, bez stresů z nechutných diet; držím jen bodovou; zbodnu, na co přijdu a co mi chutná. Když to může dělat náš kocour a zůstat zdravě štíhlý, proč bych nemohl dělat totéž? A jak u něj, tak u mne to funguje.
Včera jsme jeli do Dun. Stredy. Až do Brna pršelo, u Humpolce byla hromadná nehoda pěti aut, (všechny tmavé a to prostřední totálně rozdrcené). Za Brnem vylezl punťa a provázel nás až na místo. Odpoledne bublala na severu bouřka, ale na koupališti bylo hezky. Dnes je pod mrakem, poprchává, ale zítra se to má opět zlepšit a ze zakrytého termálního bazénu se na živelní katastrofy všeho druhu kouká velmi hezky. Bodová dieta fuguje výborně: Ráno kuřecí Gyros (protekční porce) s hranolky, přesnídávka dopoledne jelení guláš s chlebem, k obědu dršťková polévka, (domácí a vynikající) k svačince 15 deka vařeného uzeného kolena s hořčicí a křenem a jako zákusek Gofri, neboli vafle se šlehačkou, nutelou a ananasem. K večeři budou sardinky made in Peru Pacifik, kus čokolády a nějaká ta sladká tečka z domácích zásob. Jo jo, hladové tělo je slabé a nemůže se obezitě bránit.
Tak jsem dopatlala dort. Svatava nutně potřebuje dort, co bude vypadat jako skoro zvíře. Nějaký zvíře. Jedno, jaký zvíře, akorát žížalu né a žabu né. S obrovským vypětím jsem vyrobila ježka. Já, manuálně příliš nezručná. Snad do zítřka vydrží a zůstane ježkem. A doufám, že se jí bude líbit.
týno, trénuj…inšpirace je zde:
http://ivanae.rajce.idnes.cz/kocky%2C_kocky_s_kotatky_a_jine_kockovite_selmy/
a ježky máš tady, al eSvatavě j eneukazuj…
http://ivanae.rajce.idnes.cz/jezci/
Ivana je velice šikovná. Jen by u nás nastal veliký problém. Děťátka by nedovolila tohle nakrojit, natož jíst. 🙂
Výstavní hlásání: Nastěnka CAC, spokojená jsem převelice. Pískala maďarská rozhodčí a v mladých byl maďarský pes, tak jsem věděla, že BOBa nedostaneme….
počasí super ani kapka
jdu vymýšlet garderobu na zítra do Nitry!!
Pájo, veliká gratulace!!! (f) Kdybych to četla dřív, tak bych ti napsala, abys pozdravovala Nitru. Několik měsíců jsem tam byla slůžo a měla jsem to tam ráda.
děkuji a můžu pozdrav vyřídit zítra, páč jedeme zas 🙂 trošku náročné ale třeba to povede k zamýšlenému výsledku a tím je Slovenský šampion, už jen krůček chybí
dneska se pí rozhodčí nelíbilo, že má moc strsti takže jdu fenu ostříhat…
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Rabín a katolický kněz jedou spolu ve vlaku.
Po chvíli se kněz osmělí a povídá rabínovi:
„Odpusťte rebe, ale je to pravda, že lidé vaší víry mají zapovězeno jíst vepřové?“
„Ano otče, to je pravda.“
„A řekněte mi – jako kněz knězi – ochutnal jste jej někdy?“
„Inu, ano, kdysi jsem ochutnal kousek slaniny.“
„A chutnala vám?“
„Inu, musím se přiznat, že chutnala.“
Po chvíli se pro změnu nakloní rabín ke knězi:
„Prominou, ale je to pravda, že oni mají zapovězeno tělesně obcovat se ženou?“
„Ach ano, je to tak, jak říkáte.“
„A řeknou – jako kněz knězi – dopřáli si někdy?“
„Popravdě řečeno, nikoliv.“
„Hmmmm, škoda,“ odtuší rabín, „to je mnohem lepší než vepřové.“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezké sny
o hubnutí. (coffee)
(clap) (clap) (clap)
Když jsme u té zdravé výživy…
To takhle přijde starší pán k doktorovi a ten začne:
„Kouříte?“
„Bože chraň!“
„Výborně! Maso, jíte?“
„Jen některé dny v týdnu.“
„Prima! A co alkohol?“
„Skleničku vína denně!“
„To je moc! Musíte ubrat! A co ženské?“
„Nu, abych řekl … jedna, dvě týdně.“
„To je málo!“
„Víte, pane doktore, na venkovského faráře je to až až!“
(rofl) (rofl) (rofl)
A to jednou starý Kohn vypravil mladého Mórice k mišpoche do Francie.
Vědí voni, co je mišpoche? Nevědí, na vočích jim to vidím. To maj hodně dobrý, že nevědí, co je taková mišpoche. Tak já jim to teda prozradím, aby nebyli tak nevzdělaní: mišpoche je prosím jich rodina čili famílie. A nestyděj se, že nevěděli. Však on Móricek taky nevěděl, když byl ještě malý. A zeptal se Kohna: „Tate, co je to ta mišpoche, je to k jídlu?“ „Ne,“ odpověděl starý Kohn. „Mišpoche je k zblití.“
Takže Móricek vyrostl v Mórice a jede ausgerechnet k mišpoche, což ho štve, a ausgerechnet do hříšné Francie, což neskonale štve jeho mameleben. Kodrcá se v tom vlaku, samozřejmě třetí třídou, z okna pokukuje, občas pospává. Německo už přejeli a dospěli do Montpellier, kde má Móric přestupovat. A zrovna, ale zrovínka tam mu najednou zničehonic dojde, že je vlastně už dospělý mladý muž, a zrovinka v hříšné Francii.
A jelikož ADON neopouští své věrné, potká právě Móric jak na zavolanou místního Žida. I slušně pozdraví a otáže se, kde že tu v Montpellier bydlí rabín.
„A to je od nich hezké, to se pozná slušně vychovaný mladý Žid,“ pochvaluje si stařík. „Náš rebe, prosím jich, bydlí kousek odtud v Bílé ulici číslo sedm.“
„Není možná,“ diví se Móric, „opravdu v Bílé ulici číslo sedm? V takovém domě?“
„Kdo tu žije celý život, oni, nebo já?“ rozčiluje se starý pán. „Rebe bydlí v Bílé číslo sedm a šlus.“
„Jak může rebe bydlet v domě, kde žijí kurvy?“ podivuje se Móric.
„Jak může? Nebydlí! Říkám jim, rebe bydlí v Bílé sedm a bordel, nevěstinec, vykřičený dům je v Černé číslo šest!“
„Děkuji mnohokrát!“ loučí se spěšně Móric.
(clap) (clap) (clap)
(clap) (chuckle) (clap)
Bubu, díky! Zkusím, musím se na to připravit. Když čtu ty výsledky,paráda. Přeji všem úspěchy v HUHU. (clap) (h)
Tak to já tedy nemohu. Jestli mi nějaká figurka něco přikazuje, mává vyčítavě ukazováčkem a zdvíhá obočí tak se vzepřu. Já musím sama od sebe.
Ale teď bych asi potřebovala trochu postrčit. Jak jsem tak smrtelně unavená neseberu síly. A ty jsou potřeba. Zádrhel je znovu zanícená pata ač druhá, tedy levá. Já sotva jdu. Bez pohybu já nehubnu. To je suma sumárum asi sedm osm let zanícených pat. A navíc otékající nohy což mi zle tlačí na kolena s artrosou. Jdu s Garykem, co jdu já se plížím a silně opírám o hůlky, o ty sportovní – udělala jsem si z nich moderní berle. Je nás tu takových babek a dědků víc, děláme ze sebe sportovce. :O (chuckle)
A jinak moc sedím, to prý je nejhorší pokud jde o váhu a nejlepší k vzniku cukrovky 2. Dietou jsem to nezvládla a teď polykám prášky. Pokud nezapomenu.
Důležitá je pravidelnost v jídle při těch pěti až šesti příležitostech denně. To mi moc nevychází protože jak jsem smrtelně unavená usínám i ve dne.
Jo a prý se má největší díl potravy určené na den sníst dříve ve dne a ne v druhé polovině dne tedy k večeru. To prý pomůže shodit přebytečná kila.
Předloni jsem chodila posilovat 2x týdně a měla vodní gymnastiku 2x týdně. (flex) (flex) A samozřejmě procházky s Garykem. I při nepravidelnosti v jídle jsem shodila 13 kg. Jo kde ty doby jsou. Ani nevím kolik teď vážím, dlouho jsem se nevážila. Jisté je že mám navíc tak polovinu mé bývalé váhy kterou jsem měla v mládí. Kde je princezničce Blance konec. 🙁 ;(
Možná že přece na sebe nechám mávat ukazováčkem od zdviženého obočí. Za zkoušku tamagoči stojí. Když nic jiného tak mám rozhodně rychlejší počítač. 🙂
Kdysi dávno jsem tu hubla taky přes internet a to za poplatky které jsem měsíčně platila. Zapisovala jsem všechno co jsem vložila do úst. Ale měla jsem starý moc pomalý počítač a pro zdlouhavé zapisování jsem nemohla dodržovat časy k jídlu. (rofl) (rofl) (rofl)
S přibývajícími léty přibývá všelicos i kilogramy a malá a větší zdravotní trápení. Ale také ubývá, třeba sil a schopnost zvládat svůj všední den.
Tamagoči, tamagoči tobě budiž zdar, zdar, zdar!!! Asi ti dovolím na mne zdvíhat obočí. (wave)
Nevím jestli se platí měsíčně poplatky v tom vašem klubu.
Tady jsem se dívala na jeden švédský klub, Viktklubb a teď je nabídka na první měsíc za 10:00 SEK. Jestliže se přihlásíte budete platit po tom prvním měsíci 99:00 korun měsíčně pakliže jste přihlášeni na 3 měsíce, 89:00 korun na 6 měsíců a 79:00 na 12 měsíců. Abych shodila 10 kg nabízeli mi tříměsíční abonema. Takže tak. :S
Tady se neplatí nic, je to akce „Za národ zdravější“ 🙂
Po opravě skoro 40 let zlobící a nakonec definitivně rozsypané ploténky hubnu podle své doživotní diety, t. j. smím vše, co mi chutná. Takže pokud někdy někoho bolívají často záda, může tloustnout i od toho, že rozsypanými plotýnkami, nebo výrůstky na obratlech namáhané nervy nemohou správně fungovat a výsledkem může být změna metabolismu, vedoucí jednak k obezitě, jednak ke zvodňování tkání. Od operace jsem se v pase smrsknul o 18 cm, (objem) a ubral přes 4 kg, aniž bych jakkoli změnil stravovací návyky. A dnes jsme, hned u autobusové zastávky poblíž Poličky, našli bohatě kvetoucí orchidejovou loučku;vylezete z busu odprahy, dva kroky ze silnice jste mezi desítkami orchidejí, jedna krásnější než druhá.
Prosím o info, jakou máte zkušenost s anonymitou při registraci na „tamagoči stránkách“? Nedostal se váš e-mail, adresa a tel.č. do oběhu? Děkuji
Přesná adresa ani tel. č. není povinné. A nevím o tom, že by se má data dostala do oběhu. Takže zkušenost dobrá.
Ani já nezaznamenala zveřejnění. Pokud chceš přispět do diskuse na stob club, vystupuješ jen pod nickem, který si zadáš hned při vstupu. Já ani netuším, jaký nick má Bubu, nebo další Zvířetnice, které jsou už registrované.
existují webové stránky, kde si můžete zřídit, právě pro tyto účely, dočasnou E-mailovou stránku. Po cca 14 dnech se tato stránka sama zruší, takže spammeři mají smůlu a vy zaručenou anonymitu.
no jooooo… JENDŽE
já jsem přibrala (nepíšu ztloustla) tak nějak po přechodu, prý to není nic neobvyklého, hormonální (ne)rovnováha a tak… kde? dámy jistě vědí – břicho a stehna, grrrr
a teď babo… teda Bubu, raď 🙁 :@ (headbang)
Gratuluji, nadále fandím a adresu tamagočiho předám dál tam, kde se po rodině na toto téma neustále fňuká a málo dělá. Já naštěstí v tomhle směru zdědila geny z té „správné“ strany, kde jsou tety, sestřenky a babička i ve vyšším věku a po více dětech docela štíhlé a přitom o jídle nemusí nějak moc přemýšlet. Hřeším na to. A ráda papám. I čokoládu ráda papám… moc ráda.
Ale jak jsem teď byla těhotná, ejhle – cukrovka. A to jsem ten test v mém případě považovala za formalitu, nemám jediný rizikový faktor, proč bych zrovna já… chvíli jsem se paní doktorku snažila přesvědčit, že ty výsledky nebudou moje. A doma jsem se před potravinovou skříní skoro rozbrečela, že v dohlednu rozhodně zhynu hlady – bez cukru tam toho teda moc nebylo.
Ale nastudovala jsem různé doporučené jídelníčky, objevila spoustu nových jídel, prvně v životě začala řešit, co, kolik a v kolik toho jím, cukrovku jsem udržela na uzdě a dnes to považuju za zajímavou zkušenost a snažím se u toho jídelníčku aspoň trochu zůstat. Opravdu jsme předtím do sebe toho cukru cpali i s MLP trochu moc a možná není dobré na ty geny tak úplně spoléhat.
Tamagoči je zajímavý a už ho zkouším.
Patřím totiž k té první půlce spektra lidstva definované v říkačce: „Až bude válka, tlustí budou hubení a hubení budou studení.“ Ať dělám, co dělám, když mám dostatek jídla (tzn. doslova nestrádám hlady), projevuje se na mně slovanské dědictví. 🙂
Ale mám dvě vyzkoušené metody hubnutí:
1. cvičte něco zhruba náročnosti džuda (zvednu chlapa, hodím chlapa, spadnu, vstanu, zvednu chlapa… po půl hodině si hodím chlapa na záda a oběhnu pět koleček kolem tělocvičny, abych si odpočala) tři hodiny denně čest dní v týdnu. Tělo rychle pochopí, že se dostalo pod diktát šílence, a přestane mít chuť na cokoli, co by mu způsobilo, že bude muset zvedat z té země o deko víc, než nezbytně musí. (Hubla jsem rychlostí kilo za týden.) Taky se neskutečně spraví vylučování: tělo vyhodí veškerý náklad zhruba tak dvě hodiny před tréninkem a od té doby nemá chuť na pevnou stravu.
Lze žrát kolem jedenácté v noci, poté co jste vyvenčili psy a vyprali kimono i sebe, a těsně předtím než složíte svá bolavá záda do postele.
2. Mějte na týden 50,- Kč. Budete na čočkové dietě s občasným proložením chlebem se sádlem a cibulí. Nebudete mít na šalinkartu, tudíž budete chodit všude pěšky nebo na kole. Tu padesátku na žrádlo si opatřujte tím, že budete vést tréninky, kde předcvičujete.
V obou případech se hubnutí zastaví na stavu „má trošinku nezbytnýho tuku kolem srdce a to je asi tak všechno, vypadá o 20 let mladší, cítí se skvěle a je jí permanentně děsná zima, jelikož se špekovej svetr poroučel do propadliště dějin.“
Nevýhoda je, že jakmile máte nějakej normálnější příjem nebo přestanete trénovat na závody, během dvou tří let si tělo, ten lenoch, naháčkuje špekovej svetr zpátky. 😀
„má trošinku nezbytnýho tuku kolem srdce“ – auuuuuuuuu, zavyla jsem smíchy (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
tři hodiny tréninku denně jsou taky dost dobrý (chuckle) (y)
Hele Io, nejsi ty tak trochu šílenec? Tři hodiny juda šest dní v týdnu? To by mne zabilo. Definitivně a totálně. A rychle. Obávám se, že bych nedožila konce prvního tréninku.
Se netajím tím, že jsem v podstatě líná osoba. Jediné v čem líná nejsem, je jídlo. Takže jediná možnost pro mne je tamagoči.
No ony taky drbůchtivý tetičky ze začátku uvažovaly, jestli náhodou nejedu na drogách – rychle zhubla, je kost a kůže a má strašně podezřelý modráky na předloktí… (rofl)
Bohužel je to už minulost, přesedlala jsem na mlácení lidí mečem a holí a to je mnohem míň fyzicky náročný… 🙁
Ale ty závodní roky stály za to. 🙂
Io, ani pro mne tudy cesta nevede. Asi bych na 1. treningu nechala důchod státu. Moje pohybová aktivita je pouze v mezích mých možností. (sun)
Však já taky tenkrát byla mladá švarná děvčica se zářivou budoucností. 😀
A v podstatě vo to šlo – přežít od tréninku k tréninku. Když to člověk zvládal nějakej ten rok, tak pak zjistil, že se něco naučil. 🙂
Momentálně mám v plánu hubnout taháním kachlí, demolováním přerostlý a zdivočelý trávy (šest let na to nikdo nehrábl a podle toho to vypadá) a venčením psů, jelikož tady je všechno do kopečka. (bug)
Pohyb? no fůůůj, jak nevkusné! A námaha? pro mne smrtící záležitost, lékařem přísně zakázáno. (máte na srdci výduť, kdyby praskla, máte to spočítané.)
Inu co dělat. Každý získáváme endorfiny, jak nám to náš stav dovolí. 🙂
Vždy existují minimálně dva způsoby, jak něco získat. A já se vždy držel zásady: Dřinu strojům.
Tamagoči sem, tamagoči tam, od rána se mi v hlavě prohání opička s kličkou. Ale asi zažívám kulturní šok, právě teď, zírám okem a poslouchám uchem Hálelůůůja od Mistříňanky. Pomoooc!
klid, týno – já si od rána notuju Hrobaře!!!!!! (head bang)
kde je ta Ege, ať ji zabiju????!!!! (rofl)
A já šlepu petke….
A opička na kličku zase uvízla u mne. Chjo. To byl včera článek! Ege!
Náhodou, me tade hlasojeme za véce Eg!
Za šlepéní petek na klečko se bezvadně spárujou kachle.
Dávám za pravdu, včerejší článek i s diskusí neměl chybu (rofl) Tak jako včerejším polopičkám jsem se tady řehtala naposledy lemrouchům 😀
Asi mně zabijete, jak jsem včera napsala, že Ege tančí na petkách rege, tak od včerejška mi hučí v hlavě tohle
http://www.youtube.com/watch?v=I3wNBnQ7YCE&feature=share&list=PL31F36DD052A8022F
Nemůžu si pomoct. (chuckle)
Jako asi takhle?
Naše melá zlatá Ege
tancoje na petkách rege.
Dež se dobře zatančé,
semafórko nabančé.
(bug)
(clap) (chuckle)
Teda Jenny, co jsem Ti udělala?! (chuckle) Teď si tu prozpěvuju Rége, rege, rége a všechny košky prchly na balkón, chichi.
Mnó, to já jsem si aj trsla. Já tak rád trsám, trsám. (rofl)
(party) (music) (wave)
Mno – já teda místo rege bych tančila takovou tu skočnou polku, akorát na to régé rege rége bych šoupla pár valčíkových kroků.
No – možná, až zase se vyčasí a já budu jezdit na kole, tak se mi zase bude něco honit hlavou (opravdu jsem tu včerejší anekdotu vymyslela na bicyklu). Ale já to myslela spíš jako pobídku pro ostatní, vždyť v hlavě takovéto skoropičinky (ať se vrátím k včerejší diskusi – chichichi) má většina z nás, tak proč je nedat v plen? Diskuse ukázala, že mám pravdu.
P.s. Kučerovci stále pějí (chuckle) – teď je to waltz (clap)
Jenny, ty sis trsla a já šla ještě navečer pro petel na pešlapené petke – no, nejsem já cvok – kdyby mě někdo poslouchal..
Nojo, Kučerovci, rege rege je indonézsky a česky to znamená prší prší. Dnes ráno bylo v Praze tak všelijak ale rege rege jsme měli několikrát cestou. Za Olomoucí song skončil a až do večera už bylo sucho a hezky, aspoň tam, kde jsme právě byli.
To uz je skoro jako Loituma polka. Ne, odkaz dávat nebud. Odvážní si najdou sami.
Jak mě nechytli Kučerovci a podobné popěvky,jak jsem zasunula stranou v mozku pešlepete petke..tak tebe Jendo za tu Loitumu zabijuuuuuuu!!!
Nic chytlavějšího jsem od dob zpívajících křečků http://www.youtube.com/watch?v=b1Ap_-lSue8
nepoznala, krom Loitumy a kdysi dávno jsem se ne a ne zbavit Mládkova Šrumšrumišrumajdááá…a to jsem prej řvala i ze spaní…asi hrůzou,protože tu písničku jsem nesnášela.
náhodou Loituma je pěkná, mně se to líbí (clap)
ale možná je to tím, že jsem si ji pustila (zatím) jenom jednou (chuckle)
to já – automatisky :O se mi nainstaloval IE 10 a odevšad mě odhlásil a smazal jména
Nojo, IE – Nejhorší ze špatných. Není děravějšího prohlížeče a jediné, co je na něm kvalitní jsou dobře ukryté bonzovací funkce, o jejichž existenci začnete mít tuchu až v momentě, kdy si, podle českých zákonů legálně, něco stáhnete a dostanete výhružný mail od BSA.
Kdyby vás dole uvedené odkazy zlobily, protože ten „sebekoučink“ je vlastně zaheslovaný osobní „šuplík, tak si dejte jen
http://www.stobklub.cz/
Na vlastní sebekoučink se dostanete až vyplníte vstupní dotazník. Ale je docela možné, že vás ten rozšířený odkaz dovede rovnou na titulní stránku. Nemůžu to vyzkoušet. Jsem na této stránce profláknutá (blush)
Všimla jsem si na fotkách z Křivonosky, že jsi značně zeštíhlela. Blahopřeji! A děkuji za inspiraci a informaci o tamagočim, zatím jsem podobné vynálezy znala pouze ze zahraničních fór.
Jinak jsem si dočetla včerejší večerní diskusi, a když jsem se pokoušela některé příspěvky citovat, pro chechtot jsem nebyla schopná dokončit větu. Když to člověk má říct nahlas, jsou to ty pravé perdy! (Tedy toto nebylo úmyslné, měla jsem na mysli perdu ve významu „pecka“, „bomba“ (chuckle) )
Některé potraviny resp.zeleninu jsem vzal na milost až ve Francii.
Patří mezi ní červená řepa. V družině, na učilišti, na vojně, v závodce – podávaná jako obzvlaště nechutná příloha.
Ve Francii, je červená řepa , jako příloha uznávaná.
Jak ji tedy připravuji já?
Řepu, neloupu, ale omytou ji zabalím každou zvláště (recept tety ze severní Francie) do alobalu a na plechu v troubě peču.
Doba záleží na velikosti, trvdosti, řepy, nelze jednoznačně stanovit, hodinu ale určítě.
Řepa si tak podrží šťávu. Po vychladnutí se oloupe, nakrájí podle gusta (kostičky, měsíčky) a zamíchá se solí, octem a olejem. Žádný cukr. Salát se připraví předem, uloží do ledničky.
Před podáváním je ho ještě třeba dochutit, protože řepa „saje“ ocet ( zdá se třeba při prvním ochucení kyselý, ale po hodině už vůbec ne).
Nejvhodnější je tmavá červená řepa ( já ji znám pod názvem egyptská)pak jsou ještě světlejší druhy, ty nemám rád.Na talíři působí „vyšisovaně“. Kdežto ta tmavá, má temně rudou barvu.
Tak to jednou zkuste v tom alobalu, ochuťte si to podle svého, tady je to opravdu na každém, jak má nastavené chuťové buňky.
P.S.
Alobal uzavřený nahoře, trochu šťávy přeci jen unikne, ale plech se hravě umeje. NO né?
Takhle pečenou řepu znám. Je výborná, jenom se to dlouho peče (krájená je hotová do půl hodiny).
Měla jsem vcelku pečenou a studenou s křenem a troškou zakysanky, nebo s kozím sýrem… dobrota.
Řepa je u nás zakázaná potravina – Kačka držela dietu podle nějaké M…. a detoxikace organismu byla založená na červené řepě, což vedlo téměř k umření Kačky. Ale zato jsme začali hodně grilovanou zeleninu, to teda můžem, tak snad to vyrovnáme
Nikdy jsem nevařila řepu, zato miluju tu řepu nakládanou, kostičky nebo malé kuličky, mňam! 😛 Proč vůbec doma nemám ani skleničku té dobroty?
vave, kdybys chvíli žila s mým Jiřím, věděla bys jasně, proč že nemáš řepy ani kousíček. Každým rokem nakládám více a více, ale nikdy nezbyde. Jiří miluje mnou naloženou a jí ji skoro ke všemu.Vloni nedbal upozornění, že už naložená řípa se musí nechat rozležet. Pak se šklebil a hudral, že obsah sklínky nejde jíst. Jakpakby ne, ,on načal řípu mhned druhý den po zavaření a to fakt dobrá být nemůže. Potřebuje aspoň 14 dní,aby se chutě prolnuly.. Ale jako diabetik a ještě člověk léčený warfarinem, řepu moc nemohu. Občas se však neudržím a přejím se salátu ze syrové. Už jsem kdysi rwecept na salát dávala. Většina zná jen tu vařenou nebo pečenou, já miluju právě tu syrovou.
Zdravím, ono tohle má i název : Carpaccio z červené řepy. A je to ….MŇAMKÁÁÁÁÁ…..!!
Tak právě dopíkám řepu (moc mě ten recepis zaujal), jenom mám problém kolik octa? No nějak to zkusím.
Pozor! Alobal = hliník a hliník v potravě = vysoké riziko Alzheimera. Proto už jsou delší dobu zakázané hliníkové příbory a ešušy, jenže v nerezu je zase nikl a to také není to pravé ořechové, i když nikl se do potravin rozpouští přece jen pomaleji a v těch slitinách ho není zas až tolik.
Ano, tohle je můj tamagoči: http://www.stobklub.cz/sebekoucink/
Nechtěla jsem odkaz dávat rovnou do článku, neb to s nimi nemám domluvené.
Děkuju moc, za povzbuzující slova, já jsem ten typ, co se potřeboval jenom ukáznit. Mám kliku a pravděpodobně jsem náturou spíš štíhlá než boubelka a ta má kila byla prostě jenom neukázněně vyžraná.
Tu pizzu už jsem si dala, byla skvělá. Příště si ji dám s někým napůl.
A už je to zase o kilo míň. Pokud se mi povede sundat celkem 15 kg, budu spokojená. BMI už nebude prudit s nadváhou a přitom mě bude dost, abych neměla seschlý obličej.
Tak tys to sepsala. To je bezvadný. 🙂 Dlouhé roky se potácím v rádoby držení diety. Celý den to jde, ale večer se ze mne stane pako, které vymete chladničku a když jedu už třetí rundu (sladký-slaný-kyselý), tak jdu zase s výčitkami spát :@
Dokud jsem neobjevila Stob club se zeleným Tamagočim, tak jsem opravdu netušila, že si musím hlídat ne jen jouly, ale taky tuky, bílkoviny a sacharidy. A NAJEDNOU TO ŠLO. Od Tří králů jsem utrhla i při svém věku bez 20 dkg 14 kg. A to nemám na nějaké veliké sportování. Na míry to hodilo -8, -14, -15 Dobrý, ne 🙂
A já ti moc děkuju, že jsi mi toho tamagočiho poradila. Bez tvé rady bych to nedala a hlavně u tebe jsem viděla, že to jde i bez nekonečného množství propocených triček. Moje letora je totiž lenora a hubnout pohybem fakt neumím. Vydržím pár týdnů a šmytec. Tohle se ale dá vydržet. To mě netejrá.
Zdeni, děkuju! (h)
to jsem já….
Dyk já víím 🙂 Jdu obědvat. Mleté hovězí s provensálským kožením, pečené na troše oliváče v zapékacím hrnci a k tomu přidaný balíček namražených posledních rajských. K tomu slunečnicový chlebík. Já to miluju.
Taky zkouším ochočit tamagočiho, protože to vede ke zdravému způsobu stravování a navíc příšerák zvedá obočí, když jeden zapomene na svačiny. Já vím, že jsem v podstatě jedla zdravě už předtím, potíž byla v té naprosté nepravidelnosti a večerním hladu, protože nejlíp se mi pracuje v noci a když jde sůva spát, tak kde je večeře snědená v sedm večer? Eh, mohla bych odpovědět ve stylu včerejší diskuze (chuckle) , ale takhle řeknu, že strávená (blush) Nejlepší na tom ale je, že jsem se zavázala k 45 minutám rychlého pohybu denně a stydím se, když to nesplním! 😀
Tamagoči bydlí tady: http://www.stobklub.cz/sebekoucink/
díky Vave.
Adresu na tamagočiho?
Lze to dát sem, prosím?
dík
Dede – jsi úžasná!
Máš můj obdiv, držím Ti palce, aby Ti to VYDRŽELO.
Eh, to je prosím Bubu! Já se teprve snažím (blush) … nenakopat tamagočiho kamsi, když řve, že ve svačině obsahujícího čerstvou zeleninu a na tvrdo uvařené vajíčko je moc tuku (wasntme)
Neboj Dede, však se ti podaří vybalancovat svůj jídelníček přes tu zelenou svi…eee tabulku 😉 Mě baví to, že lze ještě pokračovat s Tamagočim i při stabilizaci váhy. To považuju za nejdůležitější.
jo hubnutí o tom bych mohla psát knihu.
Já hubnu ve spolupráci s dietní sestrou u nás ve FN.
Shodila jsem 11 kg a už si je přes rok držím.
Teď se to hubnutí zastavilo.
Ale jedu dál.
Jíst 5 x denně, takže nezapomínat na svačiny.
Poloviční přílohy a přemýšlet co do huby dám.
Každý den si zapisuji, co jsem snědla.
A paní dietka to čte.
Zlaté pravidlo, když jeden den ulétnu, druhý den uberu na porcích.
Ale bohužel je ta dieta u mě doživotně.
A zapoměla jsem. Denně 30 minut na rotopedu.
Míša
Je nás řada, taky se hlásím do klubu HUHU (hubnutí s humorem na furt) Moje zkušenost s tím zeleným prevítem se semaforky je už vlastně pětiměsíční. Někdy se to zarazí a za týdny (i 3) ani deko. A pak bezdůvodně buch a je 1,5 kg dole. Já nespěchám a už dávno nepodléhám touze to zabalit. Je to první dieta, kdy si můžu v rozumné míře dát co chci. Čokoláda? Zmrzlina? Ano, ale započítat do tabulky a tím pádem je jasné, kam až smím.
Upřímnou soustrast. Já jsem byl v září 2004 na rotopedu něco málo přes minutu a když doktor viděl, co se děje na monitoru kardiografu, zahnal mne z něj dolů a musel jsem mu tam hodinu ležet.
Dnes jsem ujel v autě přes 700 km a pěšky v terénu rozhodně ne promenádovém přes 4 km. EKG jsem ssebou neměl, takže mne nemělo co rozházet, ale při kontrole v březnu vypadalo přesně stejně, jako před rokem, dvěma, třemi, t. j. pořád stejně mizerně. (Ale to je super, ono se to nezhoršuje/ proboha, už máme ten krám zase rozbitej!) Tak si vyberte. Já to nechávám koňovi, neb má větší hlavu a užívám si klidu a pohody. Dnes jsem našel kvetoucí růži galskou, orchidejovou loučku s několika desítkami prstnatců májových a zjistil jsem, kde rostou včelníky rakouské, takže až se vrátím z Dunajky, vím, kam vyrazím.
Já Bubu a Zdeně taky závidím a zkusila jsem to taky. Mně se teda moc nedařilo. Já jsem ten problematický případ, co jí celkem zdravě a chce zhubnout 5 kilo, v reálu by stačily tři 🙂 Ale přišla jsme na to, co je mým problémem- jím nepravidelně a cpu do sebe hodně sacharidů a málo bílkovin. Tak na tom jsme zapracovala během těch cca 3 týdnů, co jsme se tamagočimu svěřovala, ale úbytek 1 kilogram, zatímco z jiných se sype kilo týdně, mě silně demotivoval. Navíc jsem narazila na mnohá úskalí- měla bych jíst hodně zeleniny. Teď by to asi šlo, ale moje techtle s tamagočim probíhaly v zimě a já jsme svačinu vozila celé odpoledne v promrzlém autě. Jíst okurky, ze kterýh mi trnou zuby, bylo fakt na mě moc. Teď je prostě na tamagočiho lepší čas 🙂
Bubu, to jsi tedy vážně dobrá! (y)
Ale to nakládání svíčkové mi připomnělo – jaký je váš názor na solení?
Solit hned, nebo až potom. Je v zájmu věci, aby maso pouštělo šťávu? Já se přiznám, že solím až před pečením.
Rputi, dělám to jak mne naučila mamka – dávám pár krystalků už při nakládání, špetku hodím před pečením a pak dosolím omajdu,pokud je to nutné….
Dělám to podobně, maso při nakládání solím v podstatě symbolicky, ale trochu osolím zeleninu. Maso pak osolím po opečení. Omáčka pak většinou stejně potřebuje dosolit.
Jéé Bubu – a tys slíbila, že dodáš i adresu na Tamagoči, abychom nemuseli tápat a hledat v hlubinách internetu.
A je fakt, že jak ty tak Zdena b.p. jste teď kočky k pohledání (tedy ne že byste nebyly i před tím).
Já bych taky ráda zhubla, za dva měsíce se mi vdává neteř a kmotřenica zároveň (teda ne, že by se zároveň vdávaly dvě děvčata, ale ta jedna dotyčná je jak neteř, tak kmotřenica), tak bych chtěla trochu oslnit – navíc, já jediná jsem v naší rodině za Metráčka (chuckle) .
A recepty vypadají tuze jedle – třebas ta svíčková. Akorát ty karlovarské knedlíky mi moc nejdou (teda že je neumím), ač je miluju (nod) .
Ty že jsi Metráček, YGO? (:O) Nemůžeš prosímtě přivést na tu výstavu jen tak pro porovnání pár nekrmených příbuzných šindelů?
Bubu, prosím, dej sem odkaz. A díky za inspiraci, víkend zase přede dveřmi (:)) .
Sim Tě, Ege, Ty jsi zdravé děvče v rozpuku, žádný metráček! Aneb jak říkal můj strejda coby malé dítko mé babičce: maminko moje, ty jsi moc pěkná, ale naše paní učitelka je ještě pěknější – rozuměj, o dvacet kilo těžší. (chuckle) (h)
No – já bych vám aj věřila, nebýt některých situací – vzpomínám se teď na dvě
1. Prohlíželi jsme si fotky z dovolené, na jedné jsem byla s mezi oběma sestrami. A Jenda prohodil – Téda, tady jsi úplně jak televizní hvězda – Halina Pavlovská.
2. Po pohřbu jsme seděli na karu a jedna tetička (kterou jsem pětadvacet roků neviděla) si nás zálibně prohlížela a pak pronesla památnou větu: Yveto, ty vypadáš, jak kdybys ty dvě (Marii a Danu) snědla.
(chuckle) (chuckle) (chuckle)
No, je snad Tvoje chyba, že máš podvyživený sestry? Není!
A Jenda? Škoda slov! On přece taky není žádný žížal. (wasntme)
A Oldova stařenka blahé paměti jednou při pohledu na svoji pravnučku poznamenala : Tá Maruna ale dobře vypadá, je jak bečka ! (rolf)
Jojo, moje babička taky říkala, jé ty ses ale pěkně spravila… a znamenalo to, že jsem přibrala. BUÉÉÉ 😉
Nechodívaly ty naše babičky spolu někam na kafe?
Jak ta moje někomu řekla, že dobře vypadá, bylo jasné, že zase přibral…
To mi připomnělo moji babičku přeslicovou: ta měla celý život pěkných pár kilo navíc, a všechny v okolí posuzovala podle svých měřítek: co si mamka i teta užily, že ty děti, tj. její vnoučata, málo krmí… A nějak nechtěla vidět, že strejdův pes je širší než delší, (což je u jezevčíka docela na pováženou), pořád mu přilepšovala… Musím ale dodat, že to byla moc hodná babička, a vařila a pekla výborně, takže nám to její vykrmování rozhodně nevadilo. Vždyť se taky jmenovala Svačinová 🙂
Karlovarské knedlíky vařím v mikrovlnce v hrnečku. Má to tu výhodu, že se nerozvaří. (chuckle) A hlavně je to rychle a vždycky se povedou.
V podstatě dělám tyto http://www.labuznik.cz/recept/hrnkove-knedliky-varene-v-mikrovlnce/
jen dávám míň mouky (1 hrnek) a víc rohlíků (4 rohlíky) a přidávám zelené a když chci Juniora potěšit, přidám ještě hrst osmahnutého špeku.
Milá Bubu, jsi jednička a (*) !
Přiznám se, že jsem onehdy podle vzoru (oslovuje a voláme, chichi) Bubu a Zdeny b.p. taky probudila Tamagočiho vstupními údaji. Po obědě jsem ho nakrmila tím, co jsem od rána jedla já, a on mi zčervenal studem nad tuky, nad překročenou zeleninou zežloutl a dával mi zelenou na sacharidy. Hluboce jsem se rozhořčila a urazila, protože žádnej elektronickej tajtrdík mi nebude zakazovat litr acidofilního mléka k snídani a na svačinu, s malým kouskem chleba, a zeleninový salát s olol a čerstvým sýrem k obědu. (nod)
Ovšem děvčata s Tamagočim krásně hubnou a ve mně to hlodá, zvláště když mi tvrdí, že problém není v mléku, ale ve špatně nastavených vstupních hodnotách.
Že bych tedy Tamagočiho přece jen vzala na milost a zkusila to s ním znovu? Ale to povidám rovnou, jak mi zase šáhne na mlíko, půjde z domu už na furt! (chuckle)
Přeju všem krásný den! (h)
Jo, Io, tvá včerejší básnička kličkami se mi líbila moc! (y)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Bubu, jsi dobrá (nod) Gratuluju (nod)
Tamagoči aplikace by mne zajímala…nemohla bys ji dát na Hady?
A nešla by aplikace Tamagoči dát sem? Perosím:-))
Bubu jsi pašák! GRATULUJU.
Tohle totiž vypadá na velmi dobře vyváženou stravu, ne na žádné drasťáky s následným jojo efektem a zkaženým žaludkem, případně narušeným metabolismem. Jídla, která popisuješ, musí být skvělá nejen na pohled, ale i na chuť. A to koření je také vybrané s citem pro dané pokrmy. Já svíčkovou dělám úplně stejně a vždy si moc pochutnáme my i případní další strávníci. Tak vydrž dál. Máš nějakou představu, kolik ještě kilogramů půjde dolů?
Teď jen v práci prémie, abys mohla obnovit šatník.
Ne, že bych Bubu nepřála premie. To ano a houšť. Ale ona nejen skvěle vaří, ona taky skvěle šije. Zírám, protože jen tak mezi snídaní a obědem hupne ke stroji a ušije si nové šaty.
Nedá se jinak. Už jsem fakt neměla co na sebe. Ono je to totiž -15 cm v pase a přes zadek.
Šťastná ženo! Já taky obvykle nemám co na sebe a taky je to -15 v pase a přes zadek. Akorát ty centimetry nechybí mě, ale oblečení (devil) .
No, abych nekecala, teď se to celkem usadilo, protože mládenci mi zajišťují těch třicet minut na rotopedu bez rotopedu. Ale stejně, jak jsem byla štíhlounká v šestinedělí, proti tomu jsem přibrala. Holt co se ty děti zastaví na povel, netřeba tolik běhat.