Úpolín evropský (Trollius europaeus) je krásná jarní žlutě kvetoucí horská jedůvka. Asi největší z našich pryskyřníků. Skoro všude v Evropě je chráněná. Není náhodou, že Chráněná krajinná oblast Jizerské hory má tuto květinu ve znaku – zdejší horské vlhké louky se koncem května pravidelně barví do žluta.
A skoro každý rok nám to nedá, a vypravíme se na procházku kolem Úpolínové louky a také Pralouky. Pralouka se ta louka vedle parkoviště Mořina na úpatí Bukovce opravdu jmenuje. Je to proto, že se nejedná o uměle, lidským zásahem vytvořenou plochu bez lesa či kleče (jako jsou Malá i Velká jizerská louka), ale že zde les nikdy nebyl. I proto tu roste řada vzácných kytiček, které se jinde nalézt nedají. Ale na ty je zatím brzy – v těchto dnech patří Pralouka žlutým hlavičkám úpolínů.
Je páteční odpoledne. Teplota sedm stupňů, ale nefouká, neprší. Lidí docela dost – protože osada Jizerka pod Bukovcem je prostě nejkrásnější kus hor a tak skoro nikdy není liduprázdná (ani psoprázdná). Betka vyráží nadšeně. Po asfaltové silničce se pohybuje ladným klusem. Musí, protože když přejde do kroku tak tahá zadní tlapky a odírá si některé zatěžované drápy do krve. A protože je v docela dobré formě, tak kluše vytrvale.
Však také psomilná paní u Úpolínové louky hned poznala, že se jedná o mladičkou dogu s veselým radostným pohybem. Mé ujištění, že jí opravdu není sedm měsíců, ale sedm let ji trochu vyvedlo z míry. A já si oddechla, že to pajdání není tak zlé, když ho jiní nevidí…
Přešli jsme úzkou cestičkou přes louku (povoleno jen pěším, ani cyklisti tam nesmí) a po staré panelové cestě mířili na konec osady, ke Hnojovému domu. Betka si užívala svobodného čenichání, pobíhání a hlavně brodění ve vodních příkopech a potůčkách a bažinkách. Brzy byla bahnem zacákaná až na zádech.
Osada Jizerka s majestátním Bukovcem se na jaře často fotí i přes jiné žluté kvítí. Přes narcisy. Stovky narcisů na louce za Lasiččí cestou nejsou původní botanický klenot. Však jsou v desítkách různých odrůd. Ale daří se jim tam báječně a neodmyslitelně patří k jarnímu koloritu místa. Bohužel – na narcisy jsme dorazili pozdě. Většina už odkvetla.
Nechtěli jsme se vracet po silničce, a tak jsme se vydali k lávce přes Jizerku u ústí Safírového potoka. Ale ouha. Mostek je vysoko nad říčkou, schody jsou průzorové, vysoké, strmé a úzké. Beta je vždy chodila – nerada, ale chodila. Ale v těchto dnech i doma občas zaváhá před čtyřmi mnohem bytelnějšími nižšími a širšími schody v předsíni. A až pobídka podpořená piškotem ji umožní najít správný „tlapkosled“.
Musím Betě přiznat, že se snažila. Ale bála se, zadek jí podklesával. I pracovníci opravující vyhnilé prkno v lávce ji povzbuzovali. Marně. Ale řešení se našlo – vody teče málo, páník našel kousek dál místo s široce rozlitou mělčinou. Beta nečekala na žádnou pobídku – věděla, že se má dostat na druhý břeh a vyrazila. Voda jí nevadila (stejně brodila všechny potůčky cestou), proud tam nebyl, nejhlubší voda byla jen asi 30 cm.
Blbka hladce překonala říčku a místo aby si vybrala pohodlný výstup na břeh (tak o metr dál) tak se snažila vyskočit na vysoký podemletý břeh. Přední tlapky na břehu, zadní marně se snažící vyskočit z vody. Začala přepadávat po zádech. Kníkala, zcela vyblázněná. Nedokázala se sesunout zpátky do vody a udělat těch pár kroků…
Nevydržela jsem. Zouvat boty nebyl čas. Vletěla jsem do Jizerky a přizvedla Betě pozadí. Nadšeně hned poskakovala na břehu, že to dokázala. Že je na druhé straně. A že je to sranda. Já využila pohodlného výlezu z říčky a šplouchala si při každém kroku. Moje goratexky vodu běžně nepropouštějí, ale přeci jen nebyly nad kolena… Dělníci na lávce měli divadlo.
Nebyl to první výlet, který jsem absolvovala mokrá (tenkrát to bylo 17. listopadu a taky nebyl hic) Pokud se jde, tak zima není. V botách bylo příjemné teplíčko (takové akvárium), horší byly studené nohavice. Rozhodli jsme se, že dodržíme plán a zvolíme nazpátek delší cestu na parkoviště kolem Bukovce, protože se nejde po tvrdém, ale lesem. Betka nadšená, užívala si výletění až k autu. My taky spokojení – úpolíny v nejlepším, narcisky pozdě ale přece, světlo nicmoc ale nelilo, psice v pohodě… prostě pohodový dvouhodinový výlet. A že mi šplouchalo v botách?? To přece nevadí…
„To mi dajťe a to mi taky dajťe i tamto mi dajťe“!
Naprosto přesně to napsala Rpuť, že nejlépe uvízne v hlavě kravina.
Mám radost, že Yga z ní udělala tak pěkné, legrační vyprávění.
Já něco někde zaslechnu, něco co je trochu odlišné a pak to opakuju jako blbec, až mám na sebe vztek. Zajímavé je, že když to opakuji hned, tak mě to drží tak tři dny, žena si zacpavá uši, pak to ale přejde.
Někdy ale, něco zaregistruji podvědomě a najednou se to po letech vynoří.
Kupoval jsem jednou cosi ve Varech v Tuzexu.Tedy asi tak 35 let zpátky.
Přede mnou byla taková vesnická babka v šátku, vedle ní, k ní pasující dědula s dvěma síťovkama. Babka asi dědila, nevěděla co s bonama. „Čo to je ta hnedá flaša ?To je whisky paní. Dajte mi ji. A ta vedle? To je koňak paní. I to mi dajťe.
A ta žltá krabica? To je holandské kakao. Dajťe mi ho dve krabice. A ta zelená flaša ? Olivový olej paní. I to mi dajťe !
A tak to šlo pěknou dobu, dokud se to vešlo do dvou síťovek a dědula poklesl v kolenou.
Proč to píši. Teď v důchodu (zvláště,když je takhle blbé deštivé počasí)občas vyrazíme třeba do Globusu ve Varech, ač evidentně doma nic neschází.Vždy se najde nějaká záminka. Ta záminka se pak stejně nekoupí a košík se plní blbostma. Utratí se spousta peněz.
A tuhle, jak to doma vyndávám z tašek a vrtím nad tím hlavou, tak mi to „seplo“.Vyndaval jsem ten v podstatě nesmyslnej nákup a najednou začal vykřikovat: „To mi dajťe, áno i to mi dajťe a to mi taky dajťe – my bez toho nemůžem bejt- (to už jsem ječel) a aj to mi dajte !!!!!
Zdravím Betko kosatici – výletnici, ščenátko malinké :-), je fajn, když je cizí lidé vnímají jako mlaďochy, taky mě to vždycky potěší. Jen mě zaráží, že lidé neberou v potaz Ešusí šediny. Ale asi to přebije ten jeho pohyb, kdy se opravdu pohybuje jako nedospělec a nedůstojný jedinec 😀
OT…jsem se namíchla… (envy) Sestřina Chiki má už týden 6 štěňátek 2 kluky a 4 holčičky a ona mi to snad nemínila ani říci. Já se jen náhodou zeptala jestli zabřezla protože vím že se to plánovalo. Tak ať si trhne nohou! (devil)
Byla jsem opravdu hodně naštvaná když jsem sepsala takový nesmysl. (chuckle)
Takže to nebyla sestřina Chiki co mi nemínila nic o štěňatech říci ale sestra sama mi nemínila nic říci.
A pochopitelně že jsem se zeptala sestry jestli zabřezla Chiki a nikdo jiný. (chuckle)
Žádná zpráva, žádné fotografie co posílala druhým, prostě nic.
Takže furt platí : Tak ať si trhne nohou! (envy)
A jsem stejně naštvaná jako včera. (devil)
Teprve ted mi doslo,ze Svehlovic Habsburci maji svatek. Dneska Maxim – to je jak Maxmilian, a zitra Ferdinand. Takze kluci, at se vam dari. (wave) A Mile a Jirkovi taky.
Nojo, tys na to přišla 🙂 Tak kluci čtyřnohý v Klokánii, ať máte zdravou smečku a všechno nejlepší (toivo)
Včera bylo krásné téma. Škoda ,že jsem se k němu dostal až dnes.
Ale, bylo tam plno pěkných příhod, jen bych nosil dříví do lesea.
Mám vzkaz pro všechny, kdo neustále něco odloženého hledají. Zvláště pro ty mladší, než jsem já.
Nezoufejte!!!
Nemusí to být vůbec příznak počínajícího alzheimra. Já už od mládí jsem ztrácel, odkládal a stále něco hledal. Také jsem si myslel, že to bude čím dál horší. Ne že by se to teda nějak zlepšilo, ale, do stáří vstupuji naprosto připraven.
Na rozdíl od těch pedantů, co mi ve fabrice vykládali, jak je to se mnou špatný, že jim se tohle nemůže stát.
Některé dnes pokávám.Soudruh R. stojí u lavičky v parku, poklopec nezapnutý a čumí přiblble na paneláky.Pozdravím ho, zeptám se jak jde život, on neví, ale zase si prej zapoměl kastrůlky na voběd (nějaká firma to tady rozváží důchodcům).
Soudruh R. nedovedl pochopit, že jsem na poradu nepřišel s grafama, které jsem někde po cestě přes fabriku, v nějaké kanceláři u kafe zapoměl.
Řval na mě, že jsem lajdák, který nemá v pořádku ani základní věci.Bylo mě ho nakonec líto, ale ne tolik, abych pozval na oběd.
No nic, tak hlavu vzhůru, vstupte na práh stáří připraveni jako já. Nebojte se ničeho a hlavně, nesnažte se dávat věci na stálé místo!Ničí to schopnost inprovizace!
improvizace – už blbnu a nevím kam jsem zase odložil slovník pravopisný !
„pro všechny, kteří něco…..“ bože já blbnu.Nevíte kdy jede v pátek ráno vlak z Hostivic na Kladno ? Ne nikam nejedu, ale kdyby se někdo ptal, člověk nikdy neví!
WWW, ty jseš démon!
Ale jinak máš pravdu, synek je skoro stejně nemožnej jako já. Jenom nevím, jestli to znamená, že to se mnou není tak hrozný, nebo že to s ní je tak hrozný.
Chichi, www, Ty zase perlíš. (y) A děkuju za optimismus, který mi dodáváš – já určitě mířím ku staršímu věku pečlivě připravena. (chuckle)
Posílám Ti za to všechno jedno malé čerstvé točené. (beer)
WWW, nevěř tomu, že blbneš. Je to jenom příznak přicházejícího stáří.
Níže je uvedeno několik výhod stáří:
1. Budeš mít moře času, ale žádný nápad co s ním.
2. Posadíš-li se někde na lavičku, aby ses kochal/a přírodou, usneš.
3. Budou se ti čím dál víc líbit mladé holky (mladí kluci),ale oslovovat tě budou staré báby (staří dědci).
4. Když si budeš chtít pořídit něco na sebe, budeš poslouchat řeči,že to už neunosíš a do rakve se to nehodí.
5. Pán Bůh ti vezme síly, ale chuť nechá.
6. Začnou ti říkat pamětník právě v době, kdy začneš zapomínat.
7. Budeš víc číst, ale na konci stránky nebudeš vědět, o co na ní šlo.
8. Budou ti říkat jak krásně vypadáš, jako by nevěděli, že máš doma zrcadlo.
9. Všechny boty tě budou tlačit, nebo se ti budou zouvat.
10. Obouvací lžíci budeš potřebovat metr dlouhou.
11. Čím budeš mít míň zubů, tím budeš kousavější.
12. Ať ti uvaří cokoliv, dostaneš potom pálení žáhy, zácpu nebo průjem.
13. Vlasů budeš mít dost, ale na čím dál menší hlavu.
14. Do vany polezeš po hlavě, protože neohneš nohy v kolenou.
15. Budeš mít moře zkušeností, ale žádné posluchače.
16. Když si budeš chtít u stánku koupit tisk a upadne ti peněženka,budeš dělat, že si oprašuješ koleno, pak lýtko, pak ti rupne v zádech,čímž tvé ohýbání skončí a peněženku vzteky kopneš do kanálu.
17. Budeš čůrat tak často a tak dlouho, že skoro nebudeš mít čas se napít.
18. Budeš mít brejle na blízko, na dálku, na šířku, bifokální, trifokální,a pak jedny s jednou nožičkou, kterými budeš vidět.
19. Strávíš hodně času v posteli nikoliv kvůli odpočinku nebo radovánkám,ale proto, že se nebudeš moci zvednout.
20. Až ti někdo přijde přát, aby ses dožil stovky, pošleš ho do p….! (Pardon).
Uz je vecer,moc lidi tady neni, tak se priznam. Pred asi 2 lety jsem si musela nechat vytrhnout 4 dolni predni zuby. I udelali mi takovou sikovnou lehkou protezu, vsecko plast, pohoda. Napred jsem z toho mela mrtvicne stavy, jako ze se to zlomi, nebo to spadne do hajzlu. Ale uklidnila jsem se. Tak minuly tyden vyjedu ku zamestnani, v kostymku, meli jsme nejaky pracovni happening, tise si premyslim v aute, zaparkuju, venku stoji dva kolegove s cigaretou, poprve od cesty z domu (17 km) promluvim – a fcil je mi to je jasny. Zuby zustaly doma. S rukou pred ustama jsem jen dobehla nahoru, oznamila, ze ta schuze s tema lidma musi pockat, protoze musim zpatky do Hopkins pro zuby.
Hlavně že se to dalo zachránit. Jo jeden může zapomenout cokoliv a nebo taky něco jiného. 😉
Milý WWW, je mi velikou útěchou i když jsem zřejmě starší než ty.
No a já ten zamčený mobil od operního představení ještě nenašla. Jinak si zavolám na mobil z pevné linky a dohledám podle zvuku. To v tomto případě nelze. Před časem jsem zašantročila nabíječky. V postatě za cenu nabíječky jsem zakoupila stejný jednoduchý mobil i s nabíječkou. Tak mám kýženou nabíječku ale mobil je v čudném čudu. Jestliže jej nenajdu musím zprovoznit ten nový. Musím se pochválit že jsem byla opravdu prozíravá. Není-liž pravda?
Drahé WWWčko, já mám pocit, že furt něco hledám celý svůj dosud relativně krátký život….
takže až na mě šáhne ten pán co lidem schovává věci budu asi nejštastnější páč pak nebudu vědět co hledám a bude mě fajn (rofl)
Čuchty,čvachty piškumpré, ve vodě Vám to Xerxová svědčí, kosatka tam přec patří, no a někdy je nutné potlačit zase z vody ven, něco o tom vím. Taky jsme naši málem utopenkyni Áji II. museli zachraňovat. Brr, to bylo tenkrát děsný a ta zima. Úpolíny jsou nádherné, já viděla takovou louku v Tatrách, myslím, že to bylo někde u Malina Brda.
Držte se holky kosatčí, ať Vám to pořád pěkně běhá a máš pravdu, sandálky jsou sandálky, jako obvykle. (chuckle) (wave)
No vida, na jakou pěknou procházku se člověk s Betkou vydá. A ještě tak hezky popsanou.
A proč se ta pěkná kytka jmenuje jedůvka ? Opravdu ten název má něco do sebe ?
Pryskyřník je jedovatý. A úpolín je jeho blízký příbuzný. I on je jedovatý – ale o něco méně.
Dík, ještě jsem se podíval pořádně na ty fotky, přece jen mi roste u baráku třezalka a nesušil jsem jedůvku!
pokud si to pamatuju dobře, tak úpolín na rozdíl od pryskyřníku sušením jedovatost ztrácí. Takže sušený je asi jedlý (rofl)
Hm, já od dětství říkám upolín, s krátkým U. A že je fakt od dětství znám, v Řevničově, kam jsme jezdili na chatu, rostly (i když ne v takovém množství). Však jsem se kvůli nim něco napadala do bahna 😉 . Je to jedna z mých nejmilejších kytek, tu záplavu bych ráda někdy zastihla.
Já je zažila u Horního Dvořiště. Byla jsem jak v říši divů. Žlutá záplava kolem potoka.
Milá Xerxová, ty s Betkou jste nerozlučitelná dvojka.
A umácháte si packy i nohy úplně stejně. (chuckle) Ať si je spolu mácháte ještě hóóódně dlouho. (y) (y) (h)
Holky do nepohody i pohody. (inlove)
Xerxová, to je radost, tohle číst, teda když pominu, že ti ten výlet sprostě závidím. Priesnitzovu koupel už o něco míň, poté, co jsem brodila na Velké Jizerské louce, jsem nějakej čas léčila jakejsi kožní hnus, to víš, nemám ten trénink…
A jak se má děvenka teď? Včera jsme potkali tady u nás dvě krásné černé dogy, holky. Byly kouzelné (bat) .
dneska mi připadá nějaká „divná“ – na procházce nekulhá, ale jde i na volno otráveně – žádné blbnutí a kousání. Sice se dojde nažrat a dočista misku vylíže, ale taky tak nějak bez energie. Kdyby se tak chovala po výletu – tak řeknu, že je unavená. Ale včera se flákala celý den…
Asi se jí nelíbí počasí… I když neprší, nebouří – je dusno.
Xerxova, ja se snad s tou Betuskou zacinam ztotoznovat. Obcas zakopnu nebo mi vypadne hrnek s kafem z ruky. Rano jsem vylizala misku s ovesnyma vlockama a jahodama. Energie nepribylo. A pocasi se mi taky nelibi; je dusno, jihokarolinsky bazinovy dusno, coz znamena, ze hodne moc. A kdybych se uz skutecne chtela dorazit, tak muzu vyjit ven k elektromeru a podivat se, jak se magicke kolecko fofrem otaci, aby krmilo klimatizaci. 😡
Dneska bylo divně. Rozhodla jsem se, že v práci nebudu jezdit výtahem, ať si trochu vylepším fyzičku. Dneska jsem měla pocit, že to nevylezu.
Frogáškovi taky nebylo včera do ejchuchu a to je zatím docela čiperný…..ale jakýsi hubený…..Betce pohlazení po čumáčku
ovšem nejvíc na ty debilní změny počasí reaguje Terry, nejhorší jsou teplotní skoky, to je úplně mimo
zato naší krasomile je to úplně šumák, na některé věci je flegmoš, jen mokro pod nohama jí vadí, to klidně zůstane stát na jednom drápku a levituje a trucuje, že dál nejde….a pak jak hezky utíká za náma!!!
Nejdřív lehce O.T. – tuhle se tu řešilo, že by Marska ukázala svoje kolie. Mám takový dojem, že ta adresa tu ale nebyla, takže jsou k vidění zde:http://1234zana.rajce.idnes.cz/Marska_-_fotky_kolii/.
A jdu číst, ty fotky jsou úúúžasný!
Milá Marsko, malý Luxík mi připomíná malého Garyka. Jenže Garyk měl přes záda šikmo černou čmouhu která se mu věkem rozšířila po celém těle a sobel kolie kterou jsem koupila se proměnila na tricolor kolii. (chuckle) 😀
A já mám jen dvě bídné fotografie Einsteina. Ty se můžeš kochat pohledem na milovaného dědouška Dona.
Ale že jsou ty kolie vznešení psi, viď?
Velka kocko, neopisovala jsem od tebe. Jen jsme meli spolecnou myslenku ve stejnem case. (h)
Milá HanoW, zjistila jsem to pohledem na čas ve který byl příspěvek poslán. Ale z opisování jsem tě opravdu nikdy nemínila nařknout. 😉 (hug) :* (h)
Marsko, Zano, to jsou nadherni psi. Vzneseni. (h)
Podepisuji, jsem načisto uchvácena koliáky, jsou nááádherní.
(dog) (dog) (h)
Holky, děkuji. Každý máme nějakou tu srdeční psí záležitost. Moc děkuji Zaně.
Nejlepší psi jsou kolie 🙂
A to říkám s plným vědomím, že mi puuudl kouká přes rameno
Marsko, jsou krásní
(kde jen jsou moje fotky kolií )
no hurááá – konečně fotky chlupatců. Krása (nod)
Upoliny jsou nadherne. Uz jsem myslim zminila o vikendu, ze si je taky pamatuju nekde z Jeseniku. Ale v takovem mnozstvi, to ne. Co se vodniho dobrodruzstvi tyce, co taky jineho cekat od akcni dvojice Xerxova a Betka, ze jo? 🙂
Díky za upolínovou nádheru. A co se týká koupání, asi mě nepřekonáš. Svého času jsem se udělala s kánoí 13.3. a chumelilo mi na hlavu. Taky to nebylo vlastní vinou. Ale byly to „lázně“. Na rozdíl od pochodování, jsou při pádlování určité kusy člověka bez pohybu. (dance)
To přeci všichni víme,že Betka a ta paní co s ní bydlí, jsou tro (fubar) chu . Ale krásně (wave) .Ať vám to dlouho vydrží.
OT – konečně jsem došila přehoz pro tetu, k nahlédnutí je tady: http://vaverika.blogspot.cz/2013/05/vzpominka-na-milicin.html#more
Jinak tady v Praze začalo před chvílí pršet – Verenko, nechceš poslat kousek (rain) ?
Vave, hluboký hlubokosklon všem tvým výtvorům. Já na to koukám jak Puk, protože když já vezmu do ruky jehlu, tak ji okamžitě ztratím ve vysokém koberci, pak se píchnu, posléze zašmodrchám nit, zase se píchnu a pak s tím praštím. Je mi to záhadou, protože maminka byla neobyčejně šikovná, ušila mi např.svatební šaty, stejně lehce ušila polstrování do našeho Bavoráku z dvacátých let a vůbec a vůbec. Muselo být pro ni utrpení mít doma takovéhle nemehlo, ale asi to sváděla na tatínka. Ten taky neuměl šít.
vrrrrr – prý moc rychle…
A já si to skoro vždycky ukládám a teď nic.
Tak znovu a stručně:
Je to krása (nod) Fakt (nod)
To je nádhera, když se to umí… Vave, jsi (*)
Vavísku,slov nemaje (y) (y) (y) (clap)
Vave, ta se ti mocmoc povedla. A ty barvičky. Všechny moje milovaný. (f) (f) (f)
Vave, to je krasa (h)
Děkuju moc! (h) Jsem ráda, že se vám to líbí, doufám, že tetě se to bude taky líbit.
Kdy ne, Plha se hlásí (wave)
Píšu si to do notýsku, milá Akden. 🙂
Pcháá – je se určitě hlásila už u prvního polštářku a co?! A nic!! Aspoň kapesník bych brala (clap) (clap)
Krása! Přiznávám ovšem, že největší dojem na mne udělala ta jmenovka 😀 !
Jmenovky mám natištěné dopředu – obrázek polštářku jsem si původně nechala vytvořit na razítka, potom jsem s další kreativkou ladila písmenka a to ostatní. Byla to fakt dřina. (chuckle)
Povedla se ti (inlove) !
Vavísku, to je nádhera co umíš. Závidím, přávidím …
Vave to je nádhera!
Jsouc šikovná jak hrábě do kapsy, nechápu a jen :O .
Milá Vave, vyrážíš mi dech znovu a znovu. Pokaždé nová atmosféra ve tvých výtvorech. :O
Měla jsem kdysi dávno taky trpělivost, ty časy jsou dávno za mnou. A tak mohu jen obdivovat tu tvoji trpělivost potvrzovanou stále novými a novými díly. (y) (y) (inlove)
pěkné 🙂
A ešte sťažnosť:zamračené síce je,ale NEPRŠI!!!Každý druhý deŃ POLIEVAM ZAHRADU.
Š.ak aby to trafil,že som rýchla.Tak znova.Nelinkine fotky sú fajn,v takej nemocnici by som rada robila-tieto moderné sú studené odosobnené.Usmievala som sa pri Yge-.kľučka nechýbala!!Mam rada barokné stavby, sú honosne,impozantné a cítim sa na jednej strane malinká a na druhej pyšná,že niečo také človek stvoril.Teraz slúžievam i blízko Topoľčianok-letného sídla prezidentov-I Tá slávna fotografia T.G.M vznikla tam-je tam aj národný žrebčinec.Ten zámoček je barokný a spomínam si,že v detstve na mňa zapôsobil úžasným dojmom.Zaskočím tam,keď mi niekto pomôže, urobím fotky a dám ich sem-lenže ja to neviem.
Verenko, tak hřebčín v Topolčiankách znám. Už jsem tam 1x vlekla manžela-autem a 1x jsem tam vlekla autobus (ukecala jsem řidiče našeho zájezdu, zatím co se ostatní kochali kdesi jinde tak my dva jeli do Topolčianok do hřebčína (chuckle) ). Je tam vynikající chov arabského plnokrevníka, v překrásném prostředí.
OT: Včera byl po dlouhé době v Praze slunečný den !!!
A už prší a hřmí.
http://nelina36.rajce.idnes.cz/zahrada_v_arealu_nemocnice_Na_Homolce/
Krasne fotky, Nelinko. Ale jen tak mimochodem; tradovalo se v lekarskych kruzich v Praze, ze okna na Homolce byla neprustrelna. Ono to bylo postaveny jeste za totality pro pohlavary.
no – pohled na předpověď srážek na zítřek mě trochu děsí. Nejen, že bych Jizerku asi tak snadno nepřebrodila… ale pokud předpověď nekecá, tak bude kolem potoků ouvej (rain)
Při předpovědi jsem s obavami pomyslela na vaše končiny… Doufejme, že to nebude tak zlé.
Mimochodem my jedeme na prodloužený víkend do Alp, no – Alpy jsou to jen trošku, okolí Semmeringu (zájezd na historické železnice) – má tam být taky tak nějak 😛 .
Milá Zano, obleč dobré nepropustné boty. Kamarádka z Bayerisch Zellu postovala na facebooku fotky z jejich dvora, kde hustě nasněžilo.
My měli odjet na dovolenou na Gardu. V neděli se odtamtud vrátil brácha a říkal, že nahoře na kopcích nasněžilo (40 cm) a dole v Rivě u jezera byly pláže pokryté pytli s pískem, aby nebyla zaplavená promenáda. Dovolenou se nám povedlo o týden odložit…
Já to tak nějak tuším, blé…
Ať vám to za týden vyjde!
OTéčko,
v sobotu jsem byla ve Křtinách – tady je pár fotek z poutního kostela Jména Panny Marie
http://yga.rajce.net/2013_Krtiny_-_kostel
A až se trošku zvetím, dodám album z Arboreta (i když tady mne předběhla Alex, která tam však byla o den později (wasntme) ).
(clap) Pěkná fotoreportáž. (wave)
Uz jsem skoro zapomnela, jak ty Krtiny jsou pekny. Chicht, bez ohackovaneho „r“ to slovo vypada uplne jinak. (rofl)
Po přečtení článku jsem si řekla, že tohle je to pravé aktivní stáří. Ale pak mě napadlo, že Betka stará není. Sice by měla mít pár křížků za krkem, ale ona je tím věčným poskakováním pokaždé setřáse. Stáří je jenom statistika 🙂
Krásný článek, a ty fotky!
Teda ta Betka sa má,že Ťa má!!A vlastne je dobre,že sa máte navzájom.V Jizerkách som ešte nebola,ale napravím to-sú kúzelné.Kúzelné Vašimi očami,Poznam sa,ja by som čučala po najbližšej reštike a hekala po prvých 100 m
na Jizerce se dá jíst a pít a relaxovat na několika místech. I ubytovat se dá na více místech.
Nevýhoda – poměrně drahá, výhoda – jsi vysoko – takže se nikam nešplháš, procházky kolem jsou skoro po rovině. Skály, rašeliniště, horské louky, houby, borůvky, říčka Jizerka, několik potoků… Je tam krásně. Na jaře, v létě, na podzim i v zimě (nod)
Jizerka je překrásná, vřele doporučuju!
Mokrý nohy jsou blbý, ale hlavně že to Betce běhá. Tak ať vám to vydrží (y)
Jo a pokud není jó moc zima, tak vlastně voda v botách ani moc nevadí. Důležitý jsou dobrý ponožky, voda v botách se po chvíli ohřeje a už to nezebe. Do lodě jsem nosila zásadně plátěné tenisky a ponožky a mokré jsem je měla furt.
Lepší, když člověku šplouchá v botách, než na majáku. (chuckle)
Chudák Betka se asi musela hodně vyděsit, že se k Tobě nevyšplhá. Ufff. Ale Ty jsi správná panička a psíčku jsi vyzvedla na břeh – mmch., klobouk dolů, to je úctyhodný výkon. (y) (h)
Fotky jsou tradičně krásné, navíc z nich cítím takové to „doma“, jezdívala jsem moc ráda k babičce sestřenice do Haratic. (h)
Přeju všem krásný den. (h)
ona se neškrábala na břeh, kde jsem byla. To bych jí pomohla ven a zůstala suchá… Já za ní běžela přes celou šířku Jizerky…A protože to bylo místo mírně tekoucí, klidné – tak bylo šííííróóókéééé (chuckle)
Ano, já vím, že jsi ji statečně dobíhala, napsala jsem to příliš zkratkovitě, chaoticky. (blush)
Eh Xerxová – jen do ledové, byť mělké, vody? Myslím, že pro Betku jsi schopna toho podniknout mnohem víc! (inlove)
Jak se mi líbí úpolínová louka, tak největší radost mám z toho, že Beta pořád ještě kosatčí! A jsem přesvědčená, že je to právě kosatčí podstata její povahy (a z toho vyplývající skvělá fyzická kondice), která jí umožňuje celkem neuvěřitelným způsobem překonávat její trable 🙂 Máš skvěle praštěnou psici a tvoříte báječnou dvojku – vy dvě jste se fakt hledaly! (chuckle)
chicht – jak je ta Dede tady slušná (chuckle) Prý skvěle praštěnou psici. Mně napsala do emailu, že jsem bláznivá já (chuckle)
Teď jsem se vrátila z nákupu /ne z hradu ale z Č.Dubu) a poprvé v životě jsme si mohly hladit nádhernou žíhanou dogu. Alespoň náhrada za pohlazení Bety. Její panička se divila, když k nám holka čuchala, že se nebojíme. Každý se na chodníku vyhnul jen my dvě s Janou ne. Ona doga je opravdu sametová !
Přichomýtl se k tomu Vietnamec a říkal, že paní nemusí alespoň zamykat barák a on že ve Vietnamu jich má 5 a ptal se kolik má kilo, no v mrazáku je snad neměl? (headbang)
Bohužel určitě měl…
Milá Xerxová – šplouchání v botkách není taková hrůza, horší, když šplouchá na maják (chuckle) .
Jsem ráda, že si Beta stále umí užít výletu.
Jééé, YGO (inlove) , na mou duši jsem Tě nečetla a neopsala, chtěla jsem tohle napsat už ráno, ale nešlo mi to odeslat. Teď mám zase článek na monitoru nejmíň půl hodiny, ale až teprve teď jsem se dostala k napsání pár slov.
Ale těší mě, že jsme se tak pěkně sešly v pohledu na věc. (chuckle)
ono to napadlo i moji polovičku. On mi dokonce předposlední větu přepsal… Ale já si všimla (wait) . Takže zůstalo v textu šplouchání v botách (rofl)
Přečetla jsem ostatní komentáře a narazila na odkaz dalších fotek. NÁDHERA!!! Na JJM brzy na jaře takhle žlutě rozzáří louky hlaváček jarní. I když je zima a mokro, stejně je to fajn, že už je jaro (f) !!!
Výrobce goretexových botek může být hrdý, že i přes 7° jsi měla teploučké akvárium kolem nožek.
Jéje – na Jizerce jsem nebyla – no, takovejch…dvacet let? Přeháním, nanejvýš osmnáct. Ach jo. To to letí.
Když jsme dorazili TAM, bylo parádně, sníh svištěl pod skluznicemi a když jsme po obědě šli ZPĚT,někteří z nás to vzdávali, protože se změnily podmínky a na skluznice se lepily buchty sněhu,nedalo se to proklouzat a připadali jsme si jak na chůdách.
Chudinka Betka, takhle se vyděsit! Hlavně že to dobře dopadlo.
Obětavá panička (y) (h) ! Dovedu pochopit, udělala bych totéž!
Úpolíni u nás nerostou neb nejsme krásné, vlhké, horské louky v Jizerkách (chuckle) . Tím myslím, že nerostou ani na skalce a v záhonu, ale přivedla jsi mě na myšlenku (fubar) ! Vytvořím jim malé Jizerky!!! Při letošním ledovém a mokrém jaru by to snad příští rok mohli zvládnout!
I ta narcisová louka vypadá skvěle, natož úpolíny, to od nás neznám. Ale ty narcisy tam asi samy od sebe nejsou, ne? Nebo u vás fakt rostou volně?
Je bezva, že se Betka nezhoršila. Přeju dál běhavé nožky 🙂
co pamatuju, tak narcisy kolem Hnojáku byly (a pamatuju Jizerku tak 40 let). A narcisů je víc a víc, neboť se jim tam daří. Myslím, že je návštěvníci slavného Hnojového domu postupně rozmnožili – však jsou také plnokvěté, malokvěté, žluté, bílé, oranžové…. To stavení bylo legendou, dveře vždy otevřené vždy pro každého, nesměly se zamykat (ani když pan domácí byl na druhé straně světa).
Kdo by chtěl, tak trošku nesouvislé povídání je tady:
http://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/bez-gustava-jako-by-uz-nebyl20090107.html
V Čechách a na Moravě není původní žádný druh narcisu, tedy ani ten bílý „poetický“ (bot. Narcissus poëticus 🙂 ) Je to ovšem pohledná kytka, kterou lidé rádi mívali v zahrádkách a která strašně snadno zplaňuje – takže pokud na úplně opuštěných místech naší země potkáte kvetoucí narcisy, můžete se skoro vsadit, že tam kdysi žili lidé. Výskyt narcisů se pokládá za regulérní důkaz (zaniklého) lidského osídlení… Stalo se mi to několikrát, a vždycky na místech nějaké té bývalé osady nebo dokonce vsi…
Jinak je prima, že Betka kosatka neztrácí elán, tak ať vám to nadále pěkně šlape.
Plusovkou je, že vzhledem k velikosti psíčka a výšce hladiny vody ses nemusela potápět (chuckle) . Ale hlavně seš správnej člověk do nepohody, co se nenechá překážkami snadno otrávit a je na něj spolehnutí (inlove) .
Jizerka je nádherná v každé roční době!
Hele, promluvila zkušenost 😀 .
Parádní fotky jako vždycky a hlavně běhací Betka – to je dobře.
Ovšem čvachtavý boty by mě vadily, to tedy jo!
ta Betka na okraji Jizerky je ono místo – fotka těsně před „akcí brod“
Ehmmm – jak chodím ráda v sandálech (či botaskách) a ne po zrovna oficiálních značených zpevněných trasách, tak mám často mokrý nohy (rosa, déšť či bažinky). Takže mi to ani nepřišlo.
A organismus zdá se je vycvičen – vůbec nic nenamítal
Xerxová, nerostou už ti ploutvičky?
se podívám (chuckle)…. nerostou, stále mám svoji šestatřicítku
Milá spřízněná duše Xerxová – i já chodím v terénu v naprosto nevhodné obuvi (tenisky, botasky), ale občas se dostanu někam, kde už to opravdu není dobrý nápad (a navíc náš laskavý zaměstnavatel poněkud naléhá, abychom používali vhodnou výstroj, když už nám na ni přispěl drobnou mincí 🙂 ). Mám tedy i šikovné a odolné botky terénní, nicméně jsou sotva ke kotníkům – jen jednou mi doopravdy vadilo, když mi do nich voda vnikla „horem“, a to sice na jednom rašeliništi. V botách bylo teplo a čvachtavo, ale kyselá rašeliništní voda (pH kolem 4,0) mi cosi podivného provedla s kůží. Mé nožky nabyly bledorůžového vzhledu macaráta jeskynního přesně do té výšky, kam v botách sahala hladina…
zajímavé :O Já jsem asi tvor extra odolný. Rašelinkou jsem čvachtala již mnohokrát (z vnitřku bot se blbě vymývá) a nohy drží velikost, tvar i barvu (rofl)
Dlouho jsem v hlavě nosila „čvachtací“ článek o rašiliništích – ale nenapíšu ho. Některé věci se nemají popularizovat… Hory (i dogy jizerskohorské) mají mít svá tajemství (wave)
Ale není to od tebe hezký.
Utajovat tajné rašelištní pěšinky.
tajemné cestičky prozradím těm, co milují a dobře znají hory nejen za krásného počasí, ale i v mlze a dešti. Ne těm, co znají jen pohodlné vyhlídkové trasy, ale těm, kteří prošlapali pěšky každičký kout hor. Těm, kteří ví, kdy by mohli svou přítomností v určitý čas i nechtěně ublížit (třeba hnízdění jeřábů) … prostě těm, kteří ta místa milují.
Ale těm se zase ty tajemné cestičky přes blata nemusí prozrazovat. Ti si najdou svoje
Ano, blata jsou vůbec tajuplná záležitost. A navíc, vzhledem k tomu, že pes baskervillský byl taky doga …, evidentně víš, co činíš. (smajlík velmi smací)
A nerozmyslíš si to? Vzhledem k tomu, že chodím v botaskách a vzhledem k současnému počasí mám mokro v botách a mokré nohavice každé ráno – buďto déšť nebo rosa. Ale rybníček tam mívám zřídka, to je pravda. Ráda bych celou akci viděla, musel to být pěkný pohled a zas až tak bláznivé mi to nepřipadá, přeces musela chudinku pejskovou zachránit :D. Upolínová louka je nádherná, my jsme v sobotu viděli slabý odvar upolínové louky cestou z Pekla (u Nového Města nad Metují) do Rukole, jenže zrovna dost pršelo, takže fotky nejsou.
Pokud jde o toho macaráta, jednalo se naštěstí o jev vratný, možná na těch Kapličkách byla voda zvláštního chemického složení 😀 Jiné mokřady ten efekt neměly. A pravdu díš – mlhy na blatech, tajemná jezírka s hnědou vodou… a dogy baskervillské… člověk potřebuje k životu tajemno, třeba jen proto, aby měl co objevovat. (wave)
Náhodou, teď už víte proč je Betynka s Xerxovou v takové pohodě. To dělají ta rašeliniště. Jiný musí za lázně platit a ony si to užívají v přírodě. Na teplotě zas tak nezáleží
(chuckle) naše tajemství je vyzrazeno (chuckle)
Myslím, že bych byl jak ten chudák účetní v Suchého povídce. Báb doba bibózu!
hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Krásně bylo (i když v botkách šplouchalo) (chuckle) . A nejkrásnější je, že se Kosatice po dvou hodinách tvářila nadšeně (nod) a že se nezhoršila (shake)
jo a úpolínů bylo kolem nás i tolik…
http://drporkert.com/dogy/images/beta/0513/jizerka/page00016.htm
Hezký den
Průzorový schody jsou hnusný (nod) Něco o tom vím, jsem kvůli nim pět měsíců doma. Zdravím Kosatku
lity, lity (u) Tak snad přijde někdy do Tisý s létem i (sun) a jeho paprsky udělají s kotníkem zázraky a Dalmi bude zase řádný dvounožec (nod)
Ježkovovoko, ještě furt????
Lity lity, děsně moc tě lituju a držím palce, ať se to polepší (inlove) … jsem si říkala, co se to stalo, že se občas objevíš 😉 .
Šiš, Dalmi, no tohle, lity,lity a pohlazení. (inlove)