ČLOVĚČINY: Trable s jezírkem

0518cro9_1U domu máme bazén ve tvaru ledvinky. Asi metr a půl za ním bylo maličké jezírko a nikdy jsme nepochopili, proč bylo zrovna tam. Jezírko je asi trochu namyšlený název, ale my jsme mu tak říkali. Byla to nepravidelná, oválná jáma s kouskem rovného dna. Bylo 170cm dlouhé a v nejširším místě měřilo rovný metr. Když jsem si do něj stoupla, okraj mi sahal do půlky stehen. Jezírko už není, zrušili jsme ho.

 

Dům jsme koupili na podzim v roce 1989 s bazénem i jezírkem. Byl už dlouho prázdný a realitní kancelář udržovala pouze trávníky. O dům jsme měli zájem především kvůli zadní zahradě a tak nám nevadilo, že tam byla přerostlá džungle. Obě vodní plochy tvořily větší a menší černý močál. Část placatých kamenů kolem bazénů chyběla (ležely na jeho dně) a při vypouštění vody jsme se skoro báli, že na nás vykoukne překvapená hlava hada.

Jezírko bylo ze stejného druhu betonu jako bazén (tzv.gunite), nebylo s ním ale propojeno a nemělo žádnou vlastní filtraci. Možná mělo sloužit k opláchnutí špinavých nohou před vstupem do bazénu. Na cachtadlo pro malé děti bylo malé a příliš hluboké. Ale bylo tady a já se z něj zpočátku dokonce radovala. Plánovala jsem, že tam dám rybičky, vodní rostliny a že to bude hezké zákoutí.

Následující jaro jsme bazén i jezírko vyčistili, vymalovali a chybějící kameny vrátili na původní místo. Přestože jezírko bylo na první pohled malé, vyčistit ho dalo pěkně zabrat. Voda se musela vykýblovat a zvedat ze dna několik posledních litrů byla vražda pro záda. Pak bylo nutné černě oslizlé zdi postříkat chlórem a znovu opláchnout, což znamenalo zvedat další kýble čpící vody. Přesto jsme to v letech, co jsme jezírko měli, dělali každé jaro (já vodu nabírala a zvedala, choť odnášel vylévat).

Do čistého jezírka jsem koupila šest červených rybiček a postavila květináč s rostlinami které se v akvaristice prodávaly. Naší tehdejší kočce jsem tím pořídila živou televizi. S velkým zájmem a dlouho u jezírka vysedávala. Radost jsem měla i já. Rybičky rostly a brzy si na mne zvykly. Při krmení připlavaly k okraji a žrádlo mi oždibovaly přímo z ruky.

 

0518cro1

 

Pak přišla letní vedra a nad jezírkem nebyl žádný stín. Rybičky měly vody dost, ale pražilo na ně skoro celý den slunce. Voda se dokázala hodně zahřát a rybičky se držely převážně u chladného dna pod kameny. Bylo mi jich líto a do jezírka jsem alespoň pro trochu stínu zasouvala slunečník. Bez chloru voda dlouho čistá nevydržela a rychle zelenala. V jezírku někde pod stromy by zelená voda nevadila. Uprostřed kamenů kolem blankytně modrého bazénu to hezky nevypadalo.

Na podzim stejného roku jsme odjeli do Německa a dům pronajali. Nájemníci sice slíbili o rybky se starat, ale jak nakonec skončily, jsem se nikdy nedozvěděla. Když jsme se po šesti letech vrátili, dům už byl prázdný a rybičky v jezírku nebyly.

Bazén i jezírko jsme znovu vymalovali, ale nové rybky jsem už nekoupila. Zcela prázdné jsem ho nechat nechtěla. Bez filtrace stojatá voda nejenže rychle zelenala, ale stěny se časem potáhly nehezkým černým slizem. Zkusili jsme do něj dát ponornou filtraci. Jenže nafoukané lístky a květy okolních keřů jí stále ucpávaly, déšť do jezírka splachoval špínu. Musela jsem spadané nečistoty sítkem vybírat, jinak voda zapáchala. Udržovat chemikáliemi v jezírku jen čistou vodu nemělo cenu.

 

0518cro2

 

 

Jediný způsob, jak zakrýt nevzhledné stěny jezírka byl naplnit ho vodními rostlinami. Koupila jsem velký střapatý trs v květináči, který se prodával jako vodní rostlina. Až později (na stránkách Dumky) jsem se dozvěděla, že česky se jmenuje šáchor a že ho mají rády kočky. Naše kočky o něj zájem neměly a šáchor si vesele rostl. Vrchní těžká hvězdice svojí vahou stonek vždy zlomila, ve vodě hvězdice zakořenila a narostl nový trs. A s ním pod vodou i husté spleti kořenů.

Pravidelně jsem trsy vyndávala, pilkou rozřezávala a vždy část vyhodila i když mi to bylo líto. Zkoušela jsem přebytky pěstovat ve velkém květináči. Žíznivý šáchor dokázal během dvou dnů vypít celý květináč vody a musela jsem jí stále dolévat. Přesto v květináči dlouho nevydržel. Kořeny byly buď moc utlačené, nebo byl šáchor moc na slunci, prostě mi nakonec uschnul.

V jezírku jsem kromě šáchoru měla i lekníny. Těch jsem koupila rovnou šest kousků ve třech barvách. Úspěch jsem nakonec měla jen s odstíny červené. Pak lekníny postupně přestaly kvést a ubývaly i listy. Abych povrch vody zaplnila, zajela jsem se poradit do zahradnictví a koupila tři malé rostliny vodního salátu (Water lettuce – Pistia stratiotes). Zarazila mě jejich dost vysoká cena, ale prý se rozmnoží a svými hustými kořeny budou pročišťovat vodu. Vodní salát se opravdu v jezírku namnožil, jeho růžice měly až 15cm v průměru a voda zůstávala čistá. Byla jsem spokojená.

 

0518cro3

 

Jenže pak se rostlina začala chovat jako pohádkový hrneček – růst salátu se nedal zastavit. Utlačoval zbývající lekníny i přes to, že jsem ty největší trsy nemilosrdně vyhazovala. Nestačila jsem rozřezávat a vyhazovat trsy šáchoru a přemnožený vodní salát. Nakonec salát udusil i zbývající lekníny. Zanevřela jsem na něj. Růžice mladého salátu byly hezké, ty obrovské už se mi nelíbily.

Když jednu zimní noc jezírko zamrzlo a salát nepřežil, ani jsem nelitovala. Jenže zjara byla vodní hladina zase moc prázdná. Zajela do zahradnictví pro další radu. Domů jsem se vrátila s hezky kvetoucí rostlinou – vodním hyacintem (Eichhornia crassipes). Hyacint sice krásně kvetl (bez vůně), ale množil se dokonce rychleji, než vodní salát. V té době jsem se konečně dočetla, co jsem to v jezírku měla za dvě hrůzy.

Vodní salát i hyacint jsou volně plovoucí, invazní rostliny a postrach teplých řek a jezer po celém světě. I ve zdejších vodách se množí přímo ďábelským tempem. Na Floridě je dokonce jejich prodej v zahradnictvích pod pokutou zakázán. Obě rostliny mají dlouhatánské, hustě třepené kořeny a množí se tak rychle, že v poměrně krátké době vytvoří na vodní hladině hustý zelený koberec. Ten nejenže stíní, ale husté kořeny brání volnému pohybu živočichů, ubírají jim nezbytný kyslík a vodní život umírá. Lidský boj je sice vytrvalý, ale rostliny zatím vyhrávají.

Přesto je vodní hyacint pro svůj vzhled a květy oblíbenou rostlinou právě do zahradních jezírek. Vyžaduje ale pravidelné protrhávání, hlavně jsou-li v jezírku rybičky. Já rybičky neměla, ale stejně jsem při redukci trsů měla pocit viny. Pokoušela jsem se je dát do kašničky, ale tam pro ně bylo málo vody, kořeny se asi uvařily a všechny trsy během léta zašly.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Hyacintu jsem se zbavit nechtěla, plnil v jezírku svůj účel. Poučena vodním salátem jsem každou zimu dala několik trsů do kbelíku s vodou a nechala přezimovat na verandě. Ostatní trsy většinou zimu ve studené vodě nepřežily. Zjara jsme jezírko zase vyčistili, hyacinty z kbelíku na verandě jsem hodila zpět a v krátké době bylo jezírko znovu zarostlé.

Když jsem po zimě vyhazovala z jezírky umrzlé a staré hyacinty, o zetlelý odpad jsem měla opeřené zájemce. Schválně jsem vyházené kořeny nechávala u jezírka několik dnů ležet a pozorovala modré sojky a vlhovce, jak si k hromadě chodily vybírat materiál do hnízd. Nevím, co se jim na shnilém odpadu tak líbilo, docela to zavánělo, ale ptáci si vždy skoro všechno ještě „za mokra“ odnosili.

O částečnou likvidaci přemnožených hyacintů se staraly veverky. Zachutnaly jim dužinaté konce listů a chodily je do jezírka vykrádat. Vůbec mi to nevadilo, hyacint vždycky stačil dorůst. Když se pak na několik let do jezírka nastěhovala žába, měla jsem důvod být k rostlině krutá, protože žába potřebovala vzduch a světlo.

 

0518cro5

 

Vymření hyacintů nakonec způsobil paradoxně stín. Tedy opačný problém, než jsme měli v začátcích s rybičkami. Ve stínu se hyacintům nedařilo. Nejprve přestaly kvést, potom i růst. Z malého rozvětveného keře túje za jezírkem totiž během let vyrostla přírodní pergola, hustě propletená jasmínem. Bylo pod ní příjemné posezení, ale veškerou radost dokázali zkazit komáři. V jezírku už živořilo jen pár trsů hyacintů a stojatá vodní plocha bylo ideální místo pro množení komárů. Krvelačný hmyz tam měl svůj ráj a pro potravu nemusel létat daleko.

Nekonečná a nevděčná práce s jezírkem nás přestávala bavit a padlo konečné rozhodnutí ho zrušit. Ten rok jsme také plánovali znovu vymalovat bazén a přes zimu jsme v něm proto neplýtvali drahými chemikáliemi k jeho údržbě. Takže zjara jsme na zahradě měli – jako při koupi domu – zase dva „močály“ i když přeci jen ne tak šeredné. Jak se ukázalo, zasypání jezírka nebyla zdaleka tak snadná práce, jak jsme si zpočátku mysleli. Nestačilo ho jen zasypat, výplň musela udržet stejnou váhu jako okolní kameny a co možná nejvíce zapadat do vzoru.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Jezírko jsme vyprázdnili, jeho čištění samozřejmě nebylo třeba. Zatímco ponorné čerpadlo pumpovalo vodu z bazénu, pustili jsme se do práce. Abychom snížili počet pytlů cementu, které bude muset manžel navozit, přemýšleli jsme, čím dno částečně zaplnit. Jako na zavolanou o kus dál v naší ulici někdo vyhazoval právě to, co jsme potřebovali – kusy z nějaké rozbité betonové plochy. Manžel je přivezl nadvakrát v autě a jezírko je spolklo jako nic, nezaplnily ani jeho polovinu.

Vzhledem k hloubce jezírka ho manžel plnil po částech a vždycky nechat vrstvu betonu do druhého den zaschnout. Možná to nebylo nutné, ale on ty pauzy potřeboval pro odpočinek a narovnání zad. Někdo by jistě dokázal předem vypočítat přesnou spotřebu pytlů cementu, manžel je jen dojížděl dokupovat. Kolik osmdesáti librových pytlů do jezírka nakonec namíchal, si už nepamatuje, ale prý jich bylo mnohem víc, než předpokládal.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Manžel plnil jezírko a já prošmejdila zahradu a posbírala všechny volné ploché kameny. Byly to zbytky ještě od stavby bazénu a nám přišly vhod. Používala jsme je jako přírodní talíře pro želvy a ucpávali jsme jimi díry od chipmunků. Teď jsem je posbírala pro zakrytí jezírka.

Vybrala jsem takové, které do oválu nejlépe pasovaly. Očíslovala jsem je, vyfotila a fotku vytiskla. Problém byl v jejich různé tloušťce – některé byly tlusté, jiné měly jen několik centimetrů. Kladení kamenů do mokrého betonu mi proto trvalo několik dnů. U těch nejtenčích jsem už spárovala mezi kameny jen za pomoci polévkové lžíce. Celá akce „jezírko“ nám trvala přes dva týdny, ale s výsledkem jsme byli spokojeni.

Jak už jsem byla rozfofrovaná, měla jsem v plánu po zaschnutí betonu přemalovat nejen nové spárování, ale i všechno staré kolem bazénu. Dělala jsem to už jednou a vypadalo to pak moc hezky. Jenže to se celá plocha musí nejprve silným proudem vody vyčistit (to dělal manžel), vyhodit popraskané spárování a nahradit novým (to jsem dělala já). A pak musím hodiny sedět buď na bobku, nebo na zadku, ohnutá s nosem div ne u země, malým štětcem potírat jednotlivé spáry cementovou barvou a snažit se nezapatlat kameny. Práce do zblbnutí.

Jenže na mě po jezírku ještě čekalo vymalovat ten vypuštěný bazén! Spárování jsem tedy odložila na později. Od té doby uběhly už tři roky a spárování stále čeká. Jenže původně bílý beton příroda mezitím zašpinila tak, že téměř splývá s ostatními kameny. A já musím letos, než začne koupací sezóna, znovu vymalovat vybledlý bazén. Uvažuji, že se na spárování vykašlu – alespoň na několik dalších let.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Tady jsou dvě videa na ukázku, co jsou tyhle rostliny za děs.

 

Vodní salát

http://www.youtube.com/watch?v=zoZNBSD2KR4

 

Vodní hyacint

http://www.youtube.com/watch?v=r3OATv_Yq6g

 

A tady jsou fotky k článku

http://marickac.rajce.idnes.cz/Trable_s_jezirkem/

 

Aktualizováno: 15.5.2013 — 19:40

108 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Maričko!
    Skvěle napsáno, popis několikaleté anabáze od bahniska k bahnisku je strhující.
    Schovám si ho. Budu si ho číst pokaždé, když mne napadne vylepšit zahradu na chalupě (kde jsme občas) o nějakou vodní nádrž (o kterou se nebude nikdo starat).

    Díky.

      1. To musela být naprosto parádní akce! Všem ji moc přeji a doufám, že se snad příští roky dostaneme (pěkně prosím, nemohl by se jednou termín nekrýt s Muzejní nocí?).

  2. vytešujem sa fotkami,muselo to byť bezva.Najsam lepšejšie sú fotky s popisom,zabudam huishu. A ešte:nikdy som nebola v južných Čechách-je tam kuzelne.

  3. Taky jsme v pořádku dorazili domů, Arinka padla za vlast a spí. Venku lije jak z konve a bouří.
    Chtěla jsem moc poděkovat Alče a Luci za organizaci a Luci taky za pěkné fotky a Páje za bezvadné psí odpoledne a úžasné ceny a všem za pohodový víkend. I to počasí nám pěkně vyšlo. K fotkám se snad dostanu později, ještě vybaluju…

  4. Tak už jsem se probrala bezvědomí po návratu domů a pilně zpracovávám fotky.
    Bylo to bezva a moc dík organizátorkám setkání a Páji za soutěž pro psy i lidi a krásné ceny. (rolf)

  5. Tak i já hlásím štastný a beznehodový návrat domů.

    Tak nějak jsme padli za vlast, asi mám angínu, meducína od Oldy nezabrala…takže se mi všelijak

    jinak setkání jako vždy bezva 🙂 ještě jednou děkuji všem zúčastněním na soutěži!!! VŠECI JSTE BYLI SKVĚLÍ A ŠIKOVNÍ!!!!

  6. Milá Maričko, jako vždy skvělá reportáž – mám ráda, když ty něco líčíš. Je tam vše – východiska, tvoje úvahy, postup pokusů a prací, včetně tvých komentářů. Mám dojem, že to u tebe na dvorku prostě znám (inlove) Jo, ty invazivní kytky jsou hrozná věc… koukala jsem na videa. Ještěže u nás je ta zima, která přece jen nějaký nekontrolovatelný růst podobných bylin zdržuje! Vzpomněla jsem si při té příležitosti i na kudzu… (snad to píšu správně)

    Jinak po vodě na zahradě opakovaně toužím, ale vždy se zaseknu na jedné otázce: opravdu chci mít neustále mokré psy? No, nechci…
    Což mi připomíná Matyldu, která si myslela, že do jejich jezírka chudák Borůvka tuhle spadla. Chachá! Když jsem viděla, jak Borůvka v zámeckém parku na Hluboké s rozběhem (!) hupsla do žabincového rybníčku (kam pár vteřin předtím spadla Ari, která si myslela, že je to louka (chuckle) ), tak jsem přesvědčená, že Matylda bude překvapená, jak často jí Borůvka do toho jezírka „omylem“ spadne… 😀

    1. Ale ona opravdu neměla ráda vodu a šklebila se, kdykoli si měla namočit střevíček. Tím skokem do žabince mě dost překvapila…

  7. Taky už jsme doma a koukám, že skoro nemám žádné fotky – když jsem nemluvila, tak jsem měla zapomenutý foťák (blush) Ještě štěstí, že se dá spolehnout na osvědčené fotografy 🙂
    Bylo to úžasné, přátelské, naplňující, zvířata spolu vycházela opět dost neuvěřitelným způsobem a lidi ostatně taky 😀 prostředí bylo kouzelné a díky tomu, že v kempu mohli být psi na volno a zároveň kemp obsahoval i les a rybník, vše velmi bezpečné (oplocený areál, dobrý vstup do vody a tak 🙂 ) a lidé tak mohli klábosit a psi si ohromně užili.
    Velké díky všem organizátorkám! (inlove) (party)
    Jo a Piškot vypadá přesně jako na fotkách (chuckle) Mám dojem, že má jeden z nejcharizmatičtějších kočičích obličejů, jako jsem kdy viděla. Bohužel jsem mohla jen krátce kouknout, protože venku mi vřískalo závislácké štěně (wasntme)
    Prostě díky všem zúčastněným, bylo to nezapomenutelné (h)

  8. já měla dneska ctitele… (inlove) Betka rozhodně nehárá a nikdy zvlášť psy nepřitahovala. A dneska ráno v lese – psice na volno, Vilík kolmo, polovička fotící… kde se vzal tu se vzal, přiskotačil k nám zlaťák. A že se bude s Betkou kamarádit. Tu jsem chytla (blbnout s psisky fakt nemůže), ona nadšeně vrtichvostila a ten blbeček ji chtěl začít násilnit. Tak jsem ho shodila (záda jí hlídám) a tam pablb začal násilnit moji nohu. Pomlčím o tom, že byl úplně celý mokrý (potok s rybníčky byl všude kolem) a tak rifle byly na ždímání. No – bafla jsem ho za obojek a trošku s ním vytřela cestu, že to opravdu nee… Rázem byl jak beránek a vzorně mi seděl u nohy (opět se ukázalo, že pokud je člověk dostatečně přesvědčivý, tak ho poslouchá i cizí pes), dokud si pro něho jeho omlouvající se páník nedoběhnul… Že prý netuší, proč tak haraší… Betka se tvářila celou dobu, že se jí to vůůůbec netýká (rofl) , jen důstojně vyhlížela, kdy dojede Vilém (měl zrovna nějaké drobné zpoždění)

    1. Chichi Xerxová, proč bys měla mít potíže s takovým malým psíčkem, jako je zlatej retrívr? (cca 40 kg živé váhy) (rofl) Líbí se mi představa potměšile se culící Betky, zatím ty vyhlížíš kolmého Vilíka a přemýšlíš, kde jsi zapomněla fotícího přednostu (chuckle)

      1. polovička moje fotil (a hlídal) hlavně Vilíka – proto nebyl v onu chvili ani jeden mužskej přítomnej… Většinou já hlídám psici a Pepa mladýho.
        Jo a fotek z víkendu má Vilík zase mocmoc

          1. Téda, ten Vilda je ale kus chlapáčka. To Svatulka je trpajzlíček proti němu. Koneckonců je o pár hodin mladší

              1. 13 kilo, přesně o 10 deka míň, než Viktor. Ona je fakt mrňa, aspoň v něčem je trochu po mně

      1. Ono to tak dopadlo, protože mi dupal po klávesnici, shazoval hrnek s kafem, zametal ocáskem popelník a vůbec dělal všechno, o čem věděl, že mě naštve. Tak jsem ho vyhodila ven. Zalez pod auto a remcal dál … 🙂

  9. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    Pan Roubíček se prochází po Karlově náměstí v Praze. Jde kolem obchodu se zeleninou a vidí na ceduli nápis:
    „ŽIDŮM BRAMBORY NEPRODÁVÁME!“
    Okamžitě vtrhne do obchodu a nechá si zavolat vedoucího. K jeho úžasu to tam vede pan Kohn.
    Roubíček vyhrkne:“ Kohn, to oni nechali napsat na ceduli Židům brambory neprodáváme?“
    Kohn se pohotově ohradí: „Roubíček, viděli oni ty
    brambory?“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezké sny. (coffee)

  10. Taky hlásím návrat, fotky budou. Setkání se vydařilo, hlavně lidi byli skvělí (*) .
    Fotky budou 🙂 !
    Jo a děkuju * .

  11. dík za všechny fotodokumentace a hlásání z Křivonosky. Přávidím – je vidět, že se vše vydařilo.

  12. Čekala jsem, až tu bude víc účastníků srazu, abych mohla poděkovat za vaší štědrost a nákupy v obchůdku Myšat. Moc vám opravdu děkuju, Myšata budou mít zase trošku víc možností na zážitky.
    Hlásím, že mám neskutečně utahanou císařovnu, cestu zpátky prospala a totéž činí celý dnešek. Sice jsem jí vytáhla na zahrádku, ale tam sebou bacila do stínu a spala jak Šípková Růža. Však se s Arinkou a Bárou vyřádila. Občas se přidal i Denis.
    Pokud byste měl někdo v úterý volno a chuť sejít se s Myšaty, budeme se nacházet v pražské ZOO. Nestihla jsem to sem napsat dřív – v týdnu byly velké fofry.

  13. Jéé, už jsou tady fotky z Křivonosky !!! Jen jsem rychle nakoukla, ale je jich tolik, že si je chci vychutnat, tak je nechám na večer. Ale je tam i Piškotééék !!!! My totiž za chvíli odjíždíme do divadla do Montgomery. Ale díky WWW už teď vím, co si budu cestou v autě pobrukovat. Jen bych si dovolila malou korektůru sloky. I když originál má to „roztrhán“ jako druhou větu, myslím, že tady by měly být přehozené (to „hladový“ se pak musí víc rozkouskovat)

    Hladový a roztrháááán
    přišel za ní Pepíííček
    za pomóóóćí eskadrony, rozšlapáál ji košííííček
    ( a teď už opravdu mohutně)
    za pomóóóci eskadrony rozšlapááál jíí košíííček !!!!

    – lépe se to nejen zpívá, ale i rýmuje. Jinak je to skvělé (a ty další písně též).

  14. Já jen hlásím, že jsme dorazili už před hodinou. Když přidržíte palečky, tak se možná povede dostat fotky z pokažené karty už dnes (na net ale ne). Když se to nepovede, tak zkusíme servis (karta je navíc v záruce), ale ani to není jisté. Byla by to škoda, fotili jsme sice jen chvilkama, ale nějaká pěkná fotka by se určitě našla. Párkrát jsem otočila foťák na opačnou stranu, než bylo dění.
    Tak já zase letím vybalovat a chystat večeři.
    A díky moc všem!

    1. Tak většina víkendových fotek asi zachráněna. K tomu se objevila spousta starých fotek, co byly „jako smazané“, například pár z Podmitrova, které se z toho musí vytahat, takže to bude trvat poněkud déle. Ale hlavně, že budou. Ovšem s našimi dodacími lhůtami tak za měsíc … Ale aspoň si pak zavzpomínáte.

    1. Díky za další sérii krásných fotek. Pan Profesor musel být hlavní atrakcí setkání. A také krásná série s Laďkou, jak nenápadně nabízí pejskům dobrůtky. Konečně vidím i její nový přírůstek.

    2. krásné fotky pejsků, dětí a všech účastníku setkání. Ale ty Piškotku jsi můj favorit 🙂 Doufám, že sedíš ve spisovně a napíšeš pojednání 🙂

  15. Hlásím, že jsem v pořádku doma. Díky všem organizátorům za všechno, co pro nás udělali, a díky všem za báječné tři dny.

    1. Luci, děkuji za rychlo zpravodajství. Fotky jsou moc hezké, zvláště psoportréty. (clap) Vypadá to na velkou Zvířetníkovou pohodu (sun)

      1. Akden, z mého pohledu to pohoda byla a to veliká. Protože to bylo mé 1. Zvířetnické setkání, asi nejvíc jsem obdivovala naprostou pohodu mezi chlupatými účastníky – to, jak si společně užívali her a lítání.
        Bohužel jsem kvůli pracovním povinnostem nemohla být přítomna Memoriálu Dona Pedra, což mne mrzí moc, ale určitě si užiju aspoň fotky a třeba i nějaké článkové hlášení…

        Jdu zpracovat další část fotek 🙂

    2. To je nádhera, Luci! Série vodní Báry a bláznivé dvojice Arinka+Siska jsou naprosto neodolatelné a všechny portréty nádherné.

      Děkuju Tobě i všem organizátorkám za tuhle skvělou akci na velice příjemném místě.

  16. Hlásím návrat na značku. 🙂 Měli jsme se znamenitě, počasí parádní a lidi skvělí. Kočky doma nic neprovedly a právě vytahuju z foťáku 545 fotek (blush). Snad se mi to povede v dohledné době nějak zpracovat.
    Na článek se dostanu až později, přeju všem dobrou chuť a krásné odpoledne. (h)

  17. konečně jsem si přečetla i článek… Maričko, já chápu vaše důvody, ale nemůžu si pomoct, mně je toho jezírka líto, chicht 😉 … a ty kytky v něm jsou moc hezké – lekníny, hyacinty, už jsem to chválila přímo u fotek… jo, žába chodící si zaplavat do bazénu mě dostala :rofl:

    „při vypouštění vody jsme se skoro báli, že na nás vykoukne překvapená hlava hada“ – nějak jsem jen napůl koukala, a lekla jsem se že lidská hlava, jako utopenec, no fuj to sem se lek!! 😀

    moc hezké povídání, rekviem za jezírko… moc hezké fotky (h) (h) (h)

  18. Dobré ráno !
    Včera jsem napsal jednu parodii na píseň, pro Hanu W.Ale neodešlo to a zmizelo.
    Tak milá Hano, není to ode mne, pamatuji si už jen dvě první sloky. Je to spojení dvou písní. České lidové a sovětské bojové.
    Čím více přiopilých vojínu útvaru 8711 ji v Bristolu zpívalo, tím velebněji to znělo.Zvláště sovětská část musela dunět ale zároveń se tesklivě protahovat.
    Doufám, že i tobě to bude znít v uších a že to nepřehluší ani rockenrol.

    Skal a stepí divočinouuuuu
    šla Nanynka do zeelííííí
    s puškou v růůůůce s ohněm v srdci
    natrhála lupenííííí

    Přišel tam za ní Pepíííček
    hladový a roztrháááán
    za pomóóóćí eskadrony, rozšlapáál ji košííííček
    ( a teď už opravdu mohutně)
    za pomóóóci eskadrony rozšlapááál jíí košíííček !!!!

    Dneska je od rána pěkně, tak holt blbnu. Hezký den všem!

    1. 😀 😀 😀 😀
      Právě jsem se dokoukala na video z besídky MŠ ke Dni matek, kde Minitosca hraje Nanynku v písničce „Šla Nanynka do zelí“. Tak jsem si ji promítla s těmi dětmi v této úpravě, a je to prostě dokonalé 😀 Hlavně představa Pepíčka a „eskadrony“ (dovedu si živě představit, jak ty děti hrají eskadronu) co rozšlapává košíček. 😉
      😀 😀 😀 😀

      1. toscó !!!! Taky mám plastickou představu a chechtám se jak najatá.
        Oběma díky za prosvětlení neděle. (wave)

      1. Ale no tak milá Bedo ??!!
        Opravdu neznáš tu o rudém partyzanovi co likviduje Bělogvardějce ??

        1. no WWW – já se to (marně) pokoušela narvat do melodie šla Nanynka do zelí!!!!

          Jendo, díky za odkaz, jsem trupka…

    2. Smím doplnit?
      Znám i variantu, kde
      Skal a stepí, divočinou běží liška k Táboru,
      s puškou v ruce, s ohněm v srdci nese pytel zázvoru…

      1. Taky znám, ale ta Nanynka mi s puškou v ruce a ohněm srdci sedí více. To asi proto, že jsem znal soudružku Budíkovou, jedinou milicionářku v naší fabrice .
        Před ní by ovšem eskadrona i s hladovým Pepíčkem zbaběle prchla!!

    3. No vidíte, k čemu všemu se hodí stará, ale opravdu stará melodie Stěnka Razin.
      Jinak dodám také zajímavý text, který se pěje na melodii Ruty šuty Arizona Texas.
      Šinu si to starou Ukrajinou
      Když tu slyším výkřik vzdálený,
      jedu podle hlasu
      A k mému úžasu
      leží tam kolchozník skolený
      Ref.
      Ruty šuty Ukrajina Donbas,
      Ruty šuty Ukrajina má
      jedu podle hlasu
      A k mému úžasu
      leží tam kolchozník skolený
      2.sl
      Obrátím ho obličejem k sobě
      poznám v něm Ivana Kuzmiče.
      Jeho tělo bylo
      pobodáno noži
      ležel tam bez koně, bez biče.
      Ref.
      3.sl.
      Pravil ke mně hlasem zmírajích.
      Bývalý to přítel, soudruh náš,
      přepadli mně v noci,
      jsem tu bez pomoci,
      v tomhle bude asi špionáž.
      ref.
      přeji příjemný zpěv.

      1. No nazdar (chuckle) tu neznám, naučím, použiju.
        I když půvab to má pro naší generaci (rolf)

    4. Tak já ještě přidám první sloku“Internacionály“, co jsme ji zpívali v postpubertě na čundrech:

      „My chceme dvě hodiny práce
      v osm hodin poledne
      čtyřista korun na hodinu
      za čtrnáct dní do penze“!!

    5. WWW. jsi hroznej. Už několik hodin pěju tuto píseň s nádhernými slovy, která jsi nám tu napsal. Lidé se za mnou ohlížejí, nechápou, ale mám tak nějak lepší náladu. takže díky!!!!! (y)

  19. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    nestííííhááám – ale máme za sebou úžasnou ranní výpravu do lesa – Beta řádila, Vilík jel na odrážedle… (sun) slůnilo… prostě paráda

  20. Hezké nedělní ráno!
    Hlásím, že jsem včera byla kouknout na Křivonosce, sluníčko svítilo, bylo teplíčko a pesové předváděli co umí. Musím potvrdit, že zvířetníci jsou náramní chovatelé a mají mooooc šikovné pejsky! 🙂

      1. Myško, já tě registrovala – stáli jsme pár kroků od sebe, zrovna když si pronášela plamennou filipiku proti blbým rodičům. Možná jsi byla příliš zaujata svým rozhořčením … 🙂

        1. Jejda, tak to se moc omlouvám, že jsem nezareagovala, to jsem truhla.
          Je fakt, že rodiče mě vytáčejí dost často – ve snaze si usnadnit a urychlit práci z dětí dělají nesamostatné tvory a já pak ve škole šílím. Když se jím to snažím vysvětlit, že tím šijou bič sami na sebe, nechtějí tomu rozumět. Chjo!

          1. jé, holky – Rputinko a Myško – vy jste byly kouknout na Setkání? chjo, bohapustě závidím… to přesně by se mi líbilo, protože přes noc prostě nemůžu, tak aspoň zkrácenou verzi bych si dala… jenže to by muselo být na dojezd od Prahy – a bohužel ale na dojezd vlakový či autobusový, a to už je zřejmě puhá fikce ;( ;(

            takhle po ránu vyjet, přirazit dejme tomu do 10h – a pak nejlépe až večer po táboráku zas odrazit, zpátky domů… kruci bez toho auta je člověk vážně jako beznohej… grrrrrrrrr

            1. Bedo, tak se domluvíme příští rok. Sem dojedeš bubusem a já tě vezmu tam a zpátky Františkou.

              1. Františka je nějaké přibližovadlo? hihi, my měly Čendu – bohužel už odešel do Věčných lovišť 🙁

                Myško, ale já bych to musela zvládnout během jednoho dne – od rána do večera, a aby to stálo za to, ne na 2-3 hodinky (takovou dálku)… nene, to by opravdu muselo být blíže ku Praze – a třeba by se našel ještě někdo, kdo by přespat nechtěl nebo nemohl, a komu bych se „pověsila na krk“ (rofl) (blush)

                1. Jojo, Bedo, Františka je moje poťapaná bílá felinka. Potřebovala jsem být pohyblivější a nezávislejší, tak jsem si pořídila Františku. Přede mnou jí provozovalo POvodí Vltavy, tak si dovedeš představit, v jakém je stavu. Ale hlevně že jezdí.
                  I do Prahy by se to sfouklo, to už je jen o stovku víc a po dálnici je to hned.

  21. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    Pan Roubíček se prochází po Karlově náměstí v Praze. Jde kolem obchodu se zeleninou a vidí na ceduli nápis:
    „ŽIDŮM BRAMBORY NEPRODÁVÁME!“
    Okamžitě vtrhne do obchodu a nechá si zavolat vedoucího. K jeho úžasu to tam vede pan Kohn.
    Roubíček vyhrkne:“ Kohn, to oni nechali napsat na ceduli Židům brambory neprodáváme?“
    Kohn se pohotově ohradí: „Roubíček, viděli oni ty
    brambory?“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer, hezké sny a těšte se na neděli. (coffee)

  22. Děkuji moc za komentáře a přeji hezký zbytek soboty. (bow)

    S jezírkem jsme řadu let zápasili, vždycky se mi na zahradách líbilo. Jenže ve zdejších podmínkách a hlavně kde bylo umístěno to naše už to přestávala být „romantika“. Jak šla léta, na zahradě nám kromě kašničky (co je na fotce) přibyly ještě 4 další menší kašničky pro ptáky, jedno „cachtadlo“ pro želvy v zemi (také miska z kašničky), když se nám ještě promenádovaly volně na zahradě (ale koupou se v něm také ptáci, tak tam je furt). Další 2 želví cachtadla jsou v jejich výběhu a u domu je velký sud na dešťovou vodu. Takže zdrojů pro komáří množení tu máme i tak až dost.Částečně jezírko zasypat a směnit v „záhon“ či něco takévho, to také moc nešlo, jedině, že bychom do dna provrtali díru. Jinak by ve zdejších mohutných deštích (kdy i voda v bazénu během hodiny stoupne o pár cm) brzy přeteklo a špinavá voad by tekla do bazénu. A my už stejně máme na zahradě různé zeleně skoro až moc. No prostě jezírko zcela zrušit bylo nakonec opravdu jediné uspokojující řešení (tedy ve zdejších klimatických podmínkách).

    Vás všech alergiků je mi líto. Já sice alergická na kvetoucí přírodu nejsem, stačí mi, když mě občas přeci jen něco v přírodě krátcepodráždí nos a mohu se ukýchat – nos je odřený, mnu si oči až to bolí a jsem s toho patřičně otrávená.

    Alex, když rodiče mého manžela měli fenku, tak tchán vždy nařizoval, ať jí nenecháváme čůrat na trávníku, že prý ta moc vyžere kruhy. No mně to připadalo jako přehnaná starost o „kus trávy“. Ale málokdy se to dalo uhlídat a já pak viděla, že na trávníku fakt byly žlutá kola a tchán je chodil vyrejpávat. Trixie čůrá na zahradě, kde se jí zachce a často (ne vždy) se tam pak udělá také vyžrané kolečko. Jenže tady vše roste takovým fofrem, že se žlutá brzy změní v zelenou. Ale dovedu si představit tu dřinu, když jste museli strhávat celý povrch trávníku.

    Bedo – moc držím palce Zuzance i Nynyšce !!!! A Zvířetníci jsou spolek hodných lidiček a ty si jejich dárek za práci na Hadech rozhodně zasloužíš. (y)

  23. počasí se opravdu tady dneska vyvedlo (tmi) Do rána ani kapka, ještě s Betkou jsem byla venku zcela v suchu. Ale v Žitavě už krápalo – nevadí -nadšení z parní lokomotivky bylo i tak velké. Mě s Vilémem čekala skoro hodinová cesta po kolejích, polovička přesunul auto do Oybína. Ale tam už lilo a lilo a lilo tak děsivě, že jsme starému hradu a ruinám kláštera jen zamávali a jeli rovnou za motýly do Jonsdorfu. Hezké a hlavně tam bylo sucho a teplo a přívětivo (dostanete český návod k motýlímu domu, na WC mají i dětská prkýnka, jídelna, kde nikomu nevadí konzumace vlastního smetánku… a kafe mají dobré). Po pozdnějším obědě mladík padnul do postele a spal dvě a půl hodiny. Nyní se nebe začalo protrhávat, kolem Ještědu jsou fotogenické mraky a tak „chlapi“ vyrazili zkusit cestování lanovkou. Uvidíme, s jakou se vrátí. Betka má snad i radost, že jsme spolu doma – to má z toho, že neumí odpočívat, když je mladík aktivní…

      1. šišmarjá, Xerxová – ta Fáňa ale roste!!!!! :O

        na jednom „sousedním“ webu máme taky několik miminek – a taky jsou každej týden o půl roku větší 😉 (whew) (angel)

  24. Milá Maričko, tak tohle byla sisyfovská práce.
    Nazvala bych to Čortova jama. To jsem měla asociaci se známým motokrosovým závodem Přerovská rokle, na nějž kdysi přijeli Rusové a před roklí se zastavili a že dál tedy néé,plivali a naříkali, pa rúsky , Čortova jama , pro neruštináře Čertova jáma, hihihi. Tak takové mi to Vaše jezírko připadalo. (chuckle)
    http://www.rajce.net/f190204103

  25. Vykouklo sluníčko. Evidentně si myslí o mě, že jsem vůl, skočím mu na špek a půjdu něco dělat ven .

    1. WWW, ničeho se od počasí neobávej, vše v dobré se obrátí a velkého jmění nabydeme.
      Zdravím, já jdu také na zahradu, nebudeš v tom sám!!!

    2. Ahoj http://WWW.Pri dnesni parafrazi lidove pisne jsem si vzpomnela, ze kdyz jsi onehda dal k dobru dva kovare v meste, dva kovare na rynku, tak mi ta pisnicka znela v hlave cely tyden. Nemohla jsem si pomoct. Bylo to tam. Furt. I prstem jsem si tu a tam do rytmu mavala. Pustila jsem si doma starej rock n‘ roll, ze jako ty kovare prebije. Neprebil. … Ale uz mne to skoro preslo.

      1. jo, „vlezlou melodii“, jak já tomu říkám, to znám – je to někdy dost hrůza a opravdu se to člověka klidně drží i několik dnů

  26. Poškádlím alergiky. (No tak nezlobte se, já jsem zase chcípák snad na všechno, kromě alergií.)

    Miluji pampelišky. Mimo jiné proto, že pěkně voní. Víte to? To si ji ovšem musíte strčit přímo do nosu.

    K mému příjemnému překvapení dosud nemáme u domu ani ve vzdálenějším okolí posekaný trávník. Asi nějaké právní kličky ve smlouvách města s firmami. Takže abych taky vzpomněl lidovou písničku: „…aby trava rostla, trava zelena, až po kolena…“ Nenávidím sekačky.
    Ale zpět k pampeliškám (teď už jsou odkvetlé, jednotlivě ale budou kvést až do hlubokého podzimu). Z písniček Suchého a Šlitra se mi líbí snad nejvíc Pampeliška. A to ne kvůli té knížce, která je tam zřejmě v prvním plánu. Znáte? Myslím, že vyšla jenom na desce Toulaví zpěváci, v limitované serii, škoda. Ta moje má číslo 629.

    1. krmiči, taky miluju pampelišky (taky nejsem alergik) – jsou jako krásná jasně zlatá sluníčka v zeleném trávníku!!!!! (sun) (sun) (sun) (h) (h) (h)

        1. Lidičky alergičky, lity lity. Já teda nejsem, ale tuhle volala dcera… “ Uaá hňuhňu j , hňuh hňuh “ No ahoj a kdy že přijdeš?“ „Uááá chňach prsk, prsk o“ „Zítra? Jo a taky jsem si všimla, že je jaro“ (chuckle)

          Takže vím, jak to asi vypadá.

    2. alergie na pyly neznamení alergii na všechny pyly

      mě nenaštveš..

      PS: jsem alergik….

  27. Z vysloužilého jezírka je nejlepší udělat rašeliniště, nebo boažinku. Prostě nasypat hlínu, dodat na povrch pár šutrů a na jednom místě vytvořit sníženinku, naplněnou vodou. Je to ideální pro některé krásné bahenní rostliny, (u nás např. vachta trojlistá, ďáblík bahenní), rosnatky, špirlice a další. Je jen třeba zajistit stabilní hladinu vody, ale i to se dá, když se vedle vykope krytá nádržka, s jezírkem propojená a do ní osadí plovákový ventil, známý ze starších typů WC splachovačů.

    1. Krakonoši, je tu občasná Zvířetnice – většinou zabukistka, co je na tom podobně jako Bětulásková,pokud ještě je ten Váš notebook k mání… jí odešel celej starej notes, co měla poděděnej-umřela obrazovka a je v situaci,kdy si ho prostě nekoupí…internet jí do něj měsíčně klidně zaplatím, ale napadlo mne, že ten dobrej skutek od Vás, by pomohl a to hodně….
      napište mi prosím na mail sharka.68 – jsem na seznam.cz

      děkuju

      1. Jo, ozvu se. Pokud jde o internet, někdo od poskytovatele ho bude muset upravit pro novou IP adresu;pokud počítadlo nejede přes router, tak jiné, než původní se na 100% nechytne.

  28. Milá Maričko, tak si tak porovnávám vodní salát a vodní hyacinty s bršlicí kozí nožkou. Jediný rozdíl vidím v tom že vodní rostliny se nedostanou mimo vodní plochu kdežto bršlice si popolejzá po suchu kam se jí zachce a zastavila by ji jen vodní plocha. Takže to až se dostane k moři.
    Obdivuji tvou houževnatost, já na to nemám a boj s bršlicí na zahradě jsem už dávno vzdala.

    A máme tu léto, včera bylo z ničeho nic 25 stupňů a tyto dny má být 23. Tak je to tu každý rok, ze zimy rovnou do léta. Ani jsem letos nestihla sledovat jak kaštan vystrkuje prstíky listů, už je naplno zeleno a objevily se i svíčičky květů ale zatím nerozkvetlých. To se muselo stát ze dne na den.

    Moje pověstná sousedka (musím ji někdy sdělit že je známá i v Čechách) mě zase nahlásila, tentokrát na stavební úřad. Všichni ji tu znají jak hystericky křičí a to i na chudáky které si najmula k nějaké práci. A mě je zrovna tak mizerně a ještě mám myslet na tohle. Všichni vědí že jsem stará nemocná bába a na zahradě pracovat nemohu ani z mé malé pense nemohu platit někoho kdo by se mi o zahradu staral. Syn mi vždycky pomůže když má dovolenou ale nemůže ji strávit celou na mé zahradě. Ach jo, ach jo, achich ouvej! To mi to léto pěkně začíná. :S (envy)

    1. Jak tak na to koukám, blbost je opravdu globální záležitost. U nás se říká, že tchyně a uzený jsou nejlepší studený a vypadá to, že s některými sousedy je to podobné. A úřady jsou také na celém světě nejspíš když ne stejné, tak aspoň hodně podobné; čili když se úředník povede, je o zábavu postaráno. Takže upřímnou soustrast a pevné nervy.

  29. OT – milí Zvířetníci (kopíruji sem z Hadů)

    mám sevřený žaludek a srdce mi buší až v krku, protože jsem v šoku – v radostném šoku … přišel mi mail nazvaný Zvířetníci Vám poslal zoohit dárkový kupón! … jelikož mám v registraci na Zoohit jiný mail, než ten na který mi toto přišlo, a potom – jak by zoohit mohl znát Zviretnici… heršvec, to bude asi nějaký spam!!! někdo ze Zvířetníků má nejspíš v počítači nějaký virus a rozesílá maily, no ale jak to souvisí se Zoohitem a tuto adresu ze Zvířetníků moc lidí nemá, standardně používám více jinou… no mám z toho šišku zamotanou a radši na nic neklikám

    i prohlížím to pozorně, je tam nějaký odkaz, ale ten jak vidím opravdu vede na Zoohit, je tam příloha a ta je nazvaná coupon.pdf no z toho zjistím pendrek… ještě píšou, že kdyby se mi soubor nepodařilo otevřít, jsou na konci tohoto emailu v textové formě znovu uvedeny veškeré detaily Vašeho kupónu… tak teda koukám na konec mailu a tam je postup – do košíku, k pokladně, vložit kód kuponu, odečte se, no to je opravdu postup při uplatňování kuponu u nich… hernajs ale service zoohit mi taky píše na tu jinou adresu, šiš no mě se to fakt nějak nelíbí

    koukám na to celý furt jako telátko a až po několika opravdu dlouhých minutách mi padne oko kousek výš nad tento vypsaný postup, a tam se skví věta „Milá Bedulko, děkujeme Ti za Tvou obětavou práci na Hadopasech. Zvířetníci“ … no a teď když to sem píšu, tak už se mi tlačí do očí slzy – jsem zaskočená, dojatá a mám obrovskou radost za toto neskutečně milé poděkování!!! a a zároveň je to pro mě obrovská pomoc, zvlášť po včerejšku, kdy jsem intenzivně komunikovala s veterináři, to jsem vlastně už včera navečer úplně vyčerpaná ani na Zvířetník už nenapsala
    tak kopíruju odjinud:
    ZUZANKA – řešíme krvácení mírné s hlenem na konci stolice, dlouhodobé – nicméně dnes odmítla odevzdat vzoreček, i když jsem do ní nalila olivový olej a pak tresčí játra – tak mám sbírat tři dny po sobě a jako první fáze se vyloučí parazitologie, což se podle mě bohužel opravdu vyloučí, páč je odčervená a navíc je stejně jenom doma – takže se pak bude postupovat dál k vážnějším, horším možnostem….
    NYNYŠKA – už mám výsledky krve – jaterní věci OK – cosi k srdci, nějaký svaly, taky OK – glykémie 7 (jenom!!! to je perfektní) – ale má blbě nějaký bílkoviny a mohlo by to být k nějakýmu zánětu – no ale prý by to on tipoval spíš na zuby (teda dásně), a ne ledviny… no ale bojím se (ona vzoreček před chvílí odevzdala, i když ten nepotřebuju – a zjistila jsem, že to ONA mi čůrá mimo záchůdek, že by přece jenom ledviny nebo močové cesty?) …
    TAKŽE VÝSLEDEK DNEŠNÍHO DNE – TEĎ SE BOJÍM O OBĚ

    milí Zvířetníci, já opravdu nevím, jak vám mám poděkovat, jak vám můžu poděkovat… takže snad jen napíšu – DĚKUJU!!!! děkuju pro všechny důvody uvedené výš – a děkuju taky za to, že jste si na mě vůbec v souvislostí s prací na tomto fóru, na našich Hadopasech (nebo též Hadech) vzpomněli!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    hm, je to asi „trochu“ dlouhé že? no na fóru je to asi v čitelnější podobě (inlove)

    1. Milá Bedo, držím tvým kočenkám palce. (y) (y) Moje princezničky Tindra a Daisy se přidávají svými drápky a Garyk svými pacinkami. Ať to všechno dobře dopadne!!! (inlove)

  30. nedá sa mi skoro žiť-oči,nos tečé,opuchajú,pretože tu na juhu jar je v plnej sile-všetko kvitne časti rastlín lietajú vzduchom,do zahrady chodiť musím,travu kosiť musím a považ milý WWW musím POLIEVA5,pretože tu neprší a neprší.Som málo na nete kvôli zraku,ale dnes som konečne dočítala všetko.Tak Vám závidím stretnutie,dúfam,že už dnes večer sa dozvieme prvé klebety/kto s kým-teda,ktorý pes s ktorým sa porval a tak…/Inspirovaná Borkom som si chcela zajtra urobiť kura/zadné štvrtky/Bola som leniva vyraziť do najbližšej dediny k sedliakom no a V tesku mali len kuratá atletov-sprinterov.Stehná tuhé,šľachovité.Neva,skočím dnes cestou z práce,vyberiem si macaté dievčatá a zajtra im do stehienok injikujem masielko s brandy…Tak neviem:ryžu alebo brkašu?Problém, veľmi dôležitý,do večera logisticky zvládnem.
    Maričkino rozprávanie sa bezva čítalo,fajn,že tie kamene nosili iní.Moja zahradka je jazierok,prostá,sused má a tiež sa trápi.Je hrozne závistlivý,neviem,či mu neporadím vodný šalát

  31. Maričko, tak krásně se to čte. Jak jiní pracují 🙂 Jak píše WWW, v našem kraji si o bazénu mohu nechat jen zdát, využili bychom ho tak týden v roce. Ale jezírko na zahradě máme, dokonce i žáby. Jeden rok jsem krmila pulce, dolévala v horku pitnou vodu z vodovodu a když konečně byly z pulců žabky, tak zase nesekala trávu.

  32. Maričko, obdivuji, vím co je to za dřinu, když si člověk umane, že to MUSÍ udělat. Alespoň já mám tak pitomou povahu, že se dokážu při práci zničit a nic nedám na varování mého muže. Takhle jsem si hned brzy zjara opět přivodila něco se šlachami u pravého lokte, něco podobného jako tenisový loket. To jenom proto, že jsme museli odtěžit vrchní část hlíny na dvorkovém trávníku, který od léta do ledna pročůrala Klérka, tráva naprosto vymizela a navíc na ní začala růst jakási černá, mazlavá hmota. Páneček „skrejproval“, odrýval a já odnášela ve kbelících pryč. A na problém bylo založeno. Ale už roste krásná zeleňoučká travička. Na fotky se podívám později. Jo a o vodním hyacintu, jako vodní invazní příšerce, jsem četla kdysi dávno v sedmdesátých letech v první ekologické knížce od Petera Farbra, která byla u nás vydaná.

  33. Omlouvám se, ale nejsem schopen napsat nic k tématu. Mám depku. Kdo žije v Krušných horách, ví proč. Ještě jsme jaro neměli. Dnes od rána zoufale leje.
    Lidové písničky, to jsou pro mne příběhy, zkrácené, nevznikly jen tak pro nic.
    Dnes mě napadá: „Prší prší jen se leje kam koníčci pojedeme pojedeme na luka……“.
    Vidím toho zoufalého sedláka, jak se nedotknul snídaně kouká zoufale z okna. Měl by už dávno vyjet dělat sena, ale leje a leje. Na lukách se dělají jezírka ( a hele, už jsem u tématu)ale sedlák z nich nemá radost jako Marička.
    Naopak, sedlákovi hrábne a zpívá si“ pojedemne na luka až kukačka zakuká….“
    Selka se dá u stolu do pláče, sedlák sebou trhne, chce ji utěšit:“kukačko nekukej….“.
    Ale selka vyběhne a letí do maštale za čeledínem. Francku! Na nic se neptej, není čas, já zabavím pantátu a ty sundej kukačky a vodnes je do maštale.
    Selka se vrací, bere sedláka kolem ramen a řve jak tur. „Kukačka už zakukala…….“
    Francek si za nima přistaví židli,sundavá kukačky a prchá do maštale.
    Sedlák si sedá k snídaní, dívá se najezírka na lukách a tečou mu slzy. Selka se usmívá.

    1. WWW,selka to krásně zvládla. A je to jasná ukázka, jak to na nás ženy umí zahrát. Ach, jó.

  34. Maričko to bylo krásné povídání, až mě z něj bolí záda. To jezírko bylo krásné, mě by přišlo líto ho zasypat, ale asi nebylo zbytí, když nefungovalo, jak mělo. Možná jiné rostliny – puškvorec apod., ty přezimují uvnitř a dělají hodně parády. Chce to ale trochu bahýnka na dno a umím si představit tu komáří porodnici. Takže jste to nejspíš vyřešili tím nejlepším způsobem. Ale tu dřinu vám teda nezávidím.
    Já, jak se znám, bych do něj asi nacpala množství velkých květináčů se vzrostlými rostlinami.
    V Praze je právě po vydatném dešti a citelně se ochladilo, já déšť vítám s otevřenou náručí neb jsem opět na prášcích proti alergii. Včera jsem vyřizovala cosi na okraji Prahy, vlevo řepka, vpravo prášivé staveniště a z další strany hájek kvetoucích keřů a stromů. Protože jsem musela čekat a uvnitř budovy to nešlo, tak jsem stála asi hodinu venku. Silně foukalo a vše lítalo vzduchem – prach, pyly……. Večer jsem otekla, oči se mi zúžily na čárky, zato nos mi narostl do obřích rozměrů. V noci jsem pracovala, ale musela jsem toho nechat, protože jsem nic neudělala, kromě spotřeby krabice papírových kapesníků. Jaro opravdu ráda nemám!

    1. Kraj Prahy? pro mne prstnatec májový, vstavač nachový, vstavač kukačka, prstnatec bezový, okrotice bílá, kosatec nízký, včelník rakouský, třemdava bílá, sasanka lesní, lile zlatohlavá, hrachor lecha jarní, hrachor pannonský, hlaváček jarní, křivatec český, tařice skalní i horská, a o malý kousek dál i lýkovec vonný. Alergii má mamina, ale kocouří kožíšek, pilně hlazený, (zatím jen s mojí asistencí, ale zlepšujeme se), je výborný lék.

      1. Hmmm, flora vyjmenovaná sice moc pěkně, ale já viděla jen tu řepku, kvetoucí stromy, prach a staveniště!
        S tou alergií jsem na tom kdysi byla tak, že jsem opouštěla Prahu a prchala na chalupu, kde mi bylo mnohem líp i bez nebo se sníženou dávkou léků. O té doby, co mám tři kocourky, tak alergie se podstatně zlepšila, ale občas ten záchvat prostě přijde. Není to nic k závidění, kdo to neprožil, neví a nikomu to nepřeju.

        1. Milá Karolíno dovedu si představit jak ti je. Chytila jsem dávno tomu nějakou plíseň na nohou a dostala jsem takovouhle reakci jako popisuješ. Otekla jsem, vůbec jsem neviděla a otok dělal že jsem měla motolici a nebyla jsem schopná se zvednout.
          Bydlela jsem tenkrát v podnájmu u herečky paní Želenské v takovém kamrlíku asi 2×2 metry s oknem do světlíku. Tím prostorem procházela roura od Vavek nebo jiného topení právě do toho světlíku. Byla jsem vlastně stále přiotrávená tím odpadem, ta trubka vůbec netěsnila. Ale to nic to jsem odbočila do minulých dob kdy nebylo možné sehnat v Praze bydlení.
          Paní Želenská mne nakonec zachránila, vzala taxíka do nemocnice a tam mi cosi píchli. Já bych se tam bez pomoci a na vlastní pěst nikdy nedostala. Dostala jsem taky recept na mast proti té plísni ale po celé Praze ten lék nikde neměli. Už nevím jak jsem se plísně zbavila, neměla jsem to čím léčit. Asi si tělo pomohlo samo. Tu reakci jsem už nikdy nedostala. Ale jednou to stačilo, bylo mi opravdu hrozně. Máš dobré léky? Ty ovšem způsobují že je člověk vyřízený. Teď tu právě psali v novinách jak se v jarní době kvůli alergiím snižuje efektivita na pracovištích.

  35. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Maričko, dík za další povídání z alabamské zahrádky (nod)
    Naše „jezírko“ – známá a všemi dogami oblíbená leknínová limonáda, je původně veliký nerezový kotel. A letos musíme „zničit“ alespoň polovinu leknínů – už se nevejdou, lezou ven a Betka si stěžuje, že se jí blbě pije. Druhé – plastové – minijezírko je zarostlé kosatci a vodní trávou – ale to nevadí – účel ptačí koupelny splňuje na jedničku.

    A heč – Vilík ještě spí (chuckle) Pohyb na zdravém vzduchu ho zničil

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN