Připravit texty ke zveřejnění, tedy udělat pečlivé korektury nakonec trvalo déle, než jsme zamýšlely. Hlavně proto, že ze zdravotních důvodů odpadla Beda i já, a všechna práce zbyla nakonec jen na Kaa. Kvůli té prodlevě se stal již dříve připravený následující text částečně neaktuální – naštěstí! Neboť WWW i Anežka Šejbalová se v mezidobí k všeobecnému potěšení na Zvířetníku objevují častěji a lze snad doufat, že se definitivně vrátili. A tak se možná časem dočkáme i pokračování WWWčkových člověčin.
Jistě nemluvím jen sama za sebe, když řeknu, že WWW i Anežka Šejbalová na Zvířetníku citelně scházejí. Všechny ty vtipné a moudré komentáře, historky, povídání ke kafíčku i pohádky oživovaly dění na Zvířetníku a přinášely nám radost. Pak se životní cesty WWW stočily jinam a do hospůdky u Dede zavítá bohužel už jen jako vzácný host.
Ale stále byla možnost zavzpomínat si, zaskočit si počíst si na stránky wewko.bloguje, kam pan Kadlus několik let průběžně a obětavě ukládal všechny texty, které WWW na Zvířetníku napsal. Jenže loni na konci léta jsem zjistila, že stránky přestaly existovat, byly zrušeny. Musím přiznat, že mě to hodně zasáhlo, protože WWW texty byly skvělé a dokázaly spoustu lidí těšit i dodávat jim sílu. Obrátila jsem se proto na pana Kadluse s prosbou o poskytnutí textů, abych mohla se souhlasem jejich autora blog na jiném místě rekonstruovat. Jenže v mezidobí panu Kadlusovi odešel počítač, a s ním i všechny texty do nenávratna.
Poptávala jsem se po textech na Zvířetníku a překvapivě se mi ozvala Kaa. Můj údiv se ale vzápětí změnil v bezdechý obdiv, protože Kaa nejenže měla archivované všechny WWW texty, ona je dokonce měla uspořádané do knižní podoby!
Vzhledem k dobré zkušenosti při přípravě Zvířetnické kroniky jsme proto do plánování zapojily i Bedu. Nějakou dobu trvala naše debata o tom, jak s tímhle úžasným materiálem naložit, pak Kaa udělala revizi celého textu a poslala nám knihu k posouzení.
Otevřela jsem WWWčkovy člověčiny a nejdřív jsem užasla nad rozsahem – kniha má neuvěřitelných 467 stran. Uspořádání jednotlivých, porůznu během let roztroušených vyprávění do tematických kapitol muselo dát Kaa nesmírnou práci, ale přínos tohoto knižního uspořádání je mimořádný. Zdůraznilo hloubku a sílu WWW příběhů, dalo rámec plastickému obrazu doby a podtrhlo laskavý, láskyplný i pábitelský pohled, kterým WWW pohlíží na dění i na lidi nejen ve svém městečku.
Když jsem zjistila, že příběhy WWW se ztratily ze světa, byla jsem připravena na obtížnou práci s jejich obnovou. Ovšem díky ohromujícímu množství práce, které odvedla Kaa, se mi smrskla jen na pár mailů a napsání tohoto textu. Za zachování a uspořádání WWW textů a jejich doplnění autorskými obrázky patří Kaa zasloužený obdiv a dík.
Největší poděkování ovšem patří autorovi textů, WWW, který s námi na Zvířetníku nějakou dobu žil a zanechal v nás nesmazatelnou stopu.
Text ke stažení naleznete na webových stránkách Kaa zde: http://ocikvideni.cz/WWWckovy-cloveciny/WWWckovy-cloveciny.pdf, nebo se k němu dostanete přes známou ikonku na pravé straně obrazovky.
Poznámka: A když už u Kaa budete, nezapomeňte se podívat také na její fotografie, jsou úžasné. (http://ocikvideni.cz/)
Milý WWW, ať tě vezme čert! Mám ráno jednání v bance a kde teď trčím? U tvých neodolatelných historek 🙂
Abych nezakřikla nejdřív tu ťukám na dřevo(potichu aby Dan nezačal hlídat a řvát). Chtěla bych pro Bětuláskovou požádat o občasnej palec do 27.5. a ten den pak intenzivně, aby jí vyšlo co je třeba. Co je hodně potřeba!
Pro Láskovou držíme palce i tlapky všechny co máme.
Jo, jo, jsem na znacce. Jeste kdyby tak gorily vedely, ze maji pridrzet.
Joooo! Smečka se bude střídat v držení pacek, drápků i palečků, dokud nevyjde, co vyjít má!
Jasněžejo.
Držím palce Láskové ze všech sil. (h) (y) (h)
Moji milí!!
Asi je to divné, že se ozývám až teď. To proto, že když jsem ráno nahlédl na Zvířetník, tak ani nemohu popsat, co to se mnou udělalo. Nebyl jsem prostě schopen napsat to velké poděkování, které jsem dlužen a dlužen rád!
Ještě že jste mě neviděli. Vyvalenej dojatej důchodce.
Děkuji moc Kaa, Vave, Bedě a ještě jednou zpětně panu Kadlusovi.
Jsem velký lajdák a tak, krom pohádek a některých textů jsem neměl nic. Když pak zmizeli „wéwečkovi člověčiny“, tak mě to bylo líto,že jsem si toho nenatisknul více, ale nedalo se nic dělat.
Udělali jste mi velkou radost, všichni, že jste tak hezky to mé tlachání opět přivítali.
Vidíte, zase cítím, že to je málo, co jsem napsal, že vlastně neumím pořádně poděkovat, že to píši nemotorně, hloupě, ale vězte že od srdce.
Odpoledne jsem sekal trávu a přemýšlel, jak to pěkně napsat. Ulomilo se mi kolečko u sekačky, vztekle jsem do něj kopnul a mám modrej palec.
Ale ten vztek nepatřil kolečku, patřil mě, za to, jaký jsem nemehlo,co není schopné nic pořádného vymyslet.
S modrým palcem jsem odkulhal ke Kanci na točený. Koktavej Olda, co mě má rád, povídal. „Paaaaaane W-W-W-, co je sssss v-á-mi-„?
Oldo, já jsem dostal krásnej dárek a já ani neumím pořádně poděkovat.
Jááááá taky n-eee, prrrr -otože kokkkkktám. Aa-le, hlaaavněěěě, žeee má-te radost.
A to tedy mám a ohromnou.Já vím, že už mi to psaní nejde jako dřív, ale budu se snažit.
Děkuji Kaaa, Vave Bedo, děkuji vám všem, že mohu být s vámi !!
Jsem moc ráda, že se Ti knižní podoba nakonec líbí, www. Tvé příběhy si to zaslouží a Kaa je uspořádala nesmírně citlivě. Skvělá práce, za kterou jí nepřestanu být vděčná. (h)
To spíš já bych měla poděkovat tobě, WWW, že píšeš, a Kaa a dalším, že to tvoje psaní poschraňovali a takhle hezky do kabátku oblíkli! Vždyť už kdysi, když jsem jenom tak nesměle nakukovala (ještě na Psovi), říkala jsem si: tam jsou takoví fajn lidi, co tak skvěle a vtipně píšou, třeba takovej WWW, s těma bych se ráda poznala a pokecala…
Milý WWW, tvoje příběhy jsou silně návykové! Znám se, nechtěla jsem je dnes vůbec otevírat a že jsem se neovládla, za to může Dalmatin, která připomněla Brixe. Toho jsem si prostě přečíst musela a bylo to tak krásné jako poprvé, když vycházel na pokračování a my jsme netrpělivě čekali a dožadovali se dalšího dílu. (h)
Je skvělé, že tvoje vyprávění neskončilo v hlubinách internetu a díky všem zúčastněným za dobrou práci!!!
(h)
Kdo by po takovým díle nebyl vyšťavenej WWW. To je krize tvůrce, cítit že už to psaní tak nejde, ne? I kdybys nenapsal ani řádku, tak co? Buď zase ta radost ze spisování a vyprávění přijde nebo ne. Mám radost, že máš z toho radoat a Ti co to dali dokupy jsou z Tvý reakce tutově nadšený. Prej neohrabaná. Bezvadná je.
WWW, dik je na strane posluchacu. Jak ja se tesila, ze prijdu domu z prace – tak nejak kolem pulnoci stredoevropskeho casu, kouknu na pocitac a WWW z nocni sichty z Francie povida historky. A Tojefuk se prida, veram, LenkaS, Kardiak,nekdy i Dede maminka, a zacne hodina plchu. A tu porkovou polivku podle francouzske tety varim casto.
Milé trojité dvojité, my dva jsme se na Zvířetníku více méně minuli (spíš více), a tak větší část tvých povídání je pro mě svěží novinka. Moc prima ti to píše… Budu si s radostí dočítat a představovat si, jaké to bylo, když já jsem tu v hospůdce ještě nebyl 🙂
Jo – a z té doby, kdy jsme se tu krátce setkali, srdečně pozdravuje vodník Katzenjäger ze Štramberka (wave) Díky moc, a třeba s tou „tvůrčí krizí“ zase zatočíš! Uctivá poklona rovněž Anežce Šejbalové.
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Nathan Goldstock se necítí dobře a zajde proto k lékaři. Lékař ho prohlédne a přikáže mu donést druhý den moč. Nathan donese druhý den velkou láhev moči. Lékař moč analyzuje a sdělí mu, že je všechno v pořádku.
„Mohu si od vás zavolat?“ ptá se radostně Nathan Goldstock. „Jistě,“ přikývne lékař.
Pan Goldstock vytočí číslo a křičí: „Tady je Nathan, Róso! Já jsem zdravý, ty jsi taky zdravá a Sigi je taky zdravý. A vyřiď matce, tetě Sáře a strýci Moricovi, že i oni jsou zdraví!“
(coffee) Přeji všem přítomným hezký večer, klidný spánek a čtěte si WWWéčkoviny. (wave)
Tak nevím, jestli nemáš chybu ve jméně – mně to tak připadá, že se měl jmenovat Nathan McGoldstock (nod) . A doufám, že Sigi je kocour (chuckle).
Příjde skot za doktorem a říká:
„pane doktore musíte mi předepsat nějaké léky na chamtivost. Ale hooodně!“.
(whew) Tak já nevím, v mém archívečku mám to jméno tak jak jsem ho napsal. Jo a Sigi může být skutečně kocour. (chuckle)
No, a když jsme u těch doktorů, tak jeden z ordinace.
U gynekologa: „Čekáte dvojčata, paní. Chcete znát jejich pohlaví?” „Ne, chci se nechat překvapit. Jen mi řekněte – jsou stejná?” „Ne.”
Malá anketa: Kdo dnes strávil nad WWWčkovinami více než hodinu (horní hranice neomezena) ?
🙂
Přišla jsem na to až teď, ale nepochybuju, že na to dojde…
Vřelé díky všem. To je RADOST!
Chichi, Renátko, podle toho, že na Zvířetníku skoro nikdo není, tak bych řekla, že jsou v tom všichni. Musím přiznat, že i já. (blush)
teď jsem to „vypla“ – že musím taky udělat něco jiného… Ale o moc déle než hodinu to zatím nebylo – jen jsem vše projela – občas se začetla, zavzpomínala… Velká neteř Bětuška, která vyšla někde u naší přerostlé Betuše… spousta textů se mi rovná do souvislostí vzniku….
Je najednou vidět, jak hrozně služebně stará jsem (chuckle)
Děkuju moc za krásné čtení. Baba zabukistka v úctě
Kaa, WWW, Kadlusi a fšici – jeden obrovský dík. Všichni už všechno řekli, jás si teda budu jenom číst a číst.
Díky 🙂 fšem.
Zas mizim za buk (wave)
Pridavam se k zavislakum. Rikala jsem si vcera vecer: a nebudu a nebudu to cist, mam termin odevzdat nejakou rozpravu v praci. A cetla jsem – a nebylo to, za co mne plati. (chuckle) . Dnes jsem doma, abych praci dokoncila, papiry po celem jidelnim stole. A co jsem delala rano? Cetla WWW.
Moji milí, moc děkuju za pozitivní ohlasy – vždyť kdyby se člověk nepodělil, bude všechna ta práce hrozně nevyužitá 🙂 A měla bych uvést na pravou míru: mnoho povídání je staženo z blogu pana Kadluse, bez jeho existence bych nebyla schopná je posbírat – můj podíl je spíš v přechování, uspořádání, korekturách a obrázcích. Jsem moc ráda, že se vám líbí tak jako mně. A kromě toho byla tahle práce vesměs mnohem zábavnější než to, co jsem měla doopravdy dělat (jako třeba psát disertaci; taky chudák JJ si asi myslí, že jsem na ni dávno zapomněla, když se pořád neozývám, ale myslím na tebe, ba i pracuju tím směrem!)
Á, tak to jsem nevěděla ani já, milá Kaa. V tom případě se musím omluvit panu Kadlusovi a musím sem napsat, že mu patří poděkování za „oháčkování“ původních textů bez nabodeníček.
Panu Kadlusovi určitě patří velké poděkování.
Povídání jsou z různých zdrojů – něco jsem onabodeníčkovávala a tuším tenkrát i pro blog posílala, něco jsem opravovala později sama a něco jsem kopírovala z blogu – ale rozhodně existence blogu všechno výrazně usnadnila, takže komu čest, tomu čest.
To je skvělé, Kaa! Doufám, že sem ještě koukneš, protože já jsem hrozná osoba a s vysokou pravděpodobností jsem na tebe zašantročila mail. Tak se mi prosím ozvi znovu včetně identifikace :o).
Děláš samé skvělé věci! Jednak tenhleten výběr a jednak jsi zřejmě nezanevřela na mě a mé kritické a rýpavé poznámky. To je dobře. Tak napiš, až budeš mít dojem, že je ten správný okamžik. Budeme obě moudřejší, zkušenější a bohdá se i dílo podaří.
Tohle je krásné se dozvědět. Všem zúčastněným na této akci díky!!! To je fantastické.
A milý WWW mám u tebe děsné dluhy, to budu teď zaneprázdněna posloucháním tvých vyprávění, tedy vlastně čtením a čtením a čtením.
Jů, to bude prima čtení. Ale nenakouknu! Dokonce to ani nestáhnu, protože to bych musela zkontrolovat, jestli se to otevře a to by byl malér hned. Tuhle jsem v okamžiku jarně nemocenských depresí otevřela Zvířetnickou kroniku a jak to dopadlo. Deprese fuč a zbytek dne taky. Tohle by bylo stejný.
Hm, z pokoje, kde mají spát dvě děti se ozývá řehot, asi je tam půjdu trochu spořádat, nebo zase usnou až ve čtyři a ven se už nedostanem a to by zrovna dneska byla škoda.
Kaa odvedla neskutečný kus práce – vlastně velkou většinu ještě PŘED vznikem nápadu předložit WWWčkoviny Zvířetníkům… po pravdě si to asi ani neumím představit, jak několik let(?) poctivě sbírala a schraňovala
díky!!!!
Kdo by řekl,že je to takový rozsáhlý dílo.
Díky všem zúčastněným, WWW za paměť, nevšední humor a šikovný ruce, Kaa za schraňování, kreslení, sestavení atakdále, Kadlusovi za první sebrání i ikonu a Vave s Bedou za rozhýbání akce znovuzrození. Jejku, jak já se těším na počtení, tam budu pečená vařená.
Díky moc za tahle pohlazení.
Tééééda! (y)
Báječná novinka! Děfčátka jste hvězdy. (*) (*) (*) Díky.
WWW doufám, že chytneš konec nitky a budeš pokračovat!?! 🙂
No, jako Yga. Úmysl počkat na doma nevyšel a nakouknutí jedním vočkem se poněkud vymklo, nemůžu se odtrhnout.
Jak už dřív řečeno, wéwéwéčkoviny jsou půvabné, duši hladící, nezaměnitelné a pro mne ještě umocněné krajem rodným.
Díky autorovi! Díky Kaa! Smekám před tou spoustou práce, dělané s velkým citem. Jo a prima obrázky!
Samozřejmě dík patří všem zúčastněným!
Tak se přidávám k postiženým..nevydržela jsem a ne a ne se od toho odlepit….. všem velký dík..je to víc než čtivé… (h)
Na Zvířetníku jsme nebyla, když WWW hodně psal. Aspoň to dočtu 🙂 Díky zúčastněným!
Jsem slaboch, chtěla jsem číst až večer. Neodolala jsem a vyhledala Brixe. Brix zapříčinil to, že jsem se přihlásila na Zvířetník a přestala být zabukistou. A teď tady bulím 🙂 A mám radost 🙂
dalmi,taky tu bulím……
Vy jste mi udělali velikánskou radost. Komu poděkovat víc? Milé dvojité trojité, nedalo se na Tebe zapomenout, ale šmudlikovala jsem tu jen zlomek toho, co nastřádala Kaa. Veliký dík. Jupí, Zvířetnický svět je nádherný. (sleduješ WWW, ani jeden smajlík. Ale kdyby bylo na mě, tak jich tu je velikánská řada.)
Já to věděla – JÁ TO VĚDĚLA, ŽE NEMÁM ANI NAKUKOVAT! Už jsem na dvacáté straně, jak WWW dostal facku, protože dal mat panu Karáskovi. Tak to teda ne, soudruzi, s takovou ten kapitalismus nevybudujeme (chuckle) .
Dotaz – kdo kreslil obrázky? Mně se líbí – jednoduché a jasné (clap) .
Úžasné obrázky kreslila Kaa, asi jsem to nenapsala v článku dostatečně jasně, moc se omlouvám.
Radost! Velká radost! Jinak se pocit, který teď mám, nedá nazvat.
Děkuji moc. Kaa je úžasná a předvídavá, Vave cílevědomá a WWW dokonalý vypravěč. Děkuji všem a moc se těším
Milí Vave, Bedo, Káá, Dede, Kadlusi a ostatní, co se podíleli – já Vás všecky miluju (nejvíc ovšem WWW, ale to se o mně ví (chuckle) ).
Ještě jsem neotevřela a v práci radši ani neotevřu protože to bych se asi neodtrhla (jak se dobře znám (wait) ).
Nebo – že bych očíčkem nakoukla (tmi) … jen dva prstíčky si ohřejeme a hned zase půjdeme … Schválně, do kdy vydržím?!
Fantastická práce… opravdu klobouk dolů, milá Kaa. A že já o takové práci něco vím. (inlove)
WWW, je to radost tě číst, je úplně jedno, kde se do knihy ponořím – vždy mám problém přestat 🙂
Šikovná je Kaa. A to jsem ji dala košem i já – opravdu je času nějak málo a tak ilustrace jsou sice ve stádiu nápadů, ale jestli dojde k realizaci…
Obrovský kus práce (nod)
Ráda bych ještě poděkovala panu Kadlusovi za souhlas s použitím jeho původní autorské ikonky – banneru, přes kterou se k WWWčkovým člověčinám dostanete.
Dede a Andymu pak děkuji za to, že ikonku dali na nahoru, hned pod odkaz na Český rozhlas Hradec Králové.
Kdybych nemela blbej deadline, tak uz si v tom ctu. takhle jsem si precetla jenom pekny uvod od WWW. Fantasticka idea, a te prace – Kaa – jsi vyborna. A vubec diky tvurcimu tymu. Zviretnici nezklamou.
Ach! Ani nevím, komu mám nejvíc poděkovat. A tak děkuju úplně nejvíc Kaa za tu práci mravence na kostele a hlavně za ten nápad – archivovat si WWWčkovy kecy. A pak taky nejvíc děkuju Vave, že to celé uvedla v život. A milý trojitý dvojitý, ty s námi žij dál. Jo, a taky dík, milý WWW!
Protože WWW nemá rád smajlíky, tak se jich zdržím. Ale jinak bych se tu tlemila na celý kolo!
Renáto, s dovolením se pod tebe přilepím, když už jsi to poděkování tak hezky vystihla. Na Zvířetník jsem přišla až později a povídání WWW neznám od samého začátku. Budu mít co dohánět. Odkaz na Kaa fotky mám už od dříve uložený, jsou to profesionální nádherné fotografie (však vyhrály i do zv.kalendáře).