„Krále hrají ti druzí“ říká stará divadelní moudrost. Znamená to, že krále na jevišti dělá králem hlavně to, jak se k němu chovají ostatní. Jak je zahrán král jako takový, vlastně není tak moc důležité. Je to velice zajímavá myšlenka.
A napadlo mě, že něco podobného platí i pro hrdiny ve skutečném životě. Hrdinu totiž nedělá hrdinou to, co vykonal (někdy je to obdivuhodné, jindy výrazně méně), ale to, že ho za hrdinu považují všichni ostatní.
Historici ostatně často boří mýty, které se okolo hrdinů vytvořily. Někteří hrdinové vůbec nežili, činy řady dalších jsou mírně řečeno poněkud problematické. Velice dobře je to vidět na hrdinech novodobých, zejména ve Spojených státech.
Tam byl hrdinů nedostatek: jednak řada těchto novodobých hrdinů žila v devatenáctém století, takže se toho o nich dost ví. Jména jako John Brown (ano, ten co zřel, jak černý muž pod bičem otrokáře žil), Billy the Kid, Jesse James označují lidi, kterým by se ve skutečném životě bylo rozhodně lepší vyhnout.
Jejich opěvovanou dobrotu půvabně charakterizoval Jaroslav Žák: „říká se o něm, že bohatým bral a chudým dával, ovšem podobá se pravdě, že si něco strhnul na režii“ a Zdeněk Rytíř v jednom písňovém textu cynicky dodává: „bral bohatejm, koneckonců chudej nic nemá“.
A naopak, řada lidí ve svém životě vykonala činy veliké a statečné, jen se o nich neví. Bůhví, kolik takových prošlo dějinami, aniž zanechali nějakou stopu. Měli špatné PR, po hrdinech zrovna nebyla poptávka nebo se na ně jednoduše po pár letech zapomnělo.
A tak ono kluzké označení „hrdina“ ulpí zpravidla na někom, na kom se prostě určitá skupina lidí jednoduše shodne, že to pro ně hrdina je (pěkně to dokládá výraz „národní hrdina“). Nic víc k tomu potřeba není.
Na závěr jeden případný citát z Bertolda Brechta: „Nešťastný národ, který nemá hrdiny. Nešťastný národ, který je potřebuje.“
Napsáno po pročtení (a protrpění) několika internetových diskusí týkajících se Jana Palacha a bratří Mašínů.
OT: Jestli jsou nejake palce na podrzeni, tak prosim. Moje a Chetova kamaradka a Chetova hudebni partacka po asi 30 let je ve spitale po mrtvici. V sobotu mela nejake divne priznaky, problem se postavit a zavrate. Tak ji vzali na pohotovost, kde ji rekli, ze asi ma problemy s uchem. Poslali ji domu, vyspala se na to, a rano mela celou levou pulku tela nehybnou. Ti debilove na pohotovosti tu mrtvici zmeskali. Dnes jsou leky, ze kdyz se to naordinuje do tak trech hodin od priznaku, tak se to da vetsinou zvratit. Kathy ma 60 let jak ja, nadherny hlas a velmi dobre hraje kytaru. To CD, co jsem kdysi par Zviretnikum dala, tak ten krasny hlas tam je Kathy s Chetem.
To je opravdu škoda, že nebyl zákrok ihned. Budu na ni myslet. Moc.
(h) je ještě poměrně mladá, to rozcvičí. Musí !!
Hano ! Myslím na vás na všechny a držíme kamarádce všichni. (y) (h)
My taky (h). A co si o těch pohotovostních doktorech myslím, to radši nenapíšu :@
My taky. Tlapky i s drápkama. (y)
A na adresu těch pohotovostních doktorů se vyjadřovat nebudu, nebo by mi studem shořela klávesnice. (devil)
(y) (y) Věřím, že kamarádka to zvládne.
Hani, držím palce. (h) (y)
(h) Držíme palce.
(y) (y) (y)
Kathy držím palečky (y) (y) (y)
,aby to zvládla…a na debily bych podala stížnost!!!! (fubar)
Milá HanoW držím palce s vámi. (y) (y)
Bohužel se ženám nedostává stejné péče jako mužům. Je to tak na celém světě. Věřím že to Kathy přes to všechno zvládne. (h)
S tím bych souhlasil. Jen se neshodneme na tom komu se dostává lepší péče.
Hani, (y) (y)
Kathy, to zvládneš, držíííím!
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Přemlouvá katolický kněz varšavského rabína ke konverzi: „Víte – vy jste pořád jen rabín, ale jako katolík si můžete pořád polepšovat a stoupat – můžete se vypracovat třeba až na biskupa nějaké diecéze!“
„To maj dobrý – ale já jsem vrchní rabín ve Varšave, vědí – a myslej voni, že ta jejich diecéze
bude větší než Varšava?“
„Ale pak se třeba můžete stát i arcibiskupem!“
„Taky dobrý. Ale kouknou, v celým Polsku ze všech rabínů má hlavní slovo dycinky varšavskej rabín,
tak to je tak nastejno, nemyslej?“
„Ale pak se můžete stát třeba i kardinálem a nakonec
i hlavou celé církve – papežem!!“
„Taky dobrý. Ale mezi náma, poslouchaj, když maj Židi kdekoli na světě nějakej velkej a důležitej spor, tak kam jdou? Nakonec vždycky skončej u varšavskýho rabína jako nejvyšší instance.
V čem je ten jejich papež důležitější?“
Knězi dojde trpělivost: „Tak to už je vrchol – nechtěl vy byste se nakonec stát samotným Bohem?“
„Taky dobrý. Jednomu z našich se to koneckonců podařilo…“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný nedělní večer a pěkně se vyspinkejte. (coffee)
Myslím, že kněz měl pro rabína malou motivaci – pche, prý že papež! To je nic.
To v jednom nejmenovaném městě vylepil farář na vrata kostela takové vyhlášení, že každý žid, který se dá pokřtít, dostane pět set zlotých. Šel okol Mojše, pomyslí si „… pět set zlotých na zemi nenajdeš …“, vstoupí do chrámu a přestoupí na katolictví.
I navrátí se do lůna rodiny a sdělí novinu. A tu se hned na něj vrhne celá rodina od babičky po nejmladší dceru a všichni hned „Dej mi pár zlotých, potřebuju na to a na to!“ až to milý Mojše nevydrží a vykřikne „To jste celí vy, židi, jenom přemýšlíte, jak chudáka křesťana o peníze připravit!“
(chuckle) (clap) (wave)
K bohatému panu Tauberovi přišel šnorer o podporu.
Ale pan Tauber má své zásady.
Pravil: „Almužnu vám nedám, ale poskytnu vám příležitost si vydělat. Můžete pracovat u mě na zahradě?“
„Kolik platíte?“ „Křesťanovi dávám deset korun denně, ale vám dám patnáct korun.“
„Mám pro vás návrh,“ pravil, „Dávejte mi denně jen pět korun a za těch deset si najměte křesťana…“
To mi připomnělo taky jeden:
(*)
V jednom americkém městečku přemluvili křesťané svého souseda Žida, aby přestoupil na křesťanskou víru. Oni proti jeho víře vcelku nic neměli, akorát je děsně štvaly ty jeho opuletní páteční steakové grilovačky.
A tak jej v určený den doprovodili do kostela, kropili jej tam svěcenou vodou a říkali: „Zrozen jako Žid, pokřtěn jako Žid, dožije jako křesťan.“
V pátek se těšili, jak bude pokoj od té zakázané vůně hovězího. Ale ouha – zase dobře naležený steak. Tak se houfně seběhli, aby mu vytkli prohřešení proti půstu a vidí: Žid kropí steak vodou a říká k tomu: „Zrozena jako kráva, upečena jako kráva, snězena jako ryba.“
(*)
Ono se řekne, přestoupit na křesťanství, ale co to stojí peněz (i když dostanete těch pět set zlotých (chuckle) ).
To taky Ábeles přestoupil a že by si měl domů pořídit krucifix. I zajde do prodejny sakrálních předmětů a kouká po těch křížkách. „Tak tento je za sto zlotých, tento za sto padesát a tento za dvě stě,“ ukazuje prodavač krucifixy v různém provedení a z rozmanitých materiálů. „To je peněz, to je peněz … a co by stál ten bez toho atleta?“
Jůů, tolik úžasných židovských! (chuckle) (clap)
S těmi přestupy je to opravdu všelijaké,
To takhle Daniel Abramovič Chwolson židovský profesor, konvertoval za carského Ruska k řecké pravoslavné víře. Když se ho pak ptali, zda to udělal z přesvědčení, nebo z prospěchářství, suše odpověděl:
„Přijal jsem křest, protože jsem pevně přesvědčen, že je lepší být profesorem na císařské akademii v Petrohradě než učitelem v židovské škole ve Vilně.“
Jé, ty jsou 😀
Dneska je jeden lepší než druhý.
Tak ještě jeden:
Malinký Benji Kohn, největší lotřík a vybijokno v dědině, dospěl do věku, kdy měl zahájit povinnou školní docházku.
Za dva dny ho dovedl rabi, že ve škole vyrušuje, spolužáky pokouší, celou třídu rozvrací. Tak ho Kohn vzal a odvedl do další židovské školy. A zas.
Když už chudák Kohn nevěděl kudy kam, zapsal synka do křesťanské školy. A za týden, že prý s ním chce mluvit řiditel. Tak Kohn jde a čeká, jak mu dítě zase ze školy vyrazí.
Ale ředitel jde k němu a že prý chce v pololetí odměnit syna zlatou medailí za píli.
Tak Kohn přijde domů a ptá se Benjamina, cože ta změna. „Tati, tys neviděl toho přitlučenýho chlápka naproti dveřím? Ti křesťani se s nikým nemažou!“
(clap) (wave)
OT – ale právě se hodí, neb zrovna kvetou pampelišky.
Hrabošila jsem ve svých recepisech a padla na PAMPELIŠKOVÝ MED:
Pampeliškový med
Potřebujeme asi čtyři sta květů pampelišek, dva citrony a dvě kila cukru. Květy pampelišek nasbírané v čistém prostředí zlehka prosprchujeme. Vložíme je do hrnce, zalijeme dvěma litry vody, přidáme citrony a dáme vařit. Od začátku doby varu vaříme ještě dalších patnáct minut na mírném ohni. Odstavíme a necháme 24 hodin louhovat. Výluh přecedíme, pampelišky vymačkáme. Přidáme cukr a vaříme ještě hodinu až hodinu a půl, až se med začne táhnout. Potom jej nalijeme do skleniček. Med se doporučuje při léčbě chronických bronchitid a astmatu. Můžeme jím sladit kaše, nákypy, ovocné knedlíky a podobně, samozřejmě také čaj nebo pampeliškový med užívat jen po lžičkách.
OT!
Vsem pritomnym i nepritomnym matkam z velke rodiny Zviretniku preji ke Dni Matek hodne stesti a trpelivosti s detmi, at uz dvou-ci ctyrnohymi! Drzte se holky!!!
(f) :* (wave)
Milý Borku děkujeme. (bow) (inlove)
A velké přání matkám a matkám matek i otců, prapramatky nevyjímaje. (h) (h) (h)
Díky !!! (wave)
Dobrá ráno,u nás pod Hostýnem leje a leje už od večera. (rain) (wave)
V Čekyni lije už druhý den v kuse. Vybavuje se mi děda Komárek z filmu na Samotě u lesa…. (wasntme)
Na Tanvaldsku lilo včera a předevčírem, dnes je pěkně třeba u Vás bude pěkně už zítra. Včera v dešti jsme se poflakovala tak dnes za slunce musím sedět u pc a makat. Dobře mi tak 🙂
Mne sa vybavuje p. Hrušínský z filmu Rozmarné léto – Tenhleten spůsob léta zdá se být poněkud nešťasným .
Ono už je léto???? :O
I v Götebořicích poslední dny prší a sem tam i leje a dokonce jak praví pan Kemr v roli dědy Komárka….. Tak to taky. (rain) (rain) (rain) Ale musím přiznat že mezi (rain) a (rain) vysvitne sem tam i (sun) Dnes ovšem vyjímečně je město přehozeno tmavě šedou dekou a nevypadá to že odpoledne bude deka odhrnuta. 🙁 ;( Kdo by ji taky mohl odhrnout. :O
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Slůňo vstává, ptáci řvou, stromy kvetou… je hezky (nod)
Tady je mokro, trochu mrholí. To aby nás nemrzelo, že jedeme domů.
V Praze slůní o 106, vyhodila jsem ven prádlo a peru další, tak doufám, že se to nepokazí.
Xerxová, jsem moc ráda, že je Kosatka prohlášena „za zdravou a dravou“. 🙂 (h)
Přeju všem krásný den. (h)
dneska jsem vyrazili na Viničnou cestu Jizerkama – čerstvě narašenými bučinami. Paráda – sice jen na hoďku – ale bylo krásně a hlavně Beta si to užívala jak zamlada. Nekulhala, lítala, klusala, tryskala, brodila bažiny v příkopech vedle cesty, hlodala klacky… A hlavně se vrátila k autu ve stejně dobrém stavu jako když jsme vyráželi (nod)
No vida, vyladíte to (f) !
JUPÍÍÍ vy jste šikulové a Betka největšejší šikula. (inlove)
už to asi bude stále jako na houpačce – někdy to půjde líp, někdy hůř. Ale zatím to jde a to je důležitý (nod) A mrcha se stále směje a dělá kraviny. Hlubokou jsme po tom úterním „záchvatu“ zrušili, ale jinak moc režim neměníme. Prostě byl víkend a tak se ráno muselo ven. Řvala jak pavián u snídaně „že užžžž musííí na výýýléééét“ (chuckle) A tak jsme jeli.
Asi si přečetla ten e-mail od dozího pana doktora, že ji máme nechat blbnout, že ji stejně nezměníme…
Vím o někom, kdo fakt není hrdina.
Melly.
Ten pitomec ještě nepochopil, že se smí čurat na zahradě, ale rozhodně nesmí čurat doma. (Chodí na starý futon, kde spával ten kluk řemeslník, co mi tu pomáhal. Původně mu to provedla na vztek, teď… nevím.) A když se na ni člověka zlobí, ten pitomec to ještě zazdí tím, že si omluvně učůrne. Je shcopná se takhle propracovat přes celou místnost. Což zejména v místech s už položenou, ale ještě povrchově neupravenou dřevěnou podlahou je na vraždu.
Ale lepší se, například už ví, že je rozumnější přijít, ať řvu, jak chci.
Bod pro je, že nezdrhá.
Panejo, ať ten pes dostane rozum dřív, než o něj já přijdu! 😀
Pokud z ní nakonec přece jenom bude dobrej pes, bude hrdina. Protože když jeden vyroste z normálního, chtěnýho a celej život milovanýho štěněte, a zvládne být normální pes, je to v zásadě standard. Ale když jeden zažil stádium nemilovanýho a v kotci zavřenýho štěněte, a stejně se dopracuje k normálnímu psovi, je hrdina, jelikož těch strachů, co musí překonat! A té důvěry, co si musí vybudovat, přestože mu celá dosavadní zkušenost říká, že je to sebevražedný riziko!
A ten pes to stejně nějak dovede.
Láskou.
Protože ať jí nadávám, jak chci (a že to dovedu, zvlášť když ten pitomej futon tepuju už třetí den po sobě – to jí čtu levity celou dobu, co to šmudlím), stejně mi pak večer donese hračku a lehne si mně k nohám.
A to je pokrok, a velkej.
Máme se od nich co učit, řekla bych.
Io,
kup za 150 korun sprchovací umělý závěs -ne igelitovej, takovej pevnej z polyesteru a dej ho na ten futon, jen si ho budeš muset upravit jako natahovací prostěradlo nebo k němu přišít tkaloun, případně sucháč…ten neproteče…řekla bych ti kup inkontinenční podložku,al eto je za 500 a potřebovala bys dvě na střídačku….tenhle závěs když osprchneš, je za 3 minuty suchej….
jen bacha na rozměr, dělají jednu délku a dvě šířky, potřebuješ ten 180 na 200, 150 šíře je málo…
učúrávat může z radosti nebo ze strachu, případně bych nešchala zkontrolovat psí podvozek..co kdyby…
Io – nic nekupuj, já ti pošlu. Dej mi přes Hadopasi adresu kam a zítra ho hodím na poštu.
Já to nejdřív zkusím normálně zastlat do Záhořolože. Tady je pořád ještě stavba, tudíž provizorium, věci zdaleka nejsou na svých místech. Možná když ten futon nebude *tam*, nenapadne ji tam chodit.
Pokud to očichám a i po Savu a Koralanu zjistím, že je to nepoužitelný, tak to rozkuchám a spálím, je to koneckonců bavlna, ta hoří, a stejně jsem to nakonec chtěla vyhodit.
A když nepomůže ani jedno, tak řeknu. 🙂
Já jsem kupovala dětské přebalovací, ty větší, když už to bylo s Doníkem moc špatné a neudržel se.
Io, tak to budu mít taky hrdinku. Jinak Sisska dělala totéž, udělala jsem přesně to, co radí Sharka – igelit na to starou deku, deka se vyprala a bylo. Dneska už to neudělá a ke dveřím mě vyžene, když se náhodou zaberu do práce a nevnímám signály. Tak držím pěsti, ať se daří a posílám podrbání oběma holkám.
Všem krásnou sluníčkovou neděli.
Všichni, co máme útulkáče, máme / budem mít hrdiny. 🙂
(Zvláštní, že v bytě to nedělala – to bude prostě schválnost na tu jedinou věc… Jenže fakt je, že tady je mnohem horší s nima jít ven, kupodivu, tady totiž nevenčí nikdo – v dědině jsou 4 psi, s naším příchodem se počet zdvojnásobil, a po cestě od nás k lesu bydlí jacísi Brňáci, co mají starší kočky, a ačkoli kolem nich držím holky u nohy a ačkoli holky ty jejich kočky ignorujou, tak ty kočky šílej a ti lidi šílej taky – mají přístup „hlavně nevychovávat, chudinky ubohý“… no a v lese zas není proč značkovat, že ano, takže holky z toho mají guláš. Musím zjistit, kudy tady vede ta pejskařská stezka, co tu někde je. Vsadím se, že bude dobře dva kilometry odtud.)
Io, nám ta socializace Luxíka trvala 2a1/2 roku. Doma tedy nečůral, to ne ale ty strachy odbourat a srovnat si v hlavičce různé věci. Máme ale jiný problém, nemůže chodit na volno, strašně ho lákají srnky. Je srandovní jak ho srnec provokuje. Chodí přes silnici na louku a ,,štěkne“ a Luxík vystartuje ke plotu a zaštěká taky. Sotva Lux přestane, srnec štěkne znovu a takhle se to opakuje alespoň dvacet minut. Pak, že zvěř není chytrá.
Taky jsem se zamyslela a jen tak BTW jsem koukla na Wiki a tam říkají asi tohle : Dle řecké mytologie je hrdina postava, která ztělesňují klíčové rysy dané kultury.
Hrdina má obvykle nadlidské schopnosti nebo idealizované charakterové vlastnosti, které mu umožňují chovat se neobyčejně a konat významné skutky („hrdinské skutky“), díky kterým se stane slavným.
No ale pro mně je hrdinou jak ten hasič, kterého voláme s důvěrou, když si zaklapnem dveře,sundá nám kotě ze stromu a odnáší nás při povodních či ohních,ať už je nám 80let nebo 18.
A pak taky je pro mne hrdina Karel Čapek, který zůstal vždy slušný a rád by to tak viděl i druhých.
A hrdinou je i ten malý vystersovaný kluk, co zůstane sám uprostřed lesů s dědečkem, kterému už pomoci není a zvládne to . Zajímavé zamyšlení. Díky!! (h) (wave)
Tož tak nějak. (whew)
PavleŽ „A tak ono kluzké označení „hrdina“ ulpí zpravidla na někom, na kom se prostě určitá skupina lidí jednoduše shodne, že to pro ně hrdina je“ to je přesný. Díky za myšlenku a její rozvinutí.
U hrdinů záleží na perspektivě nahlížení – kouknu-li na osudy třeba českých letců v II.svět.válce. Já je vidím za hrdiny, stát je měl za zrádce v době když odešli, jejich rodiny za riskéry(nevím jak to nazvat, ale muselo je děsit to ohrožení, pokud by na to okupanti přišli), pak i se vrátili, kratičce je měl za hrdiny celej národ,pak pro změnu za lumpy, když vrchnost nakázala a ty kteří neskončili v lapáku a zdrhli za co?
Hrdinství? hrdina?…hmmm.
Možná že se člověk stává hrdinou po tom co dokázal překonat strach něco udělat. Skočit pro tonoucího, zachránit někoho z hořícího domu atd., nějak se mi hrdinství pojí s dobrým činem někomu pomoci někoho zachránit i když se záchrance vydává v nebezpečí a může sám špatně skončit.
Ale také se mi jeví jako hrdinství když dotyčný nedá dopustit aby lež vítězila a té lži se postaví, třeba lživému režimu a to i když ví že momentálně nemůže zvítězit, že protivník má moc ho zlikvidovat.
Myslím opravdu že jde o překonání strachu.
Já se bojím, jsem nadmíru opatrná a nikdy se nevystavuji nebezpečí, nechodím nikam kde nějaké nebezpečí může číhat. Vétšina sportů mi přijde nebezpečná pro možnost zranění se. Nechodím ani do velkých shromáždění lidí. Možná že je to proto že mne společnost (vlastně to byli moji rodáci) jednou ze společenství vystrčili. A tady mne zdejší společnost nikdy nepřijala. Prostě stojím stále trochu vedle, stojím mimo.
Ale někdy dojde k nějakému vyhrocení situace a já zapomenu na to se bát a začnu jednat s naprosto chladnou hlavou. Třást se začnu až potom když jsem zařídila co bylo potřeba. Ten strach jsem tedy nepřekonala, ten tam stále je. Takže hrdina ze mne nikdy nemůže být a nikdy nebude. (shake) 🙁 (tmi)
Jedno bojovnické přísloví říká, že člověk, který se ve vážné a život ohrožující situaci nebojí, není hrdina, ale šílenec.
Hrdina podle tohoto přísloví sice strach má, ale nenechá se jím zaslepit.
Šílenců jsou prý plné hřbitovy, zbabělců plný týl a těch pár statečných by správně mělo rozhodovat bitvy. 🙂
To přísloví pochází z doby, kdy se bojovalo chladnými zbraněmi, takže člověk viděl soupeři do očí. Jak a jestli funguje i dnes, to nevím. 🙂 Ale aplikovat se dát bude určitě.
Zrovna jsem dočetla knížku o životě Věry Pilařové. Je to naopak přesná ilustrace toho, jak ti okolo dokáží udělat z šestnáctileté spolehlivé partyzánské spojky, která nikdy vědomě nikoho neudala, konfidentku gestapa zodpovědnou za smrt čtyř a zatčení dalších nejméně dvaceti partyzánských pomocníků. A proč? Protože skutečného viníka, kterým byl politický komisař partyzánské brigády, bylo potřeba po válce postavit na piedestal… Je mi z toho hodně smutno.
Takže, i když nenípodvaadvacátý, jeden vtip jako ilustrace toho, jak se dělá hrdina. Měl by být slovensky, ale raději nebudu předvádět, co jsem ze slovenštiny zapomněla:
(*)
Při vzpomínkové akci na výročí SNP vzpomíná partyzánský velitel na členy svého oddílu:
„A největší hrdina byl Pavol. Ještě teď ho vidím, jak se řítil z tohodle kopce přímo proti nepřátelskému tanku, v běhu odjistil granát a za křiku „Za stranu! Za lidi!“ pod něj vběhl a tank zlikvidoval. Čest jeho památce.“
Jeden z partyzánů se nakloní k druhému a říká: „Ty, Mirku, to se mi nějak nezdá. Já stál blíž než velitel a zdálo se mi, že jak Pavlovi ujely nohy, tak jel s tím odjištěným granátem z kopce a řval: „Zasraný náledí!!!!!!!!!!“
.“
(*)
Jojo, ještě jeden vtip – i když, jestli to nakonec nebyla pravda.
„Dědo, a proč letos nejdete na výroční setkání partyzánů?“
„Ále chlapče, vždyť já ty nový partyzány už ani neznám.“
tak jsem JJ počítala,jak dlouho znám tenhle půvabnej fór o SNP…. a zjišťuju,že od roku 1976…. jéžíšikriste!!!!
To jsem ho ještě neznala, to mi byly čtyři (blush) .
já byla ve třetí třídě a nesměl ajsme ho nikde říkat (blush)
Od rána přemýšlím nad definicí hrdiny, ale ničeho jsem se nedobral.
Jen snad toho, že bez zbabělců by nebylo hrdinů.Ale to ví asi každý.
Nechám si to do rána projít hlavou.
Betí pohled na uplynulý týden:
http://drporkert.com/dogy/images/beta/0513/index.html
Po úterním odpoledním „záchvatu“ se vyspala a od večera už se chovala zcela normálně. Občas řádí (skoro pořád), občas pajdá (pokud to před tím přepískne s pohybem). Energie má na rozdávání. Dneska jsme ji vyvezli na chvilku do lesa – kde aktivně průzkumničila ve strmé stráni tak, až „ztratila nohy“… ale našla je a došla k autu a nastoupila v pohodě. Hlavně že vybíráme široké pohodlné měkké cesty – a dáma leze mezi žulovými skalisky…
Teď tu seděl děda s babčou a děvenka se předváděla, zakusovala mě, lovila hračky, žebrala chlebíčky… takže byla prohlášena za zcela zdravou a dravou.
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Rabín a katolický kněz se baví o vybírání peněz v kostele, tedy o jejich následném dělení.
„Já,“ říká kněz, „namaluji na zemi kruh, stoupnu si doprostřed a všechny peníze vyhodím do vzduchu. Ty, co spadnou do kruhu, odevzdám církvi a ty mimo kruh si vezmu pro svoji potřebu. Nechávám to rozhodnutí na Bohu.“
„To já také,“ souhlasí rabín. „Já vyhodím peníze do vzduchu a ty, co Bůh chce, si vezme a ty, co chce dát mně, nechá spadnout na zem.“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný sobotní večer a hezké sny. (coffee)
Jééé JoVoo.
Já vo spadlých penězích nevím skoro nic.
Akorát , jak ten chlap klečí nad kanálem , vybírá drobný z peněženky a hází je tam.
Strážníkovi , pak vysvětluje, že mu spadla do kanálu koruna, k vůli koruně von že tam rozhodně nepoleze,ánžto není blbej, tak tam něco přihazuje, aby to stálo za to lézt do smradlavýho kanálu !!
(chuckle) Anežko, Ty jsi pěkné číslo.
A má recht, ten pán, stejně jako ta blondýnka, která se ucházela o zaměstnání a ptala se, jaký bude mít plat.
Šéf povídá: „Váš nástupní plat je 8000 Kč. Časem můžete mít plat 12000 Kč.“
Blondýnka: „Tak já tedy přijdu raději časem.“
To je něco podobného jako v tom zahradnictví.
Pan Feigel kupuje u zahradníka, kde je levněji než na trhu, okurku. Zahradník mu nabízí krásnou velkou okurku za deset pencí.
„To je moc, ale dvě pence bych dal.“ Za dvě pence mu zahradník nabídne malou okurku, ještě na záhonu.
„Tu beru! Zaplatím ji hned a přijdu si pro ni za týden!“
Teda to jste mi dal, milý Pavle Ž! (whew) Celý den se mi myšlenky motají kolem hrdinů a hrdinství. Je to hodně obsáhlé téma, které lze uchopit mnoha způsoby. Myslím ale, že u nás je hrdinství a vztah k němu, stejně jako spousta jiných důležitých věcí, silně deformováno dobou nedávnou, viz hrdinové socialistické práce.
Moje teta mi kdysi vyprávěla, jak se jedna taková hrdinka „vyráběla“ ve Velvetě. Po sovětském vzoru dělala rekord ve tkaní na mnoha stavech (nepamatuji si, kolik to tehdy bylo). Měla nejlepší a pečlivě připravené stavy, k ruce mechaniky a několik učnic, kteří se starali, aby nic nevázlo. Měla ty nejlepší suroviny – a ten rekord udělala a stala se hrdinkou.
Byla jsem tehdy ještě holka a tahle hra na pravdu byla jen dalším střípkem do mozaiky zobrazující svět, který mě obklopoval. Byl to rekord, ale vlastně to byl jako rekord. Myslím, že tenhle doublethink je něco, na co lidé truchlivě tesknící po „starých dobrých časech“ velice často zapomínají.
Ale to jsem se dostala od tématu hrdinství hodně daleko.
Nebo že by ne?
Ony ty dopingem nahoněné rekordy jsou běžná a dokonce už naprosto nezbytná praxe i dnes. Kdo nedlabe bobule, nemá šanci ve sportu cokoli významnějšího dokázat, takže nic nového pod sluncem. Dnes už je to jen o souboji, mezi dvěma skupinami výzkumníků. Ta jedna, co je vždy o krok dál, vymýšlí nové, neodhalitelné metody, ta druhá zase metody, jak ten neodhalitelný doping zjistit.
Už to tu v několika komentářích bylo. Pro mne byla skutečná hrdinka paní, která bydlela v domku naproti. Její muž, který se za války statečně prokousal několika koncentráky, když se vrátil živý, přijal místo, které před lety násilně opustil. Ekonom agrární strany. Jen pár roků. Pak byl pro změnu ten čestný chlap znovu uvězněn. Dlouho bez soudu, pak s děsivým rozsudkem. Když se vrátil do domečku, tak na nosítkách. Už nikdy nevstal. Ta paní vychovala bez naříkání 2 dcery a po návratu muže se starala o něj. Denně prala dvoje povlečení a spoustu dalšího prádla. Tenkrát ještě nebyly pleny a podložky na jedno použití. A kdyby i byly, tak by na ně neměla peníze. Jen díky dcerám a jejich manželům dokázala slušně žít. A ta paní nenaříkala. A její muž, který měl hlavu v pořádku, si s námi povídal. Těsně před jeho odchodem jsem od něho dostala (tehdy spíš jako štafetu, nebo doutnající uhlík) prvního Masaryka. Když se řekne hrdinství, vidím ty dva, kteří nesklonili hlavy.
Škoda, že k nim nezašel na návštěvu Krakonoš. Ten by toho pána dost možná dokázal zvednout z postele až by začal rozvíjet své teorie o přizpůsobení.
Myslím, že pan B. se potkal s mnohem exotičtějšími lidmi. Mně jednou dal životní lekci, když čelil „dobrým radám“ paní Z., která velmi pilně udávala Němcům a po válce soudruhům.
bejt přizpůsobivej by se do lágrů vůbec nedostal,PŘECI
Účel světí prostředky – známé jezuitské heslo. A síla vůle,vybičované naštváním někdy dokáže i zázrak. Pár takových případů by se v dějinách našlo. Takže pokud jste chtěl rýpat, tak se nepovedlo.
Moc krásné, děkuji, že jste tu vzpomínku napsala…
Myslím na ty dva často. Mám před očima jejich pravnučku a prapravnuky.
taky nepovažuju lvíčata za takovou tragedii 😛
co to je, kde to je???? to mělo být pod Zdenou b.p. pod Apinou
Bedo – odpověď je dole. Nejde o ten vlastní název oddílu. Osobně bych Lvíčata nepovažovala za tragédii, jen kdyby to byl opravdu nápad některého z mých spolužáků a ne předmět sprosté manipulace Soudružky vedoucí.
Myslím, že by bylo lepší i kdyby souška prostě přímo rozhodla.
S hrdiny, jako takovými, určenými historií, mám také trochu problém, jako myslím o něco níže Matylda. Pokud znám veškeré součinnosti, které k určení hrdinství vedly (záchrana lidského života s nasazením vlastního atd.) tak to potom hrdinství uznávám.
Předevčírem, za krásného počasí jsme nachodili po nádherné, liduprosté, květnové krajině nedaleko Černé Hory pár kilometrů, odkaz na fotky je tady:
http://dig.rajce.idnes.cz/Udoli_Lube
záááááááááávidím to sluníčko!!!! tady už několik dní šedá deka občas proložená deštěm ;(
Alex, tradičně krásné fotky a nádherné prostředí. O.T. nemá náhodou Rony v předcích kolii?
Milá Mařko víš že mne to taky napadlo?
Milá Alex, to byla zase krásná procházka a krásně zkomkumentovaná. Děkuji.
Vůbec tohle jaro jsem se s vámi Zvířetníci něco naťapala a ani jsem tu svou zanícenou patu namáhat nemusela. 😉 (clap)
Mě to napadlo podle špičky nad očima, ocasu a nožiček, určitě tam nějaký předek kolií musel být.
Dobrý námět k úvaze. Základní otázka zní: kdo nebo co je hrdina?
Německý voják za II. sv. války pro nás hrdinou nebude, kdyby holýma rukama divizi rozprášil a na uši se při tom stavěl. Z nepochybně obětavého kanonýra Jabůrka máme spíš srandu, na rozdíl od Meresjeva – komunisti nekomunisti. „Oběť“ Jana Palacha, přiznám se, mi připadá natolik osobní (nebo abstraktní?), že na ni kritérium hrdinnosti ani nejsem schopen přiložit. Na rozdíl třeba od bratrů Mašínových, kteří osobně hrdiny nepochybně byli, ale teď, když je hotovo, si zdaleka nejsem jist, že jejich osobní hrdinství nepřineslo naší planetě víc škody než užitku. Že se o tom dodnes debatuje, znamená jediné: nejsem v tom sám.
Asi je opravdu klíčové, zda je dotyčný člověk za hrdinu považován. Aby byl, musí být jeho čin nesamozřejmý, obětavý a v souladu s většinovou představou dobra. Že se vyskytnou třeba hasiči, co zachrání někoho z hořícího domu a skončivše popáleni v nemocnici, řeknou „Vo co gou, je to moje práce“… No, to už je jeho problém, že se nemá za hrdinu. Za sebe jen doufám, že nebudu muset zjišťovat, zda hrdinou jsem či nejsem.
Nevím, jak se mluví o hasičích a hrdinství, tak si vždycky vzpomenu na tu aféru kolem sousoší hasičů ze Světového Obchodního Centra (http://www.snopes.com/rumors/memorial.asp)
já zase toto
http://static1.businessinsider.com/image/505b2d60ecad04257e000012-1688-2439/fireman-cat.jpg
Já jsem hrdinou nikdy nebyl a dělám vše pro to, abych jím být nikdy nemusel. Je lepší být živý srab, než mrtvý hrdina. A pokud jde o Mašíny: Oddělat omámeného a svázaného člověka, byť to byl sám vládce pekel, žádné hrdinství není.
No, nic jiného zrovna od vás ani nečekáme.
Tak to jsem rád. Ostatně i kdybyste čekali, bylo bi mi to putna.
A teď to zkuste napsat pěkně pomalu ještě jednou a zkuste to bez chyb.:)
Nebýt srabíků nemuseli by hrdinové často nastavovat krk. Takže jděte do háje krakonoši… (flex)
Srabíků? spíš blbů, kteří se pokoušejí dělat něco, na co nemají, viz tragedie vodáků na Moravě. Stačilo mít nafouknuté plovací vesty, dávat víc pozor a mohlo to dopadnout mnohem lépe. A jsem docela zvědav, jak bude vysvětlena ta nehoda na Mánesově mostě, kdy řidič nějak zablbnul a srazil do Vltavy manželskou dvojici. Oba jsou mrtví, paní sice vytáhli živou, ale zemřela v nemocnici a pána našli včera na česlích elektrárny na Štvanici.
V tomto s váma souhlasím – to k druhým dvěma řádkům. Co se týče prvních dvou řádků – nu, to je otázka přístupu, každej má nějakej.
Já mám s hrdiny celoživotní problém, tak nějak jim úplně nevěřím. Navíc označení hrdina- mno, spíš bych věřila na hrdinský skutek. Protože když jednou někdo udělá něco skvělého, tak je potom hrdina, i když to jinak je darebák až na půdu? Často si pak lidé vyberou jen to, co na svém“hrdinovi“ vidět chtějí.
Jo a taky jsme v poslední(dost dlouhé) době silně alergická na všechny ty špatné zprávy. No a hrdinské skutky, pokud vůbec jsou, jsou obvykle spojovány s některou z nich. Nějak si ani nevzpomínám, že by se v médiích mluvilo o lidech, kteří dokázali něco skvělého, a přitom u toho nikdo neumřel.
Darebáci až na půdu odbvykle skvělé věci nedělají, takových případů nebude, myslím, mnoho. A to že se hrdinský skutek spojí se špatnou zprávou…inu, to už je v jeho podstatě. V idylickém prostředí nejsou hrdinské skutky příliš zapotřebí.
(tmi) Ono je to s těmi hrdiny někdy móc těžké. (whew)
Ptá se paní učitelka dětí: Děti, víte, kdo je to hrdina?
Hlásí se Evička: No, můj tatínek jednou zachránil topícího se chlapce.
Paní učitelka: No, ano, to je odvážné. Ale hrdina, ten pravý hrdina, ví to snad někdo?
Hlásí se Karolínka: Můj tatínek je hasič a nedávno zachránil několik lidí z hořícího domu.
Paní učitelka: To možná také ještě není ono. Ví snad někdo něco lepšího?
Hlásí se Pepíček: To můj dědeček bojoval za války na Dukle!
Paní učitelka: No to je ono, to je ten pravý hrdina!
A jak se dědeček jmenoval, Pepíčku?
Pepíček: Regimentskommandeur Schnittke, paní učitelko.
Tohle je tak trochu OT, ale tento vtip mi to připomenul.
To jsme si měli „zvolit“ název pionýrského oddílu tak, jak to Soudružka vedoucí potřebovala. Viz Pionýrka, která tu před časem vyšla.
Soudružka vedoucí usoudila, že náš pionýrský oddíl by se měl nějak jmenovat. My jsme navrhovali různé názvy – Koťata, Štěňata a kdoví co všechno ještě. Soudružka vedoucí pořád jen říkala: „Tak toto jsem zrovna neměla na mysli, je to ještě jinak.“ Nakonec jeden kluk už docela znechuceně řekl: „Lvi“ Načež Soudružka vedoucí zaplesala: „No, už to skoro je. Jenže vy nejste dospělí, jak se říká mláďatům od lva?“ My celí znechucení – lvíčata. A Soudružka vedoucí: „No vidíte, žee jste na to přišli. Tohle jsem chtěla. Tak se oddíl bude jmenovat Lvíčata!“ A my znechucení a uondaní jsme se nikdo nezmohli na odpor.
Bylo nám 8 let a srážka se Soudružkou vedoucí vlastně byla první politická zkušenost našeho života. Ale všechno zlé pro něco dobré. Už v osmi letech jsem pochopila, že s takovou společností nechci mít nic společného.
Tsss, to jste ještě dopadli skvěle. Když já byla ve věku, o kterém píšeš, tak by souška určitě dokormidlovala k Pavkovi Korčaginu (clap)
U nás už naštěstí nešlo o Pavku Korčagina, ale tady šlo o to znásilněné myšlení malých dětí. A už je jedno, jak jsme se nakonec jmenovali. Soudružka vedoucí si nás dokormidlovala, kam potřebovala bez jakékoholi zájmu o ty děti, kteřé jí byly svěřeny. Ve mně navěky zůstalo to, že ona nás manévrovala tak dlouho, dokud nedosáhla svého. Tahle naprosto nepřístojná manipulace ale nakonec byla jedna z věcí, které jsem si nadosmrti zapamatovala a nikdy neodpustila. A jeden z těch střípků, díky kterým jsem se čemukoli, co jen trochu zavánělo nějakým aktivismem, vyhýbala obloukem.
Chyba a to zásadní. Nemůžete mít nic společného se společností ve které žijete. Pokud nemáte možnost odejít jinam, a ta tehdy, až na vzácné výjimka nebyla, byly dvě možnosti: Buď se šprajcovat a oprávněně si nést následky, nebo se přizpůsobit. Hlupáci se šprajcovali, chytří se přizpůsobili a nejen, že přežili, ale vytvořili si skvělé předpoklady k pohodlnému životu i v současném režimu. Ono je to o tom, že v jakémkli společenství, ať už je to národ, nebo přírodní biotop, platilo, platí a vždy bude platit, že kdo se nepřizpůsobí, zahyne.
Ale vždyť my víme, že vy jste chytrák co dokázal minulý systém beze zbytku využít. Nemusíte nám to neustále opakovat.
Jen nevím co vás drží ve vzpřímném stavu … páteř to nebude.
Jendo, (handshake)
Jendo! Lip se to vyjadrit vskutku nedalo!
(wave) Jendo, za Tvoje vyjádření ke krakonošovi dávám jedničku s třemi hvězdičkami.
Hezky (y)
Nic. Udržím se sám. Vždy jsem byl nezávislý a vždy jsem si svou nezávislost dokázal uhájit. Takže jsem ZDŠ absolvoval, (1955 – 1963) bez toho, že bych byl v Pionýru, učiliště beztoho, že bych byl v ČSM a na školu jsem se také dostal, i když o něco později, jenže jako vyučený s praxí jsem ji absolvoval levou zadní, k velké závisti a zlosti spolužáků protože jsem při studiu zvládal dělat melouchy a měl tím pádem velice slušnou životní úroveň. Celý život jsem dělal jen to, co jsem chtěl, jak jsem chtěl a kdy jsme chtěl, nikdy jsem nikomu nemusel lézt do zadku a také nelezl a nakonec si vysloužil důchod, který mi umožňuje prožívat spokojený podzim života. A banda zoufalců, bojících se vybočit z řady, je mi u zadku. Zítra si vyrazím na výlet na jižní Moravu, prostě proto, že mám chuť a 800 km autem je pro mne brnkačka. Začaly totiž kvést orchideje, katrány a včelníky, takže se bude fotit. e čtvrtek jdu na setkání kolegů z bývalého zaměstnání, jsem zvědav, co budou říkat na sadu A trojkových fotek.
A že sem tedy pořád lezete, když jsme vám u zadele? Asi nemáte moc kamarádů, co? Je mi vás vlastně docela líto – nic ve zlém.
Já bych to tak tragicky neviděl, ono pouhé shodnutí se docela určitě nestačí, přesněji řečeno ta shoda nevznikne jen tak ze vzduchoprázdna. Pochopitelně lépe se to extrapoluje u hrdinů z historie nedávné. Čím hlouběji do minulosti, tím je to pochopitelně více a více rozostřenější.
Ono je to s hrdiny těžký. I slovo „hrdinství“ je takový zajímavý pojem, který má mnoho podob. Moje představa hrdiny je taková … dost lidská. Jsem zvědavá na dnešní názory. Ale přímo mě zaujal první odstavec o králi. Mám dojem, že když se „král“ opravdu vyvede, tak mají „ti druzí“ zatracenou fušku, ho zahrát. (dance)
Zase moc pěkná úvaha, jistě na základě vlastního duševního utrpení 🙂
Od dětství k hrdinům přistupuju s podezřením: jak to, že jsou tak ušlechtilí a čestní a obětaví? Jak to, že neřeknou, co za to chtějí?
Protože někteří za to prostě nic nechtějí a u jiných se to chtění „nedochovalo“.
A jak by se vám líbila informace, že hrdina XY chtěl svým skutkem pouze zapůsobit na jistou AB, ta si skutků ani nevšimla a provdala se za pana MN, který jí obratem udělal dvě děti, přibral dvacet kilo, začal chlastat a občas AB, tedy teď už AN, po příchodu z hospody propleskl? 😉
To není ani tak o hrdinství, jako o lidské hlouposti. Moje manželka se s podobným individuem rozvedla a dnes se jen diví, kam dala rozum, když si ho tehdy brala.
Já bych věděla, ale ještě není po desáté večerní a Dede by mi to smázla (angel)
řekla bych, že Jenda mluvil o hrdinovi, který je hrdinou, aby udělal dojem na dámu svého srdce a ta dá přednost někomu kdo jí ubližuje. Ten druhý se totiž nesnaží dělat dojem ten rovnou manipuluje, ne zprostředkovaně (dělá hrdinu), ale přímo a houževnatě obluzuje a u holky co sama pro sebe nezná svou cenu uspěje pochopitelně dřív než někdo kdo se z povzdálí nakrucuje a čeká, že bude oceněn. To není o sexu sharko, pokud jsi tuhle věc nemohla popsat před desátou večer. To je o hlavě, výchově, naturelu a neschopnosti bránit se manipulaci. Funguje to i obráceně jedna holka obdivně a zamilovaně vzdychá pro svýho favorita dejchá a on si „vybere“ dračici co ho utáhne na vařený nudli.
odpovídala jsem Krakonošovi na příspěvek a sex mne teda vůbec nenapadl, spíš sprosté slovo 😀
Dovolil bych si zhruba ocitovat rytíře Falstaffa: Ó lásko, ty mocná čarodějko! Tvým přičiněním se člověk chová jako zvíře a zvíře jako člověk. Přesné znění už si nepamatuji, ale takhle nějak to bylo. A jisté jadrné české přísloví říká, že když je něco někde, tak je rozum v … Nojo, život tropí hlouposti a mýlit se, je lidské. Výsledkem u nás je, že na podruhé, před skoro třiceti lety, se zadařilo a moje nevlastní děti mne mají raději než vlastního otce.
takže se někdo poučil z Krizového vývoje…. 😀
(a bod pro Vás, uhodl jste přesně, co mne napadlo)
Tak teď už rozumím tomu, jak s vámi může někdo vydržet.
Omyl, madam. Každý člověk je příliš složitá a komplexní záležitost, než aby mohl být posuzován na základě několika řádků v nějaké diskusi. To, že někdo občas napíše něco, co není v souladu s většinovým míněním rozhodně neznamená, že je vyvrhel (a naopak).
No vždyť vy si to vždycky nějak zdůvodníte, že?
Navážu tak trochu na Xerxovou – jakmile v českých sdělovacích prostředcích čtu nebo slyším slovo celebrita, otvírá se mi kudla v kapse. (punch)
Ovšem je to oprávněný pocit? Co vlastně o celebritách víme? Možná se lze poučit zde: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Celebrita (chuckle)
Přeju všem krásný den. (h) A k článku se ještě vrátím, až si to srovnám v hlavě. 🙂
Jůůů, to jsem pobavila, skoro jako u “ Ano pane ministře“.
Díky za odkaz. (wave)
Společnost potřebuje své idoly, potřebuje příběhy hrdinů, se kterými se ztotožní. Průšvih nastane, když héroa nahradí celebrity s příběhy absolutně nehrdinskými, ba často hodnými opovržení.
http://www.reflex.cz/clanek/nazory/50366/cyril-hoschl-konspiracni-teorie-myslime-v-pribezich.html
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Nemluví se o malých hrdinech všedních dní (a jsou), mluví se o „celebritách“. Nemluví se o malých vítězstvích všedních dnů, mluví se o pár vyvolených sportovcích. Není to dobře.
Je fajn vědět, že se něco povedlo, že není vše černé.
Neprší, jdem na procházku.
Omlouvám se za nepatřičné OT, ale ony ty sobotní a nedělní diskuze stejně sklouznou jinamkoli.
Dodnes si pamatuji, jak coby dítko neinformované a rodinou v této oblasti neformované jsem se doma otázala, kdo to byl Palach, a co mi bylo zodpovězeno – a tou odpovědí nechci autora ještě víc deprimovat.
Lidi. Kleknul mi počítač. Snad a doufám, protože na nový nemám, to bylo špínou, potažmo přehřátím, tak jsem TO včera rozmontila a odprašnila a od té doby TO někdy jde hodinu a někdy tři a někdy samovolně vypne ihned a jen doufám, že (někdy) nevybouchneme.
Takže vysílám záložní palce (y) (y) pro výše zmíněný případ.
Cabárceno nenavštívili jen Bob a Bobek, ech – chci říci jen Bobek a Žďánský – ale i například autorka přiložené fotogalerie. Ať Vás minimojátko, s vysokou pravděpodobností skutečně holčička minimojinka, při víkendu potěší.
http://vinettou.rajce.idnes.cz/7.5.2013_-_MOJKA_A_MOJATKO_CABARCENO/#
Držím palce, at technika vydrží. A leckdy není třeba měnit pecko, stačí vyměnit nějakou vnitřnost.
Nemám chechták ani na technika, ani na náhradní díly: buď to vydrží, jak to je, nebo – nevydrží.
Právě mi přišel nedoplatek 2,700 za elektřinu. Když škudlím, jak se dá, a na všech ostatních službách (plyn, voda, teplo) jsem zásadně v přeplatcích, tak tomu prostě nerozumím. Máte někdo podobnou zkušenost?
No, to se škudlením na ostatních „energiích“ nesouvisí, prostě domácnost elektriky sežere moc. Máte rychlovarnou konvici? Ledničku? Pračku? Mikrovlnku? Televizi? Počítač? Víc počítačů? „Hudební skříň“ ? Atd? To všechno šíleně žere, i kdyby jen něco z toho jste měla. A těšme se, bude hůř, o moc hůř („obnovitelné zdroje“…)
Ledničku jsem loni na podzim vypnula a dosud nezapnula. Používám jen počítač a jen televizi a settopbox a jen malou lampičku na čtení. Zukrutnila jsem vše, co se dalo, Pů, díky tomu, že do místností svítí pouliční osvětlení, v noci na záchod chodím potmě. Neperu, neluxuju, nežehlím, neholím se a nefénuju se častěji než jednou do roka. FAKT!!
Nasadila jsem absolutně šetřící živočichopřežití, vypínám vodu, vypínám plyn, je to prostě nesmysl, aby mi spotřeba, i jen imaginárně, stoupla, a ještě tolik stála.
Ve všech ostatních spotřebách se šetření vyplatilo a sklízím přebytky.
A na to se ptám všech – máte také tak zvýšené platby?
Tak to jste to fakt šeredně osekala, to koukám…pak tedy ještě záleží na výši zálohy.
No, vybrabčím smlouvu, pročtu si ji, a pokud budu moci, podám výpověď. Ovšem také podám reklamaci – je to prostě celé nesmyslné. Akorát všem údajům ve faktuře nerozumím a než hrabat na netu, doufala jsem, že mi někdo poradí zde.
To je těžké, hlavně proto že máme asi každý jiného dodavatele a jiné výše záloh, jinou spotřebu. Obecně asi jediná možnost, juknout do smlouvy, juknout na hodiny a zkusit si to spočítat sama, pak případně podat tu reklamaci. Jen se bojím že podaná reklamace obvykle nemá odkladný účinek na splatnost nedoplatku, to nevím…
Ono stačí zvýšit základní paušály, (pronájem měřidla, poplatek za distribuci, platba za jistič), a můžete se třeba ušetřit; platíte totiž ne za spotřebu, ale za nehorázný luxus, že jste připojen(a) k rozvodné síti. No nedivte se, někde se ty stovky milionů na platy vedení ČEZu, členů dozorčích rad a dalších papalášů vydřít musí. A když lidi šetří, tak jim zvedneme paušály, protože my na ty své miliony máme nezadatelné právo! A komu se to nelíbí…
Máme, (a pilně používáme) všechno. Jenže: LED LCD TV – 45W (úhlopříčka 100 cm) Lustr s pěti LED žárovkami – 5 W. Mikrovlnka jede max. 20 min. denně a na max. střední stupeň, rozhodně je to hospodárnější, než klasický sporák, ať už plynový, nebo elektrický. Hudební skříň má max.25 W, když hodně řve, tam je spotřeba přímo úměrná hlasitosti a rychlovarná konvice je opět levnější, než klasický vařič. Takže loni jsme měli zálohy 600 Kč/ měsíčně a přeplatky. letos jsme od poloviny února přestali odebírat elektřinu, protože si ji umím vyrábět sám a zdarma. (patentová přihláška je v řízení) a za dva až tři roky, až budu měnit auto, přestanu kupovat i pohonné hmoty, agregát pro pohon elektroauta už mám nvržený.
Od poloviny února mi elektroměr stojí a hlavní jistič je vypnutý. V pondělí byli odečítat stavy měřidel plynu a elektřiny. Byli jsme na Slovensku, takže zatím nevím, co se dělo, ale na vyúčtování jsem docela zvědav. Loni jsme měl přeplatky.
Čím víc spotřebitelé šetří, tím víc dodavatelé zdražují. Přece si kvůli tomu, že se někdo chová ,,zodpovědně“, nesníží zisky, že? A protože správná kapitalistická ekonomika nesmí stagnovat, natož klesat, bude se zdražovat dál a pořád. Jediné řešení je, odpojit se od vody, plynu a elektřiny,svítit loučemi, (svíčky i petrolejky jsou drahé), vařit na ohýnku a vodu chytat do nádob na volném prostranství, Je ovšem otázka, jak dlouho bude trvat, než tohle všechno Kradousek zdaní.
V tejto súvislosti si spomínam na jeden socialistický vtip, keď pracovník písal list Husákovi a žiadal o zvýšenie mzdy o 27 Kčs. Už si presne nepametám, ako to bolo, ale viem, že bývali v jaskyni, obliekali sa do kožušín z divých zvierat, topili a svietili si drevom z lesa, pili vodu z potoka, jedli raz denne guláš a 4 rohlíky a aj tak im k životu chýbalo 27 Kčs. Pomaly spejeme k tomu istému.
Pomalu? jak kdo. Dvě třetiny obyvatel ČR už dospěly.
Zvláštní. Proč se potom ČR umisťuje tak dobře v různých žebříčcích chudoby v EU a ve světě? Podle tohoto například
http://www.inequalitywatch.eu/spip.php?article99&lang=en
máme nejnižší počet lidí žijících pod hranicí chudoby v celé EU.
Zřejmě je Kalousek všechny uplatil, abychom vypadali lépe. 🙂
elektřina? Bětulásková…jak staré máš všechny spotřebiče , co používáš, kolik jich nevypínáš? Hodně ti může žrát lednice, pračka, sporák,i ten počítač ve finále…nebo používáš nějaký infrazářič ?
nesnižovali ti zálohu oproti předchozí?
jo a ve finále-může být vadný elektroměr…vypni hlavní jistič doma-prostě je všechny vypni a pak se jdi podívat na svoje hodiny-elektroměr, on se bude ještě chvíli točit,dojezd bývá různej, ale jestli se ani do půlhodiny nezastaví,je vadnej……
To s tím elektroměrem sharko není marný, a ke spotřebičům Lásková psala, že lednici neužívá a řekla bych, že vaří na plynu. Vsadila bych na okamžitou reklamaci.A informaci směrem k prodejci, že okamžitě hledám jiného obchodníka.
A pokud Bětulásková koukneš tak výpočet plateb lze snadno provést na základě poskytnutých údajů od prodejce, my se vyptali na všechny položky, každý měsíc odečítáme spotřebu, pak provedem výpočet dle instrukcí (levný a drahý tarif, platba za eleměr, dph, a ještě jsou tam další položky) a zatím to vždy vyšlo.
Radko,
mě se občas nezobrazej všechny příspěvky, tak proto jsme se ptala na to,co už bylo řečeno..jenže já to viděla až po odkliknutí mojí odpovědi…. 🙁
on by stačil roční výpis..bylo by za čtvrtletí vždy vidět,zda je to stejné nebo to kolísá..tohle by musel být výkyv jako prase….
mě se tohl ejednou stalo také,byl to elektroměr, točil se, i když odběr byl nula!
Točí se všechny větráky? Obvykle nejméně dva … jeden ve „zdroji“ a jeden na procesoru, někdy je větrák i na grafické kartě. Prostě když to zapneš nezakrytované, točí se všechno co se točit může?
Hlásí to něco?
Pokud se něco přehřálo natolik, že se to poškodilo, byť částečně, je dobrá rada drahá a oprava rovněž. Ty časy, kdy se vadná součástka dala vyletovat a nahradit dobrou už jsou dávno pryč; z šestnátivrstvé DPS se vyletovat bez fatálního poškození desky nedá zhola nic. Počítačová střeva je nutno čistit preventivně a alespoň jednou za rok.
Tři větráčky, všechny se točí a co jsem se důkladně propucovala (dovnitř několik let nikdo nesáhl – mám to darované od kamaráda z jeho kanclu a špíny tam bylo něúrekom), tak je to mnohem lepší. No ale i tak už má toho plno za sebou a mít něco spolehlivějšího by mi prospělo.
Lásková, mně se to v naprosto stejném „režimu“ vypínalo a příčinou byl vadný zdroj (to není až tak zlé, i když zadarmo to není)
nedoplatek 2.700 je u tebe asi fakt blbost, ale ano – samozřejmě záleží na výši zálohy (jestli sis ji při očekávání úspor nesnížila na nějaké minimum – pro zajímavost, já platím 900)
Tolik? Já jsem platil PRE 750, teď platím (prozatím) ČEZu 590 a uvidím, co bude, až to sečtou a podtrhnou.
neplatíte Krakonoši nějak moc? Vždyť máte ten přístroj na výrobu elektřiny,tak proč u ČEZ tak vysoké zálohy?????
Zůčtovací období je jeden rok, čili od loňského května, tedy u nás. Takže vyúčtování bude za spotřebu květen 2012 – únor 2013, Rachot nastane až příští rok. Elektroměr i přípojku si zatím ponechávám, protože náhoda je blbec; zrušit přípojku je sice snadné, ale obnovení je velký a drahý problém, u mne by to znamenalo revizi elektřiny v celém bytě a výměnu veškerých rozvodů, (dvoudrátový hliník byse musel odstěhovat do Humpolce a místo něj by se musela dát třídrátová měď) a to v panelákovém bytě není nijak jednoduchá záležitost. Takže dokud nebudu mít 100% jistotu, že agregát má šanci aspoň dvacet let vydržet, budu zálohy platit, oni mi je pak stejně vrátí.
Nabízím řešení, poflakuje se u mně volné stolní počítadlo s Win XP, zaregistrované s nálepkou. (Čistá instalace) Procesor Celeron, Disky sice malé, (40 a 60 Gb) leč funkční, 2 Gb RAM, integrovaná grafárna, DVD vypalovačka. Bez periferií, ale ty máš ze starého a bylo by to celkem za „pěkně děkuju“. Stačí se domluvit kam to mám dodat. No na hry to určitě není, ale OpenOffice na tom spustíš a Firefox už tam je.
Spojení POLJzavináčSEZNAM.CZ.
U mne se poflakuje volný NB Umax, displej 17″ SW: win XP profi (nezavirovatelný, protože bez připojení na net), + Ubuntu Linux 10.10 včetně instalačních medií a Ubuntu manuálem. V Ubuntu je Firefox a Thunderbird, dále Skype, k Windows Ccleaner a pár dalších free aplikací, např. Libre Office. Baterie je sice přes pět let stará, ale stále má 90% kapacity, jen klávesnice bude potřebovat vyčistit. Je k tomu i brašna a samozřejmě adaptér, dám zdarma, stačí adresa, zastavím se až bych jel někdy kolem, jezdím po republice pořád, loni jsem najel přes 22.000 km. Dodám i s plackami pro instalaci driverů, takže případné problémy budou snadno řešitelné, jinak je to dokonale funkční a pod XP i linuxem čiperné. (procesor Athloon 64 bitová architektura). Mě to k ničemu není, tak ať to ještě někde udělá kus užitečné práce. A také k tomu mám inkoustovou fototiskárnu Epson Stylus Photo R 200 s dolévatelnými zásobníky a slušnou zásobou náhradních inkoustů. (tisk je o 80% levnější, než s originály a inkousty dodává Ekocolor poštou na dobírku, pokud by došly).
Krakonoši, díky moc, já bych raději stolní počítač. Třeba se ale ozve někdo jiný potřebný – bezpečně vím, že občas tu někdo lomí rukama, že mu kleká technika.
Tiskárnu mám dobrou, starýho spolehlivýho Samsunga, jen do ní postrádám náplň.
Takže se obrátím na Jindřicha a doufám, že Tvou nabídku také někdo využije.
jak je ctěná libost jenom mi není jasné v čem je stolní počítač lepší, než nadupaný notebook; to, co mám totiž není běžně prodávaná hračka pro puberťáky, ale plnohodnotná a výkonná pracovní stanice, mnohem kvalitnější, než běžný desktop. Ale jak chcete. A pokud jde tiskárnu, ten NB má šest USB 2 portů, takže by klidně utáhl obě, u mne kdysi tiskl na dvou tiskárnách současně a na každé něco jiného. Jinak ta Epsonka je kvalitní fototiskárna, na kancelářské věci používám laser. Všechno jsem to dal do výslužby jen kvůli tomu, že jsem potřeboval tisknout na A3 a fototiskárna pro tento rozměr byla k sehnání jen s drivery pro W7, takže se s ní svezl i nový NB, poskládaný na zakázku v Kanadě a úmyslně koupený bez předinstalovaného O. S., raději se neptejte, kolik stál. Win 7 jsem zakoupil zvlášť v jisté asijské zemi, kde krabicová ultimate verze vyjde na našich cca 160 Kč. Naštěstí na tu laserovku se mi podařilo sehnat pro W7 ovladač. Nové počítadlo zase pro změnu odmítá kamarádit s Win XP a s některými programy jsem měl dost práce, než se mi je podařilo znásilnit, aby pod W7 fungovaly.
To není nevděk, jen nezvyk, NB jsem nikdy neměla. No a přece si neřeknu o oboje. 🙂
Cestovat s tím necestuju, tisknu jednou za uherskej rok a stávající monitor mám 19″, což je pro mne mžouráka velmi pohodlné. Prostě pro mne je to až škoda, ty výhody bych ani neuplatnila…
Krakonoši, prosím napište mi na mail sharka.68@seznam.cz
kvůli tomu notebooku s linuxem…..
děkuju
Energetické OT, omlouvám se. 🙂
Tak po probádání posledních ročních vyúčtování jsem na to přišla – skutečně jsem spotřebu snížila a cena nijak extrémně nestoupá, oni mi zapomněli započítat 4 zálohy, kdy jsem doplácela složenkou nebo hradila inkaso na poslední chvíli. V tom připádku mám nedoplatek sotva 200 peněz, jen to zdokladovat, zareklamovat a doufat, že si ten nepořádek v platbách navzájem urovnáme.
Díky za rady a nabídky, ozvu se.
Tak tohle mi nehrozí, inkaso jde z účtu automaticky, s dodavatelem jsem dohodnutý na 22 den v měsíci, protože 20. mi chodí na účet důchod a přebytková rezerva, kterou si na účtu udržuji, to jistí. Navíc jsem si u ČEZu zřídil elektronickou kancelář, takže další sleva.
Člověče, vy mi dneska dáváte. Vás chci poznat osobně, jste hotovej Jára Cimrman!