Není snad nic lepšího v mrzkém lidském žití, než posedět u jemně praskajícího krbu, bez všech světel a hluku, jen tiše rozjímat v zšeřelém pokoji, s žaludkem plným báječného jídla, až po okraj doplněným hřejivým červeným vínem, s vědomím jsoucnosti blízkého člověka na dohled…
Plápolavé, měkké světlo plamenů vykresluje na perském koberci roztodivné tvary, zapaluji si tedy jeden ze vzácných holandských doutníků, (však krbový komín ten tabákový smrad snad stačí vytáhnout dříve, než mi má předobrá paní přijde vyčinit nevlídnou hubou), kouř doutníku se mile smísí s vůní hořícího dřeva, pes se zavřenýma očima a tělíčkem chvějícím se absorbovaným teplem, mi leží u nohou, připadám si jako feudál, jenž znaven veškerou svou světskou mocí, odpočívá po náročném dni.
Leč!…má neklidná mysl mi nedá pokoje a už uvažuji o dalším chutném a jednoduchém pokrmu, jímž oblažím tvou, milý čtenáři, obžernou duši.
Rád bych tě zahltil recepisy poukazujícími na nadívané husí krky, na bažanty, krmené pouze borůvkami a dušenými na okvětních plátcích orchidejí, specialitami, jako jsou slavičí jazýčky, marinované ve sto let starém portském vínu, nebo snad i rybami, chovanými po zbytek jejich života v jihoamerickém lamím mléce a marinovanými v šafránu se zlatým práškem…
Ne!
Dle svého zvyku, tě, můj milý, tolerantní čtenáři, nejprve oblažím nejapnou historkou, poté tě navnadím pozváním na něco speciálního, a pak tě dorazím nějakou zkazkou o svém trajdajícím, rozčepýřeném, dlouhoocasém, pšoukajícím pejskovi, s roztomilým kukučem a očima falešného hráče.
Těš se!
První intermezzo pomalu končí, ale další dějství hry, pojednávající o skřítkovi, který se usadil na schodech, o chuti vařit levně a s fantasií jídla která vzbouzí v ženách vášeň a v mužích chuť na… é… é… na pivko, pokračuje. Však uvidíme…
Propagation du poisson
Ano, tento poněkud honosný název je označení pro pouhou rybí pomazánku, která v dřívějších dobách byla považována za z nouze ctnost, neboť byla připravována z různých nepříliš chutných surovin a pamětníci vědí, že ani nijak zvláštně nevoněla… spíš zaváněla. Ať už byla součástí menu na pionýrských táborech, ve školních jídelnách či vojenských výkrmnách.
Ale přesto se tento skromný pokrm dá připraviti i tak, aby lákal vůní a uváděl slinné žlázy v horlivou činnost.
Rád ti, rozmilý a shovívavý čtenáři, to voňavé tajemství ochotně vyjevím, neboť důvod je prostý: po požití mé pomazánky můžeš líbat po francouzsku jakoukoli vnadnou ženu či dívku, a i ty zkušené po hlubším polibku nepoznají, zdalis jakékoli ryby vůbec pozřel!!!
Ha!
Protože každý fiškus, líbáním protřelý, ví, že nic nevadí ochotným dívkám víc, než dech po rybách smrdící. Česnek, pivo, ba ani uleželý sýr nezavrhnou, ale běda ti, když smrdíš jak čpějící káď, prázdná po prodeji vánočních jedovatých kaprů… Krleš! Co to tu blázním jazykem Matěje Broučka, nebo snad trocnovského Žižky?
Musím se tu svěřiti s úchylkou, která mě stále zavádí ke svaté Maří Dobromile, řečené Rettigové: miluji ten jazyk, kterým píše a tu krásu jednoduchých pokrmů, vůně, která se line z jejích prastarých recepisů a hlavně mě jímá stesk a bolest nad marností, s níž by se kdokoli sháněl po surovinách, používaných a doporučovaných v těch krásných, starých návodech… ach!
Přesto máme i ve staré Evropě pár míst, která neobtěžují moderní nudou, ani přehnaným přepychem a všudypřítomnou ubohou, za hudbu se vydávající kakofonií, kde se pořád dá sehnat kvalitně zakonzervovaná rybka, použitelná k přípravě pomazánky, vonící modrým mořem a z níž lze stále cítit slanou vůni chaluh a zlatý esprit slunce.
S oblibou používám uzené, konzervované ryby německé provenience, jejichž výrobci doposud v plné míře nepodlehli komerčním tlakům a nedbají úplně vzývání té odporné modly, zvané „svatý zisk”.
Některé druhy uzených herringů, nikdy ne v oleji, leč ve vlastní šťávě naložených, i tak vybrané sorty uzených makrel či sleďů a dokonce i jeden, dobře volený, způsob konzervovaných šprotů, ať už litevských nebo estonských, se dá použít na pomazánku, po které můžete líbat ruku i královně.
A i když použijeme česnek, nejlépe moravský nebo španělský, avšak nikdy ne čínský, zelenou cibuličku a anglickou hořčici, neodmítne náš polibek ani Sofia Loren.
Whisky se s opovržlivým frknutím klidí z dosahu mého čerstvě nabroušeného nože, neboť, jsa rodem šlechtic, rybami opovrhuje a feudálové, jak známo, smradlavé ryby neže… nepapají.
Jenže já tu mám dvě okrouhlé plechovčičky kořeněných kippers, neboli smoked herring fillets v nálevu, a chystám se s nimi zatočit ve skleněné misce a spolu s přísadami a máslem z nich vytvořit laskominku, nad níž zůstanou chuťové buňky štajf.
V neděli si často pouštím country od pana Bobka, začínám s obligátním Nedělním ránem, (v chodníku kvádrem žulovým), protože vím, že má unavená, předobrá žena má tento druh hudby moc ráda a evokuje jí časy, kdy byla mladší a bezstarostnější.
Jedno je však jisté: s jídlem žádné starosti mít nemusí, dokud má mně a mou neutuchající ochotu překvapit ji v nedělní ráno třeba i tou rybí pomazánkou.
Řekněte sami: jak často míváte snídani v posteli? Na podnose s květinou? Má předobrá, šťastná žena to mívá každý volný den… Horký čaj a neočekávaný dárek v podobě čerstvého, křupavého chleba s voňavým něčím, posypaným právě utrženým a nasekaným šnytlíkem ji vždy potěší.
K tomu hraje Johnny Cash, s vůní čaje a rybiček se mísí vůně mé kávy, pes neví, kde má hlavu, pobíhajíc z ložnice do kuchyně dává najevo svůj zmatek nad rozděleným stádem a vyjeveně poňafává. Je-li slunečno… lepší start do volného dne si nemůžeme přát. Než se však tento idylický příslib naplní, je třeba to lákavé jídélko připravit a proto se do výroby té pochoutky pustím hned.
Do skleněné mísy vyklopím dvě modrozlatě nalakované plechovky s uzenými rybími filety, (včetně asi tak půl deci nálevu), jemně nakrájenou zelenou cibulku, trošinku hořčice a přiměřený počet plátků pravého másla, hrubě mletý pepř a sůl dodám před zamícháním a vím dobře, že dvě malé kapky pravé worcesterské omáčky dodají té směsi žádaný šmak.
Špetička rudě zbarveného pepře z ostrova Cayenne povzbudí chuťové buňky k netušené aktivitě! Ah, kletě!… děl by Dumasův D´Artagnan při myšlence, že zapomněl na citron… ten je přeci důležitější více, než nějaké zatracené ryby!
A širokou jídelní vidličkou mícháním spojuji všechny ty dobroty v lákavou, slinné žlázy aktivující paštičku, (někteří nejmenovaní barbaři použijí mixer…ale to by bylo jen šedavé pyré), kterou pak láskyplně nanáším na tenké krajíce celozrného chleba.
Pro výraznější chuť je dobré přidat stroužek třeného česneku. S povrchem ozdobeným pažitkou a pár kapkami citronu nad takovou nedělní snídani není! Je to dostatečně francouzské a aromatické milý čtenáři?
Tak dobrou chuť při pocitu vzájemnosti a pohody volného dne.
(Pro navození správné atmosféry si nejprve pouštím píseň „Sunday Morning Coming Down” z dílny Johnnyho Cashe, otevírám postupně dvě krabičky uzených rybích filetů, slévám přebytečný sos do výlevky a přitom s částí téhož počítám do pomazánky, vložím do skleněné misky, krájím na drobňounko zelenou jarní cibulku, roztřepávám a přidávám hořčici, melu pepř a krájím citron, máslo, se kterým nikterak nešetřím, krájím na tenké plátečky, neboť jen tak se dá pohodlně rozetřít, kousek česneku a pár špetek soli tu krásu jen podtrhává a míchám jak o život!… na zahrádce pak škubu pár stvolů pažitky, kterou na jemno nasekám a sypu na chléb potřený tou pochoutkou… během celého procesu samozřejmě použiji svou bezbřehou fantazii při používání přísad, lásku k tomu, pro nějž to papání připravuji a hlavně radost a dobrou vůli!)
Dobrou chuť!
Jo, a nejlepsi kippers co jsem kdy mela byla tato znacka: http://www.amazon.com/Bar-Harbor-Natural-Kippers-6-7-Ounce/dp/B000J2DQJQ. Z Mainskeho zalivu, kde ryby a humri opravdu voni chaluhama a slanou vodou. Navic Bar Harbor je prekrasny – na pokraji Akadijskeho narodniho parku. Nedeste se nad cenou rybek, je to pro 12 konzerv. A pak se daji bezne koupit norske, a ty jsou taky kvalitni. Ty kupuju bezne, a kdyz to otviram, tak nase zvirena je nastoupena v kuchyni a dela koledniky – uz dlouhou dobu jsme nic nejedli, a jenom kdyby takovy kousicek odpadnul, tak budeme vdecni.
Borku, jeste jsem chtela rict, ze jsem rada za odkryti tajemstvi miminka opatrovaneho Whiskym. Zjevne (aspon doufam), bude Miss Betty mit do vybavy dobrou imunitu a mene alergii.
No…libaji se zridka, zato intenzivne! 🙂
Nedelame z toho vedu, zvlast dnes, ve svetle milyjonu fobii a alergyji. Je bajecna a zvlada to zatim skvele! (wave)
(y) (clap) (wave)
Hlásání z rysího doupěte. Na pohotovost jsme jeli na ORL, protože si Rysík stěžoval na ouško. Já myslela, že je to zbytečný a blbost, MLP trval na svém. Rysík je totiž fňuk a kňour, takže mu to obvykle nevěřím. (Tuhle jsem mu povídala pohádku o ovčákovi a vlcích, ale asi to nazabralo). Tak to budu mít na talíři příštích deset let nejméně. Rysík má zánět středního ucha, paní doktorka mu to propíchla a dala nám antibiotika. Ta samá, co jsem jedla tak před dvěma týdny, akorát sirup. Rysince stále jen teče očíčko, tak jsme ji teda nikomu neukazovali, ale ona trpí na ouška mnohem víc, tak čekám, v kolik pojedem s ní. Paní doktorky jsem se ptala, jestli ji chce vidět rovnou a nachtěla.
Milá karakal, chudák Rysík nebyl tentokrát ani fňuk ani kňour. To tak strašně bolí. Když jsem byla asi pětiletá stěhovali jsme se do dědova domu, byl tam při stěhování velký průvan a já dostala zánět středního ucha. Tatínek, který to v dětství taky zažil a byl proto silně nahluchlý, trpělivě u mne seděl a četl mi pohádky aby odvedl mou pozornost od bolesti. Dodnes si pamatuji obrázky z té knížky. Antibiotika neexistovala a tak se nechal bubínek prasknout. I já jsem byla od té doby lehce nedoslýchavá. Teď už to není jen lehce. (chuckle)
Doufám že Rysíkovi antibiotika rychle pomohou a Rysinka je nebude potřebovat. Jak já s ním cítím. Dej jim oběma ode mne velkou pusu. :* (inlove)
Vážení, všichni zde, ještě , že Vás mám. Dospěla jsem k názoru, že uklizečky a byrokrati jsou nezničitelný. Bum !
Pracuji, tedy jsem a nejen, že bflmpsvz ale taky rozpočty dle RTS,či URS,pravidla de minimis a ostatní výmylsy EU mne drtí a drtí, nicméně musím a také prokrastinace má hody neb nechutná práce ji plodí. Tož tak. Chcešli s vlky žíti, musíš s nimi výti. Drahá EU, dřív jsem zavezla na úřad slivovici a moráka a peníze byly, dnes popíšu tuny papíru a čekám kdo mně o peníze připraví.
Borku, díky za rybičky, my doma je oblibujeme a děláme téměř identicky. Ráno k snídani, či rychlá večeře, nemá chybu. Mňam, líbati dovoleno doma. (chuckle) (wave)
Píseň pro mořské vlky.
Sardele se votočí a velryba poskočí, tytyty,tytyty, neplavej mi u obočí. (chuckle)
Čím dál je to ke „zdroji“ tím víc lidí se cestou přiživí a aby to nebylo vidět, schovají se za lejstra.
Tak jsem už ráno chválila sezení u krbu s rybičkovou pomazánkou. Od rána leje jak o žních, tak je ta představa obzvlášť lákavá.
Jenže mě sem nepustil antispam, že prý 8+1 není devět, tak jen doplním, že u nás se do rybičkové pomazánky přidává strouhaný tvrdý sýr a vynechává se česnek 🙂
A jdu to zkusit odeslat 🙂
Ri, tohle se mi už párkrát stalo na notesu, myslela jsem, že to blbne on, mívá všelijaký mouchy.
No a já to posílala z mobilu. Ten má vůbec všelijaké nápady a navíc písmenka tak pod mikroskop 😀
Jo, Ri, mas pravdu. Jak jsem na cesneku temer zavisla, tak sem se mi nehodi.
O.T. vyúčtování za duben je hotovo. Je tam přehled placení za Křivonosku.
HŘÍŠNÍCI, HONEM PLATIT!!!! Už je to za pár.
je to přece až do šestýho!!!! já platila včera 😉 (blush)
Chválím 🙂 Ale víš, co jich je, co ještě nezaplatili (chuckle) …
Já taky posílala včera, ale až později večer, tak to asi dojde v pondělí.
🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂
Přijde chlap do baru a řekne barmanovi: „Jedno suchý Martini.“ Když ho dostane, vytáhne z něj olivu a kopne ho do sebe. Pak si řekne o další, zase vytáhne olivu
a kopne ho do sebe.
Takhle jich vypije patnáct a dívá se na hromádku oliv vedle sebe na ubrousku a říká: „Barmane, je to deset deka?“
„ Myslím, že ano, pane, odpovídá barman, proč se ptáte?“ „ Ale, manželka mě poslala pro deset deka oliv.“
(coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezký víkend. (coffee)
Chichi, Jovásku, ještě že ho neposlala pro dvacet deka. (chuckle)
Nevím , jestli jsem to už jednou nepsala,když, tak promiňte staré sklerotičce. (party)
Přijde seniorka k zubnímu lékaři a za každou opravu protézy mu na přilepšenou přidá sáček s oříšky.
Pan doktor je má moc rád a tak se ze zdvořilosti ptá seniorky,kde pořád ty oříšky bere. Pane doktore, ty jsou Toffiféé, nechte si chutnat. (chuckle) (rofl)
Jenny, ty vrahuuuuu
Já si právě strčila do huby jedo toffiféééééééééééé
Oříšek nechej pro dentistu. (rofl)
Dentistka drží pacientovi u pusy vrtačku a říká: „Pamatuješ si, jak si mě ve škole tahal za vlasy.“
Óóó, pomsta byla sladká, hihihi.
Aaaach, tu jsem dělala nedávno. Nedávám do ní máslo, ale mažu s ním ten chleba.
A tvůj výběr hudby je dokonalý (taky jsem v těch dobách bývala to… bezstarostnější 😛 ).
Borku, moc hezky se to zase četlo. Já občas v horkém létě udělám k večeři chlebíčky a někdy dojde i na rybí pomazánku, skoro jak ta vaše. V Americe jedna z velmi oblíbených pomazánek do chlebů je z tuňáka – „Tune fish sandwich“. Ta nám moc chutná, ale kupodivu ne na chlebíčky, ale opravdu jen jako sandwich. Odkapaná konzerva tuňáka ve vlastní šťávě (ale musí být bílý – white tuna) se vidličkou rozmačká a smíchá s trochou majonézy a tak lžící zdejší „sweet relish“. To jsou rozdrcené naložené okurky s cukrem, octem a kořením. Pak se otopinkují čtverečky bílého chleba, na jeden plátek se dá list salátu, namázne pomazánka a zakryje druhým plátkem. Vozíme to vždy s sebou k moři a když je udělám k večeři, sníme každý dva neb tři chleby.
Borku, takže to roztomilé usmívající se miminko, co se hubičkuje s Whisky u předešlého článku – to je vaše malá Bettynka? Gratuluji a máme tu hned o dalšího zvířetnického drobečka víc.
Že se vaší paní líbí Nedopovídky se vůbec nedivím, však já si také libovala a jak móóc.
A malou poznámečku. Jako snad každá řeč i francouzština má slova, kde jedno písmenko změní zcela význam. Takže ryba je „poisson“, ale když jedno „s“ vynecháte, máte „poison“ a to znamená „jed“. Jedno „s“ se vyslovuje jako „z“, dvě „s“ pak jako ostré „s“.
Ooo dekujeme za slova chvaly i gratulaci, miss Betty bude nadsena.
O poisson a poison samozrejme vim a o to vic me to lakalo k pouziti. Hezky weekend! (wave)
Jj, známý chyták na výslovnost: Poisson sans boisson est poison.
…ach ti francouzaci!…to je krasna hlaska! dik 🙂
Mily Borku, snidani v posteli jsem mela naposledy, kdyz jsem lezela ve spitale po operaci patere… 🙁 A jeste stala za ho…ubeles. Ale vlastne ja tu pomazanku z kippers delam leta temer stejne – vcetne toho masla a spetky cayennskeho pepre. Ten vlastne pouzivam hodne casto po spetkach. Prijde mi, ze zvyrazni chut jinych prisad, aniz by cokoliv pretloukla. Akorat, ze si ji delam sama pro sebe, protoze prednosta neji: sardinky, kippers, herinky, sardelky, neb se pry stiti tech kosticek. Ovsem na druhou stranu ve svem rodnem meste u Atlantiku si rad da tzv. rybi sandwich, nad kterym rozum stoji. To se vezme jakysi druh mensi rybky, ktera sestava prevazne z kosti, nektere velke a ostre, a rybka se vcelku usmazi. Pak se to soupne mezi dva platky naprosto bileho a naprosto mekkeho chleba(toustovy chleba je proti tomu tuhe pecivo), pomaze vydatne majonezou, pripadne i kecupem, nacez se to cele primackne dlani, takze z toho vznikne okamzity maglajz. Takto roznahnany vyrobek se pak zase rozlozi na prvocinitele, a prstama se z umatlane rybky lovi kousky masa mezi kostma. Jeste mi nikdo nevysvetlil, ze kdyz uz k tomu musi mit ten hnusny bily chleba, tak proc si tu rybku nedaji stranou, protoze pred primacknutim byla aspon kruplava, kteryzto efekt zcela zmizi po primacknuti. Prej je to tradicni. Uz skoro 25 let vedeme s prednostou diskuzi, kdyz uz jim to teda chutna, proc tomu proboha rikaji sandwich. (shake)
Mila HanoW – ten chleba i ten humus kolem je puvodem z Anglie, potazmo Irska- neda se to zr…jist! (blici smajlik), stejne jako countrymusic ci stepdance…tak to proste je a ja dekuju Unyji, ze povolila dovoz evropskeho chleba a dalsich produktu na Ostrovy! 🙂
Ne nadarmo se v jednom anglickem uslovi pravi, ze za kolonyjalnimi uspechy Anglie stoji kucharske umeni a krasa anglickych manzelek…vsichni chlapi mazazali radsi fofrem na more! (wave)
Rano delam machra a ted to sam zvojtim 🙂
MAZALI…samozrejme!
rybičkovou já uááááád 😛 … ale opakovaně jsem ji jedla s fakt velkými kusy (nikoli kousky) cibule a tak se mi to zprotivilo, že dělám něco jako karakalovic dětskou verzi – čmakuje mně i košiškám (h) (h)
na Hadech je hlásání o Andílcích (cat)
Bedo, proč nedostávám hlášku, i když mám u tématu zaškrtnuto, že chci info o nových příspěvcích? Nějak jsem si nevšimla dřív, ale asi co jsou Hadi nově, tak mi to nechodí. Nefunguje to všeobecně, nebo je u mne nějaký zádrhel? Nespěchá to, jen abych věděla…
Dík.
Jenom podotýkám, že mně chodí… nezašrktla jsem téma, jenom jsem v něm odpověděla. To pro Bedu, až bude hledat jádro pudla. 🙂
zkusím to prozkoumat – možná se to „nepřeneslo“ a je nutné to zaškrtnout znovu, ale nevím to
Ve dvě hodiny odpoledne, jsem zjistila, že má Rysík zvýšenou teplotu a zduřelé uzliny (stěžoval si, že ho bolí ucho, ale patrně ho bolí příušní uzlina). Do kolika má dětská lékařka v pátek? Do jedné!!! Od kolika má pohotovost? Od sedmi. A to nemluvím o tom, že jsme chtěli jet zítra ráno na chatu, po zimně poprvé na noc. (headbang)
Krom toho jim oběma od rána teče z očí, ale oba alergici, oba tam šmataj špinavýma rukama, tak jsem nepovažovala za nutné jet s nimi k doktorce. Je otázka, jestli by na něm dopoledne něco našla, za hodinu a půl mu podle mě ta uzlina poporostla, takže ráno hmatná být nemusela. Jo a jen tak mimochodem, pobolívaj mě asi uzliny, jen nevim, jestli opravdu, nebo už je to psychóza.
Zkus mu dát na krk zábal- mokrej hadr, igelit, suchej hadr- a pokud ta uzlina oplaskne, není třeba se zabývat pohotovostí.
Dík za radu zábaly znám, ale na uzliny jsem ho nepraktikovala. Vlastně jsem u nich nikdy naběhlé uzliny nezaregistrovala. Jenže asi stejně budem muset, Rysinka po odpoledním spaní vypadala jak ti andílci a čertíci, co je teď někde na Moravě zachraňujou. No ne uplně, ale musela jsem jí oko rozlepit a teče z něj hnus i nadále. Nevím, jestli by ophthalmo septonex stačil. Grrrr. No do půl sedmě je ještě chvíli čas, tak to zkusím s tím zábalem a skočím vedle pro čerstvé kapky do očí.
Na uzliny je tenhle zábal zlatej!
Jj, máš naprostou pravdu. (wave)
Můžu pod famózní rybí snídani v trávě či posteli jedno macaté OT? Za rychlopřeklad vděčíme gorilím diskutérům.
Ředitel zoologické v Praze – Miroslav Bobek
Gorilí samice , která se Cabarcénu nedávno stala matkou, je ve své rodné zemi celebritou a odtud také přijela delegace zoologů a novinářů, aby se seznámili s jejím mládětem.
Moja je v České republice nesmírně populární, říká Miloslav Bobek , a také tím vysvětluje svou přítomnost zde. Ředitel ZOO v Praze přijel do catabrjské parku, aby se seznámil s mládětem “své krásné holčičky” v doprovodu delegace českých novinářů , připravených uspokojit zvědavost tisíců fanoušku, které tato gorilka zanechala v zemi svého původu. Zoolog a propagátor vědy je autorem dětských vyprávění, v některých z nich je protagonistkou právě Moja, ke které cití silné citové pouto . “Moje děti s těmito příběhy vyrůstaly”
•Co vás táhne do Cabárcena?
„Přijel jsem se podívat na Moju a její mládě a to nejen proto, že to byla první gorila narozená v České republice a na Slovensku, ale proto, že je u nás velkou zvířecí osobností.
A jak moc je slavná?
Moja se stala populární díky programu “reality show” ve stylu Big brother , kde ale místo lidí vystupovaly gorily. V té době jsem byl ředitel jedné národní rozhlasové stanice a napadlo mne udělat parodii k reality show. Ohlas byl obrovský. Gorily byly každý den v televizi a jejich popularita stoupala. Ale také to přineslo prostředky pro realizaci projektů ve střední Africe in situ (ve volné přírodě) pro zachování goril.
Když vás Moja viděla, poznala vás?
Netroufám si říci, že poznala mou tvář, ale poznala, že mluvím česky a zareagovala tím, že mi ukázala mládě
Co jste se cítil?
„Jsem velmi šťastný z narození mláděte a vidět jej s Mojou je silný citový zážitek, ale i trochu smíšený pocit, protože tuto další fázi jejího života s ní přímo nesdílím , nežiju.
•A jakou cenu má pro Vás mládě?
Vysokou, protože jeho otec pochází z volné přírody a jeho genetický přínos je velmi cenný, ale pro nás má ještě další cenu, protože Moja bylo první mládě narozené na území České republiky tak je to vlastně již druhá generace.
A pro mě, nejdůležitější je, že Moja je součástí naší široké rodiny. Napsal jsem příběhy o gorilách , zejména o Moje. Moje děti je četly a vyrostly na nich . Jsme proto spojeni silným emocionálním poutem. .
Bylo hodně těžké vysvětlit veřejnosti odjezd Moji?
•Již dva roky před odchodem se začalo o odchodu psát a připravovat veřejnost na její odchod a trpělivě vysvětlovat , proč je její odchod nutný ( s dosažením plodného věkěu nemohla zůstat ve skupině , ve které jediný samec byl její otec) Velmi pečlivě se vybíralo místo, kam půjde a vybralo se Cabarceno. Přicestovala letadlem speciálně připraveným pro ni. U odjezdu Moji bylo víc českých novinářů, než , když poprvé přijeli Rolling Stones nebo papež.
A jak se přišlo na Cabarceno? Má dobré bydlení?
Převoz Moji do Cabarcena bylo to nejlepší rozhodnutí, které mohlo být přijato. Nejen že je tam dobré zázemí a expozice. Nad tím vším stojí hodnota profesionální kvality ošetřovatelů a veterinářů. A neméně důležitá je i kvalita gorilí skupiny . Rozumí si spolu velmi dobře a to je to nejdůležitější. Jsem moc vděčný.
•V Praze máte sedm goirl, včetně Mojiných rodič a jejich dvou bratrů Jaký je rozdíl mezi vaš expozicí a Cabarcénskou?
•Cabárceno je mnohem větší a má mnohem příznivější klimatické podmínky, které umožňují gorilám žít převážnou část roku venku . Naše gorilky tráví mnoho měsíců uvnitř z důvodu tuhé zimy. . Ve vnitřní expozici je rozdíl že naše připomíná africkou džungli a ta zdejší je praktičtější.
http://blogs.eldiariomontanes.es/vidadeestosanimales/
PodOT: Gorily ve Stuttgartu se stěhovaly do nového. Zatímco rodinu bylo nutné uspat, mrňata ze školky byla přenesena v náručí.
http://jdem.cz/2y5y3
Lenko,jsem moc šťastná, že víme o Mojence, je mojí srdeční záležitostí. Měli by tyto bytosti dostat statut lidí, chovají se mnohem lépe, než celé lidské pokolení a všechno co dělají má svůj důvod v přírodě.
Díky za vše. (clap) (inlove) (wave)
Díky, jsem moc ráda, že mám tyhle zprávy!
O.T – jsem si říkala, že by ta sakurka už mohla vykvést. Pohled na teploměr – právě ukazuje hezkých 6 stupňů (alespoň že nad nulou) – mi ale říká, že je asi rozumná, když kvítky drží zavřené (chuckle)
U nás děláme na opečený toustový chléb v toustovači rybí pomazánku z uzených šprotů, lučiny a najemno nakrájené kyselé okurky, trocha soli a pepře. Nálev z rybiček do pomazánky nedávám. Rychlá a zdravá večeře! (y)
Ha! Borku, připomněl jste mi baltické (estonské, litevské) šproty, nejlépe ty uzené. Z těch je pomazánka jedna báseň… Navíc u nás rybičkové pomazánky může celá smečka (jen sibiřský kocour Dalí krčí nos). Shodnu se s vámi v tom, že do nich nedávám pomazánkové máslo ani jinou podobnou hmotu, ale jen trochu másla – a pak samozřejmě ochutit… odpustím si ovšemť cayenský pepř, to by pro dcerenky přece jen bylo ještě trochu ostré. Nejčastěji hmota skončí na topince. A druhým nejčastějším „základem“ pro rybí pomazánku je u nás doma uzená makrela, alias uzenáč… Jestli já na to uzení nemám nějakou úchylku?
Díky moc za inspirativní, hebké a voňavé povídání o vaření, pozdrav vám i půvabné dámě s psíčkem (wave)
Mily Terro-pozdravy vyridim a dekuji!
Ja jsem na uzeny taky jako das, a ty sproty miluju. Jen je nekazim pomazankou…jen si je rozmatlam na cerstvej chleba s maslickem, pepr z mlynku a citron…ted mam plnou hubu slin zase ja 🙂 (wave)
Jaj, rybičková matlánka, to my rádi. Děláme línou verzi – pomazánkové máslo, tuňák ve vlastní šťávě (bez šťávy, ta patří do kočičí misky a na psí granule), trocha pepře, možná zrnko soli, kyselé okurky a malá cibulka. Toť základ. Vařeným vajíčkem a pažitkou zdobím namazané krajíce.
Ovšem kdyby mi Můj nejdražší přinesl šálek čaje a namazaný krajíc do postele, óóó to by bylo…..
Borku, líbí, líbí, opět, ale tentokrát mě to k tvorbě nepodnítí. Rybí pomazánky neže… nepapám. Kdysi v dávných dobách nějaký mamlasovitý závodojídelní poberta doplnil pár rybiček množstvím nahrubo nasekané cibule a od té doby šmytec! Neže… nepapám. Moje škoda, ale nelze. Ovšem i tak děkuji za poetické pojednání o této ehm.. maně nebeské.
Naprosto tě chápu… Podobný blok si kdysi dávno pořídila moje mamka, a bylo to nepřekonatelné. A taky za to, pokud vím, mohla nějaká vývařovna… Asi jsem měl v tomhle ohledu kliku, protože vinou školních jídelen živelně nesnáším pouze dukátové buchtičky s krémem (tedy, s tím, čemu oni tam říkli krém…), zato buchtičky s pravým šodó, tak ty smím 🙂 Z toho je vidět, jak je člověk v jídle vlastně konzervativní a jak dlouhá je chuťová paměť.
Veškeré rybišky s cibulou směruj sem! Vyměním za jakékoli houby, co by se mě mohly pokusit ohrozit na životě předstíráním své pochoutkovitosti. 😀
U nás vede pomazámka z uzené makrely: jedna vykostěná makrela, 1 lučina, 1/2 tučného tvarohu. Dobře promíchat vidličkou, při tom se objeví případně přehlédnuté kosti.
Mažeme na chleba a bohatě zdobíme nakrájenou cibulkou. Velmi jedlé. Cestou domů koupím makrelu 🙂 .
Skoro se mi chce říct, že bych nechtěla být v nedělní ráno v chodníku kvádrem žulovým, ale ženou, která dostane snídani až do postele 🙂
Borkovy mlsotníky jsou vážně balzám na duši (a mimo to rybičkovou pomazánku miluju!) 🙂 Děkuji, neb něco takového jsem potřebovala. Dělám konzultanta jedné kolegyňce, která musí za necelý týden odevzdat bakalářskou práci a jde mi z toho už hlava kolem 😀 Ta holka mě asi bude strašit i ve snu… (whew) No nic… Ještě jednou děkuji za zpříjemnění dne!
Ja bych ten zulovy kvadr bral. Jen tam tak ležííííí …
Chce se mi spát. Spát se mi co? Chce. Co se mi chce? Spát! Komu se chce spát? Mě.
No jo, když jeden protancuje celou noc … (chuckle)
Jak celou?!? Dyk jsme končili už chvíli po půlnoci! Ve čtvrtek.
Dobrá, ve středu ve dvě a v úterý taky.
Ale ty náááásledky.
Já to věděla! Nojo, mládí nevybouřené (chuckle) (dance)
Jo … mládí … jasně.
Teda to je zase napsáno, uplně vám ten vztah k vaření závidím.
Rybičkovou pomazánku dělám ve dvou verzích. Buď s máslem, cibuličkou, případně kyselými okurkami a spol., nebo „dětskou“, která je pouze z pomazánkového másla a rybiček. Chutnají mi obě, takže v poslední době máme častěji tu dětskou verzi. Rysík má mořské ryby předepsány od doktora (bolí ho nožičky jak roste, on je docela dlouhej a natahuje se rychle), tak se snažíme. Ale pomatlánku moc nebaští, i když někdy to na něj sedne a cpe se rovnou lžičkou z misky. Zato kus ryby na přírodno na pánvi, nebo pečené v troubě, to pomalu zvětšuju množství na porci a pořád na mě nějak nezbývá. Baštěj to oba nadšeně. Což mi připomnělo, že tento týden ryba ještě nebyla. Tak možná zaběhnu do obchodu a bude ryba.
V rodině se tradujou pro tyto účely tzv. „rybičky“, což byl kousek chleba vykrojenej vykrajovátkem ve tvaru ryby (či jiném), namazanej máslem a na tom kousek olejovky. Prostě úplně obyčejná věc, ale hezky podaná a pojmenovaná 😉 .
vhodné OT: kdybyste měli cestu okolo obchodu Levné knihy, zajděte a pohledejte tuhle kuchařku: http://www.levneknihy.cz/testoviny-ryze-a-jeste-mnohem-vice/d-125434/
co recept,to fotka..a cena přímo luxusní..79 korun a vše prudce jedlé…vhodné pro mladé kuchařinky a kuchaře, ale nejen pro ně…
jáááááááááááááá mááááááááááám hlááááááááááád!!!
a na klíně misku, abych si nezaslintala oblečení 😀
Rybičkovou pomatlánku miluju. Budu muset zase vyrobit.
Hošíček bude nadšen, neb jí miluje též.
Dneska jsme si udělali delší ranní procházku v dešti. Vyrazili jsme na naše místní minifarmářské trhy, které se ovšem z nějakého důvodu nekonaly, tak jsme si místo nakupování prodloužili procourku. Příjemné to bylo takhle po ránu.
Milý Borku – mám dotaz (už od minula) – když píšeš hořčice myslíš hořčičné semínko nebo hořčici jako takovou (patlámo patlámo)?
Jinak, je-li dáma s psíčkem tvá paní, pak je nejenom předobrá, ale i překrásná (nod) . Tak si říkám, jestli je rodem Češka nebo cizokrajkyně (chich).
A ještě drobná připomínka – bylo-li by možno pro nás, nefranštináře, napsat, jak se správně vyslovuje Propagation du poisson a další francké názvy (wait) – děkuju.
Také jsem se u krásné dámy s psíčkem pozastavila 🙂
Moc hezká momentka.
Ač nejsem Borek – „propagasjon dy puason“, kde se „on“ na konci čte jako nosovka (wave)
Ygo – je to ma zena, je Keltka, je ale taky Ceska…co bych na ni este prasknul…? Jo – je o dost hodne mladsi nez ja a s gracii sobe vlastni mi povila dceru :), a to jeste s magickym datem narozeni: 2/12/2012 😉 takze miss Betty bylo vcera 5 mesicu.
A zrovna cte, ma zena – ne dcera, knizku od Dede Nedopovidky a moc se ji libi!
Francouzskou vyslovnost vam vsem s milimetrovou presnosti predvede nejlip tenhle nedostizny vynalez:
http://translate.google.ie/?hl=en&tab=wT#fr/cs/poisson
-staci stisknout ten amplijonek. (wave)
Horcici myslim vzdy „patlama patlama“ …zbrluch!
Borku, tak nechť tvá dcerka (ses ani nepochlubil – před těmi pěti měsíci) roste a vzkvétá (h) (h) (rose1)
Dekuju a vyridim! (wave)
Takže slečna dceruška Bětuška – no vida, já si u minulé fotky říkala, že takový mladý a už dědeček a ono zatím takový mladý a už tatínek (chuckle) .
Takže pani manželka snad pochází z Moravy, neboť my tady jsme téměř všichni kelty (no, šmrnclí Huny, Maďary, Němci, Francouzi, Turky a taky snad nějaký ten český gen se mezi námi najde (rofl) ).
Jo – a rybičkovou pomatlánku mám ráda a příště ji obecenstvu předvedu pod názvem Krém Pojzon – to budou všichni čubrnět – chichichi.
No jasně – dědeček Maďar, babička Rakušanka, kdoví, co bylo předtím………
Jsem typická Češka.
Rybí pomazánku máme rádi, jen do ní dáváme pomazánkové… eee máslo ne… pomazánkový krém? Nebo jak se to dneska jmenuje? Myslím, že na tuhle záležitost má každá rodina vlastní postup. Ovšem s čerstvým chlebem je to zcela nepřekonatelná rychlá večeře- můj muž dle jejich rodinné tradice žádá ještě hrnek čaje s citrónem.
čaj s citronem k rybičkovce také oblibuji, pomatlánkové máslo nedáváme, mám ráda tu rozšmelcovanou jen vidličkou, z rybve vlastní šťávě a na nasucho opečené topince…domácím kečupem pokapané…dáváme jen cibulku, trochu citronu,bílý pepř a sůl-když nejsou slané…
kámoška dělá s okurkou-nakládanou a z makrely a přidává taky pomatlánkové a vejce natvrdo…sním to, ale není to nějak ono….
Z uzené makrely se mi zdá pomazánka taková těžká do žaludku i bez okurek a vajec natvrdo. A to nemám problém se žlučníkem.
Pomazánku z herynků velmi oblibovala Tante Julie a pravidelně se o ni prala se svým drzým, tlustým, mourovatým kocourem Oskarem:
„Ty nevidela! Ten plpec sedel v ten talírž se zalat, cela zadek v herinku a žikal, že nedá!“
„A jak to dopadlo“, zajímala jsem se.
„No pšišla Prinz (ovčoun), chytila Oskar, odnesla do pelech a olízala! Komplet!“
😀
Rpuť!!! Není nad páteční ranní rputění (rofl) (rofl) (clap)
Rputi, ty mě jednou dostaneš! (rofl)
…cela zadek v herinku a žikal, že nedá!… (rofl)
Jinak rybičkovou děláme taky, s tvarohem, bez česneku, ne úplně na pastu – trochu hrbolatá rybičkou a cibulí být musí, ale když je místo cibule šalotka… mňam! Taky ji jíme všichni, takže líbací potíže nehrozí (chuckle)
Rputííííííííí! Uáááááá! Ve snaze nevyprsknout kafe jsem málem spolkla i hrnek. Ufff.
Na rozdíl od Vaška rybičkovou pomazánku neoblibuji, tak si ji musí patlat sám. Jak to dělá, to netuším. (blush) Pro mě je lahůdkou chleba s máslem, na něm sardinky v tomatě, posypané cibulkou. Líbat se po této krmi moc nedá, ovšem cibul je prý zdravá pro organismus, tak co by člověk pro své zdraví neobětovat. Chichi.
Přeju všem krásný den. (h)
(rofl) (rofl) (rofl) Provšechnysvaté, Rputi, tohle si snad někam překopíruju! To je tak nádhernej dialog… včetně toho ovčouna Prinze, co Oskara komplet olízal… Díky, jestli smích prodlužuje život, tak po tvých hláškách budu jako Makropulos…
😀
Rputi, nádhera!! Tak velká, že nevím, jestli hýkám ohledně situace, nebo tvého přepisu dialogu s Tante Julií.
Perláš – no tak prosím, to mělo být prlíš, ježišmarjá perlíš!!
😀 😀 😀
To je kouzelné… hned je svět o něco hezčí!…. (rofl) (sun) (rofl)
Tahle Rpuť (clap) (rofl) !
Aááá, zase souhlas, tahle Rpuť. (rofl)
Zdravim zviretnictvo pri patku a zjistuju, ze se v nazvu clanku podivnym rizenim osudu ve slove „intermezzo“ vyskytlo jedno e navic. Neslo by to, mila Dede spravit?
Vsem preju klidny weekend! (wave)
A je to 🙂
(Mám tvůrčí krizi, ale deadline je deadline… (whew) )
Ad „tvůrčí krize“ – ty taky?! Děs běs…
A hned to vypada lepjeji – dekuji za vsechny hnidopichy 🙂 😡
Do rybiček mi nejde moc česnek (i když jinak ho oblibujeme). Jinak rybičkovou pomazánku můžeme a rádi. Vzhledem k tomu, že ji konzumujeme oba, není s líbáním problém. (ani psům odér nevadí a olej nebo vlastní šťávu z rybiček milují).
OT – nestíhám psát, články zvládám, diskusi moc ne. lázinec v práci, teď na mě vyšel navíc po práci výukový blok na PřF (naštěstí u nás, ne v Praze) a do toho zbytek štěňat. Většina už odšla, jedna se chystá tento týden, jedna je volná. Příští týden máme výcvikáč. Tak to bude nějak muset zvládnout s námi, pokud se nikdo nenajde do víkendu. Nechce někdo pěknou šikovnou fletici z dobrého rodu?
Já bych chtěla, ale můj předobrý muž ne-e (ještě je naštvaný, že jsme s Terkou odmítly se starat o jednoho z podvraťáčků, které si pořídila švagrova fenka).
Jo, a co si stěžuješ, když máš v práci LÁZINEC (chuckle) . Jiní za láznění platí a ty ho dokonce máš finančně ohodnocen (do hlavy ne-e (rofl) (rofl) ).
Já si nestěžuji, já si libuji. Dosáhla jsem stavu, kdy je mi skoro vše jedno a říkám si jen „přežít ještě sobotu (v práci)“. Už jsem zcela zblblá, už nejsem schopna porozumět textu (no moje studentka už naštěstí bakalářskou práci odevzdává, jinak by si oponent početl a já měla další ostudu…).
I jsem skoro dobrovolně (pod mírným nátlakem) opravila 2 dokumenty k akreditaci…. Nenávidím papíry. Zajímavý výzkum potvrdil, že nemocnice, která udělá akreditaci zhorší zdravotní péči. Už chápu proč…
Ať žjí akreditace! Všichni budem akreditovaní, budem mít certifikát BFLMPSVZ 2013/1234567 a všichni budou dělat … papíry.
Jendo, tys byl u nás ve firmě ? 😀
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Rybičková pomazánka je u nás oblíbená. Jen se nemixuje na „paštiku“, ale křupou v ní malé kostičky cibule i kyselé okurky. Betka se vždy těší, neboť olej z rybiček je její (používám k ochucení granulek)